Rozhovor s tanečnicí ADRIANOU MAŠKOVOU

„Když hraje hymna na Vaši počest, přebije to všechnu tu taneční dřinu..”

Tanec, kterému se věnuje od deseti let, je její velkou láskou. Se svých bývalým tanečním partnerem Michalem Burešem se pětkrát stali juniorskými mistry ČR ve standardních tancích a v kombinaci 10 tanců. V desáté řadě TV soutěže StarDance… když hvězdy tančí, byla Adriana Mašková taneční partnerkou herce Miroslava Hanuše a soutěž byla, pro studentku ruštiny na Masarykové univerzitě v Brně, velkou výzvou a cennou zkušeností.

Pocházíte z Tvrdonic na Břeclavsku, kde jste vyrůstala. Tatínek Vás vedl k tenisu, ale vztah k němu jste si nevybudovala. Zaujal Vás tanec, který, jak jste přiznala, se stal Vaší životní láskou. Kdo Vás k tanci přivedl a jaké bylo Vaše dětství plné tance?

„Věnovat tanci jsem se začala proto, že jsem to sama chtěla. Každopádně tu prvotní myšlenku jsem dostala právě na tenisovém soustředění, kde jsem se seznámila s mými nastávajícími trenéry tance. Asi půl roku jsem se věnovala oběma disciplínám, a nakonec vyhrál právě tanec. Zpočátku byl tanec čistě koníček, kterému jsem se věnovala dvakrát týdně, pár hodin. Asi po roce jsem začala tančit se synem mých trenérů. V ten okamžik se poprvé začalo uvažovat o tom, že bychom začali i soutěžit. Tím pádem přibylo tréninků a samozřejmě to začalo stát i více peněz, ale mě to začalo o to víc bavit. Konečně jsem měla své první taneční botky. Začaly jsme vymýšlet, jak budou vypadat moje první taneční šaty. To bylo nádherné. Bylo mi dvanáct let, a já si připadala jako princezna. Nicméně od princezny se rychle upustilo, byla jedna změna partnera, po roce druhá až jsem ve svých čtrnácti letech začala tančit s Michalem Burešem, což byl obrovský zlom. Najednou byly tréninky 3x týdně, a to v Kroměříži. Takže jsem vždy šla rovnou ze školy na vlak a domů jsem se vracela vždycky kolem 9 hodiny večer.”

Tancovat jste začala v deseti letech v břeclavském klubu Starstep a velice rychle jste se dostala mezi českou špičku od 13 do 15 let. S Vaším tehdejším tanečním partnerem Michalem Burešem jste jezdili po soutěžích a pět krát jste se stali juniorskými mistry ČR ve standardních tancích a v kombinaci 10 tanců. Jak vzpomínáte na toto období plné soutěží a tréninků?

„Období to bylo náročné, ale nádherné. Vlastně se všechno točilo primárně kolem tance. Škola byla až na druhém místě a veškeré činnosti se podřizovali tanci. Reálně jsem třeba ani nemohla říct, že jedu na hory lyžovat, protože se tím zvyšovalo riziko úrazu, a to by byla pohroma. Určitě to za to ale stálo. Ten pocit, když Vás vyhlásí za Mistry republiky a začne hrát hymna na Vaši počest, to se dá přebít snad jen titulem Mistra světa, nebo zlatou medailí na olympijských hrách.

Samotná ta výhra v soutěži je vlastně to jediné, jak se Vám ta dřina může vrátit, a stejně tak je to asi jediný způsob, jak můžete vrátit rodičům to, co do Vás vkládají. Ten moment kdy stojíte na stupínku a víte, že právě teď na Vás můžou být pyšní.”

V roce 2019 v desátém ročníku Star Dance… když hvězdy tančí, jste se stala taneční partnerkou herce Miroslava Hanuše. Jak jste se do soutěže dostala a jak se Vám spolu tancovalo?

„Konkurzy na StarDance probíhají tak, že všichni účastníci na ně musí být pozváni. My jsme dostali pozvání od Honzy Ondera. Celkový počet účastníků konkurzu neznám, ale mluvilo se o takových 60 – 70 tanečnících. Na konkurzu jsme museli zatančit a byl s námi udělán rozhovor. To, že mě do soutěže vybrali, jsem se dozvěděla asi měsíc na to. Abych byla upřímná, už jsem si ani nemyslela, že by to mohlo vyjít. Jinak samotná soutěž byla obrovskou zkušeností, a to pro nás pro všechny. S Mirkem, jak je známo, jsme mezi sebou měli značný věkový rozdíl, ale naštěstí to nevytvořilo žádný problém. Při každé choreografii jsem se snažila dát mu prostor, kdyby chtěl přijít s nějakým nápadem. Díky tomu byla každá choreografie jiná a Mirek se ve všech mohl cítit dobře, a to právě proto, že se na jejich tvorbě – na nějaké hlavní myšlence, podílel.”

Jednou jste řekla, že účast ve StarDance… byla pro Vás velkou výzvou a cennou zkušeností. Šla byste do soutěže, kdybyste dostala příležitost, znovu?

„Tato otázka s sebou nese mnohá kdyby. V první fázi bych musela být opět pozvána na konkurz. Pokud bych byla pozvaná, určitě bych se ho zúčastnila. Ale jestli bych se zúčastnila celého StarDance znovu, to je dost složitá otázka. Tento projekt vyžaduje, aby na něj byl člověk plně soustředěný a měl na něj dostatek času a prostoru. Pokud by mi to tedy okolnosti dovolovali, pak by bylo jistě hezké, jít do soutěže znova. I když, musím říct, že se ve mně pocity trochu perou. Na tuto řadu mám nádherné vzpomínky a už navždycky to bude zapsáno v mém životě. Přece jen si ale trochu myslím, že pokud bych šla do další řady s tím, že bych měla možnost srovnání, už by to nemuselo být tak skvělé, jak to bylo v desátém ročníku. Ale třeba se pletu, uvidíme, co mi nabídne čas.”

Jste studentkou brněnské Masarykovy univerzity, kde studujete ruský jazyk. Proč jste si vybrala právě ruštinu? 

„Co se týká výběru školy, já většinou říkám, že si škola vybrala mě. Já jsem původně chtěla jít studovat medicínu, to ale ani napodruhé nevyšlo a ta ruština byla vlastně jistota, protože jsem z ní i maturovala, a to na výbornou, tudíž jsem pak na vysokou školu nemusela dělat přijímačky.”

V jednom rozhovoru jste přiznala, že občas učíte v taneční škole. Platí to stále? Co vše učíte?

„Jednu dobu jsem během studia na vysoké škole pomáhala s výukou v taneční škole. Ale dál se tomu již nevěnuji, teď jsem musela hlavně dohánět školu, to bylo na prvním místě. Ale pokud by se možnost někde vyučovat naskytla, byla bych jí otevřená.”

Stále je pro Vás tanec velkou láskou? Co pro Vás znamená?

„Stále a myslím, že když řeknu, že to tak zůstane navždycky, nebudu lhát. Tanec beru jako sebevyjádření, jako vyjádření toho, co pociťuju a co se ve mně skrývá. Nevydržím ani den bez hudby, tudíž ani den bez tance.”

Jaké tance máte nejraději? Preferujete některý?

“Když jsem ještě soutěžila, tak se to neustále měnilo. Záleželo, do kterého tance jsme měli novou choreografii, nebo ve kterém tanci jsem se cítila nejlíp. Ale můžu říct, že jsem měla vždy vytvořené silnější pouto k rumbě – a to právě proto, že je pomalá a člověk si tak může vzít dostatek času na to, každý pohyb dostatečně procítit a ze standartních tanců jsem vždycky zbožňovala tango, díky energii a napětí, kterou sebou tento tanec přinášel a slowfox pro jeho něžnost.”

Jak ráda odpočíváte?

„Odpočívám různými způsoby. Nejdůležitější pro mě je, své tělo dostatečně vnímat. Snažím se do ničeho se nenutit. Moje tělo si řekne samo, na co má chuť. Jsou proto dny, kdy si jdu ráda zaběhat, zaplavat nebo si zacvičím jógu. Jindy se jen válím s knížkou nebo relaxuju u plátna se štětcem v ruce. A moc ráda chodím na procházky, ať už třeba po Brně, nebo u nás doma, načerpat trochu energie z přírody.”

Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Diváci poslali domů zpěvačku TONYU GRAVES

Tonya překvapená nebyla, s tancem začala ve 49 letech

Ve třetím kole StarDance následovala Noru Fridrichovou  zpěvačka  Tonya  Graves a soutěž opustila.  Hned po prvním kole někteří diváci  psali, že měla být vyřazena  právě Tonya. Richard Genzer dokonce v jednom hodnocení zažertoval: „Ty snad nemáš páteř, protože páteř se hýbe!“

Tonya ale nesla svůj odchod s nadhledem. „Nejsem moc překvapená. S tancem jsem začala ve čtyřiceti devíti a jsem ráda za tu šanci. A jsem také ráda, že jsem se dostala aspoň do tohoto kola.“ Tonya si také trošku rýpla do Xindla X, kterému porota řekla, že se naučil jen jeden univerzální krok a ten používá pro všechny tance. Tonya se malinko podivila, proč musí odejít právě ona. Ovšem  pravdou zůstává, že někdo zkrátka odejít musí. A divák je nevyzpytatelný.

Tento večer se nesl v duchu Company, což znamenalo, že taneční páry  se musely předvést s doprovodnou skupinou. Těžká zkouška. Vedle profesionálů je totiž každá chybka velmi dobře vidět.

Večer zahájila TAP ACADEMY PRAGUE pod vedením Tomáše Slavíčka.  Poctivým čtenářům Tanečního magazínu skupinu představovat jistě nemusíme. Vidět ji můžeme například na Czech Dance Masters.

Tančila se samba, quick step a  paso doble.

Rybář Jakub Vágner a Michaela Nováková byli pochváleni za choreografii, technika trošku pokulhávala. Začátek tance byl fantastický, ale samby bylo v tanci málo a pár nebyl úplně sehraný. A Richard Genzer? Prý viděl v pánvi kromě osmiček všechno i dvojciferná čísla! A co na to Jakub Vágner?  „Pro mě je největší vítězství vylézt před lidi, dělat něco, co jsem nikdy nedělal a vypadat aspoň trošku důstojně!“ říká.  (body 8,8,8,6)

Radka Třeštíková a Tomáš Vořechovský se museli porvat s obtížným quickstepem. Moc jim to nesedlo. V tanci byly technické  chyby a porovnání s company jim samozřejmě nepomáhalo! (body 7,6,8,5)

Miroslav Hanuš sklidil obrovský aplaus, protože v choreografii vyskočil  jako laňka na kulečníkový stůl. Richard Genzer to komentoval  humorem sobě vlastním: „Vyskočit v jeho letech na kulečníkový stůl – to je jako vyjet ve dvaceti autem na Mount Everest.“ Jenomže tanec jako takový se porotě až tak nelíbil. A Tatiana Drexler pronesla: „Celou dobu jsem přemýšlela – buď je to strašně dobré, nebo strašně zlé! Je to vůbec paso doble?“  (body 7,8,6,5)

Gabriela Koukalová a Martin Prágr byli trošku kritizovaní za technické nedostatky. Například pomalé nohy! Také chyběla energie v těle. Žádné nadšení. A příliš soustředění do sebe. (body 7,6,7,7)

Marek Eben upozornil, že ani na jedné zkoušce bychom nenašli ten den Xindla X, protože strávil několik hodin na kapačkách. Xindl to pojal s humorem: „Asi jsem si špatně přečetl pokyny režie,  měli jsme tančit s formací a já tančím s deformací!“  A co na to porota? Geňa  pronesl, že začíná být fanouškem minimalismu, protože Xindl X už třetí večer užívá jen jeden univerzální krok na všechny tance. Ani Tatiana nebyla zlá: „Na ten krok jsme si už zvykli a v přítomnosti company to bylo ještě hezčí.“ (body 6,6,6,6)

A co populární Kovy a Veronika Lišková?  I Jan Tománek uznal, že Kovy je sympaťák  a je naprosto pochopitelné, že oslovuje davy. Ale technika tu chyběla! A Geňa? Prý to bylo jako koprovka s vejcem! Nic moc, ale jíst se to dá! (6,6,6,5)

Velkým talentem soutěže se jeví Veronika Khek Kubařová (taneční partner Dominik Vodička). Tatiana si pochvalovala rychlost na parketu, výborná práce s company a pro Zdeňka Chlopčíka byla Veronika puntíkované sluníčko.  (body 9,8,9,9)

Matouš  Ruml a Natálie Otáhalová to celkem schytali od poroty. Naštěstí body byly docela dobré. Lehounký tanec, elegantní, vyzařovali radost, ale zvedačka! Ta se nepovedla! Taky energie nevydržela do konce! A práce chodidel byla  jako z loterie – kam padne, tam padne a záda shrbená jako stařeček!  A Geňa komentoval takto: „Jako když Zátopka zavřete do krabice od bot. Nikam to neběželo.“(body 8,7,8,8)

Jak vlastně hodnotila porota Tonyu Graves? Nápad a choreografii ocenili,  ale nášlapy nic moc… (body 6,5,6,5)

Vyřazení bylo tu, přesto taneční partner Michal Bureš se Tonyi zastal.  Prý se snažila a hodně se naučila. On byl spokojený s výsledkem.

Foto: Česká televize

Text: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN