Jihočeské divadlo představí novou sezónu na náměstí

Sezóna je za dveřmi a nový systém pro premiérové rezervace také

Divadelní sezóna 2021/2022 je za dveřmi a Jihočeské divadlo se nemůže dočkat, až svým divákům představí její novinky. První ochutnávka je nachystaná přímo na budějovickém náměstí. Na věžích o velikosti 2 x 5 metrů si mohou kolemjdoucí prohlédnout 13 premiérových inscenací činohry, opery, baletu i Malého divadla. Výstava bude na náměstí Přemysla Otakara II. k vidění do konce září.

Na vizuálech nové sezóny spolupracoval fotograf Pavel Hejný, držitel několika cen v oblasti fotografie a kreativní tvorby. Kreativec, který řadu let působil jako fotograf baletu Národního divadla v Praze, dlouhodobě spolupracuje s uměleckými uskupeními Dekkadancers, Jatka 78 nebo režijním duem SKUTR. Pro Jihočeské divadlo již dříve vytvořil vizuál k taneční grotesce Mechanický pomeranč a fotografie k inscenaci před Otáčivým hledištěm Příhody lišky Bystroušky. Grafickou stránku panelů připravili grafici Darjan Hardi a David Šrot, kteří jsou také autory grafického konceptu jubilejní sezóny Jihočeského divadla.

Nový systém pro premiérové rezervace sezóny 2021/2022

období letních produkcí na Otáčivém hledišti je téměř za námi.   Vlivem covidové pandemie byla všechna divadla, včetně JD, po většinu dní minulé sezóny uzavřena pro veřejnost. Za „zavřenými dveřmi“ ale herci  nepřestali zkoušet, aby Vám mohli všechny pečlivě připravené inscenace představit nyní. Při pohledu na dramaturgický plán nezbývá než napsat, že to bude sezóna „našlapaná“ neboť počet premiér bude téměř dvojnásobný.

Z výše uvedených důvodů je připraven  nový systém pro premiérové rezervace. JD Vás nechce  zahlcovat jednotlivými pozvánkami před každou premiérou, a proto Vám pošle pozvánky en bloc, a to vždy na následující měsíc. A jak to bude probíhat? Koncem měsíce dostanete e-mailem seznam všech premiér následujícího měsíce formou přehledného kalendáře. U každé premiéry bude tlačítko, díky kterému jednoduše potvrdíte svou účast. Pak už Vám jen na e-mail přijde potvrzení a informace o tom, kdy bude Vaše vstupenka připravena k vyzvednutí.

JD věří, že nový způsob rezervace vstupenek na premiéry bude přehledný a umožní Vám rychlou a jednoduchou vazbu s divadlem. Samozřejmě, že tu pro Vás stále bude na telefonu, e – mailu či v pokladně a Vaše případné dotazy rádi zodpoví. Ale JD uvítá, pokud pro rezervaci vstupenek na premiéry upřednostníte tento nový systém.

Pokud už nyní plánujete podzimní a zimní kulturní aktivity, tak níže je přehled všech premiér Jihočeského divadla do konce roku 2021.

  1. 9. Café Groll/ činohra – milostná romance z českobudějovických nevěstinců
  2. 9. Rádio Svobodná Bystrouška/ balet – netradiční ztvárnění známého lyrického a humoristického příběhu o nezkrotné a vychytralé lišce
  3. 9. Devatero pohádek/ MD – pohádky na motivy bří Čapků v jedné inscenaci Malého divadla
  4. 9. Selský Baroko / činohra – Jihočeský bestseller
  5. 10. Evžen Oněgin / opera – romantická opera
  6. 10. Perplex/ činohra – absurdní komedie
  7. 10. Cosi fan tutte/ opera – hořce komická opera
  8. 10. Jak se směje zubatá / MD – příběhem o rodině, již navštívila smrt, která se jen tak nemá k odchodu
  9. 10. Pořád jsem to já/ činohra – slavné hollywoodské drama na jevišti
  10. 10. Návrat Krále Šumavy/ činohra – pošumavský western
  11. 10.3+1 / balet – taneční večer tří choreografů/tanečníků baletu Jihočeského divadla plus jednoho hosta
  12. 11. Mefistofeles/ opera – velkolepá opera vrcholného italského romantismu s faustovskou tematikou
  13. 11. Labyrint pana Fauna/ balet – taneční divadlo
  14. 11.Mechanický pomeranč / balet – sureální taneční groteska
  15. 11. Gloria aneb Docela malé klanění docela malému jezulátku/ MD – předvánoční pohádka
  16. 12. Mimi opera/ opera + MD – unikátní projekt pro nejmenší (opera pro batolata)
  17. 12. Marie a Magdaleny/ činohra – sága rodu silných žen

Lukáš Průdek, Gabriela Veselá

pro Taneční magazín

ROBOT RADIUS

Premiéra inscenace Laterny magiky

Experimentální inscenace na Nové scéně Národního divadla otevírá téma přežití lidstva. Vychází z odkazu hry Karla Čapka R. U. R., svou podstatou a uměleckým i technickým pojetím je však víc než aktuální. Odráží znepokojivé vykřičníky 21. století, kterými jsou například klimatické změny, rozvoj umělé inteligence nebo etické otázky genového inženýrství. Jeviště ovládnou mim Radim Vizváry a hudebník Michal Pavlíček, kteří své umění díky speciální technologii real time motion capture zhmotní a rozžijí na velkoformátovém plátně. V premiéře 10. a 11. září 2021.

Technologie pod kontrolou

Na planetě Zemi vyhynul život a ovládají ji jen neživé technologie. Zbyl poslední člověk – vědec, který má dokončit systém transformace člověka fyzického v člověka digitálního. Pochybnosti, které pociťuje, jsou možná tím posledním, co jeho mysl váže k podstatě lidské existence, které se dobrovolně vzdává. Ale třeba bude toto rozhodnutí evolučním skokem, ze kterého vzejde nové lidstvo.

Právě otázka přežití světa za cenu obětování lidstva byla počátečním tvůrčím impulzem pro režisérku Miřenku Čechovou„Zachránit svět bez lidí, z jehož původní podoby zůstaly jen vzpomínky uložené v obřích datových úložištích, anebo jej navždycky zničit? Zničit všechny lidské hodnoty přenesené do virtuálního světa naší věčné digitální přítomnosti? Tento moment se stal výchozím bodem mého uvažování, jak přenést Čapkovu obavu o osud člověka, o zneužití techniky jako prostředku násilí vůči člověku do současného světa.“

Posledního člověka, který podstoupí proměnu v nového digitálního tvora, představuje světově uznávaný pohybový performer a mim Radim Vizváry. Využívá k tomu i nejmodernější technologie, jako je real time motion capture. Laterna magika pracuje s nejnovějším systémem motion capture IMU (Inertial Measurement Units) typu Neuron Studio Pro, který byl letos pro inscenaci Robot Radius dovezen ze Spojených států, a bude tak mít na českém jevišti premiéru.

Když vás naskenují a vytvoří vaše digitální alter ego, je až hrůzostrašné vidět v reálném čase, sebe sama jako ‚avatara‘, který si začne žít svým životem – množit se, zvětšovat, proměňovat jako chameleon a ukazovat vám možnosti, které člověk v reálném světě nemůže nikdy dokázat, padá na vás z toho až pocit úzkosti, zodpovědnosti za destrukci světa,“ dodává Radim Vizváry. Tvůrci představení využívají také vizualizace na LED obrazovce a mezi živé interprety vypustí i dron.

Pavlíček zahraje živě

Hudbu k inscenaci složil světoznámý hudebník Michal Pavlíček a bude ji na jevišti živě dotvářet. „Mojí snahou bylo vytvořit hudbu, která nezní v prvním plánu jen jako kytara a která vedle své emotivní roviny koresponduje s chladnou číselnou tváří digitalizace a světa robotů. Nechtěl jsem jít cestou mnohovrstevnaté hudby s mohutným aranžmá za použití i jiných nástrojů, ale šlo mi o přímočaré vyznění v živém podání jednoho hráče na kytaru.“

I akustické kreace Michala Pavlíčka jsou interaktivní. Snímání zvukové linky spouští nebo ovlivňuje dění na plátně.

Robot Radius míří na EXPO

Projekt Robot Radius vznikl ve spolupráci s Kanceláří generálního komisaře účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2020 a na konci října se v Dubaji představí návštěvníkům z celého světa.

„O adaptaci hry R. U. R. jsme požádali Radima Vizváryho ze dvou důvodů: jednak je rok 2021 stým výročím uvedení Čapkovy hry v Národním divadle a zadruhé pantomima odstraní při uvedení na EXPO v Dubaji, kde narozeniny robota připomeneme, jazykové bariéry,“ vysvětluje Jiří František Potužník, generální komisař české účasti na EXPO, „projekt jsme iniciovali už v roce 2019 a díky Nadaci PPF pro něj vzniká i zcela nová sci-fi jevištní technika hodná Laterny magiky.“ Inscenace tak symbolicky naváže na tradici Laterny magiky, která se jako první multimediální divadlo představila na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.

Robot Radius
Koncept: Radim Vizváry
Scénář, režie: Miřenka Čechová
Hudba: Michal Pavlíček
Vizuální dramaturgie: Amador Artiga
Digitální technologie: Jan Hladil, František Pecháček
Kostýmní výtvarník: Marek Cpin
Light design: Karel Šimek
Sound design: Michal Pavlíček, Martin Tvrdý

Voiceover: Jindřiška Dudziaková, David Matásek

Česká premiéra: 10. a 11. září 2021, Nová scéna ND
Reprízy: 7. 10., 1. a 2. 12. vždy od 20:00

Lucie Kocourková

pro Taneční magazín

Divadlo NoD zahajuje sezónu

Opera LOGIKA CHAOSU / Run OpeRun

Divadlo NoD zahájí sezónu premiérou autorské opery LOGIKA CHAOSU / Run OpeRun

Pražské Divadlo NoD zahájí po dlouhé nucené pauze novou divadelní sezónu premiérou autorské opery kolektivu Run OpeRun s názvem LOGIKA CHAOSU. Inscenace zkoumá, jaký vliv mohou mít malé neurotické poruchy, obsese a strach na běžné společenské situace. Čtyři lidé se setkávají v cizím bytě na večírku. Čtyři lidé a čtyři různé pohledy na stejný večer. Na libreto režisérky Vilmy Bořkovec složili hudebníci Kryštof Kříček a Václav Havelka (členové kapely Please The Trees) s pomocí hudební improvizace operních pěvců současné operní dílo, kde opera a elektronická hudba společně existují vedle sebe. Repertoár Divadla NoD se tak rozšíří o další netradiční divadelní zážitek.

Inscenační projekt by vybrán na základě rezidenční výzvy, kterou Divadlo NoD vypisuje pravidelně každý rok, jako platformu pro umělce z oblasti autorského divadla. „Projekt spolku Run Operun nás zaujal hned od začátku. Autorský přístup k opernímu žánru, kdy inscenace, včetně hudby a zpěvů vzniká opravdu na místě a během zkoušek, nám přijde hodně zajímavý a ojedinělý. Jsme rádi, že se jeho premiéra odehraje v našem divadle, jehož dramaturgie se zaměřuje právě na různé podoby současného autorského divadla.“ říká Natálie Preslová, dramaturgyně a umělecká šéfka Divadla NoD.

LOGIKA CHAOSU otevírá téma obsedantně-kompulzivní poruchy. Dílo však neusiluje o psychologický popis osob trpících neurotickou poruchou, ale o umělecké zachycení emocí, které takový člověk prožívá. Inscenační tým čerpá z vlastních zkušeností a z momentů, které jsou velmi dobře známé nám všem: tíživého pocitu, kdy víme, že něco musíme udělat, ale vůbec netušíme proč. Do této interpretační výzvy Run OpeRun přizval sopranistku Elišku Gattringerovou, Evu Esterkovou v alternaci s Kristýnou Kůstkovou, tenora Ramana Hasymau a barytona Martina Vodrážku. Jednu z hlavních postav ztvární herec Michal Bednář ze souboru 11:55.

Premiéra je plánována na 1. 9. 2021 od 19:30 v Divadle NoD

První repríza proběhne 25. 9. 2021

Hrají: Michal Bednář, Eliška Gattringerová, Raman Hasymau, Eva Esterková / Kristýna Kůstková, Martin Vodrážka

Námět: Vilma Bořkovec, Barbora Pokorná a kolektiv
Hudba: Kryštof Kříček, Václav Havelka
Libreto: Vilma Bořkovec
Hudební spolupráce: Anna Novotná Pešková
Koučka hudební improvizace: Bella Adamova

Režie: Vilma Bořkovec
Dramaturgie: Barbora Pokorná
Scénografie: Anna Pospíšilová
Choreografie: Helena Štávová Ratajová
Kostýmy: Vojtěch Hanyš
Light design: Judita Mejstříková
Make-up: Justina Urbanová
Rekvizity: David Ramdan

 

NoD, Taneční magazín

Výborný nápad

Premiéra „This is not a love song“

Kdysi v dětství jsem si pletl dvě pražská vršovická kina s „leteckými“ názvy – „Pilotů“ a „Vzlet“. Byla blízko sebe a později byla i dlouho uzavřena. V kině „Vzlet“ pak býval sklad filmových plakátů. Nyní obě ožila. „Pilotů“ se vrátilo k původní filmově promítací roli. A „Vzlet“ má patřit širším, zejména divadelním, aktivitám. A právě v něm se v pondělí 28. června odehrála zbrusu nová premiéra progresívního souboru Ufftenživot pod titulem „This is not a love song“.

Jednalo se v podstatě o premiéru na druhou. Jednak o klasickou premiéru divadelní. A za druhé i o režijní celovečerní debut Sáry Arnsteinové. Ta si k úzké spolupráci vybrala herečky Natašu Bednářovou, Kateřinu Císařovou a Lucii Čižinskou a muzikantskou i autorkou osobnost – Báru Zmekovou. Rovněž volba scénografky i dramaturgyně v jedné osobě Natálie Rajnišové byla velmi podstatná. Jak titulek napovídá, tentokrát se vycházelo ze skvělého nápadu: vytvořit určitý hyperbolický nadhled na slavné láskyplné světové hudební hity.

Nebudu zde polemizovat (jako by jistě teď začal populární hudební kritik a dnes i moderátor talk show Honza Dědek) nad výběrem a dramaturgií jednotlivých písní, které bezesporu oblétly svět. Ty zde sice tvořily kostru celého představení, ale byly zde spíše výrazovým prostředkem než hlavním účelem.

Výraznou roli pro celkové vyznění sehrála i nápaditá scéna. Využívala maloplošné (na televizní obrazovce Sony) i velkoplošné projekce na plátně. Takže vlastně i částečná renesance původní funkce někdejšího kina!

Dalším výrazným stavebním prvkem představení „This is not a love song“ jsou kreativní kostýmy. Zde se tvůrkyně skutečně vyřádily. O čemž, v neposlední řadě, svědčí i ohromující počet využitých párů bot. Protagonistky se tak nejen klasicky převlékaly, ale také velmi často přezouvaly!

Bára Zmeková

I tři mušketýři byli čtyři. Tou čtvrtou (nikoli vzadu ani stranou) byla vynikající zpěvačka, skladatelka, textařka i aranžérka Bára Zmeková. Naopak. To ona hudební dramaturgií i kontrastní (tentokrát ne pouze vyplňující) scénickou hudbou dodala celému „This is not a love song“ náladu a zejména gradaci.

Každá premiéra většinou bývá ještě tak trochu rozpačitá. Dílo ještě nebývá usazené. Tentokrát to však nelze jednoznačně říct. Vše bylo připravené a sehrané bez nervozity, výrazných hluchých míst a s potřebným temperamentem. Pouze bych měl jisté připomínky k dramaturgické vyváženosti. Zhruba ve druhé polovině, kdy jsme svědky „módní přehlídky“ se představení začíná poněkud smyslově propadat. A úplný závěr – namísto pointy – vyznívá spíše do ztracena. Náležitou gradaci mu dala teprve vytleskaná, opakovaná přídavková píseň.

TANEČNÍ MAGAZÍN musí zcela na místě ocenit nápaditou choreografii. Zejména tance ve vysokých „korkáčích“ či na jehlových podpatcích jsou doslova nenapodobitelné!!! Výborným nápadem je rovněž simulace mobilního telefonu prostřednictvím – (jak jinak) dámské lodičky.

Typické přezouvání, tentokrát v podání Lucie Čižinské

V úvodu zmíněné filmové předtáčky (patrně od – v doprovodných textech utajeného – Jiřího Šimka?) také zcela jistě celé představení okořenily. A dodaly mu další humorný rozměr.

Nikoli v poslední řadě však musím vyzdvihnou herecké a muzikální výkony sebeironické Nataši Bednářové, temperamentní a pěvecky skvělé Kateřiny Císařové i pohybem fascinující Lucie Čižinské. Režijní ruka Arnsteinové dokázala jejich individuální přednosti spojit v jeden životaschopný celek. Samozřejmě, výrazný podíl na celém projektu „This is not a love song“ nese Bára Zmeková. Osobně jsem od ní předem čekal výraznější autorský podíl… Ale musím uznat, že se tentokrát plně podřídila celku a smyslu představení.

Kateřina Císařová, Lucia Čižinská a Nataša Bednářová

Klasické divadelní programy (alespoň při premiéře) nahradily vtipné pohlednice s protagonistkami. Postrádaly však bližší informační údaje. Je otázkou, zda je to v dnešní „internetově googlovací“ době ještě vůbec potřeba?

Ačkoli jsem úhlavním nepřítelem anglických (i jiných cizojazyčných) názvů u českých inscenací, tak musím po pravdě uznat, že tentokrát byl nadmíru funkční i dostatečně vypovídající. Prostě, režijní prvotina Sáry Arnsteinové „This is not a love song“ stojí za to!

This is not a love song“

Hrají: Nataša Bednářová, Kateřina Císařová, Lucia Čižinská

Režie: Sára Arnsteinová

Hudba: Bára Zmeková

Scénografie a dramaturgie: Natálie Rajnišová

Lightdesign: Štěpán Hejzlar

Produkce: Tereza Tomášová

Psáno z premiéry 28. června 2021.

 

Foto: Facebook Ufftenživot

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN