S hraběnkou MARIÍ KINSKY, předsedkyní VIZE TANCE, choreografkou, pedagožkou, producentkou i ředitelkou Centra choreografického rozvoje SE.S.TA:

„VIZE TANCE hodlá nejen pojmenovat potřeby nezávislého sektoru“

Hraběnka Marie Kinsky, rozená Marie de Crevoisier d’Hurbache, je jako někdejší tanečnice a současná choreografka, producentka i pedagožka, výraznou osobností nejen našeho tance. Založila a vede neziskovou organizaci Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, s níž TANEČNÍ MAGAZÍN úzce spolupracuje. Vymyslela a připravuje každoroční letní festival KoresponDance. Ten již tradičně vrcholí na jejím zámku ve Žďáru nad Sázavou. Před historicky krátkou dobou byla zvolena předsedkyní oborové organizace VIZE TANCE. A právě té se nejvíce dotýká náš následující rozhovor.

Určitě nejen mě by zajímalo, s jakými vizemi jste Vy osobně přijala vedení VIZE TANCE?

Naše hlavní vize je naslouchat členům Vize tance. Během setkání, které jsme organizovali s lidmi z taneční komunity se především mluví o potřebách advokacie. Je nutné, aby byl slyšet hlas nezávislého tanečního a pohybového umění. A aby bylo reagováno na otázky, které je nutné řešit. Musí se koncepčně pojmenovat a ujasnit potřeby nezávislého sektoru a lidí, kteří pracují na volné noze. Nezávislá scéna není pouze českým specifikem. Je to dlouhodobý mezinárodní trend. Pracovat na specifikaci oboru je nejlepší způsob, jak navazovat kontakt a spolupracovat s dalšími obory, které mají stejné nebo podobné potřeby.

Už delší dobu bylo cítit, že lidé z oboru mají touhu přemýšlet a pracovat společně. Proto vzniklo motto: ,Vize jste vy, Vize jsme my!´ Konfrontace s časovou realitou není vždy jednoduchá, ale touha společně pracovat pro rozvoj oboru je velmi důležitá! Metodologie práce je obohacující pro všechny účastníky. A protože pracujeme participativně, tak zkušenost každého z nás má vliv na ostatní. Zároveň pak mají diskuse jasný záměr. Velmi oceňuji práci Blanky Markové, která nejen moderuje diskusi, ale i bude psát dokument o strategii oboru. Hledáme příklady v České republice i v zahraničí. Zároveň se snažíme otevírat otázky i s lidmi z jiných oborů, ať máme i jiné úhly pohledu. Z mého pohledu je to velmi zajímavé. Kupříkladu v pracovní skupině nazvané ,Marketing´, která řeší otázku vlivu živého umění na propagaci a marketing měst a region. A máme ve svých řadách i regionální politiky. Věříme, že se přidá i někdo z firemního sektoru, protože uvidí, jak například festivaly pomáhají zviditelňovat i malá města. A to i v mezinárodním kontextu.“

Rámcové programy VIZE TANCE už docela dobře známe z pravidelných článků v TANEČNÍM MAGAZÍNU, ale co považujete nyní za její aktuální prioritu?

Prioritou Vize tance je pojmenovat speciální potřeby nezávislého sektoru. Druhou prioritou je pomáhat institucím či partnerům pochopit, co to znamená. A třetí prioritou je obohatit kulturní politiku. I proto, aby profesionálové z našeho oboru mohli pracovat v podmínkách, které sami pomáhali utvářet.

Rovněž Vize tance pracuje na statusu umělce. V současné době se zabývají ujasněním statusu umělce téměř všechny umělecké organizace. Specifikum Vize tance je definovat, co je zásadní pro nezávislý pohybový obor. Jedná se hlavně o měkkou infrastrukturu. A tu je nutné systematicky pojmenovat, ať může nezávislá práce probíhat na profesionální úrovni. Mimo jiné připravujeme i orientační ceník oborových honorářů. Rádi bychom dosáhli toho, ať mohou nezávislí profesionálové pravidelně trénovat a vzdělávat se. Ostatně tak, jak je to běžné v jiných oborech i v zahraničí.

V interiéru zámku ve Žďáru nad Sázavou paní Marie Kinsky také založila Muzeum nové generace

Nezávislý způsob práce je zásadní mezinárodní trend, který vznikl v druhé polovině dvacátého století. Klíčová slova jsou: projekt, projektový tým, network a proces. Stále vznikají nové modely setkávání se s publikem, které je relevantní i vedle klasických představení. Nacházíme paralely i v jiných oborech. Nezávislé projekty a týmy jsou příbuzné start-upům z ekonomické sféry.“

Což je dost výstižný příklad.

V naší práci se zaměřujeme především na proces. Najdeme zde opět spojitost s firemním sektorem. Jako příklad mohu uvést aktuální skutečnost vyvinutí nových vakcín proti koronaviru během jednoho roku. A to bylo možné jen díky tomu, že se už v minulosti pracovalo na výzkumu a rešerších. Zde je patrná paralela i s naší prací. Protože, není možné udělat nový relevantní projekt pro umělce a společnost během tří týdnů. Zároveň může být proces zajímavý i pro tu vlastní společnost a fungovat jako veřejná služba. Během něj mohou vznikat spolupráce různých kategorií lidí. Mohou se otevírat různé typy komunikace mezi umělci a společností, ať v pedagogické rovině anebo druhu managementu a podobně. Vyvstává otázka, kde je uplatnění kulturních aktivit pro společnost a také na oblast evoluce výsledků kulturní politiky a orientace investic.

Jenom pak můžeme pracovat na implementaci potřeb. Budeme muset intenzívně spolupracovat s partnery. A v dialogu s nimi vytvořit komplexnější model. Nejde pouze o úroveň financování, ale také o rozvoj partnerství v již existujícím systému. Rozhodně je na čem pracovat, a pevně věřím, že to bude přínosné nejen pro umělce, ale také pro produkční týmy, techniky a kritiky a další.“

I na cestě nahoru si člověk musí umět odpočinout…

To však určitě není vše…

Dále pracujeme na zvýšení povědomí o současném tanci ve společnosti. Nejde pouze o marketing, ale o práci s teritoriem České republiky. Jde o práci na rozvoji publika, rozvoji komunitních, interdisciplinárních a edukačních projektů a o umění ve veřejném prostoru. V České republice sice už existují zajímavé iniciativy, ale jiné země mají takové iniciativy už dlouho zakomponovány do své kulturní strategie. Například ve Francii mají národní i regionální scény za úkol pracovat s jednotlivými teritorii.“

Budete se zaměřovat ve větší míře na taneční pedagogiku?

Taneční pedagogika má nezpochybnitelný vliv nejen na profesionální obsazenost naší scény a regiony, ale také hraje důležitou roli ve vnímání tance a vytvoření širší komunity, která má pak následně o tanec zájem. Taneční pedagogové mají své profesní organizace už několik let. Vize tance by ráda pomohla s propojováním tanečního, pohybového umění, škol a profesionálního světa.“

A jak byste, Vy dáma s bohatými zkušenostmi ze zahraničí, hodnotila úroveň tanečního školství zde? Jak si, podle Vás, stojí v kontextu Evropy?

Pedagogika je výsledkem tradic a kulturního přístupu té dané země. Odlišuje se rovněž v důrazu na cíl a obsah učiva v každé jednotlivé zemi. Když jsem se přistěhovala do České republiky, byla jsem fascinována důrazem na rozvoj osobnosti a kreativity. Ve Francii je dáván mnohem větší důraz na koncept a v Itálii naopak na teoretický přístup. Je to jeden z důvodů, proč je spolupráce tak zajímavá.“

Kterak byste celkově vyhodnotila spolupráci s Ministerstvem kultury ČR v době koronavirové krize?

V rámci srovnání se zahraničím, můžeme považovat spolupráci s Ministerstvem kultury ČR za úspěšnou. Vedle samotné krize se řešily běžné otázky i dlouhodobé strategie. Ať to byla státní kulturní politika nebo Národní plán obnovy, kdy Evropská unie zarezervovala více než 800 miliónů korun pro strukturální obnovení kulturního systému v České republice. Jednání stále intenzivně pokračují a musím říct, že Ministerstvo kultury bere profesní organizace z pozice partnera, což je hodně přínosné. Profesní organizace se sdružily pod ITI a můžou tak řešit své zájmy společně. To je velký krok kupředu. Tyto nové síly oboru intenzivně spolupracují s ministrem Zaorálkem, který se rozhodl setrvat ve své funkci a dokončit svoji práci. Za to mu moc děkujeme.“

Kde má náš stát vůči kultuře největší pomyslné dluhy a manka?

To je téma na dlouhý rozhovor! Na otázku mohu odpovědět spíš díky zajímavé kontradikci v české mentalitě. Ta je důvodem, proč jsou takové ,díry´ ve státní politice: Když se podíváme na procentuální poměr lidí, kteří navštěvují muzea, knihovny, zámky anebo počet lidí, kteří provozují hudbu na velmi dobré úrovni a i jiné aspekty, tak zjistíme, že Česká republika je o hodně napřed oproti jiným evropským zemím. Často i na první pozici. Přesto se o tom, ale nemluví. Jako by kultura byla soukromá a intimní záležitost.

Marie Kinsky na svém zámku, který je tradičně dějištěm mezinárodního festivalu KoresponDance

Politici v České republice nemají vždy kulturu zakomponovanou do svých volebních programů. Jelikož možná cítí, že je to každého soukromá volba. Zapomínají tak na obrovskou komunitu voličů. Je to velmi divné, protože existuje mnoho studií, které dokazují vliv kultury na ekonomiku a společnost, či jak ji používat jako marketing měst, region nebo celého státu. Je velká škoda, že se tyto existující studie využívají tak málo.“

Jak se chystáte na letošní KoresponDance, který doslova klepe na dveře?

KoresponDance proběhne opět nejen v pražské Invalidovně 24. 6., ale také ve Žďáru and Sázavou. Tam v termínech 16. až 18. července. Letos jsem se rozhodli dát lidem to, co jim tolik chybělo. Živou kulturu v bezpečném prostředí. Máme připraven český i mezinárodní program. Naši přátelé ze zahraničí uvedou nejen svá představení, ale také se budou podílet na společném site-specific vystoupení. Zdůrazňujeme tím naši touhu otevírat mezinárodní dialog s umělci a publikem. Výsledkem je spousta překvapení ve Žďáru, ale i před samotným festivalem. Jsou to naše dárečky pro obyvatele města. Letos znova zdůrazňujeme podporu umělcům. Ať vědí, že za nimi stojíme i jako festival. Chceme dát publiku nejen kvalitní zážitky a rozmanitost, ale také bezpečný pocit a rovněž možnost zažít svobodu a festivalovou atmosféru. Proto jsme vytvořili sérii malých festiválků, které společně vytvoří KoresponDance. Uvidíme tanec, nový cirkus, pohybové divadlo i hudbu. Máme dokonce i festival tanečních filmů a festivalový workshop pro návštěvníky a profesionály, kteří nemohli dlouhou dobu trénovat. Budeme si užívat léto v zahradách Invalidovny nebo v zámecké zahradě ve Žďáru nad Sázavou. A moc se na to těšíme!“

Vzácné chvíle klidu a pohody na zámku

Jste zámeckou paní ve Žďáru nad Sázavou, jestlipak se odtamtud znáte s političkou Miroslavou Němcovou, která hodlá kandidovat na prezidentku?

S paní Němcovou jsme se setkaly nejen ve Žďáru nad Sázavou, ale také v Praze ve sněmovně. Nicméně, Vize tance se angažuje v politice pouze na profesní úrovni a stále zůstává nezávislá na jakýchkoli politických stranách.“

Chystáte eventuálně nějaké společné akce s Dagmar Havlovou, která má nadaci jménem „VIZE“?

To je skvělý nápad! Děkuji za něj!“

A já děkuji za Váš čas a zejména za rozhovor pro TANEČNÍ MAGAZÍN.

Foto: archiv Marie Kinski

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Performeři reorganizujete?

Estonská organizace hledá partnery pro projekt v oblasti performativního umění

Malá estonská organizace  Pärnu Loomelinnak se chce podílet na reorganizaci hudebních klubů, sálů či obdobných prostor po koronavirové pandemii.

Zároveň hledá projekty v oblasti kreativních měst, kterým by mohla být partnerem.

Jedná se o organizaci, která usiluje o financování z programu Evropské unie Kreativní Evropa Kultura, konkrétně v rámci výzvy na projekty evropské spolupráce 2021. Pro bližší představu se můžete podívat na materiály z poslední výzvy či projít databázi podpořených projektů.

Ozvěte se nejpozději do 1. října roku 2021.

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Vize tance v plné síle

„Vize jste vy! Vize jsme my!“

Na podzim 2020 po delším spánku plně obnovila činnost profesní organizace Vize tance, která od roku 2008 sdružuje nezávislé profesionály i organizace působící v oboru tanec a pohybové divadlo. Cíle Vize tance jsou aktivně reprezentovat obor tanec a pohybové divadlo, rozvíjet partnerství a lobbing, zabývat se strategií rozvoje oboru a stát se platformou aktuálních profesních informací.

Do čela obnovené správní rady byla zvolena zakladatelka a ředitelka neziskové organizace Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA a mezinárodního festivalu současného tance KoresponDance Marie Kinsky. I další členové správní rady jsou výrazné osobnosti z prostředí české taneční scény jako třeba ředitelka kreativního prostoru Studio ALTA Lucia Kašiarová, tanečník a choreograf Florent Golfier nebo Markéta Málková z regionálního rezidenčního domu Rezi.Dance, který se nachází poblíž Českých Budějovic.

Marie Kinski, předsedkyně VIZE TANCE a rovněž ředitelka centra choreografického rozvoje SE.S.TA, které spolupracuje s TANEČNÍM MAGAZÍNEM

Vize tance navazuje na svou předchozí činnost a bude se aktivně podílet na formulaci dalšího směřování oboru. Díky široké a otevřené spolupráci s lidmi, kteří jsou součástí české taneční scény vytváříme strategie pro náš obor. Na začátku roku 2021 byla zahájena činnost pracovních skupin, které se budou zabývat sedmi tematickými okruhy: 1) Propagace tance a jeho přínosy, 2) Analýza oboru a jeho potřeby, 3) Interdisciplinarita oboru, 4) Rámcové potřeby profesionálů, 5) Info point, 6) Partnerství a 7) Teorie tance. Cílem společného úsilí by měla být nejen moderní a progresivní podoba této oborové organizace a společné nasměrování strategie oboru, ale především posílení a širší podpora všech aspektů pohybového umění v České republice. Předsedkyně Vize tance Marie Kinsky dodává: „Do činnosti jednotlivých pracovních skupin se může zapojit každý, kdo má zájem podílet se na budoucí podobě tanečního oboru. Rádi bychom reprezentovali co nejvíce profesionálů z našeho oboru, ať jsou to nezávislí performeři, tvůrci, producenti, kritici, techničtí pracovníci a další. Neváhejte se přihlásit!

Vize tance se bude dále zabývat profesním vzdělávání svých členů prostřednictvím seminářů a spolupráce s experty, organizováním kulatých stolů a konferencí, definováním strategie rozvoje oboru na základě mapování stávajícího stavu, redefinice silných a slabých stránek oboru. A to s cílem formulovat do konce roku 2022 oficiální oborovou dokumentaci. Marie Kinsky říká: „Rádi bychom rovněž navázali na dlouholetou práci Vize tance jako aktivního a spolehlivého partnera státních institucí a politické reprezentace naší země, ale především jsem tady jako profesionální zázemí pro lidi z oblasti pohybového uměni

Celý projekt Vize tance je spolufinancován z Fondu EHP a Norska a rovněž je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy a Ministerstva kultury České republiky.

Vyvrcholením akcí letošního roku by měla být podzimní konference Vize tance, která bude přístupná všem zájemcům z oboru tématem: Tanec jako nastroj pro marketing měst a regionů. Do nové etapy svého fungování vstupuje Vize tance s heslem: Vize jste vy! Vize jsme my!“

Jan Kunze

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Co bude na podzim?

Noc divadel v roce 2021 s podtitulem „Fresh Air“. A s kodexem udržitelnosti.

Devátý ročník Noci divadel se uskuteční tradičně třetí listopadovou sobotu – 20. 11. 2021, letos s podtitulem Fresh Air“. Zúčastněná divadla tak nejen naváží na loňské téma udr-život-elnost, ale představí také čerstvé novinky na divadelní scéně, novátorské přístupy nebo reflexi situace spojené s pandemii koronaviru SARS-CoV-2, která citelně zasáhla živou kulturu. Jako ozvěnu uplynulé loňské Noci divadel a zároveň k letošnímu Světovému dni divadla 27. března se pořadatelé rozhodli sestavit „Kodex udržitelnosti Noci divadel“. Nově publikovaný dokument je výstupem společné diskuse divadel a kulturních organizací nad tématem udržitelnosti provozu i umělecké tvorby a představuje principy, doporučení, pravidla a příklady dobré praxe. Více informací najdete na www.nocdivadel.cz.

Jako motto pro letošní ročník Noci divadel jsme zvolili ,Fresh Air´. Chtěli bychom věřit, že na podzim 2021 bude skutečně možné se znovu a pořádně zhluboka nadechnout a užít si Noc divadel tak, jak jsme byli zvyklí v době před-covidové, a že živá kultura nezůstane stejně vzácná jako čistá příroda. Tímto mottem tedy zároveň navazujeme na  téma udr-život-elnost, které bylo v loni svorníkem naší celoroční spolupráce se soubory zapojenými do Noci divadel,“ vysvětluje Martina Pecková Černá z Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU), který Noc divadel v ČR od roku 2013 koordinuje.

V loňskem roce 2020 se do Noci divadel zapojilo celkem 64 divadel ze sedmnácti měst a obcí České republiky a poprvé se odehrála pouze virtuálně. Součástí byl osmihodinový telemost pod názvem „Divadlo tu bylo, bude a je (dnes celý den)“. Komponované pásmo, složené z živých vstupů i předtočených záznamů propojilo 28 divadel z devíti měst. V návaznosti na uplynulý ročník Noci divadel připravil IDU „Kodex udržitelnosti: Od divadelní kultury ke kultuře v divadle“. Noc divadel jím reaguje na zvyšující se citlivost a povědomí o potřebě zavedení udržitelných postupů v českém kulturním sektoru a nabízí soubor hodnot a doporučení nejen pro divadla a kulturní organizace zapojené do Noci divadel, ale pro diváky a další organizace i jedince působící v sektoru kultury. V dokumentu jsou také shromážděny příklady dobré praxe, které nabízejí kulturním organizacím inspiraci i zdroj nových informací k tématu.

Kromě neustálých a opakujících se provozních institucionálních opatření (například upřednostňování pozemní dopravy v rámci mobilitních programů, nastavení cirkulárních kanceláří a opatření, vyplývajících z auditu uhlíkové stopy instituce a dalších) a zohledňování tématu udržitelnosti v obsahové agendě (kupříkladu konference, debaty a workshopy pro odbornou i širokou veřejnost zvyšující citlivost k tématu) vybízí IDU k aktivitě i uměleckou a kulturní komunitu. V roce 2019 IDU také inicioval platformu Kultura pro budoucnost, kde s obdobně smýšlejícími kulturními organizacemi sdílí své výzvy i příklady dobré praxe,” dodává Pavla Petrová, ředitelka IDU.

Noc divadel je součástí mezinárodního projektu „European Theatre Night“, který v roce 2008 odstartovala chorvatská „Noc Kazališta“. Myšlenka společného divadelního svátku se postupně rozšířila do více jak desítky evropských zemí. Noc divadel v ČR je tak největším projektem v rámci „European Theatre Night“.

TRAILER Noc divadel: www.youtube.com/watch?v=Wxx8LSyLiiI

Kodex udržitelnosti: Od divadelní kultury ke kultuře v divadle: www.nocdivadel.cz/aktuality/
Webov
é stránky: www.nocdivadel.cz

Facebook: www.fb.com/nocdivadel

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN