NOC DIVADEL ke 30. výročí sametové revoluce

Nezadržitelně se blíží třetí listopadová sobota a s ní i tradiční divadelní svátek. Stranou nezůstane ani taneční scéna PONEC.

Třetí listopadová sobota bude opět patřit největšímu divadelnímu svátku v celém roce. Sedmý ročník Noci divadel – tentokrát s tématem „Divadlo a svoboda“ – proběhne 16. listopadu 2019, v předvečer 30. výročí sametové revoluce. Do akce se zapojí přes 100 divadel, souborů a institucí z více než 30 českých měst. Divadla opět nabídnou netradiční programy jako noční prohlídky a bojovky, divadelní dílny, tematické diskuze a přednášky, výstavy i performance, a to zdarma nebo za symbolické vstupné. Koordinátorem akce je Institut umění – Divadelní ústav. Program jednotlivých divadel najdete na www.nocdivadel.cz.

A takto také loni probíhala Noc divadel v Klicperově divadle, v Hradci Králové

Největší divadelní svátek v Evropě opět nabídne nevšední zážitky, každoročně připravované speciálně pro tuto příležitost. Nabitý program s tématem sametové revoluce si každá scéna zorganizovala po svém. Ostravská divadla se spojila a nabídnou cyklus „vaňkovských“ jednoaktovek. Divadlo Petra Bezruče, společně s Národním divadlem moravskoslezským a Studiem G tak nabídnou kromě Havlovy Audience také Příjem Jiřího Dienstbiera a Arest Pavla Landovského. Divadlo Šumperk odhalí pomník k 17. listopadu a po procházce k lavičce Václava Havla uvede autorské představení #MateHoleRuce. Táborské Divadlo Oskara Nedbala nabídne mimo několika koncertů a představení také výstavu Můj rok 89‘. Městské divadlo Zlín připravilo komentovanou procházku s Rosťou Markem nazvanou Divadlem pracujících po stopách Občasného fóra. Pražský Činoherní klub uvede scénické čtení Havlovy hry Protest. Národní divadlo v Praze přichystalo tematickou procházku s podtitulem Podoby svobody v Anenském areálu či dílnu pro teenagery Svoboda slova, která se zaměří na práci s textem. Pražské Divadlo Komedie uvede ve foyer výstavu Divadlo a revoluce a besedu Sametová divadla s Liborem Vodičkou a Bárou Štěpánovou. Institut umění – Divadelní ústav připravil vernisáž výstavy Divadlo a svoboda – První dekáda nezávislosti českého divadla po roce 1989 a hravou bojovku pro děti a rodiče Svoboda: Dá se to jíst?. Moravské divadlo Olomouc připravuje inscenaci Samet a výstavu fotografií. Divadlo na Cucky nabídne moderovanou diskuzi O vývoji české společnosti od roku 1989 a scénickou črtu Podvečer v listopadu na motivy knihy Jací jsme dnes Jaroslava Spurného. Městské divadlo Varnsdorf uvede hokejovou odyseu pro celou rodinu nazvanou 2:0 4:3Experimentální prostor NoD přichystal scénické čtení i speciální vydání improvizace souboru 11:55 s titulem Demokracie není bordel. Některé z těchto programů podpořil Institut umění – Divadelní ústav v rámci speciální výzvy k Noci divadel.

Sedmý ročník této divadelní události tak nabídne diskuze s pamětníky a aktéry společenských a politických změn po roce 1989 a přednášky, výstavy, instalace, představení a další akce na téma „Divadlo a svoboda“. „Souběh letošní Noci divadel s demonstrací ,Venku je hezky‘, pořádanou 16. listopadu spolkem Milion chvilek pro demokracii, otevřel pro divadla další možnost vyjádřit se k současné společenské situaci a také programové možnosti. Některé soubory – jako například Jihočeské divadlo nebo divadlo Ponec – se rozhodly demonstraci do programu přímo zařadit. Mnohá pražská divadla zohlednila demonstraci úpravou svého programu, například posunem do večerních hodin,“ vysvětluje Martina Pecková Černá za organizátory Noci divadel.

Česká Noc divadel je součástí mezinárodního projektu European Theatre Night, který v roce 2008 odstartovala chorvatská Noc Kazališta. Myšlenka společného divadelního svátku se postupně rozšířila do více jak desítky evropských zemí. Počtem zapojených divadel i návštěvností je česká Noc divadel, která existuje od roku 2013, největším projektem v rámci European Theatre Night.

Webové stránky: www.nocdivadel.cz

Facebook: www.fb.com/nocdivadel

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

NOC DIVADEL – již za půl roku!

Sedmý ročník Noci divadel se zaměří na 30. výročí sametové revoluce. A bude doslova v jeho předvečer!

Třetí listopadová víkendová noc bude opět patřit Noci divadel, která právě otevírá registraci pro soubory a divadla. Sedmý ročník s tématem „Divadlo a svoboda“ proběhne 16. listopadu 2019, v předvečer 30. výročí sametové revoluce. Divadla opět nabídnou netradiční programy, jako jsou noční prohlídky a bojovky, divadelní dílny, tematické diskuse a přednášky, výstavy i performance, a to zdarma nebo za symbolické vstupné. Koordinátorem akce je Institut umění – Divadelní ústav. Více informací budeme postupně uveřejňovat na www.nocdivadel.cz.

Prohlídka pražského Stavovského divadla v rámci minulé Noci divadel

Největší divadelní svátek v Evropě opět nabídne nevšední zážitky, každoročně připravované speciálně pro tuto příležitost. Tematicky se letošní Noc divadel bude věnovat 30. výročí sametové revoluce. Připomenutí politických změn ve střední a východní Evropě, jejichž hybatelem bylo v České republice mimo jiné právě divadlo, vybízí k ohlédnutí se za  ideály a nadějemi 90. let.

A opět Noc divadel v Praze, tentokrát v divadle DISK

Prostřednictvím letošního tématu Noci divadel bychom rádi divadla vyzvali k zamyšlení nad hodnotou svobody pro uměleckou tvorbu i pro celou společnost a jejím chápáním těsně po roce 1989 a dnes. Již nyní se těšíme na to, jak divadla tuto problematiku promítnou do svých programů ,“ vysvětluje za organizátory Viktorie Schmoranzová z Institutu umění – Divadelního ústavu. Sedmý ročník této divadelní události tak počítá i s diskusními formáty s pamětníky a aktéry společenských a politických změn po roce 1989 a přednáškami, výstavami, instalacemi, představeními a dalšími akcemi na téma „Divadlo a svoboda“.

Noc divadel se od začátku tohoto roku díky finanční podpoře z programu Kreativní Evropa zapojila do mezinárodního výzkumu divadelního publika. Hlavním koordinátorem projektu ASSET (Audience Segmentation System in European Theatres) je Akademie múzických umění v Praze, která ho realizuje ve spolupráci s Institutem umění – Divadelním ústavem a partnery z pěti dalších evropských zemí. Ve čtyřech pražských divadlech stejně jako v divadlech v dalších evropských metropolích právě nyní probíhá rozsáhlé výzkumné šetření, jehož cílem je lépe poznat diváky a jejich potřeby. Data o divácích v Praze sbírají Jatka78, Národní divadlo, Švandovo divadlo a Studio DVA, která se účastní nebo v minulosti účastnila Noci divadel v ČR.

Noc divadel se neodehrává výhradně v divadelních budovách. Dokladem toho je snímek z olomouckého Muzea hudby.

Součástí projektu bylo také sympozium, které se konalo v únoru letošního roku v kolébce Evropské noci divadel, jíž je chorvatské Narodno sveučilište Dubrava. „Bylo až dojemné podílet se na historicky prvním setkání koordinátorů Noci divadel a podobných projektů zaměřených na rozvoj publika z 12 zemí celé Evropy, kteří spolu po více než desetiletou existenci tohoto projektu komunikovali pouze na dálku. Prezentace toho, jak vypadá Noc divadel u našich vzdálenějších nebo bližších kolegů, navíc předvedla tuto akci v její obrovské různorodosti, od vysoce sofistikovaných obchodních a komunikačních modelů v Maďarsku a Bulharsku, přes komunitní a sociální aspekty ve Finsku a Polsku, až po podporu národnostního a společenského smíru na Balkáně či vzdělávací aktivity v Rakousku,“ shrnuje Martina Pecková Černá z Institutu umění – Divadelního ústavu za projektový management projektu ASSET.

Loňská Noc divadel v Klicperově divadle v Hradci Králové

Noc divadel je součástí mezinárodního projektu „European Theatre Night“, který v roce 2008 odstartovala chorvatská „Noc Kazališta“. Myšlenka společného divadelního svátku se postupně rozšířila do více jak desítky evropských zemí. V loňskem roce se Noci divadel u nás zúčastnilo na 40 tisíc návštěvníků a zapojilo 109 kulturních institucí ze třiceti měst. V Praze program připravilo celkem 52 divadel a souborů. Česká Noc divadel, která existuje od roku 2013, je tak největším projektem v rámci „European Theatre Night“.

Webové stránky: www.nocdivadel.cz

Facebook: www.fb.com/nocdivadel

Foto: Adéla Volšičková a archiv

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Program PQ 2019

Divadelní událost roku nabídne expozice ze 79 zemí

Největší mezinárodní přehlídka divadla a scénografie již v červnu v Praze Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru, které se uskuteční od 6. do 16. června 2019 na pražském Výstavišti, zveřejňuje kompletní program.

Divadelní událost roku nabídne během 11 dnů expozice ze 79 zemí, více než 800 umělců z celého světa a přes 600 performancí, workshopů či přednášek.

Vstupenky na vybrané akce a představení lze zakoupit přes GoOut. 

PQ Talks představí světové umělce z mnoha oborů Diskusní a přednášková část PQ Talks se zaměří na současné scénografické trendy i na kritickou reflexi divadelní spolupráce, uměleckých technik či inspiračních zdrojů a inovací v oboru. Kurátoři Pavel Drábek a Barbora Příhodová přizvali nejen významné osobnosti jednotlivých oborů, ale také tvůrce, kteří svou kariéru nastartovali teprve nedávno. Dopolední a odpolední bloky přednášek jsou určeny pro akreditované návštěvníky. Večerní PQ Talks, jsou otevřené i veřejnosti; předprodej probíhá přes GoOut.

Otevírá je 7. června diskuze s mezinárodními kurátory Jochenem Volzem (Sao Paolo Biennale), Markétou Fantovou (PQ 2019) a Kate Bailey (V&A Museum), kteří se budou věnovat současným kurátorským metodám a prolínání oborů. Operní režisér Stefano Poda poodhalí svůj osobitý přístup k realizaci scény, kostýmů, osvětlení i choreografie v sobotu 8. června.

V sobotu 8. června proběhne workshop s ilustrátorkou Olivií Lomenech Gill. V neděli 9. a sobotu 15. června mohou děti v animační dílně Aeroškoly rozpohybovat figurky Lega a natočit vlastní video.

V neděli 9. června představí svou tvorbu výtvarnice a ilustrátorka Olivia Lomenech Gill, která se v posledních letech věnovala například práci na knize Válečný kůň Michaela Morpurga a Fantastická zvířata a kde je najít J. K. Rowlingové.

Pondělní večer 10. června bude patřit vítězným projektům z Výstavy divadelního prostoru.

13. června pódium ovládne režisér Luk Perceval a scénografka Annette Kurz.

V druhé polovině festivalu – 14. června se podělí o své zkušenosti s uměleckou přípravou PQ 2019 jeho mezinárodní kurátorský tým (Markéta Fantová, Serge von Arx, D. Chase Angier, Barbora Příhodová, Sophie Jump, Patrick Du Wors, Klára Zieglerová a Jan K. Rolník) a den poté se umělecký tým projektu 36Q° zamyslí nad tenkou hranicí mezi digitálním světem a skutečností, ale i nad vlivem nových technologií na současné umění a jejich dopadem na společnost. Dětské víkendové workshopy ilustrace a filmové animace Hlavním cílem programu pro děti během Pražského Quadriennale je přiblížit svět současného divadla těm nejmladš ím divákům. PQ dětem nabízí příležitost nahlédnout do světa scénografů a divadelních architektů z celého světa. Hlavní část tvoří interaktivní instalace „Zažij zázrak!“, které pro PQ připravuje platforma Máš umělecké střevo?. Malý Křižíkův pavilón se stane pomyslným labyrintem, který tvoří šest vzájemně propojených boxů. Jejich podobu tvoří čeští umělci. Výtvarná umělkyně Markéta Hlinovská, hledá inspiraci ve světě zvířat, multimediální umělkyně Tereza Damcová propojuje zvukové a výtvarné instalace, a výtvarník David Kalík aka Kakalík, je autorem komiksů a humorných animovaných filmů. Kurátoři připravili také dílny pro základní i střední školy a víkendové workshopy pro veřejnost.

V neděli 16. června proběhne workshop s platformou Máš umělecké střevo? nazvaný Zažít zázrak. Tato dílna je určená pro děti od 3 do 6 let (dopoledne) a od 6 do 12 let (odpoledne). Kapacita všech workshopů je omezena, proto je nutná předchozí rezervace na GoOut.

PQ Studio Festival: výběr toho nejlepší ze studentských prací Divadelní fakulta AMU v Praze se do programu PQ zapojuje projektem PQ Studio: Festival. Tuto část festivalu organizují sami studenti DAMU. V jedenácti dnech se v Praze pod jejich taktovkou představí více než 60 mezinárodních divadelních inscenací, performancí, koncertů a instalací. Kromě samotné DAMU bude program probíhat také v prostoru Divadlo X10 u Národní třídy, na náměstí Jana Palacha nebo v ulici V Kotcích. Do mezinárodní otevřené výzvy se přihlásilo na 140 inscenací a performancí z téměř 20 zemí (Brazílie, Tchaj-wan, USA, Chile, Švýcarsko a další). Mezi v ybranými inscenacemi tak můžeme čekat například 3 Catastrophes I happily survived ze Švýcarska, Media Claun z USA nebo @heyhex, kde vystoupí umělci z Kanady, Japonska a Thajska. Akreditace na PQ zahrnuje vstup na program PQ Studio: Festivalu; pro ostatní návštěvníky probíhá předprodej přes GoOut. PQ+ nabídne výběr českých představení Program PQ+, který připravil Institut umění – Divadelní ústav, nabízí divákům současné scénické umění s akcentem na scénografii. Zařazeny jsou převážně české produkce z oblasti experimentálního a fyzického divadla, tance a performance. Nechybí však ani instalace, komentované prohlídky či tři výstavy českých loutek a divadelní fotografie.

Jedním s cílů je představit zahraničním návštěvníkům PQ českou tvorbu, ale i zajímavá centra současného scénického umění. Program je otevřen i široké veřejnosti a předprodej probíhá přes GoOut na bit.ly/PQplus2019.

PQ vzniklo v roce 1967 za účelem představit a ukázat nejnovější vývoj v oblasti scénografie divadelního designu, scénografie a divadelní architektury do popředí kulturních událostí a seznámit tak profesionální i začínající umělce a širokou veřejnost se současnou scénografií. Výstavy, festivaly a vzdělávací programy pořádané jednou za čtyři roky podporují experimentální tvorbu, networking, inovaci a budoucí uměleckou spolupráci. PQ má za cíl oslavovat, posilovat a vyzdvihovat práci scénografů, výtvarných umělců a architektů a zároveň vzdělávat diváky, kteří jsou tím nejdůležitějším prvkem jakéhokoli živého představení.

Pořadatel: MKČR

Realizuje: Institut umění – Divadelní ústav

Za podpory: Magistrátu hl. m. Prahy, spolufinancováno z programu Evropské unie Kreativní Evropa

Pod záštitou: Primátora hl. m. Prahy, Městské části Praha 7, České kanceláře UNESCO

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pražské Quadriennale 2019 již za tři měsíce!

Akce na pražském Výstavišti: 11 dní, 79 zemí, 800 umělců, 600 akcí. Proběhne mezi 6. – 16. 6. 2019.

Čtrnáctý ročník největší mezinárodní přehlídky divadla a scénografie PRAŽSKÉ QUADRIENALLE se odehraje od 6. do 16. června 2019 v prostorách pražského Výstaviště. Během jedenácti dnů nabídne  různé expozice ze 79 zemí, více než 800 umělců z celého světa a přes 600 performancí, workshopů a přednášek.

Mezi jeho hlavními hvězdami bude zářit například ilustrátorka Olivia Lomenech Gill, italský operní režisér a scénograf Stefano Poda, či audiovizuální umělec Romain Tardy.

Programem celého Quadriennale se prolínají tři tematické okruhy: Imaginace, Proměny a Reflexe. Celá akce představí tři soutěžní výstavní sekce: Výstava zemí a regionů, Studentská výstava a Výstava divadelní architektury a prostoru.

Nebudou chybět ani performativní projekty ve veřejném prostoru – Formace a Site specific festival. Fragmenty představí ikonické objekty a artefakty. Audiovizuální projekt 36Q° ovládne Malou sportovní halu. Studio PQ ukáže práce začínajících mladých tvůrců. V rámci PQ Talks se budou konat přednášky a diskuze s hvězdami světového divadla a scénografie.

Připraven je i dětský program PQ dětem. Slavnostní zahájení proběhne 5. června v prostorách Výstaviště. Předání cen PRAŽSKÉHO QUADRIENNALE proběhne večer 11. června.

Zcela vpravo a (v popředí v rudých šatech)  umělecká ředitelka PRAŽSKÉHO QUADRIENNALE 2019 Markéta Fantová

PRAŽSKÉ QUADRIENALLE je místem setkávání – sdružuje mezinárodní komunitu scénografů, režisérů, studentů, umělců, ale také návštěvníků z celého světa, kteří během 11 festivalových dní společně prožijí současný svět optikou scénického designu. „Prožívání“ je pro letošní ročník klíčové. Chceme ukázat, že scénografická přehlídka nemusí být pouhá výstava objektů. Scénografie nám díky lidské kreativitě a fantazii dává možnost zažít jedinečné momenty,“ říká jeho umělecká ředitelka PQ 2019 Markéta Fantová.

Stranou nezůstane ani sportovní tematika

Hvězdy a hosté PRAŠKÉHO QUADRIENNALE

Mezi hvězdy letošního ročníku patří ilustrátorka Olivia Lomenech Gill, kterou proslavila ilustrace knihy J. K. Rowlingové (Fantastická zvířata a kde je najít, 2017). V rámci PQ Talks představí svoji tvorbu a dokonce zařadí i přednášku určenou dětským návštěvníkům.

Romain Tardy

Francouzský vizuální umělec Romain Tardy, známý jako zakladatel vizuální umělecké skupiny ANTIVJ, je uměleckým vedoucím audiovizuální sekce 36Q°. Koordinuje skupinu významných umělců z mnoha oborů – od hudby přes VR technologie až po světelný design. Jádrem projektu bude instalace Blue Hour – experimentální, interaktivní prostředí, které zaplní Malou sportovní halu na Výstavišti.

Dalším významným hostem bude slavný operní režisér, kostýmní výtvarník a choreograf Stefano Poda.

Do Prahy zavítá také výrazná kostýmní výtvarnice Fruzsina Nagy, která svou práci představila už během PQ 2011 v projektu Extrémní kostým.

Tematické okruhy ročníku 2019

Celým programem PQ se prolínají tři tematické okruhy, které umělecká ředitelka Markéta Fantová popisuje jako tři různé a cyklicky se opakující fáze kreativního procesu: Imaginace, Proměny a Reflexe.

V expozici Země a regiony se představí i arménský projekt Utopian

Okruh Imaginace bude zahrnovat Studentskou výstavu – své práce představí jak studenti, tak mladí scénografové a nové scénografické ateliéry, Site specific festival, program pro začínající divadelní tvůrce PQ Studio a program pro rodiny s dětmi PQ dětem.

Okruh Proměny bude zahrnovat Výstavu zemí a regionů, Výstavu divadelní architektury a prostoru, performativní projekt Formace propojující architekturu, urbanismus, tanec a pohybové divadlo, projekt 36Q°, věnovaný světelnému a zvukovému designu, a sérii prezentací, přednášek a diskuzí PQ Talks.

V sekci Formace se představí i Jo(hanna) Blin

Okruh Reflexe bude zahrnovat výstavu Fragmenty.

Napříč všemi tematickými okruhy se prolíná projekt Emergence.

Cena Zlatá triga a její nová tvář

Koncepce letošního ročníku PQ je volně inspirována sousoším Zlaté trigy, tedy hlavní cenou, která je na PQ tradičně udělována za nejlepší expozici. „Triga je pro nás metaforou propojení tří různých sil v jednu, vedoucí ke společnému cíli. Poukazuje na důležitost úzké spolupráce různých talentů, která vede k výsledkům, jichž by jedinec jen těžko dosáhl,“ vysvětluje umělecká celé akce ředitelka Markéta Fantová.

Zlatá triga tohoto designu je historií, nahradí ji nová trofej stejného jména od Petra Bakoše

Prestižní ocenění Zlatá Triga za nejlepší expozici a také Zlaté medaile v několika kategoriích, které pokrývají rozmanité obory spadající pod scénografii (kostýmní, světelný, zvukový design a další). Ceny uděluje ministr kultury České republiky na základě doporučení mezinárodní poroty nebo organizátora PQ (s výjimkou ceny dětského návštěvníka, kterou uděluje Česká televize). Novou podobu sošky pro PQ 2019 navrhl architekt Petr Bakoš.

Mezinárodní tým kurátorů

Na přípravách PQ se podílí mezinárodní tým odborníků: Markéta Fantová (umělecká ředitelka PQ 2019 a spolukurátorka projektu 36Q°), Serge Von Arx a D. Chase Angier (kurátoři projektu Formace), Pavel Drábek a Barbora Příhodová (kurátoři PQ Talks), Sophie Jump (kurátorka Site specific festivalu), Patrick Du Wors (kurátor projektu PQ Studio, spolukurátor projektu PQ Studio: Festival), Michal Lážňovský (spolukurátor projektu PQ Studio: Festival), Klára Zieglerová (kurátorka výstavy Fragmenty) a Jan K. Rolník (spolukurátor projektu 36Q°).

Jednou z kurátorek je rovněž scénografka Klára Zieglerová

Ouadriennale ovládne pražské Výstaviště

PRAŽSKÉ QUADRIENALLE se do areálu pražského holešovického Výstaviště vrací po dvanácti letech, aby oživilo nejen Průmyslový palác, ale i celý přilehlý areál, včetně Křižíkových pavilonů a Malé sportovní haly.

Průmyslový palác pražského Výstaviště na archivním snímku ještě před devastujícím požárem v roce 2008

S místem je PQ historicky spjato – proběhl zde i úplně první ročník v roce 1967. Pražskému Výstavišti, které vzniklo pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891, dominuje právě budova Průmyslového paláce, navržená architekty Bedřichem Münzbergrem a Františkem Prášilem. Zde se Pražské Quadriennale odehrávalo v letech 1995, 1999, 2003 a 2007.

V roce 2008 však levé křídlo Průmyslového paláce shořelo a další ročníky PQ se přesunuly do Veletržního paláce či historického centra města.

Závěrem o PRAŽSKÉM QADRIENNALE

PRAŽSKÉ QUADRIENNALE scénografie a divadelního prostoru vzniklo v roce 1967 za účelem dostat to nejlepší z divadelního designu, scénografie a divadelní architektury do popředí kulturních událostí a seznámit tak profesionální i začínající umělce a širokou veřejnost se současnou scénografií.

V červnu se v Praze představí i slovenský projekt Miracles

Výstavy, festivaly a vzdělávací programy, pořádané jednou za čtyři roky, podporují experimentální tvorbu, networking, inovaci a budoucí spolupráci mezi umělecky činorodými autory. PQ má za cíl oslavovat, posilovat a vyzdvihovat práci scénografů, umělců a architektů a zároveň inspirovat a vzdělávat diváky, kteří jsou tím nejdůležitějším prvkem jakéhokoli živého představení.

Aktuální informace najdete na www.pq.cz.

PRAŽSKÉ QADRIENNALE 2019

Pořadatel: MKČR

Realizuje: Institut umění – Divadelní ústav

Za podpory: Magistrátu hlavního města Prahy, spolufinancováno z programu Evropské unie Kreativní Evropa

Pod záštitou: Primátora hlavního města Prahy, Městské části Praha 7

Generální partner: ROBE

Foto: PQ 2019 a IDU

Eliška Míkovcová a Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Noc divadel 2018 nezapomíná na taneční scénu

Třetí listopadová noc propojí soubory z České i Slovenské republiky

Šestý ročník Noci divadel propojí divadla a soubory z České i Slovenské republiky

Třetí listopadová noc bude opět patřit Noci divadel. V letošním roce termín vychází symbolicky na 17. listopadu 2018, což ve spojení s mnoha historickými výročí, která si připomínáme, určilo i téma letošního ročníku: Česko-slovenská divadelní spolupráce. Společně program zaštítí Institut umění – Divadelní ústav jako koordinátor české Noci divadel a Divadelný ústav Bratislava, jako koordinátor slovenské Noci divadiel. Divadla opět nachystají noční prohlídky, divadelní dílny, netradiční představení a performance – zdarma nebo za symbolické vstupné. Program akce bude zveřejněn v průběhu října. 

Největší divadelní svátek v Evropě opět nabídne nevšední zážitky, které jsou připravovány exkluzivně pro Noc divadel. Na programu bude přes 500 akcí, jako jsou workshopy, prohlídky divadelních zákulisí či diskuze s herci, scénografy a režiséry. Institut umění – Divadelní ústav pořádá letošní Noc divadel ve spolupráci s Divadelným ústavem Bratislava jako hlavním koordinátorem Noci divadiel na Slovensku. Navazují tak na mnoho dalších společných projektů, které tradičně v úzce spjaté česko-slovenské divadelní kultuře probíhají.

Česko-slovenská noc divadel je pro nás jednou z oslav vzájemné spolupráce. Propojenost divadelní scény obou zemí, zejména současného tance a nezávislého divadla, funguje výborně i pro generace, které ve společném státě nežily. A jsem ráda, že můžeme mezi společné akce zařadit i letošní Noc divadel, vysvětluje za organizátory Martina Pecková Černá z Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU). Oba divadelní ústavy, které hrají zásadní roli v domácm divadelním provozu, již spolupracují například na výstavě Česká divadelní fotografie, která v Praze proběhla letos v Obecním domě, odkud se přesouvá na Slovensko. Společně také prezentovaly současnou taneční scénu na veletrhu Tanzmesse jako klíčové oborové akci nebo uvedly Salon české a slovenské scénografie na festivalu Divadelní svět Brno v květnu 2018. Spolupráce se slovenskými kolegy probíhá také v rámci středoevropské spolupráci zemí V4 a na výzkumné a publikační rovině.

Loňského ročníku Noci divadel se zúčastnilo na 45 000 návštěvníků, 130 divadel a kulturních organizací ze 31 měst. Pátý ročník Noci divadel tak překonal všechny předchozí, a to zejména co do celonárodního zapojení i množství jednotlivých akcí pro veřejnost. Noc divadel se tak etabluje jako projekt s celonárodním dopadem. Česká Noc divadel je součástí mezinárodního projektu European Theatre Night, který odstartovala v roce 2008 v Chorvatsku debutová Noc Kazališta. Myšlenka společného divadelního svátku se postupně rozšířila do více jak desítky evropských zemí. Česká Noc divadel, která existuje od roku 2013, je díky účasti téměř padesáti tisíců návštěvníků největším projektem v rámci European Theatre Night.

Webové stránky: www.nocdivadel.cz

Facebook: www.fb.com/nocdivadel

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Chcete do zahraničí? Rozmyslete se přes prázdniny a dovolené!

Uzávěrka výběrového řízení na podání žádosti o grant na projekt spojený s výjezdem do zahraničí je 10. září 2018!

Institut umění – Divadelní ústav (známý i pod zkratkou IDU) vyhlásil letošní druhé kolo výběrového řízení na podporu zahraničních kontaktů v oblasti profesionálního umění. Na výběrové řízení byla pro rok 2018 vyčleněna celková částka ve výši 1 200 000 Kč, po prvním, únorovém kole zbývá mezi žadatele rozdělit 436.000 Kč. Zapojte se do boje o podporu v profesním růstu i vy!

Podpora zahraničních kontaktů je zaměřena na vysílání jednotlivců do zahraničí. Ti mohou vycestovat jako účastníci odborných konferencí, seminářů, workshopů nebo zasedání mezinárodních networků, také jako pozorovatelé na festivalech, přehlídkách, výstavách, veletrzích a dalších odborných akcích. Podpora bude udělena formou příspěvku na cestu a pobyt.

 

Podmínky, kritéria, postup při podání žádost a veškeré kompletní informace najdete na stránce Go and See – Krátkodobé mobility zde

Termín uzávěrky pro příjem přihlášek do 2. kola je 10. 9. 2018

www.idu.cz

Institut umění — Divadelní ústav

Arts and Theatre Institute

Celetná 17, 110 00 Praha 1

Kateřina Dušková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Český tanec v datech

Přináší překvapivé souvislosti

Startuje edice Český tanec v datech. Ukáže překvapivé souvislosti

Institut umění – Divadelní ústav zahajuje novou edici věnovanou českému tanci a dalším příbuzným uměleckým oborům, kde je hlavním vyjadřovacím prostředkem pohyb a fyzická akce. Po prologu o tanečním vzdělávání se jednotlivé studie zaměří na balet, současný tanec, nový cirkus, mimické divadlo, tanec v zábavním průmyslu nebo na lidový tanec. Editoři Jana Návratová a Roman Vašek s kolektivem spolupracovníků se rozhodli zmapovat tyto oblasti na základě systematického sběru tvrdých dat. Částečně navazují na své předchozí výzkumy, některé oblasti ale statisticky zachycují vůbec poprvé. Interpretace dat ukazují zajímavé souvislosti.

Na sklonku loňského roku zahájila edici studie Romana Vaška Taneční vzdělávání. Zabývá se všemi šesti konzervatořemi vyučujícími obory tanec a současný tanec. Věnuje se pedagogickému zázemí, mapuje průběh a akcenty studia. „V posledních patnácti letech je patrný úbytek studentů,“ uvádí jako příklad zajímavých zjištění Vašek a dodává: „Překvapení přinesly údaje o uplatnění absolventů. V roce 2016 získala v baletních souborech angažmá jen necelá třetina absolventů oboru tanec a zhruba stejný počet absolventů našel práci v taneční pedagogice. Ještě horší uplatnění ve vystudovaném oboru se ukázalo u absolventů oboru současný tanec.“ Druhá část studie je věnována vysokoškolskému vzdělávání na katedrách s tanečním zaměřením. Alarmující byla například zjištění ohledně finančního ohodnocení vysokoškolských pedagogů.

V prosinci loňského roku vyšla i druhá studie v edici Český tanec v datech, tentokrát věnovaná českému baletu. Detailně mapuje genderovou, vzdělanostní, věkovou a národnostní strukturu v baletních souborech. Výzkumná šetření například ukázala, že polovinu tanečníků v českém baletu dnes tvoří cizinci. Studie sleduje i proměnu pracovně-právního statusu tanečníků nebo jejich angažovanost v odborových a oborových organizacích. Podrobně jsou analyzovány platové a pracovní podmínky tanečníků. „Podle dat Českého statistického úřadu se průměrný plat tanečníků baletu sice citelně zvýšil, avšak náš detailní výzkum ukázal, že jen někde. Výrazně se rozevřely nůžky mezi odměňováním v Národním divadle a regionálních souborech, kde jsou někdy platy doslova tristní,“ uvádí Roman Vašek, který je autorem studie. Publikace o českém baletu se věnuje také provozním tématům, výkonům nebo hospodaření divadel a souborů, práci s potenciálním publikem apod.

Jednotlivé studie vznikající v rámci edice Český tanec v datech si lze volně stáhnout z webových stránek internetového knihkupectví Prospero:

http://prospero.divadlo.cz/e-publikace-ke-stazeni/cesky-tanec-v-datech-1-tanecni-vzdelavani/#.WmYA-qjiaUk

http://prospero.divadlo.cz/e-publikace-ke-stazeni/cesky-tanec-v-datech-2-balet/#.WmYBHKjiaUk

Kateřina Dušková

Taneční magazín

Kulatý stůl na hraně

Někdy musí tanečníci vyzout piškoty, vysvléci své trikoty a dresy. V civilu zasednout za pomyslný kulatý stůl. A věnovat se teoretickým otázkám. Hledat souvztažnosti, paralely i kontrasty. Zamyslet se nad tanečním uměním i z jiného úhlu pohledu. A právě tak tomu bylo ve Studiu ALTA v půli února 2017.

V pondělí 13. února proběhla v již tradičním a zavedeném svatostánku moderního tance, holešovickém Studiu ALTA v Praze 7 velmi zajímavá akce. Respektive hned dva následné podniky. Workshop a taneční dílna pod názvem „Mobilita – Střed zájmu“. Od jedné hodiny odpolední do půl čtvrté  na ni nepřímo navazoval podnětný besední „Kulatý stůl“ v tamní kavárně. Ten začínal v osmnáct hodin. Díky plodné diskusi hluboce překročil předem plánovaný závěr v půl osmé!

Mobilitu – střed zájmu“ pořádaly Institut umění, Divadelní ústav a Kancelář Kreativní Evropa. Byl převážnou měrou zaměřen na příležitosti, možnosti, ale i komplikace a nástrahy kolem mezinárodních mobilitních programů. Současně se věnoval taktéž praxi a náplní infopointů.

Dr. Mirka Eliášová

Stěžejním hostem byla generální tajemnice mezinárodního sdružení On the Move paní Marie Le Sourd. Té patřila úvodní přibližně hodinová přednáška. Zaměřila se na fungování již stávajících infopointů různě po světě, poradila, kterak hledat informace o využití té nejvhodnější spolupráce. V nikoli poslední řadě se zabývala zcela prozaickými praktickými otázkami. Jak řešit pro umělce vyjíždějící do zahraničí víza? Jak se orientovat v daňovém systému té které země? Či kterak uzavírat a zejména prostudovávat mezinárodní smlouvy?

Po generální tajemnici následovaly, v poněkud rychlejším sledu, další – již velmi konkrétnější – příspěvky. Pavel Štorek se zaměřil na krátkodobé mobilní programy. U mikrofonu jej vystřídala Markéta Černá s problematikou tvůrčí umělecké rezidence. Na Visegrádský program rezidenčních pobytů pro spisovatele upozornil Viktor Debnár. Pozadí organizace Kreativní Evropa pak poodhalila Magdaléna Müllerová. A závěrem se podělila o ryze praktické zkušenosti z mezinárodního programu Studia ALTA „domácí“ Lucia Kašiárová.

Neméně zajímavý byl „Kulatý stůl“ – tanečně pedagogická dílna. Jednalo se defacto o závěr semináře, aktreditovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Vůdčí osobností byla francouzská choreografka, pedagožka a taneční teoretička paní Sophie Billy, známá zejména z přednášek sdružení SE.S.TA na festivalu Korespondance. Anebo z workshopů, které pořádá většinou v tandemu se slovenskou odbornicí Ankou Sedláčkovou. Další klíčovou postavou diskuse byla choreografka, tanečnice a pedagožka HAMU dr. Mirka Eliášová. Třetím hlavním účastníkem měl být architekt a scénograf Bronislav Stratil. Ten se však – poněkud věren svému jménu – do jisté míry ztrácel v převážně dámské diskusní společnosti.

Diskusní stůl, který nebyl ve skutečnosti kulatý, alebrž hranatý, se vskutku odvíjel na hraně. Na hraně mezi vizuální kompozicí tance i jejími protipóly. Vytknul si koneckonců jako hlavní téma – architekturu tance.

Toto předem pečlivě připravené téma vycházelo z dlouhodobého projektu, věnujícího se ergonomice tance a jejím důsledkům i dopadům.

Vedoucí diskuse paní Sophii Billy – mimochodem, mluvící krásnou a bohatou čestinou s pouhým jemným cizím akcentem – se podařilo nastolovat řadu problematik, které by zřejmě běžného tanečníka či choreografa míjely zcela jistě skutečně zpovzdálí. Či přinejmenším trochu obloukem.

Nejdiskutovanějším problémem večera se stal kontrast vlivu masy kontra prázdnoty. Zde si tuto problematiku přiblížil každý z účastníků, lépe řečeno účastnic, příkladem z vlastní praxe.

Celou diskusi oživily videoprojekce. Inspirativní byly zejména záběry z nastudování až bizárních choreografií Williama Forsytha.

Na „hranatý“ stůl se tak doslova vtírala nová a nová témata. Cirkulace pohybu v prostoru. Vlastní architektura těla. Na co má tanečník pomyslně „srdce“ a na co má „žaludek“. Geometrie tance. Geometrie pohybu jako takového.

Celý podvečer a večer ve Studiu ALTA mi připadl velmi přínosný, zejména pro teoretiky umění a kunsthistoriky. Přinášel řadu nově pojatých otázek. Snažil se nalézat odpovědi i na otázky zde ani nevyřčené. Je vidno, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podporuje velice záslužné akce!

FOTO: archiv HAMU, SE.S.TA, archiv autora

Michal Stein

Taneční magazín