Rozhovor s bollywoodskou tanečnicí, hudebnicí a textařkou Jarmilou Chromíkovou

„Zbožnuju Indii i StarDance.“

Na rozhovor s ní jsem se těšil. Jarmila Chromíková mne zaujala nejen jako sólistka souboru OM DANCE ACADEMY, věnujícího se exotickému bollywoodskému tanci. Na hudební scéně je již zkušenou a žádanou hráčkou na klarinet či klávesy. Mimo jiné stabilně vystupuje s kapelou Glanc, skupinou Underhill Zdeňka Podhůrského, doprovází i jednu z talentovaných pěveckých sester Mátlových – Kateřinu. Rovněž má za sebou studia na renomovaných zahraničních školách a také je kvalitní textařkou. Prostě, renesanční typ umělkyně. I přes výrazná aktiva na hudebním poli jsem nemohl než nezačít exotickým tancem.

Věnujete se exotickému indickému tanci, máte k Indii bližší vztah. Byla jste tam osobně?

V Indii jsem byla zatím jenom jednou v roce 2013 ve státě Gudžarát, takže jsem vlastně té Indie viděla jen úlomek, ale hned jsem navázala báječná přátelství a dokonce po indickém zvyku mohu říci, že mám v Indii dvě rodiny. Jednou z nich je folklórní soubor ,Spandan´ (v překladu ,tlukot srdce´), který téměř každoročně navštěvuje českou republiku v rámci folklórních festivalů. Samozřejmě, že si dopřejeme také pár chvil u mne doma a navzájem se velmi kulturně obohacujeme.“

Zajdete s občas i v Praze do indické restaurace?

Jen opravdu občas, ale indické jídlo mám moc ráda. Spíše častěji si ho dopřávám při různých multikulturních festivalech, indických večírcích a bálech, kde vystupujeme a také ho někdy vařím. Pokud tedy mohu, čtenářům bych doporučila kupříkladu restauraci Curryhouse na Palmovce nebo luxusnější The Pind u Vinohradské vodárny, poblíž stanice metra Jiřího z Poděbrad.“

Jste původně hudebnicí, jak jste se postupně dostala k tanci?

K pohybu jsem tíhla od malička, začínala jsem gymnastikou a baletem a ve škole jsme měly malou taneční skupinu, kde jsme si samy vytvářely choreografie na známé hity. Později jsem dost vyrostla a s tancem byl se slovy ,kdo by se s tebou tam tahal´ na chvíli konec. Jinými slovy – studium na taneční konzervatoři zapovězeno. Ale zároveň jsem hrála na klarinet, a protože hudba a tanec mě vždy lákaly a dávaly mi pocit neuvěřitelně barevného světa bez hranic, rozhodla jsem se pro studium na konzervatoři v oboru klarinet. Přes každodenní rutinu v podobě několikahodinového cvičení na nástroj, jsme si s několika spolužačkami ještě našly čas na tancování. A ve volných chvílích jsme chodily i do dramaticko-divadelního kroužku, kde byl tanec součástí a tvořily i v tomto směru. Vyústěním té snahy bylo naše plesové vystoupení maturantek a absolventek s choreografií na známé ,Chorus line´, s nezbytným kloboučkem. Choreografii jsem vytvořila společně s profesorkou baletu. A to jsem opět pocítila, že tanec prostě musí být součástí mého života.“

To byly první taneční a choreografické kroky, jak to pokračovalo dál?

Další tanec, který mi učaroval, byla salsa. Té jsem se po dobu pěti let věnovala několik večerů a nocí na známých pražských salsotékách a na chvíli se stala členkou Salsa Ladies. Po návratu z Indie jsem ovšem potkala dvě báječné ženy. Ivanku Láznikovou, která mě šarmem sobě vlastním vysvětlila, že musím do svého výčtu zařadit ještě Bollywood. A velmi záhy Lucii Linhartovou, jež mě upoutala svou ryzí láskou k Bollywoodu, kterou velmi neotřele předávala.“

Vraťme se v čase trochu nazpět, chodila jste jako školačka do klasických tanečních?

Absolvovala jsem začátečníky i pokročilé a dodnes se mi vybavují nejen základní kroky, ale dokonce i některé variace. Bavilo mě to.

A co Vám říká klasický balet?

Na balet je nádhera se dívat, ale dnes jsem docela ráda, že jsem tak vyrostla! Klasická průprava se mi ale dnes velmi hodí i v Bollywoodském tanci.“

Na jaký tanec (mimo těch východních) se ráda podíváte v televizi?

Já zbožňuju StarDance, to je opravdu parádní podívaná a pro mě jako pro tanečnici i hudebnici tedy dvojnásobný požitek – blaho pro oči i uši. Mimo jiné tam mám mezi tanečníky i muzikanty přátele. A vždy mě tak baví sledovat o to více, jak se dané choreografie či písně ujmou. Jinak se podívám téměř na vše, co televize v tanci nabídne, je to inspirativní vždy.“

Máte nějaký svůj hudební vzor popřípadě idol?

Přiznám se, že v tomto nejsem úplně vyhraněna. Spíše takovým podnětem je pro mne právě ,Moondance orchestra´– jednak vždy profesionálním a současně zábavným provedením a také úžasnou atmosférou, která v celé partě panuje. To je, myslím, velmi důležitá synergie pro tvorbu a předávání krásna.“

A v oblasti tance se stal také někdo takový, třeba rovněž soubor, Vaší ikonou?

V tanci je to hodně přelétavé. Když studujeme nové indické hity, stanou se jimi bollywoodské hvězdy. Jindy zase sleduji videa odlišných tanečních žánrů, abych viděla, jak pracují. Vzájemně se obohacujeme i ve skupině a už jsem se také přistihla, že někdy naše studentky zatančí něco tak krásně, až mě tím inspirují.“

Co Vás inspirovalo a dovedlo ke studiím v zahraničí?

Další mou vášní jsou jazyky. Jsem přesvědčena, že cestování a poznávání jiných kultur, zvyků a odlišností je velmi důležité, abychom jsme si uvědomili, co vše máme v naší vlasti krásné a hodnotné a vážili si toho. A pak tady byl i prozaický důvod, že bylo místo a dostala jsem stipendium.“

Děláte bollywoodský tanec i bollywoodskou hudbu, setkala jste se někdy s Jiřím Muchou, který je českým nejúspěšnějším autorem hudby pro bollywoodské filmy?

Nesetkala. Zatím. Čímž jste mě přivedl na myšlenku, že bychom to měli napravit…“

Trénujete nějak speciálně pružnost a kondici pro tanec?

Mám zahrádku, kde trávím hodně času, tedy o pružnost není nouze. Kondice neuléhá, protože několik hodin týdně vyučuji, s Lucií a Ivankou vedeme také dětské kurzy na Mezinárodní škole v Nebušicích, kde si na své přijde zejména psychická kondice. 🙂 Dále tvoříme a učíme se nové choreografie, často vystupujeme a přidá-li se několik dalších pohybových aktivit, potřebný koktejl je umíchán.“

Sportujete jako doplňkově?

Nesportuji, vlastně pouze v létě plavu.“

Diváky při vašich vystoupeních vždy zaujmou i výpravné exotické kostýmy. Spolupracujete stabilně s nějakým dovozcem originálních sárí anebo vám někdo kostýmy šije na zakázku?

Většinu kostýmů na máme přímo z Indie, kde poměr cena–výkon je nepřehlédnutelný a pomáhá nám například už zmíněný ,Spandan´. Letos nám věnoval část svého vyřazeného fundusu. Nebo čas od času nám někdo poskytne látky a my si necháme kostýmy ušít u naší dvorní švadleny tady v Čechách.“

Mohou se příchozí zájemci o orientální tanec z řad laiků bez zkušeností hlásit do vašeho OM DANCE ACADEMY-studia? Máte i nějakou přípravku pro lidi bez větší praxe v tomto oboru?

Předně bych ráda vysvětlila, že bollywoodský tanec je samostatná disciplína. Není to v žádném případě břišní tanec, jak se s tím občas setkáváme. Bollywood je o vyprávění příběhu, pohyby a gesta přímo promlouvají k divákovi a je to tanec, který dovoluje zabrousit do vod všech tanečních stylů, tedy může být tradiční s prvky Kathaku (tradiční tanec severní Indie), Bharatanatyamu (tradiční tanec jižní Indie) neb o moderní fúzí.“

A kde konkrétně se mohou hlásit?

Přípravkou bychom mohli nazvat naše pravidelné otevřené hodiny tance na indickém velvyslanectví (Milady Horákové 60/93 u st. Metra Hradčanská – každou středu od 18ti do 19ti hodin). Tam bych chtěla od září pozvat ženy i muže, kteří by si chtěli tento radostný tanec vyzkoušet přímo pod indickou vlajkou. A rovněž na valné většině akcí, kde vystupujeme, připojujeme workshop pro příchozí veřejnost.“

Co chystáte pro nadcházející sezónu 2017/2018? Na co byste ráda čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU pozvala?

Příští týden 24. a 25. srpna v podvečer vystupujeme OM DANCE ACADEMY na Ovocném trhu v Praze 1, kde se každý rok koná World Music and Dance Festival. Mihneme se také na Exotic Food Festivale 2. 9., veletrhu Beauty and Spa v Letňanech 9. 9. a pak už nás opět čekají přípravy na festival České televize Zlatá Praha 30. 9., Dance Life Expo v Brně 11.11. a vyvrcholením roku 2017 bude indický svátek Diwali (svátek světel) 28.10. v pražském kulturním centru Novodvorská.“

A co připravujete s kolegy z hudební oblasti?

Z hudebních aktivit určitě nemohu vynechat úžasný počin Zdeňka Berana – ,Vláda duší´ – https://www.facebook.com/theparliamentofsouls/. K této příležitosti se bude konat galakoncert v muzikálovém divadle Hybernia 2.11., kde mimo jiné uvede kapela SILVERBACK naši novou píseň ,V hlubinách´, kterou jsem exkluzívně pro tuto příležitost otextovala.“

Děkuji za rozhovor s exotickou příchutí.

Foto: archiv Jarmily Chromíkové

Ptal se: Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

10. ročník mezinárodní soutěže Talent Awards již zná své vítěze

Finálový gala večer 10. ročníku mezinárodní a celorepublikové soutěže pro talenty z oblasti kultury, sportu a umění Talent Awards 2017 se konal 13. května

 

Soutěž Talent Awards, jeden  z největších evropských soutěžních projektů,  hledající talenty v oblasti tance, hudby a  sportu, slaví letos 10. výročí.  Jaký byl letošní jubilejní ročník?

Zeptali jsme se prezidentky Talent Awards, paní Muny Al Muchantafové

TM: Jak hodnotíte letošní ročník?  Zlepšují se účastníci Talent Awards nebo zůstávají jejich dovednosti na stejné úrovni?

„Každým rokem se soutěžící zlepšují. Tento rok byl mimořádně  silný. Dá se říct, že byl něčím zvláštní. Byl zkrátka jubilejní a lidé to tak  cítili.“

TM: Pozná i laické oko rozdíly v tanci?

„Určitě ano, rozdíl je vidět. Pokud někdo  chodí pravidelně na kulturní akce, vidí a může tedy porovnávat různá vystoupení.  Každý si samozřejmě udělá svůj úsudek. Ale vím, že kdo má rád umění, tak se  na Talent Awards coby divák vrací rád.“

TM: Přinesl Vám letošní rok také nějaké překvapení?

„V tomto roce bylo zastoupeno více  nových oborů, které v minulosti nebyly zastoupeny vůbec.  Naopak zase chyběly třeba bojové sporty, ale viděli jsme např. flamenco nebo step. Převaha tedy byla v tanečních kategoriích.“

 TM: Co byste si přála pro  příští ročník?

„Mám-li říct pravdu,  potěší mě, když budou lidé trénovat,   mít zájem o kulturu a   budou pro  hudební a taneční scénu něco dělat. Kultura je stále skutečně málo podporovaná.  Při soutěži Talent Awards je  každý dobrý výkon  náležitě ohodnocen.“

TM: Gratulujeme Vám k narození Vaší dcery. Jak zvládáte dvě malé děti a organizaci Talent Awards?

„Je to opravdu náročné. Ale pokud má člověk nějaký cíl a dobrou vůli, tak jde všechno.“

Taneční magazín Vám přeje hodně úspěchů v osobním i pracovním životě!

Finálový gala večer soutěže Talent Awards 2017, jež je svým formátem jedním z největších evropských soutěžních projektů představujících taneční, sportovní a uměleckou scénu se konal  v sobotu 13. května 2017  v divadelním sále „KD MLEJN“.  K vidění bylo mnohé a nutno říci, že úroveň tanečníků musíme pochválit.  Břišní tance, Balet, Flamenco, Free Style, Flirt Dance, Scenic Dance, Step Dance, hra na kontrabas a klavír a další obory předvedli výherci všech soutěžních disciplín. Finálový gala večer moderoval Martin Vencl.

První kola castingů se konala v Praze a ve Frýdku – Místku již v dubnu 2017. Aby nemohli být soutěžící, kteří se svému oboru věnují profesionálně, zvýhodňováni, disciplíny byly rozděleny samostatně pro amatéry a pro profesionály. Soutěž nalezla své vítěze  jak z ČR, tak z Ruska, Itálie, Polska, Maďarska, Ukrajiny, Francie, Španělska a Německa. Zúčastnilo se celkem 1.937 soutěžících. Cílem Talent Awards je  nalézt nové talenty v jednotlivých oborech a otevřít jim bránu do světa nových možností a tím navázat na tradici předchozích ročníků soutěže.

Po ukončení 10. ročníku, budou organizátoři propagovat „nové talenty“, jež se umístily v soutěžních kategoriích jako TALENTI daného roku, jako vítězové 10. ročníku soutěže TALENT AWARDS ČR. Cílem tohoto snažení, stejně jako u  ročníků následujících, je pokusit se odstartovat dráhu do síně slávy choreografům, tanečníkům, sportovcům, umělcům, příznivcům kultury, zábavy a také adrenalinu. Soutěž probíhá pod záštitou uměleckého garanta a pořadatele soutěže, jímž je Profesionální škola orientálního tance MUNA v čele se zakladatelkou a prezidentkou soutěže Munou Al Muchantafovou.

 

Výherci 2017

Seznam výherců pro rok 2017 v jednotlivých soutěžních kategoriích v 10. jubilejním ročníku mezinárodní soutěže TALENT AWARDS:

BELLY DANCE – AMATÉŘI – DÍVČÍ TEENAGE – SÓLO:

Michaela Holubová – Bruntál – sólo – amatérka – 3. MÍSTO

Magdalena Juroszová – Český Těšín – sólo – amatérka – 2.MÍSTO

Nela Jedounková – Velešovice – sólo – amatérka – 1.MÍSTO

————————————————————————————————

BELLY DANCE – AMATÉŘI – DÍVČÍ TEENAGE – DUETA:

Duo Zainab – ITÁLIE – Řím  – duo – amatérky – 3.MÍSTO

Duo Wisal – POLSKO – Toruň – duo – amatérky – 2.MÍSTO

Duo Saleema – MAĎARSKO – Budapešť  – duo – amatérky – 1.MÍSTO

————————————————————————————————

BELLY DANCE – AMATÉŘI – DÍVČÍ TEENAGE – SKUPINY:

Salwa – UKRAJINA – Kyjev  – skupiny – amatérky – 3. MÍSTO

Dambra Bruntál – Bruntál –  skupiny – amatérky – 2.MÍSTO

Belly Jareen – Slaný – skupiny – amatérky – 1.MÍSTO

————————————————————————————————

BELLY DANCE – AMATÉŘI – ŽENY SENIORKY – SÓLO:

Irina Romanova – RUSKO – Kazaň – sólo – amatérka – 3. MÍSTO

Nina Aleyeva – RUSKO – Perm – sólo – amatérka – 2.MÍSTO

Svetlana Dragunova – RUSKO – Ufa – sólo – amatérka – 1.MÍSTO

————————————————————————————————

BELLY DANCE – PROFESIONÁLOVÉ – ŽENY JUNIORKY – SÓLO:

Dana Lišková – Devra – Příbor – sólo – profesionál – 3.MÍSTO

Olga Konůpková – Delphine – Praha – sólo – profesionál – 2.MÍSTO

Monika Petrová – Atreya – Beroun – sólo – profesionál – 1. MÍSTO

————————————————————————————————

BELLY DANCE – PROFESIONÁLOVÉ – ŽENY SENIORKY – SÓLO:

Paulette Moreau – FRANCIE – Paříž – sólo – profesionál – 3.MÍSTO

Zdeňka Rysová – Dambra – Bruntál – sólo – profesionál – 2. MÍSTO

Blanca Núñez – ŠPANĚLSKO – Barcelona – sólo – profesionál – 1.MÍSTO

————————————————————————————————

BELLY DANCE –  AMATÉŘI – ŽENY JUNIORKY + SENIORKY – SKUPINY:

Malikai Mughal – Brno – skupiny – amatérky – 3.MÍSTO

Nadira – Otrokovice  – skupiny – amatérky – 2.MÍSTO

Kharida – Otrokovice – skupiny – amatérky – 1.MÍSTO

————————————————————————————————

BELLY DANCE –  PROFESIONÁLOVÉ – ŽENY JUNIORKY + SENIORKY – SKUPINY:

Maha – POLSKO – Poznaň – skupiny – profesionálové – 3. MÍSTO

Galatea – Příbram – skupiny – profesionálové – 2.MÍSTO

Warda – Vyškov – skupiny – profesionálové – 1.MÍSTO

————————————————————————————————

SCENIC DANCE – AMATÉŘI – JUNIOŘI – SÓLO:

Valerie Ostenová – Praha – sólo – amatérka – VÍTĚZKA

————————————————————————————————

BALET – AMATÉŘI – SENIOŘI – SÓLO:

Kristina Hartlová – Praha – sólo – amatérka – VÍTĚZKA

————————————————————————————————

FREE STYLE – AMATÉŘI – SENIOŘI – SÓLO:

Kristina Hartlová – Praha – sólo – amatérka – VÍTĚZKA

————————————————————————————————

FREE STYLE – PROFESIONÁLOVÉ – SENIOŘI – SÓLO:

Georg Weber – NĚMECKO – Berlín – sólo – profesionál – VÍTĚZ

————————————————————————————————

FREE STYLE – AMATÉŘI – SENIOŘI – SKUPINY:

Pojď Blíž – Praha – skupiny – amatéři – VÍTĚZOVÉ

————————————————————————————————

STEP DANCE – PROFESIONÁLOVÉ – SENIOŘI – SÓLO:

Iva Šebelová – Neplachovice – sólo – profesionál – VÍTĚZKA

————————————————————————————————

HRA NA HUDEBNÍ NÁSTROJE–Kontrabas+klavír-PROFESIONÁLOVÉ–SENIOŘI– DUET:

Michael Máša & Ladislava Jančová–Lipník nad Bečvou–duo–profesionálové- VÍTĚZOVÉ

————————————————————————————————

FLAMENCO – PROFESIONÁLOVÉ – SENIOŘI – SÓLO:

Ariel Sánchez – ŠPANĚLSKO – Valencie – sólo – profesionál – VÍTĚZKA

————————————————————————————————

FLAMENCO – PROFESIONÁLOVÉ – SENIOŘI – DUO:

Mercedes – ŠPANĚLSKO – Valencie – duo – profesionálové – VÍTĚZOVÉ

————————————————————————————————

FLAMENCO – AMATÉŘI – JUNIOŘI – SKUPINY:

TS RIA Vrbno Pod Pradědem – Bruntál – skupiny – amatéři – VÍTĚZOVÉ

————————————————————————————————

FLAMENCO – PROFESIONÁLOVÉ – SENIOŘI – SKUPINY:

Dambra Bruntál – Bruntál – skupiny – profesionálové – VÍTĚZOVÉ

————————————————————————————————

 

CELKEM 103. VÍTĚZŮ V 10. ROČNÍKU MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽE TALENT AWARDS. Blahopřejeme!!!

Další podrobnosti o soutěži včetně fotografií a kontaktů naleznete na www.talentawards.eu.

 

Přihlášky a pravidla k 11. ročníku soutěže naleznete na webových stránkách Talent Awards od ledna 2018.

 

Foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

Souboj stylů v Arše

Jen málokdy můžete mít během produkce klasického baletu zapnutý mobil, dupat, řvát i pískat zároveň. Během tanečního souboje stylů to možné je! Dokonce vás moderátoři vybízejí ještě ke většímu řvaní a fandění. Nebo k pískání proti těm, kterým zrovna palce nedržíte!

Česko-německý taneční festival „Dance tranzit“, v Německu známý rovněž pod názvem spolupořádající drážďanské organizace „Hellerau“, vyvrcholil druhou dubnovou středu v pražském divadle Archa. Již před tím však probíhal na scéně Ponec, ve studiu Alta a jeho seminární i diskusní část v pražském Goethově Institutu. Probíhal za přispění Magistrátu hlavního města Prahy, Česko-německého fondu budoucnosti a Theatronu. A vyvrcholení festivalu to bylo důstojné i civilní zároveň. Byl jím totiž stále žádanější a módnější souboj tanečních stylů. Pouze musíme uvést na pravou míru, že nešlo – jak bylo nepravdivě inzerováno – o premiérové pražské uvedení tohoto tanečního souboje. Již v roce 2014 se totiž toto atraktivní mezioborové klání v české metropoli odehrávalo na půdě THEATRO MUSIC KLUBU, pod hlavičkou „Stage – Tanečního nebe“.

Taneční festival „Dance tranzit“ se odehrával v Praze (mezi 10. – 12. dubnem) a v německých Drážďanech (21. – 29. dubna) a Lipsku (27. – 29. dubna). Jeho pražská část nabídla ukázku české i německé tvorby. Předvedly se na něm vrcholné soubory (jakou je skupina 420PEOPLE) či jednotlivci (typu Terezy Hradílkové) a množství německých hostů.

Trochu symbolicky se vrchol festivalu „Dance tranzit“ odehrával v divadle Archa, které – pod vedením Ondřeje Hraba – dalo již dávno zelenou moderním divadelním a pohybovým formám. A rovněž zřejmě jaksi symbolicky zasedla v porotě tanečního souboje stylů právě manželka Ondřeje Hraba, režisérka Jana Svobodová.

Poohlédněme se trochu do historie tance bojového a tanečních soubojů. Souboje i tanec se zřejmě spojovaly už v pravěku v rituálních válkách a náboženských obřadech. V současnosti rovněž můžete pozorovat různé bojové tance či bojová umění s tanečními prvky. Snad nejznámějším bojovým tancem je „maori haka“, patřící ke kulturním dědictví novozélandských Maorů. Také sikhské bojové umění gatka používá množství tanečních a rituálních prvků. Některé tance jsou součástí rituálů bojových umění, jako například tanec „waikhru“, jímž bojovníci thajského boxu prokazují úctu božstvům i svému učiteli. Fenomén boje je přirozenou součástí a často i ústřední myšlenkou mnoha moderních tanců. A právě souboj tanečních stylů, za účasti těch nejmodernějších druhů tance se stává jakýmsi fenoménem dnešní doby .

V pražském divadle Archa se střetly čtyři taneční styly – klasický balet, break dance, současný tanec a taneční folklór. Na „soupiskách“ jednotlivých týmů se objevily české taneční pojmy. Klasický balet reprezentovali zástupci pražského Národního divadla: Cornelia Seibold, Nikola Márová, Veaceslav Burlac a Michal Štípa. Reprezentanty break dance byla skupina The Saxonz. Současný tanec zastupovali: Tereza Hradílková, Cindy Hammer, Kristin Mente a Lukáš Homola. Folklórní tanec naopak reprezentovali: Barbora Dastychová, Anna Kopecká, Michal Peterka a Michal Soukup. V porotě potom – kromě již v úvodu jmenované Jany Svo bodové – zasedli Markéta Perroud, Vendula Poznarová a Jan Kodet.

Celý taneční souboj stylů gradoval a měl velkou diváckou odezvu. Málokdy si během produkce klasického baletu můžete v hledišti nahlas zařvat, zadupat, zapískat či používat mobil! To vše při souboji stylů nevadilo, ani nebylo zakázáno.

Pouze poněkud nesourodě a rozpačitě působila „mezinárodní“ dvojice moderátorů. Německý Ludi Rockoon byl věren klasickému německému bavičství, ve stopách moderátorů dávných „Ein Kessel Buntes“. Prostě, onen mírně pivní trochu obhroublý humor, připomínající ono nepopulární „otírání si nosu židlí“. Jeho partnerka Daniela Voráčková se spíše distancovala od německých prvoplánových vtípků, ale zároveň nebyla schopna vydat ze sebe a za sebe něco charakteristického. Její projev ustrnul pouze na povrchní informační bázi.

Taneční souboj stylů byl zajímavým vyvrcholením festivalu „Dance tranzit“. Škoda, že jej v nejlepším přepůlila divadelní přestávka. A také škoda, že se vydával za pražskou premiéru takového souboje tanečních stylů. Neměl to zapotřebí.

 

Michal Stein 

FOTO: Hellerau a autor

Taneční magazín

Floor on Fire – battle tanečních stylů poprvé v Čechách!

Česko – německý festival Dance transit míří do Čech a máme se na co těšit! Současný tanec, balet, break dance a folklor se potkávají na jednom jevišti

 

 

 

 

Česko-německý festival Dance transit přiváží do Čech poprvé Floor on Fire – battle tanečních stylů!

Dance transit –  Praha – Dresden – Leipizig

Kde?

Praha: 10.-12. 4. 2017
Drážďany: 21.-29. 4. 2017
Lipsko: 27.-29. 4. 2017

Ve dnech 10.–12. dubna se v Praze uskuteční festival Dance transit. Praha.Dresden.Leipzig, který je platformou pro podporu kreativní spolupráce v oblasti současného tance, mezi třemi městy – Prahou, Drážďany a Lipskem. Jeho pražská část nabídne ukázku české a německé taneční tvorby a také první české uvedení populárního konceptu, battlu tanečních stylů, „Floor on Fire – Battle of Styles”, ve kterém se na jevišti potkají nejen různé taneční styly (současný tanec, balet, break dance, folklor), ale rovněž taneční osobnosti z Čech i Německa. Součástí festivalu budou také představení v divadle PONEC, site-specific na Vítkově a zajímavý doprovodný program zaměřený na česko-německou taneční scénu.

„Cílem festivalu je iniciovat intenzivnější propojení tanečních scén partnerských měst, která jsou si blízko nejen  geograficky ,“ říká Markéta Perroud a dodává: „ jsem ráda, že můžeme navázat na úspěšný první ročník, který předčil naše očekávání.“

V rámci prvního ročníku vyjelo do Německa pět různých českých inscenací a dílo DAMÚZY, Spitfire Company, Markéty Vacovské, Lenky Dusilové One Step Before the Fall poté získalo též ocenění festivalu – finanční a rezidenční podporu vzniku nové inscenace určené Spitfire Company. Byl tak podpořen vznik multidisciplinárního díla Constellations I. Before I Say Yes, vytvořené Spitfire Company ve spolupráci s orchestrem BERG, dílo které rovněž zahájí druhý ročník  festivalu 10. dubna. v divadle PONEC.

Druhý den festivalu se zájemci budou moci zúčastnit netradiční procházky se seskupením CreWcollective – Moving Orchestra, s hudebními a tanečními intervencemi tentokrát v česko-německém podání na cestě mezi PONCEM a vrchem Vítkov. V PONCI bude následně uvedeno tanečně-divadelní představení jedné z nejvýraznějších mladých choreografek drážďanské scény – Johanny Roggan. Její the guts company zde představí dílo  Das Fremde / ALIENIdentität, které nás zavede do světa podivna.

Poslední den festivalu Dance transit v Praze je rezervován od 17 hod projekci tanečního dokumentu Silke Abendschein EL SÉPTIMO SENTIDO – I am a dancer. Von der Kunst zu leben v Goethe-Institutu, které proběhne za osobní účasti režisérky. Festival vyvrcholí ve  20 hodin< /u> v Divadle Archa vůbec prvním českým uvedením úspěšného formátu Floor on Fire / Battle of Styles. Koncept battlu konfrontuje, ale především sbližuje tanečníky různých žánrů (současný tanec, balet, break dance, folklór aj.) a odhaluje virtuozitu tance ve všech jeho podobách. Schopnost improvizace, spolupráce a kreativita zúčastněných tanečníků dělá každé jeho uvedení unikátním. Českou scénu budou zastupovat tanečníci baletu ND, českého folklorního tance, německé partnery známá break dance company The Saxonz. Současný tanec pak bude zastoupen reprezentanty jak české, tak německé scény. V rámci festivalu se setkají nejen umělci z partnerských měst, ale i diváci, a to díky Moving Audience.

Přehlídka se dále přemístí do Drážďan a Lipska, kde budou součástí festivalu díla českých souborů a umělců Věry Ondrašíkové, DOT504, Terezy Ondrové a Petera Šavela, Spitfire Company a Orchestru BERG, ME-SY a Renana Martinse Oliviera, Martiny Hajdyly Lacové a Stano Dobáka, stejně tak jako workshopy light designu Kataríny Ďuricové a Tomáše Morávka, taneční workshop Petera Šavela a prezentace české taneční scény.

Více na www.divadloponec.cz/dancetransit

 

 

 

Kateřina Kavalírová

 

 

Program:

PRAHA / Tanec Praha

 

  1. 4.

20:00 / PONEC  Orchestr BERG, Spitfire Company (CZ): Constellations I. Before I Say Yes

  1. 4.

10:00 / Studio ALTA  Josefine Wosahlo (DE): GYROKINESIS® Metoda (ukázková lekce)

12:30 / Studio ALTA  prezentace TanzNetzDresden  (DE)

18:30 / PONEC / Vítkov  CrewCollective: Moving Orchestra (CZ/DE)

20:00 / PONEC  the guts company (DE): Das Fremde / ALIENIdentität

  1. 4.

17:00 / GOETHE-INSTITUT  Silke Abendschein (DE): EL SÉPTIMO SENTIDO I am a dancer. Von der Kunst zu leben – dokumentární film a diskuse s režisérkou

20:00 / Divadlo Archa  Floor on Fire  Battle of Styles  (DE/CZ)

 

DRESDEN / HELLERAU – Evropské centrum umění Drážďany

  1. a 22. 4. 11:00 – 18:00

Katarína Ďuricová & Tomáš Morávek (CZ) : Light design Workshop

  1. 4.

18:30 Markéta Perroud a Zuzana Hájková (CZ): Prezentace o české taneční scéně

20:00  Věra Ondrašíková (CZ): Guide

21:30   Anna Till / Ulrike Feibig / Juliane Schmidt (DE): Achse, Ader, Zeh  nicht aufhören zu erzählen

 

  1. 4.

20:00 – DOT504 (CZ): Collective Loss of Memory

21:30 – Tereza Ondrová, Peter Šavel (CZ/SK): As Long As Holding Hands

 

  1. 4.

11:00 – Peter Šavel (CZ/SK): Workshop  (CZ/SK)

 

  1. 4. a 28. 4. 18:30

Magdalena Weniger / TanzNetzDresden (CZ): 97 % unknown

 

  1. 4.

20:00 Alma Toaspern / Elpida Orfanidou (DE): Zeitfishen

21:00 Romy Schwarzer (DE): In the Loop

 

28. 4.

20:00 Spitfire Company / BERG Orchestra (CZ): Constellations I. Before I Say Yes

 

  1. 4.

18:00 Silke Abendschein (DE): El Septimo Sentido (film)

20:00 Floor on Fire – Battle of Styles // Czech Edition (DE/CZ)

 

LEIPZIG / LOFFT

 

  1. a 25. 4.

Katarina Ďuricová a Tomáš Morávek (CZ): Workshop světlo a současný tanec

 

  1. 4.

20:00  Renan Martins de Oliveira / ME-SA (CZ/BE): REPLAY

 

  1. 4.

20:00 Blind Date (DE)

 

  1. 4.

20:00 ME-SA/ Martina Hajdyla Lacová/ Stano Dobák (CZ/SK): Supernaturals

Go Plastic (DE): Go West, Young Men

 

 Taneční magazín

Nesklouznout k patosu

Taneční magazín se osobně účastnil besedy s uměleckým šéfem baletu naší první scény Petrem Zuskou. Jak se vyjádřil ke své zbrusu nové inscenaci „Chvění“? Co očekává od svého nástupce ve funkci? Jak vedla besedu Nina Vangeli – Hrušková? Kdo v rámci besedního odpoledne vystoupil s baletní ukázkou? Čtěte už právě teď a tady!

Těsně před premiérou nového baletu „Chvění“ se odehrála na Nové scéně Národního divadla v Praze vskutku zajímavá beseda. Byla věnována uměleckému šéfovi zdejšího baletu Petru Zuskovi. Vedla ji uznávaná kritička, publicistka a choreografka Nina Vangeli – Hrušková. Během akce došlo i na ukázku z inscenace „Chvění“.

Uznávaný tanečník, choreograf a umělecký šéf baletu Národního divadla v Praze Petr Zuska se bilančně zamýšlel nad svými úspěchy, prohrami i životními uměleckými peripetiemi. Měl k tomu ostatně důvod, po patnácti letech totiž končí v pozici uměleckého šéfa baletu naší první scény.

Valná část úvodu úterního odpoledního setkání byla věnována aktuální premiéře „Chvění“. Petr Zuska se obšírněji věnoval zejména koprodukci hudby od dvou autorů, polského komponisty moderní hudby (již zesnulého) Henryka Góreckého a našeho soudobého barda moderního folklóru Jiřího Pavlici. Ostatně, „Chvění“ se jmenuje i právě Pavlicovo hudební album z roku 2007 s podtitulem „Suita dialogů“. A právě dialog byl jedním ze zásadních stavebních kamenů nové baletní inscenace ND. Dialog mezi tanečníkem i hudbou, dialog mezi duem tak rozdílných komponistů, dialog mezi tancem a verši Vladimíra Holana a Jana Skácela, dialog mezi hudbou a sochami Olbrama Zoubka. Pro úplnost dlužno podotknout, že „Chvění“ již Petr Zuska inscenoval v Brně. Avšak v úplně jiném aranžmá.

Paní Nina Vangeli – Hrušková byla trpělivou zpovídající. Dávala Petru Zuskovi svým barvitým spektrem otázek mnoho nových impulzů. Možná, že pouze v několika místech zbytečně „utnula“ Zuskův slibně se rozvíjející monolog?

Krátkou ukázkou ze „Chvění“ si posléze publikum Nové scény podmanila Nikola Márová s Giovanni Rotolou. Oba v praxi dokázali, že Zuskovy choreografie mají neopakovatelný rukopis. Sám jejich autor dodal, že jedna z jeho zásad zní: „Nesklouznout k patosu.“ Samozřejmě, není míněna dogmaticky a bezezbytku na jakýkoli titul.

Velice taktně se spíše po špičkách přešlapovalo kolem osobnosti Zuskova nástupce Filipa Barankiewicze. Ačkoli v rozhovoru publikovaném roku 2014 jej Petr Zuska plně podporoval, nyní se nestavěl ke všem jeho uvažovaným krokům úplně kladně. Ale projevil diplomatický takt a jejich názorový střet příliš nerozmazával.

Řeč se stočila i na nový dokumentární film České televize, který o Zuskovi a hlavně se Zuskou natáčí renomovaný režisér baletních a tanečních profilů Martin Kubala.

Končící šéf baletu se nemohl nevěnovat ani svému dalšímu autorskému projektu „Sólo pro nás dva“, který připravuje ve spolupráci s hudebníkem, písničkářem a textařem Jaromírem Nohavicou. Bude v něm i tančit.

Celá beseda, včetně odpovědí na divácké dotazy, již poněkolikáté dokázala, že Petr Zuska je citlivý umělec, ale i schopný manažer s potřebnou vizí a léty prověřenými zásadami.

FOTO: ARCHIV ND

MICHAL STEIN
TANEČNÍ MAGAZÍN

Fotky z baletu Louskáček téměř ve tmě?

Balet populárnější než kdy dřív! Věděli jste, že na Instagramu je více než 5,9 milionu příspěvků týkajících se baletu?

 

 

Balet patří mezi velmi populární motivy fotografií – věděli jste, že na Instagramu je více než 5,9 milionu příspěvků týkajících se baletu? 

Právě této vznešené taneční disciplíně se věnuje exkluzivní série snímků uvedených společností Nikon, v níž se na pódium vydává balerína Nizozemského národního baletu Melissa Chapski (na Instagramu jako ballerinachi), aby zatančila vůbec první ztvárnění Tance Cukrové víly z baletu Louskáček v téměř úplné tmě.

Balerína Melissa Chapski komentovala po dokončení fotografování: „Tanec ve tmě byl skutečně náročný – v některých částech představení jsem neviděla dobře na podlahu, abych se orientovala, kam se pohybuji. Bylo působivé vidět, jak se vše nakonec podařilo, což by nebylo možné bez tvůrčího přístupu choreografa, fotografa i mě samotné – výsledné dílo bylo vytvořeno na základě spojení několika tvůrčích myslí.“

Melissa je zachycena při tanečním ztvárnění světoznámého klasického vánočního tance fotoaparátem Nikon D3400, což je digitální jednooká zrcadlovka formátu DX pro začátečníky. Úžasné fotografie ukazují, že za nízké hladiny osvětlení tento fotoaparát umožňuje snadné pořizování vysoce kvalitních snímků a jejich okamžité sdílení pomocí bezdrátové technologie Nikon SnapBridge, spojující fotoaparát s chytrým telefonem.

S lehkým fotoaparátem D3400 je snadné pořizovat vysoce kvalitní snímky díky kombinaci velkého obrazového snímače formátu DX s 24,2 milionu pixelů a výkonného systému zpracování obrazu Nikon EXPEED 4. Objektiv NIKKOR pomáhá získat výsledky s bohatými detaily. Široký rozsah citlivostí ISO v hodnotách 100 až 25 600 znamená, že můžete získat brilantní snímky i v téměř úplné tmě na představení, koncertě nebo venku v noci. Funkce Nikon SnapBridge udržujte spojení mezi fotoaparátem a chytrým zařízením prostřednictvím technologie Bluetooth®, takže jsou snímky plně synchronizovány již během fotografování. Stačí jen uchopit telefon a snímky jsou v něm připravené na sdílení: bez starostí, bez čekání.

Exkluzivní představení Tanec Cukrové víly z baletu Louskáček, které bylo pořádáno v téměř úplné tmě, vytvořili pro Nikon nizozemští choreografovéHouse of Makers.

 

Použité vybavení

Laurent Liotardo používal při práci na tomto projektu následující vybavení:

 

* Logotyp Bluetooth® a loga jsou registrované ochranné známky společnosti Bluetooth SIG, Inc. a veškeré jejich použití společností Nikon a jejími pobočkami probíhá v rámci licence.

 

Laurent Liotardo

Laurent, který původně pochází z města Marseille na jihu Francie, nyní sídlí v Londýně a je více než 10 let profesionálním fotografem specializovaným na taneční fotografii, film a svatební fotografii.

Laurentovu zaujetí pro fotografii konkuruje pouze jeho hlavní inspirace – balet. Od 17 let je profesionálním baletním tanečníkem s kariérou po celé Francii. V roce 2003 se stěhuje do Velké Británie a vstupuje do Anglického národního baletu, kde tančí až doposud. Laurent mnoho let pracuje s fotoaparáty Nikon, zejména s modely D810, D5 a D700, a je nadšeným uživatelem objektivů NIKKOR s pevnou ohniskovou vzdáleností, které upřednostňuje před jinými objektivy.

 

Melissa Chapski

Devatenáctiletá Melissa Chapski tančí od svých 15 let – což je ve světě baletu relativně krátká doba. Pochází ze státu Massachusetts v USA a studovala profesionální tréninkový program ve škole Ellison Ballet v New Yorku. Nyní sídlí v Amsterdamu, kde od srpna 2015 tančí pro skupinu Junior Company Nizozemského národního baletu. Doposud se zúčastnila mnoha mezinárodních soutěží a získala zlatou medaili v baletní soutěži Indianapolis International Ballet Competition a Youth America Grand Prix v roce 2015.

Rozhovor s  Melissou Chapski

Jak jste se stala tanečnicí a čeho jste doposud dosáhla?

„S intenzivním tréninkem baletu jsem začala ve věku patnácti let, což je relativně pozdní věk pro zahájení výuky základních technik. Přestěhovala jsem se do New Yorku, abych mohla studovat profesionální tréninkový program ve škole Ellison Ballet, kde jsem baletu zcela propadla. Během následujících čtyř let jsem tančila, soutěžila v mnoha mezinárodních soutěžích a získala zlatou medaili v soutěži Indianapolis International Ballet Competition v roce 2015. Nyní sídlím v Amsterdamu, kde tančím jeden a půl roku ve skupině Junior Company Nizozemského národního baletu

Jaké to je tančit v takto jedinečném kostýmu?

„Mnoho baletek tančilo v určitém okamžiku kariéry Tanec Cukrové víly v baletu Louskáček, ale toto je poprvé, kdy jsem tančila za takto nízké hladiny osvětlení v této úžasné na zakázku vyrobené baletní tutu sukni. Musela jsem si zvyknout na pohyb v kostýmu, byla to odlišná zkušenost od toho, na co jsem byla doposud zvyklá. Malá světélka zapletená do kostýmu zvyšovala jeho hmotnost, ale při prohlížení stopáže videa a snímků přidával kostým tanci nový neotřelý rozměr, pro který byl tanec skutečnou radostí.“

 Jak byste si chtěla uspořádat svůj profil na Instagramu? 

„Pokud jde o můj profil na Instagramu, ráda sdílím to, co právě ve svém životě dělám. Mám ráda videa z představení, protože jde o vzácné okamžiky a já ráda sdílím svůj tanec. Klíčovým prvkem je pro mě autentičnost, protože vše, co umístím online, vidí tisíce lidí. Jsem šťastná, když mám velké množství příznivců, ale jsem si rovněž vědoma, že mohu ovlivnit názory lidí na balet prostřednictvím zveřejňovaných materiálů a že mám potenciál zvýšit význam baletu pro širší publikum. Ráda ihned sdílím své zkušenosti a ráda se vyjadřuji směrem ke svým přízniv cům. Poté, co jsem viděla Laurenta používat při fotografování Nikon D3400 a aplikaci SnapBridge, jsem byla těmito novými technologiemi velmi zaujata. Dostáváte to nejlepší z obou světů – pořizování vysoce kvalitních snímků digitální jednookou zrcadlovkou, které lze ihned sdílet prostřednictvím chytrého zařízení.“

Jaká byla spolupráce se společností Nikon a fotografem baletu, jako je Laurent Liotardo?

„Když mě společnost Nikon požádala o spolupráci na fotografické zakázce, zalíbila se mi myšlenka jiného přístupu k tradičnímu Tanci Cukrové víly a otestování nového fotoaparátu. Spolupráce s Laurentem byla skvělá. Je rovněž baletní tanečník, takže dobře rozumí baletu a instinktivně ví, které snímky a pozice budou úspěšné. Sledovala jsem Laurenta na Instagramu dlouho před touto zakázkou a užívala jsem si jeho působivé snímky.

Fotografie je další formou umění, která mě vždy zajímala, a díky této zakázce jsem se bavila sledováním, jak Laurent maximálně využil možností fotoaparátu za nízké hladiny osvětlení v divadle.“

Jak se vám tančilo za nízké hladiny osvětlení?

„Fotografování za nízké hladiny osvětlení nebylo náročné jen pro fotoaparát, ale rovněž pro mě! Při tak malé hladině osvětlení bylo hlavním problémem vůbec vidět, kde na jevišti se právě nacházím! Jsem zvyklá tančit na jevištích s mnoha různými druhy osvětlení a hledat místa, která mohu použít pro své otáčky a pohyby, ale u této fotografické akce nebyl k dispozici žádný záchytný bod. Musela jsem se ujistit, že jsem dobře vyrovnaná, a spolehnout se plně na svou techniku. Zvyknout si rychle na neznámé okolní prostředí bylo obtížné, ale úsilí se mi vyplatilo, protože výsledky vypadají úžasně.“

Co si myslíte o výsledných snímcích?

„Během fotografování jsem využila každou příležitost, abych se rychle podívala na náhledy snímků na monitoru fotoaparátu. Jsem velmi potěšena konečnými výsledky, protože si myslím, že jsou skutečně velmi hezké. Líbí se mi dramatický kontrast jasného kostýmu na tmavém pozadí a skutečně extrémní osvětlení; snímky tak mají téměř magický vzhled. Již se nemohu dočkat, až budu moci tyto snímky sdílet!“

 

 

Podívejte se na krásné snímky i do zákulisí z focení na tomto videu:

 

 

Foto: Nikon

Michal Večeřa

Taneční magazín

 

Zlatá Praha, Česká televize a taneční umění

Již třiapadesátý ročník mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha se stal pro Michala Steina zamyšlením i k celkové spolupráci České televize jako veřejnoprávního média s tanečními subjekty. Zhodnotil i frekvenci a proporcionalitu přenosů, dokumentů a rozhovorů s tanečními osobnostmi na jednotlivých kanálech České televize. A zároveň se poohlédne do historie Zlaté Prahy…

Je za námi již třiapadesátý ročník mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha. Taková doba trvání mezinárodní televizní soutěže je příležitostí k reminiscenci. A nikoli pouze k ohlédnutí za festivalem samotným, jeho současným ročníkem, festivaly minulými, ale vůbec za spojením „všelidové“ České televize a baletu, tance, popřípadě i moderních tanečních forem.

Vlastní televizní festival Zlatá Praha mám rád. Před lety jsem na něm byl několikrát akreditován jako novinář. Miloval jsem atmosféru nabitého „Pakulu“, jak se Paláci kultury tenkrát již samozřejmě říkalo. A hlavně – tu možnost vybrat si z desítek projekcí. Potkat neformálně i pracovně stovky lidí z televize i filmové branže.

Vybavuji si zajímavé a produkčně náročné setkání v roce 1988, kdy se na jednom pódiu střetli představitelé televizních detektivů. Všem vévodil Yver Renniér jako komisař Moulin. Byl tu německý Derick, tedy jeho představitel Horst Tappert a také Mark McManus interpret anglického detektiva Taggarta. A samozřejmě, že nechyběl „český hlas“ populárního komisaře Moulina v osobní přítomnosti Miroslava Moravce!

zlatapraha1

Na prvním porevolučním, konkrétně sedmadvacátém, ročníku MTF Zlatá Praha 1990 připravil a moderoval autor článku besedu se slavnou operní zpěvačkou Jarmilou Novotnou. Na snímku zleva autor článku, hvězda Metropolitní opery a La Scaly paní Jarmila Novotná a tehdejší moderátor Televizních novin Československé televize Michal Urválek.

Je zajímavé, že mne to odjakživa táhlo – i když byla přepestrá nabídka dramatických či dokumentárních inscenací – k hudebním či tanečním dílům. Roku 1987 mne například velmi zaujal dokument nizozemské společnosti NOS „Fotbalet“, který porovnával přípravu tehdy špičkového fot balisty Marco van Bastena a tanečníka Clinta Farhy. I jejich trenéra legendárního držitele Zlatého míče Johana Cruyffa a choreografa Rudi van Dantziga.

Když se ledy pohnuly, účastnil jsem se Zlaté Prahy i aktivně. Na jejím sedmadvacátém ročníku jsem jednak režíroval vnitřní televizní okruh v Paláci kultury a ještě jsem si navíc pro festival připravil a spoluodmoderoval jednu besedu. A ne ledasjakou! Na Zlatou Prahu jsem tenkrát, díky tomu, že jsem o ni složitě publikoval již za totality, přivedl legendární operní zpěvačku, hvězdu světové velikosti a léta „první dámu“ newyorské Metropolitní opery Jarmilu Novotnou.

zlatapraha2

Na piazzettě Národního divadla a Nové scény to žilo! Představil se tam třeba Bollywoodský tanec anebo oblíbený taneční moderátor České televize (a autor pohádkové knížky) Jan Onder.

Že bych se stal prorokem a nějak instinktivně předpověděl, že se později Zlatá Praha zaměří výhradně na hudbu a tanec? Stalo se tomu tak vzápětí – roku 1993.

Od té doby jsem na festivalu paradoxně nepůsobil. Sledoval jsem zpovzdálí výměny jeho ředitelů či stěhování z Vyšehradu na Malou Stranu a pak na Žofín a potom ještě přes půl rameno Vltavy do Národního divadla.

Letos mne na Zlaté Praze zaujala, mezi jiným i spolupráce s nadací zámku Liteň. Právě toho zámku, na němž žila se svým manželem Jiřím Daubkem legendární operní zpěvačka Jarmila Novotná, již jsem osobně krátce před její smrtí ( 1994) propojil se Zlatou Prahou.

Třiapadesátá Zlatá Praha je i impulsem k závěrečnému zamyšlením nad propojením veřejnoprávní České televize s tanečním děním u nás. I jeho proporcionalitou. Pokud si pouze zběžně prolistujeme televizní program, tak zjistíme, že na ČT ART se objevují desítky záznamů tanečních inscenací, rozhovory s předními osobnostmi taneční, respektive baletní scény, reportáže, dokumenty o českých i světových osobnostech tanečního nebe. Zejména v „Událostech v kultuře“ bývají zastoupeny i menší tanečžánry. Čas od času se na veřejnoprávní obrazovce objeví i mažoretky. Významné taneční události se také objevují i na kanále ČT 2. A nakonec taneční soutěže v rytmu rokenrolu či breakdance se pravidelně objevují i na kanále ČT SPORT. Česká televize vskutku není k tanečnímu umění macešská!

 

Zlatá Praha

Již druhý ročník Zlaté Prahy patřilo poněkud industriální prostředí Nákladového nádraží v Praze 3 na Žižkově moderním tanečním formám a stylům.

Michal Stein

Taneční magazín

FOTO: archiv autora

a tiskové oddělení České televize

Vlastimil Harapes senátorem?!

Bývalý šéf baletu Národního divadla, uznávaný v Čechách i v zahraničí, se rozhodl uplatnit své zkušenosti v politice

 

Vynikající tanečník, režisér, choreograf, taneční pedagog, dlouholetý člen a sólista baletu Národního divadla v Praze a také herec Vlastimil Harapes přijal předběžnou nabídku kandidovat v letošních volbách do Senátu (za Prahu 6).

Proč se jeho dráha odchýlila od umění směrem k politice? Jaké cíle si klade?

Zeptali jsme se…

Vlastimil Harapes:

„Oslovila mě nabídka kandidovat do Senátu,  myslím, že tam není moc těch, kteří by se zabývali kulturou. Cítím, že mohu být prospěšný v oblasti, která je mému srdci nejbližší, ale nejen tam. Rád bych byl přínosem i v oblasti sociální politiky. Mohu čerpat ze svých zkušeností z kulturních institucí  a z angažování v zahraničních institucích (např Itálie, Slovensko).  Také jsem už  25 let čestným předsedou Českého hnutí Speciálních olympiád. Jsem toho názoru, že správný umělec má rád umění v sobě a ne sebe v umění. To samé platí i o politicích.“

 

Držíme palce

Eva Smolíková

Foto: Eva Smolíková

Taneční magazín