Smysl pro tumor

Filip Březina v hlavní roli nového seriálu ČT

Příběh o ambiciózním studentovi medicíny, kterému nemoc zcela změní život, ale zároveň mu umožní najít lásku a vážit si vlastní rodiny, natočila režisérka Tereza Kopáčová. Původní belgická verze Gevoel voor tumor byla oceněna prestižní cenou Prix Europa pro nejlepší televizní sérii roku 2018. Autorem české adaptace je scenárista Matěj Podzimek. V klíčových rolích, vedle Filipa Březiny, diváci uvidí Terezu Brodskou, Jiřího Bartošku, Alžbětu Malou, Pavla Řezníčka či Natálii Řehořovou. První z osmi dílů bude mít premiéru v neděli 7. ledna 2024 ve 20:10 na ČT1.

„Seriál Smysl pro tumor z mnoha úhlů pohledu zpracovává téma, které by mohlo znít: Mám rakovinu, co bude dál? Ústřední postava má život před sebou, zdravotní problémy si nepřipouští, slaví jeden úspěch za druhým. Ze dne na den je ale všechno jinak. Lékaři mu diagnostikují rakovinu, která se propíše nejen do jeho života, ale dotkne se taky jeho nejbližších a přátel. I jejich osudy vypráví tahle série optimisticky a s velkou dávkou naděje,“ říká kreativní producent Matěj Stehlík. A dodává: „A tím se vymyká všemu, co bylo na tohle téma u nás dosud natočené. Na rakovinu by neměl být člověk sám. Ať už se týká přímo nás, nebo někoho v našem okolí. Léty udržované tabu kolem onkologických onemocnění bychom chtěli tímto příběhem alespoň trochu pobořit, tak jako se to povedlo belgické předloze.“

Režisérka Tereza Kopáčová ho doplňuje: „Náš seriál je o tom, že hluboký smysl může mít i rakovina. A pacienti, kteří si touhle nemocí prošli, to potvrzují. Nepotkala jsem nikoho, kdo by měl ve stejném věku tak srovnané životy a hodnoty jako ti, kteří si v mládí prošli těžkým bojem s touhle nemocí. Spontánně se přiznávali, že teď mají šťastnější život.“

Hlavní postavu úspěšného medika a ragbisty hraje ve Smyslu pro tumor Filip Březina. Pro roli v seriálu, jehož natáčení zabralo víc než osmdesát dní, obětoval nejen vlasy, ale i stálé divadelní angažmá. „Očekávám, že až se začne Smysl pro tumor vysílat, tak budu dostávat otázky, jak jsem se na roli kluka s rakovinou připravoval, kdo mi pomáhal, s kým jsem o tom z lékařského hlediska mluvil. V tomhle případě na tom ale absolutně nezáleželo. I kdybych si maximálně důkladně nastudoval chování a emoce někoho, kdo to všechno reálně prožil, tak bych si s tím nevystačil. Jenom bych kopíroval. Navíc každý v takových nečekaných situacích reaguje jinak. Musel jsem to najít v sobě. A byla to velká cesta sebepoznání,“ přiznává Filip Březina.

Ze své vlastní zkušenosti s onkologickým onemocněním vycházel spisovatel a spoluscenárista belgického originálu Leander Verdievel. I název Smysl pro tumor odkazuje k jeho osobní vzpomínce na dvouletou léčbu na onkologii. „Můj otec mě tehdy chodil do nemocnice často navštěvovat, ale nikdy neprojevoval svoje emoce. A pokaždé, když z mého pokoje odcházel, tak říkával, že ať se stane cokoliv, tak si mám uchovat svůj smysl pro tumor. Ta hloupá slovní hříčka mě někdy přiváděla k šílenství. Až později jsem si uvědomil, že to byl ale tátův způsob, jak se s mojí nemocí vypořádat, jak si udržoval víru v dobrý konec. Pro mě to byl ten jediný možný název. Chtěl jsem jím vzdát hold svému otci,“ vysvětluje Leander Verdievel, který se v průběhu příprav české adaptace svého příběhu seznámil s jejím autorem, scenáristou Matějem Podzimkem. „Dialog s Leanderem byl pro mě nesmírně obohacující v mnoha rovinách. Nejvíc v tom, že on si uvědomuje, proč je tak důležité nebát se o rakovině mluvit nahlas, a ne o ní jen šeptat. Svým velmi racionálním přístupem k tomu, co všechno má za sebou, mi ukázal, že je možné být za všech okolností optimistou,“ říká Matěj Podzimek.

Štáb režisérky Terezy Kopáčové měl pro natáčení seriálu Smysl pro tumor k dispozici autentické prostředí Fakultní nemocnice Hradec Králové. Řadu scén tak filmaři situovali například do prostor urgentní medicíny a laboratoří, gastroenterologického oddělení či do sálů neurochirurgické, hematologické a radiologické kliniky. Každá z osmi epizod končí krátkými rozhovory s mladými lidmi, kteří absolvovali léčbu na onkologii a aktivně se zapojili do pacientského projektu Fuck Cancer.

režie: Tereza Kopáčová // kamera: Pavel Berkovič // střih: Michal Böhm, Michal Hýka // zvuk: Radim Hladík jr. // hudba: Jiří Hájek // architekt: David Voborský // kostýmní výtvarnice: Simona Zemanová, Petra Krčková // scénář: Mathias Claeys, Leander Verdievel, Matěj Podzimek // výkonná producentka: Romana Špiková // kreativní producent: Matěj Stehlík // hrají: Filip Březina, Alžběta Malá, Jiří Bartoška, Tereza Brodská, Pavel Řezníček, Natálie Řehořová, Mark Kristián Hochman, Robert Nebřenský, Radim Jíra, Viktor Krčmář, Mikuláš Voborský, Aleš Petráš, Pavlína Balner, Václav Werner Kraus a další

Foto: Česká televize

Vendula Krejčová                                     

pro Taneční magazín

Stařena

Studio Hrdinů uvede první premiéru nové sezóny

Studio Hrdinů uvede 13. listopadu 2023 premiéru krátké novely spisovatele Daniila Charmse Stařena v adaptaci a režii svého uměleckého ředitele Jana Horáka. Ve Stařeně herecky excelují Matyáš Řezníček, Natálie Řehořová a Ondřej Malý. Stařena je prvním dílem volné trilogie zaměřené na Rusko, jeho minulost, současnost, kulturu a naši společnost.

Novela Stařena ruského avantgardního autora Daniila Charmse s humorem poodhaluje děsivou realitu života v Rusku napříč staletími. Krátký text, i když patří k autorovým nejdelším, je výchozím bodem k složitému fenoménu „ruského člověka“. Člověka, který žije v iluzi svobody, intimity, uměleckého sebevyjádření a důstojného života.  Metaforou zla je zde mrtvá stařena, kterou přes sérii více či méně absurdních pokusů, nelze odstranit. Kdo nebo spíše co je tím neřešitelným problémem; je to vnější síla nebo vlastní imaginace, která je v nesvobodné společnosti smrtelným nebezpečím?
Charmsova temně hravá novela poodhaluje nesvobodnou a strachem svázanou společnost, která žije jaksi ze setrvačnosti a přijímá svůj osud s fatální paralýzou, která vede pouze k destrukci. Inscenace Stařena je výsměchem zrůdné sovětské moci a nabízí cestu, jak alespoň trochu porozumět pochroumané a tragické ruské duši.

Jedním z důvodů zinscenovat toto Charmsovo dílo, je snaha rehabilitovat ruskou kulturu. Přirozeně tu, která se staví na odpor nesvobodě, neúctě k lidskému životu, agresi, a to i ve své nejhorší válečné formě. Osud Daniila Charmse byl tragický, příčinou jeho smrti byl jeho talent a svobodný duch.

Daniil Charms /1905 – 1942/

Pro jeho dílo jsou typické kratičké povídky o několika odstavcích, popisujících velmi jednoduchým jazykem zhola absurdní situaci. Ve svých dílech pro dospělé projevuje velké zhnusení dětmi a zvířaty, a také starými lidmi, nicméně psal také literární díla (převážně básně) pro děti. Mimo to psal kratičká dramata. Jeho díla jsou nesmyslná a nelogická, děj jeho povídek je zcela iracionální, často jsou uprostřed přerušena nepředvídatelnou katastrofou. Psal si také rozsáhlé deníky, obsahující pozoruhodné úvahy a aforismy. Jeho díla pro dospělé nebyla za jeho života publikována, ukazoval je pouze svým přátelům, dětská literatura publikována byla. Po Charmsově zatčení bylo jeho dílo zachráněno jeho přáteli a šířeno v samizdatu, oficiálně vyšlo až za glasnosti.

Stařena

autor: Daniil Charms / Jan Horák

překlad: Martin Hnilo

režie a adaptace: Jan Horák

scéna: Lucie Sedláková

kostýmy: Madla Horáková Zelenková

hudba: Petr Zábrodský

světelný design: Václav Hruška

asistentka režie: Pavlína Hýčová

asistentka scénografie: Ludmila Zajíčková

výtvarná spolupráce: Igor Korpaczewski

animace: Dorota Václavíková

hrají: Matyáš ŘezníčekNatálie ŘehořováOndřej Malý

Premiéra: 13.11. od 20.00

Reprízy: 20.11., 13.12. 2023, 10. a 11.1. 2024

Příští premiérou Studia Hrdinů bude:

Bára Viceníková: Nomi; hraje Tereza Hofová

12.12. 2023 od 20.00

 Foto: Patrik Borecký 

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Plán B.

Autorskou inscenaci o eskapismu, snech a úskalích jejich realizace uvádí A studio Rubín

Pražské divadlo A studio Rubín představilo v rámci jubilejní 55. sezony s názvem „pouť budoucí je tvá“ poslední premiérovou inscenaci Plán B. Herci Agáta Kryštůfková, Jiří Panzner, Natálie Řehořová a rubínovský technik David Oupor v ní sní o své jiné a ještě lepší budoucnosti a poukazují na tenkou hranici, která dělí sny a představy od reálného žití. Inscenace a její text vznikly kombinací několika metod – text první a poslední scény napsali Jiří Ondra a Dagmar Fričová, další scény vznikly na základě rozhovorů s herci, kteří v inscenaci prozradí své skutečné plány B, a v neposlední řadě improvizací herců a scénografky Jany Hauskrechtové přímo při zkoušení. Plán B v režii Jiřího Ondry uvedlo A studio Rubín 21. května. Další reprízy jsou nově naplánovány na 26. září a 23. října.

Všechny čtyři aktéry Plánu B spojuje to, že i když dělají svou práci – konkrétně herectví a jevištního technika – sní, že by mohli dělat něco jiného. Jejich aktuální práce se spíš nedaří a o to silněji pátrají ve svých představách o vysněném zaměstnání. Zdá se, že o něm vědí úplně všechno. Natálka by chtěla být novodobou selkou, která ovládá jak byliny a umí nakládat sýry, tak v rámci lidové moudrosti poradit, jak na vztahy. Agáta by chtěla být starožitnicí a znalkyní umění, ideálně žít před dvě stě lety, být někdo jako císařovna Sisi a obklopit se všemi věcmi, které obdivuje. Jiří chce být detektiv, má naučenou kriminalistickou hantýrku a zná všechny postupy vyšetřování. David chtěl být restaurátorem nábytku a občas do toho všeho zahraje svůj kytarový song. Otázkou ale zůstává, proč chtějí uskutečnit plán B, když jejich plán A právě probíhá a zdali jsou jejich sny opravdovou výhrou?

Plán B je takovou lehkostí a radostí. Nicméně ona určitá komediálnost je lemována poměrně silně ironickou hranou. Doufám, že právě tato kombinace přispěje k tomu, že diváci se nejen opravdu pobaví, ideálně nad tím, v čem všem se poznávají, ale že se jich tato podívaná také dotkne a projdou si katarzním zážitkem,“ říká o inscenaci umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

Text i samotná inscenace vznikla kombinací několika metod. Autoři textu, Jiří Ondra a Dagmar Fričová, načrtli základní koncept vycházející z tématu inscenace. Vedli rozhovory se všemi herci, aby zjistili, co jsou nebo byly jejich skutečné plány B. Z těchto plánů B vytvořili určitou situační osnovu. Některé situace rozepsali, takže herci dostali pevný text, který se naučili. Jiné situace nechali otevřenější a herci v nich improvizovali a na základě vyimprovizovaných situací zafixovali text. Všechny vymyšlené charaktery B odpovídají skutečným přáním herců.

Režisér Jiří Ondra přizval ke spolupráci rubínovským divákům známé tváře Agátu Kryštůfkovou, Jiřího Panznera, Natálii Řehořovou a stálou spolupracovnici Rubínu a autorku výpravy Janu Hauskrechtovou. V inscenaci hraje také rubínovský technik David Oupor, který

v A studiu Rubín působí již sedmnáct let. V Plánu B hraje částečně sám sebe, chystá scénu a techniku a herci ho postupně stáhnou do děje. David Oupor je také autorem hudby a většiny písní, které v inscenaci interpretuje s kytarou.

Premiéra Plánu B se odehrála 21. května v A studiu Rubín. První reprízy se uskuteční 26. září a 23. října. Vstupenky jsou již v prodeji na goout.net.

Foto: Patrik Borecký 

Pavla Umlaufová

pro Taneční  magazín

Plán B

Inscenace o eskapismu, snech a úskalích jejich realizace

Pražské divadlo A studio Rubín představí v rámci jubilejní 55. sezony s názvem „pouť budoucí je tvá“ poslední premiérovou inscenaci Plán B. Herci Agáta Kryštůfková, Jiří Panzner, Natálie Řehořová a rubínovský technik David Oupor v ní budou snít o své jiné a ještě lepší budoucnosti a poukáží na tenkou hranici, která dělí sny a představy od reálného žití. Inscenace a její text vznikly kombinací několika metod – text první a poslední scény napsali Jiří Ondra a Dagmar Fričová, další scény vznikly na základě rozhovorů s herci, kteří v inscenaci prozradí své skutečné plány B, a v neposlední řadě improvizací herců a scénografky Jany Hauskrechtové přímo při zkoušení. Plán B v režii Jiřího Ondry uvede A studio Rubín 21. května.

Všechny čtyři aktéry Plánu B spojuje to, že i když dělají svou práci – konkrétně herectví a jevištního technika – sní, že by mohli dělat něco jiného. Jejich aktuální práce se spíš nedaří a o to silněji pátrají ve svých představách o vysněném zaměstnání. Zdá se, že o něm vědí úplně všechno. Natálka by chtěla být novodobou selkou, která ovládá jak byliny a umí nakládat sýry, tak v rámci lidové moudrosti poradit, jak na vztahy. Agáta by chtěla být starožitnicí a znalkyní umění, ideálně žít před dvě stě lety, být někdo jako císařovna Sisi a obklopit se všemi věcmi, které obdivuje. Jiří chce být detektiv, má naučenou kriminalistickou hantýrku a zná všechny postupy vyšetřování. David chtěl být restaurátorem nábytku a občas do toho všeho zahraje svůj kytarový song. Otázkou ale zůstává, proč chtějí uskutečnit plán B, když jejich plán A právě probíhá a zdali jsou jejich sny opravdovou výhrou?

Plán B je takovou lehkostí a radostí na konci sezony. Nicméně ona určitá komediálnost je lemována poměrně silně ironickou hranou. Doufám, že právě tato kombinace přispěje k tomu, že diváci se nejen opravdu pobaví, ideálně nad tím, v čem všem se poznávají, ale že se jich tato podívaná také dotkne a projdou si katarzním zážitkem,“ říká o inscenaci umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

Text i samotná inscenace vzniká kombinací několika metod. Autoři textu, Jiří Ondra a Dagmar Fričová, načrtli základní koncept vycházející z tématu inscenace. Vedli rozhovory se všemi herci, aby zjistili, co jsou nebo byly jejich skutečné plány B. Z těchto plánů B vytvořili určitou situační osnovu. Některé situace rozepsali, takže herci dostali pevný text, který se naučili. Jiné situace nechali otevřenější a herci v nich improvizovali a na základě vyimprovizovaných situací zafixovali text. Všechny vymyšlené charaktery B odpovídají skutečným přáním herců.

Režisér Jiří Ondra přizval ke spolupráci rubínovským divákům známé tváře Agátu Kryštůfkovou, Jiřího Panznera, Natálii Řehořovou a stálou spolupracovnici Rubínu a autorku výpravy Janu Hauskrechtovou. V inscenaci hraje také rubínovský technik David Oupor, který

v A studiu Rubín působí již sedmnáct let. V Plánu B hraje částečně sám sebe, chystá scénu a techniku a herci ho postupně stáhnou do děje. David Oupor je také autorem hudby a většiny písní, které v inscenaci interpretuje s kytarou.

Premiéra Plánu B se odehraje 21. května v A studiu Rubín.

První reprízy se uskuteční 5. a 11. června, ale diváci se na inscenaci mohou těšit i v letních měsících ve venkovních prostorách. Svým charakterem totiž připomíná setkání přátel u táborového ohně, doprovázené hrou na kytaru. Vstupenky jsou již v prodeji na goout.net.

Foto: Patrick Borecký 

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín