Srpnové světlo

Dramaturgický plán pro sezónu 2022/23 ve Švandově divadle

Švandovo divadlo představuje dramaturgický plán pro sezónu 2022/2023. V premiéře uvede Kabaret Winton, 1984 podle Orwella i aktuální inscenaci tvůrce z Ukrajiny

Premiéru původní české hry Srpnové světlo Martina Františáka, uvedení dlouho očekávaného titulu Kabaret Winton, na jehož scénáři spolupracovala spisovatelka Kateřina Tučková, drama 1984 podle slavného románu George Orwella v režii Doda Gombára, autorskou inscenaci Happy End Daniela Hrbka, divadelní adaptaci filmu Chlast a také nový titul na aktuální společenské téma v režii tvůrce z Ukrajiny. To vše chystá v sezóně 2022/2023 pražské Švandovo divadlo. Plánuje uvést celkem šest premiér, z toho tři ve Velkém sále a tři ve Studiu.

„Chceme dělat a děláme moderní, aktuální divadlo. Nenosíme opelichané kostýmy z apartních a zamřelých skladů zábavy,“ říká Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla. „Jde o snahu o bytí člověka, který nezakrývá oči před krutou realitou přítomnosti. Snaží se poslouchat, vidět a odpovídat na otázky doby. A věřte, že u takového přístupu je spousta prostoru pro osvobozující smích. Na jevišti i v hledišti,“ uvádí Františák. Ten smíchovskému divadlu umělecky šéfuje již třetí sezónu.

Právě pod Františákovým uměleckým vedením Švandovo divadlo zabodovalo v anketě Cen divadelní kritiky 2021, vyhlášené a udělené začátkem letošního roku měsíčníkem Svět a divadlo: v kategorii Divadlo roku obsadila smíchovská scéna 4.-6. místo. V kategorii Mužský herecký výkon se na 5. místě umístil Luboš Veselý za roli Cyrana – titul Cyrano z Bergeracu (v moderním přebásnění Martina Crimpa režíroval u Švandů právě Martin Františák). Kritici si všimli i nové posily hereckého souboru Oskara Hese (Talent roku – 7.- 18. místo, Mužský herecký výkon – 14.-26. místo). Divadlem roku 2021 se stal divadelní soubor JEDL, který od ledna roku 2022 našel ve Studiu Švandova divadla nové působiště coby stálý host.

„I v sezóně 2022/2023 se chceme otevírat nezávislým tvůrcům i scénám,“ potvrzuje Martin Františák. „Nadále bude pokračovat rezidence oceňovaného divadelního souboru JEDL. Neustane ani dlouholetá spolupráce se souborem Buchty a loutky a svůj pravidelný prostor ve Studiu bude mít i skupina Ductus Deferens, složená ze studenů DAMU představujících nejmladší divadelní generaci,“ doplňuje.

Z režisérů se v nové sezóně vrátí Dodo Gombár, Františákův dlouholetý předchůdce na postu uměleckého šéfa Švandova divadla. Nastuduje zde drama 1984 podle románu George Orwella. Jako režisér bude u Švandů hostovat také Thomas Zielinski. Ten se po úspěšném ztvárnění dramatu Příliš drahý jed (2021) ujme divadelní adaptace dánského filmu Chlast.

Zcela speciálním projektem je nabídka na hostování režisérky či režiséra z Ukrajiny. „Byť si přejeme co nejbližší konec války na Ukrajině, předpokládáme, že současná situace paralyzuje ukrajinskou kulturu i tamější výkonné umělce na dlouhou dobu i po odeznění válečných konfliktů. Rádi bychom proto ukrajinské divadelníky podpořili, aby se mohli i v této složité době nadále věnovat své profesi,“ vysvětluje Františák. Pozvaný tvůrce bude spolupracovat převážně s dámskou částí souboru Švandova divadla. „O konkrétním titulu jednáme, mělo by ale jít o inscenaci, která se vyjádří k aktuálnímu společenskému dění. Premiéru plánujeme v květnu 2023,“ upřesňuje umělecký šéf.

Premiéry Švandova divadla v sezóně 2022/2023

Martin Františák

Srpnové světlo

režie: Martin Františák

Studio

premiéra 24. září 2022

Někteří lidé žijí jen proto, aby přežili jeden druhého. Nová hra Martina Františáka, ve které je život víc než detaily umírání.

Původní české drama situované do skalistých hor ledového severu, kterým neúprosně proniká srpnové světlo. Staré časy končí a v poslední, opravdu poslední chvíli přichází vytoužená naděje. Karel s Ondřejem žijí zbytky svého mládí v opuštěném statku po svých rodičích. Nepotřebují k životu vesnici, nepotřebují nic, nevěří ničemu – zbyli si. Ukryjí však uprchlou dívku naplněnou jasem. Jeden ji miluje, druhý ji potřebuje. Vše přichází rozetnout paní Eklmanová, dávná známá. Eklmanová jako dáma své samoty potřebná ve chvíli, kterou musí člověk překonat.

Jaké to je, když musíme najít cestu dál, ale jsme na okraji ledopádu? Můžeš skočit, letět, anebo obětovat sebe, i jiné.

Hra o tom, zda pro vlastní naději a štěstí můžeme ve dne udělat věci, na které se bojíme v noci jen pomyslet. Inscenace textu, jenž vznikal mezi pobytem našince u hlubokých fjordů a groteskní realitou všedního dne, nabízí setkání s koncentrovanou hereckou prací souboru Švandova divadla v komorním prostoru studiové scény pod taktovkou uměleckého šéfa. Řadí se po bok původních českých her, které vznikly v rezidenci Švandova divadla, a byly zde uvedeny ve světové premiéře.

Martin Františák napsal pro soubor Švandova divadla text, který stylově navazuje na jeho předchozí oceňované hry Nevěsta nebo Karla. Opět se věnuje hrdinům mimo ohnisko společnosti a uvádí do kontrastu svůj poetický jazyk připomínající tu nejlepší tradici české dramatiky s až groteskní prostotou a krutostí každodenního života.

Kateřina Tučková a kolektiv

Kabaret Winton

režie: Martin Františák

Velký sál

premiéra 22. října 2022

Silný příběh dvou sester o hledání domova i vlastní krve navzdory dějinám.

669 dětí zachránil během prvních osmi měsíců roku 1939 Nicholas Winton a jeho spolupracovníci z pomnichovského Československa. V hotelu Šroubek na Václavském náměstí bydlel necelý měsíc, než se opět vrátil do Velké Británie. I odtud však v organizaci transportů do Anglie pokračoval. Vše definitivně zastavilo až vypuknutí druhé světové války. Ačkoli to tenkrát nebylo tak zjevné, zachránil oněm dětem prokazatelně život. Jejich rodiny zpravidla skončily v koncentračních táborech. Děti díky Wintonovi přežily. V jiných rodinách, v jiných zemích. A na vše se na další desítky let zapomnělo. Až v 80. letech se příběhu Nicholase Wintona začala věnovat média. Odhalovala postupně příběhy i některých z tzv. Wintonových dětí. Většina z nich se po válce natrvalo do své rodné země už nevrátila. Nebylo ke komu.

Ester její rodiče také poslali pryč. Sami zde s mladší dcerou Hanou zůstali a později byli zařazeni do transportu. Ester je už nikdy neviděla, vyrostla u pěstounů v Anglii; zde žila, zde vychovala dnes už dospělou dceru Hannah. A přece se jednoho dne v roce 1988 umanutě rozhodne do Československa vypravit. Ke svému překvapení zde potkává osoby, které považovala za mrtvé. Nebo ji jenom klame paměť a vidí, co vidět chce? Co se to vůbec děje v hotelu, který přejmenovali na hotel Evropa a kde, zdá se, vůbec neplatí zákonitosti času ani prostoru.

Renomovaná spisovatelka Kateřina Tučková spolupracuje se Švandovým divadlem již podruhé; tentokrát však nešlo o adaptaci knihy, ale o vytvoření původního divadelního textu. Ten je a bude poté dále rozvíjen inscenačním týmem i herci samotnými do tvaru, který kombinuje silné komorní drama rodiny, která se ocitla v soukolí velkých dějin, a prvky kabaretu, který umí nabídnout jak melancholické tóny, tak velmi ostrou grotesku či parodické skeče.

George Orwell, Dodo Gombár

1984

režie: Dodo Gombár

Velký sál

premiéra 28. ledna 2023

Kultovní román z roku 1948 (poprvé vyšel 1949) a jedna z nejzásadnějších knih světové literatury vůbec se zdál být paralelou na režimy, které jsou dávno za námi, či zůstávají jen na „ostrůvcích“ typu Severní Koreje. Postupem času se však ukazuje, že mnohá témata jsou aktuálnější více, než by nám bylo milé; že tlak a deformace jazyka či vlastního myšlení (včetně nastolení autocenzury), vyhoření, neschopnost obětovat se pro druhého člověka a milovat bez nároku na sobecké zájmy, záměna lásky za pudy, manipulace a nemožnost dobrat se odpovědi proč, organizované vzývání pseudohodnot i cílená nenávist vůči imaginárnímu nepříteli, moc médií a odvádění pozornosti od skutečného dění – to vše setrvává byť třebas v důmyslnějších formách nejen v politických systémech, ale též ve světě korporací. Ekonomický tlak a past komfortu si také žádá svoji daň.

Adaptaci přímo na tělo souboru Švandova divadla píše Dodo Gombár, bývalý umělecký šéf smíchovské scény.

Daniel Hrbek a kolektiv

Happy End

režie: Daniel Hrbek

Studio

premiéra: 25. března 2023

Téma labyrintu dlouholetého partnerského soužití, se všemi jeho radostmi i strastmi, otázkami existenciálními i komickými ve svém každodenním stereotypu, tichými rituály i obrannými výkřiky zpracovává autorská inscenace. To podstatné se odehrává beze slov.

Na vzniku inscenace se autorsky budou podílet též obsazení herci (Luboš Veselý a Bohdana Pavlíková).

 

Thomas Vinterberg a Tobias Lindholm

Chlast

Divadelní adaptace Thomas Vinterberg a Claus Flygare

režie: Thomas Zielinski

Velký sál

premiéra 29. dubna 2023

Člověk by se měl rodit s půl promile alkoholu v krvi a hned by život stál za to.

Čtyři přátelé, středoškolští učitelé (dějepisu, hudební výchovy, tělocviku a psychologie), se na oslavě 40. narozenin jednoho z nich dovídají o teorii norského filosofa, který tvrdí, že člověk by se měl rodit s půl promile alkoholu v krvi a vše by hned bylo jiné, lepší, radostnější, skýtalo více smyslu.

Brzy nato se jeden z mužů napije, aby vyrovnal kocovinu i tlak od nespokojených studentů a jejich rodičů. A vida, funguje to. Se svojí zkušeností se svěří ostatním. Shodnou se, že je na čase teorii norského filosofa ověřit praxí. Patřičně vědecky, o to důsledněji. A zjistit, zdali zvýšené dávky alkoholu přinášejí i větší bonusy. Je to přeci všechno jeden obrovský mejdan.

Thomas Vinterberg spolu s Clausem Flygarem adaptoval pro divadlo scénář svého oscarového filmu. Vytvořil komorní komedii, nad níž ale postupně stále více úsměv zamrzá. A náhle je tu boj o vlastní integritu a o přežití vůbec.

Autor neznámý

Tematický, společensky aktuální titul v režii ukrajinské režisérky/režiséra

Studio

Premiéra: květen 2023

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

A studio Rubín otevírá dveře scenáristům

Spustilo výzvu již třetí edice úspěšného projektu „Autor v domě“

Pražské divadlo A studio Rubín vypsalo 3. ročník úspěšného projektu „Autor v domě“. Jeho cílem je vytvářet ideální prostředí a podmínky pro kreativní autorské psaní. Podporuje tím vznik nových divadelních textů. Do dílny se mohou hlásit autoři a autorky bez rozdílu věku i zkušeností. Vybraní účastníci získají možnost pracovat v tvůrčím dialogu s duem výrazných osobností české divadelní scény – Markétou Bidlasovou a Jiřím Ondrou. A představí svůj text divákům Rubínu formou scénických čtení. Zájemci se mohou hlásit do 28. 2. 2021.

Autor v domě“ vychází z dramaturgie A studia Rubín, která je do značné míry založena na autorských textech a inscenacích. V rámci autorské dílny se účastníci i tutoři setkávají na pravidelných kolokviích, která slouží jako platforma k tolik potřebné reflexi a vedení angažovaného dialogu. K vytvoření podnětné atmosféry přispívá také fakt, že se nekonzultují pouze vznikající texty samotných autorů, ale i tutorů – a to od jejich základní ideje až po finální tvar. Závěrečným výstupem bude zmíněné scénické čtení, které se uskuteční v A studiu Rubín. Možností je také inscenování některého textu či textů v A studiu Rubín a jejich zařazení do repertoáru.

Více než kdy jindy máme potřebu podporovat začínající umělce. I když netušíme, kdy budeme moci opět otevřít naše divadlo, věříme, že světlou stranou dnešní těžké situace je možnost se hlouběji zamyslet nad naší společností i osobními životy. A toto pozastavení může vyústit do pozoruhodných uměleckých tvarů. Naše letošní sezona, sezona Velkého úklidu, je koneckonců také výsledkem reflexe jarní nenadálé situace.“ říká umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

Pod tutorským vedením Reného Levínského, Dagmar Fričové a Lucie Ferenzové  se předminulého ročníku této dílny v roce 2019  zúčastnili autoři Bernardeta Babáková, Eva Blechová, Barbora Hančilová a Ondřej Šulc. Roku 2020 převzali vedení akce Ondřej Novotný a Simona Petrů. I díky nim tvořili své texty Jana Hrdá, Jana Micenková, Tomáš Ráliš a Martin Toul. Zatímco většina textů pilotního dílu byla před plošným uzavřením divadel zinscenovaná v rámci autorských čtení v A studiu Rubín, výsledná práce autorů druhého ročníku právě získává finální tvar díky režisérovi Janu Fričovi. Ten v současné době pracuje na rozhlasových scénických čteních, která budou k poslechu v podcastu A studia Rubín – Fade in Rubín.

Texty tutorů pilotního ročníku se objevily i na divadelních jevištích. Zatímco hra „A osel na něj funěl“ Reného Levínského se hrála během Vánoc 2019 v Městských divadlech pražských, scénář Lucie Ferenzová k inscenaci „Jezero“ (premiéra 30. listopadu 2019) je na nynějším repertoáru A studia Rubín, stejně jako inscenace „Tumor: karcinogenní romance“ (premiéra jako site-specific A studia Rubín v pražské Invalidovně 17. září 2019) Dagmar Fričové, která získala nominace v rámci Cen Divadelních novin i Thálie.

Na inscenaci „Jezero“, která vznikla na základě této soutěže, již napsal TANEČNÍ MAGAZÍN recenzi

Autor v domě“ reaguje na dlouhodobě neuspokojivou situaci současné české dramatiky. Inspiruje se několika modely podpory začínajících autorů v německé jazykové oblasti, kde existuje velká řada dílen, seminářů, festivalů, ale i studijních oborů, které vznik textů rozvíjí a podporují. Více informací o projektu je možné najít na oficiálních webových stránkách a sociálních profilech divadla.

Zájemci splňující podmínky projektu mohou své přihlášky zasílat nejpozději do půlnoci 28. února 2021.


Podmínky projektu:

Autor v domě je otevřen všem autorům a autorkám bez rozdílu věku i zkušeností. Tutoři spolu s uměleckou šéfkou A studia Rubín budou účastníky vybírat na základě těchto zaslaných podkladů:

●      motivační dopis (max. 2 500 znaků),

●      strukturovaný životopis,

●      náčrt synopse budoucího textu (max. 2 500 znaků),

●      jedna až dvě ukázky dosavadní tvorby s krátkým komentářem důvodu výběru.

Vše zašlete na e-mailovou adresu: astudiorubin@gmail.com a v předmětu uvěďte „Autor v domě“. Přihlášky zasílejte nejpozději do 28. února 2021.

První kolokvium se bude konat v sobotu 27. března 2021.


Tutoři:

Markéta Bidlasová

Studovala DAMU v Praze, obor dramaturgie. Pracovala jako kmenová dramaturgyně v Činoherním studiu v Ústí nad Labem (1993–2001), ve Švandově divadle na Smíchově (2003–2009) a v Divadle Komedie (2012–2016). Externě pak v pražských divadlech: Činoherní klub, Divadlo pod Palmovkou, Divadlo Labyrint, Divadlo v Celetné a v posledních letech také v Klicperově divadle v Hradci Králové.

Je autorkou několika divadelních her – například „Kurva svatá“, „Podzimní hra“ a „Her master’s voice“ a také dramatizací kupříkladu „Osm a půl a půl“, „Profesionální žena“ a „Tři stařeny“. Za svou hru „Pastička“, která byla uvedena v Divadle Husa na provázku a A studiu Rubín, získala 2. Cenu Nadace Alfréda Radoka za nejlepší původní českou hru roku 1995. Hra byla přeložena do několika světových jazyků.

Je autorkou scénáře filmu „Jako nikdy“ (režie Zdeněk Tyc, 2013), který získal Cenu Trilobit společnosti Fites, nominaci na ceny filmové kritiky a České filmové a televizní akademie Český lev. Její scénář „Eldorádo“ (se Z. Tycem), získal 3. místo v Ceně Sazky za nerealizovaný filmový scénář za rok 2005.

Od roku 2016 vede Kursy tvůrčího psaní při Národním divadle v Praze. V roce 2017 vedla tvůrčí seminář na Vysoké škole kreativní komunikace v Praze.

Markéta Bidlasová

Jiří Ondra

Studoval DAMU, obor režie alternativního a loutkového divadla (vedoucí M. Krobot). Pracoval jako umělecký šéf Divadla D21 v Praze (2012–2017) a současně působil jako kmenový režisér a dramaturg v Divadle rozmanitostí v Mostě (2010–2020). Od roku 2018 režijně a autorsky spolupracuje s A studiem Rubín, kde vytvořil inscenace „Thelma a Selma“ a „Perníková chaloupka – čekání na lopatu“. Jako režisér i autor v minulosti spolupracoval také například s Divadlem Lampion Kladno, Klicperovým divadlem Hradec Králové, Horáckým divadlem Jihlava, Slezským divadlem v Opavě, Teatr Novogo Fronta a Kolonie, z. s.

Věnuje se divadelní tvorbě nejen pro dospělé, ale také pro děti a mládež. Inscenace „Pozor děti, přijela k nám pouť“ podle autora Mika Kennyho (Divadlo rozmanitostí Most) získala cenu odborné poroty za nejlepší inscenaci festivalu Dítě v Dlouhé 2018. Kromě divadla spolupracuje také s Českým rozhlasem. Je také autorem scénářů, dramatických i písňových textů.

Mimo autorskou a inscenační činnost se věnuje teatroterapii. V Dětském domově Lety spoluzaložil divadelní soubor Pasažéři. Dále vedl uskupení ZAZRAKEM, divadelní soubor herců se zrakovým handicapem při Tyflocentru Praha, o. p. s. Od roku 2012 působí též jako lektor divadelního studia pro děti a mládež Dětský talent v Praze.

Jiří Ondra

Pavla Umlaufová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Závislosti navzdory

Střízllivý za vás asi nikdo nebude! Režisér Dodo Gombár a kolektiv připravili ve Švandově divadle novou tragikomedii o boji s alkoholem na všech frontách.

 

 

 

Režisér Dodo Gombár a kolektiv připravili ve Švandově divadla novou tragikomedii o boji s alkoholem na všech frontách. Premiéra inscenace Závislosti navzdory se tu chystá 24. září 2016 ve Velkém sále. Hlavní roli, postavu filmového režiséra, hraje Robert Jašków. Ten o přípravě inscenace uvedl:Inspirací pro mě byli hlavně lidé, se kterými jsem měl možnost se sám setkat, ať už u divadla, nebo úplně jinde. Někdo umí skvěle zastírat, že má kocoura, někdo, že je alkoholik, někdo tvrdí, že je to přece jen „dvojčička“ – těch příkladů a hlavně osudů je hodně…“, říká herec.  „Závisím na objetí svých dětí, své ženy, na práci se dřevem, na divadle, na Peci pod Sněžkou, na hospodském plkání s kamarády o ničem. A nejvíce jsem závislý na životě,“ prozradil Robert Jašków.

„Snažím se s pochopením, i přes blízké příběhy ve svém okolí, vnímat černé drápy chlastu. Ty pazoury, ze kterých se vytrhnout stojí množství sil a možná i život,“ říká Dodo Gombár. Ten inscenaci zároveň vdechl i naději a odlehčující humor, který ocenili už první diváci červnové předpremiéry.

2_Závislosti_navzdory_Bohdana_Pavlíková_Robert_Jašków_Tomáš_Červinek_foto_Alena_Hrbková_repro_zdarma

Scénografické řešení svěřil režisér Gombár výtvarnici Michaele Horáčkové Hořejší. „Scénografka velmi citlivě a přesně vycházela z pocitů lidí závislých na alkoholu, z toho, jak je deformováno jejich vnímání světa, jak jsou nastaveni vůči světu. Od osobní vratkosti a nejistoty, přes potřebu velkého objetí a pomoci ze strany druhých,“ říká dramaturgyně Martina Kinská.

Ve hře Závislosti navzdory si ve Švandově divadle posvítí na alkoholismus

Režisér Dodo Gombár a kolektiv připravili u Švandů novou tragikomedii o boji s alkoholem na všech frontách. Příběh inspirovaný skutečnými událostmi, včetně tzv. metanolové aféry, svede dohromady opravdu pestrou společnost lidí, kteří se každý po svém snaží utéct před démonem alkoholu. Premiéra inscenace Závislosti navzdory se chystá 24. září 2016 ve Velkém sále Švandova divadla. Hlavní roli hraje Robert Jašków, který ztvárnil postavu filmového režiséra.

Střízlivý za vás nikdo nebude! To je podtitul nové inscenace Švandova divadla, která v jedné hře spojí osoby závislé, příležitostné pijáky i poučené abstinenty. Na jevišti se tak sejdou postavy s různými příběhy, které se v mnohém podobají. „Je jedno, zda pije hospodský, učitel, farář, úřednice nebo filmový režisér. Někdo chce utéct před světem, jiný před alkoholem, každý před sebou samým. A někdo na té z& aacute;vislosti může pořádně vydělat,“ říká o chystané novince režisér a umělecký šéf divadla Dodo Gombár. A tak se dál připíjí „na zdraví“, jen na to možná pár lidí „zařve“…

Hlavním hrdinou příběhu o boji se závislostí, která může být nejen na alkoholu, je filmový režisér v podání Roberta Jaškówa, herecké stálice smíchovského souboru. Režisér Jan chce – i díky vlastní zkušenosti s alkoholem – natočit autorský film o závislosti. Během příprav potká řadu postav, s nimiž mluví, soucítí s nimi, dohaduje se i pere. Některé z nich má ovšem pouze ve vlastní hlavě….

3_Závislosti_navzdory_v_popředí_Robert_Jašków_foto_Alena_Hrbková_repro_zdarma

Závislosti z různých stran

Autor scénáře, režisér inscenace a současně i umělecký šéf Švandova divadla Dodo Gombár se při psaní textu nechal inspirovat reálnými fakty. Vycházel z příběhů lidí na alkoholu závislých, ale i ze zkušeností jejich rodin, pracovníků léčeben, odvykacích center či nejrůznějších občanských seskupení a svépomocných skupin. A inspiroval se i nedávnou metanolovou kauzou, která zdánlivě neškodné popíjení ukázala ještě v dalším světle. „Zdá se mi, že se nějak moc pije. Že je kolem nás víc opilosti, víc úniků k ní. Sám jsem pochopil, že se mi na svět mnohem líp a koncentrovaněji dívá takzvaně v normálním a čistém stavu. Zároveň se snažím s pochopením, i přes blízké příběhy ve svém okolí, vnímat černé drápy chlastu. Ty pazoury, ze kterých se vytrhnout stojí množství sil a možná i život,“ říká Dodo Gombár. Ten inscenaci zároveň vdechl i naději a sympatický, odlehčující humor, který ocenili už první diváci červnové předpremiéry.

Tématem smíchovské novinky Závislosti navzdory je závislost nejen na alkoholu, ale i „drobná“ závislost na práci, na penězích, kariéře, na druhém člověku, na pronikání do soukromí druhých či na každodenních rituálech. „Snažili jsme se tento jev nastínit z různých úhlů a pootáčet téma z různých stran,“ vysvětluje Dodo Gombár a dodává: „Nechceme opilost ukazovat, ale spíš na ni nahlížet.“

4_Závislosti_navzdory_Andrea_Buršová_foto_Alena_Hrbková_repro_zdarma

Inspirace realitou

S jednotlivými podněty přicházeli při zkoušení inscenace i sami herci, kteří často využívali poznatků ze svého okolí. Robert Jašków k tomu říká: „Inspirací pro mě byly hlavně osoby, se kterými jsem měl možnost se sám setkat, ať už byly u divadla, nebo úplně jinde. Někdo umí skvěle zastírat, že má kocoura, někdo, že je alkoholik, někdo tvrdí, že je to přece jen „dvojčička“ – těch příkladů a hlavně osudů je hodně…“  Mimo jeviště je ale Robert Jašków závislý na něčem zcela jiném než na alkoholu: „Z&aa cute;visím na objetí svých dětí, své ženy, na práci se dřevem, na divadle, na Peci pod Sněžkou, na hospodském plkání s kamarády o ničem. A nejvíce jsem závislý na životě,“ prozradil Robert Jašków.

Závislost na alkoholu a dalších pastech života tak svede dohromady opravdu společnost: od zmiňovaného režiséra v podání Roberta Jaškówa, přes majitele hospody (Miroslav Hruška), zapleteného do prodeje pančovaného alkoholu a jeho spojku (nový člen souboru Tomáš Petřík), přes jeho lehce sociálně retardovanou dceru (nazkoušela Marta Dancingerová, alternuje Anna Peřinová), státní zástupkyni (Martina Krátká), matku dívky, jejíž dcera na otravu methanolem zemřela (Bohdana Pavlíková), zoufalého vdovce a otce (David Punčochář) a jeho dcery (Eva Josefíková), feťáka a pouličního hudebníka (Tomáš Červinek) až po nadaného sportovce (Jacob Erftemeijer) či faráře (hostující Petr Buchta). A nechybí sympatická zdravotnice (Andrea Buršová), která se dovede proměnit v démona…

Scénografické řešení svěřil režisér Dodo Gombár výtvarnici Michaele Horáčkové Hořejší, která se do Švandova divadla vrátila po dvanácti letech – naposledy zde, rovněž v Gombárově režii, vytvořila scénu k inscenaci Büchnerova Vojcka. Její scéna k Závislosti navzdory zajímavě pracuje se světlem i se stíny, které vrhají jednotlivé postavy. Podlahu tvoří hrubé dřevěné palety napěchované nejrůznějšími zbytky a starými krámy, takže se na nich kývají všechny židle – udržet v takovém prostoru rovno váhu, směr a nikdy neškobrtnout je tu tak téměř nemožné…  „Scénografka velmi citlivě a přesně vycházela z pocitů lidí závislých na alkoholu, z toho, jak je deformováno jejich vnímání světa, jak jsou nastaveni vůči světu. Od osobní vratkosti a nejistoty, přes potřebu velkého objetí a pomoci ze strany druhých,“ upozorňuje dramaturgyně Martina Kinská.

Kostýmy jsou dílem časté spolupracovnice Švandova divadla Lenky Odvárkové. Hudba vzniká přímo v průběhu inscenace: její autor herec Tomáš Červinek má k dispozici elektrickou kytaru, mikrofon a loop station (multiefekt).

Kde je hranice mezi ještě přípustným popíjením a kdy už návyk začne ničit nejen samotného uživatele, ale hlavně však i jeho rodinu a přátele? A jak se z drogy, přinášející pocit uvolnění, radosti a sebevědomí, stane černá propast, z níž se už málokdo dokáže vyhrabat? I na tyto otázky hledá inscenace Závislosti navzdory odpovědi. Svého prvního uvedení, ještě před divadelními prázdninami, se hra dočkala 14. června, premiéra bude 24. září 2016.

6_Závislosti_navzdory_Eva_Josefíková_Miroslav_Hruška_foto_Alena_Hrbková_repro_zdarma

Víte, že…?

1)      Podle statistik je v České republice na alkoholu závislých kolem 700 000 lidí.

2)      Průměrný věk prvního požití alkoholu je 11 let, ale nejsou výjimkou případy, kdy alkohol ochutnalo už osmileté dítě.

3)      Protialkoholní léčebny jsou plné, společenská tolerance vůči konzumaci alkoholu je vysoká a Češi jsou stále největšími pijany v Evropě.

4)      Zhruba 50 milionů lidí právě teď pije alkohol. Každých 10 vteřin zabije jednoho člověka.

5_Andrea_Buršová_jako_Závislost_foto_Alena_Hrbková_repro_zdarma

Závislosti navzdory

Dodo Gombár a kolektiv

REŽIE: Dodo Gombár SCÉNA: Michaela Horáčková Hořejší KOSTÝMY: Lenka Odvárková HUDBA: Tomáš Červinek DRAMATURGIE: Martina Kinská

Osoby a obsazení: JAN: Robert Jašków TOMÁŠ: David Punčochář STANDA: Tomáš Petřík HOSPODSKÝ: Miroslav Hruška MARTA: Marta Dancingerová/ Anna Peřinová STÁTNÍ ZÁSTUPKYNĚ: Martina Krátká LENKA: Eva Josefíková JANÁČKOVÁ: Bohdana Pavlíková OLIN: Jacob Erftemeijer VÁVRA: Tomáš Červinek FARÁŘ: Petr Buchta ZÁVISLOST: Andrea Buršová

7_Závislosti_navzdory_foto_Alena_Hrbková_repro_zdarma

KDO JE KDO

Dodo Gombár

se narodil 3. června 1973 na Slovensku. Pochází ze Smolenic, malebné obce na úpatí Malých Karpat. V Trnavě vystudoval gymnázium a na činoherní fakultě VŠMU v Bratislavě pak divadelní režii. Během studia pobýval v rámci roční stáže na Circle in The Square, Theater School on Broadway v New Yorku. Po absolutoriu na VŠMU (1998) se na dvě sezony stal kmenovým režisérem a uměleckým šéfem Komorného divadla v Martině. V letech 2006-2009 byl uměleckým šéfem a kmenovým režisérem v Městském divadle Zlín. Ve Švandově divadle je uměleckým šéfem a kmenovým režisérem od z&aacu te;ří 2010. Svou první sezonu tu otvíral Dorstovým Merlinem. Pro ŠD dále zrežíroval např. Crash u potoka, moderní přepis románu Karoliny Světlé, brutální outsiderskou grotesku Eskalátor spjatou s nedalekou stanicí metra Anděl, současný text Vladimirova děvka s Michalem Dlouhým v hlavní roli a naposledy také divadelní adaptaci novely Iana McEwana Betonová zahrada. Ve Švandově divadle režíroval také cyklus zhudebněných balad Český kalendář, na němž spolupracoval s Michalem Horáčkem, a Zemi Lhostejnost, hru  inspirovanou  porevolučními esejemi a texty Karla Kryla. Mezi jeho další projekty patří nevšední ins cenace Kafkovy Proměny odehrávající se místo na jevišti v hledišti, studiová hra Hřebíčková s Onufrákovou lehce meditují aneb Děvky od Arbesa a muzikál Popeláři s hudbou Romana Holého. Mezi další jeho úspěšné inscenace patří drama Žítkovské bohyně podle románu Kateřiny Tučkové v Městském divadle Zlín.

Dodo Gombár je také respektovaným autorem. V roce 2011 dokončil film Smíchov pláče, Brooklyn spí (scénář, režie), dvakrát slavil úspěch jako dramatik v soutěži Ceny Alfréda Radoka s texty Hugo Karas a Třetí věk, do finále Cen Alfréda Radoka se dostala i jeho hra Dům bez Boha. Jeho text Peniaze zvítězil v roce 2015 v anonymní soutěži o nejlepší původní divadelní hru, kterou vyhlásila agentura Aura-Pont. Mezinárodně úspěšná je také jeho hra Mezi nebem a ženou.

Robert Jašków

přišel na svět v podkrkonošském Trutnově 4. prosince 1969. Vystudoval herectví na DAMU, pod vedením Jaroslava Vostrého, Petra Čepka a Věry Galatíkové. Působil v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, později v Praze v divadle Labyrint a v CD 94 v Celetné ulici. Od roku 2002 je členem hereckého souboru Švandova divadla. Získal cenu Telemanie za roli profesora Daňka ve filmu Ivana Pokorného Smrt pedofila.

Ve Švandově divadle patří Robert ke stálicím smíchovské scény; jeho fanoušci a především fanynky ho můžou vidět v inscenacích Popeláři, Řemeslníci, Zabít Johnnyho Glendenninga, Protest/Rest a Kdo je tady ředitel?.  

Televizní diváci znají Roberta Jaškówa jako bezcitného mafiána a ukázkového padoucha, ale i jako neúplatného policistu a sympaťáka (například v seriálechČeské století, Ulice, Expozitura, Policie Modrava, Četníci z Luhačovic, Kriminálka Anděl, Cesty domů či Atentát). Z filmů má na kontě tituly Dítě číslo 44, Kousek nebe, Labyrint, Poslední vlak, Bobule, Záblesky chladné neděle, Dědictví II aneb Kurvaseneříká, Vrásky z lásky aj.

Robert Jašków je hrdým otcem tří dětí, syny Jana a Jakuba a dceru Marjánku vychovává s manželkou Petrou Bartošovou.

1_Závislosti_navzdory_Andrea_Buršová_foto_Alena_Hrbková_repro_zdarma

Magdalena Bičíková

Foto: Alena Hrbková

Taneční magazín