Zavíráme BOUDU a otevíráme rok 2020

V Českých Budějovicích udělali pomyslnou tečku za úspěšnou sezónou nového divadelního projektu a také představili novou knihu. V novém prostoru vystupoval i taneční soubor Dekkadancers.

42 dní Divadelního areálu Bouda

Pilířem oslav jubilejní 100. sezóny Jihočeského divadla byl Divadelní areál Bouda na Mariánském náměstí v Českých Budějovicích. V Boudě odehrálo Jihočeské divadlo celkem 35 představení, o dalších 7 se postarali naši hosté. Po celou dobu provozu Boudy ji navštívili 8173 diváci. První diváci vstoupili do Boudy 13. listopadu 2019. Naším hostem byla DVTV se Sametovým speciálem.

Jihočeské divadlo slavnostně otevřelo Boudu 21. listopadu světovou premiérou unikátního uvedení opery Dalibor v adaptaci českého režiséra Miloše Formana a režii uměleckého šéfa opery Tomáše Studeného s novým libretem Pavla Drábka a Tomáše Studeného. Inscenaci Dalibor jsme odehráli celkem 6krát.

Chtěla bych Vám dát poklonu za projekt Bouda. Navštívili jsme představení Dalibor i s uměleckým lektorem ze Skotska Davidem Newbattem a moc jsme si to užili. Přeji vše dobré.”, napsala divačka Milena Vlčková.

Po opeře ovládla Boudu činohra, která odehrála 10 představení politické satiry v režii umělecké šéfky činohry Martiny Schlegelové. I kontroverzní téma Zadržitelný vzestup Artura Uie se těšil diváckému úspěchu.

Představení Zadržitelný vzestup Artura Uie jsem si moc užila, moc za něj děkuji. Byla jsem 2krát a bylo by super, kdyby bylo převedeno i na scénu JD. Je totiž třeba ukazovat, že je ,cosi shnilého ve státě českém…´ a je dobře, že JD se tohoto úkolu nejen zhostilo, ale ještě na jedničku s hvězdičkou”, napsala Bohdana Majerová

Třetí premiéra v Boudě patřila baletnímu souboru. Taneční show Inscenační poradu z dílny tanečního uskupení Dekkadancers měli diváci možnost navštívit celkem 5krát. V hlavní roli ředitele divadla se představil herec Jiří Lábus.

Jiří Lábus na zkoušce v Boudě

Premiéra Inscenační porady byla skvělá. Miluji zdejší balet. Má skvělou úroveň a nádherná představení. Na představení Klíče odnikud jsem byla třikrát a vždy skvělý profesionální výkon a vysoký umělecký zážitek”, Jana Holická.

Zavíráme Boudu a otevíráme rok 2020.

Cenná kniha mapuje

Divadelní areál Bouda je již pomalu minulostí. Jihočeské divadlo však se svými projekty k výročí 100 let divadla pokračuje. Celou dosavadní historii Jihočeského divadla mapuje kniha Po stopách Jihočeského divadla. Vznikla pod vedením Ateliéru 3D v čele s Michalou Piskačovou.

Naším záměrem bylo zmapovat klíčové momenty historie Jihočeského divadla. Kniha je nejen pro ty, kteří divadlem prošli, pracují v něm nebo jej více či méně pravidelně navštěvují. Chceme potěšit i ty, kteří naše divadlo díky této knize teprve objeví. Obzvláště pro ně je tato nová publikace průvodcem. Vytyčili jsme si, že kniha nemá být pouze uctivou poklonou na křídovém papíře, ale také, a to především, hravou a vizuálně atraktivní publikací,” komentuje knihu Michala Piskačová, která je její hlavní autorkou.

Knihu lze zakoupit v pokladně Jihočeského divadla a také v knihkupectvích Kanzelsberger.

Foto: Petr Zikmund

Lenka Cimlová – Ostrá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kdo má klíče od „JEZERA“?

V A Studiu RUBÍN aktuálně, objevně i hluboce lidsky. █ Zrcadlící „Jezero“. █ Herecké hvězdy televizního seriálu „Ulice“ v daleko závažnějších úlohách. █ Režisérka s citem i erudicí. █

V malostranském sklepení historického domu „U tří korun“ se hraje nové, autorské a progresívní divadlo již déle než padesát let. U jeho zrodu zde stál legendární režisér Radim Vašinka se souborem Orfeus. Později zde na dlouhá léta zakotvil vynikající režisér a inscenátor Zdeněk Potužil. Pod vlajkou svého tehdejšího Divadla na okraji. A v něm se sešla skvělá parta herců. V čele s Ondřejem Pavelkou, Zdeňkem Duškem, Evou Salzmannovou, Lubošem Veselým, Lenkou Machoninovou, Ivou Hűttnerovou a Radkou Fiedlerovou či Ladislavem Matějčkem a písničkářem a skladatelskou oporou Miki Jelínkem. Nezapomenutelná z té doby je mužská role Hrabalova „Pepina“, v podání hostující Zdeny Hadrbolcové. Na tomto místě také začínal proslulý recitátor Mirek Kovářík s pořady mladých básníků „Zelené peří“. V novém miléniu pak toto divadlo ovládl humor. Byla zde inscenována populární komedie Petra Čtvrtníčka s Jiřím Lábusem „Ivánku, kamaráde“, o fotbalových rozhodčích a jejich uplácení. Úspěch v tomto divadelním sklepení sklidila i tehdy aktuální satira o někdejší političce Kristýně Kočí a jejich kabelkách. Ve stejně nastaveném trendu pak pokračoval dramatik, scenárista a režisér Petr Kolečko, který se zde vydal cestou svých nadlehčených autorských inscenací. Bez zajímavosti není, že v Rubínu také původně působili Michal Dočekal a Daniel Špinar, pozdější režiséři pražského Národního divadla. Nyní se tato komorní divadelní scéna vrací – pomyslným obloukem – opět k vážným tématům.

Anita Krausová, Vojtěch Hrabák a Jakub Gottwald v přestávkovém intermezzu v baru

Úvodem přiznám, že jsem – trochu záměrně – předem nečetl podklad dramatizace, oceňovaný román Biancy Bellové „Jezero“. Chtěl jsem se nechat, bez ovlivnění původním textem, uchopit a manipulovat režijní taktovkou režisérky Lucie Ferenzové.

Když jsem šel do Rubínu, vzpomínal jsem na dávné šansonové představení slovenské herečky a zpěvačky Emílie Došekové. Odehrávalo se pod poněkud dlouhým názvem: „Nepýtaj sa, moje dcéra, kto má klúče od jazera?“. Sice tehdy nebylo v Rubínu, ale v podobném úzkém a pospolitém divadelním prostoru tehdejšího Divadla Ateliér (dnes sídle „Ypsilonky“). Vnější tematika byla poněkud jiná. Jak jsem po půldruhé hodině zjistil, předem jsem se tímto dávným večerem motivoval dobře. Nejen směrem na východ… Obě představení – i když je dělí téměř pět desítek let – měla však velmi společné a silné noty. Civilnost, řešení jen zdánlivě banálních problémů, i problematiku daleko závažnější – ekologickou. A hlavně, ono niterné člověčenství. A toho všeho se režijně Lucie Ferenzová zhostila s nesmírným citem i zkušeností. Že by, jako v úvodu zmínění její zdejší předchůdci Dočekal a Špinar, také tato tvůrkyně mířila vstříc bráně „Zlaté kapličky“?

Jakub Gottwald jako stará dáma. V pozadí Vojtěch Hrabák a Jiří Štrébl.

Tematika z Ruska také skýtala možnost poprat se a konfrontovat s tradiční ruskou divadelní tradicí. Tedy ne, že bych přímo očekával nějaké čechovovské variace…

Jezero se však na jevišti (i v baru) Rubínu stává nejen symbolem, mýtickým pojmem, ale současně něčím, co máme všichni na dosah. Co se nám zdá vzdálené, ale přesto se nás týká mnohem aktuálněji, než si myslíme.

Režisérka i dramatizátorka v jedné osobě má zkušenosti z Divadla Komedie, divadla Na Zábradlí a je také zakladatelkou tohoto divadelního seskupení jménem Kolonie. Lucie Ferencová je navíc nyní v A studiu Rubín vedena jako umělecká šéfka. Nakolik měla volnou ruku? Při dramaturgii i vlastní režijní práci?

Osobně jsem během představení cítil, že je v něm Ferencová daleko silnější jako inscenátorka a režisérka. Jako autorka dramatizace místy sklouzávala v dialozích i monolozích k poněkud efektnějším slovním spojením a divácky oceňovaným „fórkům“. Snad v duchu minulé „Ivánkovské“, „kabelkové“ i Kolečkovy éry Rubínu?  Ale bez znalosti původního textu předem, nejsem nezaujatě schopen  toto  hodnotit objektivníma očima.

Vojtěch Hrabák jako Nami  a  předseda v podání Jiřího Štrébla

V komorním prostoru Rubínu, kde jsou nám herci na dosah, neunikne žádná nejistota, přešlap či přeřeknutí. Divák má vše z první ruky. Doslova jako na dlani…

Mezi herci mile překvapil mladý, talentovaný Vojtěch Hrabák. Jediný zde nebyl zatížen rolemi několika Ustál obdivuhodně tíhu hlavní role. I přes to, že jeho úloha Namiho nebyla lineárně jednoduchá. Nevím, zda je synem tragicky zemřelého dramatika, dramaturga a divadelního kritika Martina Hrabáka? Ale každopádně má skvělý herecký potenciál. Tradičně nezklamal Jiří Štrébl. A to v několika, absolutně odlišných, rolích. Rovněž Jakub Gottwald potvrdil, také hned ve více postavách, že nezahanbí jméno jihočeského hereckého barda, spisovatele a publicisty Vladimíra T. Gottwalda (rovněž nevím, zda jsou spjati příbuzensky). A Anita Krausová obstála ve všech svých ženských hereckých úlohách v „Jezeru“ se ctí, elegancí (a v několika případech) i potřebným nadhledem.

Anita Krausová a Vojtěch Hrabák

Možná je dobře, že se v „Jezeru“ setkáváme převážně s herci z masově sledovaného nekonečného televizního seriálu TV Nova „Ulice“. Alespoň  tedy pro ty, kteří nejsou každodenními návštěvníky divadel. Hrabák zde ukazuje, že umí výrazově odstínit daleko více, než mladého, vyplašeného vyděrače. Štrébl, že není oním šablonovitým zedníkem-alkoholikem a Jakub Gottwald  naopak nikoli černobílým, schematickým ekologickým aktivistou.

Nikoli závěrem musím vyzdvihnout citlivou scénickou muziku Markéty Ptáčníkové.

Jakub Gottwald a Vojtěch Hrabák (zády), v pozadí Anita Krausová (opět v baru)

Viděl jsem druhou reprízu představení. Bylo vidět, že zřejmě oproti premiéře, vyzrálejší a patrně i usazenější.

Soubor Kolonie se v inscenaci „Jezero“ ukázal jako silný tým. Nejen herecky. A režisérka Lucie Ferenzová jako citlivá a kreativní tvůrkyně. A to není málo.

Přestávková část představení se odehrává i v baru divadla. Zde opět Jiří Štrébl v roli předsedy.

»Jezero«

REŽIE: Lucie Ferenzová

VÝPRAVA: Andrijana Trpković a Tomáš Bukáček

HUDBA: Markéta Ptáčníková

HRAJÍ: Vojtěch Hrabák, Jakub Gottwald, Jiří Štrébl a Anita Krausová

Doba představení: 105 minut

1 přestávka

Foto: Dita Havránková

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Jihočeské divadlo slaví 100 let

Navštivte Kabinet zázraků

Uplynulá sezóna 2018/2019 byla ve znamení oslav 100. výročí vzniku Československé republiky. Sezóna, která právě začíná, bude patřit oslavám 100. výročí Jihočeského divadla.

To připadá na 6. září, ale my si jej připomínáme již od začátku roku 2019. Oslavy jsme zahájili na konci února první divadelní přehlídkou Jihočeského divadla v Praze s názvem Jižní spojka.

Do konce října mohou diváci navštívit jedinečnou interaktivní výstavu 100 let Jihočeského divadla – Kabinet zázraků v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.

13. září se na českobudějovickou náplavku u Dlouhého mostu přesune největší koprodukční projekt v historii českého divadla CAMPQ. Do Budějovic se tak přenese nejen část světové výstavy, kterou mohli diváci vidět v rámci Pražského Quadriennale 2019, ale zejména ojedinělá imerzivní inscenace, kterou si každý divák může prožít zcela po svém.

Neuvěřitelných 70 let existence slaví Malé divadlo profilující se na mladého a dětského diváka. K této příležitosti jsme připravili interaktivní vizuálně-zvukovou instalaci v maringotce po loutkářském rodu Kopeckých. Maringotka Malého divadla prozradí co se stane, když se spojí právě genius loci této maringotky, loutky Malého divadla a zvuková technologie simulující 3D prostor. Díky této technologii se divák přenese do zcela svébytného světa, v němž zažije divadelní vzpomínky doslova na vlastní kůži. Maringotka Malého divadla putovala celé léto po street art festivalech a nyní ji naši diváci budou moci navštívit u Divadelního areálu Bouda na Mariánském náměstí.

Ke 100. jubileu se v současné době dokončuje knižní publikace mapující příběh divadla od samého počátku.

Pilířem oslav bude Divadelní areál Bouda, který v listopadu „vyroste“ na Mariánském náměstí a divákům nabídne čtyři nové inscenace nazkoušené exkluzivně pro toto místo.

„Při pohledu do minulosti Jihočeského divadla zjistíme, že jako červená nit se všemi historickými etapami prolíná snaha vybudovat důstojnou divadelní budovu, která od počátku chybí. Mariánské náměstí je místem, na kterém se již v šedesátých letech minulého století připravovala stavba nového divadla. Při přípravě staveniště došlo dokonce k demolici dvou domů, ale stavba nakonec zahájena nebyla. Mariánské náměstí od té doby neplní dobře svou funkci veřejného prostoru a je pouze nedostavěnou “jizvou” na kráse Českých Budějovic. A proč název Bouda?

Bouda sehrála v historii českého divadla významnou roli. Byla sice provizoriem, ale také se stala silným symbolem naděje pro budoucnost. Předznamenávala nejen vznik Národního divadla, ale české divadelní tradice jako takové. Boudu – jako symbol naděje – si v roce stoletého výročí JD propůjčujeme, abychom mluvili o budoucnosti,”dodává Lukáš Průdek, ředitel Jihočeského divadla.

O slavnostní zahájení se 21. listopadu postará historicko-romantická opera Bedřicha Smetany Dalibor. Hrdinský, tragický příběh o mstě, lásce, přátelství, rytířské cti a vzpouře proti moci uvede podle adaptace legendárního českého režiséra Miloše Formana s novým libretem Pavla Drábka a Tomáše Studeného znovu po 100 letech opera Jihočeského divadla.
Činoherní soubor si připravil politickou komedii Bertolta Brechta Zadržitelný vzestup Artura Uie. Dá se ještě zadržet stále nebezpečnější vzestup všehoschopného člověka, který má již dostatek bohatství a nyní začne toužit po moci? To zjistí diváci od 28. listopadu.
Inscenační poradu si do Boudy nachystal baletní soubor společně s tanečním uskupením Dekkadancers. Taneční show aneb Divadlo o divadle vám ukáže, jaké peripetie jsou spojeny s přípravou představení. V hlavní roli ředitele divadla se diváci mohou těšit na Jiřího Lábuse. O tom, zda se bude jedna t o velkolepý kostýmní balet či lidovou zábavu s dechovkou se mohou diváci přesvědčit od 12. prosince.
Na závěr roku přichystalo Malé divadlo sváteční rodinný zážitek se špetkou sebezpytu Útěk do Egypta přes Království české. Jaký jiný příběh by se k Vánocům hodil víc než ten o Marii a Josefovi s malým Ježíškem? Nečekejte však klasický příběh o cestě do Betléma. V této inscenaci naše trojice z Betléma prchá před zlem přes Království české. Dostihnou je pekelné síly, nebo v pořádku dorazí do vytouženého Egypta? Premiéra 19. prosince 2019.

Náklady spojené se všemi výročními projekty Jihočeského divadla

Výroční rok 2019 se odlišuje množstvím mimořádných projektů a akcí, které jsou popsány výše, a pro jejichž realizaci byl Jihočeskému divadlu v loňském roce schválen rozpočet s příspěvkem od zřizovatele ve výši 119 817 tis. Kč. V posledních měsících však došlo k mnoha okolnostem, které měly na celkovou výši příspěvku od zřizovatele zásadní vliv. Jsou jimi především navýšení mzdových nákladů v souvislosti s nařízením vlády platným od ledna letošního roku, mimořádná dotace Jihočeského kraje ve výši 10 mil. Kč na činnost JD před Otáčivým hledištěm a také významná úspora nákladů spojená s aktualizací příprav všech výročních projektů. V konečném důsledku došlo ke snížení příspěvku zřizovatele o 8 105 tis. Kč na konečných 111 712 tis. Kč. Tato částka je v porovnání s příspěvkem z roku 2018 vyšší jen o 1 702 tis. Kč.

Závěrem je potřeba dodat, že bez zájmu diváků o všechna naše představení a také bez podpory našich partnerů, která je v tomto výročním roce v porovnání s minulými lety zcela mimořádná, bychom výše zmíněné projekty realizovat nemohli.

Všem divákům a podporovatelům Jihočeského divadla děkujeme a těšíme se na setkání v naší mimořádné výroční sezóně.

100. sezóna ve znamení nového vizuálního stylu

Na tvorbě vizuálního stylu divadla pro stou sezónu pracovali studenti Vysoké uměleckoprůmyslové školy v Praze. Jelikož oslavami naší stovky nechceme pouze poukazovat na historii divadla, ale chceme pracovat s myšlenkou a nadějí pro dalších 100 let, rozhodli jsme se oslovit právě UMPRUM, konkrétně ateliér ilustrace pod vedením Michaely Kukovičové a ateliér grafiky pod vedením Petra Krejzka. Na základě zadání vzniklo 11 návrhů od 11 týmů, složených z řad studentů těchto dvou ateliérů.

Nakonec byl vybrán návrh Darjana Hardiho a Davida Šrota, kteří svůj koncept popisují takto:

„Nová podoba vizuální identity Jihočeského divadla vychází z požadavku na typografickou identitu oproštěnou od použití fotografie. Hlavními prvky identity jsou nové písmo v kombinaci s abstraktní ilustrací, nabízející širokou škálu motivů, kterou je možno neustále obměňovat. Zvolené nadpisové písmo (které existuje v různých podobách už od 16. století, ale přesto působí stále velmi současně) je obohacené o negativní proklady, které ještě více umocňují jeho úzkou formu. Základními stavebními prvky divadla jsou jednotlivé soubory: činohra, opera, balet, Malé divadlo a Ateliér 3D,” říká David Šrot

„Každý z těchto souborů má přidělené barvy a série tvarů, které přibližují nebo evokují charakterově typ divadelního souboru. Jsou odlišné, ale zároveň mezi sebou vytvářejí dialog a doplňují se navzájem.

Vizuální prvky činohry jsou postavené na dominantních převážně černých plochách, které vycházejí z charakteru samotných představení. Dynamické linie zvolené pro divadelní balet vycházejí ze samotného pohybu, podobný princip je aplikovaný i na operu, kde jsou kresby otevřené, čistější a uspořádanější. Pro Malé divadlo jsem se rozhodli z celého souboru kreseb použít kresby popisnějšího a hravějšího typu, jež by mohly být bližší mladšímu publiku. A u Ateliéru 3D, který se snaží ve svém programu zakomponovat prvky ze všech divadelních souborů, jsou k jeho identitě použité prvky aplikované na více souborech,“doplňuje Darjan Hardi

Otáčivé hlediště Český Krumlov

Pestrou nabídku chystáme pro diváky i na naší letní scéně – Otáčivém hledišti v Českém Krumlově v létě 2020. Věříme, že i 62. sezóna na Otáčivém hledišti bude stejně tak úspěšná jako ta letošní.

V letošním roce jsme odehráli celkem 96 představení. Z důvodu nepřízně počasí byly zrušeny 2 představení.

Celkem nás na Otáčivém hledišti navštívilo více jak 58 000 diváků. Od roku 1958 navštívilo naší letní scénu 2 400 761 diváků.

Srovnání sezón 2018 a 2019 před Otáčivým hledištěm Český Krumlov

                                                           2018                                                  2019 

Prodáno                                                          56 232 ks                                          58 863 ks

Návštěvnost                                                   96, 41 %                                            95, 28 %

Tržby                                                                37 710 413-                                      43 353 368,-

Počet odehraných představení                   91                                                       96

Počet zrušených představení                      1                                                         2

Počet titulů                                                    8                                                         8

Počet premiér                                               2 (Dracula, Ztracený svět)             2 (Šípková Růženka, Turandot)

„Jsem velice rád, že jsme v letošním roce na Otáčivém hledišti mohli přivítat rekordní počet domácích i zahraničních hostů. Vážím si našich souborů a děkuji jim za mimořádné výkony. Věřím, že i v příštích letech nás čekají stejně úspěšné sezóny a že s námi  budou diváci spokojeni tak jako letos,” okomentoval právě skončenou sezónu ředitel Jihočeského divadla, Lukáš Průdek.

Letos jsme poprvé uváděli s vícejazyčnými titulky všechna představení. Diváci si mohou před představením zapůjčit tablet s titulkovacím softwarem OVERTEKST či si aplikaci stáhnout do svého mobilního zařízení. Aplikaci určenou pro zařízení s OS Android 4.2 a vyšší, stáhlo doposud více než 1000 uživatelů. Díky ní jsou všechna představení zpřístupněna nejen zahraničním divákům, ale také lidem se sluchovým postižením.

Mimořádnou inscenací sezóny 2019 na Otáčivém hledišti byla premiéra opery Giacoma Pucciniho Turandot v režii Tomáše Ondřeje Pilaře, která představovala historicky nejvýpravnější projekt v dějinách tohoto jedinečného fenoménu. V této inscenaci mohli diváci vidět na 180 účinkujících včetně 50 členného orchestru v Bellarii s dirigentem Mariem De Rose.

„Netušila jsem, že z Českých Budějovic ujedu pouhých 22 km a budu sedět v New Yorku v hledišti Metropolitní opery. Kamarádka, příznivkyně plzeňské opery, jejíž umělecký šéf krumlovskou Turandot režíroval, se po skončení představení vyjádřila výstižně: “Na dnešní představení se nedá nikdy zapomenout.”. Gratuluji celému divadlu k realizaci tak zdařilého a zároveň výjimečného představení!,“ napsala divavačka, paní Ertlová

Velký úspěch u našich diváků sklidila i baletní premiéra Šípková Růženka v choreografii a režii Jaroslava Slavického. „Úžasná podívaná nadchla nejen děti, ale i nás dospělé. Klobouk smekáme a skláníme se před skvělými výkony všech tanečníků. Zlou vílou v podání sólisty Zdeňka Mládka jsme byli nadšeni. BRAVO!!,”Kovářovi

Program léto 2020 

prodej vstupenek bude zahájen 1. 10. 2019

Premiéry 2020

Da Vinci / činoherní premiéra v režii Petra Zelenky

Nová inscenace v režii Petra Formana

 

Pes baskervillský / detektivní komedie

Divotvorný hrnec / americký muzikál

Šípková Růženka / baletní pohádka na špičkách

Turandot / orientální pohádka v italské opeře

Příhody lišky Bystroušky / operní podobenství cyklu lidského i zvířecího života

Ztracený svět / dobrodružná podívaná pro celou rodinu

Zahájení jubilejní sezóny bude v Jihočeském divadle opravdu pestré. Diváci se mohou těšit na novinky napříč všemi soubory a žánry.

20.září odvezeme naše diváky již po osmé na utajené místo, kde je bude čekat opět neopakovatelný zážitek.Utajený koncert #8nese podtitul Hrdinové pějí, pijí, umírají… Posluchači našich Utajených koncertů se tak mohou těšit na tři podoby hrdinství v hudbě Bedřicha Smetany, Giuseppe Verdiho a Ludwiga van Beethovena.

Na konci září uvedeme oblíbený muzikál Kronikáři v koncertní úpravě pro dětské školní sbory a to pouze jednou 29. září v DK Metropol. „Koncertní uvedení písní z autorského muzikálu Kronikáři je po všech stránkách unikátní projekt: jeho přípravy trvají více ne  rok a půl, podílí se na nich čtyři dětské sbory, které působí při školách v Českých  Budějovicích a čítají celkem na 100 žáků a studentů, dále sbor a orchestr opery Jihočeského divadla a několik nezávislých tvůrců a  umělců. To vše směřuje k jednomu jedinému veřejnému uvedení, během kterého na jevišti DK Metropol České Budějovice vystoupí 150 lidí. Všichni fanoušci muzikálu Kronikáři by si neměli tuto příležitost nechat ujít. Hity Davida Hlaváče s texty písní Heleny Kebrtové si můžete zanotovat s sebou!,” říká šéfka ateliéru 3D Michala Piskačová

Jubilejní sezóna Jihočeského divadla je plná ojedinělých výročí. Jedním z nich je i výročí Baletní školy pod vedením Sergeje Škalikova, která má v Jihočeském divadle svou tradici již 20 let. Baletní škola je zaměřena na výuku klasického baletu, moderního a lidového tance. Zájem o baletní školu v Českých Budějovicích se rok od roku zvyšuje, v současné době ji navštěvuje 130 žáků od 5 do 25 let. Zápis na novou divadelní sezónu proběhne 11. září od 16.30 v budově Jihočeského divadla.

Seznam premiér sezóny 2019/2020

BALET

Rádio Svobodná Bystrouška / Štěpán Benyovszký a Petr Zuska

Netradiční ztvárnění známého lyrického a humoristického příběhu o nezkrotné, vychytralé lišce.
Příběh vychází ze spojení pohybového divadla a hlasu Karla Högera, který původní příběh Rudolfa Těsnohlídka namluvil. V průběhu rozhlasovo-pohybového vyprávění se Bystrouška pomalu povznáší nad každodenní potřebu přežití, porovnává světy lidí a zvířat a hledá opravdové porozumění koloběhu života, ve kterém každý jednou „zhlópne láskou”.

choreografie: Petr Zuska

premiéra 28. 3. 2020

ČINOHRA
Zabiják Anders / Jonas Jonasson    
komedie od autora Stoletého staříka

Zabiják Anders je první den na svobodě a potřebuje práci. Toho využije mladá farářka, která je kvůli svému ateistickému smýšlení na dlažbě, a společně s trochu bezprizorním hotelovým recepčním rozjedou báječný byznys….
režie: Mikoláš Tyc
premiéra 3. 4. 2020

Bačkorové / Miro Gavran
komedie
Co se stane, když se muž propuštěný z vězení vrátí domů, kde na jeho místě už žije někdo jiný? Začíná absurdní soužití bez vyhlídky na změnu. Muži se mohou zabít nebo – skamarádit. A pak se objeví ještě jedna žena…
režie: Jana Kališová
premiéra 25. 10. 2019

Společenstvo vlastníků / Jiří Havelka
satirická komedie
Cenami ověnčená hra odhaluje na půdorysu domovní schůze o naší společnosti mnohem víc, než by nám bylo milé.
režie: Martina Schlegelová
premiéra 20. 2. 2020

Dobrý proti severáku / Daniel Glattauer, Ulrike Zemme
adaptace milostného románu v e-mailech
Vydrží milostné city, které vzplály ve virtuálním světě, realitu? Rakouský román z roku 2006 se stal bestsellerem, neméně úspěšná pak byla i jeho divadelní verze.
režie: Martina Schlegelová
premiéra 18. 10. 2019

Holky a kluci / Dennis Kelly
drama od tvůrců úspěšné inscenace Téměř dokonalá láska
Láska na první pohled. Vášeň, manželství, dítě, dům, problémy v práci….Jaká je cena za to, že potkáte „muže svého života?
režie: Adam Svozil, Kristýna Kosová
premiéra 24. 4. 2020

Nesmír / Dan Kranich, František Hnilička & kolektiv
Staňte se svědky odhalení tak velkých, že je musíme uvádět na malé scéně. Vesmírný muzikál, ve kterém se bourají čtvrté dimenze i čtvrté stěny. Start za 10…9….
režie: Dan Kranich, František Hnilička
premiéra 17. 1. 2020

MALÉ DIVADLO

Nuda! (6+) / Janek Lesák & Natálie Preslová

Úplně nudná show odehrávající se po mnoho let ve školních lavicích 

Co bychom rozhodně neměli dělat když se nudíme: Hrát si s ohněm. Skočit z útesu do vody. Sjet kopec na sáňkách hlavou dopředu. Svézt se na řídítkách. Vypít maggi. Vyhloubit díru do zdi a utajit ji před učitelem. Olíznout žábu. Vyrobit si domácí ohňostroj. Strkat různý věci do mikrovlnky a čekat, co se stane. Sestrojit vlastní lítající stroj a zkusit ho. Prozkoumat popelnice. Slepit si vteřiňákem všechny prsty k sobě. Nechat v mrazáku vybouchnout flašku vody. Rozbít okno kamenem. Vyrýt něco (sprostýh o) do lavice kružítkem. Nalepit kamarádovi na záda cedulku…

režie: Janek Lesák
premiéra 2. 11. 2019

INVISIBLE MAN (8+) / Janek Lesák & Natálie Preslová

Neviditelnost existuje. Jsou všude kolem nás. Nevšimnete si jich na ulici, nezavadíte o ně pohledem, ani když sedí přímo naproti vám. Seznamujete se s nimi, ale oni tvrdí, že se přece už dávno znáte. Jejich obličej zapomenete v tu vteřinu, kdy od vás odvrátí zrak…

režie: Janek Lesák
premiéra 29. 2. 2020

OPERA 

Nabucco / Giuseppe Verdi

dramatická opera s biblickým námětem

Krále, jenž se prohlásil za boha, pokořila otrokyně. Význam svobody a lidskost doceníme často až tehdy, když se obojího nedostává.

hudební nastudování: Mario De Rose
režie: Veronika Poldauf Riedlbauchová
premiéra 1. 2. 2020

Tajemství / Bedřich Smetana

komická opera

Cituplná komedie o velkých i malých tajemstvích a hledání opravdových pokladů. Přenesená inscenace z NDM Ostrava.

hudební nastudování: Martin Peschík
režie: Tomáš Studený
premiéra 6. 3. 2020

Wintonův vlak / Mario De Rose (příběh starý 80 let, 75 let od konce války)

nová opera o lidskosti a hrdinství v kritických okamžicích 

Opera o lidech, kteří našli sílu vystoupit z řady a pomohli tam, kde mnozí jiní ubližovali, nebo měli strach. Inspiruje se životem sira Nicholase Wintona, který v r. 1939 zachránil 699 československých židovských dětí a stal se tak jedním z nositelů světla v časech temnoty.

hudební nastudování: Basil H. E. Coleman
režie: Stefan Tilch
premiéra 6. 5. 2020

ATELIÉR 3D 

divadlo-dílna-divák

Zažijte divadlo na vlastní kůži 

Interaktivní prohlídky a divadelní dílny pro školy

Divadelní studia pro středoškoláky 

Celoroční kurzy pro veřejnost

Letní divadelní dílny pro děti

Kupé Na Půdě / talkshow s divadlem VOSTO5 a hosty

Dny otevřených ateliérů / objevte kouzlo ateliérů v jižních Čechách a zažijte, jak vzniká umění

Noc divadel / (nejen) noc výjimečných zážitků v divadlech po celé Evropě

Rozsviťme demokracii / oslavy výročí 17. listopadu

Noc s Andersenem / noc příběhů, o jakých se dětem ještě nesnilo

Posousedsku / pouliční slavnost

Projekt „ZAVĚŠENÁ VSTUPENKA“

Zavěšená vstupenka je projekt brněnského Divadla Polárka, který odstartoval v roce 2017.  Do tohoto projektu se od sezóny 2019/2020 zapojí i Divadlo Lampion, Jihočeské divadlo/Malé divadlo a Divadlo Drak. Projekt je inspirován tradicí tzv. zavěšené kávy či odložené kávy, která vznikla v Itálii za druhé světové války. Bohatší zaplatil za dvě kávy a tu druhou ponechal pro někoho, kdo by si ji dovolit nemohl.

Naši diváci tak mohou koupit o jednu vstupenku navíc. Zavěšená vstupenka se pak dostane prostřednictvím neziskových organizací k sociálně znevýhodněným dětem od 3 do 17 let.

Díky součinnosti odboru sociálních věcí města Českých Budějovic navázalo Jihočeské divadlo spolupráci s neziskovými českobudějovickými organizacemi:

1.OSPOD – oddělení sociálně právní ochrany dětí odboru sociálních věcí českobudějovického magistrátu –http://www.c-budejovice.cz

2.TEMPERI, o.p.s. –www.tempericb.cz

3.THEIA, krizové centrum o.p.s. –www.theia.cz

Podrobné informace o projektu najdete na www.jihoceskedivadlo.cz a www.campq.cz.

Mgr. Lenka Cimlová – Ostrá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Nonverbal – nabitý týden

Pražská La Fabrika se předposlední květnový týden stala již podruhé centrem a pořadatelem mezinárodního festivalu PRAGUE NONVERBAL. Ona i další pražské progresívní stánky nekonvenčního a pohybového divadla přivítaly na desítky zahraničních i domácích souborů a sólistů, kteří se vyjadřují divadlem beze slov.

Druhý ročník festivalu PRAGUE NONVERBAL proběhl od 21. do 25. května v Praze. Na domovské scéně La Fabrika, ale též v Jatkách78, Alfredu ve dvoře, Studiu Hrdinů, Centru současného umění DOX a v Cross Clubu. Přinesl na čtvrt stovky divadelních prezentací, ale i filmy a důležitá kuloární setkání tvůrců.

Začneme od „A“ čili Alfredu ve dvoře. Vlastnímu zahájení festivalu předcházela na letenské scéně Alfred ve dvoře mezinárodní performace „Take Down“. V tanečně-wrestlingové řeči se v ní setkali Japonka Kazuyo Shionoiri a izraelský tanečník Dror Liberman.

 Hlavní a čestnou cenu festivalu SILENCE SPEAK LOUDERS převzala režisérka, herečka, choreografka i loutkářka Zoja Mikotová.

Taneční legenda Vlastimil Harapes se v hledišti objevila krátce po návratu z operace. A byl středem pozornosti.

Slavnostní zahájení v neděli 21. 5. v La Fabrice probíhalo pod patronací ministra kultury Mgr. Daniela Hermana. Bylo nabité. Hosty i styly. Konferenciérky Anna Polívková a Martha Issová, za tradičního živého doprovodu na klavír Zdenka Merty, elegantně zvládly propojit takřka nepropojitelné. Tak třeba Annu a Johanu Schmidtmajerovy, s Janem Cinou a Jiřím Weissmanem v půvabných tanečně akrobatických hříčkách. Škoda, že v hledišti nebyl Milan Drobný. Asi by se divil, co jde vytvořit za kreace na jeho dávný hit s textem Jiřího Grossmanna „Bambule bijou bác“. Z jiného soudku bylo vystoupení Trygve Wakenshaw. Dalším kontrastním článkem pořadu byla hudebně humorná skeč Martina Zbrožka. Zaujala i Tap Academy a mnozí další. Vyvrcholením večera bylo udílení ceny “SILENCE SPEAK LOUDERS“. Její laureátkou se stala režisérka, herečka, choreografka a pedagožka Zoja Mikotová. Brněnská rodačka, která se postupně od loutkařiny dopracovala k divadelní režii a pantomimě. Roku 1992 založila na JAMU do té doby unikátní Ateliér výchovné dramatiky neslyšících. Vedle režijní práce (Husa na provázku, Činoherní klub, Slovácké divadlo a další), pedagogické praxe a zahraniční angažmá se často objevuje v roli lektorky na řadě workshopů v naší republice i v zahraničí. S neslyšícími divadelníky spolupracuje na řadě dalších akcí mimo JAMU. Slavnostní večer zakončil krátkometrážní film Jiřího Kiliána „Scalmare“. Světový choreograf se tak po necelém roce v La Fabrice představil opět výrazným surrealistickým dílem. Jeho černobílému snímku vévodily výkony jeho ženy a „múzy“ Sabine Kupferbergové a Petera Jolesche. Dílo si vysloužilo dlouhotrvající potlesk. Na pódiu se vystřídali i slavní hosté. Kromě Jiřího Kiliána i Soňa Červená. Z hlediště jim aplaudovali mezi jinými také Boleslav Polívka, Vlastimil Harapes, Jiří Lábus, Yvona Kreuzmannová, výtvarník a balónový pilot Vratislav Hlavatý. …a mnoho a ještě více dalších person uměleckého i veřejného života.

Boleslav Polívka se účastnil slavnostního zahájení festivalu, ale také se později představil jako filmový režisér (spolu s F. A. Brabcem) své krátkometrážní hříčky “Hon”.

 Slavná herečka a zpěvačka Soňa Červená usedla vedle Jiřího Kiliána v čestné lóži při zahajovacím večeru.

Halka Třešňáková a Anna Polívková se představily v rámci festivalu v Alfredu ve dvoře.

Během nabitého týdne pak pokračovala plejáda skvělých divadelních zážitků. V La Fabrice se prezentoval britský soubor Vamos Theatre s „Finding Joy“, francouzské divadélko Compagnie Mangano-Massip s titulem „What Is Mime“, mexická herečka Gabrielle Muňoz s „Quizás“, ale také domácí mimové a klauni – Václav Strasser, Jiří „Bilbo“ Reininger a skupina Bratři v tricku nebo Martin Zbrožek.

Jatka78 patřila premiéře Rostislava Nováka ml. „Jatka číslo 5“ a Cirku La Putyka s jeho „Airground“.

V Cross Clubu se prezentovala Polka Maria Zimpelová s půvabnou hříčkou „What Do You Really Miss?“.

Alfred ve dvoře mimo zmíněné japonsko-izraelské ouvertury festivalu patřil Anně Polívkové a Halce Třešňákové s milým „Walk In Progress“.

Studio Hrdinů hostilo českou Pantomimu S. I. S výmluvným titulem „Z českých luhů a hájů přinesli jsme vám vodu“.

A holešovické centrum moderního umění přivítalo českou Farmu v jeskyni a její inscenaci „Odtržení“.

Světoznámý choreograf Jiří Kilián přijímal zasloužené ovace i jako tvůrce filmu “Scalmare”.

V La Fabrice proběhla také pražská premiéra filmové hříčky Boleslava Polívky „Hon“. Sám ji – za asistence režiséra a kameramana F. A. Brabce – také režíroval. Film byl natočen již roku 2007 na tehdy ještě hercově farmě v Olšanech u Brna. Vychází z tradiční honičky na klauny, která se – vedle kupříkladu hospodského zabíjení much – tehdy na olšanské farmě odehrávala. Mimo Boleslava Polívky a jeho dětí i hereckých kolegů ve snímku vystupují i neherci – tradiční účastníci povedených akcí v Olšanech. Samotný filmový titul měl už před časem světovou premiéru v Olšanech. Ale i v Praze se setkal s obdivem.

Prague Nonverbal se vydařil. Dokázal podchytit na vícebarevné platformě mnoho umělců, kteří si mají co říci i beze slov. Nezbývá se než těšit na ročník třetí.

MICHAL STEIN

Foto: PRAGUE NONVERBAL

TANEČNÍ MAGAZÍN