Po škole

O „věku informací“ bez učitelů, o žácích bez informací a učitelích bez žáků

Druhá premiéra jubilejní 55. sezony A studia Rubín nazvané pouť budoucí je tvá reflektuje role učitele a žáka a jejich vztah v rovině, kterou všichni důvěrně známe ze školních lavic. Zároveň se ale v tomto vztahovém pátrání vydává ještě hlouběji do niternějších zákoutí. Inscenace Po škole režiséra Štěpána Gajdoše tohle zkoumání prostřednictvím postav Učitele, Žáka a Houby činí s vtipným a lehce ironickým nadhledem, který ale nabídne také kulturně-společenský kontext. Trojici postav hrají Antonie Formanová, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař. Premiéra se uskuteční 11. prosince.

Na cestě se potká Učitel a Žák –  dva archetypální lůzři, kteří na sebe zbyli. Přesto, že ani jeden ke druhému necítí příliš velké sympatie, z podvědomé vzájemné potřeby se spolu vydají na cestu do místa, které nutně potřebuje nového mistra pro své žáky a mistr zase potřebuje předávat své učení, aby se úplně nezapomnělo. Jeden se ptá, druhý odpovídá; a opačně. Les, kterým vede cesta, je velký, hluboký a tajemný. A pak je tu Houba, ta na tabuli i ten živý organismus, v každém případě ale někdo „nasáklý“ – vodou, informacemi, mýty i rituály, zkrátka žádná tabula rasa. To je základní linka textu Jiřího Ondry Po škole.

„Inscenace Po škole do určité míry tematizuje dvojsečnost platnosti informací a pouček. A sama rozhodně nechce poučovat. Naopak chce zprostředkovat citlivost a jemnost vztahu učitel-žák a poodhalit, jak hluboko tento princip v našich životech i společnosti sahá a jak je pro naše fungování a naplněný život podstatný,“ přibližuje inscenaci umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová a dodává: „Po škole je takovým současným podobenstvím o návratu k osobnímu ,učení starých Mistrů‘. A současně rozvíjí téma sezony pouť budoucí je tvá. To se věnuje fenoménům, které bychom si jako společnost měli do budoucna ponechat, jen je potřeba je znovu ohledat a vytáhnout z nich to nejpodstatnější pro naši budoucí cestu.“

Vize A studia Rubín propojovat začínající tvůrce s již zavedenějšími kolegy a kolegyněmi se propsala jak do inscenačního, tak do hereckého týmu. Režisér Štěpán Gajdoš, který dokončuje studia na KALD DAMU a má za sebou několik pozoruhodných režií (např. Jeskyně slov v Divadle X10, Deus ex machina na Festivalu Kult v Ústí nad Labem), přizval své časté spolupracovníky scénografa Ondřeje Menouška a hudebníka Iana Mikysku. Tento tým doplnil jako autor textu Jiří Ondra, který se kromě divadelní režie věnuje terapeutické a pedagogické praxi. Dramaturgyní inscenace je Dagmar Fričová. V roli Houby se představí Antonie Formanová, studentka absolventského ročníku herectví na KALD DAMU, v roli Žáka herec Vojtěch Hrabák a coby Učitel jim je starším kolegou herec Hynek Chmelař.

Podobně jako Učitel a Žák se v průběhu své cesty proměňují a režie přechází od  situačního realismu k momentu, který by měl divákům umožnit nevnímat vše přes rozumový filtr, se vyvíjí i vizuální styl inscenace. Scénografický koncept Ondřeje Menouška je inspirován jak asijskou kulturou, ve které má vztah mistra a žáka hlubokou tradici, tak středověkým zobrazováním učitele a žáka a zpracováním určitých představ o světě. Hudební linka inscenace se skládá z kombinace živé a reprodukované hudby společně s jednotlivými zvuky. Ian Mikyska propojuje středověký gregoriánský chorál s elektronickým ambientem.

V inscenaci Po škole pracujeme jak se školními poučkami či latinskými texty, tak se surreálnými až psychedelickými obrazy, ke kterým se jen složitě hledá nějaké ,rozumné vysvětlení‘. Do rovnováhy se tak dostává vědění, které se můžeme naučit, a vědění, ke kterému musíme dojít a nelze ho ani přesně pojmenovat či uchopit. Tomu odpovídá i řešení jednotlivých složek v inscenaci od scénografie, hudbu až po styl herectví, který pracuje s filmovým realismem, ale transformuje se až do výrazné divadelní stylizace,“ dodává k inscenaci režisér Štěpán Gajdoš.

Premiéra se uskuteční 11. prosince v A studiu Rubín, první repríza se odehraje 13. prosince. Vstupenky jsou již nyní dostupné na www.astudiorubin.cz.

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

Čerstvá držitelka Thálie se vrací do Prahy

Karcinogenní romance a Polyamor

Obě inscenace ( Karcinogenní romance a Polyamor) zkoumají lásku, rakovinové bujení a druhá část také polyamorické vztahy

Performerka a režisérka Nela H. Kornetová se po obdržení ceny Thálie za alternativní divadlo poprvé objeví v Praze. V listopadu zde uvede oba díly projektu Tumor, ve kterých publiku citlivě, s humorem a poezií přibližuje pomocí pohybu, vizuality a slova téma rakoviny. V první části, Tumor: karcinogenní romance, odpovídá na otázku, zda je možné milovat něco, co nás může zabítV druhém díle Tumor: Polyamor představuje další dva sociální fenomény: rakovinu a její pokročilé metastáze a  polyamorické vztahy. Obě inscenace vznikly ve spolupráci s pražským divadlem A studiem Rubín a její mezinárodní uměleckou skupinou T.I.T.S. Tumor: karcinogenní romance bude navíc naposledy k vidění v pražské Invalidovně, a to 16., 17. a 18. listopadu. Tumor: Polyamor bude uveden v A studiu Rubín 22. a 23. listopadu.

Rakovinou onemocní každý třetí obyvatel Česka, každý čtvrtý jí podlehne. Rakovina je tak druhou nejčastější příčinou úmrtí. Prakticky každý se s ní v určité formě setkal. Ačkoliv je z medicínského hlediska velmi diskutovaná, chybí širší společenská reflexe a diskuze o tom, jaký dopad má nemoc na vnitřní život samotných pacientů a jejich blízkých. Podobně jsou na tom formy vztahů vystupující z monogamního rámce, konkrétně polyamorie nebo přesněji řečeno konsensuální nemonogamie. Veřejná diskuze je v počátcích. A i když je tento životní styl, či filosofie ve většinové evropské společnosti stále menšinový, lidé, kteří v něm žijí, podléhají zjednodušujícím a odsuzujícím reflexím.

Pro autory cyklu je zásadní zkoumat, jaký dopad má na člověka emotivní prožívání společenských jevů, jaké fenomény se podezřele podobají chování rakoviny a zda je možné milovat něco, co nás zabíjí. Tumor: Polyamor navazuje na projekt Tumor: karcinogenní romance, ve kterém autoři poprvé v jevištní metafoře propojili téma rakoviny a lásky. Kladli si přitom otázku, zdali je možné milovat něco, co nás může zabít?

Podobně jako se nemoc může vrátit a rakovinové bujení může změnit místo, i vztahy, které se zdají být stabilní, se mohou dostat do situace, kdy je potřeba je znovu uchopit, otevřít, prozkoumat, pojmenovat a určit směr, kam se dále budou ubírat. Základní otázky u inscenace Tumor: Polyamor tedy zněly: Jak se vyrovnat s něčím, co zcela mění náš život? Jak je možné lásku sdílet mezi více jak dvěma lidmi? Roste s počtem partnerů i míra lásky?

Oba projekty podrobují téma rakoviny i symbolickému ohledávání. Ať už se jedná o mezilidské intimní vztahy, společenské uspořádání a jeho disharmonie, nebo bující ekologickou krizi, která je důsledkem politicko-ekonomické orientace na nekonečný (blahobytný) růst.

Mám velkou radost, že je nyní možné vidět oba díly projektu Tumor za sebou. Tím, že jsou oba projekty nejen tematicky, ale i umělecky úzce propojeny a v mnohém Polyamor rozvíjí to, co je započato v Karcinogenní romanci, intenzita diváckého zážitku se zvyšuje. Jde jen o míru ponoru do tématu, ale i prohlubování působení nastolených a rozvíjených uměleckých prostředků.“ popisuje inscenace autorka textu a umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

Projekty na sebe navazují i personálně. Pomyslnou spojnicí je základní performerské duo první inscenace – režisérka a performerka Nela H. Kornetová a  tanečník a performer Jaro Viňarský. Zatímco Kornetová v druhém díle působí primárně jako režisérka, Viňarský je na scéně doslova propleten s tanečníkem Matthew Rogers a herečkou Terezou Těžkou. Autorem celého vizuálního konceptu je Jan Hajdelák Husták. Text napsala umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová, která s T.I.T.S. spolupracuje již potřetí. Dramaturgyní projektu je Lucie Ferenzová, dramaturgyně a režisérka Kolonie a A studia Rubín.

Tumor: karcinogenní romance bude naposledy k vidění v pražské Invalidovně, a to 16., 17. a 18. listopadu. Tumor: Polyamor bude uveden v A studiu Rubín 22. a 23. listopadu. Vstupenky jsou již nyní dostupné na www.astudiorubin.cz. Projekt Tumor: Polyamor je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Fondů EHP.

Foto: Vojtěch Brtnický, Patrik Borecký 

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

Polyamor

A studio Rubín uvede premiéru projektu Tumor

Inscenace pracuje s nečekanou paralelou rakovinové metastáze a polyamorických vztahů

Pražské divadlo A studio Rubín navazuje na spolupráci s mezinárodní uměleckou skupinou T.I.T.S. Nová inscenace Tumor: Polyamor dále rozvíjí tematiku předchozího projektu Tumor: karcinogenní romance, ve kterém týmy poprvé v jevištní metafoře propojily rakovinu a lásku. Tumor: Polyamor prozkoumá a přiblíží další dva sociální fenomény: rakovinu a její pokročilé metastáze a otevřené či polyamorické vztahy. Oba tyto jevy spojuje nedostatečná společenská diskuze. Trojici performerů tvoří Jaro Viňarský, Matthew Rogers a Tereza Těžká. Za režií stojí Nela H. Kornetová. Premiéra se uskuteční 21. září v A studiu Rubín a projekt bude desetkrát reprízován.

Rakovinou onemocní každý třetí obyvatel Česka, každý čtvrtý jí podlehne. Rakovina je tak druhou nejčastější příčinou úmrtí. Prakticky každý se s ní v určité formě setkal. Ačkoliv je z medicínského hlediska velmi diskutovaná, chybí širší společenská reflexe a diskuze o tom, jaký dopad má nemoc na vnitřní život samotných pacientů a jejich blízkých. Podobně jsou na tom otevřené vztahy a polyamorie. Veřejná diskuze je v počátcích. A i když je tento životní styl, či filosofie ve většinové evropské společnosti stále menšinový, lidé, kteří v něm žijí, podléhají zjednodušujícím a odsuzujícím reflexím.

„Tumor: Polyamor navazuje na projekt Tumor: karcinogenní romance, ve kterém jsme poprvé v jevištní metafoře propojili téma rakoviny a lásky. Podobně jako se nemoc může vrátit a rakovinové bujení může změnit místo, i vztahy, které se zdají být stabilní, se mohou dostat do situace, kdy je potřeba je znovu uchopit, otevřít, prozkoumat, pojmenovat a určit směr, kam se dále budou ubírat. Základní otázky zní: Jak se vyrovnat s něčím, co zcela mění náš život? Jak je možné lásku sdílet mezi více jak dvěma lidmi? Roste s počtem partnerů i míra lásky?“ popisuje myšlenku vzniku inscenace autorka textu a umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

„Vzhledem k nedostatečné společenské diskuzi i k nedostatku podkladů v literatuře jsme se rozhodli získat inspiraci pro text přímo od lidí, kterých se dané téma dotýká. Natočili jsme proto deset rozhovorů s představiteli obou skupin, jak ze společenské, tak odborné sekce, které pro otevření diskuze zveřejníme v období premiéry,“ upřesňuje zdroj inspirace režisérka Nela H. Kornetová a dodává: „Sama jsem zvědavá, jak se nám metaforicky podaří množit nemoc i lásku a náležitě vše doslova provázat. Ne, že by se pro divadlo či krásu mělo trpět, ale zdá se, že tohle představení může být, jako když neodoláte a strhnete si strup. Je v tom bolest i potěšení.

Projekty na sebe navazují i personálně. Pomyslnou spojnicí je tanečník a performer Jaro Viňarský. Spolu s ním budou na scéně doslova propleteni tanečník Matthew Rogers a herečka Tereza Těžká. Všichni tři jsou zároveň osobně spojeni s tématem poylamorie. Performerka Nela H. Kornetová a ústřední členka T.I.T.S. tentokrát v projektu působí primárně jako režisérka. I přesto pokračuje v rozvíjení své specifické hlasově-pohybové techniky a ke spolupráci přizvala další stálé členy své skupiny. Autorem celého vizuálního konceptu je Jan Hajdelák Husták, za zvuky a hudbou stojí švédský hudebník Björn Honsson. Text napsala umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová, která s T.I.T.S. spolupracuje již potřetí. Dramaturgyní projektu je Lucie Ferenzová, dramaturgyně a režisérka Kolonie a A studia Rubín.

Premiéra se uskuteční 21. září v A studiu Rubín, první repríza se odehraje o den později 22. září, kdy Lucie Ferenzová přiblíží inscenaci dramaturgickým úvodem. Ve dnech 16., 17. a 18. listopadu proběhnou ve Studiu Alta reprízy inscenace Tumor: karcinogenní romance, které doplní diskuze a setkání tvůrčího týmu s publikem.

Tumor: Polyamor je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Fondů EHP. Projekt navazuje na jedinečnou spolupráci A studia Rubín s česko-skandinávským performativním kolektivem T.I.T.S., ke kterým se nově připojil kulturní prostor Pikene på Broen z norského Kirkenes.

Vstupenky jsou již nyní dostupné na www.astudiorubin.cz

Autor: T.I.T.S. & A studio Rubín

Text: Dagmar Fričová

Režie: Nela H. Kornetová

Dramaturgie: Lucie Ferenzová

Výprava, projekce, light design: Jan Hajdelák Husták

Hudba: Björn Honsson

Hrají: Jaro Viňarský, Matthew Rogers, Tereza Těžká

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

A studio Rubín hledá odpověď na otázku role mužů v současné společnosti

O bílých heterosexuálních mužích, co jedí maso

Text: Barbara Herz, Anna Hoprich

Režie: Barbara Herz
Textová dramaturgie: Šárka Kiršnerová, Anna Hoprich
Dramaturgie: Jiří Ondra, Dagmar Fričová

Výprava: Jana Hauskrechtová

Hudba: Ivan Acher

Pohybová spolupráce: Ondřej Jiráček
Hrají: Michal Bednář, Hanuš Bor, Pavel Neškudla a Václav Rašilov

Jedenáct mužů. Jedenáct osudů. Jedenáct zcela odlišných pojetí role muže v dnešní společnosti. Jejich osobní výpovědi, které režisérka Barbara Herz sbírala po dobu dvou let, se staly podklady pro nově vznikající dokumentární inscenaci. Text napsala společně s Annou Hoprich pro pražské A studio Rubín. Premiérový titul O bílých heterosexuálních mužích, co jedí maso se zabývá otázkou, v čem spočívá mužská dospělost a jak lze v dnešním světe uchopit službu. Zároveň se snaží rozkrývat různé polohy otcovství a jeho často přehlíženou důležitost. Jedenáct mužů z divadelního dokumentu scénicky ztvární Michal Bednář, Hanuš Bor, Pavel Neškudla a Václav Rašilov. Premiéra se uskuteční 31. května v A studiu Rubín.

Inscenací O bílých heterosexuálních mužích, co jedí maso navazuje Barbara Herz na svou úspěšnou spolupráci s A studiem Rubín. Její předchozí dokumentární inscenace Jenom matky vědí, o čem ten život je je divácky velmi kladně přijímaná a zároveň byla nominována na cenu Thálie a Ceny divadelních novin. Po prozkoumání mýtů moderního mateřství bylo logickým krokem přesunout pozornost k souvisejícímu fenoménu, jímž je pozice mužů v současné společnosti. I v tomto případě se jedná o snahu co nejkomplexněji zmapovat podstatný společenský fenomén prostřednictvím autorského scénáře. Ten Barbara Herz komponuje na základě dvou let rešerší a přepisů nahrávek jednácti rozhovorů s nositeli unikátních životních příběhů, stejně jako s profesními odborníky.

Silný rámec autentických příběhů často osciluje mezi nekorektním humorem, lehce ironickou reflexí současné společnosti a sdílením vlastních bolavých či naopak silně katarzních osudů. To divákům umožní hluboké ztotožnění, stejně jako ostré vymezení. Diváci tak mohou reflektovat vlastní zkušenosti a postoje a mimoděčně obohacovat svou optiku perspektivami, které jim doposud mohly unikat. Zároveň vzniká svébytná odpověď na téma letošní sezony A studia Rubín: Závislosti. Perspektiva, kterou jsou muži dneška nahlíženi, je totiž často závislá na sérii stereotypních představ správného chlapáctví.

O situaci mužů v současné společnosti neprobíhá na rozdíl od otázek mateřství žádná podstatná diskuze. Muži jsou primárně nahlíženi hlavně v opozici k ženám, a to především v momentu, kdy se řeší otázky rodičovství a dialog pečující vs. zabezpečující. Přesto by bylo příliš zjednodušující definovat muže pouze na základě toho, jak pojímají péči. Jeden z odborníků, kteří na projektu spolupracují, Tomáš Pavlas z Otevřené společnosti, hovoří o tom, že situace toxického patriarchátu, který v naší společnosti stále přetrvává, škodí nejen ženám, ale i mužům samotným. Nejistota, jak nakládat s tlakem na udržení dominantní pozice často vede k tomu, že muž pracující jako pojišťovák, co nakupuje na Rohlíku s donáškou do třetího patra, hovoří o přirozenosti lovce mamutů, odlišnostech mužského mozku a nezapomene zmínit, že ženám je vlastní sbírat kořínky,“ říká o inscenaci režisérka Barbara Herz a dodává: „Všichni muži, jejichž příběhy v textu zazní, jsou označeni až archetypálně maskulinními profesemi či společenskými pozicemi (kamioňák, bachař, horník, lovec, sběratel, dobrodruh, hráč…), přesto se v každém z příběhů ukáže překvapivý přerod perspektivy a zcela nečekané pointy.

Hlavním tématem inscenace se jeví otázka síly a schopnost s ní vědomě nakládat, stejně jako schopnost vědomého přijetí oběti, která, slovy jednoho z respondentů, dokáže z hysteriků, narcisů a věčných dětí učinit skutečné, dospělé muže. Ukazuje se, že s muži celého věkového spektra rezonuje postoj k základní vojenské službě, která se minimálně v diskuzích na sociálních sítích stává leitmotivem nostalgicky vzpomínané iniciace do mužství. Zároveň ale žijeme v době, kdy největším ohrožením, se kterým jsou muži konfrontováni, je strach, že jim spadne zmrzlina ve Stromovce,“ komentuje motiv inscenace spoluautorka textu Anna Hoprich.

Tvůrčí dvojici doplňuje scénografka Jana Hauskrechtová, která s režisérkou spolupracuje stabilně, dramaturgové Jiří Ondra a Dagmar Fričová a renomovaný hudební skladatel Ivan Acher, který se též podílel na předchozí inscenaci Jenom matky vědí, o čem ten život je uváděné v A studiu Rubín. Herecký tým tvoří Pavel Neškudla a Michal Bednář (oba patří mezi nejtalentovanější herce mladší generace), které doplňují (opět v rubínovském duchu) zkušení a renomovaní herci Hanuš Bor a Václav Rašilov.

Premiéra se uskuteční 31. května v A studiu Rubín. První repríza bude následovat 12. června. Vstupenky jsou již nyní dostupné na www.astudiorubin.cz.

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín