„Ať vejde ten pravý“

Švandovo divadlo uvede drama o lásce, dospívání, šikaně a blízkosti

Patrně prvním divadlem v metropoli, které už koncem května otevře dveře divákům, je pražské Švandovo divadlo. A publikum přivítá hned premiérou. Hru „Ať vejde ten pravý“ nastudovanou podle světoznámé předlohy uvedou u Švandů v české premiéře ve Velkém sále 29. května. Inscenaci stojící na pomezí severské detektivky, upírské romance a psychologického dramatu režíruje Jan Holec, mladý divadelník s výborným renomé. V roli ústřední dvojice se představí Denisa Barešová a Oskar Hes, dva nejmladší členové smíchovského souboru, známí publiku i ze svých filmových a televizních rolí. Dramatizaci švédského románu od Johna Ajvide Lindqvista už dvakrát zpracovali i filmaři. Titul bude zároveň hlavní novinkou „Léta ve Švanďáku“, na jehož programu se objeví 16. a 17. srpna.

Oskar (Oskar Hes) je osamělý chlapec, který je ve škole terčem šikany. Se svou matkou žije v paneláku na předměstí. Eli (Denisa Barešová) je zvláštní dívka, která se přistěhuje naproti. Vypadá zanedbaně a přes den nikdy neopouští byt. Oba mladé vyděděnce to k sobě táhne, zatímco jejich dospělé sousedy děsí série tajemných zločinů. Z koho nebo čeho je ale potřeba mít strach? Odkud Eli přišla a kdo je Hakan, její ochránce?

Denisa Barešová

Upír, láska, násilí a blízkost

Režiséra Jana Holce nejvíc upoutal silný příběh nabízející divákovi hned několik přitažlivých žánrů. „Důležitou roli tu hraje motiv upíra. Nejedná se však o klasický horor. Lindqvistův upír je oduševnělý a spíše hledá pochopení v lidském světě. I naším hlavním tématem je spíše lidská jinakost a krize identity,“ vysvětluje režisér Jan Holec, respektovaný umělecký šéf ostravského Divadla Petra Bezruče, který ve Švandově divadle nastudoval už Fassbinderovu hru „Kočkožrout“. „,Ať vejde ten pravý´ je zkrátka napínavý, originální a také velmi jímavý a láskyplný příběh,“ dodává režisér.

S tím souhlasí i dramaturg David Košťák: „Drama zasazené do 80. let 20. století řeší téma násilí a rozplétá se ve stylu severských detektivek. Téma izolace a ztráty vazeb, kdy se lidé před obcházejícím nebezpečím pokusí uzavřít do svých příbytků, nabízí dneškem nečekané, silné paralely. Podobně rezonuje i selhávání autorit, které nejsou schopné těm slabším a vystrašeným poskytnout bezpečné zázemí. Je jen málo titulů, které pojednávají o šikaně tak naléhavým způsobem. Příběh s fantaskními motivy a zajímavě pojatými postavami je však podle mne především psychologickým dramatem o dospívání a potřebě lidské blízkosti,“ naznačuje dramaturg.

Oskar Hes na pavlači Švandova divadla

Mladý pár v podání Oskara Hese a Denisy Barešové doplní Tomáš Petřík v roli dívčina opatrovníka Hakana a Marie Štípková v úloze bezradné Oskarovy matky. Detektiva Halmberga ztvární Jan Grundman, Oskarovy kruté spolužáky Mickeyho a Johnnyho ztělesní sehraná herecká dvojice Jacob Erftemeijer a Tomáš Červinek. Pana Avilu, tělocvikáře přehlížejícího bezpráví, hraje Matěj Anděl, jako samotářský majitel obchodu se sladkostmi se představí Petr Buchta.

Výtvarník inscenace Ján Tereba využil při tvorbě scénografie točnu, umožňující střídat různá prostředí s až filmovou lehkostí. V duchu severských krimi se na scéně uplatňuje i sníh a krvavé efekty. A severskou vintage estetikou, známou z populárních skandinávských seriálů, jsou inspirované také kostýmy. Poetickou a křehkou osobní rovinu vyprávění podtrhne instrumentace oceňovaného skladatele Jiřího Hájka, známého prací i pro film.

Po premiéře 29. května následuje 31. května první repríza a diváci poté titul uvidí i o prázdninách: v rámci „Léta ve Švanďáku” je naplánován na 16. a 17. srpna. Více na: www.svandovodivadlo.cz


Foto: Alena Hrbková

Magdaléna Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»KDYŽ ROBOT PÍŠE HRU«

Švandovo divadlo uvede ve světové premiéře on-line unikátní projekt ke 100. výročí premiéry legendárního dramatu „R.U.R.“ Karla Čapka

Přestože Švandovo divadlo patří k těm pražským scénám, které se rozhodly otevřít nejdřív v březnu 2021, hned na úvod příštího roku tu pro diváky připravují jednu velmi zajímavou novinku.  26. února od 19 hodin uvedou u Švandů on-line unikátní inscenaci pod názvem „AI: Když robot píše hru“. Text sestavený z dialogů vygenerovaných umělou inteligencí vypráví o radostech a strastech každodenního života z pohledu robota. Premiéra projektu zasvěceného pokroku a fascinujícím technologiím se uskuteční online, prostřednictvím živého přenosu na sociálních sítích divadla. Součástí inscenace bude i debata s odborníky. Ti se, spolu s divadelníky, pokusí zodpovědět na otázku, zda robot zvládne napsat divadelní hru.

Jacob Erftemeijer (na civilním snímku) bude hrát v představení titulní roli Robota

Projekt vznikl ve spolupráci Švandova divadla, Matematicko-fyzikální fakulty UK a DAMU. Cílem bylo prozkoumat, jak se vlastně umělá inteligence chová i nakolik je schopná vytvořit použitelný divadelní text. Já sám jsem byl k téhle představě nejdřív spíše skeptický, ještě víc jsem byl ale zvědavý, co nakonec z počítače vypadne,“ říká Daniel Hrbek, ředitel Švandova divadla, který inscenaci zároveň režíruje.

Režisér této experimentální hry a současně ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek

Počítač pod dohledem týmu informatiků, v čele s počítačovým lingvistou Rudolfem Rosou z MFF UK, tak zhruba od května letošního roku generoval obrazy ze života hlavního hrdiny – robota čelícího každodenním radostem a strastem. „Uvidíme, jak robot pojímá základní lidské otázky jako je narození, umírání, hledání lásky, ale třeba i práce během koronavirové krize,“ prozrazuje Hrbek. Text vznikal v angličtině, do češtiny jej převáděl strojový překlad. Výsledkem byl soubor dialogů, které ve Švandově divadle seřadili tak, aby vyprávěly ucelený příběh putování robota lidskou společností. Ten může připomenout futuristickou verzi „Malého prince“.

Vtip na slupce od banánu

Právě nezáměrné chyby současně dodávají textu originální půvab a také humor. „Dialogy jsou občas opravdu legrační, přestože umělá inteligence neumí vytvářet vtip cíleně a nerozumí, že vygenerovala něco vtipného. Je to podobné, jako když někdo uklouzne na slupce od banánu. Ten člověk to neudělal proto, aby nás rozesmál, ale my se smějeme. A THEaiTRobot občas taky takhle uklouzne po slupce od banánu,“ doplňuje Rudolf Rosa.

Zleva režisér hry Daniel Hrbek, programovatelný inteligentní THEaiTRobot a jeho duchovní otec Rudolf Rosa

Strasti autora-začátečníka

Podle dramaturga Davida Košťáka, který spolu s informatiky na celý proces dohlížel, lidé nejprve zadali počítači základní parametry: kdo, kde a s kým mluví a přidali dvě úvodní repliky. Ty pak počítačový autor dál rozvíjel. Coby dramatik-začátečník, navíc neživý, se ale bez lidské pomoci neobešel. Občas prohodil ženské a mužské postavy nebo na něčem ulpěl, takže dialog ztratil smysl. Oříškem, který zatím s obtížemi louská, je také podtext – fakt, že nejde jen o to, co v divadelní hře postava říká, ale co tím ve skutečnosti myslí,“ vypočítává Košťák. „Na rozdíl od někdy svéhlavých živých autorů ale stačilo počítači ukázat místo, kde ztratil nit, a on začal od příslušného bodu hned vytvářet text nově,“ vtipkuje dramaturg.

A jestli jednou chytrý software zcela nahradí živého dramatika? „Zatím to tak nevypadá, ale v budoucnosti by třeba mohl fungovat jako jeden z nástrojů, které má autor k dispozici,“ uzavírá David Košťák.

Dramaturg této inscenace David Košťák

www.svandovodivadlo.cz

AI: »KDYŽ ROBOT PÍŠE HRU«

Režie: Daniel Hrbek

Dramaturgie: David Košťák, Martina Kinská
Scéna: Martin Šimek

Kostýmy: Paulína Bočková

Hudba: Daniel Hrbek

Asistenti režie:  Blanka Popková, Vojtěch Nejedlý

Produkce: Tereza Marková

Osoby a obsazení:

ROBOT:                                    Jacob Erftemeijer

MISTR/MUŽ:                             Tomáš Petřík

TEENAGER:                               Oskar Hes / Marek Frňka

MASÉRKA/HEREČKA:               Denisa Barešová

CIZINEC/PSYCHOLOG:             Petr Buchta

ÚŘEDNICE:                                Andrea Buršová

Světová premiéra bude 26. února 2021 od 19.00 ve Studiu Švandova divadla.

Víte, že…

S nápadem oslavit stoleté výročí premiéry Čapkovy hry novou hrou napsanou pomocí chytrého software přišel v roce 2019 inovátor Tomáš Studeník? Jeho myšlenky se ujal tým informatiků z „Matfyzu“, vedený počítačovým lingvistou Rudolfem Rosou. Ten už od střední školy vystupuje na internetu pod přezdívkou „R.U.R.“.

Robot, zapůjčený z pozůstalosti Karla Čapka, v hledišti Švandova divadla

Rosův tým využil na projekt jazykový model „GPT2“ vyvinutý konsorciem OpenAI? Spoluzakladatelem konsorcia byl i vizionář a podnikatel Elon Musk.

Autoři projektu předpokládají, že v průběhu příštího roku by se systém mohl zdokonalit natolik, aby namísto sledu scének vygeneroval skutečnou celovečerní hru?

Foto: Richard Moučka, Alena Hrbková a archiv THEaiTRobot

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Mikulášská nabídka PKB: „Zabiják život“ – „Epitaf“ i „hroby“

Pražský komorní balet streamuje v pátek na internetové televizi Mall.tv novou premiéru

Pražský komorní balet uvede v pátek 4. prosince 2020 v 18.00 na internetové televizi Mall.tv nový komponovaný večer s názvem „Zabiják život“. Diváci tak budou mít možnost i v čase druhé vlny koronavirové pandemie zhlédnout představení, jehož premiéra byla původně plánována na 22. listopadu v Divadle na Vinohradech v Praze. Večer se skládá ze dvou zbrusu nových „kusů“. Satirická taneční komedie „Když nevíte coby, kupte si dva hroby“ je z pera Marka Svobodníka. Choreografii „Epitaf“ vytvořil Petr Zuska. Choreografové tvořili na hudbu českých skladatelů Josefa Suka a Antonína Dvořáka. V novince Pražského komorního baletu se objeví hořkosladký humor, osudová láska i mrazení smrti.

Když nevíte coby, kupte si dva hroby“ je černá groteska s detektivní zápletkou, kterou vytvořil Marek Svobodník na motivy příběhu Agathy Christie. Na jemnou hudbu Sukovy Serenády Es dur se odehrává hořký příběh jedné zámožné rodiny, v níž nečekaně skoná její nejstarší člen. Vše by bylo „v pořádku“, pokud by se nejednalo o vraždu. Příběh je zároveň satirickým skečem rodinných sporů, ve kterých smutek nad zesnulým rychle střídá vzájemná zášť, podezření, a především pak touha po dědictví. „Žádnou velkou dávku legrace ale nečekejte,“ upozorňuje Svobodník. „Vypadá to jako sranda, ale nebude to sranda. Jen hořký příběh za zvuku sladkých melodií. A taky se tam vlastně vůbec netancuje. Nějak mi ty grandes jetés a piruety nejsou vlastní…“

Petr Zuska se pro své nové dílo „Epitaf“ inspiroval hudebním skladatelem Antonínem Dvořákem a výjimečnou britskou violoncellistkou Jacqueline du Pré. „Inspirací, jak přistoupit ke koncertu h moll pro violoncello a orchestr, se mi stal jednak Antonín Dvořák sám, respektive jeho vztah k Josefíně Kounicové. Jeho lásce z mládí, jejíž nemocí a smrtí je toto dílo hluboce ovlivněno,“ vysvětluje Zuska. „Druhým a zásadním ‚želízkem v ohni‘ se mi pak stala další žena. Fenomenální britská cellistka Jacqueline du Pré, jejíž interpretaci jsem si vybral. A to nejen z čistě muzikálního hlediska. Strmá kariéra ji začala opouštět už v pětadvaceti letech, kdy přestávala cítit prsty na rukou. S roztroušenou sklerózou a připoutána na vozík posléze velice předčasně zemřela… Violoncello považuji za hudební nástroj, který je schopen ‚mluvit‘. A pokud dojde k zázračnému propojení génia-skladatele s kongeniálním interpretem, jsou jeho ‚slova‘ o to jasnější a naléhavější. To je případ dvojice Dvořák–du Pré. V čase a prostoru se sice minuli, ale setkávají se nadále někde v mnohem podstatnější dimenzi… Premiéru bych rád věnoval ‚Jackie‘ k jejím nedožitým 75. narozeninám.“

„Epitaf“ Petra Zusky

V hlavních rolích choreografie se představí sólistka Pražského komorního baletu Tereza Hloušková a hostující Ondřej Vinklát, který je mimo jiné čerstvým držitelem třetí Thálie.

Jsme rádi, že můžeme nové představení ,Zabiják život´ sdílet s našimi diváky alespoň online,“ říká ředitelka Pražského komorního baletu Ladislava Jandová. „Pražský komorní balet je jediný nezávislý soubor v České republice, který nabízí svým sólistům stálá angažmá. A je pro nás nyní prioritou udržení pracovních míst – tanečníků, baletních mistrů i dalších pracovníků – přesto, že v tuto chvíli není možné odehrát žádné představení. Děláme maximum pro to, abychom pokračující krizi přestáli. I proto jsme nastudovali a dokončili nové představení i ve chvíli, kdy už bylo jasné, že jej nebudeme moci v plánovaném termínu odehrát. Věřím, že divákům uděláme Mikulášskou nadílkou naší nové premiéry radost, a že ji brzy budeme moci zatančit naživo.“

„Zabiják život“

Když nevíte coby, kupte si dva hroby“

Režie a choreografie: Marek Svobodník

Hudba: Josef Suk: Serenáda pro smyčcový orchestr Es dur, op. 6

Scéna: Petr Siedlaczek

Kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek

Asistent choreografie: Igor Vejsada

Tančí: 9 tanečníků

Délka: 30 minut

Epitaf“

Režie a choreografie: Petr Zuska

Hudba: Antonín Dvořák: Koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104

Scéna: Petr Zuska, Pavel Knolle

Kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek

Asistent choreografie: Linda Svidró

Tančí: 8 tanečníků

Délka: 40 minut

 

Foto: Sergej Gherciu

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Láska, svoboda a sexualita

Divadlo Ponec uvádí premiéru choreografa Martina Talagy

PONEC  divadlo pro tanec uvádí v pondělí 9. a v úterý 10. prosince od 20.30 hodin premiéru projektu choreografa a tanečníka Martina Talagy Total Eclipse of the Heart. Dílo o lásce, svobodě a sexualitě. Jedná se o další Talagovu inscenaci zevrubně zkoumající fenomén tělesnosti, tentokrát v interakci mezilidských vztahů a kontextu mužské a ženské identity.

„Sexualita je pro mě velmi důležitá součást života a i podle Sigmunda Freuda představuje jeden ze základních individuálních motivů v životě každého jedince. Člověk se narodí jako tvor sexuální a pohlavnost ho provází v podstatě po celý život.“ říká Martin Talaga a dodává: „Ovlivňuje jeho osobnost i mezilidské vztahy a zpětně je jimi ovlivňován. Bohužel v naší společnosti jsou téma jako tělo, sex a sexualita stále velké tabu a hovoří se o nich velmi málo, často jsou vnímána i negativně. Například pohanství vnímalo tělo, intimitu i lásku zcela odlišně.“

Na scéně se sejdou kromě tvůrce také herec a tanečník Petr Šmíd, tanečnice Helena Araújo a výrazná tvář české drag queen scény Karel Vladyka alias Just Karen, pro něhož je vystoupení v oblasti současného tance a pohybového divadla první zkušeností. „Total Eclipse je podle mě působivé zobrazení lásky, tradic a postavení ženy a muže ve společnosti. Jsem nadšený, že se Martin rozhodl do tohoto tématu vnést něco nového díky umění dragu,“ komentuje Vladyka.

Martin Talaga je tanečník, choreograf a performer v oblasti současného tance a fyzického divadla, zajímá se také o experimentální a vizuální díla a lidové tance. Během svých studií a profesionální kariéry měl možnost spolupracovat s různými choreografy, divadelními režiséry a soubory. Jako choreograf je autorem několika úspěšných inscenací. Za projekt SOMA získal ocenění Objev roku a Taneční inscenace roku na festivalu Česká taneční platforma 2018. Ocenění se stalo pro Talagu příležitostí k vytvoření nového díla.

 

Více na www.ponec.cz

Kateřina Kavalírová
pro TANEČNÍ MAGAZÍN