Nataša Bednářová – Taneční magazín

Velký Nabíječ

A studio Rubín uvede autorskou loutkovou inscenaci pro dospělé

To, že loutkové inscenace nejsou jenom pro děti, ukáže v poslední bonusové premiéře sezónního cyklu Ticho. pražské A studio Rubín. Velký Nabíječ autora, režiséra i loutkoherce Jiřího Knihy nabídne historický průlet vývojem lidské sexuality i vtipně kritický náhled na pornografii. V titulní roli se objeví sám Kniha a v roli krásné A-kundé Nataša Bednářová. Premiéry se uskuteční 26. dubna a 9. května.

Autorská loutková inscenace pro dospělé o „věcech pro dospělé“ nejprve vezme diváky na počátek stvoření světa a také titulního hrdiny (Velký Nabíječ) a jeho ženského protějšku (A-kundé), kteří se postupně představí v různých situacích a historických momentech. Odhalí dobové trendy a klišé spojené se sexualitou, aby se poté věnovali především rozvoji pornografie spojené se vznikem replikovatelných vizuálních médií a jejich proměn. I když je tento žánr inscenace pro rubínovský repertoár neobvyklý, pravidelný divák se dočká momentu odbornějších glos a komentářů, které jednotlivé situace a výjevy zasadí do širšího společenského, kulturního a historického kontextu. To vše nejen v osobitém vizuálním ztvárnění, ale také především s vtipem, nadhledem i ironií.

Autorem námětu je herec, loutkoherec, loňský držitel cen Thálie v kategorii Loutkové divadlo a v tomto případě také režisér Jiří Kniha. Zaujal ho fenomén platformy OnlyFans, kde jednotlivci mohou prezentovat svůj předplacený obsah. „Během pandemie se ovšem enormě zvýšil počet tzv. ,talentů‘, kteří na OnlyFans prezentují svůj erotický nebo pornografický obsah. Navíc jsou tvůrci v přímém kontaktu s uživateli a můžou tvořit obsah přímo pro ně a na jejich přání – samozřejmě za speciální poplatek či členství. Zaujalo mě, že si někdo tvorbu erotického nebo explicitního obsahu vybere jako své zaměstnání a vlastně se trochu vymezení vůči klasickému pornografickému průmyslu, kde jsou role jasně dány a velká část konečného výdělku jde společnosti ne aktérům. Což neplatí v případě OnlyFans, kde kromě poplatku platformě zbytek zisků putuje za tvůrci,“ popisuje vznik námětu na inscenaci režisér Jiří Kniha.

Jiří Kniha se tak dostal k širším úvahám o sexu a pornografii v průběhu dějin lidské kultury a toho, jak se různě vyvíjela jejich role ve společnosti od rituální až po čistě byznysovou. Zvolení autorských loutek ke zpracování tohoto tématu přináší do inscenace především nadsázku, ironii, hravost a vtip, který do značné míry plyne už ze samotného poněkud absurdního propojení tématu a loutek, které bývají spojovány spíše s dětskými představeními.

„Půjde o poslední a bonusovou inscenaci sezónního cyklu Ticho., který se zaměřovalna ztišení, uklidnění, aby bylo možné uslyšet to, co je jinak přehlušováno každodenností, zajetými kolejemi vnímání nebo také na fenomény, o kterých se záměrně mlčí či jsou dokonce umlčovány. V tomto cyklu vznikla autorská inscenace To ticho, když přijdeš domů a doku inscenace Istanbulská úmluva. Velký Nabíječ je v tomto smyslu určitým kontrapunktem ke dvěma předchozím inscenacím, jak žánrově, tak tematicky. Nicméně není snad lepšího tématu, okolo kterého bylo vytvářeno záměrné tabu, a tedy také specifická forma ticha, než je lidská sexualita a pornografie. Proto nešlo nápad Jiřího Knihy zamítnout,“ vysvětluje dodatečné zařazení premiéry do repertoáru umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

Ústřední postavou celého inscenačního projektu je Jiří Kniha, který kromě scénáře vytvořil i loutky. Inscenaci režíruje a spolu s herečkou Natašou Bednářovou v ní také hraje. Spoluautorkou scénáře je dramaturgyně, autorka, umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová. Spolu s Jiřím Knihou loutky a výpravu tvoří scénografka Jana Hauskrechtová. Hudbu pro inscenaci píše Marek Doubrava, oceňovaný hudebník, autor filmové i scénické hudby a člen kapely Hm…

Premiéry inscenace Velký nabíječ se uskuteční v pátek 26. dubna a 9. května. Repríza následuje 7. června. Vstupenky jsou už teď dostupné na webových stránkách divadla.

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

Návrat krále

Písničkový retro muzikál o božském zpěvákovi

Životní epizoda božského zpěváka, který se ze své socialistické vlasti vydal v 70. letech naplnit své sny do kapitalistické ciziny, inspirovala dramatika a režiséra Jakuba Čermáka k vytvoření nové inscenace napsané přímo pro Švandovo divadlo. Návrat krále nabízí výlet do minulosti, příběh nepravděpodobné lásky i tragikomickou bitvu o smysl umění. Premiéra písničkového retro muzikálu s momenty sarkasmu i dojetí bude 25. května ve Velkém sále Švandova divadla. Chytlavou hudbu včetně písní odkazujících k dobovým melodiím napsal Petr Marek, frontman kapely Midi Lidi. V titulní roli popového idolu Gabriela Krále se publiku představí Jan Mansfeld, jeho manažera Ládínka ztělesní Jakub Tvrdík, Generálního tajemníka hraje Luboš Veselý. Publikum se může těšit i na mnoho dalších plnokrevných postav ztvárněných jak členy smíchovského souboru, tak jeho neméně výraznými hosty.

Gabriel Král (Jan Mansfeld) je největší popovou hvězdou socialistického Československa. Hudba je mu vším a je právem přesvědčen, že svými písněmi vnáší do společnosti soulad a harmonii. Chce, aby jeho vystoupení byla dokonalá, proto od sebe a od okolí požaduje maximum. K tomu mu však v jeho chudé domovině leccos schází: kostýmy pošité flitry, barevné filtry do reflektorů nebo čistě zpívající Vokalistka (Nataša Bednářová). Královu odhodlání předvádět perfektní show brání vlažný postoj Ředitele státní agentury (Jan Grundman), nevůle Generálního tajemníka (Luboš Veselý) a také jeho vlastní zbabělost… Byť on sám to vidí jinak: „Nejsem zbabělec / Jsem utěšitel / Jsem konformita / Jsem apoštol konsenzu / Ovšem ve věci hudby / již odmítám přistupovat na kompromisy.“ Jednoho dne Gabriel Král zmizí. Konečně se ocitá v zemi, kde jsou vysněné věci dostupné! Žádají tu ale od něj vždy jen jednu píseň. A tou je píseň o hmyzu…

Příběh obskurní i zábavný

„Emigrantskou epizodu v kariéře popové hvězdy s andělským hlasem považuji za jeden z nejobskurnějších i nejzábavnějších příběhů, jaké si lze jen představit,“ říká autor hry a režisér Návratu krále Jakub Čermák. „Opustit své publikum a vlast kvůli blyštivému kostýmu, jenž ovšem našemu Gabrielu Královi, oddanému služebníkovi své hudby, přijde pro jeho práci zcela nepostradatelný, je myslím fascinující. Heroický, tragikomický i okouzlující zároveň,“ míní Čermák. Tvůrce považovaný za jednu z nejvýraznějších autorsko-režijních osobností současného českého divadla se tak v Návratu krále zamýšlí nad hledáním českého hrdiny, vztahu k celebritám a ve fiktivním příběhu si zlehka pohrává s odkazy na skutečné osoby, reálie a události.

V úloze Gabriela Krále vystoupí charismatický, múzicky nadaný Jan Mansfeld. V epickém díle však mnozí z hereček a herců ztvární hned několik rolí. Králova věrného přítele Ládínka, manažera v ČSSR hraje Jakub Tvrdík, který nedávno rozšířil soubor Švandova divadla. V roli funkcionářů se představí Luboš Veselý (Generální tajemník ad.) a Jan Grundman (Ředitel státní agentury, Zahraniční manažer).

V úloze ředitelovy manželky, jedné z Králových fanynek, uvidíme Annu Grundmanovou, ztělesňující i jiné pozoruhodné figury. Předsedkyni komise a další ženy ztvární Bohdana Pavlíková. Marie Štípková se převtělí v socialistickou Kadeřnici se zvláštním posláním i Německou ženu s buldočkem, Královu nekompromisní obdivovatelku. Podobně Andrea Buršová bude Zakázanou zpěvačkou nadanou vizionářskými schopnostmi i Německou ženou s pudlem. Gabrielovým konkurentem, který touží po turné po Polsku a Pobaltí, se stane Matěj Anděl. V roli protekčně dosazené Vokalistky uvidíme Natašu Bednářovou, která se dále promění v Socialistickou ženu a Zpěvačku v emigraci.

Mezi emigranty zaujme Marek Frňka, už téměř stálý host Švandova divadla, coby zpěvák protestsongů, spolupracovník zahraniční rozhlasové stanice. V plejádě českých „odpadlíků“ žijících na Západě je výraznou postavou rovněž dojemný, životem unavený Dirigent v podání Miroslava Hrušky, jehož uvidíme též jako Zvukaře. V inscenaci se dále objeví dvě studentky Pražské konzervatoře Štěpánka Pečenková a Natálie Hejlová a členky Hereckého studia Tvůrčího domu Elišky Peškové.

Fikce inspirovaná realitou

„Od začátku jsme chtěli, aby Jakub Čermák napsal text přímo pro náš soubor; zprvu jsme zvažovali jeho autorskou – a tím pádem velmi výraznou – adaptaci nějakého klasického titulu, ale nakonec jsme se rozhodli požádat jej přímo o původní text,“ říká o vzniku inscenace dramaturgyně Martina Kinská. „Po ohledávání různých témat přišel impulz od Martina Františáka, uměleckého šéfa Švandova divadla. Navrhl zabývat se socialistickým popem a toto panoptikum rozšířit o obecnější téma. Jakub Čermák v textu o Gabrielu Královi zvolil důvtipnou formu kombinace písní s promluvami ve stylu rakouského dramatika Thomase Bernharda. Postavy tak hovoří vytříbenou, expresivní a rytmizovanou řečí, často zacyklenou ve vlastních myšlenkách a floskulích. Kombinace „vysokého“ a „nízkého“ tak dává hře další naléhavost a napětí,“ uvádí Kinská. „Text je ponejvíce fikcí a je vzdáleně inspirován kombinací reálných motivů. Vyvolává úsměv, na jehož konci nám ale možná dosti zatrne,“ dodává dramaturgyně.

Lesk a bída pop music

„Význam pop music linoucí se z rádia a televize v 60. až 80. letech nechceme v inscenaci zlehčovat, byť nám dnes tyto písně připadají mnohdy legrační: jsou však hluboko uložené v paměti několika generací a ať chceme nebo ne, zůstávají součástí naší identity. Bachovu symfonii si těžko můžeme jen tak zabroukat,“ vysvětluje Jakub Čermák. V Návratu krále tak publiku nabízí guilty pleasure (provinilé potěšení) z poslechu právě tohoto druhu muziky.

V tom Čermákovi vyšel vstříc osobitý hudebník a performer Petr Marek, frontman elektropopové kapely Midi lidi. Autor původně složené hudby (a v případě písní rovněž autor textů) protkal inscenaci jímavými songy i skladbami schopnými rozproudit publiku krev v žilách. Nechybí ani stěžejní píseň o hmyzu a vzorový západoněmecký hit.

Uniformita a individualismus

Scénu a kostýmy v socialistickém Československu a na vysněném Západě společně vytvořily Pavlína Chroňáková a Martina Zwyrtek, obě patří mezi stálé Čermákovy spolupracovnice. „Jejich koncepce pro socialistický stát pracuje s uniformitou, ale také s obrazem toho, jak by to mohlo – v ideální, leč utopistické vizi – v takové zemi vypadat. Volí k tomu paletu několika pastelových barev, které však neoklamou stísněný prostor, “ popisuje dramaturgyně Martina Kinská. Prostor Západu plného lákavých možností připomíná tak trochu jinou planetu. Využívá efektu nekonečného světelného horizontu a mnoha barev. „Vypjatý individualismus se projevuje mimo jiné v oblečení, včetně oněch Gabrielových vytoužených flitrů. Bohatá kapitalistická země nabízí také dostatek toaletního papíru,“ naznačuje Kinská.

Důležitou součástí Gabrielových show a vystoupení jeho kolegů v Československu a Německé spolkové republice jsou choreografie. V inscenaci se jich ujal Marek Svobodník.

Završení sezóny 2023/2024

Návrat krále završující letošní sezónu ve Švandově divadle tak navazuje na dramaturgickou linii uvádění autorských inscenací talentovaných českých tvůrců. Titul s hudebními vystoupeními současně doplňuje žánrovou skladbu současného repertoáru. „Retro muzikál s popovými melodiemi nabízí publiku podívanou a zábavu, v Návratu krále jde však zároveň o generační výpověď. Vyjadřuje se mimo jiné k tématu českého hrdinství a vznáší otázku, co vlastně drží naši společnost pohromadě. Může tím tmelem být ještě pop music nebo něco jiného? Skrze lehkost a nadhled se tak i nadále dotýkáme vážných věcí,“ uzavírá Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla.

Premiéra Návratu krále se uskuteční 25. května 2024 ve Velkém sále, nejbližší volné reprízy jsou naplánovány na 27. a 31. května, 17. a 21. června 2024

Magdalena Bičíková, Richard Moučka

pro Taneční magazín

Stand up nebo kabaret? A co takhle obojí?

Ufftenživot uvádí pilotní díl projektu OPEN MIKE

Sponzorem akce je MIKE – nikdy nemá čas přijít, ale je otevřený skoro všemu.

Divadelní soubor Ufftenživot, uvede 19. května v 19:30 ve vršovické kulturní křižovatce VZLET svůj první Stand up kabaret s názvem OPEN MIKE, který se bude věnovat tématu – sociální sítě.

„Vítám vás na večeru, který se jmenuje OPEN MIKE, jak jste si už určitě nějakým způsobem mohli přeložit – tak OPEN je otevřený a MIKE je MIKE, který tady s náma bohužel dneska není, protože nemohl přijít. No nicméně, chtěla jsem vám jenom říct, že večer OPEN MIKE je otevřený všem a všemu. Tedy skoro…“

Záměrem tohoto inscenovaného večera je pootevřít téma fenoménu sociálních sítí a internetu, společně s pozvanými hosty. Ti se k tématu vyjádří pomocí vlastních osobních výpovědí, každý podle svého vztahu k dané problematice. Můžete se tak těšit na výpověď formou stand upu, krátké performance či videa. Tematizovat se bude influencerství, mateřství, dotykové telefony, tlačítkové telefony, FOMO, digitální detox nebo trollení.

Můžete se těšit na osobnosti, jakými jsou Ester Geislerová, Jaro Viňarský, Eliška Hanušová, Marie Doležalová či Marek Zelinka. Hostka, která náš večer zaštítí, a které bude patřit zejména závěrečná diskuse je Dr. Marie Heřmanová – antropoložka a socioložka, která působí v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR a na Fakultě humanitních studií UK. Zde se věnuje výzkumu digitálních komunikačních platforem, internetové kultury a influencerů.

Těšit se můžete i na náhodného hosta.

Přijďte se s námi bavit, zasmát se, zapřemýšlet a na závěr i diskutovat.

Vstupenky k prodeji v síti GoOut.cz

Otevřenou diskusi je v dnešní společenské atmosféře potřeba čím dál častěji vyzdvihovat a chránit. Pojďme dát alespoň na chvíli vale komentářům pod články a příspěvky na internetu.

Večerem a závěrečnou diskusí vás provedou herečky souboru Ufftenživot, Sára Arnsteinová, Nataša Bednářová, Kateřina Císařová a Lucia Čižinská.

O hudební doprovod se postará skladatelka a zpěvačka Bára Zmeková.

Koncept večera, uvádějí: Sára Arnsteinová, Nataša Bednářová, Kateřina Císařová, Lucia Čižinská

Hudba: Bára Zmeková

Technické zajištění: Štěpán Hejzlar

Produkce: Spolek ufftenživot

www.ufftenzivot.cz

www.zivotonair.cz

https://vzlet.cz/program/ufftenzivot-open-mike

Toto setkání je prvním dílem OPEN MIKE večerů, které mají za úkol otevírat aktuální společenská témata, a to skrze zkušenosti pozvaných osobností a odborníků, kteří se danému tématu dlouhodobě věnují. Vrcholem akce je debata, do které se mohou zapojit jak účinkující tak diváci.

Projekt je realizován s finanční podporou Hlavního města Prahy a MKČR.

Tereza Tomášová

pro Taneční magazín

Rodina Homolkových se vrací!

Švandovo divadlo uvede současnou adaptaci kultovní filmové komedie

Babi Homolková, děda Homolka, Heduš, Ludva i nezbedná dvojčata se vrací! Osmapadesát let od natočení slavného filmu Ecce homo Homolka Jaroslava Papouška se hašteřivá rodinka poprvé objeví na divadelní scéně. Inscenace Ecce homo Homolka v režii mladé tvůrčí dvojice Kristýny Jankovcové a Adama Svozila bude mít premiéru 28. května ve Velkém sále Švandova divadla.

Rodina Homolkových společně vyráží na výlet do lesa. Bodrý suverén děda, přísně starostlivá babi, životem zklamaná Heduš, podpantoflák Ludva i zlobivá dvojčata si přírodu užívají. Ze sváteční idylky jsou však nepříjemně vyrušeni. Odehraje se zbytek dne ve znamení urputných hádek? Spraví jim náladu řízky k obědu? Vezme Ludva Heduš a děcka na dostihy? Rodina je přece základ státu. A v neděli má zůstat pohromadě!

„Papouškova skvělá komedie patří ke klenotům české nové vlny. Její nové divadelní ztvárnění talentovanou režijní dvojicí – Kristýnou Jankovcovou a Adamem Svozilem – nabízí nejen výbornou zábavu a vděčné herecké příležitosti, ale zároveň i znovuobjevení tohoto již kultovního filmu prostřednictvím pohledu mladé generace divadelníků,“ říká dramaturg Švandova divadla David Košťák.

Barvy, zkratky, nadsázka

Zatímco černobílý film zobrazoval často až dokumentárním způsobem skutečnost 60. let, režijní tandem Jankovcová-Svozil na rodinu Homolkových pohlíží z dnešního hlediska. A satirický tón komedie podtrhuje výraznou stylizací typickou právě pro divadlo. Inscenace se tak nebojí barev, znaků, nadsázky i vtipných zkratek.

I proto babi Homolkovou hraje nejmladší členka souboru Nataša Bednářová, v níž Švandovo divadlo získalo vynikající komediální herečku. Neméně humorné postavy dědy Homolky se ujal zkušený člen smíchovského ansámblu Tomáš Petřík. O generaci mladší semetriku Heduš s uťápnutým manželem Ludvou s gustem ztvárňují Natálie Řehořová a Jan Grundman. Dvojčata ztělesňuje jediný herec, hostující Marek Frňka. V roli mileneckého páru mileniálů, které hlučná rodinka neustále vyrušuje, uvidíme Annu Stropnickou s Petrem Kultem. A zahraje si i Spálený řízek…

Výpravu, včetně „obézních“ kostýmů ústřední čtveřice, navrhla scénografka Adriana Černá. Její výtvarné pojetí vychází ze tří základních barev – červené, modré a žluté. Byt Homolkových tak ne náhodou připomíná tři kóje „domácího vězení“, do nichž se umíněná rodina postupně uzamyká. Autorem hudby je oceňovaný skladatel Jakub Kudláč. Jeho hudba cituje dobový styl, zůstává však moderní a hravá.

Je rodina základ státu?

„Návrat k příběhu Homolkových nám mimo jiné umožňuje zjistit, co se tu od 60. let minulého století změnilo a co zas tak moc ne. Vidíme například, že každou další generaci zásadně ovlivňuje chování i hodnoty té předchozí. A že bytová krize znovu žene rodiny k vícegeneračnímu bydlení, které je nutně problematické,“ říká Kristýna Jankovcová. „Je zde i představa o rodině jako o základu státu. Tenhle mýtus v české společnosti stále přetrvává. Jako hodnota, kterou se rádi oháníme, když se cítíme v ohrožení, ale moc o ni nepečujeme, “ uvažuje Adam Svozil. „V každé době se najdou lidé jako Homolkovi, kteří žijí svůj rodinný život tak, aby se jich okolní svět raději netýkal. Ten je ale vždycky dožene,“ uzavírá dramaturg David Košťák.

Premiéra je 28. května ve Velkém sále, reprízy jsou 30. května a 10. a 25. června.

Víte, že…

Kristýna Jankovcová (1992) a Adam Svozil (1991) navázali spolupráci během studia režie a dramaturgie na katedře činoherního divadla DAMU? Pro Švandovo divadlo už vytvořili inscenaci Zabíjejte popírače klimatických změn, spolupracují i s dalšími scénami a také s Českým rozhlasem.

Režisér, scenárista, ale i prozaik, malíř, karikaturista a sochař Jaroslav Papoušek natočil filmy o Homolkových jako trilogii? První snímek Ecce homo Homolka (parafrázující citát z bible – Ecce homo neboli Ejhle člověk) z roku 1969 je hodnocen jako nejlepší.

V povědomí film stále žije i díky nesmrtelným hláškám? Například „Příroda je chrám“, „Jestli si ten fotbal nevybojuješ, tak si u mě mrtvej Homolka“ či „Čoveče, ty tu s tím křížem poletuješ, jako kdybys byla ňáká abatyše nebo co.” Slavné jsou scény, kdy tlustá Heduš baletí na palouku nebo babiččina trpitelská rozmluva s obrázkem Panny Marie. Památný je úprk rodiny z lesa, kde zazní volání o pomoc, či Ludvův zoufalecký pokus hodit zamčenému otci oknem cigarety. V roce 1970 získal snímek na MFF v San Sebastiánu Zlatou mušli za nejlepší film.

Postavu Heduš hrála ve filmu Helena Růžičková. Ludvu ztělesnil František Husák, babi Homolkovou Marie Motlová. Dědu Homolku ztvárnil neherec Josef Šebánek, který se díky této postavě stal hvězdou. Jako dvojčata ve filmu vystoupili Petr a Matěj Formanovi, synové režiséra Miloše Formana. Ten s Papouškem coby scenáristou spolupracoval na filmech Černý Petr (1963), Lásky jedné plavovlásky (1965) či Hoří, má panenko (1967).

Nejmladší generace zná filmy o Homolkových už spíše jen matně. „Na rozdíl od řachand typu Slunce seno, s nimiž bývá Homolkovská trilogie někdy nespravedlivě srovnávána, oplývá zejména Ecce homo Homolka mnohem větším kouzlem, sarkasmem i poezií. Vyznačuje se i výrazně prokreslenějšími, ze života přesně odpozorovanými postavami a skvělým situačním humorem,“ domnívá se dramaturg Švandova divadla David Košťák.

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín