Švandák hraje v USA, nachází zde početné a vnímavé publikum

Do posledního místečka obsazeno

Do posledního místečka obsazeným workshopem na the University of Chicago spojeným s promítáním titulu AI: Když robot píše hru začalo 2. června turné pražského Švandova divadla ve Spojených státech. To po projekci první divadelní hry na světě napsané robotem pokračovalo v programu inscenacemi Pankrác ´45 Protest/Rest, uvedenými o víkendu před nabitým sálem chicagského Chopin Theatre. Od tohoto týdne se tvůrci a herci přesouvají do New Yorku. Tam je na festivalu Rehearsal for Truth Theater Festival organizovaném newyorskou Václav Havel Library Foundation čeká 12. června světová premiéra textu nazvaném Permeation. Autorem nové divadelní hry je opět umělá inteligence.

„Hned první večer jsme chicagské Chopin Theatre naplnili na hranice jeho možností,“ uvedl Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla. Do poslední chvíle tak majitel a ředitel divadla Zygmunt Dyrkacz přidával do hlediště další a další přístavky. „Hráli jsme česky s anglickými titulky. Tituly Pankrác ´45 i Protest/Rest jsme uvedli celkem třikrát na Hlavní scéně, kam se pokaždé vešlo více než 120 diváků, což je její obvyklá kapacita,“ řekl Františák. První večer zasedla v hledišti i delegace české vlády v čele s předsedou Senátu Parlamentu České Republiky Milošem Vystrčilem. Přítomen byl i generální konzul ČR v Chicagu Jaroslav Kantůrek.

Hostování Švandova divadla se stalo součástí oslav 100. výročí založení T. G. Masaryk Czech School v Chicagu, během nichž proběhla i desátá výroční Konference českých škol v Severní Americe. A její účastnice si drama žen, které se v létě roku 1945 sešly v jedné cele pankrácké věznice, nenechaly ujít. „Učitelky českých škol z celých Spojených států vytvořily na chicagské premiéře Pankráce ´45 početné a vnímavé publikum. Ocenily jak příběh nahlížející do temné kapitol našich dějin, tak skvělé koncentrované herectví dámské části našeho souboru,“ doplnil dramaturg Švandova divadla David Košťák. „Titul Pankrác ´45 jsme totiž v Chicagu museli uvést ve výrazně skromnější scénografii, než je hrajeme doma. Herecké nasazení Kláry Cibulkové, Marie Štípkové, Andrey Buršové, Réky Derzsi a Barbory Váchové však nedalo na chybějící části scény ani pomyslet,“ prozradil Košťák.

Vřelý ohlas zaznamenali smíchovští divadelníci také od amerických diváků. „Ti, s nimiž jsme měli možnost po představeních mluvit, měli o evropské historii až překvapivě dobrý přehled. Drama z pankrácké věznice autorky a režisérky Martiny Kinské je proto upřímně zaujalo. A bavil je i absurdní humor jednoaktovky Václava Havla Protest, doplněné o svižnou hru Rest od současného autora Marka Hejduka. V obou hrách spojených režisérem Danielem Hrbkem do jediné inscenace navíc excelovali Robert Jašków jako plachý spisovatel Vaněk a Tomáš Pavelka coby oportunista Staněk. Už teď se těším na každé podobné setkání nejen s našimi krajany žijícími v USA, ale i se všemi dalšími fanoušky evropské divadelní kultury,“ uzavírá Martin Františák.

Foto: Alena Hrbková

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Herci Švandova divadla odletí do USA

Autorské divadlo i nový dramatický text napsaný umělou inteligencí se představí v USA

Na patnáctidenní turné do Spojených států odletí od 31. května do 14. června část hereckého a uměleckého souboru Švandova divadla v Praze. Vedle dvou inscenací reprezentujících současnou českou činohru zde smíchovská scéna představí i unikátní projekt THEaiTRE, spojující svět divadla se světem vědy. V jeho rámci bude v USA poprvé uveden i zbrusu nový divadelní text napsaný umělou inteligencí. Ten v podobě scénického čtení uslyší americké publikum ve světové premiéře, na níž Švandovo divadlo spolupracuje s místními umělci.

Za velkou louži se z hereček a herců chystají například Robert Jašków, Jacob Erftemeijer, Marie Štípková, Andrea Buršová, Klára Cibulková a Tomáš Pavelka. Umělecké vedení Švandova divadla bude reprezentovat Martin Františák, Martina Kinská David Košťák. Za THEaiTRE je vyslán počítačový lingvista Rudolf Rosa. 

Do Spojených států se ze Švandova divadla chystá i Robert Jašków a Marie Štípková a Jacob Erftemeijer foto Richard Moučka

Chicago a poté New York

„Šance ukázat v zahraničí současné české autorské divadlo je ojedinělou příležitostí, která otevírá možnosti další spolupráce pro celou českou činohru,“ je přesvědčen ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek. „V chicagském Chopin Theatre budeme hostovat s tituly Pankác´45 a Protest/Rest: hrát budeme česky s anglickými titulky,“ říká Hrbek. Uvedení obou inscenací ve městě s početnou českou komunitou bude zároveň součástí oslav 100. výročí založení T. G. Masaryk Czech School v Chicagu a 10. výroční konference českých škol v Severní Americe. Představení navštíví i delegace z Česka, včetně předsedy Senátu Parlamentu České republiky Miloše Vystrčila.

Neméně zajímavá bude i prezentace projektu THEaiTRE. Díky němu se Švandovo divadlo stalo v roce 2021 vůbec první scénou na světě, kde měla premiéru divadelní hra napsaná robotem. „Záznam inscenace AI: Když robot píše hru vyprávějící o putování robota podivuhodným světem lidí, budeme promítat začátkem června na the University of Chicago. Projekci za účasti tvůrců a herců doplníme přednáškou a workshopem, zaměřeným na psaní textu umělou inteligencí,“ říká Daniel Hrbek, který první drama napsané robotem zrežíroval.

Jacob Erftemeijer v inscenaci AI Když robot píše hru foto Alena Hrbková

Robot píše opět hru!

„Projekt THEaiTRE představíme 12. června také publiku newyorského festivalu Rehearsal for Truth Theater Festival, který každoročně organizuje Václav Havel Library Foundation. Ve světové premiéře navíc přečteme i další nový text s názvem Permeation, jehož autorem je opět umělá inteligence. Na jeho vzniku se opět podíleli naši partneři z Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty UK a studenti DAMU,“ říká Daniel Hrbek.

Nový text vygeneroval – stejně jako v případě první hry – jazykový model GPT-2. Tomu člověk zadal pouze výchozí situaci a nechal ji robota dále rozvíjet, přičemž na vznikající dílo i nadále dohlížel. „Model byl tentokrát už předem vytrénován na dramatických situacích ze scénářů divadelních her a filmů. Lze už také říct, že umělá inteligence příběh sama fabulovala,“ prozrazuje počítačový lingvista Rudolf Rosa. Hrdinou novinky tak už není robot, který jako užaslý Malý princ procházel fantaskním světem lidí, nýbrž lidé, kteří žijí v dnešním světě.

„Jsme rádi, že text můžeme poprvé veřejně přečíst právě v angličtině, jež je „rodnou řečí“ jejího neživého autora,“ dodává Daniel Hrbek.

Režisér AI Když robot píše hru Daniel Hrbek autonomní programovatelný humanoidní robot a počítačový lingvista Rudolf Rosa foto Richard Moučka

Do světa v rámci možností

Podle ředitele Švandova divadla je potřeba navázat i na další projekty, koprodukce a umělecké či vzdělávací projekty přerušené dvouletou covidovou pauzou. „Pro zahraniční uvedení chystáme například vznikající inscenaci Kabaret Winton, inspirovanou osudem dvou dívek zachráněných Sirem Nicholasem Wintonem. Titul, na němž se spolu s režisérem Martinem Františákem podílela spisovatelka Kateřina Tučková, vnímáme jako mezinárodně atraktivní a během pobytu ve Státech ho chceme představit dalším možným partnerům,“ plánuje Daniel Hrbek.

AI: Když robot píše hru mělo Švandovo divadlo původně namířeno i na festivaly v Portugalsku a na konference o AI v Británii. „Osobní účast tam však musíme oželet a obou těchto událostí se nakonec zúčastníme virtuálním připojením,“ říká Hrbek. A přidává jednoduché vysvětlení: „V současné době musíme myslet zejména na domácí publikum a také na ekonomickou situaci divadla. A ta je kvůli zdražení energií, vysoké inflaci a škrtům v neinvestičním příspěvku opravdu složitá. V rozvoji kontaktů se zahraničními divadly i v již navázané spolupráci s americkými univerzitami však chceme pokračovat,“ je přesvědčen ředitel Švandova divadla.

To se právě pod Hrbkovým vedením stalo významným koproducentem nového projektu Českého centra v Paříži a DAMU, jejíž studenti pojedou letos v létě do Paříže na rezidenci. „Je dobře, že možnost předvést sebe i své umění v zahraničí dostanou také nejmladší čeští divadelníci. Program Českého centra v Paříži tak už brzy obohatí jejich nová autorská inscenace Nabíledni prázdno,“ uzavírá Hrbek.

 

Víte, že…

do Spojených států jede smíchovská scéna pod názvem Svanda Theatre in the USA?

hostování smíchovské scény se uskutečňuje ve spolupráci s těmito partnery? Chopin Theatre, The Center for Eastern European and Russian/Eurasian Studies při the University of Chicago, T. G. Masaryk Czech School, The Prague Committee of Chicago Sister Cities International, Rehearsal for Truth Theater Festival.

výjezd Švandova divadla do USA se koná se pod záštitou Generálního konzulátu České republiky v Chicagu? Podpořeno bylo grantem Ministerstva kultury České republiky (podpora projektů vysílaných do zahraničí), Rehearsal for Truth Theater Festival, grantem TAČR, T. G. Masaryk Czech School a Generálním konzulátem České republiky v Chicagu.

spolupráce Švandova divadla s americkými univerzitami trvá už od roku 2014? Naposledy USA divadlo navštívilo v létě roku 2019 Georgetown University ve Washingtonu a The New School v New Yorku.

 

 

Foto: Richard Moučka, Alena Hrbková

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Příliš drahý jed

Švandovo divadlo uvede hru o smrti agenta Litviněnka

Příliš drahý jed, inscenaci o případu otravy Alexandra Litviněnka, agenta ruských i britských tajných služeb, uvede 6. listopadu ve Velkém sále pražské Švandovo divadlo. Hra britské dramatičky Lucy Prebble na motivy knihy Luka Hardinga měla světovou premiéru v srpnu 2019 v londýnském Old Vic Theatre v režii Johna Crowleyho a vzbudila zaslouženou pozornost. Čeští diváci ji uvidí v režii Thomase Zielinského, tvůrce úspěšně zavedeného na českých i německých scénách. Ten inscenaci pojatou jako divadelní rekonstrukci doplnil online projekcemi, umožňujícími publiku sledovat příběh kromě hlavního jeviště i z dalších prostor divadla. Litviněnka hraje hostující Petr Lněnička, jeho ženu Marinu ztvární Anna Stropnická, jako Vladimira Putina uvidíme Roberta Jaškówa. V dalších úlohách se představí téměř celý herecký soubor Švandova divadla.

Případ vraždy Alexandra Litviněnka byl podrobně popsán v médiích, která zveřejnila i ikonickou fotografii umírajícího muže, z jehož tváře zničené účinkem jedu zbyly jen oči a výrazné rty. Několik hodin poté Litviněnko, otrávený dvojicí ruských agentů radioaktivním poloniem rozpuštěném v čaji, zemřel,“ připomíná případ z roku 2006 česko-německý režisér Thomas Zielinski. Hra britské autorky však podle něj nabízí mnohem víc než jen převyprávění toho, co jsme už četli nebo viděli: text je sugestivním kaleidoskopem situací, střídají se tu žánry i časové roviny a postupně se vše skládá ve velmi silné drama.

„Klíčovou postavou tak není jen Litviněnko samotný, ale také jeho žena Marina v podání Anny Stropnické, bojující spolu s právním zástupcem za důsledné vyšetření celé kauzy, kterou chtěla britská diplomacie nejdřív zamést pod koberec. Výrazná je také dvojice vraždících ruských agentů Lugovoje a Kovtuna, hrozivých a někdy směšných zároveň – na ty se můžeme těšit v pojetí Tomáše Červinka a Matěje Anděla. A ve výčtu nesmí chybět ani postava Vladimira Putina, jenž pravděpodobně o akci věděl a dal k ní souhlas, na což nedávno poukázal i Evropský soud pro lidská práva – hraje ho Robert Jašków,“ říká režisér, který je i autorem scény.

Přímý přenos z místa činu

Jak dodává dramaturgyně Martina Kinská, inscenaci ozvláštňují on-line přenášené projekce, kdy diváci díky ručně vedené kameře uvidí i živý přenos dění mimo hlavní scénu. Zielinského inscenace se tak v reálném čase odehrává nejen na jevišti, ale i v dalších částech Švandova divadla. Bar ve foyer, boční jeviště nebo herecká pánská šatna se tak pomocí dekorací změní v interiér moskevského a londýnského bytu, v noční podnik nebo hotelový pokoj. „Inscenace je vlastně dokumentární rekonstrukcí, ukazující celý řetěz událostí vedoucí až k Litviněnkově vraždě. Bez snižování závažnosti případu v ní však nebude chybět absurdní humor předlohy, zazní tu také zpěv a herci v průběhu děje ze svých rolí občas i vystoupí,“ prozrazuje Kinská.

Zážitek z „tady a teď“ podtrhnou také civilní kostýmy Andrey Králové, vycházející z estetiky 90. let minulého století, kdy celý příběh začal. Hudbu složil Ivan Acher. Hru přeložila do češtiny Ester Žantovská. Autorská práva k dramatickému textu v České republice zastupuje Aura-Pont, s.r.o.. Nositele autorských práv k překladu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, z.s.

Premiéru 6. listopadu budou následovat reprízy, které jsou naplánovány 8. a 24. listopadu a poté 10. a 21. prosince 2021.

www.svandovodivadlo.cz

Víte, že…

Na osudy lidí v nedemokratických režimech poukazují tituly uváděné ve Švandově divadle pravidelně: inscenace Srdce patří za mříže upozornila na obchod s lidskými orgány čínských politických vězňů, drama Lámání chleba předložilo obraz moravského venkova v době komunistické diktatury. Vedle titulu Příliš drahý jed je na aktuálním repertoáru i drama Šoa věnované tématu holokaustu a Pankrác ´45 vyprávějící o pěti různých ženách, jejichž osud poznamenala válka a život v Protektorátu Čechy a Morava.

Alexandr Litviněnko, bývalý agent ruské KGB a poté nástupnické FSB, nezemřel hned proto, že se otráveného čaje napil málo? Žil ještě další tři týdny, během nichž coby bývalý detektiv stihl podat britským vyšetřovatelům přesný popis událostí. Ze své smrti obvinil ruské tajné služby a přímo i prezidenta Vladimira Putina.

Litviněnko emigroval v roce 2000 do Velké Británie poté, co byl ve své vlasti několikrát vyslýchán a vězněn? Na tiskové konferenci v Moskvě v listopadu 1998 se totiž rozhodl zveřejnit nezákonné praktiky ruských tajných služeb, s nimiž nesouhlasil. Šlo mj. o plánování vraždy oligarchy Borise Berezovského. Toho dostal Litviněnko za úkol zabít, rozkaz ale odmítl vykonat.

K vraždě Alexandra Litviněnka byl použit izotop 210 radioaktivního polonia? Jde o mimořádně zákeřný jed. Na světě se ho vyrobí jen asi 100 gramů ročně, z toho naprostá většina v Rusku. Polonium je jedním z nejsilnějších jedů vůbec, údajně je až 250 milionkrát toxičtější než kyanid. Je snadné ho propašovat: alfa záření, které vydává, neprojde ani listem papíru, stačí ho tedy jen pořádně zabalit. Po požití proti němu neexistuje obrana.

Velkou zásluhu na rozkrytí případu má Litviněnkova žena Marina a její právník, kteří trvali na veřejném vyšetřování? Britské úřady měly zprvu zato, že jde o ojedinělý případ a nechtěly riskovat poškození diplomatických vztahů s Ruskem. Velmi podobný scénář měl však i pokus o otrávení dvojitého agenta Sergeje Skripala jedem novičok v roce 2018. Vážnost situace potvrdil i později rozkrytý případ vyhozeného muničního skladu ve Vrběticích z roku 2014 v České republice. I tady jej vykonala dvojice ruských agentů, která svůj čin provedla na území jiného státu.

Foto: Alena Hrbková 

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Slova místo kordů

Švandovo divadlo uvede Cyrana z Bergeracu v beatboxovém rytmu

Mimořádná divadelní lahůdka čeká hned v úvodu sezóny diváky pražského Švandova divadla: 18. září bude mít ve Velkém sále premiéru Cyrano z Bergeracu. Slavný milostný příběh o nosatém šermíři, který se nešťastně zamiluje do své sestřenky, se českému publiku poprvé představí v novém přebásnění oceňovaného britského dramatika Martina Crimpa. I díky skvělému překladu do češtiny od Ester Žantovské tak inscenace promluví k publiku vášnivým jazykem dnešní doby. Režisérem titulu je Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla, hlavní roli ztvární Luboš Veselý.

 

Příběh milostného trojúhelníku mezi Roxanou, Kristiánem a Cyranem je všeobecně známý ze stovek inscenací. Martin Crimp však text uchopil po svém. „Adaptace oceňovaného britského dramatika zachovává veškeré motivy původního díla Edmonda Rostanda, zbavuje ho však romantického ornamentu. Opouští alexandrín a k současnému divákovi promlouvá vášnivou poezií dnešní doby, která si nebere servítky a přechází od rapu, přes volný verš až k jazykovému minimalismu. Ester Žantovskou výtečně přeložený text se tak nese v takřka beatboxovém rytmu,“ prozrazuje dramaturg David Košťák. A dodává, že Cyrano v Crimpově přepisu po svém prvním uvedení v londýnském Playhouse Theatre v roce 2019 vzbudil mimořádný ohlas. A že už od té doby u Švandů usilovali o to, aby „nového Cyrana“ mohli představit i u nás.

Slovo jako posel lásky, slovo jako zbraň

To potvrzuje i režisér Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla. Podle něj Crimpův Cyrano vypráví především o síle slova – slova jako prostředku lásky i slova jako naostřené zbrani, s jejíž pomocí lze vytvářet nové verze skutečnosti. „Crimpův přepis pracuje se slovem jako s prostředkem moci. Ukazuje společnost, v níž se jedná v první řadě slovem a teprve pak činy. Pomocí slov tak vzniká zdánlivý pocit řádu, zatímco krize je na spadnutí,“ vysvětluje režisér Františák. Ten Cyrana z Bergeracu inscenuje jako svižnou, moderní tragikomedii bez historizujících kudrlinek. Ve Františákově pojetí se tak diváci mohou těšit na strhující milostný příběh z Paříže 17. století. Upřímný cit se zde schovává za vybroušenou poezii a hrdinové jsou svými vysněnými ideály zaslepeni natolik, že sami sebe odsuzují k samotě…

Titulní roli Cyrana jako brilantního básníka starých časů a válečníka, jenž je ochoten se za slovo bít, ztvární Luboš Veselý. Role mladého kadeta Kristiána, který naopak kouzlem slov nevládne, se ujme mladá posila souboru Švandova divadla Petr Kult v alternaci s hostujícím Dominikem Telekym. Třetí vrchol milostného trojúhelníku, Roxanu – v tomto případě studentku a intelektuálku, pohlížející na svět brýlemi maximalistických iluzí – ztělesní Natálie Řehořová. V dalších úlohách se představí Bohdana Pavlíková, Robert Jašków, Matěj Anděl, Jan Grundman, Tomáš Petřík, Petr Buchta, David Punčochář, Anna Stropnická a hostující Jan Mansfeld, Pavel Novák a Adam Joura v alternaci s Eliášem Jeřábkem.

Důležitou složkou inscenace je hudba skladatele Ivana Achera. Děj se odehrává v minimalistické scénografii talentované výtvarnice Pavly Kamanové, která nechává vyniknout práci se světlem. Bohémskou pařížskou společnost dokreslují důmyslně pojaté kostýmy Marka Cpina, jehož inspirovala historie i současná haute couture.

Česká premiéra nově adaptovaného Cyrana z Bergeracu začne ve Švandově divadle 18. září 2021 v 19.00 ve Velkém sále, další reprízy jsou naplánovány na 20. září a poté na 12. a 25. října 2021.

www.svandovodivadlo.cz

Foto: Alena Hrbková, Tomáš Vrána 

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín