interaktivní – Taneční magazín

Vietnamky, sport, striptýz i filozofie (o receptech nemluvě)

Premiéra „Osobní Fudži“ v A studiu Rubín

Dramata se sportovní tematikou, anebo se dotýkající sportu, jsou stále častěji v kursu. Stačí připomenout „Kouli“ o Heleně Fibingerové anebo Kolečkovo tenisové „Federer –Nadal“. Sportu se dotýkala i brněnská kontroverzní divadelní inscenace „Zaslíbení: balada o vztahu J. Štaidla a H. Maškové“. A nesmíme opomenout ani populární fotbalově úplatkové dialogy Jiřího Lábuse a Petra Čtvrtníčka „Ivánku, kamaráde…“. A nyní je premiérově v obdobném sportovním duchu, na divadelních prknech pražského malostranského Rubínu, uváděno „Osobní Fudži“ dramatičky Lucie Ferenzové v režii Jiřího Ondry.

Toto nové dílo se sportu nevěnuje prvoplánově. Avšak je jím hluboce prodchnuto. I tím, že je věnováno památce nadějného atleta Ondřeje Hodbodě. A úvodem se dá konstatovat, že pokračuje v určité dramaturgické linii A studia Rubín. V tom, že reflektuje tragiku, skepsi, ale zároveň i naději.

Již tradiční, graficky nezaměnitelný leporelový, divadelní program předestíral, že nepůjde zdaleka o nějaký lineární divadelní kus. Což právě naznačovaly inspirační odvolávky na literární či divadelní díla Ēdouarda Levé, Eugena Herrigela či Jamese Clavela. Nejen na ně. Došlo i na japonské jídelní recepty anebo výtvarná díla…

Diváka hned zpočátku nemohly nezaujmout – Vietnamky! Nikoli zástupkyně tohoto národa, nýbrž „žabkovitá“ obuv, populární zde zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Herci, díky nim, již našlapovali a dupali tak nějak východně. Samotné drama by šlo hodnotit na pomezí autorské fikce, vzdálené filozofie a absurdního humoru.

Atmosféru vhodně dokreslovaly vynikající filmové dotáčky. Ty nebyly pouhou ilustrací, nýbrž i nositelem alternativního děje.

Tereza Švejdová a Richard Fiala (v popředí, právě s projekcí přes obličej)

Z herců lze vyzdvihnout snahu i výkon všech, včetně zde jediné herečky Terezy Švejdové. Jiří Panzner se dokázal vysvléci ze svých schematických figur v televizním seriálu TV Nova. Zde byl živočišný, akční a hlavně přesvědčivý. Richard Fiala dodal „Fudži“ potřebný nadhled, ale v kontrastu i hlubší filozofii. Václav Hoskovec přidával inscenaci nejen hudební stránku, ale stal se i nositelem dalších rozměrů díla. Již zmíněná Tereza Švejdová překvapila nejen striptýzem, ale i neotřelým zpěvem a odstíněním svých různých výstupů.

Zmíněná (Hoskovcova) hudební a pěvecká složka (všech) dodává „Osobní Fudži“ nejen náladu, předěl mezi scénami, ale zejména náležitou atmosféru. Bez nadsázky lze říci, že doslova kompaktně drží celé představení.

Scénář klade, svou komplikovaností, mnohovrstevností a nejednoznačností na diváka (a pochopitelně zejména na aktéry) složitý úkol. Vyznat se v té změti obrazů, skečů, ale i přímých ataků. A tím nemyslím pouze interaktivní zapojení hlediště. Měl jsem na mysli rychlé frekvence náznaků, nápadů, někdy nahozených motivů i tvrdě naturalistických sekvencí. Například kontrastní přechod od lehké atletiky k „japonské“ lukostřelbě.

Zmíněné interaktivní zapojení diváků dodává tomuto celému divadlu punc sounáležitosti i náznak cesty z bludného kruhu.

„Osobní Fudži“ určitě vyvolá řadu polemik a diskusí. A to by mělo účelem divadla být.

»Osobní Fudži«

Scénář: Lucie Ferenzová

Režie: Jiří Ondra

Dramaturgie: Dagmar Fričová a Lucie Ferenzová

Scéna a kostýmy: Ivana Kanhäuserová

Hudba: Václav Hoskovec

Projekce: Ondřej Belica

Hrají: Richard Fiala, Jiří Panzner, Tereza Švejdová a Václav Hoskovec

Živá hudba: Václav Hoskovec

Premiéra: 14. června 2021

Psáno z předpremiéry 13. června 2021.

Foto: Patrik Borecký

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Pojďme si zahrát „NINCS“

Taneční interaktivní videohru z dílny Dana Pala Creativity!

MOTTO: „Jsme figurkami společenské, zábavné videohry našeho života, kde hranice mezi realitou a virtuálním světem, je tenká a není jasné, kde se vlastně nacházíme. Občas nás čeká výhra, někdy také souhra a jindy možná prohra. Na cestě za vysněným cílem neustále překonáváme sami sebe. Někdy musíme porazit soupeře, jindy podpořit spoluhráče. Důležité je, že i cesta je cíl.“

Tanečně filmová videohra „NINCS“ je inspirovaná stejnojmenným projektem, uvedeným na jevišti v roce 2019. Tento projekt vychází z herních principů a originálních výtvarných plánků deskových her a herních objektů.

Autorkou scénáře, režie a choreografie je česká choreografka a tanečnice Dana Pala. Filmovou verzi tanečního představení „NINCS videohra“ vytvořila ve spolupráci s kameramanem Efimem Groutskij a dalšími umělci. Pro komplexní uchopení konceptu hry je choreografie doplněna hudebními motivy, jejichž autorem je Martin Vít s bohatými zkušenostmi z tvorby hudebních doprovodů k mobilním hrám a tvůrce animací Petr Raist Šťastný.

Tanečníci svým pohybem neztvárňují pouze bezduché a lehkovážné figurky, ale vytváří paralelu na současnou problematiku společnosti a jedince v ní. Jaké je to být sólový hráč a nebo součást týmu? Co všechno jsme nebo nejsme schopni udělat, abychom se dostali dál? Kolik máme životů? Co je dál? Jaké je být první nebo poslední? Jaké je ocitnout se zničehonic ve videohře?

Více o premiéře na: www.danapalacreativity.com

Link na fb událost: https://fb.me/e/RQ7bYJvZ

Více na webu:

http://danapalacreativity.com/project/pripravujeme/

»NINCS«

Autorský tým:

• Choreografie, koncept, režie: Dana Pala

• Kamera, střih: Efim Groutskij

• Hudba: Martin Vít

• Pohybová spolupráce, účinkující: Jana Maroušková, Don Mulefu, Dana Pala

• Výtvarná spolupráce, scénografie: Jan Kopřiva

• Animace, grafika: Petr Raist Šťastný

• Light design: Isrohan Alvarez, Filip Obermajer

• Kostýmy: Tereza Havránková – atelier SHIU

• Produkce: Dana Pala Creativity

• Projekt vznikl: za podpory Magistrátu hlavního města Prahy

• Premiéra: 27.5. 2021, on-line

• Natočeno: divadlo Venuše ve Švehlovce, Praha

• Délka: 30 – 40 min

Věnováno nastupující generaci počítačových hráčů a bratru Dominikovi.

Dana Pala

Vystudovala Taneční konzervatoř hlavního města Prahy obor moderní tanec a pedagogika. Absolvovala v oboru Choreografie na pražské HAMU v magisterském programu. Absolvovala roční stáž v Institut del Teatre Barcelona. Choreografickou praxi získala v Teatre SANS na Mallorce. V autorské tvorbě často pracuje v netradičních prostorách, ve kterých hledá možnosti provázání choreografie s architekturou. V Praze vytvořila projekt „Materia” pro věž a kryptu Plečnikova kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech. V roce 2014 získala ocenění ACDIB za nejlepší choreografický taneční projekt roku. Vytvořila choreografii „PULS” v pražské La Fabrice. Taneční film „Materia touch“ uvedla na New York Bronx Film a v sezóně 2015/2016 byla autorkou choreografie k opeře „Slavík/ Jolanta” v Národním divadle v Praze. V roce 2018 choreograficky spolupracovala s dirigentem Varhanem Orchestrovičem Bauerem a pohybově ztvárnila díla: „Antikody“, „Goyovy přízraky“ a „Česká hymna“. V září 2018 byla její autorská inscenace „La Mar“ oceněna a pozvána do Shanghaje na čínský festival současného tance Dance Stages. Je zakladatelkou kreativní školy pro moderní tanec Dana Pala Creativity, která pracuje od roku 2018 ve středočeském Mělníku.

O taneční company Dana Pala Creativity:

Dana Pala Creativity je uskupení tanečníků a umělců, založené českou choreografkou Danou Pala v roce 2013. Hlavní myšlenkou je tvorba nových tanečních projektů, vzdělávání v současném tanci a propojení různých uměleckých disciplín oblasti tance, hudby, scénografie, architektury i multimediálních technik. Dana Pala Creativity spolupracuje také s umělci odlišných národností a své projekty prezentuje v České Republice a v zahraničí. Taneční škola Dana Pala Creativity je provozována od roku 2018 v Mělníku u Prahy.

Foto: Michal Hančovský a archiv

Slávka Pivovarová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Jak hledat finance z EU?

Interaktivní nástroj na vyhledávání financování z EU programů pro audiovizuální a mediální odvětví

Evropská komise spustila beta verzi nového interaktivního nástroje na vyhledávání informací o financování z EU programů pro audiovizuální a mediální odvětví.

Zahrnuje informace o různých relevantních programech EU jako jsou Kreativní Evropa, Erasmus+, Horizont Europe, InvestEU a dalších, aby audiovizuálním a mediálním společnostem pomohla najít nejvhodnější možnost financování.

Nástroj je jedním z prvních výsledků Akčního plánu EU na podporu mediálního a audiovizuálního odvětví přijatého v prosinci 2020.

Finální verze nástroje obsahující budoucí výzvy bude spuštěna po schválení EU programů pro období 2021 až 2027.

Komise zve všechny zainteresované strany k otestování beta verze a zaslání připomínek k nástroji do 28. května 2021 na adresu CNECT-I3@ec.europa.eu.

Více informací a odkaz na interaktivní vyhledávač najdete zde.

Sdílet

Bližší podrobnosti na: www.mediadeskcz.eu

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„PŘIJĎTE SI VYZKOUŠET VLASTNÍ SMRT“…

…láká pozornost budoucích diváků nový divadelní projekt úspěšného laureáta množství divadelních cen Jakuba Čermáka a jeho „Depresivních dětí“, které neustále touží po penězích. To vše v bývalém klášteře a někdejším Poštovním muzeu, v Praze 5 na Smíchově. A pokud toto představení podpoříte, můžete mít doma v obýváku třeba koncert operních árií!

Pět večerů, patnáct druhů smrti, tři desítky hereček, stovka diváků a jeden život. Tak se dá stručně shrnout nově připravované představení „Happy End v Hotelu ,Chateau Switzerland´”, za kterým stojí režisér Jakub Čermák a jeho umělecký gang „Depresivní děti touží po penězích“. Pro vznik představení, jehož premiéra je plánována na 17. září letošního roku v unikátním prostoru svatého Gabriela na Smíchově, nyní autoři vyzývají diváky k podpoře na dárcovské platformě „Donio“.

Připravované představení se zaměřuje na otázky kolem posledního okamžiku lidského života – smrti. Autoři předem slibují divákovi možnost o smrti meditovat, přemýšlet, připravovat se na ni. Anebo ji dokonce osobitým způsobem zažít. Jako dočasný luxusní hotel autorům poslouží lokace bývalého kláštera svatého Gabriela na Smíchově. Bývalo zde kdysi i Poštovní muzeum. Součástí večera bude například také koncert operních árií umírajících hrdinek, filozofická masterclass o konečnosti, módní přehlídka, stand up, či poslední večeře v luxusní hotelové restauraci.

„Happy End v Hotelu ,Chateau Switzerland´” – jak lákavě zní název nově připravovaného projektu uměleckého gangu „Depresivní děti touží po penězích“. Úspěšné uskupení tvůrců v něm naváže na linku několika imerzivních, interaktivích divadelních projektů, za které již mnohokrát dosáhlo výrazných úspěchů a ocenění. A to nyní za účasti herečky Anežky Rusevové, filosofky Anny Hogenové, spisovatelky Daniely Fischerové anebo farářky Martiny Viktorie Kopecké.

Pracovní snímek z přípravy představení. Na snímku druhá zprava Anežka Rusevová, dcera významného divadelního a filmového herce Radana Ruseva.

„V našem novém projektu se věnujeme v současné době vytěsněnému tématu umírání a smrti. Chceme otevřít filozofické, sociologické, morální i naše čistě osobní otázky s tím spojené. Zkombinujeme princip klasického divadla a interakce. Díky tomu si může divák dotvářet zážitek tak, jak bude chtít on sám. Věříme, že naši návštěvníci mohou lépe porozumět svým životům poté, kdy se v našem hotelu setkají se smrtí,” říká autor a režisér projektu Jakub Čermák.

Premiéra tohoto projektu je naplánována na 17. září letošního roku. Představení se dočká celkem pěti repríz. Autoři upozorňují, že vzhledem k jeho logistické, lidské, technické i umělecké náročnosti bude další repríza možná až v roce 2021.

Představení vzniká v koprodukci s divadlem Venuše ve Švehlovce a festivalem „.Příští vlna/next wave“. Jeho vznik zároveň podpořilo Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hlavního města Prahy a Státní fond kultury.

Umělecký gang „Depresivní děti touží po penězích“ je nezávislé umělecké těleso, které od roku 2004 realizuje řadu kulturních projektů, převážně divadelních cyklů v nekonvenčních prostorech. Za své projekty si uskupení vysloužilo nominaci na Cenu Divadelních novin za projekt „Bordel L’Amour“ (2018), či cenu na festivalu „OFFenzíva“ za projekt „Marie Stuartovna, Anatomie dramatu“ (2019).

V čele tohoto uměleckého gangu stojí autor a režisér Jakub Čermák, oceňovaný režisér a performer, dvojnásobný nominant Ceny Divadelních novin (2018, 2019), Ceny Josefa Balvína (2020), aspirant v Anketě Divadelních novin (2019) a laureát Ceny české divadelní DNA (2020).

V souvislosti s náročným vznikem projektu umělecký gang aktuálně vyzývá k podpoře představení skrze dárcovskou platformu „Donio“. Zájemci zde mají na výběr z téměř dvou desítek odměn, mezi kterými vedle standardních vstupenek a propagačních předmětů, nabízí například také výrobu posmrtné masky či operní koncert u zájemců doma v obýváku.

František Horvát

pro TANEČNÍ MAGAZÍN