Jonathan Livingston Racek

Dekkadancers a česká filharmonie chystají premiéru hudebně-taneční inscenace s Jiřím Lábusem

Po úspěšném projektu Kniha džunglí uvádějí DEKKADANCERS a Česká filharmonie další společný počin. Bude jím taneční představení s mluveným slovem o svobodě a poznání Jonathan Livingston Racek podle kultovního literárního díla Richarda Davida Bacha. V exkluzivních prostorách Dvorany Rudolfina se setkají nejlepší tanečníci současné scény a přední čeští herci Jiří Lábus a Vilém Udatný. Režie a choreografie se ujal trojnásobný držitel Thálie za tanec Ondřej Vinklát. Původní hudbu pro precizní interprety České filharmonie napsal Ivan Acher. Premiéra se uskuteční 28. srpna a navážou na ni čtyři reprízy.

K tomu, abys žil svobodně a šťastně, musíš obětovat nudu!

Mladý racek Jonathan je blázen do létání. Nepotřebuje se pachtit za potravou, jako to dělá většina jeho souputníků. Baví ho létat. Vysoko, daleko, střemhlav, prostě podle svého! Přes všechny pochybnosti o sobě a odmítnutí ze strany hejna, se mu díky vytrvalosti dostává svobody, poznání a radosti z bytí.

Legendární novela Richarda Bacha byla vydána před více než 50 lety, nicméně její odkaz spatřují tvůrci inscenace neustále aktuální: „V dnešní době, kdy často nevíme, čemu věřit, se více než kdy předtím otevírá možnost, která tu vždy je – důvěra v sebe sama. Důvěra je jako vnitřní kompas, který nás při dobrém záměru dovede dál, než sahají naše sny. Tímto přístupem se rád nechávám řídit jak při vzniku konceptu představení, tak při práci s tanečníky, kteří sami intuitivně reagují na podněty vycházející z předlohy. Postupně tak vzniká společné napojení na podstatu díla, která nás vede až k prvnímu uvedení.“ vysvětluje Ondřej Vinklát.

Premiéra se uskuteční již na konci léta ve Dvoraně Rudolfina. Na jedné scéně se setkají nejlepší tanečníci současnosti a přední čeští herci Jiří Lábus a Vilém Udatný. S oběma umělci soubor váže dlouholetá spolupráce a přátelství. „S Ondřejem Vinklátem jsme se seznámili před několika roky v Národním divadle po představení Romeo a Julie. Ondra mi tehdy řekl, že mě obdivuje od svých sedmi let, a já jemu složil poklonu, že ho obdivuji od sedmi hodin večer, kdy vkročil na scénu. A ten obdiv trvá,“ říká Jiří Lábus a dodává:

„Na DEKKADANCERS se mi líbí, že se nebojí nevyzkoušených věcí, nechtějí ustrnout na místě. Často se vyjadřují k tématům, která jsou aktuální a pro společnost důležitá. Jejich tvorba nikdy není zábavou pro zábavu. Má přesah a důležitou výpovědní hodnotu. To vše ve formě, která není nudná, ale je nanejvýš zábavná.“

Hudbu k inscenaci složil Ivan Acher. Přímo na scéně ji živě zahraje 6 hudebníků České filharmonie pod vedením dirigenta Filipa Urbana. „Ve spojení s tanečním divadlem bude knižní předloha fungovat bezvadně. Její odkaz je v zásadě prostý, ale ve spojení s tancem a hudbou se nám ho podaří dostat právě do míst, kde se jeho síla znásobí. S choreografem Ondrou Vinklátem se dorozumíváme na stratosferických frekvencích, takže Racek bude v dobrých rukou. Pokud k tomu připočteme možnosti dvorany Rudolfina, kde jsem měl možnost premiérovat už svoji skladbu s Agon Orchestra, a byl jsem nadšený z dozvuku toho prostoru, tak myslím, že i s Českou filharmonií se máme na co těšit,“ nastiňuje spolupráci Ivan Acher.

DEKKADANCERS & Česká filharmonie

Jonathan Livingston Racek

Režie a choreografie: Ondřej Vinklát
Scénář: Ondřej Vinklát, Tomáš Vondrovic
Režie mluveného slova: Tomáš Vondrovic
Předloha: Richard David Bach
Tanečníci: Natalia Metodijeva, Tereza Kučerová, Adriana Štefaňáková, Klára Jelínková, Florian Garcia, Patrik Čermák, Albert Kaše
Herci: Jiří Lábus, Vilém Udatný
Hudba: Ivan Acher
Dirigent: Filip Urban
Zvuk: Jan Středa
Scéna a kostýmy: Eva Jiřikovská
Světelný design: Lukáš Brinda

Délka: 60 minut / vhodné od 8 let / česky (s titulky)

Premiéra: 28. 8. 2024

Vstupenky a více informací: https://dekkadancers.net/cs/repertoire/racek/

Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=bABITWW26gQ

Zuzana Hošková

pro Taneční magazín

Dokonalý striptýz pod dohledem umělé inteligence

Dekkadancers a umělá inteligence! Jak získat ženu? Úžasné poučení pro dámy i pány

V rámci festivalu B READ a DAN CE PR AGUE jsme zhlédli představení s názvem A.I. (umělá inteligence). A bylo o čem přemýšlet!

(Nový „networkingový“ projekt nazvaný Bread & Dance Prague proběhl od 13. 5. – 18. 5. 2023 v divadlech La Fabrika, Archa, Jatka78, DOX a Studio Maiselovka).

Skupina Dekkadancers, kterou bych nazvala tzv. Losers v oblasti tance, tedy nejlepší z nejlepších (Losers Cirque Company je novocirkusový soubor, který patří k našim nejlepším a reprezentuje české umění v zahraničí), předvedla opravdu výborný výkon. Vtipné, plné nápadů a provokací pro diváka, doplněné dokonalým tanečním výstupem. Navíc doplněno zvukovou nahrávkou, kde hovoří Jiří Lábus, takže o vtip se bát nemusíme.

Představení jsme zhlédli v prostoru Jatka 78, bohužel tento prostor je malý a špatně větratelný. Je mi líto, že už po několikáté musím upozornit na skutečnost, že prostor Jatek 78 představení bohužel vždy degraduje. Ale odmyslíme-li si toto, pak už inscenace neměla v zásadě chybu.

Umělá inteligence. Tíživá situace. Trojice tanečníků (nebo robotů?) šlehá červenými paprsky, divák se až bojí. Nad to ještě tanečníci mají na sobě černé upnuté oblečení. Hotoví roboti. Hrůza. Tohle je naše budoucnost???

Dostáváme se do děje – rodinná hádka. Nepořádný muž a jaksi marnivá žena. Ukřičené děti. Běžný hovor. Ale muž je dosti zaujat vším, co se týká umělé inteligence. Tak dost. Že by taky vypnul ženu a děti? Jednoduché, ne? Ale zazní věta: „Přece nemůžeš jen tak vypnout někoho, koho máš rád?“ Vyvstává otázka, zda v budoucnu můžeme vůbec poznat, jestli někoho máme rádi nebo ne. Přece – bohužel – vraždy se děly i bez umělé inteligence a možná v budoucím světě se to celé jeví ještě mnohem jednodušší.

Tanečníci vždy vše doplní svými dokonalými, precizními pohyby, piruetami, skoky. Vždyť to nejsou žádní začátečníci…. (Ondřej Vinklát, Viktor Konvalinka, Štěpán Pechar).Takže divákovo oko má z čeho se těšit.

Nastává zřejmě nejveselejší část inscenace a také ta, která zejména na dámy opravdu hluboce zapůsobí…

Situace je jednoduchá: Muž se snaží získat dívku stojící někde na autobusové zastávce. Ale moc úspěšný není. Zapíná tedy umělou inteligenci a ta radí: „Ted jsi moc sebevědomý, teď málo. Nemá zájem. Udělej….“ Až nakonec dívka zájem má! Donutí muže ke striptýzu, což baví nejen ženskou část publika (a to velmi), ale smějí se i muži. Postava, představující ženu, (je to sice muž, ale každý chápe), má naprosto hrdý a uvědomělý výraz, což činí situaci ještě tragikomičtější.

A dostáváme se do bodu, kdy se muž opravdu naučí „balit ženy“. A jde to. Takže umělá inteligence radí: „Brutálně toho zneužij!“ A tak jo! Jsme svědky orgií, promiskuity, sladkých vzdechů, ale bez citů, neuvěřitelného řádění ..až… vchází manželka. „No, to snad nemyslíš vážně!“ praví zcela vážně. Muž je zpočátku trochu proviněný, ale přichází na pomoc umělá inteligence a začíná vysvětlovat. V tomto okamžiku už se drží za břicho celé publikum. Je to tak přesvědčivé…. Až konečně manželka uvěří….. Inu, tak to bývá.

Muž i umělá inteligence se zasmějí a je po problému. Jen nám divákům je trochu těžko….

Nyní se tanečníci omotávají do kabelů, nachází „tatínkovy umělé rukavice“ atd… Budí to v nás snad i dojem, že umělá inteligence má taky jakýsi vlastní život.

Jednoduše řečeno, výborné představení, plné krásných tanečních figur, celkem hluboké myšlenky, probouzející mnoho otázek, na které zatím nikdo nezná odpověď. Humorné, s nadhledem. A přesto si musíme po odchodu klást znepokojující otázku: „Opravdu?“ A co když skutečně to tak bude? A co když skutečně přestaneme rozlišovat mezi reálným a umělým životem ??“

Bravo tvůrcům!

Námět a režie: Štěpán Benyovszký a Dekkadancers

Choreografie: Ondřej Vinklát, Viktor Konvalinka, Štěpán Pechar

Světelný design: Karel Šimek

Scéna a kostýmy: Pavel Knolle

Tančí: Ondřej Vinklát, Viktor Konvalinka, Štěpán Pechar

Foto: Archiv Dekkadancers, Jatka 78

Eva Smolíková

Taneční magazín

Podzimní Elixír

Tančí Balet Praha Junior

Představení Elixír propojí tanec s mluveným slovem

Netradiční spojení tance a mluveného slova, i to je představení Elixír, které uvede soubor Balet Praha Junior v pátek 25. listopadu od 19 hodin ve Švandově divadle a v pondělí 28. listopadu v Kulturním domě Ládví. Čtyři díla významných českých a zahraničních choreografů a jeden taneční příběh s detektivní zápletkou – komponované představení, během kterého se zaručeně zasmějete, zavzpomínáte si a zamyslíte se nad lidskými osudy.

První část večera je složena ze čtyř choreografií: Vzpomínky Vlasty Schneiderové, Bez těžkostí, jdi s lehkostí Terezy Hlouškové, Ghost Town Šimona Kubáně a Umírající labuť Anny Jirmanové. Ve druhé části večera se představí Elixír, jednoaktový balet z pera Viktora Konvalinky. Dílo, které vzniklo podle libreta Štěpána Benyovszkého, popisuje autor jako „vtipnou vizuální audioknihu psanou krví“. Publikum se ocitne v ospalém baru na francouzském venkově, který nečekaně ožije, když hosté zjistí, že někde blízko lze najít klíč k elixíru věčného života. Příběh plný akce, humoru a tance na pestrou hudební koláž doprovází mluvené slovo Jiřího Lábuse.

Využitím tance na mluvené slovo bude večer vůbec výjimečný. Kromě Jiřího Lábuse v představení diváci například uslyší verše Ivana Slavíka, totalitním režimem zakázaného autora druhé poloviny dvacátého století, které ze záznamu přednese filmový a divadelní herec Jaromír Meduna.

Komponovaný večer nabídne širokou škálu hudby od budhistické mantry přes autory jako je Vivaldi, Händel nebo Čajkovskij až po autory dvacátého století jako je Sibelius, Ravel, Glass či skupina Karpatt, Joe Tex nebo Coralie Clément.

Elixír

Choreografie: Viktor Konvalinka
Dramaturgie a libreto: Štěpán Benyovszký
Hudba: Solomon Burke, Karpatt, Manuel, Coralie Clément, Luis Mariano, Joe Tex, Petr Iljič Čajkovskij
Hudební koláž: Viktor Konvalinka
Mluvené slovo čte: Jiří Lábus
Asistent choreografie: Jan Schneider

Ghost Town

Choreografie: Šimon Kubáň
Hudba: Max Richter, Rose Betts

Bez těžkostí, jdi s lehkostí

Choreografie: Tereza Hloušková
Hudba: C. Monteverdi, A. Vivaldi – překomponoval Max Richter

Umírající labuť

Choreografie: Anna Jirmanová
Hudba: Camille Saint-Saëns
Asistent choreografie: Antonín Schneider

Vzpomínky

Choreografie: Vlasta Schneiderová
Hudba: Georg Friedrich Händel, budhistická mantra, Andrea Bocelli
Verše: Ivan Slavík, přednes: Jaromír Meduna
Autoři zvukové koláže: Ondřej Urban, Vladimír Sojka

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Elixír ve Švanďáku

Vážení přátelé a příznivci tanečního umění,

srdečně Vás zveme na další reprízu představení tanečního divadla s názvem: ELIXÍR, čtyři díla významných českých a zahraničních choreografů, a jeden taneční příběh s detektivní zápletkou.

Vystoupí členové uměleckého souboru Balet Praha Junior, studenti a absolventi konzervatoře – gymnázia Taneční centrum Praha.

pátek 25. 11. od 19 h ve ŠVANDOVĚ DIVADLE, Praha 5

Vstupenky lze zakoupit ZDE

pondělí 28. 11. od 19 h v KD LÁDVÍ, Praha 8

Vstupenky lze zakoupit ZDE

Vstupenky budou pro vás připravené ve foyer divadla u VIP stolku.

Večer bude výjimečný i využitím tance na mluvené slovo. Uslyšíte verše, totalitním režimem zakázaného autora druhé poloviny 20. století, Ivana Slavíka – choreografie Vzpomínky, přednes: Jaromír Meduna. K „taneční detektivce“ Elixír napsal scénář Štěpán Benyovszký, mluvené slovo čte Jiří Lábus.

Večer nabídne širokou škálu hudby – v časové posloupnosti: od budhistické mantry, přes autory jako je Vivaldi, Händel, Čajkovskij až po autory 20. století: Sibelius, Ravel, Glass, či skupina Karpatt, Joe Tex, Coralie Clément a další.

První část večera je složena ze čtyř choreografií: Vzpomínky Vlasty Schneiderové, Bez těžkosti, jdi s lehkostí Terezy Hlouškové, Ghost Town Šimona Kubáně a Umírající labuť Anny Jirmanové. V druhé části večera představíme Elixír Viktora Konvalinky, taneční příběh s detektivní zápletkou.

Ing. Gabriela Novotná
pro Taneční magazín