420PEOPLE a Please the Trees – workshop s tanečníkem VÁCLAVEM KUNEŠEM

Výjimečná možnost workshopu v LA FABRICE se špičkovým tanečníkem i choreografem a kapelou za zády!

S připravovanou premiérou „THE WATCHER“ přichází výjimečná možnost workshopu s choreografem Václavem Kunešem a kapelou Please the Trees. Workshop vychází z pohybového materiálu vytvořeného šesti tanečními osobnostmi 420PEOPLE. S kapelou za zády se fyzické hranice a kreativita posouvají.

PRO KOHO: Workshop je určen pro všechny zájemce  od začátečníků po pokročilé.

KDY: Workshop se koná v neděli 2. 9. 2018 od 16.00 do 18.00.

KDE: LA FABRIKA, Komunardů 30, Praha 7-Holešovice


Vstup do sálu je z hlavního vchodu do divadla.

CENA: poplatek za workshop je 600 Kč.


Vstupné se hradí na místě v hotovosti před začátkem akce.


Rezervace je předem nutná.

Rezervujte ZDE.


Kapacita míst je omezena.

Případné dotazy rádi zodpovíme na E-mailu:  workshop@420people.org.

TANEČNÍ MAGAZÍN

24. Česká taneční platforma odtajňuje svůj program

Zájem o český tanec v zahraničí stále stoupá

24. Česká taneční platforma odtajňuje svůj program!

Letošní Česká taneční platforma se uskuteční 4. – 7. dubna 2018 v Praze a nabídne výběr toho nejzajímavějšího, co vzniklo za poslední dvě sezony na české taneční a pohybové scéně. Přímo na platformu naváže 8. dubna EDN (European Dancehouse Network) Atelier, který se bude věnovat stavu současného tance v zemích střední a východní Evropy.

Zájmem organizátorů České taneční platformy je nejen připravit atraktivní program složený z různorodých děl české taneční a pohybové scény, ale také zaujmout zahraniční hosty bohatým doprovodným programem a vytvořit prostředí pro četné diskuse a networking. Platforma vybízí k intenzivnímu navázání mezinárodních i národních kontaktů a následné spolupráci. Díky stoupající reputaci se jí v posledních dvou letech zúčastnilo vždy přes 100 zahraničních expertů z Evropy i zámoří, kteří ; zpravidla řídí mezinárodní aktivity ve svých divadlech, na festivalech nebo píší o tanci pro média ve svých zemích.

„Stoupající zájem o český tanec v zahraničí je skvělou vizitkou naší scény, věřím, že neopadne. Letos je navíc platforma propojena s Ateliérem European Dancehouse Networku, což je síť 36 prestižních evropských tanečních domů. Jsme mezi nimi jen dva řádní členové ze zemí střední a východní Evropy, proto jsme navrhli věnovat se porovnání podmínek a vývoje taneční scény v zemích Visegrádu a v nejbližších postsovětských zemích: Ukrajině, Bělorusku a Rusku. I my se při přípravách dovídáme spoustu nov&y acute;ch věcí, a tak jsem si jista, že přispějeme k lepšímu pochopení kontextu tvorby umělců v této části Evropy,“ říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka a zakladatelka pořádajícího Tance Praha.

Dramaturgická rada pro letošní ročník vybrala sedm děl do hlavního programu, který vyvrcholí vítěznou inscenací loňska s názvem Švihla Terezy Hradilkové, naším jediným reprezentantem na letošním Tanzmesse Düsseldorf. Hlavní program tvoří dílo souboru Farma v jeskyni Navždy spolu!, které originálně zapojuje seniory, dále Pojďme na tanec! „manuál“ pro všechny odvážné diváky – souboru VerTeDance a režisérky Petry Tejnorové, ve kterém zatančí i HalkaTřešňáková, či výtvarně-taneční inscenace Kabaret Velázquez Jana Komárka a Andrey Miltnerové. Martin Talaga představí svoji SOMU, tentokrát v Korzu Veletržního paláce, soubor DOT504 uvede dílo You Are Not the One Who Shall Live Long, které vzniklo pod taktovkou Jozefa Fručka a Lindy Kapetaney. Poslední den se ponese ve znamení silných ženských sól – Spitfire Company uvede VypravěčeEliška Brtnická Enolu, pro niž na&scar on;la inspiraci v Japonsku.

Divácká porota, která se také od podzimu scházela, hlasovala pro díla Enola Elišky Brtnické, Pojďme na tanec! Petry Tejnorové a Creep Miřenky Čechové (Tantehorse).

Mezinárodní odborná porota rozhodne během platformy o cenách v kategoriích Taneční inscenace roku a Tanečník / Tanečnice roku. Pozvání do poroty přijali: taneční expert, kurátor a dramaturg Guy Cools (BE/AT), ředitelka Circuit-Est –  Centre Chorégraphique Montréal Francine Gagné (CA), režisérka a dramaturgyně Maja Hriešik (SK), prezidentka EDN (European Dancehouse Network) Pia Krämer (PT) a umělecká ředitelka Tanz im August Virve Sutinen (FI/DE). Nebudou v ní chybět ani členové dramaturgické rady: Petra Hauerová, Yvona Kreuzmannová, Martin Macháček, Markéta Perroud, Nina Vangeli a Jan Žůrek.

Odborníci udělí Cenu za světelný design, kterou zaštiťuje Institut světelného designu. Již potřetí se bude udílet ocenění pro Manažera roku, iniciované panem Jiřím Opělou.

Celý festival vyvrcholí v sobotu 7. dubna uvedením loňské Taneční inscenace roku, kterou je Švihla Terezy Hradilkové s živou hudbou Filipa Míška a slavnostním vyhlášením cen letošního ročníku, které bude moderovat Daniela Voráčková.

24. ročník se odehraje v sedmi pražských lokalitách – PONEC –  divadlo pro tanec, Studio ALTA, Alfred ve dvoře, Centrum současného umění DOX, Korzo Veletržního paláce,  Národní galerie v Praze, Studio Hrdinů, La Fabrika.

Festival se koná za podpory Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy, programu Kreativní Evropa, Institutu umění – Divadelního ústavu, Prahy 7, Českých center a Italského kulturního institutu. Partnery festivalu jsou: ALT@RT z.ú., EDN (European Dancehouse Network), Institut světelného designu, Rakouské kulturní fórum a SE.S.TA –   Centrum choreografického rozvoje.

Předběžný program festivalu přikládáme níže, naleznete ho také na: www.tanecniplatforma.cz

ST I 4. 4. I 20:00 I Studio ALTA I Tantehorse / Miřenka Čechová: Creep

                             výběr Divácké poroty

ČT I 5. 4. I 15:00 I Afred ve dvoře I SILK Fuegge: DISASTROUS – pro děti,

      doprovodný program

17:00 I Centrum současného umění DOX I Farma v jeskyni:       Navždy  spolu

 20:00 I PONEC – divadlo pro tanec I VerTeDance I Petra   

Tejnorová: Pojďme na tanec! – výběr Divácké poroty a dramaturgické rady

PÁ I 6. 4. I 15:00 I Studio ALTA I Jan Komárek a kol.: Kabaret Velázquez

     17:00 I Národní galerie – Korzo I Martin Talaga: SOMA

     20:00 I PONEC – divadlo pro tanec I DOT504 I Jozef Fruček a

     Linda Kapetanea: You Are Not the One Who Shall Live Long

SO I 7. 4. I 12:15 Studio Hrdinů I Jan Bárta: Pitch – doprovodný program

14:00 I Studio ALTA I Spitfire Company: Vypravěč

17:00 I La Fabrika I Eliška Brtnická: Enola – výběr Divácké    poroty a dramaturgické  rady

20:00 I PONEC – divadlo pro tanec I Tereza Hradilková a kol.:   Švihla – Taneční inscenace roku 2017, vyhlášení cen

 

Změna programu vyhrazena.

Katka Kavalírová

Taneční magazín

Šestnáctá „Malá inventura“

Poslední únorový týden budou progresívní a taneční divadelní prostory v Praze žít festivalem „Malá inventura“. Na podzim se s ním setkáte i na jiných místech Čech a Moravy.

Festival nového divadla „Malá inventura“, který proběhne od 21. do 28. února 2018, si za šest desítek let své existence vybudoval nezastupitelné místo na české divadelní scéně. Jeho hlavním smyslem je upevňování postavení nového divadla před laickou i odbornou veřejností a platforma pro profesionály z Čech i ze zahraničí. Je rovněž příležitostí během jediného týdne shlédnout výběr nejvýraznějších představení nového divadla za uplynulý rok. A to pro profesionály divadelního světa i profesionály mediální. Festival se již tradičně koná koncem února tak bývá a bude symbolickým uzavřením předchozího divadelního roku a zároveň vykročením do toho nového.

Přehlídka nejaktuálnějších premiér, která domácím i zahraničním profesionálům slouží jako orientační bod ve světě nového divadla. Zároveň nastavuje zrcadlo tvůrcům a reflektuje vývoj a tendence nového divadla v České republice. Dramaturgický výběr festivalu vychází z nominací festivalových scén, které navrhují své kandidáty do programu. Tato představení rezidentních souborů jednotlivých scén doplňují projekty nezávislých v sekci „Tažní ptáci“ a začínajících umělců v sekci „Nová krev na scéně“.

Domovskými scénami „Malé inventury“ v Praze jsou divadelní prostory: Alta, Alfred ve dvoře, Archa, Dox, La Fabrika, Studio Hrdinů a Venuše ve Švehlovce. Jako pohostinské scény se představí další divadelní sály: Letohradská 10, MeetFactory a Werichova vila.

Malá inventura“ proběhne – jak se tomu stává v posledních ročnících tradicí – i mimo Prahu. Konkrétně v Českých Budějovicích, Jičíně, Jihlavě a Opavě. Tam se shodně odehraje v říjnu 2018. Její detailní místa představení, dramaturgie a programy budou upřesněny. Ale bude vycházet z únorové pražské nabídky, obohacené díly regionálních umělců. TANEČNÍ MAGAZÍN vás o nich bude včas informovat.

Malá inventura zve obvykle na dva či tři projekty ze zahraničí. V letošním „imaginárním“ roce 2018 však upře pozornost zejména na výročí, které sebou tento letopočet přináší. V produkci pořadatele „Nové sítě“ vzniká pětidílný projekt „Horizont 8“, který sleduje rysy a zvyky naší přítomnosti související s událostmi minulého století, s lety končícími právě číslem „8“ (1918, 1968 a podobně).

Každoročně tento festival navštíví na šest desítek zahraničních hostů a kolem třiceti domácích profesionál (ředitelů, dramaturgů, producentů, respektive novinářů). „Malá inventura“ se tak na týden stává centrem živého networkingu organizací, uměleckých skupin i jednotlivých umělců. Vzájemné setkávání přináší navázání nových spoluprací , umožňuje sdílení nákladů při společném plánování programu či hostování umělců na dalších domácích festivalech i těch zahraničích. Součástí festivalu je tradičně burza projektů „Sbal ho!“, prezentace či diskuze a workshopy. „Malá inventura“ tak je příležitostí potkat se a navázat různorodou spolupráci.

Festival „Malá inventura“ se věnuje mimořádnou pozornost i dětskému diváku, ve spolupráci s lektorským oddělení Národní galerie v Praze nabízí neotřelé divadelní, výtvarné a multimediální workshopy. Součástí programu jsou rovněž představení pro děti.

TANEČNÍ MAGAZÍN se již těší, jak svým čtenářům koncem února a počátkem března přiblíží ty nejzajímavější tituly a momenty „Malé inventury“.

Foto: Malá inventura

TANEČNÍ MAGAZÍN

Amazonky

Soubor tanečního divadla Lenka Vagnerová & Company uvede v pražském divadle La Fabrika premiéru nové inscenace

Lenka Vagnerová & Company

PREMIÉRA AMAZONKY 1.11.2017 19:30 La Fabrika Praha

Rychlost, síla, tvrdost, úder, vytrvalost, cíl, oheň, dobrou noc !

Kdo říká, že násilí není odpovědí … ?

… a kdo mě zastaví ?

Amazonky. Národ mýtických žen, válečnic, jejichž zuřivá síla a nemilosrdnost daly vzniku bizarním příběhům.

 Soubor Lenka Vagnerová & Company se od doby své existence zaměřuje na oblast nonverbálního progresivního tanečního divadla.  Inscenace v sobě mísí taneční, činoherní i loutkové divadlo. Existenční otázky, naléhavost témat vztahu člověka ke zvířatům a okolí, hra se skutečností a fantazií jsou charakteristické pro tvorbu LV&C. Soubor pravidelně spolupracuje s tanečníky, herci, výtvarníky i hudebníky. Lenka Vagnerová klade důraz na preciznost divadelních situací, pohybových kvalit, využívá sílu a dynamiku skupiny, podporuje individuality performerů, hledá nové fyzické mo nosti a pohybové hranice vlastního těla. Dává prostor vzniku novým divadelním formám a propojuje výrazné umělecké osobnosti a tvůrce. Soubor se svými představeními sklidil za dobu své existence řadu ocenění a vysoká hodnocení odborné kritiky.

 

Reprízy Praha 2017:

2.11., 27.11., 28.11., 11.12.

Vstupenky na představení je možné zakoupit v předprodeji na pokladně divadla La Fabrika (Komunardů 30, Praha 7) za 350 Kč (dospělý) a 250 Kč (student), nebo na www.lafabrika.cz.

Další informace naleznete na www.lenka-vagnerova.cz

Taneční magazín

Lenka Vagnerová Company

 

Nonverbal – nabitý týden

Pražská La Fabrika se předposlední květnový týden stala již podruhé centrem a pořadatelem mezinárodního festivalu PRAGUE NONVERBAL. Ona i další pražské progresívní stánky nekonvenčního a pohybového divadla přivítaly na desítky zahraničních i domácích souborů a sólistů, kteří se vyjadřují divadlem beze slov.

Druhý ročník festivalu PRAGUE NONVERBAL proběhl od 21. do 25. května v Praze. Na domovské scéně La Fabrika, ale též v Jatkách78, Alfredu ve dvoře, Studiu Hrdinů, Centru současného umění DOX a v Cross Clubu. Přinesl na čtvrt stovky divadelních prezentací, ale i filmy a důležitá kuloární setkání tvůrců.

Začneme od „A“ čili Alfredu ve dvoře. Vlastnímu zahájení festivalu předcházela na letenské scéně Alfred ve dvoře mezinárodní performace „Take Down“. V tanečně-wrestlingové řeči se v ní setkali Japonka Kazuyo Shionoiri a izraelský tanečník Dror Liberman.

 Hlavní a čestnou cenu festivalu SILENCE SPEAK LOUDERS převzala režisérka, herečka, choreografka i loutkářka Zoja Mikotová.

Taneční legenda Vlastimil Harapes se v hledišti objevila krátce po návratu z operace. A byl středem pozornosti.

Slavnostní zahájení v neděli 21. 5. v La Fabrice probíhalo pod patronací ministra kultury Mgr. Daniela Hermana. Bylo nabité. Hosty i styly. Konferenciérky Anna Polívková a Martha Issová, za tradičního živého doprovodu na klavír Zdenka Merty, elegantně zvládly propojit takřka nepropojitelné. Tak třeba Annu a Johanu Schmidtmajerovy, s Janem Cinou a Jiřím Weissmanem v půvabných tanečně akrobatických hříčkách. Škoda, že v hledišti nebyl Milan Drobný. Asi by se divil, co jde vytvořit za kreace na jeho dávný hit s textem Jiřího Grossmanna „Bambule bijou bác“. Z jiného soudku bylo vystoupení Trygve Wakenshaw. Dalším kontrastním článkem pořadu byla hudebně humorná skeč Martina Zbrožka. Zaujala i Tap Academy a mnozí další. Vyvrcholením večera bylo udílení ceny “SILENCE SPEAK LOUDERS“. Její laureátkou se stala režisérka, herečka, choreografka a pedagožka Zoja Mikotová. Brněnská rodačka, která se postupně od loutkařiny dopracovala k divadelní režii a pantomimě. Roku 1992 založila na JAMU do té doby unikátní Ateliér výchovné dramatiky neslyšících. Vedle režijní práce (Husa na provázku, Činoherní klub, Slovácké divadlo a další), pedagogické praxe a zahraniční angažmá se často objevuje v roli lektorky na řadě workshopů v naší republice i v zahraničí. S neslyšícími divadelníky spolupracuje na řadě dalších akcí mimo JAMU. Slavnostní večer zakončil krátkometrážní film Jiřího Kiliána „Scalmare“. Světový choreograf se tak po necelém roce v La Fabrice představil opět výrazným surrealistickým dílem. Jeho černobílému snímku vévodily výkony jeho ženy a „múzy“ Sabine Kupferbergové a Petera Jolesche. Dílo si vysloužilo dlouhotrvající potlesk. Na pódiu se vystřídali i slavní hosté. Kromě Jiřího Kiliána i Soňa Červená. Z hlediště jim aplaudovali mezi jinými také Boleslav Polívka, Vlastimil Harapes, Jiří Lábus, Yvona Kreuzmannová, výtvarník a balónový pilot Vratislav Hlavatý. …a mnoho a ještě více dalších person uměleckého i veřejného života.

Boleslav Polívka se účastnil slavnostního zahájení festivalu, ale také se později představil jako filmový režisér (spolu s F. A. Brabcem) své krátkometrážní hříčky „Hon“.

 Slavná herečka a zpěvačka Soňa Červená usedla vedle Jiřího Kiliána v čestné lóži při zahajovacím večeru.

Halka Třešňáková a Anna Polívková se představily v rámci festivalu v Alfredu ve dvoře.

Během nabitého týdne pak pokračovala plejáda skvělých divadelních zážitků. V La Fabrice se prezentoval britský soubor Vamos Theatre s „Finding Joy“, francouzské divadélko Compagnie Mangano-Massip s titulem „What Is Mime“, mexická herečka Gabrielle Muňoz s „Quizás“, ale také domácí mimové a klauni – Václav Strasser, Jiří „Bilbo“ Reininger a skupina Bratři v tricku nebo Martin Zbrožek.

Jatka78 patřila premiéře Rostislava Nováka ml. „Jatka číslo 5“ a Cirku La Putyka s jeho „Airground“.

V Cross Clubu se prezentovala Polka Maria Zimpelová s půvabnou hříčkou „What Do You Really Miss?“.

Alfred ve dvoře mimo zmíněné japonsko-izraelské ouvertury festivalu patřil Anně Polívkové a Halce Třešňákové s milým „Walk In Progress“.

Studio Hrdinů hostilo českou Pantomimu S. I. S výmluvným titulem „Z českých luhů a hájů přinesli jsme vám vodu“.

A holešovické centrum moderního umění přivítalo českou Farmu v jeskyni a její inscenaci „Odtržení“.

Světoznámý choreograf Jiří Kilián přijímal zasloužené ovace i jako tvůrce filmu „Scalmare“.

V La Fabrice proběhla také pražská premiéra filmové hříčky Boleslava Polívky „Hon“. Sám ji – za asistence režiséra a kameramana F. A. Brabce – také režíroval. Film byl natočen již roku 2007 na tehdy ještě hercově farmě v Olšanech u Brna. Vychází z tradiční honičky na klauny, která se – vedle kupříkladu hospodského zabíjení much – tehdy na olšanské farmě odehrávala. Mimo Boleslava Polívky a jeho dětí i hereckých kolegů ve snímku vystupují i neherci – tradiční účastníci povedených akcí v Olšanech. Samotný filmový titul měl už před časem světovou premiéru v Olšanech. Ale i v Praze se setkal s obdivem.

Prague Nonverbal se vydařil. Dokázal podchytit na vícebarevné platformě mnoho umělců, kteří si mají co říci i beze slov. Nezbývá se než těšit na ročník třetí.

MICHAL STEIN

Foto: PRAGUE NONVERBAL

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

ČESKÁ TANEČNÍ PLATFORMA už klepe na dveře

ČTP nabídne to nejlepší, co vzniklo za uplynulý rok na české taneční a pohybové scéně. Od 6. do 9. dubna 2017

ČESKÁ TANEČNÍ PLATFORMA je za dveřmi!

Letošní ČESKÁ TANEČNÍ PLATFORMA se uskuteční 6.–9. dubna 2017 a opět nabídne výběr toho nejzajímavějšího, co vzniklo za uplynulý rok na české taneční a pohybové scéně. ČESKÁ TANEČNÍ PLATFORMA (ČTP) se díky svým posledním velmi úspěšným ročníkům etablovala mezi nejvyhledávanější akce svého druhu v Evropě.

„Z nenápadného každoročního festivalu české tvorby se platforma proměnila v hojně navštěvovanou a celosvětově sledovanou akci, jejíž počet zahraničních hostů v roce 2016 poprvé překročil stovku. Úspěch akce není náhodný, odpovídá dynamickému růstu kvality i diverzity české taneční a pohybové scény,říká ředitelka pořádající organizace Tanec Praha Yvona Kreuzmannová.

Platforma představí celkem devět inscenací vybraných odbornou dramaturgickou radou ze 37 přihlášených děl, která doplní ještě tři speciální uvedenía tradičně vítězná inscenace loňské ČTP. Diváci se mohou těšit na díla Jara Viňarského a Petry Tejnorové, souboru Ve rTeDance navazující na spolupráci s režisérem Jiřím Havelkou, nebo dílo uskupení ME-SA, za které byla tanečnice Martina Hajdyla Lacová nominována na Cenu Thálie 2016. Mezi dalšími uvedenými budou soubory 420PEOPLE, Spitfire CompanyOrchestrem BERG, Cirk La Putyka, uskupení tYhle nebo sólové projekty Terezy Hradilkové a Viktora Černického.

Na podzim loňského roku se již podruhé scházela Divácká porota, která si díky evropskému projektu BeSpectACTive! vyzkoušela obdobu práce dramaturgické rady festivalu. Z jejich výběru vzešla tři díla –Švihla Terezy Hradilkové, L/One of the Seven ME-SY a Andreje Petroviče a Study mladého uskupení Holektiv. I když obě poroty hlasovaly nezávisle na sobě, v letošním roce se svým výběrem prakticky shodují. Dílo Study se odborná dramaturgická rada rozhodla zařadit v rámci sekce „Mladá krev“. Speciálního uvedení se dočká také Svěcení jara zralého tanečníka a experimentujícího choreografa Jiřího Bartovance, které vytv ořil pro a se studenty Konzervatoře Duncan Centre, a dále představení pro děti a mládež, které s profesionálním týmem vytvořila Mirka Eliášová pod názvem Momo.

I letos se bude na závěr platformy oceňovat. Mezinárodní odborná porota rozhodne o cenách v kategoriích Taneční inscenace roku a Tanečník / Tanečnice roku. České členy dramaturgické rady v jury doplní zahraniční osobnosti: Anita van Dolen (NL) zeStadsschouwburg Amsterdam, režisérka a dramaturgyně Maja Hriešik (SK), Bettina Masuch (DE) z tanzhausnrw, Anita Mathieu (FR)z Rencontreschorégraphiquesinternationales de Seine-Saint-Denis a Benjamin Perchet (IE) z Dublin Dance Festiva lu.

Z hlasování diváků pak vzejde vítěz Ceny diváka. Další porota složená z odborníků udělí Cenu za světelný design, kterou zaštiťuje Institut Světelného Designu. V porotě pro světelný design zasedne dvojnásobný kandidát Ceny Jindřicha Chalupeckého, výtvarníkRichard Loskot, světelný designer Vladimír Burian, předsedkyní poroty bud e umělecká ředitelka Pražského Quadriennale, absolventka oboru scénografie na pražské DAMU a oboru divadelní scéna na Wayne State University v Detroitu Markéta Fantová. Od loňského roku se také uděluje ocenění pro Manažera roku, iniciované panem Jiřím Opělou. Porotu, která rozhodne o jejím letošním vítězi, tvoří průkopník managementu nezávislého tanečního souboru Jiří Opěla, Manažerka roku 2016 Karolína Hejnová a taneční publicistka Jana Návratová.

I letošní doprovodný program nabídne mnoho příležitostí k setkávání, reflexi a diskusím o stavu českého současného tance a pohybového divadla. Již tradičně se uskuteční neformální burza projektů Meet the Artists, která českým umělcům zprostředkovává přímý kontakt se zahraničními i regionálními prezentry. Choreografické fórum pořádané Centrem choreografického rozvoje SE.S.TA se tento rok zaměří na práci s prostorem.

23.ročník se odehraje na osmi pražských scénách – PONEC – divadlo pro tanec, Studio ALTA, Alfred ve dvoře, DOX – Centrum současného umění, Experimentální prostor NoD, Jatka78, Divadlo Duncan Centre a La Fabrika.

Celý festival vyvrcholí v neděli 9.dubna uvedením loňské Taneční inscenace roku, kterou se stalo Odtržení souboru Viliama Dočolomanského Farma v jeskyni, a následným slavnostním vyhlášením cen letošního ročníku.

Program festivalu  naleznete  na: www.tanecniplatforma.cz

Dlužno také dodat, že  přípravy na 29. festival Tanec Praha 2017 právě vrcholí. Festival propukne 28. května a přiveze do Prahy a dalších obcí to nejlepší ze světového tance. Diváci se mohou těšit na umělce z Evropy, Asie, Afriky i Latinské Ameriky. Festival se bude konat až do 28. června. 

I letos se mohou diváci těšit na mimořádná představení, která tancem vyprávějí o světě kolem nás – komentují současnou společenskou situaci, nastavují kritické zrcadlo lhostejnosti, smazávají rozdíly mezi jednotlivými kulturami a v neposlední řadě rovněž přinášejí naději.

Mottem letošního festivalu je „Tancem proti předsudkům!“ TANEC PRAHA 2017 aspiruje svou dramaturgií na prezentaci tanečního a pohybového umění jako způsobu, jak vzdorovat předsudkům a beze slov komentovat, co se týká v dnešním světě nás všech. Bez předsudků a výtvarně nekonvenčně je pojata také letošní kampaň festivalu, která prostřednictvím výrazných čistých ilustrací stylizuje základní myšlenku vybraných představení.

 

 

Katka Kavalírová

Taneční magazín

 

Lešanské jesličky podle Lenky Vagnerové

La Fabrika představuje „Lešanské jesličky“ v podání Lenky Vagnerové a její Company opravdu netradičně. Mimo samotné Lenky Vagnerové má na tom lví podíl i legendární představitel filmového největšího z pierotů, herec a režisér Vladimír Javorský. Mimo režijní a dramaturgické spolupráce zde také netradičně ze záznamu interpretuje (spolu s Karolínou Baranovou) Hrubínův text…

Básnický opus Františka Hrubína „Lešanské jesličky“ byl již filmově, respektive televizně, zpracován roku 1983 režisérem Jiřím Bělkou. Jednalo se však víceméně spíše o klasickou recitaci básně ve stylizovaných kulisách. Koncem letního roku došlo i k premiéře baletně divadelní verze v podání Lenky Vagnerové & Company. Symptomatické pro spolupráci pražských tanečních scén je, že celý program byl nastudován a připraven ve studiu ALTA, ale premiéru měl na nedaleké scéně (pouze tři stanice tramvají daleko) La Fabrika. A věru, tentokrát se může jednat o taneční událost roku 2016.

lesanskejeslicky3

Tanec, muzika i recitace

Velkým přínosem pro Lenku Vagnerovou a její Company je konkrétně pro „Lešanské jesličky“ spolupráce s hercem a režisérem Vladimírem Javorským. Ten se na této inscenaci nepodílel pouze režijně, ale podstatnou měrou rovněž dramaturgicky. Více než doprovodnou složkou se stala i hudba osvědčeného divadelního autora Ivana Achera.

Vyznění muziky však není pouze záležitostí samotné kompozice. Živočišnost a dravost ji dodal zpěv uznávané Lenky Dusilové a sóla na akordeon i heligonku Jany Vébrové, jinak známé jako zpívající harmonikářky ze severočeského větrného mlýna.

Nosným prvkem celých „Lešanských jesliček“ je pochopitelně komponovaný a aranžovaný pohyb. Velkou tíhu inscenačních záměrů Lenky Vagnerové na sobě nesou tudíž tanečníci: Andrea Opavská, Fanny Barrouquére, Branislav Bašista, Ivo Sedláček a Michal Heriban. Každý z nich se snaží na jevišti vžít co nejlépe do vizí realizačního týmu, ale výkon Andrey Opavské z nich o nepatrný d ílek ční výše.

Výrazný náboj „Lešanským jesličkám“ dodávají scénografické nápady Anny Vránové, ve spojitosti s kostýmy Michala Heribana i Andrei Vagnerové. Světelný design Michala Kříže má místy i dějotvornou funkci. A v neposlední řadě tentokrát musím zmínit i s celým dílem velmi konvenující a svébytné fotografie Michala Hančovského. Ty tentokrát nejsou, jako často v případě jiných divadel, pouze výtvarně dokumentární záležitostí , ale svým smyslem pro drobnokresbu a vyzdvihnutí detailu rovnocenným výtvarným prvkem celého projektu.

Jelikož se jedná o jevištní provedení básnického díla, nechybí zde ani stylizovaná recitace Hrubínova díla v podání Karolíny Baranové a samého Vladimíra Javorského.

lesanskejeslicky4

Originálně a subjektivně

Hodinová inscenace je doslova nabita choreografickými a inscenačními nápady. Jak se samotná iniciátorka, autorka koncepce a spolurežisérka Lenka Vagnerová vyznává, chce předat divákům poselství, jak na ni dříve „Lešanské jesličky“ působily.

Subjektivní ráz celé inscenaci má dodat i deformovaná reprodukce recitovaných pasáží a pravidelný praskot, záměrně připomínající staré ohrané gramofonové desky.

Choreograficky a režijně nelze celé inscenaci nic vytknout. Jednotlivé postavy jsou nejen pohybově, ale i dějově motivicky prokomponovány. Hudba i světelný design umocňují patřičně emoce i zvýrazňují dějovou linku.

Otázka tkví spíše v dramaturgické rovině. Neschází „Lešanským jesličkám“ určitý kontrapunkt jemné venkovské poetiky a nostalgie? Celá inscenace se spíše monotonněji line  v tvrdě na dřeň otevřené interpretaci Hrubínova díla.

V hledišti mně tak maně přišlo na mysl v prvním plánu, že v Lešanech je bývalá vojenská základna a nyní vojenské muzeum. Přestože chápu určitou paralelu se zimní náladou, předvánočním časem a silou výpovědi Hrubínovy básně, stále mi tam schází určitá mezipoloha. Kontrast. Nebyla by pro tento styl interpretace třeba vhodnější Hrubínova báseň „Jobova noc“?

lkesanskejeslicky2

Myslím, že inscenace dokázala a prokázala nový a neotřelý autorčin pohled. Jistě vzbudila a ještě vzbudí množství otázek. A tak tomu má v případě uměleckého díla být. Závěrem chci konstatovat, že se mně osobně líbí, jak soubor naplňuje název „Company“. Ačkoli se jedná o prvotřídní sólisty, tak na pódiu dokazují, že jsou plnohotnotným a jednotným týmem.

lesanskejeslicky1

Michal Stein

FOTO: Michal Hančovský (Lenka Vagnerová & Company)

Taneční magazín