Linda Dušková – Taneční magazín

Měsíční kámen

Studio Hrdinů zahajuje 10. sezónu

Adaptace románu Měsíční kámen islandského spisovatele Sjóna v režii Kamily Polívkové je první premiérou 10. sezóny Studia Hrdinů. Ta se uskuteční za účasti autora 2. září. Premiéru doplní tematická výstava i beseda s tvůrci inscenace.

Jubilejní desátá sezóna Studia Hrdinů se v době celosvětové krize jistot, hodnot, ekonomiky a lidských práv snaží na tuto realitu reagovat. Měsíční kámen přípomíná, že pandemie tu byly vždy, stejně tak jako netolerance k jinakosti. Autorský projekt Kathariny Schmitt Poslední kapitola dějin světa zkoumá lidskou „nepřítomnost“, kterou pandemie mimo jiné způsobila a konfrontuje prázdný divadelní prostor s herci, kteří získávají své jeviště zpět. Premiéra inscenace Miroslava Bambuška Zvěřinec proběhne z logistických důvodů v Divadle x10, odkud se přenese do Studia Hrdinů. Bambuškův dramatický text o knězi Josefu Zvěřinovi zpracovává téma boje za svobodu slova a ohlíží se za životem v totalitě. Mezinárodně etablovaný choreograf Pawel Sakowicz připraví na konec sezóny 2022/23 druhou premiéru taneční dramaturgické linie Studia Hrdinů. Sakowicz se obrací do období romantizmu a transformuje ho do současnosti i možné budoucnosti.

Měsíční kámen

Po úspěšném představení Skugga Baldur, pod kterým jsou podepsané Tereza Hofová a Kamila Polívková, zprostředkovávají spoluautorky divákům Studia Hrdinů již druhé setkání s autorem, jehož pseudonym v překladu znamená „pohled“ nebo taky „přelud“. „Jevištní adaptace pro mě znamená především znovuobjevení toho, co jsem napsal. (…) A proto také lidem, kteří tyto adaptace dělají, dopřávám naprostou svobodu. Nechci být součástí realizace, protože pokud si mám výsledný tvar užít, pak potřebuji, aby to bylo zcela nové umělecké dílo,” řekl Sjón před svou očekávanou návštěvou pražské premiéry Měsíčního kamene.

„Příběh chlapce, který nikdy nebyl“ je sondou do vnitřního světa osamělého hrdiny, jehož osud určuje sexuální orientace i chybějící rodinné zázemí. Hlavním a vše prostupujícím motivem je však svoboda a nezávislost jedince, který svou „jinakost” přijímá jako přirozenost a dokáže žít jako autonomní lidská bytost, bez ohledu na hodnocení a soudy okolí. Reykjavík roku 1918, poslední rok první světové války. Islanďané slaví vítězství staletého boje o nezávislost, zároveň však vypuká epidemie španělské chřipky a vybuchuje sopka Katla. Otevírají se první biografy, kde chlapec Máni (Měsíc) nachází útočiště a objevuje nejen svou vášeň k filmu, ale i dívku Sólu (Slunce), která nápadně připomíná nespoutanou a tajemnou Irmu Vep, hrdinku temné kriminální série Les vampires…

Inscenace režisérky Kamily Polívkové v minimalistické, ale velkorysé scénografii Antonína Šilara, využívá výjimečného nadání dvou hereckých interpretů Jana Ciny a Terezy Hofové. Zásadní roli mají filmové záběry, které vznikaly v režii Nanny MBS. Islandskou stopu na výsledné podobě zanechává též skladatelka hudby Thóranna Björnsdóttir ve spolupráci s progresivním hudebníkem a producentem Aid Kidem.

Česko-islandský tvůrčí tým usiluje o vytvoření platformy pro otevřenou diskuzi o životních podmínkách a právech queer komunity nejen na Islandu, ale především v České republice. Proto Studio Hrdinů plánuje sérii debat k této tematice jak Praze, tak v Reykjavíku. Partnery projektu jsou Islandské centrum performativního umění Tjarnarbíó, kde se uskuteční islandská premiéra a Islandské národní sdružení sexuálních menšin Samtökin ´78.

Měsíční kámen

autor: Sjón

překlad: Helena Kadečková

koncepce: Tereza Hofová, Kamila Polívková

dramatizace: Kamila Polívková

režie: Kamila Polívková

dramaturgie: Linda Dušková

scéna: Antonín Šilar

kostýmy: Zuzana Formánková

hudba a sound design: Þóranna Dögg Björnsdóttir, Aid Kid

light design: Václav Hruška, Antonín Šilar

projekce: Nanna MBS, Antonín Šilar

střih: Zuzana Walter

grafická úprava titulků: Eliška Fenclová

voice-over: Ian Willoughby

odborná spolupráce: Ásta Kristín Benediktsdóttir

asistentka režie: Kristýna Tesařová

hrají: Tereza Hofová, Jan Cina, Þóranna Dögg Björnsdóttir / Aid Kid

uvedení v Praze:

premiéra: 2. září 2022

reprízy: 3., 13. a 14. září, 20. a 21. října 2022

uvedení v Reykjavíku:

premiéra: 8. září 2022

reprízy: 10. září 2022

doprovodný program v Praze:

vernisáž video instalace Moonstone 3. září od 18.30

beseda s tvůrci, Sjónem a Ástou Kristín Benediktsdóttir 3. září po představení – tlumočeno do čj /moderuje: Hana Řičicová/

5.9. 18:00, Kampus Hybernská – Kavárna Hlína, Zobrazování LGBTQ+ komunity v současné literatuře; diskutující: Ásta Kristín Benediktsdóttir /ISL/, Jamie Rose, Marek Torčík; moderuje: Hana Řičicová

8.9. 18:00, Týnská literární kavárna, Vliv filmu na vnímání intimity, diskutující: Iva Baslarová, Eliška Křenková; moderuje: Tereza Domínová

12.9. 18:00, Týnská literární kavárna, Gender, identita a proměna těla, moderuje: Hana Řičicová

14.9. po představení, Studio Hrdinů, beseda s tvůrci, diskutující: Kamila Polívková, Tereza Hofová, Jan Cina; moderuje: Hana Řičicová

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Romanticky rozprašuji vlastní popel

Studio Hrdinů uvede autorskou inscenaci o fenoménu fotografie

V pražském Studiu Hrdinů momentálně vrcholí přípravy nové inscenace Romanticky rozprašuji vlastní popel režisérky Lindy Duškové a jejího týmu. Jevištní esej o fotografii inspirovaný texty francouzského filosofa a sémiologa Rolanda Barthesa bude mít premiéru 17. března 2022.

Druhá premiéra režisérky Lindy Duškové ve Studiu Hrdinů se soustředí na téma fotografie. Projekt je založen na sledování paralel mezi teorií fotografie a divadelní tvorbou. Autorský tým se zaměřil jak na svůj vlastní přístup k fotografii (a s ním životní potřebu fotografie vytvářet), tak na fotografické principy, které ve svých textech popisuje Roland Barthes. Inscenace Romanticky rozprašuji vlastní popel zachycuje vztah mezi pohybem a zastavením, prožitkem a vzpomínkou, životem a smrtí.

Fotografie neříká nutně to, co už není, ale pouze a najisto to, co bylo. Jednou jsem od jistého fotografa dostal svůj snímek, a ať jsem se snažil, jak jsem chtěl, nemohl jsem si vzpomenout, kde jsem byl fotografován; zkoumal jsem kravatu, svetr, abych zjistil, v jaké situaci jsem je měl na sobě; marně. Protože to však byl fotografický snímek, nemohl jsem popírat, že jsem tam byl (i když jsem nevěděl kde). Toto zakřivení jistoty a zapomenutí mi způsobilo závrať a „detektivní“ úzkost, šel jsem na výstavu fotografa, jako bych odcházel na vyšetřování, abych se konečně o sobě dozvěděl něco, co už jsem nevěděl.

Roland Barthes (1915–1980) vystudoval klasickou literaturu a filologii. Barthesovo dílo nikdy netvořilo koherentní celek, který by sledoval jednotnou teoretickou linii. Od kritiky dějin se postupně přesouval k obecné i aplikované sémiologii a od počátku sedmdesátých let si postupně vybudoval zcela svébytný způsob uvažování o literárních textech charakteristický rezignací na zobecňující systémy a postupnou fragmentací a zdůrazňováním jednotlivostí a nahodilostí. Posledním Barthesovým textem je esej o fotografii, nazvaný Světlá komora. Krátce po jeho vydání roku 1980 Barthes náhle zemřel při automobilové nehodě.

Romanticky rozprašuji vlastní popel

režie: Linda Dušková

dramaturgická spolupráce: Sodja Lotker a Jan Horák

scéna: Zuzana Sceranková

kostýmy: Klára Fleková

hudba: Matyáš Řezníček

pohybová spolupráce: Tereza Ondrová

světelný design: Patrik Sedlák

asistentka scénografie: Anna Vohralíková

hrají: Karin Bílíková, Johana Schmidtmajerová, Ondřej Jiráček, Pavel Neškudla

premiéra: 17. března 2022

Magistrát hlavního města podpořil činnost Studia Hrdinů v roce 2022 částkou 6.500.000 Kč.

Projekt je realizován za finanční podpory Ministrstva kultury a městské části Praha 7.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Tak trochu noční můra, tak trochu báseň

Pig Boy 1986-2358

Odložené premiéry se ve Studiu Hrdinů dočká inscenace hry francouzské dramatičky Gwendoline Soublin Pig Boy 1986-2358. Dystopickou hru z blízké budoucnosti o lidech a prasatech režírovala Linda Dušková, která si ke spolupráci přizvala hudebního skladatele Dominika Gajarského a výtvarnici Petru Vlachynskou. Premiéra se uskuteční 22. října 2021.

Dystopická hra z blízké budoucnosti o lidech a prasatech. Tři části, tři různé dramatické formy, tři perspektivy a tři příběhy o hledání lidskosti na nečekaných místech jsou aktuální jak tématicky, tak i svou specifickou formou. Tři části které uvádí monologická cesta do pekla mladého farmáře, jehož snem je být kovbojem, realitou mu ale je starost o farmu vepřů, o kterou díky ekonomické krizi a tlaku nadnárodních společností přijde. Druhá část je stylizovaným virtuálním soudem nad prasetem, které je obviněno z toho, že chce mít stejná práva jako člověk. Závěrečná část je pak cestou symbolického prasete na svobodu. Všechny tři části propojuje téma svobodné volby a její iluzorní samozřejmosti.

„Text jsem koncipovala jako noční můru, báseň, která si bere něco ze současnosti (zemědělská krize, transhumanismus, sociální sítě…), ale i něco z minulosti (soudní procesy se zvířaty, westerny…), a tím tedy nastiňuje možnou cestu do budoucna, která vlastně nemůže být úplně nepřesná, protože se opírá o konkrétní skutečnosti, které existují nebo existovaly,” říká o svém textu Gwendoline Soublin v exkluzivním rozhovoru pro program k představení.

Hru Pig Boy 1986-2358 od Gwendoline Soublin, vydanou festivalem Sněz tu žábu a Institutem uměním – Divadelním ústavem, si můžete zakoupit na pokladně divadla.

Gwendoline Soublin se narodila v roce 1987, své univerzitní vzdělávání zahájila studiem scénáristiky na Ciné-Sup v Nantes. Na svou druhou hru Swany Song získala v roce 2014 stipendium CnT (Národního divadelního centra). Během Belle Saison (Les Monstres) byla stipendistkou v La Chartreuse a v létě 2016 se účastnila programu Obrador d’Estiu v Sala Beckett v Barceloně, kde napsala text Pig Boy 1986–2358, který byl přeložen do angličtiny a katalánštiny. Jeden z jejích posledních textů Vert Territoire Bleu/Zelené modré území byl oceněn porotou v soutěži Le Plongeoir (Odrazový můstek) v kategorii Mladých osvobozených2 textů (Jeunes Textes en Liberté). Spolupracuje rovněž s loutkáři z vysoké umělecké školy ESNAM3 (Coca Life Martin 22cl) a ze souboru La Collective. Její texty vyšly v nakladatelství Dramedition a Koïné. Jaro 2017 strávila na rezidenčním pobytu v ženevském divadle Am Stram Gram, pro který napsala text pro mladé publikum Qu’on va où?/Kam se de?. Od roku 2015 studuje dramatické psaní na vysoké umělecké škole E.N.S.A.T.T. v Lyonu.

Pig Boy 1986-2358

autorka: Gwendoline Soublin

překlad: Petr Christov

režie: Linda Dušková

dramaturgie: Jan Horák

scéna a kostýmy: Petra Vlachynská

hudba: Dominik Gajarský

video: Antoan Pepelanov

light design: Pavel Havrda

asistentka režie: Anna Mášová

hrají: Johana Schmidtmajerová, Diana Toniková, Michal Kern

premiéra 22. října 2021

reprízy 27. října a 4. listopadu 2021

Inscenaci finančně podpořil Státní fond kultury.

Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, z.s., Krátkého 1, Praha 9.

příští premiéry:

Johanna Kaptein: Historka o sv. Magdě; režie Jan Horák – 19. listopadu 2021

Renata Piotrowska-Auffret: As Long as We Dance; režie: Renata Piotrowska-Auffret – 10. prosince 2021

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Festival „Na skok do Prahy“

Představí francouzskému publiku české divadlo. Do země galského kohouta míří Činohra Národního divadla i „Společenstvo vlastníků“.

Festival „Na skok do Prahy“ už potřetí představí francouzskému publiku české divadlo. A to od 17. do 20. června. V letošní zčásti reálně a zčásti v on-line podobě uvede ze záznamu silně vizuální inscenaci „Za krásu Národního divadla“, s francouzskými titulky. Naživo se naopak odehraje scénické čtení textu Jiřího Havelky „Společenstvo vlastníků“. Přímo pro festival vznikají také video procházky s českými dramatiky a chybět nebude ani „Den s českým divadlem“, určený především profesionálům z oblasti kultury. Ten se odehraje v Českém centru v Paříži.

„Pořádat v současné době mezinárodní divadelní festival je opravdu výzva. Věříme, že se nám ale podařilo najít cestu, jak obě země opět o trochu více propojit,” říká Natálie Preslová, ředitelka festivalu.

První festival českého divadla ve Francii „Na skok do Prahy“ prezentuje české divadlo a zpřístupňuje ho nejen divákům, ale i francouzským institucím a profesionálům z oblasti kultury a umění. Zároveň navazuje na už zavedený festival francouzského divadla v Česku „Sněz tu žábu “. A stává se tak druhým pilířem mostu mezi českým a francouzským nejen divadelním prostředím. „České divadlo je kromě osobnosti Václava Havla ve Francii absolutně neznámé. Naším cílem je tedy zprostředkovat naši současnou divadelní tvorbu a představit Českou republiku z jiného pohledu. Festival doplňujeme také o promítání filmu nebo program pro děti,” říká šéfdramaturgyně festivalu Linda Dušková.

České divadlo naživo i on-line

Festival nabídne francouzskému publiku hned několik divadelních zážitků. V Českém centru v Paříži se uskuteční „Den s českým divadlem“, určený profesionálům v oblasti kultury, ale také všem, koho zajímá české divadlo a literatura. Z Prahy do Paříže přijede Marta Ljubková, šéfdramaturgyně Činohry Národního divadla, a její umělecký šéf Daniel Špinar. Debatovat se bude nejen o funkci a poslání národních divadel.

Soubor činohry Národního divadla se francouzským divákům představí vůbec poprvé, a to prostřednictvím záznamu silně vizuální inscenace „Za krásu“ o jedné z nejvýznamnějších osobností českého divadla Karlu Hugo Hilarovi. „Činohra Národního divadla se představí ve Francii vůbec poprvé, ačkoli zatím v on-line podobě. Původně jsme plánovali představení hrát naživo, ale pandemická situace nám to bohužel stále neumožňuje. I tak máme radost, že vzájemnému propojení pomohl právě náš festival Na skok do Prahy,” doplňuje ke spolupráci Linda Dušková.

Naživo se naopak odehraje scénické čtení textu Jiřího Havelky „Společenstvo vlastníků“, které bude k vidění na dvoře divadla Anis-Gras, le lieu de l’autre, v režii Agnès Bourgeois. Čistě on-line bodem programu bude projekt „Procházky s českými autory“, vytvořený přímo pro tento ročník festivalu.

Na obrazovkách svého počítače můžete vyrazit na on-line procházku s českými tvůrci. Čtyři francouzští režiséři zpracovali čtyři české dramatiky. A úryvky jejich textů zasadili do čtyřech krásných míst ve Francii. Projdete se tak například s „Maryšou“ v Provence a „Lidskou tragikomedii“ zažijete v Arcueil.

Výstava, filmová promítání i workshopy pro děti

Kromě divadelního programu nabídne festival i výstavu, filmové promítání či den pro děti. Po celou dobu festivalu mohou návštěvníci přijít na výstavu české umělkyně é, dlouhodobě žijící ve Francii. Ta, během lockdownu, vytvořila sérii fotografií, z níž vznikla výstava „Les Visages Suspendus“.

První festivalový den se také mohou Francouzi naučit základní slovní zásobu, spojenou s českou kulturou.

A poslední den bude patřit dětem. Připraveny jsou pro ně interaktivní dílny na motivy české literatury. Chybět nebude ani pečení tradičních českých koláčů. Film zastoupí snímek „Lucie“ v režii Bohdana Karáska zkoumající možnosti realismu a dokumentarismu.

Více informací o festivalu včetně programu najdete na webu: https://www.faisunsautaprague.fr/cs

Foto: archiv festivalu

Dominika Antonie Pfister

pro TANEČNÍ MAGAZÍN