ProART Festival 2026

Oslava života uměním s desítkami umělců jako lektory

XIII. ročník ProART Festivalu se letos uskuteční v sedmi městech

S mottem „Uměním pečovat o duši“ láká na desítky lektorů – profesionálních umělců – a k vlastní umělecké tvorbě, vnitřnímu prožívání, naslouchání sobě a své intuici.

ProART Festival 2026

Motto: „Uměním pečovat o duši“

 

PRAHA / BRNO / JIČÍN / BOSKOVICE / SLAVONICE / MORAVSKÝ KRUMLOV / OLOMOUC – Mezinárodní multižánrový festival ProART vstupuje do svého 23. ročníku. Letošní téma „Uměním pečovat o duši“ je pozvánkou ke zpomalení a znovuobjevení vnitřní rovnováhy skrze pohyb, hlas, slovo i ticho. Festival v roce 2026 propojí sedm českých a moravských měst a nabídne unikátní platformu pro setkání profesionálních umělců s nadšenými amatéry.

Umění jako cesta k sobě

Letošní dramaturgie klade důraz na autenticitu a prožitek. „Věříme, že umění není luxus navíc, ale přirozený způsob, jak se vracet k sobě, hledat a nacházet radost i životní smysl,“ uvádějí organizátoři. Workshopy i večerní programy v historických kulisách vil a kaplí vytvářejí bezpečný prostor pro sdílení a osobnostní růst.

 

Harmonogram festivalu 2026 (7 zastávek)

BOSKOVICE Panský dvůr 8. – 10. 5. 2026

BRNO Vila Engelsmann 16. – 23. 7. 2026

PRAHA Werichova vila 27. – 30. 7. 2026

JIČÍN Valdštejnská lodžie 1. – 4. 8. 2026

SLAVONICE Spolkový dům 6. – 9. 8. 2026

MORAVSKÝ KRUMLOV Zámecká kaple 25. – 28. 9. 2026

OLOMOUC Vila Primavesi 25. – 28. 10. 2026

 

👥 Výběr lektorů XXIII. ročníku

Lektorský sbor tvoří špičky české i mezinárodní scény napříč obory:

TANEC – POHYB – TĚLO: Nataša Novotná, Jarek Cemerek, Martin Dvořák, Kristýna Němečková, Marek Svobodník, Milan Tomášik, Hana Zanin Pauknerová, Filip Staněk a další.

ZPĚV – HUDBA – HLAS: Lenka Dusilová, Thom Artway, Yvetta Blanarovičová, Zdeněk Bína, Šimon Bilina, Dana Burešová, Lenka Nová, Naďa Válová, Pavla Fendrichová.

DIVADLO – HERECTVÍ – PERFORMANCE: Klára Melíšková a Jaromír Strahovský, Vica Kerekes, Michal Kern, Ivan Fíla, Gabriela Filippi, Marianna Arzumanová, Jiří Honzírek, formace IMPRA.

PSANÍ – VIZUÁL – DESIGN: Anna Bolavá, Petr Soukup, Miroslav Hlaučo, Liběna Rochová, Libuše Jarcovjáková, Zdeněk Bína.

🎟️ Přihlášky a program

Kompletní program jednotlivých workshopů a večerních představení je finálně zveřejněn a spuštěn k prodeji k 1. dubnu 2026 (mimo města Olomouc a Moravský Krumlov). Festival probíhá v tuto chvíli za finanční podpory statutárního města Brna a města Olomouce.

Více informací na: www.proart-festival.cz

 

ProART, Taneční magazín

DEKKADANCERS oslaví 10 let na scéně

Dvě premiéry, výstavy i fotografický workshop

DEKKADANCERS otevírají novou divadelní sezónu oslavami 10. výročí od vzniku druhé generace souboru. Vystoupí na dvou scénách, představí dvě premiéry, dvě výstavy a workshop vedený nejvýraznější osobností české taneční fotografie – Pavlem Hejným. Soubor založili v roce 2009 tehdejší tanečníci Baletu Národního divadla Tom Rychetský a Viktor Konvalinka společně s Pavlem Hejným. Oslavy pak směřují k tzv. 2. generaci DEKKADANCERS, kdy se vedení souboru v roce 2015 ujímají Štěpán Pechar, Ondřej Vinklát a Marek Svobodník. Toto období znamená přechod od příležitostných vystoupení ve formátu sister company Baletu ND k plnohodnotnému tanečnímu tělesu, které má na kontě kolem 80 představení ročně a získalo několik prestižních divadelních ocenění (např. ceny Thálie, Cena Divadelních novin). Dnes soubor vedou Štěpán Pechar a Ondřej Vinklát, kteří jsou i autory většiny inscenací.

Studio 54: Nejvýpravnější premiéra v historii DEKKADANCERS

DEKKADANCERS za sebou mají několik náročných a výpravných koprodukcí, ať již s Českou filharmonií nebo Divadlem bratří Formanů, které se těší desetitisícové návštěvnosti (např. Jonathan Livingston RacekMá vlast či Kniha džunglí). 8. listopadu pak soubor v ARŠE+ uvede dosud nejnáročnější inscenaci ve vlastní produkci, kterou si nadělil k 10. výroční. Studio 54 bude postaveno na humoru a blyštivé show, naváže tak na předchozí úspěšné inscenace typu Poslední večeře či Hornybach 18+Studio 54 je hudebně-taneční show na motivu legendárního newyorského klubu z konce 70. let. Autory představení jsou Štěpán Pechar a Ondřej Vinklát, kteří se zároveň představí v rolích zakladatelů souboru Iana Schragera a Steva Rubella. Hudbu pro představení skládá Jan Šikl, který stál již za hudební složkou inscenace La Dolce Vita a spolupracuje např. s Orchestrem BERG.

„Téma Studia 54 a jeho příběhu v nás rezonuje dlouho a oslavy 10 let od vzniku 2. generace nám připadají jako dobrá příležitost pro jeho uchopení. Shodli jsme se, že nechceme vytvářet dokumentární představení, které by příběh legendárního newyorského klubu vyprávělo od     jeho počátku do jeho rychlého konce. Hledali jsme dramaturgickou nadstavbu, která by v nás zažehla touhu objevovat víc než příběhy lidí, které jsou se Studiem 54 spjaty. Chtěli jsme si zafabulovat. A tak nás napadla myšlenka posledního večírku před koncem světa. Jak by takový večírek vypadal ve Studiu 54? Jaký by byl program? Kdo by na něj přišel? A co by jeho návštěvníci prožívali během posledních hodin svého života?” přibližuje Ondřej Vinklát.

Součástí inscenace bude i tzv. Decompression room s výstavou fotografií Pavla Hejného, které budou ilustrovat vznik tohoto jedinečného představení.

Zpátky ke kořenům: 10 dkg DEKKA

Sezónu na Jatkách78 DEKKADANCERS zahájí 23. září uvedením La Dolce Vity v choreografii Štěpána Pechara and v choreografii Jiřího PokornéhoDo divadla v Holešovické tržnici, domácí scéně souboru, bude směřovat retrospektivní část programu k 10 letům. Ta vyvrcholí na konci listopadu výstavou Pavla Hejného a show 10 dkg DEKKA. Na jateční scéně se 27. a 28. listopadu potkají zakladatelé souboru a většina performerů a tvůrců, kteří prošli historií souboru. Výstavu zahájí herec Jiří Lábus, který je patronem a významným spolupracovníkem souboru.

„DEKKADANCERS byli pro nás obrovskou inspirací a vzorem už během studií na konzervatoři. Jejich tvorbě jsme rozuměli, a sdíleli podobný smysl pro humor, který místy šel až za hranici absurdna. Premiéra Umíněnosti ztracených, kterou Dekkáči uvedli na Nové scéně, byla pro naší tvorbu zásadní. Jejich profesionalita, obrovský elán, ale také hravost a bezstarostnost byla cítit až do poslední řady Nové scény. Humor střídala tklivost a zase naopak. Měli jsme husinu. Hned druhý den jsme se sešli v parku a vymysleli naší prvotinu, kterou jsme nazvali Červenej čudlik. Po absolutoriu jsme nastoupili do Národního Divadla, kde jsme se všichni potkali, společně natáhli suspíky a bílý kamaše, a sem tam si v rámci Dekkáču zablbli,“ říká k počátku spolupráce s DEKKADANCERS Ondřej Vinklát.

Jakmile Tom Rychetský, Viktor Konvalinka a Pavel Hejný oznámili, že z nedostaku časových kapacit ukládají soubor k ledu, rozhodli se Štěpán Pechar s Ondřejem Vinklátem a Markem Svobodníkem navázat na jeho činnost a pokračovat pod hlavičkou DEKKADANCERS. Dnes ve vedení souboru stojí dvojice Pechar – Vinklát.

10 dkg DEKKA bude večerem, který oslaví nejen působení 2. generace, ale i generace první, bez které by ta druhá nebyla. V celovečerním představení protkaném kratšími i delšími fragmenty prací obou generací vystoupí původní obsazení a věkový rozdíl mezi některými tanečníky bude činit bezmála 30 let

Nejen tanec, ale i fotka dělá Dekkáče tím, čím jsou

Není zcela běžné, že by jedním ze zakladatelů tanečního souboru byl fotograf. Tom Rychetský na založení souboru vzpomíná takto: „V Národním Divadle se jednoho dne zjevil jakýsi `huňáč` s foťákem. Byl to Pavel Hejný. Zpočátku fotil zkoušky baletu a mám takové podezření, že hlavně kvůli baletkám, ale to je vedlejší. Pak fotil i představení a ty fotky byly neskutečný. Jednoho večera jsme zašli na pivo a já mu představil koncept své budoucí choreografie Nedokončený kus – tria dvou tanečníků a fotografa. Nápad se mu líbil, a tak jsme si plácli na spolupráci. Premiéra měla velký úspěch a z toho nadšení jsme společně s Viktorem Konvalinkou založili Dekkáče. Takhle jednoduchý to bylo!”

A protože je taneční fotografie integrální součástí DEKKADANCERS, vyhlásili DEKKADANCERS společně s ARCHOU+ open call Kick-Off Vol. II: Foto Workshop. Jedná se o dvoudenní intenzivní fotografický workshop pod vedením Pavla Hejného, který proběhne 23. a 24. září 2025. Jeho součástí je stage focení inscenace La Dolce Vita i tačníků DEKKADANCERS a následný rozbor fotografií. Zaměřuje se na mladé tvůrce do 30 let.

DEKKADANCERS

Skupinu v roce 2009 založili tanečníci a choreografové Viktor Konvalinka a Tom Rychetský, společně s fotografem Pavlem Hejným. V roce 2015 se vedení ujímá tzv. druhá generace DEKKADANCERS – Štěpán Pechar, Ondřej Vinklát, Marek Svobodník. Dnes skupinu vede dvojice Pechar – Vinklát. DEKKADANCERS mají na svém kontě řadu produkcí a představení napříč žánry – od celovečerních tanečních inscenací, až po rozmanité projekty, jako jsou módní přehlídky, hudební videa a koncerty. Soubor se zaměřuje na tvorbu, která překračuje běžnou hranici tance a oslovuje tak širokou veřejnost. Autenticky, bez podbízivosti a s jedinečným přístupem ke každému představení. Spolupracuje s nejlepšími ze svých oborů napříč žánry. Patří mezi ně nejen špičkoví tanečníci, ale i populární hudebníci či renomovaní herci, divadelníci a výtvarníci. Divák si z představení DEKKADANCERS odnáší nejen pohybově-taneční zážitek, ale celistvý divadelní prožitek, často okořeněný o specifický druh humoru, který bortí hranice mezi divákem a performerem.

Mediálním partnerem oslav 10. výročí DEKKADANCERS je Český rozhlas Vltava.

Zuzana Hošková

pro Taneční magazín

PKB pozastavuje po padesáti letech existence činnost

Pražský komorní balet (PKB), jeden z nejdéle působících nezávislých tanečních souborů v České republice, bude od 1. června 2025 nucen přerušit svou kontinuální činnost. I přes padesátiletou tradici, mezinárodní úspěchy a aktivní působení napříč regiony se soubor v letošním roce ocitl ve složité finanční situaci, která neumožňuje další profesionální provoz v dosavadním rozsahu.

Půlstoletí umělecké kontinuity v ohrožení

Pražský komorní balet založil v roce 1975 významný český choreograf Pavel Šmok jako přímého pokračovatele Studia Balet Praha, které vzniklo již v roce 1964. Během pěti dekád se PKB na poli současného tanečního divadla vyprofiloval jako výrazná umělecká značka, pod kterou vznikly desítky původních děl a která uvedla na česká i zahraniční jeviště řadu významných choreografů a špičkových tanečníků.

Rok 2025, kdy si Pražský komorní balet připomíná padesáté výročí svého vzniku, měl být příležitostí k důstojnému bilancování. Místo oslav ale přináší bolestné rozhodnutí – přerušení činnosti, které je výsledkem dlouhodobě nevyrovnaného a nedostatečného financování nezávislých souborů v oblasti tanečního divadla.

Profesionální provoz, celoroční činnost, šíře zásahu

Od roku 2013 PKB funguje v režimu profesionálního souboru s celoroční činností. Vytváří nové inscenace, pravidelně reprezentuje Českou republiku v zahraničí a nabízí taneční umění v regionech, kde jinak nemají diváci možnost kvalitní taneční představení zhlédnout. Pořádá také edukativní programy pro mladé publikum. Po stránce výkonu – počet představení, návštěvnost, dramaturgická náročnost – je PKB srovnatelný s baletními soubory kamenných divadel.

Mezi úspěchy posledních let patří Ceny Thálie (Cena Thálie pro Dominika Vodičku a řada nominací na toto ocenění, například Linda SvidróTereza HlouškováOndřej VinklátBára MüllerováEnnio Zappalà), úspěšná a vyprodaná představení, například KYTICE v choreografii a režii Petra Zusky oceněná nejlepší inscenací roku 2019, LA STRADA choreografa Jiřího Bubeníčka či komponovaný večer Petra Zusky PRO MOU VLAST v rámci Roku České hudby). Soubor pracuje s vynikajícími českými choreografy: Petr ZuskaJiří BubeníčekMarek Svobodník a další. Uměleckým patronem Pražského komorního baletu je světoznámý choreograf Jiří Kylián.

 

Finanční realita a její důsledky

Navzdory těmto výsledkům získal Pražský komorní balet v letošním roce nejnižší podporu v rámci grantového programu Ministerstva kultury pro celoroční činnost a čelí i dlouhodobě nízké podpoře ze strany hlavního města Prahy. Současná výše veřejného financování činí přibližně 4,5 milionu Kč, zatímco celkový roční rozpočet souboru přesahuje 17 milionů Kč.

„Pro soubor s denním provozem, který zaměstnává dvě desítky profesionálů, je tato situace neudržitelná. Po pečlivém zvážení všech možností jsme byli nuceni přistoupit k dočasnému pozastavení činnosti. I nadále však věříme, že se podaří nalézt řešení a k umělecké činnosti se vrátíme,“ uvádí ředitelka Pražského komorního baletu Ladislava Dunovská Jandová.

Výzva k podpoře

Z důvodu aktuální situace dojde ke zrušení více než 12 pracovních míst a omezení plánovaných aktivit včetně zájezdů a vzdělávacích projektů. Část závazků se PKB pokusí i přes tuto obtížnou situaci ještě v letošním roce realizovat.

Na podporu PKB vznikla veřejná petice „Jsme pro zachování Pražského komorního baletu“, kterou mohou zájemci podepsat v Divadle na Vinohradech, v Městské knihovně v Praze nebo v Domě tanečního umění v Braníku.

Pražský komorní balet je největší český nezávislý soubor, který vznikl v roce 1964 a v tehdejším Československu patřil k prvním představitelům současných proudů v moderním tanci. Soubor založil a dvě desítky let pak vedl choreograf Pavel Šmok, jeden z tuzemských protagonistů moderního tance. Experimentální studio Balet Praha (později jen Balet Praha) založili v roce 1964 právě Pavel Šmok spolu s Lubošem Ogounem a Vladimírem Vašutem. Na tento projekt v roce 1975 navázal Pražský komorní balet. Za dobu své existence se soubor stal významným nezávislým a obecně respektovaným reprezentantem českého tanečního umění doma i v zahraničí a získal řadu ocenění. Pražský komorní balet dál hrdě nese dědictví Pavla Šmoka a připravuje premiéry, které přinášejí radost publiku v Praze i po celé České republice.

Foto: Martin Divišek (po posledním představení Kytice)

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Malý princ očima nejmladší generace i Sinfonietta Petra Zusky

Bohemia Balet uvádí Premiéru 24 z dílny pěti choreografů

Bohemia Balet, soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy chystá nový komponovaný program. Večer nese společný název Premiéra 24. Bude totiž velmi různorodý a každá choreografie se ponese v jiném stylu. „Premiéra 24 by se dala charakterizovat, nebo také nazvat Kontrasty II, protože podobně jako podzimní premiéra Kontrasty ve Vinohradském divadle se skládá z kratších tanečních celků, tentokrát dokonce 5 choreografů, z nichž má každý svůj osobitý pohybový ‚rukopis‘. Také žánrově bude večer velmi kontrastní,“ slibuje umělecký ředitel Jaroslav Slavický. Premiéra se koná v sobotu 20. dubna od 19:00 hodin v Divadle Komedie.

Do světa Malého prince zavedou diváky samotní členové souboru Vojtěch Pilbauer a Luisa Brychcínová, kteří se chopili tohoto slavného námětu. Dvě další kompozice budou „ekologického“ ražení: choreografie Potápíme se, kterou charakterizuje paralela se zkázou Titaniku, ale vypovídá především o naší společnosti, je z dílny výborného mladého italského tanečníka a choreografa Sebastiana Mazzii, sólisty baletu Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Druhou je Veteš, o vztahu k „starým“ věcem a jejich hodnotě, v choreografii etablovaného českého tanečníka a choreografa Marka Svobodníka, sólisty Baletu ND. Závěr večera bude tvořit Janáčkova Sinfonietta v choreografii Petra Zusky.

Příležitost pro novou generaci i osvědčení tvůrci

Není to poprvé, co Bohemia Balet dává příležitost mladým tvůrcům z vlastních řad. S nápadem přišli členové Bohemia Baletu sami. Nedostali jsme finanční podporu pro projekt k Roku české hudby, a tak chtěli využít časový prostor, který vznikl. Velmi mě to těší, vítám iniciativu členů pro choreografickou tvůrčí práci, vždyť v Bohemia Baletu vytvořili své choreografické prvotiny Štěpán Pechar, Ondřej Vinklát, David Lampart a ještě předtím při studiu na škole Viktor Konvalinka, Tomáš Rychetský, David Stránský a další. Jsem rád, že se odvážili i Luisa Brychcínová, Vojtěch Pilbauer a také Jan Šimůnek, který vytvořil k inscenaci hudbu,“ říká Jaroslav Slavický. „Nevybrali si zrovna lehké téma, ale zpracovali ho zajímavě a myslím si, že by mohlo diváky oslovit. Určitě jsem připraven podporovat tvůrčí snahy členů souboru a vidím v tom i pozitivní a velmi důležitý směr jejich dalšího uměleckého vývoje.“ Malého prince bude na premiéře tančit student 3. ročníku Matěj Skočdopole a jsou připraveny i dvě alternace pro případ záskoku, a to hned z 1.ročníku.

Sebastiano Mazzia, který je výraznou tváří baletu Jihočeského divadla, vnáší do programu vážnější téma: Legenda říká, že když se Titanic potápěl, orchestr hrál dál… A nejsme náhodou my ten stejný orchestr, který dál hraje svůj život, zatímco se naše planeta potápí v katastrofálních důsledcích klimatických změn? Potápíme se a sledujeme, jak se to děje…“

Marek Svobodník spolupracuje s Bohemia Baletem poprvé. „Jsem tomu velmi rád,“ říká Jaroslav Slavický. „Patří totiž k mladé a velmi výrazné vlně českých choreografů, kteří tvoří autorské choreografie a posouvají tím vývoj českého tance. Bohužel v souborech tzv. ‚kamenných divadel‘ až na výjimky, příliš příležitostí nedostávají. Ptáte se mne, zda bude i jeho nová choreografie komická jako mnoho předchozích – když jsem mu položil vaši otázku, odpověděl mi: ‚Chtěl jsem pro Bohemia Balet vytvořit seriózní kousek. Ale tuším, že se mi to zase nepodaří.‘“ Humor tedy ani na Premiéře 24 chybět nebude.

Rok české hudby navzdory

Po podzimní premiéře Kontrastů jakožto večera složeného z děl tří evropských choreografů se nabízela myšlenka, při tolik proklamovaném Roku české hudby, vytvořit jako novou premiéru inscenaci českých choreografů tvořících na českou hudbu. Projekt však nezískal finanční podporu, a tak Bohemia Balet hledal náhradní program.

„Již nastudovaným opusem bylo Potápíme se, choreografie, která vznikala mimo rámec zamýšlené jarní premiéry. Proto jsem také přivítal iniciativu členů BB pokusit se o nastudování Malého prince. Počátkem března však byla Ministerstvem kultury podpořena celoroční kontinuální činnost BB, a tak jsem se rozhodl znovu oslovit původní choreografy pro uskutečnění, alespoň částečné, původního záměru,“ vysvětluje další změny v plánech umělecký ředitel souboru. „Z důvodu velmi krátkého časového limitu a naplněnosti večera nezůstala již z původního projektu zapojena Marika Blahoutová, která měla vytvořit choreografii na hudbu A. Dvořáka. Věřím ale, že ji bude realizovat v následujícím období,“ dodává.

Vzhledem k tomu, že se nejedná ani o večer českých choreografů (Sebastiano Mazzia je Ital), ani o tvorbu výhradně na českou hudbu, je i výběr hudby volnější. Marek Svobodník však do své koláže zahrnul i dílo českého krále swingu R. A. Dvorského. A 170 let od narození Leoše Janáčka si připomeneme jeho slavnou Sinfoniettou, po které sáhl Petr Zuska! Ten již před časem pro Pražský komorní balet vytvořil zcela novou taneční interpretaci Janáčkových Listů důvěrných.

Janáčkova Sinfonietta do třetice

Je jisté, že někteří diváci budou nové choreografické pojetí Sinfonietty porovnávat s verzemi, s nimiž se proslavili Pavel Šmok a Jiří Kylián, ale Jaroslav Slavický pochybnosti nepřipouští: „Sinfonietta je volbou Petra Zusky, a to je také to, co mě velmi zajímá. Obdivuji jeho odvahu a věřím, že na základě svých zkušeností a choreografického umu vytvoří Sinfoniettu, která bude jedinečná, podobně jako se to podařilo Pavlu Šmokovi a následně Jiřímu Kyliánovi. Netvoříme představení pro pamětníky, ale současné diváky, kteří nejsou ‚zatíženi‘ předchozími verzemi, a je důležité, jak oni přijmou toto ztvárnění geniální Janáčkovy hudby. Moc bych přál divákům, tanečníkům i sobě, aby to bylo ‚do třetice všeho dobrého‘!“

O promyšleném, odpovědném a vysoce uměleckém přístupu k realizaci Sinfonietty svědčí i slova Petra Zusky z jeho anotace do programu: Už jen začáteční a finální fanfáry přinášejí emoci jisté důstojnosti a oslavy. Důstojnosti bez nabubřelosti, oslavy duše této země a jejího národa. Cítím, že právě v aktuálních dobách všeho prostupujícího globalismu a jisté relativizace národních identit a kultur je třeba nechat zmíněnou ‚emoci‘ ve společnosti působit… Zároveň bych tímto chtěl navázat na své o mnoho starší kolegy a snad v mnohém i učitele – Pavla Šmoka a Jiřího Kyliána, kteří tento výjimečný opus zpracovali, každý dle svého, už před mnoha desetiletími a pokusit se neudělat jim, sobě a ani panu Janáčkovi ostudu,“ píše choreograf s pokorou i humorem.

Premiéra Bohemia Baletu přináší nová témata, nové kontrasty a jistě naláká pravidelné diváky baletního umění i nové publikum. Premiéra se uskuteční 20. dubna od 19:00 hodin. Pro velký zájem byl již nasazen do prodeje další termín, a to 12. června v 18:00 hodinVstupenky jsou ke koupi na webu Divadla Komedie, studentské vstupenky za 100 Kč jsou k dispozici pouze při fyzickém nákupu na pokladně DK.

Bohemia Balet i novinky z Taneční konzervatoře hl. m. Prahy můžete sledovat průběžně
na sociálních sítích:

FB Bohemia Balet: @bohemiabalet

IG Bohemia Balet: @bohemia.balet

FB TKHMP: @tkpraha

IG TKHMP: @tanecnikonzervatorhlmprahy

Foto: Adéla Amel Veselá

PhDr. Lucie Kocourková

pro Taneční magazín