7. KoresponDance aneb Nejen KOUKAL by koukal

I přes nepříznivé povětrnostní podmínky se jeden z největších českých letních festivalů v České republice vydařil. Letos se ve Žďáru nad Sázavou neodehrával pouze tradičně na zámku… TANEČNÍ MAGAZÍN se tentokrát zaměřil spíše na zákulisí, prostředí a klíčové taneční produkce.

Prodloužený druhý červencový víkend tak trochu aprílovým počasím  připomínal jaro. Černé nebe i předpovědi předem věštily déšť. Proto organizátoři festivalu – pod taktovkou jeho ředitelky, hraběnky Marie Kinski – přesunuli jeho nikoli nepodstatnou část ze zámku Kinských na blízký zimní stadion. Pod střechou tohoto stadionu září takzvaně slavnostně vyřazené dresy slavných hokejistů – reprezentantů. Vampola, Rolinek, Koukal. A nejen hokejista Koukal by koukal, jak se vše podařilo organizátorům zvládnout.

TANEČNÍ MAGAZÍN se opět zúčastnil (stejně jako minulého roku) KoresponDance osobně. A byl znovu mile překvapen.

Jako na drátkách

Úvodem musím vzdát hold všem pořadatelům. A to opravdu všem. Od hlavního štábu, dramaturgie, přes akreditaci, průvodcovskou službu, personál stravovacích zařízení, až po ochotné dispečerky na parkovištích.

Déšť festival vyhnal na místní zimní stadion

Všichni se snažili. A návdavkem měli pro každého schován (nevím už kolikátý?) úsměv. Převážně mladé ženy a slečny trpělivě odpovídaly na dotazy účastníků, diváků i hostů, pobíhaly a organizovaly. Často nenápadně, aby nepřehlušily představení či hudební produkci.

Prostě, vždy, všem a zejména všude byly usměvavé i ochotné pořadatelky po ruce. 

V sobotu bylo navíc velmi sympatické, jak se na zámku organizačně podařilo souběžně zvládnout velkou, výpravnou svatbu i samotný festival!

Skloubení s historií

Možná jste se teď podivili, proč se úvodem zmiňuji o průvodcovské službě. KoresponDance je specifický, že se koná v areálu barokního klenotu (nejen) Vysočiny – zámku Žďár nad Sázavou. A proto jsou nedílnou součástí festivalu prohlídky zámku i okolí. Zájemci se mohou vydat na prohlídku „Po stopách Santiniho“ či „Zámecký okruh“ anebo mezi exponáty „Muzea nové generace“. Fronty i záznamy u objednávek svědčily, že o historii byl na KoresponDance zájem vpravdě neutuchající.

Moderní tanec se snoubí s historií

Za TANEČNÍ MAGAZÍN jsem si letos prošel nejen výše zmíněné okruhy a expozice, ale také hostující výstavu pražské Národní galerie se skvosty české barokní malby i sochařství. A v neposlední řadě i bohatou expozici věnovanou rodu Kinských.

Nemohl jsem opominout ani perlu zámku – kapli. Ta se již chystala na uvedenou svatbu. A závěrem jsem si prošel i charakteristické rybí sádky. Letos počasí nedovolilo tradiční zpoplatněný výlov ryb do síťových naběráků. Škoda. Ale nabitý program to přebil.

Semináře, workshopy i kulaté stoly

Snad každý festival žije nejen produkcí svých představení, ale zejména dalšími aktivitami. Korespondance není v tomto směru žádnou výjimkou.

Pořádající centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, věrno svému zaměření, uspořádalo celou řadu workshopů, kulatých stolů a besed.

Workshop v duchu afrických tanců probíhal v zámecké konírně

KoresponDance se stal pochopitelně i dějištěm množství neformálních setkání, výměny zkušeností i domlouvání dalších vystoupení. A tak tomu má být. Bez toho by nebyl festival festivalem. Neodmyslitelně.

Tradičně i pro děti

KoresponDance se po celou dobu své existence věnuje programově i těm nejmladším.

Potkal jsem množství dětí v různých prostorách zámku. I v těch muzeálních. Pochopitelně dost často v prodejně papírových modelů hradů a zámků. A samozřejmě i na představeních.

Agáta Jarošová a její produkce v Muzeu nové generace

Je otázkou, zda zrovna pro předškolní mládež, která tam houfně seděla v prvních dvou řadách, bylo vhodné představení poloobnažené Agáty Jarošové „Sa Présence“ v Muzeu nové generace? Ale i mládí přece musí vidět všechno…

Velmi milé byly výtvarné workshopy a dílničky. Tam se děti opravdu  skvěle vyřádily.

A tradičním vrcholem bylo nedělní představení „Škola tančí“. Zde se návštěvníkům festivalu prezentovaly tvůrčí i kreativní projekty škol i uměleckých školských zařízení.

V duchu pohádek – Vysočina

Na zimním stadionu se neservíroval salám Vysočina. U stánků spíše palačinky, hamburgery, klobásy a hranolky. Ale jedním z vrcholů představení byl projekt Petry Fornayové a Cluster Ensemble i Vysočiny. Vysočiny jako volného sdružení seniorů i mládeže. Pod světovým” názvem Dance with Changing Parts”.

Hodinová produkce „Dance with Changing Parts”v duchu parafráze na spartakiádu se chýlí ke konci, jedinou změnou je nasazení slunečních brýlí

Převážně monotónní doprovod hudby mělo na svědomí špičkové mnohaklávesové těleso. Trochu připomínalo dávnou Klávesovou konklávu Emila Viklického, Gabriela Jonáše, Karla Růžičky i dalších klávesistů.

Zde mně přišly na mysl hned dvě důvěrně známé pohádky. „Jak pejsek a kočička vařili dort“ a „Císařovy nové šaty“. Ta o pejskovi i kočičce proto, že ne vždy, když smícháme špičkové hudební těleso, výborného režiséra, choreografa, tak z toho zákonitě musí být dobré výsledné menu. A ta o císařových šatech, proto, že za zdánlivě uměleckými dlouhými prostoji a pouze vykonstruovaným napětím nemusí být – zhola nic! Opravdu, monotónní hudba, jednoduchá a jednotvárná choreografie či záměrně „umělecky” zpomalované nástupy všech  účinkujících na scénu tedy v žádném případě nenadchly laiky ani odborníky. Choreografický pohyb vystupujících po valnou dobu produkce pouze připomínal pohyb cvičenců a cvičenek ve fit-studiu. Prostě, tak trochu nepovedená parafráze na spartakiádu.

A tak tentokrát závěrečný potlesk patřil pouze místním vystupujícím za snahu a odvahu se veřejně prezentovat.

Petra Fornayová v minulosti zaujala i tenisovými projekty, škoda, že si takový nápad neschovala pro KoresponDance – právě totiž vrcholil nejslavnější tenisový turnaj Wimbledon

Další desítky představení na KoresponDance však rozpaky a pachuť z Vysočiny překonaly.

Trochu kouzla zbaven

Poněkud spornou otázkou se ukázala volba nonkonformního moderátora Ondřeje Cihláře. Stává se v poslední době módou zařazovat jako moderátory tyto méně okoukané, méně zkušené, ale o to suverénnější takyosobnosti”.

Cihlář jako moderátor evidentně nezvládal prostředí velkého stadionu. Jeho devízou měla být improvizace. Tu opomíjel téměř absolutně. Velkým problémem byla i jeho zásadní neznalost akrobatického ačkoli jej jeho vlastní(?) webové stránky prezentují právě jako experta na cirkusovou scénu! i zásadněji tanečního prostředí. Až komicky působilo, že se  často postavil hned vedle velkého reproduktoru, takže jeho výstupní hlas začal takzvaně „vazbit“. To se snad odnaučuje již v „moderátorské mateřské školce“? Velkým kontrastem k Cihlářově prezentaci byli jiní moderátoři na festivalu i diskžokejka, která si dokázala obecenstvo sympaticky podmanit.

Diskžokejka DJWee si, na rozdíl od moderátora Cihláře, dokázala získat obecenstvo

Ale je v podstatě dobře, že Cihlář dostal šanci. Festivalu to dalo zas jiný nádech. Samotnému KoresponDance zas tak výrazně neuškodil. A možná, že obdobná lekce pomůže do další kariéry i zde tomuto suverenity zbavenému členu divadélka Vosto5?

Prostě, nikoli každý rádoby upovídaný „machýrek“ může být spíkrem. Natož moderátorem.

Opravdu, velká poklona

Taneční festival KoresponDance skončil. Tedy, jeho sedmý ročník. Na obzoru je již ročník osmý, v jubilejním roce 2020.

Komu patří poklona? Centru choreografického rozvoje SE.S.TA, jako pořádající organizaci, ale i dalším spoluorganizátorům. Všem těm, kterým se podařilo dokázat, že KoresponDance od prvního ročníku vykvetl mezi evropskou elitu moderních tanečních festivalů. A na to si můžeme připít místním pivem Revolta, které se na zámku ve Žďáru prodává.

Foto: Korespondance, SE.S.TA, Dragan Dragin a autor

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Sedmý ročník festivalu KoresponDance odstartoval!

A to netradičně v pražské budově historické Invalidovny! V půli července vrcholí již tradičně ve Ždáru nad Sázavou.

Každé léto ožívají města hudebními a filmovými festivaly a sjíždí se na ně tisíce lidí, aby si společně užily neopakovatelnou atmosféru open air akcí. Taneční festivaly zůstávají v pozadí, ačkoli právě tanec bourá všechny jazykové a kulturní bariéry, a je univerzálním dorozumívacím nástrojem.

V polovině července otevře zámek Žďár své brány mezinárodnímu festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance. První festivalový den ale nastal už 25. června v Praze v krásných prostorách Invalidovny.


Hlavní festivalový program bude probíhat od 12. do 14. července v areálu zámku Žďár nad Sázavou, ale pro nedočkavce byly přichystány „ochutnávky“ daleko dříve.

Festivalovou atmosféru jste mohli premiérově nasát již 25. června v pražské Invalidovně, kde se uskutečnil první festivalový den.

Tomu předcházela tisková konference, kde za hlavní pořadatele, centrum tanečního a choreografického rozvoje SE.S.TA seznámila Marie Kinski s hlavními osobnostmi a programy festivalu. Konferenci citlivě moderovala Michaela Nováková.

Na programu bylo mimo jiné i velmi originální sólo jednoho z nejúžasnějších australských tanečních umělců současnosti Jamese Batchelora. Vstup na celý pražský program byl zcela zdarma.

Samotná tisková konference i následná vystoupení ukázala, že se bude v půli července ve Žďáru nad Sázavou na co těšit!

PREMIÉROVÉ PRAŽSKÉ KORESPONDANCE

v úterý 25. 6. 2019 NA INVALIDOVNĚ

KoresponDance v pražské Invalidovně začal v 18.00:

Agáta Jarošová: „Sa Présence“, atmosférická, do detailu propracovaná černobílá choreografie, která nás přenesla do jiného světa, do světa ptačích bytostí.

The Banquet“, nevídaná mezikontinentální spolupráce, výjimečné propojení ghanské tradiční kultury a evropského baroka. Hostina končí, hosté usínají na stolech i pod nimi, láska se probouzí… Ukázka z chystané světové premiéry, která proběhne 12. července ve Žďáru.

James Batchelor and Collaborators: „HYPERSPACE“, sólo, které se zrodilo díky jedinečné zkušenosti z vědecké expedice na Antarktidu. Aerowaves Twenty19 zařadil HYPERSPACE mezi dvacet nejlepších tanečních představení v Evropě.

ODKAZ VIDEO:

https://www.facebook.com/korespondance/videos/385318235421639/

Foto: SE.S.TA a Martina Vaňková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Kulatý stůl SE.S.TA v ALTĚ

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA zve ke kulatému stolu na téma pedagogika tance. Kdy a kde: 3. března 2019 od 18.00, Studio ALTA, Obývák, Praha 7-Holešovice

Kulatý stůl je závěrem Pedagogického semináře, jehož lektory jsou Jean-Christophe Paré (FR) a Anna Sedláčková (SK), dále budou přítomni Marie Kinsky (ředitelka Centra choreografického rozvoje SE.S.TA) a účastníci semináře – taneční pedagogové, choreografové a studenti HAMU. To vše proběhne v neděli 3. března 2019 od 18.00, ve Studiu ALTA, Obývák, Praha 7-Holešovice.

Diskutovat budeme o různých přístupech k taneční výuce ve Francii, na Slovensku a v Čechách. Budeme si klást otázky: Jak pracovat v hodinách tance s kompozicí, s náhodou a s analýzou pohybu? Jak podporovat vlastní kreativitu žáků?

Kulatý stůl navazuje na představení z programu Studia ALTA. 

Ta, která má všechny hlavní aktivity – nejen kulatý stůl – centra choreografického rozvoje SE.S.TA na svědomí – Marie Kinski


Kulatý stůl je otevřen úplně všem zájemcům z řad veřejnosti, není třeba si jakkoliv rezervovat místo, stačí prostě dorazit. 

Anna Sedláčková

Slovenská tanečnice, pedagožka a choreografka. Vyučuje na bratislavské VŠMU současné taneční techniky a studuje na The School for Body Mind Centering (BMC) v USA. Založila pohybové studio Dvorana a spoluzakládala Asociáciu súčasného tanca. Pro svou skupinu
AS Project vytvořila řadu představení: např. BMExpress, Ako sme sa zmizli, Bratislavské tangá. Pracovala na mnoha mezinárodních tanečních projektech na Slovensku, v USA a v Holandsku. Specializuje se na aplikaci BMC pro rozvoj malých dětí, založila a řídí asociaci Babyfit a zároveň také vyučuje na bratislavské VŠMU. SE.S.TA ji zve pravidelně do Prahy, aby zde, v posledních letech v úzké spolupráci se Sophie Billy, vedla pedagogické stáže zaměřené na taneční výuku malých dětí.

Jean-Christophe Paré

Má bohaté praktické umělecké zkušenosti prvního tanečníka pařížské Opery, interpreta a choreografa současných experimentálních děl, zároveň̌ má teoretické znalosti pedagogiky a výzkumu funkční analýzy pohybu. Působil jako generální inspektor pro taneční obor francouzského ministerstva kultury, pedagog na univerzitách a v současnosti je ředitelem Státní konzervatoře v Paříži, což mu umožňuje velké znalosti tanečního prostředí a jeho směřování. Jeho velkým talentem je schopnost vnášet do kreativního procesu filozofický pohled. Jean-Christophe poskytuje přesné a zároveň různorodé údaje, citlivě přizpůsobené specifickému osobnímu výzkumu. Se SE.S.TA spolupracuje již od roku 1999 a od té doby dává k dispozici své umělecké i intelektuální kapacity pro vysoce kvalitní pedagogický rozvoj tance v České republice.

Pedagogický seminář

Již tradičně na jaře pořádá Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA pedagogický seminář, který sleduje cíl obohatit know-how pedagogů díky užití know-how choreografů. Během semináře dochází ke sdílení nástrojů pro analýzu a k porovnávání různých pedagogických přístupů, systémů a filozofií.

Foto: archiv SE.S.TA

TANEČNÍ MAGAZÍN

Rezidence pro choreografy s koučinkem láká bohatým programem

Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA připravilo tradiční podzimní rezidenci s koučinkem. Můžete se těšit i na pestrý doprovodný program!

Na konci srpna se můžete i vy stát součástí Rezidence pro choreografy s koučinkem, část jejího programu je totiž otevřená jak profesionální, tak široké veřejnosti. Od 24. do 31. srpna máte šanci vyzkoušet si otevřené tréninky se zahraničními kouči, zúčastnit se otevřené diskuse a také zhlédnout práci mladých choreografů z České republiky i ze zahraničí v rámci Work in progress, které proběhne hned dvakrát.

Projekt Rezidence pro choreografy s koučinkem je jedním z pilotních projektů Centra choreografického rozvoje, SE.S.TA. Každoročně na rezidenci přijedou tři renomovaní zahraniční umělci a vedou rezidence s předem pečlivě vybranými účastníky. Otevřením některých aktivit pro veřejnost se SE.S.TA snaží s trendy současného tance a pohybového divadla seznamovat i širší veřejnost a umožnit odborné veřejnosti setkat se se zahraničními aktéry v jejich oboru, jak s etablovanými umělci – kouči, tak se začínajícími choreografy.

Účastníci přijíždí na rezidenci s vlastním projektem, který chtějí v rámci pobytu za pomoci zkušeného umělce – kouče rozvíjet. Cílem rezidence není ani formování tanečníků ani estetický aspekt projevu, ale získat pro vlastní tvorbu nový pohled, prostor a možnost prohloubit její osobité prvky či hledat další cesty vyjádření uměleckého záměru. Celá rezidence je koncipována jako dialog mezi choreografy a kouči, kteří je v práci vedou.

Doprovodný program v podobě open class, kulatého stolu a work in progress můžete absolvovat buď celý nebo si vybrat jen část, která vám vyhovuje. „Nejlepší je zažít doprovodný program kompletní. Ideální je, když přijdete na některé ranní tréninky a poznáte způsob práce našich koučů i účastníků, v pondělí 27. srpna s námi pak zasednete k diskusnímu kulatému stolu a na závěr rezidence 30. nebo 31. zhlédnete work in progress, které je každoročně opravdu velmi zajímavé, protože je obrovsky různorodé,“ přibližuje koncept doprovodného programu ředitelka Centra choreografického rozvoje, Marie Kinsky a dodává, že účast na celém programu rozhodně není podmínkou.

Letos se účastníci rezidence i zájemci o doprovodný program znovu potkají s Jeanem Gaudinem a Jeanem-Christophem Paré, jako nováček je doplní Tomeo Verges, španělský tanečník, choreograf a pedagog, zakladatel tanečního souboru Man Drake, který mimo jiné vychází z tradic absurdního divadla.

OPEN CLASS: 24.-30. srpna, každý den od 9.30 hodin ve STUDIO ALTA

KULATÝ STŮL: 27. srpna od 15.00 hodin STUDIO ALTA

WORK IN PROGRESS

30. srpna od 15.00 hodin Národní galerie v Praze – Veletržní palác

31. srpna od 19.30 hodin STUDIO ALTA

Víceš informací na: www.se-s-ta.cz

Foto: Dragan Dragič

Michaela Nováková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

“KoresponDANCE” – ze zámku na zámek!

Dvaadvacet kamenů nemusí být pouze v hodinkách… Anebo na šachovnici… A nechtěná připomínka Mistra Jana Husa.

Ve středu 28. června hostil Trojský zámek v Praze tiskovou konferenci a následné plenérové divadelní zahájení festivalu „KoresponDANCE 2018“, který brzy bude probíhat v jiném zámku – ve Žďáru nad Sázavou. Vše pod organizační a produkční taktovkou Centra choreografického rozvoje SE.S.TA.

A tato akce mezinárodního významu vypukne už poměrně brzy. Již v pátek 13. července! A náš TANEČNÍ MAGAZÍN je jedním z jeho klíčových mediálních partnerů. A bude – stejně jako ve středu v Troji –  při tom!

Samotné zahájení festivalu by mohlo nést klidně název jednoho z dramat Václava Havla – „zahradní slavnost“. Vše nejdůležitější totiž probíhalo v krásném exteriéru barokní zahrady dnešního Trojského zámku. Původně to nebyl zámek. V době založení se jednalo o letní vilu rodu Šternberků.

Po tiskové konferenci, kde ředitelka festivalu Marie Kinski a její spolupracovníci, z nichž je nutno vyzdvihnout Lenku Flory, která již patří ke stálicím festivalové dramaturgie, představili „KoresponDANCE 2018“. Zazněly odpovědi na dotazy žurnalistů i dalších hostů. Následovala neformální diskuse. A pak již se mohl prostor plně uvolnit zahajovacímu programu.

Slavnostní zahájení „KoresponDANCE“ v Troji mělo hlavní slogan: „Tři kontinenty, čtyři představení a 14 umělců“. A ten byl v míře více než vrchovaté naplněn.

Úvodní ukázková produkce byla asi nejexotičtější. Představil se v ní krátkými výstupy soubor „Ghana Dance Ensemble! A jejich program byl barevný nejen oblečením, ale i rytmy a tanečními rify. Obdivuhodná byla i jejich hudební sóla na darbuky.

Část Ghana Dance Ensemble již po vystoupení

Navíc historické prostředí barokních šternberských zahrad exotickému souboru a jeho kreacím dodávalo podivuhodný kontrast. To by asi Šternberkové nepředpovídali ani v nejfatasknějších snech…

Dalším sólistou středečního večera v Troji francouzský kontratenorista Sébestien Fournier. O jeho prestiži svědčí, že Francii reprezentoval na nedávné světové výstavě v Číně. Jmenovec slavné postavy z historie typografie rozhodně nezklamal. Jeho barokní árie naopak plně respektovaly prostředí a byly vrcholem celé produkce. Ostatně, jeho znělý hlas prokazoval prvotní praxi z kostelních sborů.

Sébestien Fournier si podmanil hlavně starší posluchačky…

Následující body zahajovacího éntrée pokračovaly v jižním traktu zahrady. A tím pádem si vynutily technickou přestávku, aby se tam diváci v klidu přemístili.

Jordi Galí letos nepracoval s kmeny, nýbrž s kameny a kamínky

A na jižním okraji zámecké zahrady, blíže Vltavě, čekal pravidelné fanoušky „KoresponDANCE“ starý dobrý známý. Španěl Jordi Galí, který tady v zámecké zahradě v roce 2016 postavil ohromný dřevěný artefakt. Jeho předloňské vystoupení sklízelo – již v průběhu stavby – hlasité ovace. To současné nemohlo! Nikoli z důvodů nekvality! Galí totiž předloni pracoval s kmeny (stromů). A nyní s kameny (a kamínky)! Ta jeho práce však byla tak hodinářsky cizelérská, že by ji poničil robustnější závan větru. Proto si ovace vysloužilo jeho „22 kamenů“ až na samotný závěr.

Pokrývky hlav mexických tanečníků tak trochu připomínaly posměšnou korunu Mistra Jana Husa při upálení

A opět přesun obecenstva. Tentokrát závěrečný. A poněkud kratší. Pouze na centrální bod zahrady, ke kašně.

Píseň Mexiko rozproudila krev v žilách i těm nejmladším návštěvnicím

A zde již celý program vrcholil. Zhruba čtyřicetiminutovým vystoupením souboru „Foco alAire“ z Mexika. Šlo o delší „nenucený výsek“ z jeho etno-programu „LOStheULTRAMAR“. Bylo to strhující. Netradiční (alespoň v našich zeměpisných šířkách) mexické tradice i temperament. Vše bylo v obdivuhodném tahu a rytmu. Pouze pokrývky hlavy mexických umělců tak trochu evokovaly posměšnou papírovou korunu s níž byl upálen Mistr Jan Hus. Asi to nebylo záměrem… Ale každému Čechovi, který ctí historii, se to muselo nutně připomenout. Kladem vystoupení „Foco alAire“ bylo i to, že posluchači zde konečně poznali pravou melodii písně „Mexico“. V Čechách a na Slovensku zdomácněla v podání Evy Pilarové či tria Achil-Zachar a Bolek. Ale ti všichni již přejali upravenou a zmodernizovanou verzi skupiny Les Humphries Singers a nikoli tento původní mexický lidový originál…

Umění mexických tanečníků vzdávaly hold i místní terakotové sochy

Myslím si, že Trojský zámek byl v onu středu zaplněn různorodými kreacemi, rytmy i hudbou a tak tomu má být. Každý si tady mohl nalézt něco bližšího svému srdci, naturelu i momentální náladě. Prostě, nic není jednobarevné…

Určitě to byl v neposlední řadě z Prahy dobrý signál pro diváky, zájemce i účastníky workshopů: přijeďte 13., 14. a 15. července do Žďáru nad Sázavou na již šestý ročník „KoresponDANCE“!

Foto: SE.S.TA, autor článku a Martina Vaňková

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

SE.S.TA na České taneční platformě nejen pro odborníky

Dvakrát v ALTĚ a po jedné příležitosti v Alfredu ve dvoře a v Kasárnách Karlín máte v rámci České taneční platformy možnost konfrontace a diskuse. A to již osmým rokem!

Choreografické fórum je již tradičně součástí doprovodného programu České taneční platformy. Pořádá jej velmi aktivní centrum choreografického rozvoje SE.S.TA. Při diskuzích o zhlédnutých festivalových představeních se letos setkáme již po osmé. Na choreografické fórum jsou zváni nejen všichni diváci, jenž mají chuť debatovat o choreografiích, které právě viděli. Rovněž ti, kteří chtějí znát úhel pohledu tanečních profesionálů z České republiky i ze zahraničí a konfrontovat své názory s odborníky i širokou veřejností. Zahraničními hosty letos budou uznávaní profesionálové Mara Serina a Roberto Fratini Serafide.

Pokud se na Českou taneční platformu chystáte Vy nebo někdo z kolegů, určitě je choreografické fórum příjemnou příležitostí, jak se inspirovat, konfrontovat své zkušenosti… Ale zároveň je například šancí i pro kritiky a recenzenty utříbit si názory, poslechnout si, jak představení vidí ostatní, třeba před tím, než o nich píší.

Letos organizátoři z centra choreografického rozvoje SE.S.TA na Choreografické fórum pozvali: Maru Serinovou, programátorku festivalu a profesorku komunikace na univerzitě v italském Emilia-Romagna, dramaturga a teoretika tance Roberta Fratini Serafida ze Španělska, kteří budou mít vždy před začátkem diskuse krátký vstup na pár minut. Určitě inspirativní a vše bude nadmíru zajímavé.

Tímto hodláme všechny zájemce z řad odborníků i veřejnosti pozvat na Choreografické fórum, které pořádá centrum choreografického rozvoje SE.S.TA v rámci doprovodného programu České taneční platformy. Spolu se zahraničními hosty budeme diskutovat vždy o představeních, která byla na programu platformy den předem, je to tak skvělá příležitost, sdílet své názory a úhly pohledu s širokým spektrem odborníků a diváků. Diskusi vždy povede Marie Kinski v anglickém jazyce.

Konkrétní časy a místa fóra:

• 5. dubna 2018 čtvrtek 13:00 – 15:00 Alfred ve dvoře malý sál
• 6. dubna 2018 pátek 13:00 – 15:00 Studio ALTA obývák
• 7. dubna 2018 sobota 12:00 – 14:00 Studio ALTA malá zkušebna
• 8. dubna 2018 neděle 10:00 – 11:00 Kasárna Karlín

Program fóra samozřejmě najdete v programu ČTP a v brožuře nebo na našem webu: http://www.se-s-ta.cz/akce.php?diskuze-a-prednasky&ctp-choreograficke-forum-2018 .

Foto: archiv SE.S.TA

Michaela Nováková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN