„Ať vejde ten pravý“

Švandovo divadlo uvede drama o lásce, dospívání, šikaně a blízkosti

Patrně prvním divadlem v metropoli, které už koncem května otevře dveře divákům, je pražské Švandovo divadlo. A publikum přivítá hned premiérou. Hru „Ať vejde ten pravý“ nastudovanou podle světoznámé předlohy uvedou u Švandů v české premiéře ve Velkém sále 29. května. Inscenaci stojící na pomezí severské detektivky, upírské romance a psychologického dramatu režíruje Jan Holec, mladý divadelník s výborným renomé. V roli ústřední dvojice se představí Denisa Barešová a Oskar Hes, dva nejmladší členové smíchovského souboru, známí publiku i ze svých filmových a televizních rolí. Dramatizaci švédského románu od Johna Ajvide Lindqvista už dvakrát zpracovali i filmaři. Titul bude zároveň hlavní novinkou „Léta ve Švanďáku“, na jehož programu se objeví 16. a 17. srpna.

Oskar (Oskar Hes) je osamělý chlapec, který je ve škole terčem šikany. Se svou matkou žije v paneláku na předměstí. Eli (Denisa Barešová) je zvláštní dívka, která se přistěhuje naproti. Vypadá zanedbaně a přes den nikdy neopouští byt. Oba mladé vyděděnce to k sobě táhne, zatímco jejich dospělé sousedy děsí série tajemných zločinů. Z koho nebo čeho je ale potřeba mít strach? Odkud Eli přišla a kdo je Hakan, její ochránce?

Denisa Barešová

Upír, láska, násilí a blízkost

Režiséra Jana Holce nejvíc upoutal silný příběh nabízející divákovi hned několik přitažlivých žánrů. „Důležitou roli tu hraje motiv upíra. Nejedná se však o klasický horor. Lindqvistův upír je oduševnělý a spíše hledá pochopení v lidském světě. I naším hlavním tématem je spíše lidská jinakost a krize identity,“ vysvětluje režisér Jan Holec, respektovaný umělecký šéf ostravského Divadla Petra Bezruče, který ve Švandově divadle nastudoval už Fassbinderovu hru „Kočkožrout“. „,Ať vejde ten pravý´ je zkrátka napínavý, originální a také velmi jímavý a láskyplný příběh,“ dodává režisér.

S tím souhlasí i dramaturg David Košťák: „Drama zasazené do 80. let 20. století řeší téma násilí a rozplétá se ve stylu severských detektivek. Téma izolace a ztráty vazeb, kdy se lidé před obcházejícím nebezpečím pokusí uzavřít do svých příbytků, nabízí dneškem nečekané, silné paralely. Podobně rezonuje i selhávání autorit, které nejsou schopné těm slabším a vystrašeným poskytnout bezpečné zázemí. Je jen málo titulů, které pojednávají o šikaně tak naléhavým způsobem. Příběh s fantaskními motivy a zajímavě pojatými postavami je však podle mne především psychologickým dramatem o dospívání a potřebě lidské blízkosti,“ naznačuje dramaturg.

Oskar Hes na pavlači Švandova divadla

Mladý pár v podání Oskara Hese a Denisy Barešové doplní Tomáš Petřík v roli dívčina opatrovníka Hakana a Marie Štípková v úloze bezradné Oskarovy matky. Detektiva Halmberga ztvární Jan Grundman, Oskarovy kruté spolužáky Mickeyho a Johnnyho ztělesní sehraná herecká dvojice Jacob Erftemeijer a Tomáš Červinek. Pana Avilu, tělocvikáře přehlížejícího bezpráví, hraje Matěj Anděl, jako samotářský majitel obchodu se sladkostmi se představí Petr Buchta.

Výtvarník inscenace Ján Tereba využil při tvorbě scénografie točnu, umožňující střídat různá prostředí s až filmovou lehkostí. V duchu severských krimi se na scéně uplatňuje i sníh a krvavé efekty. A severskou vintage estetikou, známou z populárních skandinávských seriálů, jsou inspirované také kostýmy. Poetickou a křehkou osobní rovinu vyprávění podtrhne instrumentace oceňovaného skladatele Jiřího Hájka, známého prací i pro film.

Po premiéře 29. května následuje 31. května první repríza a diváci poté titul uvidí i o prázdninách: v rámci „Léta ve Švanďáku” je naplánován na 16. a 17. srpna. Více na: www.svandovodivadlo.cz


Foto: Alena Hrbková

Magdaléna Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Slova místo kordů

Švandovo divadlo uvede českou premiéru nové adaptace „Cyrana z Bergeracu“

Diváky pražského Švandova divadla čeká v úvodu sezóny mimořádná divadelní lahůdka. Pouhých deset měsíců od světové premiéry v Londýně se dočkají nové inscenace přepisu slavného „Cyrana z Bergeracu“ Martina Crimpa v režii Martina Františáka. Českého přebásnění adaptace, které vzniklo exkluzivně pro Švandovo divadlo, se ujala oceňovaná překladatelka Ester Žantovská. Titulní roli ztvární Luboš Veselý. Premiéra bude 24. října ve Velkém sále.

Příběh milostného trojúhelníku mezi Roxanou, Kristiánem a Cyranem je všeobecně známý ze stovek inscenací. Crimpův přepis „Cyrana“ se však dokázal obejít bez falešného nosu a šermování s kordy. „Adaptace oceňovaného britského dramatika zachovává veškeré motivy původního díla Edmonda Rostanda. Zbavuje ho však romantického ornamentu. Opouští alexandrín a k současnému divákovi promlouvá vášnivou poezií dnešní doby. Ta si nebere servítky a přechází od rapu, přes volný verš až k jazykovému minimalismu. Výtečně přeložený text Ester Žantovskou se tak nese v takřka beatboxovém rytmu,“ prozrazuje dramaturg David Košťák.

To potvrzuje i režisér Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla. Podle něho Crimpův text vypráví především o síle slova –  slova jako prostředku lásky i slova jako naostřené zbrani, s jejíž pomocí lze vytvářet nové verze skutečnosti. „Crimpův přepis pracuje se slovem jako s prostředkem moci. Ukazuje společnost, v níž se jedná v první řadě slovem a teprve pak činy.  Pomocí slov tak vzniká zdánlivý pocit řádu, zatímco krize je na spadnutí,“ uvádí režisér. To on „Cyrana z Bergeracu“ inscenuje jako svižnou, moderní tragikomedii bez historizujících kudrlinek. Ve Františákově pojetí se tak diváci mohou těšit na strhující milostný příběh z Paříže 17. století, v němž se upřímný cit schovává za vybroušenou poezii. A jeho hrdinové jsou svými vysněnými ideály zaslepeni natolik, že sami sebe odsuzují k samotě.

Představitel titulní role – Luboš Veselý

 Titulní roli Cyrana jako brilantního básníka starých časů a válečníka, jenž je ochoten se za slovo bít, ztvární Luboš Veselý. Role mladého kadeta Kristiána, který naopak kouzlem slov nevládne, se ujme Tomáš Červinek v alternaci s hostujícím Dominikem Telekym. Třetí vrchol milostného trojúhelníku, Roxanu – v tomto případě studentku a intelektuálku, pohlížející na svět brýlemi maximalistických iluzí – ztělesní Natálie Řehořová. V dalších úlohách se představí Bohdana Pavlíková, Robert Jašków, Matěj Anděl, Jan Grundman, Tomáš Petřík, Petr Buchta, David Punčochář, Anna Stropnická a hostující Jan Mansfeld, Pavel Novák a Adam Joura v alternaci s Eliášem Jeřábkem.

Roli Roxany nastudovala Natálie Řehořová

Důležitou složkou inscenace bude hudba skladatele Ivana Achera, děj se odehraje v minimalistické scénografii talentované výtvarnice Pavly Kamanové, která nechá vyniknout práci se světlem.

Bohémskou pařížskou společnost dokreslí důmyslně pojaté kostýmy Marka Cpina, jehož inspirovala historie i současná haute couture.

Česká premiéra nově adaptovaného „Cyrana z Bergeracu“ začne ve Švandově divadle 24. října v 19.00 ve Velké sálem, další reprízy jsou naplánovány na 26. října a 2., 11. a 30. listopadu.

Více informací na: www.svandovodivadlo.cz

Foto: Tomáš Vrána a Alena Hrbková

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

 

 

»Na Větrné hůrce«

Román o svobodě, lásce i pomstě. Pohybové stránky inscenace se ujal Radim Vizváry.

Po úspěchu hry Hadry, kosti, kůže, vyprávějící o soužití Jana Wericha s Vladimírem Holanem v jedné vile, připravuje režisér Martin Františák ve Švandově divadle další lákavou novinku. V adaptaci Marie Novákové tu brzy ožije jedno z nejslavnějších děl anglické literatury, román Na Větrné hůrce od Emily Brontë – premiéra stejnojmenné inscenace se chystá 23. listopadu 2019 ve Velkém sále. Hereckému obsazení vévodí Marie Štípková jako Kateřina, v roli rozervance Heathcliffa uvidíme nového člena souboru Jana Grundmana. Na prknech smíchovské scény se poprvé představí i Anna Stropnická: také ona je u Švandů, podobně jako další nováček ansámblu Matěj Anděl, od září ve stálém angažmá.

Ze zkoušek inscenace

 „Ve hře Na Větrné hůrce se setkáme s poryvem vášnivých citů v jejich celé kráse, ale i děsu. Emily Brontë se ve svém románu vzbouřila nepravděpodobné poezii romantismu a protkala ji lidskou krutostí. Díky tomu jsou její postavy ryze současné a nepůsobí jako přízraky minulosti. Uvedení tohoto titulu také vnímám jako gesto – informaci o tom, že na jevišti Švandova divadla budeme chtít vyprávět velké příběhy, které nabízejí kromě neotřelé interpretace i zajímavé příležitosti pro herecký soubor,“ říká Martin Františák, režisér i nový umělecký šéf Švandova divadla, jehož inscenace vynikají výraznou obrazivostí i precizní prací s herci.

V popředí Jan Grundman

Příběh vášně a svobody

Vše začíná tím, že se starý otec rodiny Earnshaw ujme sirotka Heathcliffa. Zatímco jeho syn Hindley vetřelce odmítá, dcera Kateřina ke zvláštnímu chlapci vášnivě přilne. Když však děti dospějí, Kateřina dá přednost konvenčnímu manželství. Zrazený Heathcliff odchází, jeho touha po pomstě ale zasáhne i ty, kteří se dosud nenarodili…

Zleva Petr Buchta, Oskar Hes a Denisa Barešová

Napínavý příběh o velké lásce i velké nenávisti je prvním a jediným románem Emily Brontë. Ve své době vzbudil zájem i pohoršení: rodinná sága o svobodě a spoutanosti, o tlaku společnosti a o kráse volné přírody, zaujala i spisovatelčiným naprosto nekonvenčním pohledem na tehdy typické role mužů a žen. Emily Brontë tu překročila striktně vnímané genderové hranice a naprosto originálně propojila milostný román, psychologické drama a gotický horor,“ vysvětluje dramaturg inscenace David Košťák.

Anna Stropnická

Vedle ústřední dvojice v podání Marie Štípkové (Kateřina) a Jana Grundmana (Heathcliff) se můžeme těšit i na další výrazné postavy. Kateřinu Lintonovou ztvární Denisa Barešová, Anna Stropnická hraje slepě zamilovanou Isabelu. Jako Linton se představí Petr Buchta, dvojroli starého otce Earnshawa a Doktora Kennetha ztvární Matěj Anděl. Edgara Lintona hraje Tomáš Červinek. Marta Dancingerová tu vystoupí jako Francis, v Josefa se promění Tomáš Petřík. V roli Haretona se objeví hostující Jan Mansfeld, v úloze Hindleyho Matěj Nechvátal. Jako chůva Nelly provede diváky celým příběhem Klára Cibulková.

Marie Štípková, tentokrát bosa

Výraznou výtvarnou složkou inspirovanou krásou i syrovostí severských vřesovišť vytvoří scénograf Marek Cpin spolu s kostýmní výtvarnicí Evou Jiřikovskou. O sugestivní hudbu se postará David Smečka, pohybové spolupráce se ujme výtečný mim Radim Vizváry. I jejich tvůrčí vklad podpoří pohled na osazenstvo z Větrné hůrky, lidi zmítané mezi společenskými pouty a volností přírody a často také mezi životem a smrtí.

www.svandovodivadlo.cz

Foto: Jakub Jíra

Magdalena Bičíková 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

WERICH a HOLAN v jedné vile

Švandovo divadlo uvede hru „Hadry, kosti, kůže”

Původní českou hrou „Hadry, kosti, kůže”, vyprávějící o herci Janu Werichovi a básníku Vladimíru Holanovi, kteří byli dvacet let sousedy ve stejné vile na pražském ostrově Kampa, otevírá novou sezónu pražské Švandovo divadlo. Přímo pro smíchovskou scénu ji napsal Pavel Jurda, režíruje ji nový umělecký šéf divadla Martin Františák. S Miroslavem Hanušem v roli Jana Wericha a Lubošem Veselým v úloze Vladimíra Holana budou mítHadry, kosti, kůže” premiéru 21. září 2019 v komorním prostoru podzemního Studia.

Werich a Holan. Jeden proslul jako „národní klaun“ a „národní rabín“, který se neobešel bez přízně publika, druhý byl známý jako asketický básník a „černý anděl poezie“, který ve svém přízemním bytě rozmlouval s mrtvými a po nocích tkal ze tmy a hvězd své geniální verše. Těžko hledat výraznější protipóly. Oba se ale narodili a zemřeli ve stejném roce, oba měli dcery se smutným osudem, oba byli národem vyzdviženi i zavrženi. A také žili dvacet let na stejné adrese ve vile na Kampě, známé nyní jako Werichova vila. I následujících dvanáct let pak bydleli prakticky v těsném sousedství.

Dva trosečníci uprostřed Prahy

„O soužití Wericha a Holana se traduje několik téměř anekdotických historek, ale pochopitelně vše je vždy mnohem složitější; tím spíše, že šlo o tak výrazné osobnosti a komplikované povahy,“ říká dramaturgyně Martina Kinská. A režisér Martin Františák k tomu dodává: „Hra zachycující období let 1948 – 1980 je obrazem soužití těchto dvou osobností pod jednou střechou. Byli tak výrazně jiní, přesto je mnohé až osudově spojovalo. Oba také čelili podobným životním výzvám, které před ně stavěla nesvobodná doba, očekávání národa i jejich vlastní svědomí. Žili od sebe vzdáleni jen pár metrů na výšku, občas ale jako dva trosečníci na ostrově uprostřed Prahy.“ 

Režisér Martin Františák

Pozoruhodný příběh, do něhož se promítá i magie staré Prahy, umocňuje silné herecké obsazení. Role Jana Wericha se ujme Vladimír Hanuš, ve Vladimíra Holana se promění Luboš Veselý. Básníkovu manželku Věru Holanovou ztvární Bohdana Pavlíková, Zdenu Werichovou hraje Andrea Buršová, Voskovce Matěj Anděl, Dceru Denisa Barešová. V úloze Firjubina, představitele tehdejší nevyzpytatelné moci, uvidíme Jana Grundmana, novou posilu hereckého souboru. Posla hraje Jan Mansfeld.

A proč se hra jmenuje “Hadry, kosti, kůže?”„Jde o nápad autora adaptace Pavla Jurdy,“ vysvětluje Martin Františák. „Z dětství si ještě oba pamatujeme výkupčího králičích kůží a kostí: bylo v tom něco neznámého a děsivého, ale také obyčejného a všednodenního. Zároveň jde o název jedné z Holanových básnických sbírek. Myslím, že tohle zvolání rezonuje s úzkostí dnešního člověka: málo oděného před námrazou světa a patřičně čelícího strachu,“ uzavírá režisér.Premiéra hry “Hadry, kosti kůže” bude 21. září ve Studiu Švandova divadla; nejbližší reprízy se odehrají 23. září a poté 15. a 29. října.

Denisa Barešová

www.svandovodivadlo.cz

Foto: Alena Hrbková

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN