Smrt mu sluší

Hořkosladká komedie již příští pondělí premiérově ve Švandově divadle!

Po deseti letech od premiéry diváckého hitu Kdo je tady ředitel? chystá Švandovo divadlo v Praze novou komedii s Michalem Dlouhým a Kamilem Halbichem: ten první se vrátí v roli ješitného, po uznání toužícího herce, druhý v úloze jeho upjatého agenta. Hořkosladká komedie Smrt mu sluší vypráví o lidech kolem divadla, kteří spolu sehrají mrazivě legrační partii o slávu, pocty i život. 

Výraznou figuru – ředitele Národního divadla – s gustem ztvárňuje další stálice smíchovské scény Robert Jašków. V roli dramaturgyně Jolany Humhalové, Barelovy „bývalky“ a ženy toužící po lásce, uvidíme Natálii Řehořovou. Vrátného Mirečka, přičinlivého strážce Zlaté kapličky, ztvární Miroslav Hruška. Kritika Davida Hartmanna, jenž ve volném čase nabízí netradiční koncerty navazující na bytové divadlo Vlasty Charmostové, hraje David Punčochář.

Bob Barel (Michal Dlouhý) je hercem na volné noze a populární hvězdou televizního seriálu. On i jeho agent, věrný přítel Kamil Křovina (Kamil Halbich) cítí, že se blíží zásadní chvíle jejich životů. Za svůj strhující herecký výkon v titulní roli inscenace Čas psychopatů je Barel konečně nominován na cenu v divadelním světě nejváženější – Cenu Thálie. Její získání už může zhatit pouze poslední, zatím stále neodevzdaný hlas kritika Hartmanna (David Punčochář). Jenže o něm je známo, že Barelovo herectví nemá rád… Barel s&n bsp;Křovinou proto zosnují lstivý plán, jehož následky jsou pro budoucnost všech účastníků osudné. Ještě štěstí, že se v Národním divadle chystá další státní pohřeb! A že tam kromě dramaturgyně Jolany Humhalové (Natálie Řehořová) a vrátného Mirečka (Miroslav Hruška) pracuje také zkušený ředitel (Robert Jašków)! A ten si ve své Zlaté kapličce vždy ví rady, i když mají všichni kolem v očích smrt…

Chytrá komedie o světě divadla

„Na začátku byl nápad na dialog, jak dva herci unesou kritika, aby mu přečetli jeho recenze a dokázali, že nemá pravdu,“ říká autor, režisér a dlouholetý ředitel smíchovské scény Daniel Hrbek. Ten ve hře Smrt mu sluší vykreslil divadelní svět jako místo krásné i kruté, laskavé i bezohledné. „Divadlo současně miluji a nenávidím. Na prostředí, ve kterém se celý život pohybuji, proto nahlížím s láskou, avšak také s nadhledem, ironií a jistou dávkou hořkosti,“ přiznává Daniel Hrbek. A netají se tím, že se při psaní jednotlivých postav inspiroval skutečnými osobami současné divadelní scény, sebe nevyjímaje. Michalovi Dlouhému, Kamilu Halbichovi, Robertu Jaškówovi a dalším hercům tak napsal jejich postavy přímo na míru, přičemž jim někdy rovnou ponechal i jejich křestní jména.

David Košťák, který je spolu s Martinou Kinskou dramaturgem inscenace, k tomu uvádí: „Ve hře nahlížející do divadelního zákulisí se odráží bohaté zkušenosti Daniela Hrbka s chytrými konverzačními a situačními komediemi, které už ve Švandově divadle vytvořil.  Pod zábavnou slupkou se však jeho text dotýká věcí mnohem hlubších, jako přirozená lidská touha po uznání, přijetí, blízkém vztahu a nesmrtelnosti. Smrt mu sluší je tak kromě náramné, do vlastních řad pálíc&iacut e; komedie také hořkosladkým příběhem člověka, který se snaží vzepřít svému osudu.“

 Jako Jágr s Plekancem

„Hraji sám sebe a to se mi na tom – jako herci – líbí,“ pochvaluje si svou roli Michal Dlouhý, jehož hra Smrt mu sluší okamžitě nadchla a při prvním čtení textu posmrkal celý balíček papírových kapesníků – smíchy. Po Kristofferovi v komedii Kdo je tady ředitel?, – adaptaci slavného filmu Larse von Triera, kterou u Švandů také zrežíroval Daniel Hrbek – ztvárnil Michal Dlouhý ve hře Smrt mu sluší znovu charakter sebestředn&eacut e;ho herce. „Rozdíl mezi Kristofferem a Bobem Barelem je deset let u divadla – tedy mých deset let,“ vysvětluje. „Nejvíc se ale liší tím, že Kristoffer je herec podle Larse von Triera, kdežto Bob Barel jsem já očima autora Daniela Hrbka. A jestli jsem také tak ješitný? Jsem herec, který by měl být ješitný! Jaká je skutečnost, ať soudí ti druzí,“ směje se Michal Dlouhý, který za svůj největší profesní úspěch považuje lidi, s nimiž má možnost pracovat. Divadelní kritiku, ať už pozitivní nebo negativní, proto tak silně jako Bob Barel on sám ani zdaleka neprožívá. Nejlepší kritici jsou vaši blízcí. Rodina a kamarádi. Vědí, co jste pro to udělali, ale vždy na nich poznáte, jaké to opravdu bylo,“ říká herec, který si úlohu v komedii Smrt mu sluší pochvaluje i proto, že se díky ní na jevišti znovu setkává se svým kolegou a kamarádem Kamilem Halbichem.

Dokonalou symbiózu, vybroušenou mnohaletým „partneřením“ na scéně Švandova divadla, potvrzuje i Kamil Halbich, jehož prý už od Michala Dlouhého nepřekvapí vůbec nic. „Můžeme spolu hrát i poslepu,“ říká. „Jako v hokeji Jágr s Plekancem. Míša je ten Džegr – v požehnaném věku stejný hračička. Ale ten tah na branku, ten tam pořád je. No a já jsem ten Pleky: finančně zajištěný dělník ledu,“ vtipkuje Kamil Halbich. Ten v komedii Smrt mu sluší ztvárňuje poněkud koženého hereckého agenta, aniž by ovšem ve skutečnosti sám nějakého agenta měl. „Měl jsem, ale nevyplatil jsem se mu. Nechtěl jsem dělat reklamu na Jupíka,“ přiznává.

Výraznou figuru – ředitele Národního divadla – si s gustem zahrála další stálice smíchovské scény Robert Jašków. O své postavě říká: „Ředitel divadla je vlastně vůdčí figura v prostředí, kde jsou všichni přátelé. Zodpovědnost, kterou ale za vše má, jej drží v neustálém stresu. Je to sice cholerik, ale pro záchranu divadla udělá cokoliv. Jsem si jistý, že autor Daniel Hrbek čerpal i ze svých ředitelských zkušeností.“

V roli dramaturgyně Jolany Humhalové, Barelovy „bývalky“ a ženy toužící po lásce jako vystřižené z klasických divadelních kusů, uvidíme Natálii Řehořovou. Vrátného Mirečka, přičinlivého strážce Zlaté kapličky, ztvární Miroslav Hruška. Kritika Davida Hartmanna, jenž ve volném čase nabízí netradiční koncerty navazující na bytové divadlo Vlasty Charmostové, hraje David Punčochář.

Scénografem inscenace je Petr Masopust, který s Danielem Hrbkem coby režisérem spolupracoval na severských komediích Kdo je tady ředitel? a Kurz negativního myšlení. Kostýmy vytvořila Paulína Bočková, jejíž práci mohou diváci znát například z posledního filmu Jiřího Mádla Na střeše. Výrazný hudební doprovod vybral sám režisér.

Světová premiéra komedie Smrt mu sluší proběhne 25. května 2019 ve Velkém sále, nejbližší reprízy 27. května a 3. a 10. června – jsou však již beznadějně vyprodány. Další uvedení hry plánuje Švandovo divadlo opět od září tohoto roku po divadelních prázdninách.

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Smrt mu sluší

„U Švandů” vzniká nová komedie. Světová premiéra bude 25. května!

Po deseti letech od premiéry diváckého hitu Kdo je tady ředitel? chystá Švandovo divadlo v Praze novou komedii s Michalem Dlouhým a Kamilem Halbichem: ten první se vrátí v roli ješitného, po uznání toužícího herce, druhý v úloze jeho upjatého agenta. Hořkosladká komedie Smrt mu sluší vypráví o lidech kolem divadla, kteří spolu sehrají mrazivě legrační partii o slávu, pocty i život. Autorem a režisérem hry je Daniel Hrbek, ředitel Švandova divadla, který tentokrát napsal všem hercům jejich postavy přímo na tělo. Premiéra původní české komedie s podtitulem „největší divadelní událost od přeletu rakve nad Národním divadlem“ bude „u Švandů” v sobotu 25. května ve Velkém sále.

Kamil Halbich a Michal Dlouhý

Bob Barel (Michal Dlouhý) je hercem na volné noze a populární hvězdou televizního seriálu. On i jeho agent, věrný přítel Kamil Křovina (Kamil Halbich) cítí, že se blíží zásadní chvíle jejich životů. Za svůj strhující herecký výkon v titulní roli inscenace Čas psychopatů je Barel konečně nominován na cenu v divadelním světě nejváženější – Cenu Thálie. Její získání už může zhatit pouze poslední, zatím stále neodevzdaný hlas kritika Hartmanna (David Punčochář). Jenže o něm je známo, že Barelovo herectví nemá rád… Barel s Křovinou proto zosnují lstivý plán, jehož následky jsou pro budoucnost všech účastníků osudné. Ještě štěstí, že se v Národním divadle chystá další státní pohřeb! A že tam kromě dramaturgyně Jolany Humhalové (Natálie Řehořová) a vrátného Mirečka (Miroslav Hruška) pracuje také zkušený ředitel (Robert Jašków)! A ten si ve své Zlaté kapličce vždy ví rady, i když mají všichni kolem v očích smrt…

„Hraji sám sebe a to se mi na tom – jako herci – líbí,“ pochvaluje si svou roli Michal Dlouhý, který byl hrou Smrt mu sluší okamžitě nadšený.  „Po přečtení textu jsem zjistil, že jsem posmrkal celý balíček papírových kapesníků – smíchy! Divák se tedy může těšit na to, že ho návštěva divadla bude tentokrát stát ještě o zhruba čtyři až deset korun víc: záleží na tom, jakou kvalitu kapesníků preferuje,“ varuje herec.

Daniel Hrbek, autor hry SMRT MU SLUŠÍ a současně ředitel Švandova divadla

„Na začátku byl nápad na dialog, jak dva herci unesou kritika, aby mu přečetli jeho recenze a dokázali, že nemá pravdu,“ říká autor, režisér a dlouholetý ředitel smíchovské scény Daniel Hrbek. Ten ve hře Smrt mu sluší vykreslil divadelní svět jako místo krásné i kruté, laskavé i bezohledné. „Divadlo současně miluji a nenávidím. Na prostředí, ve kterém se celý život pohybuji, proto nahlížím s láskou, avšak také s nadhledem, ironií a jistou dávkou hořkosti,“ přiznává Daniel Hrbek. A netají se tím, že se při psaní jednotlivých postav inspiroval skutečnými osobami současné divadelní scény, sebe nevyjímaje. Michalovi Dlouhému, Kamilu Halbichovi, Robertu Jaškówovi a dalším hercům tak napsal jejich postavy přímo na míru, přičemž jim někdy rovnou ponechal i jejich pravá křestní jména.

Michal Dlouhý a Kamil Halbich

David Košťák, který je spolu s Martinou Kinskou dramaturgem inscenace, k tomu uvádí: „Ve hře nahlížející do divadelního zákulisí se odráží bohaté zkušenosti Daniela Hrbka s chytrými konverzačními a situačními komediemi, které už ve Švandově divadle vytvořil.  Pod zábavnou slupkou se však jeho text dotýká věcí mnohem hlubších, jako přirozená lidská touha po uznání, přijetí, blízkém vztahu a nesmrtelnosti. Smrt mu sluší je tak kromě náramné, do vlastních řad pálící komedie také hořkosladkým příběhem člověka, který se sna í vzepřít svému osudu.“

Scénografem inscenace je Petr Masopust, který s Danielem Hrbkem coby režisérem spolupracoval na severských komediích Kdo je tady ředitel? a Kurz negativního myšlení. Kostýmy vytvořila Paulína Bočková, jejíž práci mohou diváci znát například z posledního filmu Jiřího Mádla Na střeše. Výrazný hudební doprovod vybral sám režisér.

Robert Jašków hraje ředitele divadla

Světová premiéra komedie Smrt mu sluší  bude 25. května 2019 ve Velkém sále, nejbližší reprízy jsou naplánovány na 27. května a 3. a 10. června. Další uvedení hry plánuje Švandovo divadlo opět od září tohoto roku po divadelních prázdninách.

www.svandovodivadlo.cz

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Jubilejně za účasti režisérské hvězdy!

První letošní únorový den a první únorový pátek proběhne ve Švandově divadle pozoruhodná událost. Nenechte si ji ujít!

Průkopník negativního myšlení Bård Breien bude opět v Praze! Už 150. reprízu bude mít v pátek 1. února v pražském Švandově divadle komedie Kurz negativního myšlení v režii Daniela Hrbka. Dorazí na ni i Bård Breien, norský režisér a autor stejnojmenného filmu, který u Švandů už před devíti lety adaptovali do podoby populárního divadelního představení. A tato černá komedie s Michalem Dlouhým v roli nerudného vozíčkáře Geirra tu stále patří k nejoblíbenějším titulům.

Bård Breien s ředitelem Švandova divadla a režisérem jevištní adaptace Danielem Hrbkem (foto archiv divadla(

Uvádění severských titulů má ve Švandově divadle dlouhou tradici. K diváckým hitům tu patří i divadelní přepis filmu Kdo je tady ředitel? dánského režiséra Larse von Triera, který se dočkal už více než tří set padesáti repríz a v dubnu letošního roku oslaví už deset let od své premiéry. Smíchovská scéna založená v roce 1881 je známá i průkopnickým uváděním dramat Henrika Ibsena, na která tu diváci chodili už od roku 1900.

Foto: Alena Hrbková a archiv divadla

Magdaléna Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Roztančený večer v podzemí

Velký sál Švandova divadla prochází rekonstrukcí! Proto se představení včetně “Roztančeného večera” plného čači, rumby i salsy stěhují do suterénních prostor.

Do podzemního Studia se v září a říjnu uchýlí herci Švandova divadla, jehož Velký sál se už od července rekonstruuje. Přestavbou projde zejména jeviště a jeho technologie, proměny se dočká také fasáda. Ve Studiu se uskuteční i první premiéra sezóny 2018/2019: uvedení původní české inscenace “Trollové mezi námi” v režii Alexandry Bolfové tu plánují 27. října. Na hlavní scénu s kapacitou 300 míst v hledišti se herci vrátí v listopadu, divákům se pak Velký sál znovu otevře během prosince 2018.

Nová prkna, která znamenají svět

Jeviště ve Velkém sále sloužilo od roku 2002, kdy bylo Švandovo divadlo po generální přestavbě znovu otevřeno. Ještě rychleji než jeho podlaha, kterou teď kompletně měníme, však stárla ta část jevištní techniky, jejíž obsluha je propojená s počítačem – což jsou například světla nebo jevištní tahy. K těmto zařízením proto teď instalujeme nové technologie,“ říká ředitel smíchovské scény Daniel Hrbek.

První čtená zkouška hry “Trollové mezi námi”

Vedle nového jeviště a navazující techniky bude ve Velkém sále znovu fungovat také jevištní stůl. Jde vlastně o plochu spojenou s výtahem, umožňující například efektní vynořování a zanořování z hlubin jeviště. Do provozu uvedeme také všechny tahy, což je skrytý systém lan, tyčí a kladek, sloužící k rychlým změnám dekorací,“ vysvětluje Daniel Hrbek. Ten chce, aby do konce roku prokoukla ještě fasáda divadla, na níž by mělo přibýt devět informačních LED obrazovek. Rekonstrukce za zhruba 30 milionů korun bude hrazena ze zvláštního investičního fondu Švandova divadla. To je příspěvkovou organizací hlavního města Prahy.

Hry z podzemí

Ve Studiu se ale už od začátku září hraje dál. Na programu v září a říjnu je tu například “Kauza pražské kavárny”, poslední novinka minulé sezóny, inscenace “Slušný člověk” vycházející z předlohy Karla Čapka, “Ztracená čest Kateřiny Blumové” z pera slavného německého autora Heinricha Bölla či “Srdce patří za mříže”, hra pojednávající o tom, jak snadné je v dnešním světě ztratit lidské srdce.

Eva Josefíková v inscenaci “Pankrác ´45”

Diváci tu uvidí také tři tituly, s nimiž Švandovo divadlo hostuje – v jejich anglicky nastudovaných verzích – koncem září ve Spojených Státech. Tím prvním je “Protest Rest”, zábavná hra složená z aktovek Václava Havla a Marka Hejduka, druhým “Šoa”, drama inspirované skutečnými osudy české herečky a olomouckého sportovce. Třetím titulem je “Pankrác ´45″, hra vyprávějící o pěti ženách, které se po skončení války sejdou v jedné cele pankrácké věznice. Všechny inscenace se ve Washingtonu a v New Yorku představí mimo jiné v rámci tamějších oslav 100. výročí založení Československé republiky.

Robert Jašków v inscenaci “Protest Rest”

Stálí hosté, večerní tanec

Svá představení uvedou v malém sále Švandova divadla stálí hosté, k nimž patří zejména Divadlo SpektáklRadim Vizváry, improvizační show “Just! Impro” a Dětské divadelní studio, které na 14. října chystá premiéru hry “Lakomá Barka”. Příběh podle známé pohádky Jana Wericha tu mladí divadelníci uvedou jako „pravdivou příhodu“.

Ve Studiu pokračují také oblíbená víkendová představení pro děti v podání souboru Buchty a loutky. Ten zde hraje rovněž představení pro dospělé a 28. října tu uvede loutkový speciál  “Ať žije Česká republika!”, věnovaný „100. výročí založení našeho státu mínus Slovensko“.

Ve Studiu se budou odehrávat i workshopy pro veřejnost: novinkou letošního podzimu budou jednorázové tanečních kurzy, zaměřené na vybrané společenské tance. “Roztančený večer” pod vedením profesionálních taneční lektorů se na programu objeví jednou měsíčně: v tančírnu se Studio změní poprvé 24. září, kdy tu v rytmu čači, rumby a salsy vypukne kubánská noc.

www.svandovodivadlo.cz

Magdaléna Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Ve Švandově divadle balí kufry

Herci Švandova divadla budou hrát v USA!

Ve Švandově divadle už balí kufry. Hrát budou ve Spojených státech

Nejen na divadelní prázdniny si už balí zavazadla herci a tvůrci ve Švandově divadle: Eva Josefíková, Klára Cibulková, Robert Jašków, Tomáš Pavelka, Marie Štípková, Andrea Buršová, Réka Derzsi, Jacob Erftemeijer, Tomáš Kořének a další herci z oblíbené smíchovské scény se už připravují také na cestu do Washi ngtonu a do New Yorku. Tam koncem září vystoupí mimo jiné i v rámci oslav 100. výročí vzniku Československa. Část výpravy – scéna a kostýmy – se za Velkou louži vydává už nyní.

Jak uvádí ředitel Švandova divadla a režisér Daniel Hrbek, cílem je představit v USA tři původní české hry, které má divadlo na repertoáru.  A také důstojně oslavit naše kulaté státní narozeniny. „Naše účinkování ve Washingtonu bude největší kulturní akcí spojenou s tamějšími oslavami stého výročí vzniku Československa.  V New Yorku se v době našeho hostování uskuteční zase akce Vaclav Havel Day. Je skvělé, že máme příležitost předvést svoje inscenace právě v tomto kontextu a ve chvíli, kdy bude pozornost části americké veřejnosti upřena na naši zem a kulturu. Je to velká příležitost a odpovědnost,“ zdůrazňuje Daniel Hrbek.

Od 19. do 23. září bude hrát Švandovo divadlo ve Washingtonu, kde vystoupí v Davis Performing Arts Center, populární scéně patřící Georgetown University – ta nabídla smíchovským kolegům svůj malý i velký sál s kapacitou 120 a 230 míst v hledišti.

V New Yorku bude hrát Švandovo divadlo v Bohemian National Hall od 25. do 27. září. Pozvání do Washingtonu přišlo z české ambasády, z Georgetown University a z instituce The Laboratory for Global Performance and Politics. České divadelníky vyzval k účasti také newyorský festival Rehearsal for Truth, zaměřený na tematiku lidských práv. „Podle mých zkušeností má americká strana zájem především o hry související s problematikou současného světa a s bojem jednotlivce o vlastní svobodu. V centru pozornosti je také otázka migrace a jejího vlivu na divadelní umění a společnost,“ říká Daniel Hrbek. ¨

 

Válečné příběhy, komedie Havla i Kocábové

Program zahrnuje osm představení tří inscenací, které herci ze Švandova divadla nastudovali pro tento účel v angličtině. Do projektu se ale zapojí také divadelníci a studenti, pro něž je angličtina jejich mateřštinou. Jasnou programovou volbou byl titul The Good And The True, komorní drama o osudu herečky Hany Pravdové a atleta Miloše Dobrého, kteří přežili holocaust. Titul v podání dvou londýnských herců, Saula Reichlina a Isobel Pravda, se New Yorku velmi úspěšně představil už v letech 2014 a 2015 na off-Broadwayi a nyní se do „Velkého jablka“ opět vrací.

Komedie Protest/Rest, sestavená z jednoaktovky Václava Havla a jejího nově napsaného pokračování, bude mít teď naopak svou zámořskou premiéru. Diváci ve Spojených Státech poprvé uvidí také Pankrác  ´45, napínavé drama vyprávějící o pěti různých ženách, které se koncem druhé světové války sejdou v jedné cele pankrácké věznice. „V New Yorku spolupracujeme ještě na uvedení scénického čtení hry Natalie Kocab Pohřeb až zítra v  ;podání newyorských herců – titul tu představíme pod názvem The Night Before The Funeral,“ dodává Daniel Hrbek. Ten je zvědav na reakce kolegů z amerických divadel a také na přijetí pedagogů a studentů univerzit z obou měst, kteří jsou na představení zváni. Součástí minifestivalu původních českých her budou také následné moderované debaty s běžnými americkými diváky, které by vybrané tituly chtěly oslovit především.

Roční přípravy a V.I.P. hosté

Připravit výjezd do dvou měst v USA trvalo zhruba rok. „Začali jsme překladem her do angličtiny, našim hercům zajistili jazykové zkoušky s americkým lektorem a rozjeli produkci,“ vypočítává ředitel Švandova divadla. Ten do zámoří odjíždí také jako režisér většiny uváděných inscenací a neúnavný fundraiser, který pro projekt shání peníze. Americká strana – ve spolupráci s českým zastupitelstvím ve Washingtonu a Vaclav Havel Library Foundation v New Yorku – poskytuje českým hostům mimořádnou týdenní rezidenci, zajišťuje jim ubytování, propagaci představení a organizaci diskusních fór. A spolupracuje na pozvání VIP hostů, k nimž patří třeba Madeleine AlbrightSusanne Vega a další přátelé smíchovské scény.

Ostatní náklady ve výši zhruba 1 500 000 korun hradí částečně i samo Švandovo divadlo z fondu, vytvořeného ze svého zlepšeného hospodářského výsledku: „Podali jsme snad všechny žádosti o podporu z veřejných zdrojů. Stále doufáme, že akce s jednoznačným mezinárodním přesahem a symbolickým významem pro Českou republiku podpoří nakonec grant z Ministerstva kultury,“ říká Daniel Hrbek, který o sponzorství jedná také s významnými firmami.

Začátkem července odjede Švandovo divadlo s inscenací Cry Baby Cry na festival V4 do maďarského Vácu a na podzim ho čeká ještě tradiční hostování na Slovensku. Do USA, kde za poslední čtyři roky odehrálo toto divadlo už přes 80 představení, se chce vrátit v roce 2020.

Magdalena Bičíková 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pohřeb až zítra

Premiéra inscenace Pohřeb až zítra proběhne 27.května

 

Ve Švandově divadle proběhla kostýmová zkouška komedie  Pohřeb až zítra, které se zúčastnila autorka Natálie Kocábová. Ta zde také s pozvanými novináři poprvé viděla úryvek z chystané inscenace, kterou s herci a hosty Švandova divadla nastudoval režisér Daniel Hrbek. První premiéra je už tento týden v sobotu 27. května.

Natálie Kocábová, která minulý týden oslavila 33 narozeniny, o hře řekla: „Napsala jsem hru o něčem, co mě skutečně a na denní bázi stresovalo – o ztrátě pocitu domova. A také o rozvodu, který je v ní všudypřítomný, a přesto jakoby nepodstatný. Mně ale připadá, že právě rozvody udělaly ve společnosti větší binec než obě světové války dohromady. Nešlo mi ale o sondu do této problematiky, napsala jsem prostě hru o jedné večeři rodiny, která ztratila svůj původní charakter.“

První premiéra je v sobotu 27. května, druhá v pondělí 29. května vždy ve velkém sále Švandova divadla.

 

Magdalena Bičíková

Foto: Alena Hrbková

Taneční magazín

Novou hru”Pohřeb až zítra” inspirovala rodina

Švandovo divadlo chystá na konec sezóny lahůdku: novou hru Natálie Kocábové, razantní komedii „možná i o vaší rodině“

 

 

Švandovo divadlo chystá na konec sezóny lahůdku: novou hru Natálie Kocábové, razantní komedii „možná i o vaší rodině“. Pod názvem Pohřeb až zítra a v režii Daniela Hrbka ji smíchovská scéna uvede ve Velkém sále, první premiéra bude 27., druhá 29. května.

Ve hře vyprávějící o jedné rodinné večeři, která se promění v divoký rej názorů, charakterů a životních karambolů, uvidíme Roberta Jaškówa v roli Otce, Matku hraje Bohdana Pavlíková. V rolích sourozenců se představí Natálie Řehořová (Andy), Beáta Kaňoková (Tess) a Cyril Dobrý v alternaci s Adamem Ernestem (Miki). Matčina cizokrajného přítele a užaslého návštěvníka svérázné sešlosti, kterou Matka uspořádá v předvečer babiččina pohřbu, ztělesní Luboš Veselý jako Jiří.

Rodinné hovory a binec jménem rozvod

Napsala jsem hru o něčem, co mě skutečně a na denní bázi stresovalo o ztrátě pocitu domova. A také o rozvodu, který je v ní všudypřítomný, a přesto jakoby nepodstatný. Mně ale připadá, že právě rozvody udělaly ve společnosti větší binec než obě světové války dohromady. Nešlo mi ale o sondu do této problematiky, napsala jsem prostě hru o jedné večeři rodiny, která ztratila svůj původní charakter,“ říká Natálie Kocábová známá také jako Natalie Kocab.

Spisovatelka, hudebnice, textařka a zpěvačka, která dramaturgii a scenáristiku vystudovala na pražské FAMU, hodně čerpala i ze svého vlastního příběhu a rodinného zázemí. „Každá z postav má nějakou rezonanci ve skutečných členech mé rodiny. Moje rodina se šíleně těší na premiéru a cítí se potěšená, že je o ní napsána divadelní hra, jenomže na mě z toho jdou trochu mrákoty. Šlo totiž hlavně o výchozí impuls, dál jsem si už jednotlivé figury utvářela, jak se mi zlíbilo a jak jsem potřebovala… ale vysvětlete jim to, že?“, říká autorka, jejíž hra vtipně líčí situaci známou snad v každé rodině: totiž to, jak těžké ; je v klidu si promluvit s nejbližšími příbuznými.

Živá hra s lidmi, co se mají rádi

Inscenaci připravuje režisér a zároveň ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek. Ten před dvěma lety vyzval Natalii Kocábovou ke spolupráci a coby zkušený divadelník ji dovedl až k vytvoření nejlepšího textu. „Na Natáliině psaní se mi líbí energie, napětí a přímost, s jakou směřuje k vyhroceným dramatickým situacím. A také ostrý, autentický jazyk jejích postav. Všichni hrdinové vycházejí z autorčiny prožité zkušenosti, a i když často jednají v tenzi, zkratovitě a povrchně, jsou to živí lidé. A je jasné, že navzdory všemu a všem se mají v téhle rodině nesmírně rádi,“ říká Daniel Hrbek, jemuž vyhovuje i autorčin smysl pro humor a její bystře psané dialogy připomínající skvělé momenty z komedií Woodyho Allena.

Vedle stálých členů Švandova divadla – Roberta Jaškówa a Bohdany Pavlíkové – režisér vsadil na neokoukané mladé talenty, vítěze hereckého konkurzu: ten uspořádalo Švandovo divadlo vůbec poprvé ve své novodobé historii. Jako autorku hudebního doprovodu angažoval Daniel Hrbek Natáliinu stálou spolupracovnici, nadanou skladatelku Michaelu Polákovou působící v Londýně.

Bílé víno pro ženy

Při práci na scénáři vznikla i další divadelní hra Bílé víno, kterou Natálie Kocábová napsala jaksi mimochodem – během úprav předešlých verzí Pohřbu až zítra, kdy ji pronásledovaly „výčitky z nicnedělání“. Jak prozrazuje režisér Hrbek, „je to hra o ženách, pro ženy a máme zájem ji ve Švandově divadle uvést“.

 

 

www.svandovodivadlo.cz

Magdalena Bičíková

Foto: Alena Hrbková

Taneční magazín

 

Kdo je tady ředitel?

Už třístou reprízu oslaví ve Švandově divadle 3. února severská komedie Kdo je tady ředitel? Dosáhla tak světového rekordu! Jen v Praze ji vidělo 80.000 diváků

Komedie Kdo je tady ředitel? slaví ve Švandově divadle 300. reprízu, dosáhla tak světového rekordu

Už třístou reprízu oslaví ve Švandově divadle 3. února severská komedie Kdo je tady ředitel?,  s Michalem Dlouhým a Kamilem Halbichem v hlavních rolích. Hra v režii Daniela Hrbka tak dosáhla světového rekordu: podle agentury Aura-Pont tolik představení tohoto titulu neodehrálo žádné jiné divadlo na světě.

Divadelní přepis stejnojmenného filmu Larse von Triera patří k vůbec nejúspěšnějším titulům Švandova divadla. Od premiéry v roce 2009 ho vidělo jen v Praze téměř 80.000 diváků a další na zájezdech divadla po celé republice a také na Slovensku Málokterá divadelní adaptace slavného filmu dokáže v popularitě překonat originál: tady se to ale povedlo. Na „Ředitele“ chodí diváci opakovaně a mnozí z nich už původní film ani neznají. „Zásluhu na úspěchu inscenace mají zejména herci v čele s Michalem Dlouhým, Kamilem Halbichem a dalšími skvělými lidmi, kteří své postavy hrají s opravdu mimořádným nasazením –  za těch osm let se jich vystřídalo v různých alternacích víc než dvacet,“ říká ředitel Švandova divadla a režisér inscenace Daniel Hrbek.

Zrození v porodních bolestech

Sám režisér ale premiéru svého díla neviděl. „Přímo z divadla jsem ten večer vezl ženu do porodnice, pak se vrátil poklonit se na děkovačce, a pak mi z porodnice volali, ať tam přijedu, že už to začíná. Za nějakých osm hodin, v půl sedmé ráno, přišla na svět Róza Hrbková. 3. února 2017 jí bude už 300 repríz,“ vzpomíná Hrbek, jehož malá dcera se tak stala patronkou představení. „Je to důkaz, že i toto představení vznikalo v porodních bolestech,“ dodává Michal Dlouhý. Ten si v úloze neznámého, ale o to ješitnějšího herce Kristoffera neváhá skvěle utahovat i sám ze sebe a ze svojí herecké profese.

Také Michal Dlouhý zaznamenal od prvního uvedení hry několik zásadních životních událostí. „Za těch necelých osm let jsem přišel o brášku a vzápětí i o tatínka. Ale naopak se mi povedlo zplodit ještě jednu krásnou holčičku do mého zlatého harému. A konečně se nám podařilo udat našeho milovaného kolegu a mého velkého kamaráda Kamila Halbichů! Dokonce jsem měl tu čest být na jeho svatbě svědkem a zároveň i hlavním kameramanem – byli jsme tam totiž tehdy jenom čtyři,“ říká Michal Dlouhý. Což Kamil Halbich rád potvrzuje: „Premiéru jsem nazkoušel ještě jako svobodný chlape c, během repríz jsem se stačil oženit a zplodit úžasného synka – a to vím, že jsem udělal dobře!“

Vzpomínkové foto v bílo-červené

Životaschopnost inscenace dokládá ale nejlépe fakt, že je téměř neustále vyprodaná. To platí i o její 300. repríze, která divákům navíc nabízí speciální dárek: kdo přijde do divadla ve stylovém bílo-červeném oblečení inspirovaném plakátem inscenace (muži s červenou kravatou a ženy v bílém oblečení s červenými doplňky), může se zúčastnit závěrečného fotografování se všemi herci.

Stále svěží komedii o řediteli, jehož nikdy nikdo neviděl a který se před zkoprnělými zaměstnanci náhle zjeví v nečekaném podání, chtějí u Švandů uvádět i nadále.

www.svandovodivadlo.cz

Víte, že…?

Ve von Trierově filmu se herec Kristoffer a skutečný ředitel firmy Ravn tajně setkávají v ZOO a v divadelní hře se měli původně potkat v sauně. Po pádu Kamila Halbicha z jeviště během zkoušek však bylo místo jejich srazu změněno na hřbitov.

Mnoho gagů vymyslel při zkoušení Michal Dlouhý, který vyniká pohotovým smyslem pro humor a hru nastudoval se svým oblíbeným heslem „Každej fór dobrej.“

Zájemce o koupi firmy, hrozivý Finnur v podání téměř dvoumetrového Alexeje Pyška, opravdu mluví islandsky: s replikami Pyškovi pomáhala tlumočnice Marta Bartošková. Finnura alternuje Dušan Sitek, který tuto nelehkou řeč zvládl díky stejné úloze v inscenaci Městského divadla ve Zlíně.

Králem přeřeknutí v této inscenaci je jednoznačně Jaroslav Šmíd. Ustát jeho monolog v závěru inscenace se i jeho hereckým kolegům podaří málokdy: většinou je Jaroslav odbourá stejně jako diváky.

Součástí kostýmu Michala Dlouhého jsou tanga, s nimiž odehraje divokou milostnou scénu. Za osm let od premiéry mu prý kostymérka musela pořizovat teprve druhé. „Je vidět, že tento střih spodního prádla vydrží hodně. Zřejmě je to tím minimálním třením“, komentuje to herec, který si – na rozdíl od zneuznaného Kristoffera – neváhá udělat legraci i na svůj vlastní účet.

 

Magdalena Bičíková

Taneční magazín