Sněhový dort pro baletní královnu

Kdo byla Anna Pavlova? A proč nesou její jméno sladké dobrůtky? A dokonce i žabí stehýnka!

Již několikrát jsem měl tu čest ochutnat dort zvaný „Pavlova“. Vždy jsem myslel, že se jedná o sladkost (koho, čeho) I. P. Pavlova. Ruský vědec, který má v Praze 2 náměstí a stanici metra i městské hromadné dopravy, totiž vyvolával u živočichů slintací reflex. A já měl dojem, že tento dort patří do kategorie těch, po nichž „blahem slintáme“… Ale pravda je jiná. Dort totiž nese jméno slavné ruské tanečnice Anny Pavlové!

Kdo byl otcem?

Anna Pavlova (často u nás psaná též Pavlovová) se narodila 31. ledna 1881 v ruském Petrohradu, jako dcera pradleny Ljubov Feodorovny. Její pravý otec není oficiálně znám.

Když byla Anna ještě velmi malá, její matka se provdala za vojáka v záloze Matvjeje Pavlova. Ten však brzy zemřel. Přesně, když byly Anně dva roky. Obě s matkou byly velmi chudé a dlouhá léta proto trávily s Anninou babičkou.

Škola se zajištěním

Anně Pavlové se zachtělo být tanečnicí již v osmi letech. To, když navštívila představení „Spící krasavice“ v petrohradském Marijánském divadle.

Anna Pavlova

O dva roky později byla Anna přijata jako studentka do Petrohradské carské baletní školy. Tato škola pro klasický tanec svým studentům nabízela navíc celoživotní materiální zajištění. A proč škola carská? Tehdejší vládce Ruska car Alexander III (1845 – 1894) byl totiž jejím hlavním mecenášem.

Ačkoli byla mladá Anna považována za křehkou a ne příliš krásnou, přesto byla velmi pružná. I dlouho působila dívčím dojmem. A hlavně, byla obratná a dokázala se snadno i pružně ohýbat a elasticky kroužit na špičkách.

Okouzlila i Maria Petipu

Nadání mladé studentky zapůsobilo na baletního mistra Maria Petipu, který se posléze stal jejím nejoblíbenějším profesorem. Pavlova se také dobře poučila od dalších slavných pedagogů a choreografů Marinského divadla, jimiž byli Christian Johanssen, Pavel Gerdt a Enrico Cecchetti.

Nejen ti, ale i choreograf Fokin,  jí poskytli klasický školní základ, založený na ruské baletní tradici. V září 1899 Pavlova debutovala v Marinskem divadle. Konkurence tam byla mezi tanečníky  vysoká. Anna Pavlova však mezi ostatními brzy zaujala poetickým výrazem a výraznou technickou kvalitou svých vystoupení.

Křest ohněm ve slavné „Met“

Pavlova se účastnila mnoha uměleckých zájezdů. Odhaduje se, že nacestovala přes čtyři sta tisíc mil!!! A to v době, kdy ještě zdaleka neexistovala letecká doprava. Viděly ji tak milióny diváků na celém světě!

V únoru 1910 se Pavlova, vystupující s moskevským tanečníkem Michajlem Mordikinem (1880 – 1944), poprvé představila v Americe. A to hned ve slavné Metropolitní opeře (zvané slangově „Met“), v New Yorku. Většina amerických diváků ji do té doby nikdy předtím neviděla. Byli z ní uneseni.

Divadlo po carevně

Ačkoli byla tato první turné Pavlovové organizována se souhlasem cara, stejně se její poslední oficiální návštěva Ruska datuje létem 1914. Potom, shodou okolností, vystupovala v Německu. Bezprostředně ji pak, cestou do Londýna, (v srpnu 1914)  zastihla zpráva o vyhlášení války Německa s její domovinou. Umění se upozaďovalo. Nastaly jiné problémy. Smlouvy a povinnosti Pavlovové  vůči carovi, školním závazkům i „jeho“ Marijánskému divadlu, tím pádem zanikly.

A proč se divadlo jmenovalo „Marijánské? Je pojmenováno po carevně Marii Alexandrovně, manželce Carla Alexandra II.

Svět ji ležel u nohou

Od těch dob až do své smrti Pavlova pokračovala v dlouhém, vyčerpávajícím celosvětovém turné. A to j se svým vlastním divadelním ansámblem. Jeho členové pocházeli z různých zemí a nebyli vždy zdaleka tak talentovaní jako šéfka.

Ještě několikrát se Anna úspěšně vrátila do Ameriky. V roce 1917 třeba úspěšně vystupovala v Americe jižní. Roku 1919 naopak navštívila Bahii a Salvador. Neopominula ani Indii.

Návštěvám Pavlové v Indii a spolupráci s tamními experty orientálních tanců se ostatně věnuje již článek o Anně Pavlove v TANEČNÍM MAGAZÍNU z 10. 10. 2013.

Její americká vystoupení v letech 1920 a 1921 již znamenala  páté stěžejní turné Pavlové  po Spojených státech během deseti let! Posléze, roku 1923, její taneční společnost cestovala do Japonska, Číny, opět Indie, Barmy a Egypta. Jižní Afrika, Austrálie a Nový Zéland naopak ležely Pavlové u nohou v roce 1926. Léta 1927 a 1928 byla věnována evropskému turné.

A právě uvedené návštěvy u protinožců mají údajně co společného s dortem…

Dort Pavlova, tentokrát s granátovým jablkem a ozdobený physalisem

Jak to bylo s dortem?

V rámci svého již zmiňovaného celosvětového turné v roce 1926 navštívila Anna Pavlova Nový Zéland.

O víc než šedesát let později autor Anniny biografie Keith Money, v souvislosti s touto událostí, zmiňuje historku o zrození dortu Pavlova. Ten dezert prý připravil šéfkuchař hotelové restaurace ve Wellingtonu. Speciálně, na počest této populární tanečnice. Sněhový dort měl připomínat její nadýchanou sukni a plátky kiwi znázorňovaly zelené růže, kterými byl její taneční kostým vyzdoben.

Anna Pavlova rovněž vystupovala v sousední Austrálii. Konkrétně v roce 1929. Baletka tehdy pobývala ve městě Perth v hotelu Esplanade. Rovněž šéfkuchař tohoto hotelu prý údajně vytvořil lehký dezert z bílkového sněhu, který pojmenoval Pavlova, protože je stejně lehoučký jako ta, co mu dala jméno.

Krinolína Anny Pavlove na archivním obrázku skutečně připomíná nadýchaný dort

Pochází ten dort z Evropy?

Nejen u našich protinožců však vznikaly pokrmy oslavující proslulou baletku. Ve Francii totiž šéfkuchaři připravovali žabí stehýnka à la Pavlova a v USA se prodávala zmrzlina Pavlova.

A podle mnoha dokladů nejen to. S největší pravděpodobností ani samotný dort Pavlova nebyl vynalezen na jižní polokouli, ale k protinožcům doputoval z Evropy přes Ameriku.

Kulinářští experti Andrew Paul Wood a Annabelle Utrechtová předpokládají, že na jih od rovníku recept na zákusek z bílkového sněhu doputoval na zadní straně krabic s kukuřičným škrobem. Do Pavlovy se často přidává trocha škrobu pro dosažení typického měkkého středu. Podle těchto „jídelních“ badatelů u protinožců dokonce nevzniklo ani pojmenování dezertu.

První recept na sladký zákusek nazvaný „Pavlova“ se prý doložitelně objevil už v roce 1911, kdy Anna Pavlova teprve zahajovala své světové turné a kdy o její slávě jižní kontinent pořádně ještě ani nic netušil.

Dort Pavlova si získal světový ohlas a s tím i mnoho obměněných variant. Toto je jeho německá verze, konkrétně schvwarzwaldská podoba.

Pozor na „Meringue“!

Záhady a nedorozumění spojené s tímto dezertem ale ještě zdaleka nekončí.

Milovníky sladkostí totiž může překvapit, že v cukrárnách či kavárnách anebo restauracích se objevuje stejný dezert, kterému se jednou říká „Pavlova a podruhé „Meringue. Rozdíl mezi těmito pojmy vysvětluje cukrářský mistr Maršálek: Meringue, to znamená bílky a cukr v různém poměru. Pro stabilitu se přidává trocha soli či pár kapek citronu. Naopak Pavlova je obohacena o větší díl octa nebo citronové šťávy a nesmí chybět škrob, který výslednému korpusu zajišťuje stabilitu. Správně upečená Pavlova je křupavá a vevnitř má spíše texturu poněkud jako marshmallow.“

Anna Pavlova s labutí (obdobný snímek má Eva Pilarová na titulu svého alba z roku 1974 „Zázrak je žít”)

Labutí píseň

Anna Pavlova aktivně tančila až do konce svého života. Počátkem roku 1931, během turné v nizozemském Haagu, bylo Pavlové sděleno, že přechodila zápal plic. A že její zdravotní stav vyžaduje léčení a operaci.

Bylo jí rovněž důrazně řečeno, že už nikdy nebude schopna tančit, pokud nebude své plicní potíže radikálně léčit. Odmítla podstoupit operaci a řekla: „Pokud nedokážu tančit, raději bych byla mrtvá.“ 

Zemřela na následky zápalu plic v ložnici vedle japonského salonu hotelu „Des Indes“ v nizozemském Haagu. Někdy  kolem půlnoci v pátek 23. ledna 1931. Tři týdny po svých 50. narozeninách. Ke smrtelnému loži si přála přinést svůj kostým z „Labutího jezera“. Poslední její slova před smrtí zněla: „Slyšíte, jak v dálce tančím?“

A závěrem recept:

Jarní Pavlova s čokoládou a čerstvým ovocem

Na korpus:

  • 240 g bílků

  • 240 g cukr krupice

  • 240 g cukr moučka

  • 1 malý citron, šťáva i kůra 

  • 20 g bramborový škrob

  • Na mramorování:

  • 100 g lesního ovoce (maliny, borůvky nebo ostružiny)

Na náplň:

  • 900 g šlehačky 33 %

  • 200 g extra hořké čokolády 80 %

Na ozdobu:

  • 300 g čerstvých malin, borůvek nebo ostružin

Postup:

100 g lesního, třeba i mraženého, ovoce rozmixujeme na jemné pyré.

Troubu předehřejeme na 100 °C. 

Bílky s citronovou šťávou ušleháme elektrickým mixerem do polotuha a po lžících zašleháme krupicový cukr, pak došleháme dotuha a nakonec lehce zamícháme směs cukru moučky, škrobu a citrónové kůry.

Hmotu rozdělíme na tři plechy vyložené papírem na pečení a stěrkou rozetřeme do kruhů o poloměru asi 26 cm. Na ty rovnoměrně rozdělíme připravené pyré a lžící vytvoříme mramor.

Sušíme 3 až 4 hodiny, nebo dokud upečená Pavlova není zcela suchá.

Na náplň si převaříme smetanu a do ní ponorným šlehačem vmixujeme hořkou čokoládu. Necháme přes noc v lednici a druhý den ušleháme do tuha. 

Na první ze tří Pavlov rozetřeme třetinu ušlehané náplně a dobře rozetřeme až do krajů. Přiložíme druhou plackou a rozetřeme další třetinu. Stejně pokračujeme i se zbývající plackou a náplní.

Povrch dobře uhladíme, hustě poklademe ovocem a na závěr pocukrujeme.

Dobrou chuť!

Foto: archiv TANEČNÍHO MAGAZÍNU

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

SERGEJ POLUNIN v Paříži mimo hru! Co na to Praha?

Ruský tanečník ukrajinského původu provokuje. Nejen svými výroky, ale i při vystoupeních.

Pařížská Opera zrušila své pozvání pro světoznámého ukrajinského tanečníka Sergeje Vladimiroviče Polunina, který měl vystupovat v jejím baletním představení „Labutí jezero”. Reagovala tak na sérii nejen homofobních komentářů, které umělec zveřejnil na sociálních sítích, napsal britský list The Guardian. Tento tanečník, narozený 20. listopadu 1989 na Ukrajině má ruské, ukrajinské i srbské občanství.

Sergej Vladimirovič Polunin provokuje svým tancem i nalíčením

Talentovaný tanečník, který je považován za baletní hvězdu světové třídy, měl v únoru v inscenaci baletu „Labutí jezero“ ztvárnit roli prince Siegfrieda. Pařížská Opera ale pozvání zrušila. Údajně v reakci na sérii umělcových homofobních a sexistických výroků.

Podle umělecké šéfky pařížské Opery Aurélie Dupontové je Polunin talentovaným tanečníkem, jeho veřejné vystupování se však neslučuje s hodnotami prestižního uměleckého domu.

Pochlapte se, všichni muži, kteří tančíte balet. Na scéně už jedna baletka je, není nutné, aby byly dvě. Muž by měl být mužem a žena ženou. Mužská a ženská energie vytvářejí rovnováhu. Proto máte koule,” napsal Polunin v prosinci na svém Instagramovém účtu.

Později to dále rozvedl ještě konkrétněji. Svou internetovou diskusí o mužích a ženách: „Baletním umělcům! Muž by měl být mužem i na jevišti, teď je z něho balerína, neměly by být dvě v páru. Muž musí být mužem a žena ženou. Mužská a ženská energie vytvářejí rovnováhu. Na co byste pak měli koule?Totéž platí i mimo balet, chlapi, co je to s vámi? Ženy se dnes ve světě pokoušejí hrát roli mužů, protože je nevzrušujeme a protože jsme ostudní. Muž je vlk, Muž – lev je hlavou rodiny, která se o všechno postará! Co je to s vámi? Přestaňte být bačkory, buďte muži, buďte vojáci. Co je to s tebou? Nezasloužíš si žádnou úctu, život tě dobije, srazí na kolena a smete. Pěkných pár facek, aby ses probudil, karikaturo!!!

Nezůstalo pouze u toho. Tento tanečník se aktuálně, začátkem letošního roku, ve svém příspěvku na sociální sítí zaměřil i na lidi silnější postavy a vyzval veřejnost, aby je fackovala pokaždé, když je uvidí. „Pomůže jim to a povzbudí je to, aby zhubli,” dodal. Tento příspěvek však později smazal.

Jinak je – nyní více než devětadvacetiletý – tanečník světovou hvězdou první velikosti. Začínal původně jako sportovec, gymnasta. Proslavil už ve svých devatenácti letech, kdy se stal nejmladším sólistou Anglického královského baletu. V roce 2012 však oznámil, že s tancem končí a chce se věnovat herectví. Nakonec ale zamířil do Ruska, kde získal občanství, a tančí dál.

Sergej Polunin vzbuzuje ve světě rozporuplné reakce i tím, že tancuje potetován se symbolem svastiky na prsou. Nebo tím, že veřejně sympatizuje s ruským prezidentem Putinem. I proto se tvrdí, že problém Instagramu” je v Paříži pouze  problémem zástupným. Že by skutečně?

Tento kralevic světového baletu má letos vystoupit i v Praze, kde bude k vidění – konkrétně 17. – 21. dubna v pražském Foru Karlín – jeho představení „Satori“.

Jak bude reagovat na Pařížský exces Praha?

Není k dispozici žádný popis fotky.
Detail kontroverzního Poluninova tetování na hrudi…
Na obrázku může být: text
…a stejný motiv se objevuje (v prostředku) i na plakátech, které visí (nejen) po Praze
Foto: archiv TANEČNÍHO MAGAZÍNU
Michal Stein
TANEČNÍ MAGAZÍN

Labutí jezero v Praze a Ostravě

Již tento víkend!

Už tento víkend bude Ostrava a Praha hostit Labutí jezero
v podání prestižního moskevského souboru

Moskevský soubor Russian Classical Ballet  má  Labutí jezero v repertoáru 14 let a za tu dobu jej měli možnost vidět diváci nejen v Evropě, ale také v Asii i Střední a Jižní Americe. Aktuální turné k Labutímu jezeru čítá 78 zastávek v evropských městech. Kromě Ostravy a Prahy se představení uskuteční také v Berlíně, Hamburgu, Lisabonu, Ženevě či Curychu.

Diváci v Ostravě a Praze budou tento víkend svědky mistrovského díla klasického baletu, Čajkovského Labutí jezera,  v podání moskevského souboru Russian Classical Ballet. Ansámbl, v jehož čele stojí uznávaná režisérka Evgeniya Bespalova, ve velké konkurenci sází na trénované tanečníky s mezinárodní zkušeností a propracované dekorace, pocházející z dílny proslulého Petrohradského ateliéru. Představení se odehraje v sobotu 10. listopadu v Ostravě v Multifunkční aule Gong a o den později v Praze ve Foru Karlín.

Choreografie Labutího jezera klade na tanečníky vysoké nároky a vyžaduje značné dovednosti a technické schopnosti při interpretaci postav. Russian Classical Ballet proto dbá na obsazení rolí mistrnými sólisty a umělci, jimž vévodí taneční hvězdy Naděžda Ivanova a Oleg Shaibakov, ověnčení řadou mezinárodních ocenění. „Jsme jedním z mála soukromých divadel, které se snaží udržovat dlouhodobé vztahy s tanečníky, a proto jim také umožňujeme budovat kariéru v rámci naší společnosti. V souboru máme talentované a trénované tanečníky, kteří u nás působí a společně trénují více než pět let,“ vysvětlil promotér souboru Pedro Martins.

Kromě kvalitních tanečních výkonů se diváci mohou těšit na špičkovou scénografii, kterou je možno vidět pouze v předních světových divadlech. Na českou premiéru si Russian Classical Ballet přiveze dekorace vyrobené v Petrohradském ateliéru, jehož klienty jsou mimo jiné Pařížská opera, divadlo La Scala v Miláně či Velké divadlo v Moskvě.

Vstupenky na představení Labutího jezera jsou v prodeji u společnosti Ticketportal. Ceny se pohybují v rozmezí 790 až 1490 korun. Vstupenky bude možno do vyprodání zakoupit v den vystoupení v Multifunkční aule Gong v Ostravě a ve Foru Karlín v Praze.

Termíny představení:

Sobota 10. 11. 2018 od 20 hod, Multifunkční aula Gong

Neděle 11. 11. 2018 od 18 hod, Forum Karlín Praha

Michaela Vávrová 

pro Taneční magazín