Rozhovor s baletkou a lektorkou BARBOROU KOHOUTKOVOU

„Balet v mém životě nakonec vyhrál”

Balet ji provází od dětství a svoji profesionální kariéru zahájila jako sólistka ve Finské národní opeře a baletu v Helsinkách. Tančila v Bostonu, Veroně, Miláně, Hamburku. V Čechách otevřela studio Art of Movement a balet vyučujete také na zahraničních školách. Její práce je pro Barboru Kohoutkovou také koníčkem.

 Vyrůstala jste se starší sestrou Vendulou v Praze. Jaké bylo Vaše dětství?

Na dětství mám hezké vzpomínky. Bylo velmi pestré. Když mi byly asi dva roky, žili jsme rok na vesnici, to znám jen z vyprávění, na to si moc nepamatuji. Ale na vesnici jsme se vraceli. Měli jsme chalupu v Novém Dvoře u Písku a tam trávili každé léto a víkendy. Byla to dobrá kompenzace k městskému životu. Na chalupě jsem se vždy proměnila v malé cikánské dítě, lezla na seník, stavěla bunkry v lese, jezdila na koni, chodili jsme na houby, borůvky, jezdili po výletech na kole. Sousedi měli velký statek, tak jsem pomáhala s péčí o domácí zvířata. Dokonce i krávu jsem dojila.

 Ve třech letech jsem po vzoru sestry začala chodit na balet a brzy se zaplnil náš život tancem, vystupováním v divadle, natáčením v televizi. Se sestrou jsme chodili ještě na lekce klavíru a hudební výchovy, gymnastiku. V létě jsme jezdili k moři, v zimě lyžovat na hory. S nástupem na Taneční konzervatoř se život trochu proměnil a už tam převažoval balet.”

Jednou jste přiznala, že balet je Váš život. Vždycky jste chtěla být baletkou? Čím Vás balet tak okouzlil?   

Jako dítěti se mi ta přání střídala. Chtěla jsem být paní učitelkou, se sestrou jsme měli období, kdy nás bavilo péct, tak jsme si říkali, že budeme mít vlastní cukrárnu, pak jsem se zamilovala do koní a chtěla se stát profesionální žokejkou. Ale balet tam vždy figuroval a nakonec vyhrál. Tanec a pohyb mi vždy přišel jako moje přirozenost. Někde jsem slyšela hudbu a už jsem tančila. Možná to, že je mi balet tak blízký,  je i tou mou určitou potřebou jít ve věcech do hloubky. Balet je velmi krásná forma pohybu a zároveň je jedna z nejtěžších, nejdokonalejších a pro mne nejkrásnějších, nejestetičtějších uměleckých forem.”

Baletu se věnujete od dětství. Během studií na taneční konzervatoři jste vyhrála několik mezinárodních soutěží, vystupovala v TV Zpěvankách, točila pohádky a zahrála si v seriálu Když se slunci nedaří. Jak jste si cítila před kamerou?

Před kamerou jsem se cítila dobře, neměla jsem trému, bavilo mě předvádět se. Kolem filmu byli fajn lidi. U seriálu Když se slunci nedaří, to bylo už trochu jiné. V té době už jsem chodila na konzervatoř a kvůli natáčení jsem zameškala dost hodin ve škole a to pro mne byl stres. Tehdy už byla priorita škola a představa nejít na klasiku nebo scénickou praxi kvůli natáčení, byla hrozná.”

V 17 letech jste zahájila svoji profesní kariéru v Helsinkách ve Finsku a stala jste se sólistkou Finské národní opery a baletu. Jak na tu dobu vzpomínáte?  

Začátky byly opravdu těžké. Nebyla jsem jazykově dobře vybavena. Odtržení od rodiny, úplně nový režim v divadle oproti škole, žádní kamarádi… Ještě k tomu jsem Helsinky poznala v létě, když jsem tam byla na soutěži a to je nejkrásnější období. Pak jsem v srpnu nastoupila do souboru, přišel deštivý podzim, půl roční tma, zima, kruté mrazy. To byl také nový zážitek. Tři měsíce po zahájení první sezóny jsem si zranila nohu, doktoři neurčili správně diagnózu a začal dlouhý vleklý proces zdravotních problémů, který vyústil třemi operacem i na specializované klinice v Německu.”

Hostovala jste také Bostonu, Veroně, Miláně, Hamburku a prožila dvacet let v zahraničí. Co Vám to dalo?

Hodně! Ne vždy to bylo lehké, ale jsem za ty zkušenosti a prožitky vděčná. Jak lidsky, tak profesně. Profese baletky se nedá naučit z knihy, učíte se získáváním zkušeností praxí. Člověk musí být stále otevřený se učit, musí si rozšiřovat obzory a cestování je nezbytností. Naopak návrat do Čech pro mě byl šokem a zjistila jsem, jak jsme v mnoha směrech za světem pozadu. Bohužel to není jen v odvětví baletu. Nyní díky mé trochu zkomplikované životní situaci narážím na katastrofální stav našeho soudnictví. Řeším již dva roky soudně úpravu péče o mého syna a tato srážka s úrovní našeho soudnictví je pro mne velkým šokem a obrovským zklamáním z postojů naší společnosti a těchto institucí. Neúcta k mateřství, chaos, nekompetence až diletantství lidí, kteří rozhodují o životech dětí a mají hájit jejich práva. Toto samotné téma by vydalo na knihu.”

  Během své aktivní taneční kariéry jste spolupracovala s řadou významných osobností. Je někdo, kdo Vás nejvíce ovlivnil?  

Nedá se říci, kdo mě nejvíce ovlivnil. Byl by to dlouhý seznam. Ale první, kdo mi vytanul na mysli, je paní profesorka Ingrid Němečková. Učila mě celých sedm let na konzervatoři, připravila na všechny soutěže a pak jsem s ní pracovala i v angažmá v Helsinkách, protože jsme tam odjely společně a ona tam zůstala a je tam dodnes jako hlavní baletní mistr. Dala mi dobrý základ, na kterém se dalo stavět. Toto u nás ve společnosti trochu chybí, opravdová úcta k dobrým učitelům. Když teď sama jezdím jako pedagog učit třeba do Číny, úcta společnosti i studentů k pedagogům, učitelům je obrovská. V téhle sféře máme jako společnost velké rezervy.”

 V roce 2008 jste skončila s aktivní kariérou. Bylo to těžké rozhodnutí?

Skončila, abych se k ní po roce a půl zase vrátila, ale už jen jako hostující primabalerína. Měla jsem velké zdravotní potíže. Byla jsem po náročné operaci kyčelního kloubu a v angažmá v Hamburku už jsem se necítila dobře. V tomto souboru tanečník může fungovat pouze, když tančí  na sto procent. Cítila jsem ze strany vedení netrpělivost a ztrátu zájmu a už mě to nenaplňovalo. Rozhodla jsem se naplno věnovat metodám Gyrotonic® a Gyrokinesis® a během roku jsem si udělala instruktorský kurz na obě metody, kterým se věnuji doteď.”

Baletu jste ale, na rozdíl o Vaší sestry Venduly, která byla také úspěšnou primabalerínou, zůstala věrná. V Čechách jste otevřela studio Art of Movement a vyučujete na zahraničních školách. Baví Vás to? Co vše učíte?

Baví mě to. I když jak jsem zmiňovala už dříve, mou přirozeností byl projev pohybem a teď se musím učit vyjadřovat verbálně. To, co cítím, to, co jsem se naučila praxí, umět vysvětlit a předat. Trochu narážím i na zkostnatělost našeho systému. Tak, jak učím já, mohu u nás učit jen soukromě nebo v zahraničí. Myslím si, že systém metodiky zvláště klasického tance u nás nebyl už dlouhá léta zasažen nějakou inovací. Osnovy jsou stejné, i když vývoj a nároky na tanečníky jsou už někde úplně jinde, než byly před padesáti lety. Spousta odvětví, které se zabývá rozvojem pohybu, fyzického i psychického zdraví v době, kdy se tvořily osnovy klasického tance ještě ani neexistovaly. Mě fascinuje lidské tělo a mysl, jeho nekonečný potenciál rozvoje a snažím se v tomto směru dále rozvíjet.”

Jste velice aktivní a zaneprázdněná prací a k tomu maminkou malého synka Eliáše. Umíte odpočívat? Jak ráda relaxujete?    

S odpočinkem je to teď velmi těžké. Skloubit práci a mateřství není lehké. Má situace je trochu ztížena i tím, že nežijeme se synovým otcem a péči o syna zajištuji převážně sama. Oba moji rodiče už nežijí, tak nám chybí babička a dědeček, a proto volný čas je teď pro mne spíše science fiction. Mám výhodu v tom, že má práce je i můj koníček a naplňuje mě a čas strávený se synem, i když je povětšinou velmi akční, je také velmi kvalitně strávený čas.”

Děkuji za rozhovor

Veronika Pechová 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Divadlo F. X. Šaldy hledá baletní umělce!

Chcete tancovat na severu Čech. Máte vzdělání a nadání?

Požadujeme vzdělání uměleckého směru, taneční nadání.

Místo výkonu práce: Zhořelecká 344/5, Liberec 1

Pracovní poměr na dobu určitou na dva roky dle nástupu do zaměstnání.

Přihlášky zasílejte spolu se stručným životopisem na e-mailovou adresu:  hanouskova@saldovo-divadlo.cz.

Šéfka baletu v Liberci Marika Hanousková

Další informace na telefonním čísle: 485 104 188.

Více informací o konkursu budeme vážným zájemcům průběžně aktualizovat a zasílat osobně na kontakt uvedený v přihlášce.

Divadlo F. X. Šaldy

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Jihočeské divadlo slaví 100 let

Navštivte Kabinet zázraků

Uplynulá sezóna 2018/2019 byla ve znamení oslav 100. výročí vzniku Československé republiky. Sezóna, která právě začíná, bude patřit oslavám 100. výročí Jihočeského divadla.

To připadá na 6. září, ale my si jej připomínáme již od začátku roku 2019. Oslavy jsme zahájili na konci února první divadelní přehlídkou Jihočeského divadla v Praze s názvem Jižní spojka.

Do konce října mohou diváci navštívit jedinečnou interaktivní výstavu 100 let Jihočeského divadla – Kabinet zázraků v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.

13. září se na českobudějovickou náplavku u Dlouhého mostu přesune největší koprodukční projekt v historii českého divadla CAMPQ. Do Budějovic se tak přenese nejen část světové výstavy, kterou mohli diváci vidět v rámci Pražského Quadriennale 2019, ale zejména ojedinělá imerzivní inscenace, kterou si každý divák může prožít zcela po svém.

Neuvěřitelných 70 let existence slaví Malé divadlo profilující se na mladého a dětského diváka. K této příležitosti jsme připravili interaktivní vizuálně-zvukovou instalaci v maringotce po loutkářském rodu Kopeckých. Maringotka Malého divadla prozradí co se stane, když se spojí právě genius loci této maringotky, loutky Malého divadla a zvuková technologie simulující 3D prostor. Díky této technologii se divák přenese do zcela svébytného světa, v němž zažije divadelní vzpomínky doslova na vlastní kůži. Maringotka Malého divadla putovala celé léto po street art festivalech a nyní ji naši diváci budou moci navštívit u Divadelního areálu Bouda na Mariánském náměstí.

Ke 100. jubileu se v současné době dokončuje knižní publikace mapující příběh divadla od samého počátku.

Pilířem oslav bude Divadelní areál Bouda, který v listopadu „vyroste“ na Mariánském náměstí a divákům nabídne čtyři nové inscenace nazkoušené exkluzivně pro toto místo.

„Při pohledu do minulosti Jihočeského divadla zjistíme, že jako červená nit se všemi historickými etapami prolíná snaha vybudovat důstojnou divadelní budovu, která od počátku chybí. Mariánské náměstí je místem, na kterém se již v šedesátých letech minulého století připravovala stavba nového divadla. Při přípravě staveniště došlo dokonce k demolici dvou domů, ale stavba nakonec zahájena nebyla. Mariánské náměstí od té doby neplní dobře svou funkci veřejného prostoru a je pouze nedostavěnou “jizvou” na kráse Českých Budějovic. A proč název Bouda?

Bouda sehrála v historii českého divadla významnou roli. Byla sice provizoriem, ale také se stala silným symbolem naděje pro budoucnost. Předznamenávala nejen vznik Národního divadla, ale české divadelní tradice jako takové. Boudu – jako symbol naděje – si v roce stoletého výročí JD propůjčujeme, abychom mluvili o budoucnosti,”dodává Lukáš Průdek, ředitel Jihočeského divadla.

O slavnostní zahájení se 21. listopadu postará historicko-romantická opera Bedřicha Smetany Dalibor. Hrdinský, tragický příběh o mstě, lásce, přátelství, rytířské cti a vzpouře proti moci uvede podle adaptace legendárního českého režiséra Miloše Formana s novým libretem Pavla Drábka a Tomáše Studeného znovu po 100 letech opera Jihočeského divadla.
Činoherní soubor si připravil politickou komedii Bertolta Brechta Zadržitelný vzestup Artura Uie. Dá se ještě zadržet stále nebezpečnější vzestup všehoschopného člověka, který má již dostatek bohatství a nyní začne toužit po moci? To zjistí diváci od 28. listopadu.
Inscenační poradu si do Boudy nachystal baletní soubor společně s tanečním uskupením Dekkadancers. Taneční show aneb Divadlo o divadle vám ukáže, jaké peripetie jsou spojeny s přípravou představení. V hlavní roli ředitele divadla se diváci mohou těšit na Jiřího Lábuse. O tom, zda se bude jedna t o velkolepý kostýmní balet či lidovou zábavu s dechovkou se mohou diváci přesvědčit od 12. prosince.
Na závěr roku přichystalo Malé divadlo sváteční rodinný zážitek se špetkou sebezpytu Útěk do Egypta přes Království české. Jaký jiný příběh by se k Vánocům hodil víc než ten o Marii a Josefovi s malým Ježíškem? Nečekejte však klasický příběh o cestě do Betléma. V této inscenaci naše trojice z Betléma prchá před zlem přes Království české. Dostihnou je pekelné síly, nebo v pořádku dorazí do vytouženého Egypta? Premiéra 19. prosince 2019.

Náklady spojené se všemi výročními projekty Jihočeského divadla

Výroční rok 2019 se odlišuje množstvím mimořádných projektů a akcí, které jsou popsány výše, a pro jejichž realizaci byl Jihočeskému divadlu v loňském roce schválen rozpočet s příspěvkem od zřizovatele ve výši 119 817 tis. Kč. V posledních měsících však došlo k mnoha okolnostem, které měly na celkovou výši příspěvku od zřizovatele zásadní vliv. Jsou jimi především navýšení mzdových nákladů v souvislosti s nařízením vlády platným od ledna letošního roku, mimořádná dotace Jihočeského kraje ve výši 10 mil. Kč na činnost JD před Otáčivým hledištěm a také významná úspora nákladů spojená s aktualizací příprav všech výročních projektů. V konečném důsledku došlo ke snížení příspěvku zřizovatele o 8 105 tis. Kč na konečných 111 712 tis. Kč. Tato částka je v porovnání s příspěvkem z roku 2018 vyšší jen o 1 702 tis. Kč.

Závěrem je potřeba dodat, že bez zájmu diváků o všechna naše představení a také bez podpory našich partnerů, která je v tomto výročním roce v porovnání s minulými lety zcela mimořádná, bychom výše zmíněné projekty realizovat nemohli.

Všem divákům a podporovatelům Jihočeského divadla děkujeme a těšíme se na setkání v naší mimořádné výroční sezóně.

100. sezóna ve znamení nového vizuálního stylu

Na tvorbě vizuálního stylu divadla pro stou sezónu pracovali studenti Vysoké uměleckoprůmyslové školy v Praze. Jelikož oslavami naší stovky nechceme pouze poukazovat na historii divadla, ale chceme pracovat s myšlenkou a nadějí pro dalších 100 let, rozhodli jsme se oslovit právě UMPRUM, konkrétně ateliér ilustrace pod vedením Michaely Kukovičové a ateliér grafiky pod vedením Petra Krejzka. Na základě zadání vzniklo 11 návrhů od 11 týmů, složených z řad studentů těchto dvou ateliérů.

Nakonec byl vybrán návrh Darjana Hardiho a Davida Šrota, kteří svůj koncept popisují takto:

„Nová podoba vizuální identity Jihočeského divadla vychází z požadavku na typografickou identitu oproštěnou od použití fotografie. Hlavními prvky identity jsou nové písmo v kombinaci s abstraktní ilustrací, nabízející širokou škálu motivů, kterou je možno neustále obměňovat. Zvolené nadpisové písmo (které existuje v různých podobách už od 16. století, ale přesto působí stále velmi současně) je obohacené o negativní proklady, které ještě více umocňují jeho úzkou formu. Základními stavebními prvky divadla jsou jednotlivé soubory: činohra, opera, balet, Malé divadlo a Ateliér 3D,” říká David Šrot

„Každý z těchto souborů má přidělené barvy a série tvarů, které přibližují nebo evokují charakterově typ divadelního souboru. Jsou odlišné, ale zároveň mezi sebou vytvářejí dialog a doplňují se navzájem.

Vizuální prvky činohry jsou postavené na dominantních převážně černých plochách, které vycházejí z charakteru samotných představení. Dynamické linie zvolené pro divadelní balet vycházejí ze samotného pohybu, podobný princip je aplikovaný i na operu, kde jsou kresby otevřené, čistější a uspořádanější. Pro Malé divadlo jsem se rozhodli z celého souboru kreseb použít kresby popisnějšího a hravějšího typu, jež by mohly být bližší mladšímu publiku. A u Ateliéru 3D, který se snaží ve svém programu zakomponovat prvky ze všech divadelních souborů, jsou k jeho identitě použité prvky aplikované na více souborech,“doplňuje Darjan Hardi

Otáčivé hlediště Český Krumlov

Pestrou nabídku chystáme pro diváky i na naší letní scéně – Otáčivém hledišti v Českém Krumlově v létě 2020. Věříme, že i 62. sezóna na Otáčivém hledišti bude stejně tak úspěšná jako ta letošní.

V letošním roce jsme odehráli celkem 96 představení. Z důvodu nepřízně počasí byly zrušeny 2 představení.

Celkem nás na Otáčivém hledišti navštívilo více jak 58 000 diváků. Od roku 1958 navštívilo naší letní scénu 2 400 761 diváků.

Srovnání sezón 2018 a 2019 před Otáčivým hledištěm Český Krumlov

                                                           2018                                                  2019 

Prodáno                                                          56 232 ks                                          58 863 ks

Návštěvnost                                                   96, 41 %                                            95, 28 %

Tržby                                                                37 710 413-                                      43 353 368,-

Počet odehraných představení                   91                                                       96

Počet zrušených představení                      1                                                         2

Počet titulů                                                    8                                                         8

Počet premiér                                               2 (Dracula, Ztracený svět)             2 (Šípková Růženka, Turandot)

„Jsem velice rád, že jsme v letošním roce na Otáčivém hledišti mohli přivítat rekordní počet domácích i zahraničních hostů. Vážím si našich souborů a děkuji jim za mimořádné výkony. Věřím, že i v příštích letech nás čekají stejně úspěšné sezóny a že s námi  budou diváci spokojeni tak jako letos,” okomentoval právě skončenou sezónu ředitel Jihočeského divadla, Lukáš Průdek.

Letos jsme poprvé uváděli s vícejazyčnými titulky všechna představení. Diváci si mohou před představením zapůjčit tablet s titulkovacím softwarem OVERTEKST či si aplikaci stáhnout do svého mobilního zařízení. Aplikaci určenou pro zařízení s OS Android 4.2 a vyšší, stáhlo doposud více než 1000 uživatelů. Díky ní jsou všechna představení zpřístupněna nejen zahraničním divákům, ale také lidem se sluchovým postižením.

Mimořádnou inscenací sezóny 2019 na Otáčivém hledišti byla premiéra opery Giacoma Pucciniho Turandot v režii Tomáše Ondřeje Pilaře, která představovala historicky nejvýpravnější projekt v dějinách tohoto jedinečného fenoménu. V této inscenaci mohli diváci vidět na 180 účinkujících včetně 50 členného orchestru v Bellarii s dirigentem Mariem De Rose.

„Netušila jsem, že z Českých Budějovic ujedu pouhých 22 km a budu sedět v New Yorku v hledišti Metropolitní opery. Kamarádka, příznivkyně plzeňské opery, jejíž umělecký šéf krumlovskou Turandot režíroval, se po skončení představení vyjádřila výstižně: “Na dnešní představení se nedá nikdy zapomenout.”. Gratuluji celému divadlu k realizaci tak zdařilého a zároveň výjimečného představení!,“ napsala divavačka, paní Ertlová

Velký úspěch u našich diváků sklidila i baletní premiéra Šípková Růženka v choreografii a režii Jaroslava Slavického. „Úžasná podívaná nadchla nejen děti, ale i nás dospělé. Klobouk smekáme a skláníme se před skvělými výkony všech tanečníků. Zlou vílou v podání sólisty Zdeňka Mládka jsme byli nadšeni. BRAVO!!,”Kovářovi

Program léto 2020 

prodej vstupenek bude zahájen 1. 10. 2019

Premiéry 2020

Da Vinci / činoherní premiéra v režii Petra Zelenky

Nová inscenace v režii Petra Formana

 

Pes baskervillský / detektivní komedie

Divotvorný hrnec / americký muzikál

Šípková Růženka / baletní pohádka na špičkách

Turandot / orientální pohádka v italské opeře

Příhody lišky Bystroušky / operní podobenství cyklu lidského i zvířecího života

Ztracený svět / dobrodružná podívaná pro celou rodinu

Zahájení jubilejní sezóny bude v Jihočeském divadle opravdu pestré. Diváci se mohou těšit na novinky napříč všemi soubory a žánry.

20.září odvezeme naše diváky již po osmé na utajené místo, kde je bude čekat opět neopakovatelný zážitek.Utajený koncert #8nese podtitul Hrdinové pějí, pijí, umírají… Posluchači našich Utajených koncertů se tak mohou těšit na tři podoby hrdinství v hudbě Bedřicha Smetany, Giuseppe Verdiho a Ludwiga van Beethovena.

Na konci září uvedeme oblíbený muzikál Kronikáři v koncertní úpravě pro dětské školní sbory a to pouze jednou 29. září v DK Metropol. „Koncertní uvedení písní z autorského muzikálu Kronikáři je po všech stránkách unikátní projekt: jeho přípravy trvají více ne  rok a půl, podílí se na nich čtyři dětské sbory, které působí při školách v Českých  Budějovicích a čítají celkem na 100 žáků a studentů, dále sbor a orchestr opery Jihočeského divadla a několik nezávislých tvůrců a  umělců. To vše směřuje k jednomu jedinému veřejnému uvedení, během kterého na jevišti DK Metropol České Budějovice vystoupí 150 lidí. Všichni fanoušci muzikálu Kronikáři by si neměli tuto příležitost nechat ujít. Hity Davida Hlaváče s texty písní Heleny Kebrtové si můžete zanotovat s sebou!,” říká šéfka ateliéru 3D Michala Piskačová

Jubilejní sezóna Jihočeského divadla je plná ojedinělých výročí. Jedním z nich je i výročí Baletní školy pod vedením Sergeje Škalikova, která má v Jihočeském divadle svou tradici již 20 let. Baletní škola je zaměřena na výuku klasického baletu, moderního a lidového tance. Zájem o baletní školu v Českých Budějovicích se rok od roku zvyšuje, v současné době ji navštěvuje 130 žáků od 5 do 25 let. Zápis na novou divadelní sezónu proběhne 11. září od 16.30 v budově Jihočeského divadla.

Seznam premiér sezóny 2019/2020

BALET

Rádio Svobodná Bystrouška / Štěpán Benyovszký a Petr Zuska

Netradiční ztvárnění známého lyrického a humoristického příběhu o nezkrotné, vychytralé lišce.
Příběh vychází ze spojení pohybového divadla a hlasu Karla Högera, který původní příběh Rudolfa Těsnohlídka namluvil. V průběhu rozhlasovo-pohybového vyprávění se Bystrouška pomalu povznáší nad každodenní potřebu přežití, porovnává světy lidí a zvířat a hledá opravdové porozumění koloběhu života, ve kterém každý jednou „zhlópne láskou”.

choreografie: Petr Zuska

premiéra 28. 3. 2020

ČINOHRA
Zabiják Anders / Jonas Jonasson    
komedie od autora Stoletého staříka

Zabiják Anders je první den na svobodě a potřebuje práci. Toho využije mladá farářka, která je kvůli svému ateistickému smýšlení na dlažbě, a společně s trochu bezprizorním hotelovým recepčním rozjedou báječný byznys….
režie: Mikoláš Tyc
premiéra 3. 4. 2020

Bačkorové / Miro Gavran
komedie
Co se stane, když se muž propuštěný z vězení vrátí domů, kde na jeho místě už žije někdo jiný? Začíná absurdní soužití bez vyhlídky na změnu. Muži se mohou zabít nebo – skamarádit. A pak se objeví ještě jedna žena…
režie: Jana Kališová
premiéra 25. 10. 2019

Společenstvo vlastníků / Jiří Havelka
satirická komedie
Cenami ověnčená hra odhaluje na půdorysu domovní schůze o naší společnosti mnohem víc, než by nám bylo milé.
režie: Martina Schlegelová
premiéra 20. 2. 2020

Dobrý proti severáku / Daniel Glattauer, Ulrike Zemme
adaptace milostného románu v e-mailech
Vydrží milostné city, které vzplály ve virtuálním světě, realitu? Rakouský román z roku 2006 se stal bestsellerem, neméně úspěšná pak byla i jeho divadelní verze.
režie: Martina Schlegelová
premiéra 18. 10. 2019

Holky a kluci / Dennis Kelly
drama od tvůrců úspěšné inscenace Téměř dokonalá láska
Láska na první pohled. Vášeň, manželství, dítě, dům, problémy v práci….Jaká je cena za to, že potkáte „muže svého života?
režie: Adam Svozil, Kristýna Kosová
premiéra 24. 4. 2020

Nesmír / Dan Kranich, František Hnilička & kolektiv
Staňte se svědky odhalení tak velkých, že je musíme uvádět na malé scéně. Vesmírný muzikál, ve kterém se bourají čtvrté dimenze i čtvrté stěny. Start za 10…9….
režie: Dan Kranich, František Hnilička
premiéra 17. 1. 2020

MALÉ DIVADLO

Nuda! (6+) / Janek Lesák & Natálie Preslová

Úplně nudná show odehrávající se po mnoho let ve školních lavicích 

Co bychom rozhodně neměli dělat když se nudíme: Hrát si s ohněm. Skočit z útesu do vody. Sjet kopec na sáňkách hlavou dopředu. Svézt se na řídítkách. Vypít maggi. Vyhloubit díru do zdi a utajit ji před učitelem. Olíznout žábu. Vyrobit si domácí ohňostroj. Strkat různý věci do mikrovlnky a čekat, co se stane. Sestrojit vlastní lítající stroj a zkusit ho. Prozkoumat popelnice. Slepit si vteřiňákem všechny prsty k sobě. Nechat v mrazáku vybouchnout flašku vody. Rozbít okno kamenem. Vyrýt něco (sprostýh o) do lavice kružítkem. Nalepit kamarádovi na záda cedulku…

režie: Janek Lesák
premiéra 2. 11. 2019

INVISIBLE MAN (8+) / Janek Lesák & Natálie Preslová

Neviditelnost existuje. Jsou všude kolem nás. Nevšimnete si jich na ulici, nezavadíte o ně pohledem, ani když sedí přímo naproti vám. Seznamujete se s nimi, ale oni tvrdí, že se přece už dávno znáte. Jejich obličej zapomenete v tu vteřinu, kdy od vás odvrátí zrak…

režie: Janek Lesák
premiéra 29. 2. 2020

OPERA 

Nabucco / Giuseppe Verdi

dramatická opera s biblickým námětem

Krále, jenž se prohlásil za boha, pokořila otrokyně. Význam svobody a lidskost doceníme často až tehdy, když se obojího nedostává.

hudební nastudování: Mario De Rose
režie: Veronika Poldauf Riedlbauchová
premiéra 1. 2. 2020

Tajemství / Bedřich Smetana

komická opera

Cituplná komedie o velkých i malých tajemstvích a hledání opravdových pokladů. Přenesená inscenace z NDM Ostrava.

hudební nastudování: Martin Peschík
režie: Tomáš Studený
premiéra 6. 3. 2020

Wintonův vlak / Mario De Rose (příběh starý 80 let, 75 let od konce války)

nová opera o lidskosti a hrdinství v kritických okamžicích 

Opera o lidech, kteří našli sílu vystoupit z řady a pomohli tam, kde mnozí jiní ubližovali, nebo měli strach. Inspiruje se životem sira Nicholase Wintona, který v r. 1939 zachránil 699 československých židovských dětí a stal se tak jedním z nositelů světla v časech temnoty.

hudební nastudování: Basil H. E. Coleman
režie: Stefan Tilch
premiéra 6. 5. 2020

ATELIÉR 3D 

divadlo-dílna-divák

Zažijte divadlo na vlastní kůži 

Interaktivní prohlídky a divadelní dílny pro školy

Divadelní studia pro středoškoláky 

Celoroční kurzy pro veřejnost

Letní divadelní dílny pro děti

Kupé Na Půdě / talkshow s divadlem VOSTO5 a hosty

Dny otevřených ateliérů / objevte kouzlo ateliérů v jižních Čechách a zažijte, jak vzniká umění

Noc divadel / (nejen) noc výjimečných zážitků v divadlech po celé Evropě

Rozsviťme demokracii / oslavy výročí 17. listopadu

Noc s Andersenem / noc příběhů, o jakých se dětem ještě nesnilo

Posousedsku / pouliční slavnost

Projekt „ZAVĚŠENÁ VSTUPENKA“

Zavěšená vstupenka je projekt brněnského Divadla Polárka, který odstartoval v roce 2017.  Do tohoto projektu se od sezóny 2019/2020 zapojí i Divadlo Lampion, Jihočeské divadlo/Malé divadlo a Divadlo Drak. Projekt je inspirován tradicí tzv. zavěšené kávy či odložené kávy, která vznikla v Itálii za druhé světové války. Bohatší zaplatil za dvě kávy a tu druhou ponechal pro někoho, kdo by si ji dovolit nemohl.

Naši diváci tak mohou koupit o jednu vstupenku navíc. Zavěšená vstupenka se pak dostane prostřednictvím neziskových organizací k sociálně znevýhodněným dětem od 3 do 17 let.

Díky součinnosti odboru sociálních věcí města Českých Budějovic navázalo Jihočeské divadlo spolupráci s neziskovými českobudějovickými organizacemi:

1.OSPOD – oddělení sociálně právní ochrany dětí odboru sociálních věcí českobudějovického magistrátu –http://www.c-budejovice.cz

2.TEMPERI, o.p.s. –www.tempericb.cz

3.THEIA, krizové centrum o.p.s. –www.theia.cz

Podrobné informace o projektu najdete na www.jihoceskedivadlo.cz a www.campq.cz.

Mgr. Lenka Cimlová – Ostrá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Tanečníci i tanečnice, máte šanci v OLOMOUCI

Hledáte se začátkem sezóny pevné angažmá?

Moravské divadlo Olomouc vypisuje konkurs na místa: tanečník/ce baletu.

Pracoviště: třída Svobody č. p. 432/33, Olomouc.

Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba.

Zaměstnanecké výhody: stravenky a další.

První kontakt POUZE e-mailem na Helenu Brožovou 

E- mail:  helena.brozova@mdol.cz

Foto:  Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Vstupenka, která pomáhá českému tanci

Moravské divadlo v Olomouci a s ním Michal Štípa, šéf olomouckého baletu se poprvé zapojili do benefiční akce

Baletní soubor Moravského divadla Olomouc se svým srpnovým open-air představením „Balet Gala“ zapojí do již tradiční benefiční akce Vstupenka, která pomáhá českému tanci, akci  iniciuje Nadační fond pro taneční kariéru. Ze vstupenky na benefiční představení  bude část věnována na úhradu nákladů spojených s odbornou asistencí a poradenstvím tanečníkům, kteří jsou nuceni ukončit svou aktivní t aneční kariéru. Ať už je důvodem zranění či věk. 

V úterý 27.8. 2019 v 20.00 se na letní scéně Korunní pevnůstky v Olomouci uskuteční galavečer baletního souboru Moravského divadla Olomouc nazvaný Balet Gala”. Komponovaný taneční projekt vzniká pod uměleckým vedením nového šéfa baletu Moravského divadla Michala Štípy. Bývalý první sólista Baletu Národního divadla se v projektu představí také jako tanečník. A to v ukázkách z Labutího jezera se svou dlouholetou jevištní partnerkou primabalerínou Niko lou Márovou. V Bajadéře vystoupí naopak primabalerína a držitelka Ceny Thálie Yui Kyotani či sólista Lukáš Cenek, ve Spící Krasavici potom například Emily-Joy Smith. 

V České republice více než 3/4 tanečníků baletu končí kariéru před třicítkou a jen zcela výjimečně mohou tančit po čtyřicítce. Také Michal Štípa se kdysi zapojil do projektu věnovaného uplatnitelnosti umělců z oblasti performing arts, ze které se zrodila idea Nadačního fondu pro taneční kariéru. Jak sám tanečník a nynější šéf olomouckého baletu uvádí „Díky tomuto projektu jsem se poprvé začal více zamýšlet nad druhou kariérou. Pomohl mi utřídit si myšlenky a ujasnit si, co chci v budoucnu dělat.”

Vstupenka, která pomáhá českému tanci se poprvé objevila jako vánoční benefice v roce 2016 ve spolupráci s baletními soubory Národního divadla v Praze, Národního divadla v Brně, Divadla F. X. Šaldy v Liberci, Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a Divadla J. K Tyla v Plzni.

V roce 2018 se vánoční benefice zúčastnily baletní soubory Národního divadla v Praze, Národního divadla v Brně, Divadla F.X.Šaldy v Liberci a Divadla J.K.Tyla v Plzni.V roce 2018 byla zahájena tradice letní benefice, kterou odstartoval Valmont Jihočeského divadla na letní scéně otáčivého hlediště v Českém Krumlově. Nyní na tuto tradici navazuje olomoucký projekt Michala Štípy Balet Gala na letní scéně festivalu Moravské divadelní léto v Korunní pevnůstce Olomouc.

Během proběhlých benefičních představení diváci zakoupili 5 tisíc vstupenek, které pomáhají českému tanci. Z každé této vstupenky Nadační fond pro taneční kariéru použil 50 až 100 Kč na koučink a poradenství umělcům, kteří musí z různých důvodů ukončit aktivní taneční kariéru, na organizaci odborných workshopů a debat.

Nadační fond pro taneční kariéru (NFTK)  vznikl v roce 2015 a je jedinou organizací v České republice, která aktivně podporuje tanečníky, performery a akrobaty v procesu změny kariéry a přípravy na ni. Buduje systém, který těmto umělcům zajistí adekvátní podmínky v období profesní změny.

Fond poskytuje informace a zprostředkovává služby související s rozvojem a změnou kariéry tanečníků a dalších profesionálů z oblasti pohybových umění. Druhým hlavním úkolem NFTK je lobbing a prosazení spořícího programu pro umělce v oboru performing arts.

NFTK organizuje vzdělávací programy – semináře, workshopy – šité na míru tanečním profesionálům. Tyto programy jsou zaměřené na rozjezd podnikání, fundraising, osobní PR apod. Organizuje setkání ke sdílení dobré praxe a šíření informací o problematice druhé kariéry na konzervatořích.  V roce 2018 fond za svou činnost obdržel prestižní evropské ocenění PEARLE* .  NFTK je členem mezinárodní sítě tzv. transition center IOTPD (International Organization for the Transition of Professional Dancers)

Petra Jansa

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Balet v Liberci povede MARIKA HANOUSKOVÁ

Na severu do nové divadelní sezóny pod taktovkou nové šéfky

Novou ředitelkou baletní scény v divadle F. X. Šaldy v Liberci bude od srpna 2019 její dosavadní členka, režisérka a choreografka Marika Hanousková. Nahradí Alenu Peškovou, která na vlastní žádost po devíti letech požádala o uvolnění z této pracovní pozice. Pešková  však bude nadále  pokračovat v práci s divadlem v Liberci a povede tamní podzimní premiéru baletu „Sluha dvou pánů“.

Výběrová komise měla na „hlavu libereckého baletu“ tři kandidáty. Doporučila Hanouskovou, která je od roku 2008 členkou Divadla F. X. Šaldy v Liberci. „Marika Hanousková je velmi talentovaná, pracovitá a komunikativní.Silně se váže k Liberci, je to místní vlastenec, který zná společnost a diváky v Liberci, což je velkou výhodou,“ řekla Jarmila Levko, ředitelka divadla s několika soubory.

Marika Hanousková

Hanousková inscenovala v Liberci některá ze zajímavých představení – horor „Jekyll a Hyde“, drama „Dům Bernardy Alby“ nebo „Café Reichenberg“„Jako choreografka pracovala také v Plzni, Ústí nad Labem a v Japonsku. Také z důvodů, aby mohla porovnávat,“ dodala divadelní ředitelka. Severočeské divadlo v Ústí nad Labem již uvedlo Hanouskové balet inspirovaný Andersenovým titulem „The Snow Queen” a taneční komedii „Zkrocení zlé ženy“Zajímavá byla taktéž její režie romantického příběhu „Malá mořská víla“ v Divadle J. K. Tyla v Plzni. 

Marika Hanousková hodlá podle svých slov pokračovat v práci Aleny Peškové a chce představit atraktivní a originální repertoár pro diváky v Liberci. „Přesto se chci více zaměřit na děti a mít inscenace s živým orchestrem,“ řekla nová šéfka po jmenování.

TANEČNÍ MAGAZÍN nové šéfce libereckého baletu blahopřeje a těší se na nová představení, pod jejím vedením.

Foto: archiv divadla F. Šaldy

TANEČNÍ MAGAZÍN

Letíme světem s baletem

Premiéra světového tanečního divadla

Ve středu 29. května proběhla světová premiéra baletu Letem světem Baby Balet  Praha uvedl na světlo světa premiéru celovečerního rodinného tanečního divadla

Zasníme-li- se, ocitneme s v přímo pohádkovém světě, kde by každý chtěl být, dospělí nebo děti. Snad každičký člověk  chce přinejmenším chvilku prožívat tento vzdálený nám  svět, ať už takový ve skutečnosti byl či nebyl a my  si ho  všeobecně idealizujeme. Obrázky říkají své. Pro ty nejmenší byly  k mání  omalovánky, nálepky a přirozenou a nenásilnou formou vlastně děti mohou poznávat  svět přes naše dvě či tři nejkrásnější složky – tanec a hudbu (zpěv). Plátno v pozadí dokresluje celý příběh. A není to plátno ledasjaké.   Tvůrce skutečně ukázal půvabný svět, který vypovídá vše o své době.

Nutno říci, ačkoliv možná pro samotné pedagogy práce není zrovna nejjednodušší, že žáci se svého úkolu zhostili na jedničku s hvězdičkou. Tančili s vervou a nasazením, typickým pro mládí, nezatíženi žádnými fyzickými potížemi ani psychickými starostmi. Radost a životnost dýchala z každičké sekundy a domnívám se, že pro děti či talenty, kteří by se chtěli tanci věnovat, není lepší  příležitost, než začít právě tady, myslím tedy u Baby Balet Praha.

Baby balet Praha slaví letos 15. výročí svého založení a „Letem světem“  je jejich třetí celovečerní titul. Stejně tak jako ty předchozí má zájezdovou verzi pro realizaci projektu s názvem „Invaze tance do regionů“.

Tento nový projekt navazuje na předchozí: „Vítej na světě!“  V předchozím choreografickém pásmu bylo ústředním tématem narození člověka a zrání až do dospělosti, v novém projektu  je téma: „lidé na celém světě.“

(Celková délka programu: 100 minut, počet účinkujících: cca 25 osob, stavba scény: 6 hodin,  bourání: 2 hodiny, plánovaný počet  repríz: 85 v sezónách 2019 – 2022.)

„Na svět nepřicházíme do samoty, ale mezi jiné lidi a jejich přičiněním. Chci-li s někým mluvit, musím překlenout propast a rozdíl mezi mým a jeho světem“ (Jan Sokol)

Projekt dovádí k dokonalosti  seznámení diváků s taneční a pohybově estetickou kulturou různých světových etnik prostřednictvím vybrané etnické hudby a její pohybové stylizace.

Celkově je svět v tomto velkém díle rozdělen do devíti obrazů: Severní Evropa, Jižní Evropa, Západní Evropa, Střední Evropa, Asie, Afrika, Jižní a Severní Amerika a „doma“.  Každý obraz obsahuje 2-4 taneční  etudy, které základními dorozumívacími prostředky – pohybovým slovníkem, hudbou, kostýmy a počítačovou animací  prezentují příslušnou etnickou oblast.&nb sp; A navíc je tu i virtuální moderátor – který zve diváka do  příslušného světa a připomene specifika každé dané oblasti z kulturního hlediska, a to především tancem!

Při výběru se choreografové řídí hlediskem originality daného etnika, výjimečností jeho hudebních projevů a celkovou atmosférou, kterou je vůbec možné vyjádřit na „živém“ jevišti. Autoři se snažili pokrýt téměř celý svět – ale nejvíce impulzů našli samozřejmě přímo v Evropě.

Celkově se dá hovořit o jednom z českých nejlepších představení  – je nabité tancem, který obchází celý svět, zároveň nabízí obraz daných oblastí  a současně přináší i hudbu těchto regionů.  Bravo!

(Tvůrci představení: Vlasta Schneiderová, Pavla Konigsmarková,  Tereza Hloušková, Nela Boudová, Štěpán Benyovszký,  Michal Mocňák)

Taneční magazín

Skutečný příběh baletky ve filmu

Hvězdná kariéra nebo láska? A je to láska nebo nenávist?

V současné době právě probíhá natáčení celovečerního tanečního filmu podle skutečných událostí pod názvem „Můj příběh”.

Film má hvězdné obsazení a milovníci tance si zajisté přijdou na své. Těšit se můžete na  Vlastinu Svátkovou, Terezu Kostkovou, Vilmu Cibulkovou,  Pavla Kříže, Alexandra Rašilova, Milana Kňažka, Betku Stankovou, Nelu Boudovou, Zuzanu Norrisovou, Jaromíra Noska, Zdeňka Maryšku, Romana Vojtka, Martina Stránského či Jiřího Klema nebo Stanislavu Jachnickou..

Taneční magazín bude pravidelně přinášet novinky z natáčení.

Osiřelá dívka Elizabeth rezignuje na úspěšnou kariéru baletky kvůli osudové lásce. Muž jejího srdce má však dvojí tvář, a tak se život s ním stane peklem a Elizabeth musí bojovat o vlastní přežití. Během jediného okamžiku se z krásné ženy stane zrůda bez tváře a budoucnosti. Během nekonečné léčby takřka fatálních popálenin dochází Elizabeth k přesvědčení, že je na konci své cesty, bojuje sama se sebou, se svým znetvořením a alkoholem.

Teprve její  teta Marie jí ukáže, že žít je sice někdy nesmírně složité, ale vždy je o co bojovat a s pomocí svého starého přítele Oldřicha donutí Elizabeth začít znovu. Elizabeth tedy uzavře nešťastnou kapitolu svého života, přestěhuje se z Prahy do Zlína a postoupí tam řadu plastických operací na klinice estetické chirurgie. Ve volných chvílích se naučí pod vedením Oldřicha hrát golf.

 

A právě pobyt v přírodě, klid a nutnost soustředění je pro její poničenou duši tou správnou rehabilitací. Ve svém novém domovském městě, se navíc setkává se čtyřmi neuvěřitelnými ženami a ty se stávají jejími průvodkyněmi novým životem. Vše se zdá jednoduché a „sluncem zalité“, ale jen do té doby, kdy se na scéně znovu objeví její manžel a chce jí zpět. Elizabeth musí začít opravdu bojovat – se svým strachem a závislostí na manželovi i se svými depresemi.


Tento zápas je pro Elizabeth jedinou možností, jak přežít a pokusit se najít nový smysl života. Největší pomoc najde právě u svých nových přítelkyň, a tak se její život dostane na zdánlivě „nemožnou“ a dlouhou cestu ke štěstí, plnou černého humoru, na jejímž konci zažije své „zmrtvýchvstání“.  A i když je to skoro neuvěřitelné, najde i toho pravého muže. Přesně tak jak je zvykem v dobrých amerických filmech. Jenomže tenhle příběh se opravdu stal a Elizabeth jej žije s námi…

 

Producentka Pavla Krečmerová o tanečním sportu říká:  “Pravdou stále zůstává, že holčičky v ryze dívčím sportu jsou zvyklejší na to někoho poslouchat, mají to zřejmě zakotveno z rodiny, dětství a zažitých stereotypů. Do úmoru dřou, přicházejí o dětské hry, mnohdy se to pro jeví i na zdraví, vrcholem je, že si i v tom najdou své štěstí. Chlapci k tomu přistupují jinak. Posuďte, když řeknete klukovi na tréninku ať zhubne, tak Vás jako trenéra bude buď ignorovat nebo se na to ‚vykašle‘. Kdežto dívkám snadněji sáhnete do nitra.”

Taneční film budeme v TANEČNÍM MAGAZÍNU i nadále sledovat. Až přijde do kin, rozhodně si jej nenechte ujít!

Foto: archiv  „Filmmujpribeh”

TANEČNÍ MAGAZÍN