Plán B.

Autorskou inscenaci o eskapismu, snech a úskalích jejich realizace uvádí A studio Rubín

Pražské divadlo A studio Rubín představilo v rámci jubilejní 55. sezony s názvem „pouť budoucí je tvá“ poslední premiérovou inscenaci Plán B. Herci Agáta Kryštůfková, Jiří Panzner, Natálie Řehořová a rubínovský technik David Oupor v ní sní o své jiné a ještě lepší budoucnosti a poukazují na tenkou hranici, která dělí sny a představy od reálného žití. Inscenace a její text vznikly kombinací několika metod – text první a poslední scény napsali Jiří Ondra a Dagmar Fričová, další scény vznikly na základě rozhovorů s herci, kteří v inscenaci prozradí své skutečné plány B, a v neposlední řadě improvizací herců a scénografky Jany Hauskrechtové přímo při zkoušení. Plán B v režii Jiřího Ondry uvedlo A studio Rubín 21. května. Další reprízy jsou nově naplánovány na 26. září a 23. října.

Všechny čtyři aktéry Plánu B spojuje to, že i když dělají svou práci – konkrétně herectví a jevištního technika – sní, že by mohli dělat něco jiného. Jejich aktuální práce se spíš nedaří a o to silněji pátrají ve svých představách o vysněném zaměstnání. Zdá se, že o něm vědí úplně všechno. Natálka by chtěla být novodobou selkou, která ovládá jak byliny a umí nakládat sýry, tak v rámci lidové moudrosti poradit, jak na vztahy. Agáta by chtěla být starožitnicí a znalkyní umění, ideálně žít před dvě stě lety, být někdo jako císařovna Sisi a obklopit se všemi věcmi, které obdivuje. Jiří chce být detektiv, má naučenou kriminalistickou hantýrku a zná všechny postupy vyšetřování. David chtěl být restaurátorem nábytku a občas do toho všeho zahraje svůj kytarový song. Otázkou ale zůstává, proč chtějí uskutečnit plán B, když jejich plán A právě probíhá a zdali jsou jejich sny opravdovou výhrou?

Plán B je takovou lehkostí a radostí. Nicméně ona určitá komediálnost je lemována poměrně silně ironickou hranou. Doufám, že právě tato kombinace přispěje k tomu, že diváci se nejen opravdu pobaví, ideálně nad tím, v čem všem se poznávají, ale že se jich tato podívaná také dotkne a projdou si katarzním zážitkem,“ říká o inscenaci umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

Text i samotná inscenace vznikla kombinací několika metod. Autoři textu, Jiří Ondra a Dagmar Fričová, načrtli základní koncept vycházející z tématu inscenace. Vedli rozhovory se všemi herci, aby zjistili, co jsou nebo byly jejich skutečné plány B. Z těchto plánů B vytvořili určitou situační osnovu. Některé situace rozepsali, takže herci dostali pevný text, který se naučili. Jiné situace nechali otevřenější a herci v nich improvizovali a na základě vyimprovizovaných situací zafixovali text. Všechny vymyšlené charaktery B odpovídají skutečným přáním herců.

Režisér Jiří Ondra přizval ke spolupráci rubínovským divákům známé tváře Agátu Kryštůfkovou, Jiřího Panznera, Natálii Řehořovou a stálou spolupracovnici Rubínu a autorku výpravy Janu Hauskrechtovou. V inscenaci hraje také rubínovský technik David Oupor, který

v A studiu Rubín působí již sedmnáct let. V Plánu B hraje částečně sám sebe, chystá scénu a techniku a herci ho postupně stáhnou do děje. David Oupor je také autorem hudby a většiny písní, které v inscenaci interpretuje s kytarou.

Premiéra Plánu B se odehrála 21. května v A studiu Rubín. První reprízy se uskuteční 26. září a 23. října. Vstupenky jsou již v prodeji na goout.net.

Foto: Patrik Borecký 

Pavla Umlaufová

pro Taneční  magazín

Plán B

Inscenace o eskapismu, snech a úskalích jejich realizace

Pražské divadlo A studio Rubín představí v rámci jubilejní 55. sezony s názvem „pouť budoucí je tvá“ poslední premiérovou inscenaci Plán B. Herci Agáta Kryštůfková, Jiří Panzner, Natálie Řehořová a rubínovský technik David Oupor v ní budou snít o své jiné a ještě lepší budoucnosti a poukáží na tenkou hranici, která dělí sny a představy od reálného žití. Inscenace a její text vznikly kombinací několika metod – text první a poslední scény napsali Jiří Ondra a Dagmar Fričová, další scény vznikly na základě rozhovorů s herci, kteří v inscenaci prozradí své skutečné plány B, a v neposlední řadě improvizací herců a scénografky Jany Hauskrechtové přímo při zkoušení. Plán B v režii Jiřího Ondry uvede A studio Rubín 21. května.

Všechny čtyři aktéry Plánu B spojuje to, že i když dělají svou práci – konkrétně herectví a jevištního technika – sní, že by mohli dělat něco jiného. Jejich aktuální práce se spíš nedaří a o to silněji pátrají ve svých představách o vysněném zaměstnání. Zdá se, že o něm vědí úplně všechno. Natálka by chtěla být novodobou selkou, která ovládá jak byliny a umí nakládat sýry, tak v rámci lidové moudrosti poradit, jak na vztahy. Agáta by chtěla být starožitnicí a znalkyní umění, ideálně žít před dvě stě lety, být někdo jako císařovna Sisi a obklopit se všemi věcmi, které obdivuje. Jiří chce být detektiv, má naučenou kriminalistickou hantýrku a zná všechny postupy vyšetřování. David chtěl být restaurátorem nábytku a občas do toho všeho zahraje svůj kytarový song. Otázkou ale zůstává, proč chtějí uskutečnit plán B, když jejich plán A právě probíhá a zdali jsou jejich sny opravdovou výhrou?

Plán B je takovou lehkostí a radostí na konci sezony. Nicméně ona určitá komediálnost je lemována poměrně silně ironickou hranou. Doufám, že právě tato kombinace přispěje k tomu, že diváci se nejen opravdu pobaví, ideálně nad tím, v čem všem se poznávají, ale že se jich tato podívaná také dotkne a projdou si katarzním zážitkem,“ říká o inscenaci umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

Text i samotná inscenace vzniká kombinací několika metod. Autoři textu, Jiří Ondra a Dagmar Fričová, načrtli základní koncept vycházející z tématu inscenace. Vedli rozhovory se všemi herci, aby zjistili, co jsou nebo byly jejich skutečné plány B. Z těchto plánů B vytvořili určitou situační osnovu. Některé situace rozepsali, takže herci dostali pevný text, který se naučili. Jiné situace nechali otevřenější a herci v nich improvizovali a na základě vyimprovizovaných situací zafixovali text. Všechny vymyšlené charaktery B odpovídají skutečným přáním herců.

Režisér Jiří Ondra přizval ke spolupráci rubínovským divákům známé tváře Agátu Kryštůfkovou, Jiřího Panznera, Natálii Řehořovou a stálou spolupracovnici Rubínu a autorku výpravy Janu Hauskrechtovou. V inscenaci hraje také rubínovský technik David Oupor, který

v A studiu Rubín působí již sedmnáct let. V Plánu B hraje částečně sám sebe, chystá scénu a techniku a herci ho postupně stáhnou do děje. David Oupor je také autorem hudby a většiny písní, které v inscenaci interpretuje s kytarou.

Premiéra Plánu B se odehraje 21. května v A studiu Rubín.

První reprízy se uskuteční 5. a 11. června, ale diváci se na inscenaci mohou těšit i v letních měsících ve venkovních prostorách. Svým charakterem totiž připomíná setkání přátel u táborového ohně, doprovázené hrou na kytaru. Vstupenky jsou již v prodeji na goout.net.

Foto: Patrick Borecký 

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín 

Plán B.

Autorská inscenace o eskapismu, snech a úskalích jejich realizace v A studiu Rubín

Pražské divadlo A studio Rubín představí v rámci jubilejní 55. sezony s názvem „pouť budoucí je tvá“ poslední premiérovou inscenaci Plán B. Herci Agáta Kryštůfková, Jiří Panzner, Natálie Řehořová a rubínovský technik David Oupor v ní budou snít o své jiné a ještě lepší budoucnosti a poukáží na tenkou hranici, která dělí sny a představy od reálného žití. Inscenace a její text vznikly kombinací několika metod – text první a poslední scény napsali Jiří Ondra a Dagmar Fričová, další scény vznikly na základě rozhovorů s herci, kteří v inscenaci prozradí své skutečné plány B, a v neposlední řadě improvizací herců a scénografky Jany Hauskrechtové přímo při zkoušení. Plán B v režii Jiřího Ondry uvede A studio Rubín 21. května.

Všechny čtyři aktéry Plánu B spojuje to, že i když dělají svou práci – konkrétně herectví a jevištního technika – sní, že by mohli dělat něco jiného. Jejich aktuální práce se spíš nedaří a o to silněji pátrají ve svých představách o vysněném zaměstnání. Zdá se, že o něm vědí úplně všechno. Natálka by chtěla být novodobou selkou, která ovládá jak byliny a umí nakládat sýry, tak v rámci lidové moudrosti poradit, jak na vztahy. Agáta by chtěla být starožitnicí a znalkyní umění, ideálně žít před dvě stě lety, být někdo jako císařovna Sisi a obklopit se všemi věcmi, které obdivuje. Jiří chce být detektiv, má naučenou kriminalistickou hantýrku a zná všechny postupy vyšetřování. David chtěl být restaurátorem nábytku a občas do toho všeho zahraje svůj kytarový song. Otázkou ale zůstává, proč chtějí uskutečnit plán B, když jejich plán A právě probíhá a zdali jsou jejich sny opravdovou výhrou?

Plán B je takovou lehkostí a radostí na konci sezony. Nicméně ona určitá komediálnost je lemována poměrně silně ironickou hranou. Doufám, že právě tato kombinace přispěje k tomu, že diváci se nejen opravdu pobaví, ideálně nad tím, v čem všem se poznávají, ale že se jich tato podívaná také dotkne a projdou si katarzním zážitkem,“ říká o inscenaci umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

Text i samotná inscenace vzniká kombinací několika metod. Autoři textu, Jiří Ondra a Dagmar Fričová, načrtli základní koncept vycházející z tématu inscenace. Vedli rozhovory se všemi herci, aby zjistili, co jsou nebo byly jejich skutečné plány B. Z těchto plánů B vytvořili určitou situační osnovu. Některé situace rozepsali, takže herci dostali pevný text, který se naučili. Jiné situace nechali otevřenější a herci v nich improvizovali a na základě vyimprovizovaných situací zafixovali text. Všechny vymyšlené charaktery B odpovídají skutečným přáním herců.

Režisér Jiří Ondra přizval ke spolupráci rubínovským divákům známé tváře Agátu Kryštůfkovou, Jiřího Panznera, Natálii Řehořovou a stálou spolupracovnici Rubínu a autorku výpravy Janu Hauskrechtovou. V inscenaci hraje také rubínovský technik David Oupor, který v A studiu Rubín působí již sedmnáct let. V Plánu B hraje částečně sám sebe, chystá scénu a techniku a herci ho postupně stáhnou do děje. David Oupor je také autorem hudby a většiny písní, které v inscenaci interpretuje s kytarou.

Premiéra Plánu B se odehraje 21. května v A studiu Rubín. První reprízy se uskuteční 5. a 11. června, ale diváci se na inscenaci mohou těšit i v letních měsících ve venkovních prostorách. Svým charakterem totiž připomíná setkání přátel u táborového ohně, doprovázené hrou na kytaru. Vstupenky jsou již v prodeji na goout.net.

Foto: Dita Havránková

Pavla Umlaufová 

pro Taneční magazín

Vietnamky, sport, striptýz i filozofie (o receptech nemluvě)

Premiéra „Osobní Fudži“ v A studiu Rubín

Dramata se sportovní tematikou, anebo se dotýkající sportu, jsou stále častěji v kursu. Stačí připomenout „Kouli“ o Heleně Fibingerové anebo Kolečkovo tenisové „Federer –Nadal“. Sportu se dotýkala i brněnská kontroverzní divadelní inscenace „Zaslíbení: balada o vztahu J. Štaidla a H. Maškové“. A nesmíme opomenout ani populární fotbalově úplatkové dialogy Jiřího Lábuse a Petra Čtvrtníčka „Ivánku, kamaráde…“. A nyní je premiérově v obdobném sportovním duchu, na divadelních prknech pražského malostranského Rubínu,  uváděno „Osobní Fudži“ dramatičky Lucie Ferenzové v režii Jiřího Ondry.

Toto nové dílo se sportu nevěnuje prvoplánově. Avšak je jím hluboce prodchnuto. I tím, že je věnováno památce nadějného atleta Ondřeje Hodbodě. A úvodem se dá konstatovat, že pokračuje v určité dramaturgické linii A studia Rubín. V tom, že reflektuje tragiku, skepsi, ale zároveň i naději.

Již tradiční, graficky nezaměnitelný leporelový, divadelní program předestíral, že nepůjde zdaleka o nějaký lineární divadelní kus. Což právě naznačovaly inspirační odvolávky na literární či divadelní díla Ēdouarda Levé, Eugena Herrigela či Jamese Clavela. Nejen na ně. Došlo i na japonské jídelní recepty anebo výtvarná díla…

Všichni čtyři samojediní aktéři dramatu

Diváka hned zpočátku nemohly nezaujmout – Vietnamky! Nikoli zástupkyně tohoto národa, nýbrž „žabkovitá“ obuv, populární zde zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Herci, díky nim, již našlapovali a dupali tak nějak východně. Samotné drama by šlo hodnotit na pomezí autorské fikce, vzdálené filozofie a absurdního humoru.

Atmosféru vhodně dokreslovaly vynikající filmové dotáčky. Ty nebyly pouhou ilustrací, nýbrž i nositelem alternativního děje.

Tereza Švejdová a Richard Fiala (v popředí, právě s projekcí přes obličej)

Z herců lze vyzdvihnout snahu i výkon všech, včetně zde jediné herečky Terezy Švejdové. Jiří Panzner se dokázal vysvléci ze svých schematických figur v televizním seriálu TV Nova. Zde byl živočišný, akční a hlavně přesvědčivý. Richard Fiala dodal „Fudži“ potřebný nadhled, ale v kontrastu i hlubší filozofii. Václav Hoskovec přidával inscenaci nejen hudební stránku, ale stal se i nositelem dalších rozměrů díla. Již zmíněná Tereza Švejdová překvapila nejen striptýzem, ale i neotřelým zpěvem a odstíněním svých různých výstupů.

Jiří Panzner se spotřební rekvizitou

Zmíněná (Hoskovcova) hudební a pěvecká složka (všech) dodává „Osobní Fudži“ nejen náladu, předěl mezi scénami, ale zejména náležitou atmosféru. Bez nadsázky lze říci, že doslova kompaktně drží celé představení.

Scénář klade, svou komplikovaností, mnohovrstevností a nejednoznačností na diváka (a pochopitelně zejména na aktéry) složitý úkol. Vyznat se v té změti obrazů, skečů, ale i přímých ataků. A tím nemyslím pouze interaktivní zapojení hlediště. Měl jsem na mysli rychlé frekvence náznaků, nápadů, někdy nahozených motivů i tvrdě naturalistických sekvencí. Například kontrastní přechod od lehké atletiky k „japonské“ lukostřelbě.

Zmíněné interaktivní zapojení diváků dodává tomuto celému divadlu punc sounáležitosti i náznak cesty z bludného kruhu.

Osobní Fudži“ určitě vyvolá řadu polemik a diskusí. A to by mělo účelem divadla být.

»Osobní Fudži«

Scénář: Lucie Ferenzová

Režie: Jiří Ondra

Dramaturgie: Dagmar Fričová a Lucie Ferenzová

Scéna a kostýmy: Ivana Kanhäuserová

Hudba: Václav Hoskovec

Projekce: Ondřej Belica

Hrají: Richard Fiala, Jiří Panzner, Tereza Švejdová a Václav Hoskovec

Živá hudba: Václav Hoskovec

Premiéra: 14. června 2021

Psáno z předpremiéry 13. června 2021.

Zpívalo se živě i na mikrofon

Foto: Patrik Borecký

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN