STAŇTE SE ČLENEM TÝMU SE.S.TA!

Centrum choreografického rozvoje shání možná právě vás?

Hledáme projektového manažera, který bude od 1. června do 30. července 2021 řídit produkci mezinárodního uměleckého komunitního projektu. Jeho vyvrcholení bude v podobě uvedení představení na mezinárodním festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu „KoresponDance“.

PROJEKT „ZdarUrban“

Projekt realizují partneři:

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA (CZ)

Zámek a klášter Žďár (CZ)

Festspielhaus St. Pölten (AT)

Děti z nízkoprahových klubů se zapojí do tvůrčího procesu, budou spolupracovat s profesionálním zahraničním choreografem a stanou se součástí hudebně-tanečního představení.

Představení bude koncipováno jako dialog mezi street dance a klasickou hudbou. Konkrétně ve vokálním podání, o které se postará smíšený sbor složený ze sboristů z České republiky (dětský sbor Žďáráček) a profesionálních sborových pěvců z Dolního Rakouska pod taktovkou sbormistryně Flory Königsberger (z Festspielhaus St. Pölten). Představení bude uvedeno na festivalu „KoresponDance“.

Do projektu se zapojí také finalisté soutěžního battlu, který se uskuteční v rámci festivalu, uměleckou koordinaci deseti tanečníků budou zajišťovat Kristián Mensa a Farah Deen.

Festival „KoresponDance“

KoresponDance“ je čtyřdenní mezinárodní festival současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu, probíhající každoročně od roku 2013 na Zámku Žďár nad Sázavou. Festival se dlouhodobě snaží vytvořit ze Žďáru nad Sázavou významné kulturní centrum regionu Vysočina.

KoresponDance ve Žďáru nad Sázavou

Projektový manažer pro „ZdarUrban“

Náplň práce:

Koordinace a produkce projektu ve spolupráci s ředitelkou festivalu a festivalovým týmem. ʘ Budování vztahů se zapojenou komunitou. ʘ Podpora komunikace v tvůrčím týmu. ʘ Komunikace s partnery (Festspielhaou St. Pölten, Zámek Žďár a dalšími). ʘ Dohled a zodpovědnost nad svěřeným rozpočtem, ekonomická a technická produkce. ʘ Zajištění vhodných propagačních materiálů (foto, video a další média) ʘ Komunikace a příprava podkladů pro PR manažera. ʘ Zodpovědnost za smluvní dokumentaci, organizaci cest, ubytování a honorářů. ʘ Respektování nastavených procesů organizace (smlouvy, fakturace, proces sheety a další). ʘ Zodpovědnost za komunikaci s technickým ředitelem festivalu a řešení technického zajištění v souladu s požadavky uměleckého týmu. ʘ Zajištění, monitoring a výkaz plnění podmínek publicity dle smlouvy s fondem Interreg (EU).

Očekáváme:
Samostatnost, zodpovědnost, flexibilitu. ʘ Vynikající komunikační a organizační schopnosti. ʘ Praxi v koordinování mezinárodních projektů. ʘ Schopnosti pracovat s různými komunitami. ʘ Zkušenost v oblasti produkce scénických umění. ʘ Orientaci v oblasti současného umění, preferováno ve sféře současného tance. ʘ Zkušenosti s administrací projektů, s podporou EU fondů anebo Interreg: řízení projektu. ʘ Základy účetnictví a schopnosti orientace ve správě smluv (autorské právo a další). ʘ Schopnosti a zkušenosti s logistikou a koordinací týmů. ʘ Jazykové schopnosti (angličtina na dobré úrovni v psané i mluvené formě nutná, němčina výhodou). ʘ Znalost Word, Excel, PowerPoint, G Suite. ʘ Řidičský průkaz.

Časová náročnost:

1. 6.–30. 7. 2021

Začátkem června administrativní a další příprava projektu.
Poslední týden v červnu až 19. 7. pobyt ve Žďáru nad Sázavou a komplexní koordinace projektu na místě (17.–19. 7. se koná „KoresponDance“).

Do konce července vyúčtování, vyhodnocení, uzavření projektu.

Nabízíme:
Flexibilní pracovní dobu. ʘ Smysluplnou práci. ʘ Nonkonformní pracovní prostředí. ʘ Možnost podílet se na mezinárodních aktivitách s rozvojovým přínosem v oblasti kultury. ʘ Odměnu odpovídající sektoru a pracovní pozici.

Profesní životopis včetně referenčních kontaktů a motivační dopis zašlete do 31. ledna 2021 na: Marie.Kinsky@se-s-ta.cz.

 

Michaela Kessler

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor se zpěvačkou, loutkoherečkou a političkou JANOU HRUŠKOVOU YNGLAND

„Ráda lidi provokuji! Jsem rebelka!”

Zpěvačka, loutkoherečka, kantorka, politička – to je Jana Hrušková Yngland, která své profese nebere za práci, ale pro ní jsou to její hobby. Přiznává, že je rebelka a ráda lidi provokuje. 

Narodila se v Náchodě 30. ledna 1959 a vyrůstala v Hradci Králové. Její sestrou je herečka Eva Hrušková. Zpívala se skupinou Genese. S operním pěvcem Miroslavem Pukem nazpívala duet Discotango. Zpívala s Petrem Novákem duety – Moře, Jenom mi nelži, Co budem dělat…

Dva roky s rodinou žila v Oslu a pak dvacet let v Berlíně. V roce 2013 se vrátila do Čech. Je matkou syna Jana a s rodinou žije v České Skalici.

Narodila jste se v Náchodě, vyrůstala v Hradci Králové, kde jste hrála se skupinou Genese. Jaké bylo Vaše dětství?  

„Já si na dětství nemůžu stěžovat. Prázdniny u babičky nebo na tábor, trochu stres se školou, ale mě to tam nebavilo, hodiny piana a zpěvu, dětský sbor. Prostě paráda. Lepší dětství si ani nemůžu vymyslet.”

Vaší starší sestrou je herečka Eva Hrušková, která se v mladičkém věku stala televizní Popelkou. Ovlivnilo Vás to nějak? Chtěla jste také jako ona hrát a zpívat?  

„Popelku hrála ve svých 17 letech. Já se o to nijak nezajímala. Byla jsem tenkrát ještě malá, abych o tom měla ponětí, ale chodila jsem do ZUŠ a do sboru. To tenkrát asi skoro každý.”

Co Vás tedy dovedlo k profesionálnímu zpěvu?  

„Potkala jsem náhodou po letech svoji kamarádku ze sboru, ta mi řekla, že jedna kapela hledá zpěvačku a tak se ten řetěz rozběhl. Pak už to šlo tak nějak automaticky. “

Do povědomí posluchačů jste se dostala díky vítězství pěvecké soutěže Dluhy Hany Zagorové. A známou díky své spolupráci s Petrem Novákem, s nímž jste nazpívala několik duetů.  Jak na tu dobu vzpomínáte?

„Bylo to moc fajn. Ani nevím, kdo mi řekl, abych se přihlásila do té soutěže. A pak jsem se přestěhovala do Prahy a můj manažer mi dohodil  vystupování s Petrem Novákem. Bylo to super. Petr Novák byl přející a milý člověk. S celou tou partou byla velká sranda.”

Poté  jste se vdala a s manželem koncem 80. let odjela do Osla v Norsku, kde Váš manžel působil jako novinář. Zkoušela jste tam  také zpívat?

„Ano, zpívala jsem tam s rockovou kapelou, ale pak jsme zase jeli dál….”

Po dvou letech v Oslu, jste přesídlili do Berlína, kde jste nahrála 3 CD, vystupovala v různých pořadech…  

„No a v Berlíně jsem pokračovala. Je to všechno vlastně jakoby jednoduché. Když začnete a jste aspoň trochu dobří, tak máte šanci se někam dostat.”

Po dvaceti letech jste se vrátila do Čech a začala hrát divadlo pro děti v Loutkovém divadle Evy Hruškové a Jana Přeučila. A napsala jste také pohádky s písničkami. Jak se Vám hraje se sestrou? Co pro Vás vlastně znamená divadlo?

„Se sestrou se mi hraje dobře, protože ona je velká profesionálka. Když vezme loutku, tak opravdu ožije. Hodně mě naučila. Já jsem především zpěvačka a tohle je další výzva. Napsala jsem si muziku do 3 pohádek. Z toho ke dvěma jsem napsala i texty a vůbec celou pohádku jsem si vymyslela. Texty jsem psávala už v kapele Genese v Hradci Králové.”

Stále se věnujete zpívání. Kde všude vystupujete? Někde jste přiznala, že ráda zpíváte písně 40. a 60. let…

„Už v Berlíně jsem začala s písničkami z dob dávno minulých. I mladí to mají rádi. A tak jsem si řekla, že na nějaké rockovky jsem už stará a ten rachot mě stejně už nebaví. Vzala jsem klobouk a šaty a jsem za dámu. Vystupuji na oslavách, v domovech důchodců a tak dále…”

Učíte také zpěv, který jste začala učit již za svého pobytu v Německu. Co to pro Vás znamená?

„Při učení zpěvu se toho sám hodně naučíte a hlavně zůstáváte ve formě. Baví mě to být u toho, když z lidí konečně začnou vzlétat krásné tóny. Ten proces hledání – to je moc fajn.”

Nezůstala jste jenom u umění, ale zajímá Vás také politika. Co Vás k tomu dovedlo?

„Když jsem viděla, co se děje v západní Evropě, tak mi došlo, že je to velké nebezpečí, které si u nás mnoho politiků ani neuvědomuje. Salvini, Orbán, LePenn a další jsou pro mě vodítkem. Kdyby bylo vše v pořádku, tak by se nevzrušovali a neprotestovali by proti EU. A Orbán by jistě nezavřel hranice pro nic za nic. Chrání Českou republiku a to si mnozí ani nepřipouští. Jsou naivní, lhostejní a egoističtí. Většina z nich si neumí představit žít bez vlasti. Je to ztráta identity. Oni to tak nevnímají, protože jim ji zatím nikdo nebere. Ale ten čas pravděpodobně taky nastane. Myslím si, že bude občanská válka. Vše tomu nasvědčuje. Necháme se překvapit.”

Jste zpěvačka, loutkoherečka, autorka, kantorka. Co je Vám bližší? A máte vůbec čas si odpočinout? Jak ráda relaxujete?

„Pro mě tohle všechno není práce, je to moje hobby! A proto při tom relaxuju. Když zpívám před lidmi, tak si to užívám a jsem plna radosti. Když učím, tak ráda poslouchám, jak se mí žáci dostávají dopředu a jaké pokroky dělají. Divadlo si taky užiju a pro děti jsem královna, princezna, čarodějnice, dirigent, stará babička. Jsem prostě celá pohádka a můžu si hrát, jak se mi líbí, hraju divadlo sama a tak se nemusím na nikoho ohlížet. Jsem ve všem absolutně volná – ve výuce, ve zpěvu i v divadle. A v politice taky dělám věci tak, jak je cítím. Bez ohledu na to, jestli mě někdo kritizuje. Když jdu s kůží na trh, musím počítat s tím, že se to ne každému bude líbit. Ale takový už je život. Já jsem ráda rebelka! Ráda lidi provokuji. Nechci žít nudný život a myslet na to, co o mě řeknou lidi. Ti vás zdrbou, i když se snažíte. Takže si dělám věci tak, jak to baví mě. Jsem velký egoista!”

Foto: archiv   Jany Hruškové Yngland          

Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Šestnáctý »JAZZOVÝ MOST« roztančil (nejen) Prahu 2

Kapelník Rudi Mazač přináší do Prahy svůj spojující hudební projekt █ Christiane Ruvenal si podmanila radnici █ Kanadský zpěvák Canady tradičně výborný █ Hosté s flétnou: Jaroslav Šolc a prof. Jiří Válek █ Martin Růža mile překvapil. █

Poslední červencový víkend byl v Praze 2, v prostoru Novoměstské radnice vystavěn již pošestnácté „Jazz Bridge“ čili hezky česky – jazzový most. Na svědomí jej má charismatický kapelník Rudi Mazač. Čech, který žil a umělecky působil léta v Německu. Letos se tento nadnárodní hudební projekt již poněkolikáté konal pod záštitou Městské části Praha 2. V prostorách dvorany Novoměstské radnice u Karlova náměstí, právě na území Prahy 2. Zpočátku se festival prezentoval v Praze 1, v uměleckém prostředí teras budovy Mánesu u Vltavy.

Brazilská zpěvačka Christiane Ruvenal

Jak vznikl „jazzový most“?

„Jazzový Most“ Praha – Mnichov se poprvé konal roku 2004 u příležitosti vstupu ČR do EU. A měl velký kulturně-politický úspěch. Pražský koncert byl  tehdy živě vysílán českým rozhlasem stanicí „Vltava“. Hessenský rozhlas ARD (Frankfurt) vysílal tento půlnoční koncert 1. května přes satelit výhradně  z Prahy, konkrétně z teras Mánesu, do všech německy mluvících zemí!

Později se k tomuto projektu přidávala další města v České republice i Německu. Namátkou jmenujme třeba Drážďany či Český Krumlov.

Kdo je Rudi Mazač?

Vystudoval klasickou hudbu na lesní roh na konzervatoři v Praze. Pak jazz na Berklee College of Music v Bostonu. Mimo toho ještě absolvoval studia práv a získal v tomto oboru magisterský titul. Působil jako sólista a 1. hornista v různých symfonických, operních orchestrech a Big Bandech v bývalém Československu, Jugoslávii, Itálii, Německu a USA.

Rudi Mazač (úplně vpravo)  nejen dirigoval orchestr, ale také celý večer moderoval

V roce 1976 Mazač založil virtuózní „French Horn Formation” v Mnichově a v Praze pak, v roce 1996, „Kentonmania” Big Band. Od roku 2004 organizuje již proslulý mezinárodní festival „Jazz Bridge” z Prahy do EU. Za založení festivalu „Jazz Bridge“ a Big Bandu „Kentonamnia“ byl v roce 2005 vyznamenán celoevropskými hudebními svazy cenou „Motor der Musik“. Tu obdržel u příležitosti mezinárodního hudebního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem. Populární Rudi se zabývá i komunální politikou. Třeba aktivně bojoval za pořádek a beztrestnost na ulicích a klid pro občany, zejména v jeho domovské Praze 4 – Nuslích. A posléze zde založil i uskupení nespokojených občanů, které v komunálních volbách kandidovalo na nuselskou radnici.

Proč Kentonmania?

Pražský Big Band „Kentonmania” vede právě tento jeho temperamentní dirigent Rudolf Mazač ve standardním obsazení (osm lesních rohů v dechové sekci na 30 hudebníků).

V kritikách a recenzích bývá Big Band „Kentonmania” označován, jako „…dokonale naolejovaná bigbandová mašina, která řádně swinguje a třeba baladám vtiskuje tu správnou sentimentální náladu“.

Celé hudební těleso získalo své jméno podle legendárního jazzmana Stana Kentona.

Ve znamení temperamentu i flétny

Letošního roku se vedle kmenového souboru – již zmiňovaného jazzového tělesa „Kentomania“ představilo temperamentní combo „Brazil Arts Orquestra“ v čele s temperamentní zpěvačkou Christiane Ruvenal.

V další části programu se představil již tradiční host, kterým je kanadský zpěvák, narozený však v americké Alabamě, Mel Canady.

Flétnista a veřejnoprávní funkcionář Jaroslav Šolc (vlevo) na archívním snímku z narozenin klávesisty a skladatele Aleše Faixe ( s Ivo Kalvínským)

Ve vrcholném bodu programu se sešel český flétnista (a v současné době i veřejnoprávní funkcionář) Jaroslav Šolc s vynikajícím flétnistou světového renomé – profesorem Jiřím Válkem. Oba byli speciálními hosty. A publikum to ocenilo výrazným potleskem. V neposlední řadě mile překvapil i mladý zpěvák Martin Růža.

Zpěvák Martin Růža dával do projevu temperament i srdce

Večer vyvrcholil i neformálními přáními k narozeninám Rudi Mazače, Martina Růži i Jiřího Kudrmana, jednoho z dalších členů „Kentonova“ (anebo Mazačova?) orchestru. Diváci si přišli vskutku na své.

Foto: Eduard Parma ml. a archiv Jazz Bridge

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Vytvořte i vy sounáležitost s kulturou na facebooku!

Můžete vyhrát zajímavé ceny! Vyhlášení výsledků bude 28. října v Jihlavě.

Kultura tvoří Evropu! Vy jste její součástí. Zapojte se do naší kampaně.

Vyfoťe se s tím, co pro Vás představuje kultura. S rozečtenou knihou, při sledování filmu, na pivu s přáteli nebo na svém oblíbeném místě, uprostřed velkoměsta nebo přírodní rezervace.

Fotky s námi sdílejte pod hashtagem #kulturatvorievropu na sociálních sítích, kde nás najdete jako @kreativnievropa.cz.

Kampaň Kultura tvoří Evropu poběží patnáct týdnů a uzavřeme ji 28. října 2019 debatou o české kultuře v evropských kontextech na festivalu dokumentárních filmů »Ji.hlava«.

Ze všech označených fotografií s hashtagem vybereme na konci října pět nejkreativnějších, jejichž autoři od nás dostanou vstupenky a poukázky od našich partnerských organizací.

Stojíme si za tím, že kultura tvoří Evropu. Pokud to máte stejně, označte si profilovou fotku na Facebooku rámečkem s heslem kampaně!

Program Kreativní Evropa navazuje na programy MEDIA a Kultura, které vznikly již v 90. letech a každoročně investují stovky milionů eur do podpory filmu, divadla, tance, hudby, literatury, designu nebo architektury. Česká republika se zapojila do těchto programů Evropské unie už zkraje nového tisíciletí, ještě před tím, než jsme byli přijati do EU.

Letos je to právě patnáct let, kdy využíváme všech výhod, které členství v EU přináší. Týká se to nejen finanční podpory, kterou z programu Kreativní Evropa čerpáme více než úspěšně, ale třeba i toho, že díky volnému pohybu osob, zboží a služeb je spolupráce, působící přes hranice jednotlivých států, v kulturních projektech daleko jednodušší, než kdy dřív – ať už se jedná o uspořádání knižního veletrhu nebo filmovou koprodukci.

Součástí kampaně Kultura tvoří Evropu je také vydání publikace STORIES – představujeme Vám dvanáct příběhů vybraných z desítek projektů, které se v České republice mohly uskutečnit mimo jiné díky podpoře programu Evropské unie Kreativní Evropa.

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN