Pražský komorní balet uvede první premiéru sezóny Zabiják život

Pozor, změna termínu!

 Komponované představení s názvem Zabiják život uvádí Pražský komorní balet jako první premiéru sezóny 2021/22. Večer se skládá ze dvou částí – satirická taneční komedie „Když nevíte coby, kupte si dva hroby“ je z pera Marka Svobodníka, choreografii „Epitaf“ vytvořil Petr Zuska. Autoři tvořili na hudbu českých skladatelů Josefa Suka a Antonína Dvořáka.

Představení soubor poprvé odtančí  v pražském Divadle na Vinohradech  14. listopadu 2021  (v  neděli 24. října 2021 představení neproběhne  z důvodu vážného zranění  a onemocnění v souboru). Druhá premiéra je pak naplánována na 23. ledna 2022 v Městském divadle v Mostě.

Když nevíte coby, kupte si dva  hroby je černá groteska s detektivní zápletkou, kterou vytvořil Marek Svobodník na motivy příběhu Agathy Christie.  Na jemnou hudbu Sukovy Serenády Es dur se odehrává hořký příběh jedné zámožné rodiny, v níž nečekaně skoná její nejstarší člen. Vše by bylo ‚v pořádku‘, pokud by se nejednalo o vraždu. Příběh je zároveň satirickým skečem rodinných sporů, ve kterých smutek nad zesnulým rychle střídá vzájemná zášť, podezření, a především pak touha po dědictví. „Žádnou velkou dávku legrace ale nečekejte,“ upozorňuje Svobodník. „Vypadá to jako sranda, ale nebude to sranda. Jen hořký příběh za zvuku sladkých melodií. A taky se tam vlastně vůbec netancuje. Nějak mi ty grandes jetés a piruety nejsou vlastní…“

Petr Zuska se pro své dílo Epitaf inspiroval hudebním skladatelem Antonínem Dvořákem a výjimečnou britskou violoncellistkou Jacqueline du Pré. „Inspirací, jak přistoupit ke koncertu h moll pro violoncello a orchestr, se mi stal jednak Antonín Dvořák sám, respektive jeho vztah k Josefíně Kounicové – lásce z mládí, jejíž nemocí a smrtí je toto dílo hluboce ovlivněno,“ vysvětluje Zuska. „Druhým a zásadním ‚želízkem v ohni‘ se mi pak stala další žena. Fenomenální britská cellistka Jacqueline du Pré, jejíž interpretaci jsem si vybral, a to nejen z čistě muzikálního hlediska. Strmá kariéra ji začala opouštět už v pětadvaceti letech, kdy přestávala cítit prsty na rukou. S roztroušenou sklerózou a připoutána na vozík posléze velice předčasně zemřela… Violoncello považuji za hudební nástroj, který je schopen ‚mluvit‘. A  pokud dojde k zázračnému propojení génia-skladatele s kongeniálním interpretem, jsou jeho ‚slova‘ o to jasnější a naléhavější. To je případ dvojice Dvořák–du Pré. V čase a prostoru se sice minuli, ale setkávají se nadále někde v mnohem podstatnější dimenzi….“

Sólistka Pražského komorního baletu Tereza Hloušková nebude moci kvůli nedávnému zranění v premiérovém uvedení choreografie vystoupit. V hlavní roli Epitafu ji tedy bude alternovat Francouzka Julie De Meulemeester, sólová tanečnice německého souboru Stadttheater Giessen, představí se také bývalý první sólista Baletu Národního divadla Ondřej Vinklát, který je mimo jiné držitelem tří cen Thálie.

Jsme rádi, že můžeme nové představení Zabiják život pro naše diváky konečně tančit naživo a na premiérové představení i jeho další uvedení se nesmírně těšíme,“ říká ředitelka Pražského komorního baletu Ladislava Dunovská Jandová. „V čase pandemického ticha se nám sice povedlo inscenaci natočit a úspěšně odvysílat na internetu, zhlédlo ji tehdy několik tisíc lidí, ale živému divadlu a premiérové atmosféře se sebelepší stream samozřejmě stejně nevyrovná.“

 

Když nevíte coby, kupte si dva hroby

Režie a choreografie: Marek Svobodník

Hudba: Josef Suk (Serenáda pro smyčcový orchestr Es dur, op. 6

Scéna: Petr Siedlaczek

Kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek

Asistent choreografie: Igor Vejsada

Tančí: 9 tanečníků

Délka: 30 minut

 

Epitaf

Režie a choreografie: Petr Zuska

Hudba: Antonín Dvořák (Koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104

Scéna: Petr Zuska, Pavel Knolle

Kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek

Asistent choreografie: Linda Svidró

Tančí: 8 tanečníků

Délka: 40 minut

 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

420 PEOPLE spouští kurzy pro veřejnost

Studio je splněným snem

Contemporary dance class, improvizace, taneční workshopy, lekce baletu, pilates, jógy, anebo zcela unikátních metod KADAMY či Restart můžete navštívit v nově otevřeném Studiu Maiselovka ve stejnojmenné ulici na pražském Starém Městě. Studio je splněným snem tanečního souboru 420PEOPLE, kterému patří. A který chce lásku k tanci a pohybu přivést k co nejvíce lidem prostřednictvím kurzů a workshopů, které zde pořádá

Studio Maiselovka je prvním oficiálním prostorem souboru současného tance 420PEOPLE. Jeho členové mají konečně místo, kde mohou zkoušet a kde budou také vystupovat. Ráno a večer sem ovšem můžete nahlédnout i vy, a to prostřednictvím otevřených lekcí (naskočit tedy můžete kdykoliv) pro veřejnost. A že je z čeho vybírat!

Pilates, jóga, balet, KADAMY i Restart!

V pondělí ráno si můžete s Ivanou Ilyenko zacvičit pilates a lekce jsou vedeny tak, že je zvládnou začátečníci, ale na své si přijdou i pokročilí.

Do světa tance se přenesete v pondělí večer na baletní hodině pro mírně pokročilé, pokročilé a profesionály s baletkou a tanečnicí Markétou Pospíšilovou, která má za sebou prestižní angažmá po celém světě a několik let byla členkou prestižního Les Ballets de Monte-Carlo.

Úterní ráno je ideální pro Restart těla i mysli se Zuzanou Rybářovou. Dopřejete si příjemnou automasáž, pomocí vývojové kineziologie se vrátíte ke správným a zdravým pohybům a relaxací uděláte dobře i hlavě.

Úterní večer ve studiu Maiselovka patří józe – lekce s Janou Návratovou jsou zaměřeny na jógovou praxi, ashtanga jógu, hatha jógu a meditaci.

Profesionální tanečnice a členka 420PEOPLE Francesca Amante vás ve středu večer vezme na svou lekci KADAMY, v níž propojuje současný tanec, improvizaci a bojová umění.

Středeční a čtvrteční dopoledne jsou pak ve studiu Maiselovka ve znamení open class, veřejných tréninků pro mírně pokročilé a profesionální tanečníky, které vede další členka souboru 420PEOPLE, choreografka a tanečnice Sylva Šafková, a sám umělecký ředitel souboru, choreograf a tanečník Václav Kuneš.

„Naše studio je prvním vlastním pracovním místem našeho souboru. Aktivitami v něm chceme přiblížit a propojit vazby mezi profesionály a veřejností se zájmem o tanec v dobře dostupných prostorách v centru Prahy. Tento prostor pro nás otevírá možnosti k plánování umělecky hodnotných projektů, inovativních jevištních formátů, působení kvalitních pedagogů i pořádání workshopů a lekcí pro veřejnost. Naším cílem je přivést co nejvíce lidí k současnému tanci a pohybu,“ říká Václav Kuneš, umělecký ředitel souboru 420PEOPLE.

420PEOPLE patří už 13 let k tomu nejlepšímu, co česká taneční scéna nabízí. Založili ho Václav Kuneš a Nataša Novotná po návratu z jednoho z nejprestižnějších světových souborů tanečního divadla – Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána. Společná vize vybudovat v Praze svůj vlastní soubor současného tance dala vzniknout značce 420PEOPLE, která má v sobě vepsanou českou telefonní předvolbu a v současné době působí na české i mezinárodní divadelní a taneční scéně.

Zuzana Rybářová

pro Taneční magazín 

Rozhovor s primabalerinou Andreou Popov Smejkalovou

„O kariéře baletky jsem opravdu nesnila“

Původně o baletu vůbec nesnila. Nakonec se v něm našla. Vystudovala jej na taneční konzervatoři a od roku 2002 je členkou baletu ND v Brně a od roku 2005 sólistkou. Na svém kontě má Andrea Popov Smejkalová řadu nádherných rolí a zatím tou poslední je Marguerite v Dámě s kaméliemi. Je maminkou dvou malých holčiček, kterým se věnuje každou volnou chvíli.

Narodila se 9. dubna 1984 v Brně jako Andrea Smejkalová. V roce 2002 ukončila studium na taneční konzervatoři a nastoupila do baletního souboru ND v Brně.

Zúčastnila se Soutěžní přehlídky tanečních umělců ČR a SR Brno 2000 a Mezinárodní baletní soutěže v St. Pöltenu (2002). Na I. Mezinárodní baletní soutěži Brno 2003 získala III. cenu, na II. Mezinárodní baletní soutěži Brno 2006 získala I. cenu. V roce 2006 obdržela prestižní Cenu Philip Morris – Poupě baletu.

Role např. – Klára (Louskáček), Medora a Gulnara (Korzár), Odetta/Odílie (Labutí jezero), Giselle, Nikie, Gamzatti (Bajadéra), Aurora (Spící krasavice), Lucile/Lucidor (Lucidor a Arabella), Madame de Tourvel (Nebezpečné známosti), Julie (Romeo a Julie), Frygie (Spartakus), Sólo (Mariin sen).

Andrea Popov Smejkalová v roli Nikie v Bajadeře – foto Kristýna Housková

Jejím manželem je první sólista baletu ND v Brně Ivan Popov. 

 

Andrea Popov Smejkalová jako Odilie v Labutím jezeru – foto Kristýna Housková

         Jste brněnská patriotka, jelikož celý život žijete v Brně. Jak vzpomínáte na svá dětská léta, měla jste vysněné povolání? Čím jste chtěla být?  

„Jako malá jsem neměla jedno vysněné povolání. Líbilo se mi jich několik. Už od mala jsem ráda četla detektivky, hlavně Sherlocka Holmese, tak jsem chtěla být detektiv. Taky se mi líbil vesmír, tak kosmonaut. A jako každá holka jsem si přála být paní učitelka.“

Náhoda nebo osud chtěly, abyste od deseti let studovala na taneční konzervatoři, i když jste baletkou, jak jste někde řekla, být nechtěla. Co nakonec rozhodlo, že balet se stal vaším osudem?

„O kariéře baletky jsem jako malá opravdu nesnila. Balet jsem vlastně ani neznala. Nikdo z rodiny neměl k divadlu blízko a já byla spíš studijní typ. Shodou náhod jsem se dostala na Taneční konzervatoř v Brně. Tam jsem ze začátku nechápala, proč mám stát u tyče a šoupat nohama. Ale začala jsem navštěvovat baletní představení a objevila, jak je krásné naplnit hudbu pohybem a bylo jasné, co chci dělat.“

Andrea Popov Smejkalová jako Odette v baletu Labutí jezero – foto Ctibor Bachratý

Po konzervatoři jste nastoupila do baletního souboru ND v Brně, kde jste se v roce 2005 stala sólistkou a již v roce 2006 jste obdržela prestižní ocenění Cenu Phillip Morris – Poupě baletu. Co to pro Vás znamená?

„Když jsem obdržela cenu Philip Morris – Poupě baletu, byla jsem moc překvapená. Pamatuji si to doteď, jak mi to volali. Jela jsem zrovna v autobuse do Košic, kde jsem hostovala v Labutím jezeře. Měla jsem strašnou radost a bylo vtipné, že ji nebylo v tom plném autobuse s kým sdílet. Toto ocenění bylo pro mě velkým povzbuzením v mé začínající kariéře.“

Andrea Popov Smejkalová jako Nikie v Bajadeře – foto Kristýna Housková

Jak jste v jednom rozhovoru řekla, hned od začátku jste měla štěstí na role. Tančila jste ve Spící krasavici, Louskáčkovi, Romeovi a Julii, Labutím jezeře, Nebezpečných známostech, Korzárovi… Jaké role ráda ztvárňujete a na kterou ráda vzpomínáte?

„Na role jsem měla opravdu štěstí. Jsem moc ráda, že jsem mohla na jevišti ztvárnit různé typy a charaktery postav. Když jsem začínala, byla mým snem Odetta/Odilie v Labutím jezeře. Tento sen se mi splnil a tuto dvojroli pořád miluji a stále v ní objevuji něco nového. Ale časem mě začaly zajímat i jiné role. Baví mě ztvárňovat postavy, co mají na jevišti nějaký duševní vývoj, emoce, příběh. Je úžasné, jak se člověk vlastně změní v někoho jiného. Nejdříve na sále přemýšlím, jak se do něj, co nejlépe vcítit, dát roli smysl a pravdivost a pak na jevišti prožít jeho příběh.

Proto ráda vzpomínám na roli Madame de Tourvel v Nebezpečných známostech, které u nás uvedl Krzystof Pastor a roli Lucidora od Youri Vàmose.“

Andrea Popov Smejkalová jako Marguerite v baletu Dáma s kaméliemi – foto Ctibor Bachratý

Dočetla jsem se, že Vaším snem je zatančit si Tatianu v Oněginovi, Manon nebo Dámu s kaméliemi. Podařilo se Vám již sny splnit? Co Vás čeká nového?

„Stihla jsem si těsně před covidem splnit sen a zatančit si roli Marguerite v Dámě s kaméliemi. Balet u nás nastudovala skvělá Valentina Turcu a už jeho příprava mě opravdu bavila. Valentina dbala na každý detail, aby každý pohyb, gesto i pohled měly smysl. Moc se těším, až si ji zase zatančím.“

Při práci na baletním představení Giselle jste se seznámila se svým manželem Ivanem Popovem. Jak se vás spolu pracovalo a tančili jste i v jiných představeních?

„S Ivanem jsme kromě Giselle tančili spolu i Labutí jezero, Louskáčka, Bajadéru a spoustu dalších představení. Na tancování s ním je skvělé, že se na něj můžu vždy spolehnout. Je moc dobrý a silný partner.“

Andrea Popov Smejkalová jako Margarite v Dámě s kaléliemi – foto Ctibor Bachratý

Při Vaši intenzivní taneční dráze jste stihla vystudovat taneční pedagogiku na JAMU. Uvažujete, že byste balet učila? A co choreografie, neláká Vás?

„Jednou bych balet určitě ráda učila. Měla jsem možnost si to vyzkoušet. Spolupracovala jsem přes pět let s moderními gymnastkami, dále s krasobruslaři a vedla nějaké workshopy pro profesionály i amatéry. Musím říct, že mě předávání znalostí a zkušeností opravdu baví a dovedu si to představit, jako své budoucí zaměstnání.

Měla jsem možnost vytvořit i pár drobných choreografií, ale v tomto se moc necítím.“

Andrea Popov Smejkalová jako Giselle – foto Luďěk Mrkos

 V soukromí jste maminkou dvou holčiček. Jak se dá skloubit mateřství s kariérou baletky?

„Upřímně řeknu, že bez podpory rodiny někdy opravdu těžko. Naštěstí mám skvělou rodinu a za jejich pomoc jim patří velké díky.“

Patříte k lidem, pro které je jejich práce také koníčkem? Jak ráda trávíte chvíle volna?

„Vlastně díky covidu jsem si znovu uvědomila, jak krásnou práci mám a jak mě baví. Ale ráda samozřejmě relaxuji i u jiných věcí. Ráda čtu, chodím na výlety do přírody a začala jsem se učit šít na šicím stroji. Ale teď nejvíce trávím volný čas s mými holčičkami, to je pořádný koníček.“

Andrea Popov Smejkalová jako Gamzatti v Bajadře – foto Ctibor Bachratý

Foto: Ctibor Bachratý, Luděk Mrkoš a Kristýna Housková 

Veronika Pechová

pro Taneční magazín

Jihočeské divadlo představí novou sezónu na náměstí

Sezóna je za dveřmi a nový systém pro premiérové rezervace také

Divadelní sezóna 2021/2022 je za dveřmi a Jihočeské divadlo se nemůže dočkat, až svým divákům představí její novinky. První ochutnávka je nachystaná přímo na budějovickém náměstí. Na věžích o velikosti 2 x 5 metrů si mohou kolemjdoucí prohlédnout 13 premiérových inscenací činohry, opery, baletu i Malého divadla. Výstava bude na náměstí Přemysla Otakara II. k vidění do konce září.

Na vizuálech nové sezóny spolupracoval fotograf Pavel Hejný, držitel několika cen v oblasti fotografie a kreativní tvorby. Kreativec, který řadu let působil jako fotograf baletu Národního divadla v Praze, dlouhodobě spolupracuje s uměleckými uskupeními Dekkadancers, Jatka 78 nebo režijním duem SKUTR. Pro Jihočeské divadlo již dříve vytvořil vizuál k taneční grotesce Mechanický pomeranč a fotografie k inscenaci před Otáčivým hledištěm Příhody lišky Bystroušky. Grafickou stránku panelů připravili grafici Darjan Hardi a David Šrot, kteří jsou také autory grafického konceptu jubilejní sezóny Jihočeského divadla.

Nový systém pro premiérové rezervace sezóny 2021/2022

období letních produkcí na Otáčivém hledišti je téměř za námi.   Vlivem covidové pandemie byla všechna divadla, včetně JD, po většinu dní minulé sezóny uzavřena pro veřejnost. Za „zavřenými dveřmi“ ale herci  nepřestali zkoušet, aby Vám mohli všechny pečlivě připravené inscenace představit nyní. Při pohledu na dramaturgický plán nezbývá než napsat, že to bude sezóna „našlapaná“ neboť počet premiér bude téměř dvojnásobný.

Z výše uvedených důvodů je připraven  nový systém pro premiérové rezervace. JD Vás nechce  zahlcovat jednotlivými pozvánkami před každou premiérou, a proto Vám pošle pozvánky en bloc, a to vždy na následující měsíc. A jak to bude probíhat? Koncem měsíce dostanete e-mailem seznam všech premiér následujícího měsíce formou přehledného kalendáře. U každé premiéry bude tlačítko, díky kterému jednoduše potvrdíte svou účast. Pak už Vám jen na e-mail přijde potvrzení a informace o tom, kdy bude Vaše vstupenka připravena k vyzvednutí.

JD věří, že nový způsob rezervace vstupenek na premiéry bude přehledný a umožní Vám rychlou a jednoduchou vazbu s divadlem. Samozřejmě, že tu pro Vás stále bude na telefonu, e – mailu či v pokladně a Vaše případné dotazy rádi zodpoví. Ale JD uvítá, pokud pro rezervaci vstupenek na premiéry upřednostníte tento nový systém.

Pokud už nyní plánujete podzimní a zimní kulturní aktivity, tak níže je přehled všech premiér Jihočeského divadla do konce roku 2021.

  1. 9. Café Groll/ činohra – milostná romance z českobudějovických nevěstinců
  2. 9. Rádio Svobodná Bystrouška/ balet – netradiční ztvárnění známého lyrického a humoristického příběhu o nezkrotné a vychytralé lišce
  3. 9. Devatero pohádek/ MD – pohádky na motivy bří Čapků v jedné inscenaci Malého divadla
  4. 9. Selský Baroko / činohra – Jihočeský bestseller
  5. 10. Evžen Oněgin / opera – romantická opera
  6. 10. Perplex/ činohra – absurdní komedie
  7. 10. Cosi fan tutte/ opera – hořce komická opera
  8. 10. Jak se směje zubatá / MD – příběhem o rodině, již navštívila smrt, která se jen tak nemá k odchodu
  9. 10. Pořád jsem to já/ činohra – slavné hollywoodské drama na jevišti
  10. 10. Návrat Krále Šumavy/ činohra – pošumavský western
  11. 10.3+1 / balet – taneční večer tří choreografů/tanečníků baletu Jihočeského divadla plus jednoho hosta
  12. 11. Mefistofeles/ opera – velkolepá opera vrcholného italského romantismu s faustovskou tematikou
  13. 11. Labyrint pana Fauna/ balet – taneční divadlo
  14. 11.Mechanický pomeranč / balet – sureální taneční groteska
  15. 11. Gloria aneb Docela malé klanění docela malému jezulátku/ MD – předvánoční pohádka
  16. 12. Mimi opera/ opera + MD – unikátní projekt pro nejmenší (opera pro batolata)
  17. 12. Marie a Magdaleny/ činohra – sága rodu silných žen

Lukáš Průdek, Gabriela Veselá

pro Taneční magazín