Srpnové světlo

Příběh absolutní lásky

Švandovo divadlo chystá Srpnové světlo, příběh absolutní lásky. Režisérem novinky bude sám autor Martin Františák

Srpnové světlo, novou českou hru renomovaného divadelníka Martina Františáka, uvede 24. září ve světové premiéře pražské Švandovo divadlo. Poetický příběh lásky s prvky thrilleru vypráví o neobvyklém milostném čtyřúhelníku lidí žijících v drsné přírodě. Františák hru napsal přímo pro herecký soubor smíchovské scény a bude ji i sám režírovat. Původní české drama zasazené autorem do skalistých hor ledového severu uvidí diváci ve Studiu Švandova divadla.

Dva bratři, Karel a Ondřej, žijí v opuštěném statku po svých rodičích jako dva osamělí vlci. Tady, uprostřed samoty oddělené od světa stržemi a propastmi, ukryjí prchající dívku. Jeden ji miluje, druhý ji potřebuje. Je tu však paní Eklmanová, stárnoucí rodinná známá. A ta má s bratry a jejich křehkou schovankou své vlastní plány. Za sourozenci chodí také věčně opilý Pastor, který své spirituální poslání topí ve špiritusu… Kdo koho zahřeje a kdo koho zradí? A kde najít východisko, když cesta ven vede přímo na kraj ledopádu?

Ledové kouzlo severu

„Poprvé v životě jsem napsal hru, která sice ctí zákony klasického dramatu, neopírá se však o konkrétní předlohu, historickou etapu nebo osobnost. Neopírá se dokonce ani o hranice reality – vyšel jsem pouze z vlastní imaginace,“ říká Martin Františák. „Zajímaly mě základní, pudové vazby, hluboké vášně a emoce člověka. Hrdinové Srpnového světla žijí odděleni od zbytku světa. Jednají proto bez krusty civilizace, která jinak mnohé zakrývá. Navzájem si zbyli a nemohou žít ani spolu, ani bez sebe. Chlad i žár, láska i citová pustina, rodina, tajemství, touha a smrt,“ naznačuje Františák. „V Srpnovém světle se odráží moje fascinace severskými dramaty, okouzlení přírodou norských fjordů i má láska k psychoterapii,“ dodává dramatik a režisér, který je současně uměleckým šéfem Švandova divadla.

Podle dramaturga inscenace Davida Košťáka je Srpnové světlo výjimečným dramatem. „Františákův silný a současně básnický text čerpá inspiraci v severských tragédiích Henrika Ibsena i v irských černých komediích Martina McDonagha,“ říká David Košťák. „Jde o příběh groteskní krutosti, ale i křehké, absolutní lásky. Zároveň jde o katarzní milostné drama plné velkých hereckých příležitostí. A ty Františák jako autor i režisér proslulý výtečným vedením herců i tentokrát všem vrchovatě nabízí,“ uvádí dramaturg.

Bratry Karla a Ondřeje ztvární Matěj Anděl a Jan Mansfeld, nový členhereckého souboru Švandova divadla. Věru Eklmanovou, jež se snaží v neúplné rodině naplnit svůj ženský úděl, hraje zkušená Bohdana Pavlíková. Úlohy éterické Eli se ujme talentovaná mladá herečka Anežka Šťastná: i ona nastupuje u Švandů do angažmá. V mužské roli Pastora se můžeme těšit na hvězdu své herecké generace Marii Štípkovou.

Lidé a přízraky

Jak připomíná David Košťák, ve sklepním prostoru Studia zrežíroval Martin Františák velmi úspěšnou inscenaci Hadry, kosti, kůže autora Pavla Jurdy. Věnována byla nelehkému sousedství Vladimíra Holana s Janem Werichem, kteří žili dlouhá léta v jedné vile. „Také v Srpnovém světle se napínavé soužití několika lidí soustřeďuje v magickém místě, existujícím tentokrát ovšem pouze v autorově fantazii. Střetávají se zde opět silné charaktery a realita se občas mísí s přízraky,“ upozorňuje Košťák.

Výpravu Srpnového světla – stejně jako u inscenace Hadry, kosti, kůže – vytvořila Eva Jiřikovská. Ta Studio proměnila v chladné místo, v jehož středu žhne falešný rodinný krb. Kostýmům v zemitých barvách, odrážejících současné trendy skandinávské módy, vévodí svetry s norskými vzory.

Výrazný tvůrčí podíl na Srpnovém světle má i hudebník Ondřej Mikula. Umělec známý jako Aid Kid patří k vůdčím osobnostem české elektronické hudební scény a prosazuje se i v evropském měřítku.

Premiéra ke 24. září, reprízy následují 26. září a 8. a 31. října 2022

Foto: Michal Hančovský 

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Odešel velký herec

Zemřel herec, otec dlouholetého člena dozorčí rady Pražského komorního baletu.

Ilja Racek

(* 24. června 1930 – † 2. srpna 2018)

Jak sdělil tiskovým agenturám jeho syn, zemřel dne 2. srpna český herec Ilja Racek. Na plátně se poprvé objevil již jako konzervatorista v roce 1948. Hrál pak v mnoha filmech. Kupříkladu: Stříbrný vítr, Kdo chce zabít Jessii, Kronika žhavého léta či Malostranské humoresky. Zahrál si také ve snímku Vrchní, prchni anebo v televizních seriálech Arabela se vrací, Zlá krev či Hříšní lidé města pražského i mnohých dalších.

Již v mládí Ilju Racka okouzlilo divadlo s loutkami. Během druhé světové války pracoval jako technik v pražském divadle „Říše loutek“. Po válce se přihlásil ke studiu činoherectví na konzervatoři v Praze. Ta byla krátce potom administrativně přeměněna na Divadelní fakultu múzických umění.

Po absolutoriu DAMU začínal Racek v divadle Olomouci, od roku 1960 přesídlil natrvalo do hlavního města, kde nejprve po šest let hrál na scéně Divadla Emila Františka Buriana. Od roku 1966, kdy jej angažoval pan František Pavlíček, působil jako člen hereckého souboru vinohradského divadla až do roku 1990.

Díky svému výraznému hlasu se Racek dokázal prosadit také v dabingu. Daboval například slavné americké herce Marlona Branda či Genea Hackmana. Čeští diváci si také mohou pamatovat jeho hlas z velkofilmu Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy, kde namluvil Reneho Belloqa v podání Paula Freemana – hlavního nepřítele Indiana Jonese.

Jeho syn Ilja Racek mladší se etabloval spíše jako politik. Působil rovněž ve funkci náměstka ministra kultury Pavla Dostála a křeslech divadelních ředitelů (Plzeň, Opava, Ostrava) i ředitele České televize Ostrava nebo Janáčkovy filharmonie. Ilja Racek mladší byl rovněž dlouholetým členem dozorčí rady Pražského komorního baletu.

Filmografie Ilji Racka:

– 2013 Jedlíci aneb Sto kilo lásky

– 2013 Sanitka 2 (TV seriál)

– 2005 Náves (TV seriál)

– 2004 Stavovské rozdíly (TV film)

– 77 (TV film)

– 2003 Strážce duší (TV seriál)

– 2001 Člověk v ZOO

– 1998 Atentát na ministra financí (TV film)

– 1998 Na lavici obžalovaných justice (TV seriál)

– 1998 Stříbrný a Ryšavec (TV film)

– 1997 Četnické humoresky (TV seriál)

– 1996 Konec velkých prázdnin (TV román)

– 1996 Srdeční slabosti (TV film)

– 1996 Tři blázni v jednom (TV film)

– 1995 Malostranské humoresky

– 1995 O Šedivákovi (TV film)

– 1994 Hvězdopravcův dar (TV film)

– 1994 Laskavý divák promine (TV seriál)

– 1994 Zapomenuté tváře (TV film)

– 1992 Náhrdelník (TV seriál)

– 1991 Hodina obrany (TV film)

– 1991 Honorární konzul (TV film)

– 1990 Arabela se vrací (TV seriál)

– 1989 Případ pro zvláštní skupinu (TV seriál)

– 1989 Zlatý ostrov (TV film)

– 1988 Lovec senzací

– 1987 Motovidla (TV film)

– 1987 Vltavská víla (TV film)

– 1986 Panoptikum Města pražského (TV seriál)

– 1986 Zlá krev (TV seriál)

– 1985 O Honzovi a princezně Dorince (TV film)

– 1985 Rozpaky kuchaře Svatopluka (TV seriál)

– 1984 Bandité (TV film)

– 1984 V bludisku pamäti

– 1984 Vrak

– 1984 Zjasnělá noc (TV film)

– 1983 Lekár umierajúceho času (TV seriál)

– 1983 Netopýr (TV film)

– 1983 Radikální řez

– 1983 Svědek umírajícího času

– 1982 Schůzka se stíny

– 1981 Ubohý pan Kufalt (TV film)

– 1981 Upír z Feratu

– 1980 Hadač od Saidovy zahrady (TV film)

– 1980 Had z ráje (TV film)

– 1980 Útěky domů

– 1980 Vrchní, prchni!

– 1978 Vražedné pochybnosti

– 1978 Ve znamení Merkura (TV seriál)

– 1974 Padla kosa na kámen (TV film)

– 1974 Princ Chocholouš (TV film)

– 1973 Kronika žhavého léta

– 1970 Hrabě Drakula

– 1970 Neboť nevědí, co činí (TV film)

– 1968 Hříšní lidé města pražského (TV seriál)

– 1966 Kdo chce zabít Jessii?

– 1966 Transit Carlsbad

– 1966 Když se čerti rojili (TV pohádka)

– 1964 Marie

– 1964 Pět hříšníků

– 1963 Ďábelská jízda na koloběžce

– 1962 Tarzanova smrt

– 1961 Reportáž psaná na oprátce

– 1959 Křižovatky

– 1959 Zkouška pokračuje

– 1958 Touha

– 1955 Ztracená stopa

– 1954 Stříbrný vítr

– 1948 Návrat domů

Foto: archiv TM

TANEČNÍ MAGAZÍN