Režisér Dodo Gombár a kolektiv připravili ve Švandově divadla novou tragikomedii o boji s alkoholem na všech frontách. Premiéra inscenace Závislosti navzdory se tu chystá 24. září 2016 ve Velkém sále. Hlavní roli, postavu filmového režiséra, hraje Robert Jašków. Ten o přípravě inscenace uvedl: „Inspirací pro mě byli hlavně lidé, se kterými jsem měl možnost se sám setkat, ať už u divadla, nebo úplně jinde. Někdo umí skvěle zastírat, že má kocoura, někdo, že je alkoholik, někdo tvrdí, že je to přece jen „dvojčička“ – těch příkladů a hlavně osudů je hodně…“, říká herec. „Závisím na objetí svých dětí, své ženy, na práci se dřevem, na divadle, na Peci pod Sněžkou, na hospodském plkání s kamarády o ničem. A nejvíce jsem závislý na životě,“ prozradil Robert Jašków.
„Snažím se s pochopením, i přes blízké příběhy ve svém okolí, vnímat černé drápy chlastu. Ty pazoury, ze kterých se vytrhnout stojí množství sil a možná i život,“ říká Dodo Gombár. Ten inscenaci zároveň vdechl i naději a odlehčující humor, který ocenili už první diváci červnové předpremiéry.
Scénografické řešení svěřil režisér Gombár výtvarnici Michaele Horáčkové Hořejší. „Scénografka velmi citlivě a přesně vycházela z pocitů lidí závislých na alkoholu, z toho, jak je deformováno jejich vnímání světa, jak jsou nastaveni vůči světu. Od osobní vratkosti a nejistoty, přes potřebu velkého objetí a pomoci ze strany druhých,“ říká dramaturgyně Martina Kinská.
Ve hře Závislosti navzdory si ve Švandově divadle posvítí na alkoholismus
Režisér Dodo Gombár a kolektiv připravili u Švandů novou tragikomedii o boji s alkoholem na všech frontách. Příběh inspirovaný skutečnými událostmi, včetně tzv. metanolové aféry, svede dohromady opravdu pestrou společnost lidí, kteří se každý po svém snaží utéct před démonem alkoholu. Premiéra inscenace Závislosti navzdory se chystá 24. září 2016 ve Velkém sále Švandova divadla. Hlavní roli hraje Robert Jašków, který ztvárnil postavu filmového režiséra.
Střízlivý za vás nikdo nebude! To je podtitul nové inscenace Švandova divadla, která v jedné hře spojí osoby závislé, příležitostné pijáky i poučené abstinenty. Na jevišti se tak sejdou postavy s různými příběhy, které se v mnohém podobají. „Je jedno, zda pije hospodský, učitel, farář, úřednice nebo filmový režisér. Někdo chce utéct před světem, jiný před alkoholem, každý před sebou samým. A někdo na té z& aacute;vislosti může pořádně vydělat,“ říká o chystané novince režisér a umělecký šéf divadla Dodo Gombár. A tak se dál připíjí „na zdraví“, jen na to možná pár lidí „zařve“…
Hlavním hrdinou příběhu o boji se závislostí, která může být nejen na alkoholu, je filmový režisér v podání Roberta Jaškówa, herecké stálice smíchovského souboru. Režisér Jan chce – i díky vlastní zkušenosti s alkoholem – natočit autorský film o závislosti. Během příprav potká řadu postav, s nimiž mluví, soucítí s nimi, dohaduje se i pere. Některé z nich má ovšem pouze ve vlastní hlavě….
Závislosti z různých stran
Autor scénáře, režisér inscenace a současně i umělecký šéf Švandova divadla Dodo Gombár se při psaní textu nechal inspirovat reálnými fakty. Vycházel z příběhů lidí na alkoholu závislých, ale i ze zkušeností jejich rodin, pracovníků léčeben, odvykacích center či nejrůznějších občanských seskupení a svépomocných skupin. A inspiroval se i nedávnou metanolovou kauzou, která zdánlivě neškodné popíjení ukázala ještě v dalším světle. „Zdá se mi, že se nějak moc pije. Že je kolem nás víc opilosti, víc úniků k ní. Sám jsem pochopil, že se mi na svět mnohem líp a koncentrovaněji dívá takzvaně v normálním a čistém stavu. Zároveň se snažím s pochopením, i přes blízké příběhy ve svém okolí, vnímat černé drápy chlastu. Ty pazoury, ze kterých se vytrhnout stojí množství sil a možná i život,“ říká Dodo Gombár. Ten inscenaci zároveň vdechl i naději a sympatický, odlehčující humor, který ocenili už první diváci červnové předpremiéry.
Tématem smíchovské novinky Závislosti navzdory je závislost nejen na alkoholu, ale i „drobná“ závislost na práci, na penězích, kariéře, na druhém člověku, na pronikání do soukromí druhých či na každodenních rituálech. „Snažili jsme se tento jev nastínit z různých úhlů a pootáčet téma z různých stran,“ vysvětluje Dodo Gombár a dodává: „Nechceme opilost ukazovat, ale spíš na ni nahlížet.“
Inspirace realitou
S jednotlivými podněty přicházeli při zkoušení inscenace i sami herci, kteří často využívali poznatků ze svého okolí. Robert Jašków k tomu říká: „Inspirací pro mě byly hlavně osoby, se kterými jsem měl možnost se sám setkat, ať už byly u divadla, nebo úplně jinde. Někdo umí skvěle zastírat, že má kocoura, někdo, že je alkoholik, někdo tvrdí, že je to přece jen „dvojčička“ – těch příkladů a hlavně osudů je hodně…“ Mimo jeviště je ale Robert Jašków závislý na něčem zcela jiném než na alkoholu: „Z&aa cute;visím na objetí svých dětí, své ženy, na práci se dřevem, na divadle, na Peci pod Sněžkou, na hospodském plkání s kamarády o ničem. A nejvíce jsem závislý na životě,“ prozradil Robert Jašków.
Závislost na alkoholu a dalších pastech života tak svede dohromady opravdu společnost: od zmiňovaného režiséra v podání Roberta Jaškówa, přes majitele hospody (Miroslav Hruška), zapleteného do prodeje pančovaného alkoholu a jeho spojku (nový člen souboru Tomáš Petřík), přes jeho lehce sociálně retardovanou dceru (nazkoušela Marta Dancingerová, alternuje Anna Peřinová), státní zástupkyni (Martina Krátká), matku dívky, jejíž dcera na otravu methanolem zemřela (Bohdana Pavlíková), zoufalého vdovce a otce (David Punčochář) a jeho dcery (Eva Josefíková), feťáka a pouličního hudebníka (Tomáš Červinek) až po nadaného sportovce (Jacob Erftemeijer) či faráře (hostující Petr Buchta). A nechybí sympatická zdravotnice (Andrea Buršová), která se dovede proměnit v démona…
Scénografické řešení svěřil režisér Dodo Gombár výtvarnici Michaele Horáčkové Hořejší, která se do Švandova divadla vrátila po dvanácti letech – naposledy zde, rovněž v Gombárově režii, vytvořila scénu k inscenaci Büchnerova Vojcka. Její scéna k Závislosti navzdory zajímavě pracuje se světlem i se stíny, které vrhají jednotlivé postavy. Podlahu tvoří hrubé dřevěné palety napěchované nejrůznějšími zbytky a starými krámy, takže se na nich kývají všechny židle – udržet v takovém prostoru rovno váhu, směr a nikdy neškobrtnout je tu tak téměř nemožné… „Scénografka velmi citlivě a přesně vycházela z pocitů lidí závislých na alkoholu, z toho, jak je deformováno jejich vnímání světa, jak jsou nastaveni vůči světu. Od osobní vratkosti a nejistoty, přes potřebu velkého objetí a pomoci ze strany druhých,“ upozorňuje dramaturgyně Martina Kinská.
Kostýmy jsou dílem časté spolupracovnice Švandova divadla Lenky Odvárkové. Hudba vzniká přímo v průběhu inscenace: její autor herec Tomáš Červinek má k dispozici elektrickou kytaru, mikrofon a loop station (multiefekt).
Kde je hranice mezi ještě přípustným popíjením a kdy už návyk začne ničit nejen samotného uživatele, ale hlavně však i jeho rodinu a přátele? A jak se z drogy, přinášející pocit uvolnění, radosti a sebevědomí, stane černá propast, z níž se už málokdo dokáže vyhrabat? I na tyto otázky hledá inscenace Závislosti navzdory odpovědi. Svého prvního uvedení, ještě před divadelními prázdninami, se hra dočkala 14. června, premiéra bude 24. září 2016.
Víte, že…?
1) Podle statistik je v České republice na alkoholu závislých kolem 700 000 lidí.
2) Průměrný věk prvního požití alkoholu je 11 let, ale nejsou výjimkou případy, kdy alkohol ochutnalo už osmileté dítě.
3) Protialkoholní léčebny jsou plné, společenská tolerance vůči konzumaci alkoholu je vysoká a Češi jsou stále největšími pijany v Evropě.
4) Zhruba 50 milionů lidí právě teď pije alkohol. Každých 10 vteřin zabije jednoho člověka.
Závislosti navzdory
Dodo Gombár a kolektiv
REŽIE: Dodo Gombár SCÉNA: Michaela Horáčková Hořejší KOSTÝMY: Lenka Odvárková HUDBA: Tomáš Červinek DRAMATURGIE: Martina Kinská
Osoby a obsazení: JAN: Robert Jašków TOMÁŠ: David Punčochář STANDA: Tomáš Petřík HOSPODSKÝ: Miroslav Hruška MARTA: Marta Dancingerová/ Anna Peřinová STÁTNÍ ZÁSTUPKYNĚ: Martina Krátká LENKA: Eva Josefíková JANÁČKOVÁ: Bohdana Pavlíková OLIN: Jacob Erftemeijer VÁVRA: Tomáš Červinek FARÁŘ: Petr Buchta ZÁVISLOST: Andrea Buršová
KDO JE KDO
Dodo Gombár
se narodil 3. června 1973 na Slovensku. Pochází ze Smolenic, malebné obce na úpatí Malých Karpat. V Trnavě vystudoval gymnázium a na činoherní fakultě VŠMU v Bratislavě pak divadelní režii. Během studia pobýval v rámci roční stáže na Circle in The Square, Theater School on Broadway v New Yorku. Po absolutoriu na VŠMU (1998) se na dvě sezony stal kmenovým režisérem a uměleckým šéfem Komorného divadla v Martině. V letech 2006-2009 byl uměleckým šéfem a kmenovým režisérem v Městském divadle Zlín. Ve Švandově divadle je uměleckým šéfem a kmenovým režisérem od z&aacu te;ří 2010. Svou první sezonu tu otvíral Dorstovým Merlinem. Pro ŠD dále zrežíroval např. Crash u potoka, moderní přepis románu Karoliny Světlé, brutální outsiderskou grotesku Eskalátor spjatou s nedalekou stanicí metra Anděl, současný text Vladimirova děvka s Michalem Dlouhým v hlavní roli a naposledy také divadelní adaptaci novely Iana McEwana Betonová zahrada. Ve Švandově divadle režíroval také cyklus zhudebněných balad Český kalendář, na němž spolupracoval s Michalem Horáčkem, a Zemi Lhostejnost, hru inspirovanou porevolučními esejemi a texty Karla Kryla. Mezi jeho další projekty patří nevšední ins cenace Kafkovy Proměny odehrávající se místo na jevišti v hledišti, studiová hra Hřebíčková s Onufrákovou lehce meditují aneb Děvky od Arbesa a muzikál Popeláři s hudbou Romana Holého. Mezi další jeho úspěšné inscenace patří drama Žítkovské bohyně podle románu Kateřiny Tučkové v Městském divadle Zlín.
Dodo Gombár je také respektovaným autorem. V roce 2011 dokončil film Smíchov pláče, Brooklyn spí (scénář, režie), dvakrát slavil úspěch jako dramatik v soutěži Ceny Alfréda Radoka s texty Hugo Karas a Třetí věk, do finále Cen Alfréda Radoka se dostala i jeho hra Dům bez Boha. Jeho text Peniaze zvítězil v roce 2015 v anonymní soutěži o nejlepší původní divadelní hru, kterou vyhlásila agentura Aura-Pont. Mezinárodně úspěšná je také jeho hra Mezi nebem a ženou.
Robert Jašków
přišel na svět v podkrkonošském Trutnově 4. prosince 1969. Vystudoval herectví na DAMU, pod vedením Jaroslava Vostrého, Petra Čepka a Věry Galatíkové. Působil v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, později v Praze v divadle Labyrint a v CD 94 v Celetné ulici. Od roku 2002 je členem hereckého souboru Švandova divadla. Získal cenu Telemanie za roli profesora Daňka ve filmu Ivana Pokorného Smrt pedofila.
Ve Švandově divadle patří Robert ke stálicím smíchovské scény; jeho fanoušci a především fanynky ho můžou vidět v inscenacích Popeláři, Řemeslníci, Zabít Johnnyho Glendenninga, Protest/Rest a Kdo je tady ředitel?.
Televizní diváci znají Roberta Jaškówa jako bezcitného mafiána a ukázkového padoucha, ale i jako neúplatného policistu a sympaťáka (například v seriálechČeské století, Ulice, Expozitura, Policie Modrava, Četníci z Luhačovic, Kriminálka Anděl, Cesty domů či Atentát). Z filmů má na kontě tituly Dítě číslo 44, Kousek nebe, Labyrint, Poslední vlak, Bobule, Záblesky chladné neděle, Dědictví II aneb Kurvaseneříká, Vrásky z lásky aj.
Robert Jašków je hrdým otcem tří dětí, syny Jana a Jakuba a dceru Marjánku vychovává s manželkou Petrou Bartošovou.
Magdalena Bičíková
Foto: Alena Hrbková
Taneční magazín
