Český Krumlov – Taneční magazín

Jihočeské divadlo se prezentovalo na Slovensku

Nejen JD, ale i Český Krumlov a Budějovicko se prezentovaly v zahraničí

V Trenčíně (13. května) a Banské Bystrici (14.května) proběhla prezentace Jihočeského divadla na Slovensku.
Prezentace byla zaměřena na propojení kultury a cestovního ruchu a navázala na předchozí úspěšné prezentace v Rakousku, Německu a Polsku. Slovenským partnerům JD představilo nejen letní program Otáčivého hlediště v Českém Krumlově a nový divadelní festival Jižní Svéráz, ale také kulturní akce a turistické atraktivity města Český Krumlov a regionu Budějovicko.

Jihočeské divadlo se navíc samostatně prezentovalov Bratislavě na tiskové konferenci agentury CzechTourism, věnované tématu kuchařského umění. Zde vystoupili s příspěvkem „Jihočeské divadlo aneb Jak nakrmit diktátora“ a zároveň hosty pozvali na první ročník festivalu imerzivního a site-specific divadla Jižní Svéráz 2026.

Český Krumlov je jedním z nejmalebnějších měst Evropy a právem patří mezi nejnavštěvovanější destinace v České republice. Zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO, nabízí návštěvníkům unikátní kombinaci historických památek, živé kultury a pestré nabídky celoročních akcí. Od festivalů klasické hudby přes historické slavnosti až po adventní trhy – Český Krumlov žije kulturou v každém ročním období.

ČESKÝ KRUMLOV

Památky a kultura

Zápisem na listinu UNESCO se Český Krumlov nechlubí pro nic za nic. Kolem meandrů Vltavy se vine jedinečná historická zástavba, na město shlíží majestátní zámek. Jedinečnou architekturu doplňují muzea, galerie a další kulturní stánky. Také okolí města ukrývá řadu památek: hrady, zámky, kláštery, zříceniny či zbytky keltských sídlišť.

Akce a události v Krumlově a okolí

V každém ročním období je Český Krumlov zahalený do sváteční atmosféry plné slavností, koncertů a festivalů. V široké nabídce nechybí vážná hudba, folklór, jazz, rock a další žánry.
Zaposlouchejte se do hudby, zažijte divadelní představení, přijďte oslavovat nebo si užít sportovní akce.

KOUZELNÝ KRUMLOV

Pohádkově krásné prostředí historického města a magie prvomájové noci – to jsou oslavy příchodu jara v Českém Krumlově. Kouzelný Krumlov nabízí program pro děti i dospělé.
V rámci jarní městské akce, jejímž hlavním tématem je oslava máje, měsíce lásky, se prezentují především aktivity místních souborů, škol a neziskových organizací. Hlavní část
programu probíhá v Městském parku.

SLAVNOSTI PĚTILISTÉ RŮŽE

Čas letního slunovratu je v Českém Krumlově velkou oslavou renesance. Vrátit se do doby pánů z Rožmberka a vychutnat si atmosféru slavícího města můžete při Slavnostech pětilisté růže. Jedná se o tradiční historické slavnosti, které se konají vždy 3. víkend v červnu a opanují celé centrum města Český Krumlov. 37. ročník se uskuteční 20. – 22. 6. 2025.

FESTIVAL KRUMLOV

Festival Krumlov (Mezinárodní hudební festival Český Krumlov) se koná od roku 1992. Díky unikátnímu propojení historického města s klasickou hudbou se stal trvalou součástí evropského kulturního kalendáře. 34. ročník Festivalu Krumlov nabídne 47 koncertů na 17 místech v Českém Krumlově a jeho okolí, na čtyřech z nich vůbec poprvé. Festival přinese od 11. července do 2. srpna 2025 nevšední místa, originální kombinace uměleckých forem, autorů a skladeb a mnohá další nečekaná spojení.

SVATOVÁCLAVSKÉ SLAVNOSTI

Poslední zářijový víkend se v Českém Krumlově nese v duchu oslav přicházejícího podzimu.
Město se stává dějištěm Svatováclavských slavností a Mezinárodního folklórního festivalu – slavností plných hudby, tance, piva, vína a dobrého jídla.

ADVENT A VÁNOCE

Zazpívat si koledy pod širým nebem, bavit se v průvodu andělů, popíjet punč na nejkrásnějším náměstí… To vše zahaleno do sváteční atmosféry. Advent a Vánoce mají v Českém Krumlově svůj nezaměnitelný půvab. Akce inspirující se českými lidovými zvyky a obyčeji probíhá po celý adventní a vánoční čas.

Lenka Cimlová Ostrá

pro Taneční magazín

Příběh Kendeho vily

Kendeho vilu s 80. výročím konce 2. světové války rozezněly skladby židovských autorů

Připomínka 2. světové války, osudy židovské komunity v jižních Čechách a osobitá hudba, která v pohnuté protektorátní historii vznikala. To vše symbolizuje Kendeho vila z 20. let minulého století v Českých Budějovicích. Právě v ní tvořil hendikepovaný skladatel a učitel hudby Rudolf Kende. Snad tak utíkal před realitou do lepšího světa, chtěl zaznamenat krutý osud, který potkal jeho rodinu a mnoho dalších lidí, nebo „obyčejně“ tvořil, protože mu učarovala hudební múza Euterpé. Příběh Kendeho vily jako hudebně-zážitkové představení přináší 34. Festival Krumlov a Paměť národa Jižní Čechy.

Vilu v samém centru Českých Budějovic, Otakarově ulici, si u architekta Josefa Hauptvogla v roce 1920 objednal ředitel důlního podniku v Poříčí Viktor Konrad. Písmeno K na fasádě má budova právě díky němu. Snad to předznamenalo i nového majitele, který noblesní objekt koupil o tři roky později. Obchodník židovského původu Josef Kohn, vlastník a provozovatel velkočistírny peří, který se zřejmě v souvislosti s lepšími podnikatelskými příležitostmi nechal přejmenovat na Josefa Kendeho, měl se ženou Helenou tři syny. Pozornost poutal hlavně nejstarší Rudolf (1910–1958). Pocházel z dvojčat, komplikovaný porod však přežil jen on, a to s celoživotními následky – ochrnuly mu nohy i ruce. Přesto byl neuvěřitelně hudebně talentovaný a od poloviny třicátých let složil na dvacet skladeb. Noty zapisovali jeho žáci. Během unikátní akce v dramaturgii Martina Rudovského s premiérou 15. května 2025 přímo v Kendeho vile příznačně zazněl fragment Smyčcového kvarteta, které Rudolf Kende složil v roce 1944.

„I když Rudolf Kende sám nemohl hrát na žádný nástroj, nějakým v současné době už neznámým způsobem vyučoval hru na klavír. Vilu, v níž s rodiči a sourozenci bydlel, však 11. května 1939 zabavili nacisté a nadějný hudebník i jeho blízcí skončili v Terezíně,“ říká ředitel Paměti národa Jižní Čechy Tomáš Trantina a dodává: „Do Kendeho vily se nejdřív nastěhovala říšská bezpečnostní služba SD, později zde sídlila německá kriminální policie Kripo. Vyšetřovala kriminální delikty, hospodářské přestupky proti Říši a podezření na sabotážní činnost. V rozsáhlém sklepě vznikly vězeňské cely, služebnou prošla řada mlynářů udaných a zatčených za černé mletí, řezníků a soukromých zemědělců kvůli nedovoleným porážkám hospodářských zvířat aj. Tito lidé často skončili v koncentračních táborech.“

V dnes průběžně opravované památce ve správě města České Budějovice, o kterou se stará právě Paměť národa Jižní Čechy, s ambicí vytvořit z ní živé místo pro setkávání se nejen nad historickými budějovickými tématy, se kromě ponurého sklepení zachovaly i majestátní vstupní prostory, obytné části i kouzelná zahrada. Včetně salonního klavíru Kendeho rodiny. Klavír byl ostatně také nástrojem československého hudebního skladatele židovského původu Ervína Schulhoffa (1894–1942). Ten v roce 1914 mimo jiné napsal Divertimento op. 14 pro smyčcový kvartet.

„Na speciálním večeru, který připomněl 80 let od ukončení 2. světové války a osudy židovských skladatelů, zaznělo Schulhoffovo Divertimento,“ říká dramaturg Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov Martin Rudovský a dodává: „Vynikajícího světově oceňovaného klavíristu Ervína Schulhoffa zásadně ovlivnila osobní válečná zkušenost. Ač představoval klasický repertoár i avantgardu své doby, byl také odborníkem na jazz. Z tvorby je patrný také vliv českého a slovanského folklóru, zvlášť Leoše Janáčka. Skladby umělce, který mimo jiné působil jako klavírista pražského rozhlasového orchestru, či v jazzovém orchestru Jaroslava Ježka v Osvobozeném divadle, zahrál v rámci hudebně-zážitkového představení příznačně – stejně jako tvorbu Rudolfa Kendeho – Krása Quartet. České smyčcové kvarteto jsme nevybrali náhodně, jmenuje se podle dalšího českého skladatele židovského původu – Hanse Krásy.“

Akci v Kendeho vile završila díla filmových a muzikálových skladatelů: Summertime, Moon River, They All Laughed z filmu Shall We Dance od bratrů Gershwinových a téma z filmu La dolce vita.

„I když se Rudolf Kende jako jediný ze své rodiny vrátil z terezínského ghetta a na kompoziční činnost před válkou navázal, s propagací své tvorby nebyl příliš úspěšný. Pomoci změnit to může právě projekt Festivalu Krumlov a Paměti národa Jižní Čechy,“ říká ředitelka Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov Gabriela Rachidi a dodává: „Pořádáme ho se snahou, aby se nejen na jména židovských skladatelům jako byli Rudolf Kende, Hans Krása, Pavel Haas, Gideon Klein či Viktor Ullmann nezapomnělo. Také jako poděkováním všem, kteří se zasloužili o ukončení 2. světové války a rovněž jako připomínku konfliktu, který přinesl více než 60 milionů padlých, mnohonásobně více raněných a naprosto nepředstavitelné materiální škody. Rovněž se snahou zdůraznit, že je velmi důležité poučit se z chyb z minulosti a už je neopakovat.“

Pořadatelé hudební cesty časem v Kendeho vile se shodují, že mír a hledání pokojného uspořádání je zásadní pro miliony lidí na celém světě. Pomoci s tím může právě univerzální jazyk jménem HUDBA.

Štěpánka Filipová

pro Taneční magazín

Jedinečná taneční premiéra na Otáčivém hledišti

Strhující inscenace v expresionistickém duchu

Jedinou premiéru v letní sezóně 2023 před Otáčivým hledištěm představí soubor baletu Jihočeského divadla v termínu od 5. do 13. srpna.

Pod strhující inscenací Egon Schiele – Autoportrét je podepsáno režisérské duo SKUTR (Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský) a choreograf Jan Kodet.

Ústředním tématem je tvorba a život expresionistického génia Egona Schieleho. „Rozhodně musím začít výjimečnou choreografií Jana Kodeta a souborem všech tanečníků, kterým moderní tanec padne jako ulitý. Atmosférou místa, kde Schiele nalezl svůj výtvarný jazyk. Ta inscenace má svou magickou atmosféru, která vtahuje. I díky mimořádným kostýmům, scénografii a hudbě,“ komentuje za režisérské duo Lukáš Trpišovský. Zvučná jména zaznívají v celém inscenačním týmu: hudba Petr Kaláb, scénografie Martin Chocholoušek, světelný design Karel Šimek, kostýmy Simona Rybáková. Taneční inscenace inspirovaná detaily z kreseb, obrazů, básní, dopisů i života kontroverzního rakouského malíře Egona Schieleho, slibuje návrat jeho ducha zpět do Českého Krumlova. Odtud pocházela jeho matka a on sám zde strávil část života. Klíčovou inspirací tvůrčímu týmu byla fotografie Schieleho před svým ateliérovým zrcadlem z roku 1915. Umělec sledující sám sebe, vstupující skrze odraz do jiné reality, umělec, který hledá hranice přirozenosti, konvencí, života a smrti. Přestože ho dnes vnímáme jako jednoho ze tří předních představitelů expresionismu, společně s Gustavem Klimtem a Oskarem Kokoschkou, jeho dílo dosáhlo patřičného ocenění až dlouhá desetiletí po jeho smrti.

Premiérou Egon Schiele – Autoportrét soubor baletu Jihočeského divadla Otáčivé hlediště v Českém Krumlově neopouští. V okouzlujících barokních kostýmech jej můžete vidět i ve scénickém provedení Händelova oratoria Mesiáš pod taktovkou šéfdirigenta JD Davida Švece. Režie se ujal umělecký šéf opery Tomáš Ondřej Pilař, který k inscenaci dodává: „Mesiáš je můj splněný sen. Händelova partitura je jako bonboniéra toho nejlepšího, co lze z barokní hudby ochutnat a zámecký park zaplněný 150 postavami v nádherných dobových kostýmech mě při každé repríze přenese doprostřed zahradní slavnosti vrcholného baroka. V této inscenaci se pro mě potkává omračující krása 300 let staré hudby a katarze ze spirituálně hlubokého příběhu.” Tento magický příběh si můžete vychutnat od 17. do 27. srpna.

Mgr. Lenka Cimlová Ostrá

pro Taneční magazín

Otáčivé hlediště v Českém Krumlově navštívil prezident Petr Pavel

Otáčivé hlediště se letos točí již 65. sezónu

Letošní rok je významný pro Jihočeské divadlo i pro centrum ARPIDA. Otáčivé hlediště se letos točí již 65. sezónu a centrum ARPIDA oslavuje 30 let od svého založení.

Obě jubilea se symbolicky spojila na benefičním představení Ženy Jindřicha VIII. aneb Chudák král(em), jehož výtěžek poslouží k vypracování stavebního projektu sociálně terapeutických dílen pro dospělé osoby s tělesným a kombinovaným postižením.

Mezi diváky byl i prezident Petr Pavel s chotí a stal se tak vůbec prvním prezidentem, který Otáčivé hlediště navštívil.

Před představením se prezident zúčastnil krátkého neformálního setkání v zámecké zahradě poblíž letohrádku Bellarie, kde se setkal s ředitelem Jihočeského divadla Lukášem Průdkem, ředitelem centra ARPIDA Markem Wohlgemuthem i s hejtmanem Jihočeského kraje Martinem Kubou. Pochvaloval si možnost spojení více věcí v jedné události – svoji první návštěvu Otáčivého hlediště, příležitost pobýt v krásném kraji s lidmi, kteří jsou v naprosté pohodě a ještě možnost pomoci dobré věci.

Točna se v Českém Krumlově poprvé zatočila v roce 1958 čtyřiceti divákům. O rok později bylo diváků již 400 a točnu svou vlastní silou pohánělo 40 vojáků. Zájem o plenérové divadlo byl obrovský. O další rok později se totiž jeho kapacita opět navýšila, a to rovnou o sto procent. Vojáky vystřídal motorový pohon a 800 diváků si v klidu mohlo vychutnávat zážitky z divadla s největším stropem na světě. Po rekonstrukci točny v devadesátých letech, která divákům přinesla větší komfort, uveze Otáčivé hlediště 644 diváků. Zatím posledními úpravami si Otáčivé hlediště prošlo v roce 2020, kdy došlo k opravě elektroinstalace a nosné konstrukce.

Mgr. Lenka Cimlová Ostrá

pro Taneční magazín