Divadlo po francouzsku

8. festival Sněz tu žábu přiveze po roční pauze frankofonní divadelní tvorbu

Divadlo po francouzsku, festival Sněz tu žábu přiveze do Prahy už poosmé současnou frankofonní divadelní tvorbu

Po roční pauze se do Prahy vrací festival francouzského divadla Sněz tu žábu. Budova Divadla NoD se od střechy, přes kavárnu po divadelní sály naplní od 24. do 27. května francouzskou kulturou. Nabídne nonverbální představení pro děti, fiktivní přednášku pro jednu herečku, inscenace poprvé přeložené do češtiny i hudební doprovodný program.

Dlouhodobě se zaměřujeme na to, abychom z Francie do českého prostředí přivezli témata a formy, které jsou tady méně zastoupené nebo úplně opomíjené. Letos se nám to, myslím, povedlo nejen díky inscenaci pro dětskou diváckou skupinu, ale i skrze texty o ekologii a ženských právech,“ říká šéfdramaturgyně festivalu Linda Dušková.

Osmý ročník mimo jiné nabídne čtyři inscenace, které dosud nebyly přeloženy do češtiny – jejich režie se ujme Daniela Špinar, Braňo Mazúch, Josefína Formanová a Marta Hermannová. Tématy se dotknou sváru lidské pudovosti s kultivovaností, bizarnosti v rodinných vztazích, stavu demokracie na pozadí skandálu banánové velmoci Chiquita či otázky vysvobození. Kromě nich nabídne festival i netradiční lecture performance. Fiktivní přednáška o životě herečky v průběhu staletí vtipně naráží na téma emancipace. A přijít můžete i s dětmi – hlavním hostem je jeden z nejlepších francouzských souborů, jehož tvorba je zaměřena na nejmladší diváky od tří let. V inscenaci Blok vystupuje šedesátka malých průhledných kubických reproduktorů, které divákům vypráví příběh městského vesmíru a jeho zvuků.

Divadlo doplní doprovodný program s hudbou či česko-francouzskou konverzací pro začátečníky. Vstupenky na festival je možné koupit přes portál GoOut, ceny za představení jsou od 100 do 250 Kč. Kompletní program najdete na www.sneztuzabu.cz

Dominika Antonie Pfister

pro Taneční magazín

Ostravská divadelní Továrna na sny rozjíždí druhou vlnu prodeje vstupenek

15. ročník festivalu Dream Factory

Patnáctý ročník divadelního festivalu Dream Factory Ostrava odstartuje ve čtvrtek 25. května a během deseti dní představí to nejzajímavější z tuzemských divadelních počinů, doplněné také o zahraniční hosty. Hlavní program bezpochyby uspokojí fanoušky klasické činohry založené především na vynikajících hereckých výkonech, ale nezapomíná ani na odvážnější divadelní fajnšmekry, kterým nabídne alternativnější zážitky z československé nezávislé scény.

O festival je každoročně velký zájem, z čehož máme nesmírnou radost, ale to, co se stalo při spuštění prodeje letos, jsme nečekali ani v našich nejdivočejších snech. Vstupenky na představení Dejvického divadla Fifty byly kompletně pryč do dvou minut od zahájení předprodeje,” uvádí ředitel festivalu Tomáš Suchánek a dodává: „Věrní festivaloví snílci vzali útokem i mnohá další představení. Taková lavina zájmu překvapila i nás samotné. O to víc nás těší, že záštitu nad jubilejním 15. ročníkem převzal právě Ivan Trojan.” Zájemci, kteří snad v lovu vstupenek nebyli úspěšní na první pokus, nemusí truchlit, protože ve středu 3. května v 15 hodin uvolní pořadatelé zpět do prodeje nevyzvednuté rezervace a akreditační vstupenky. Kompletní program 15. ročníku najdou diváci na www.dfov.cz.

Festivalová dramaturgie se mimo ústřední téma, které letos zní Blízko od sebe, také každoročně zaměřuje na vybranou osobnost českého divadla, s níž chce ostravské publikum komplexněji seznámit. Tímto výrazným umělcem se letos stal režisér Jakub Čermák a během zahajovacího víkendu mohou diváci poznat tvorbu režisérova uměleckého gangu Depresivní děti touží po penězích na tři způsoby. O páteční předehru se postará projekce záznamu online inscenace (memento) MOR v kinosále DK Poklad, která vznikla ještě v pro divadlo nepříznivých pandemických dobách. Po Moru bude v sobotu 27. května následovat nekompromisně krutá, a přesto místy až dojemná groteska Očistec si zaslouží každý, ve které exceluje Zuzana Bydžovská v roli stárnoucího prezidenta. „Jakkoli by se mohlo zdát, že účinek politické satiry o dnes již bývalém prezidentovi může být už dávno passé, hra samotná se dotýká mnohem hlubších věcí, než jen konkrétních skandálů jistých osobností, což dokazuje i 3. místo v mezinárodní dramatické soutěži Nová drama 2022. Výsostnou předností této velmi trefně nekorektní inscenace jsou navíc skvostné herecké výkony,” doplňuje dramaturgyně Sylvie Vůjtková. Krom fantastické Zuzany Bydžovské v hlavní roli se můžete těšit na Vandu Hybnerovou coby zoufale nešťastnou, a přesto stále milující prezidentovu manželku, nebo na Daniela Krejčíka představujícího až dojemně oddaného mluvčího. Na problematické (nejen rodinné) vztahy v nejvyšších patrech politiky naváže inscenace Kdo zabil mého otce. Jevištní adaptace slavné francouzské literární zpovědi Édouarda Louise odkrývá vztah, do kterého patří stejným dílem vzájemné zraňování, neporozumění, vztek i láska. Jak ve světě plném chlapské pýchy, tvrdosti a strachu projevit cit, vám ukáže Daniel Krejčík v hlavní roli v neděli 28. května.

Témata jako nepochopení a netolerance se prolínají i dalšími inscenacemi hlavního programu. Vykouření Divadla Husa na provázku reaguje na události kolem skandálního uvedení hry režiséra Olivera Frljiće, kdy příznivci politického hnutí Slušní lidé vtrhli na jeviště a přerušili dle jejich názoru nevhodné představení. Režisér Jiří Havelka však nehraje o této ojedinělé události, ale bere si ji jako východisko, které mu slouží k vytvoření nesmírně hravého a místy dost bizarního, a přesto neskutečně výmluvného obrazu lidské omezenosti. Režisérka Daniela Špinar si ke své výpovědi zas propůjčila archetypální příběh Rusalky, který přetvořila ve zneklidňující drama lidské identity. O tom, jak je někdy těžké přiznat si, kdo jsem, a někdy zas respektovat to, čím chtějí být druzí, bude vyprávět inscenace Divadla Letí hladní vodina: Rusalka. Současnou adaptaci staršího příběhu představí také další pražské nezávislé divadlo Lachende Bestien. Novela Heinricha von Kleista vypráví příběh muže, kterému se stane křivda, a když mu v jeho boji za spravedlnost legální prostředky nestačí, uchýlí se k násilí. Michal Hába a Šimon Spišák v Kohlhaasovi nenabízí pouze novou interpretaci, ale autorský komentář, který si s předlohou hravě a poučeně pohrává. Obdobně svobodný autorský přístup ke klasické látce zvolil i Lukáš Brutovský ve své Iokasté. Tato současná adaptace je totiž pokusem o feministickou odplatu na tomto mýtu. Zatímco v antice stála královna Iokasté vždy na okraji zájmu mužů (jak divadelních postav, tak autorů) a mlčky trpěla, tentokrát se konečně dostává ke slovu a má toho hodně co říct. Jak daleko je od mýtu k #metoo? To se dozvíte v československé koprodukční inscenaci Městských divadel pražských a Slovenského komorního divadla Martin.

Ještě než dojde k samotnému zahájení 15. ročníku Dream Factory Ostrava, mohou se nedočkaví snílci na festival naladit návštěvou výstavy ve foyeru Nové radnice v Ostravě. Fotografická výstava DF / Dospívající festival Dream Factory k příležitosti festivalového jubilea je dílem fotografa Lukáše Horkého, který Továrnu na sny dokumentuje prakticky od samých začátků, a přístupná bude od 2. do 31. května během otvírací doby radniční věže.

Fotografická výstava není jediným nedivadelním bonusem letošního ročníku, bohatý doprovodný program čítá i promítání, koncerty nebo besedy. Např. od čtvrtka 25. do soboty 27. května se v rámci Dream Factory můžete vydat do herny virtuální reality, kde na vlastní oči (i prostřednictvím dalších smyslů) můžete okusit svět člověka s depresí díky animovanému VR filmu Tmání — jedná se o skutečně unikátní zážitek přístupný všem od 13 let. Další filmovou podívanou, tentokrát již s živými herci a netradičně divadelním přístupem, nabídne Idiot z produkce Činohry Národního divadla a obdobné spojení divadelně-filmového přístupu nabídnou i Depresivní děti a jejich (memento) MOR. Něžnými i divokými tóny oblaží posluchače talentovaná violoncellistka Terezie Kovalová na koncertě ve Staré aréně a muzikantský um předvedou herci Divadla Na zábradlí jako přídavek k představení Medvěd s motorovou pilou. Herci Dejvického divadla zas spojí síly s šéfredaktorem týdeníku Respekt Erikem Taberym a budou mluvit spolu, ale především s vámi o stavu naší společnosti, její nedávné historii a také o výhledech do budoucna v rámci besedy Mluvme spolu, která se uskuteční v Centru PANT. A v kavárně Staré arény se ke slovu dostanou režisérka Daniela Špinar, hudebnice Terezie Kovalová, sociolog Karel Pavlica a doktorandka genderových studií Michaela Dudová. Beseda nazvaná Blízko od sebe je inspirována stejnojmenným tématem letošního ročníku a budeme se v ní snažit dobrat toho, jak jsme na tom jako společnost, ale i jako jedinci se (sebe)přijetím a (ne)porozuměním.

Vstupenky na festivalová představení zakoupíte online na webu www.dfov.cz nebo v pokladně Divadla Petra Bezruče.

Lucie Sembolová

pro Taneční magazín

Objal mě Bůh a nic

Nenechte si ujít premiéru Daniely Špinar ve Vzletu

Fascinující tvůrce, režisér, scénograf a jeden z nejvýraznějších autorů českého divadla 90. let.
Režisérka Daniela Špinar se svým týmem připravuje pro velký sál Vzletu novou inscenaci vycházející z nezveřejněných deníků Petra Lébla.

Pohybově-obrazová inscenace vycházející z nezveřejněných deníků výjimečného režiséra Petra Lébla v režii Daniely Špinar míří do velkého sálu Vzletu s premiérou 12. a 13. dubna. 

VZLET – nové kulturní centrum Prahy otevřely v roce 2021 tři pražské kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a vršovické Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak po desítkách let opět pulzuje životem. Do Vzletu můžete vyrazit za divadlem, hudbou, výstavou, vzdělávacími programy nebo si zatančit na plese.  

Petr Lébl (1965-1999), který byl jednou z nejvýznamnějších uměleckých osobností českého divadla devadesátých let. A to nejen profesionálního (sedm let vedl Divadlo Na zábradlí), ale i amatérského, kde v osmdesátých letech začínal. Kromě toho, že do českého divadla přivedl – a jako jeden z mála během své krátké kariéry důsledně zkoumal – postmoderní přístup k umění, byl také komplexní, složitou personou, která nás dodnes fascinuje svou vášní pro divadlo i totální oddaností tvorbě.

“O Léblovi vzniklo několik knih (jedna už dokonce za jeho života) a jeho pracovní život je bohatě zdokumentován, pro nás je však východiskem jeho soukromý deník z posledního roku života, který předčasně ukončil sebevraždou. Máme tak před sebou nejen fascinujícího tvůrce, ale i nešťastně zamilovaného člověka, často ztraceného, leckdy na pokraji šílenství, zmítaného milostným citem a doslova oslepeného láskou”, přibližuje dramaturgyně Marta Ljubková.

Diváci se můžou těšit na jevištní zpracování naplněné vášně pro umění a nenaplněné vášně pro jiného člověka. Nepopisné, ne-realistické obsazení hlavní role – Lébla v jedné z jeho mnoha podob ztvárňuje tanečnice Tereza Ondrová – vylučuje životopisný přístup: nabízíme vnitřní pocity převedené v jazyk těla, ale i hudební čísla, scény smutné i veselé, scénicky obrazivé i dialogické. Jak už to, tak v postmoderním divadle bývá…

„Dostaly se mi do rukou konkrétní, hmatatelné stopy jeho myšlení v podobě jeho zápisků z posledního roku života. A uvědomila jsem si, že je to sice velmi křehká půda, ale je to zároveň strašně silný a univerzální příběh o nepřijetí sebe sama, svojí sexuality/identity. A hlavně je to celé o tom, že když nejsme sami sebou, stáváme se toxickými nejenom vůči ostatním, ale především vůči sobě…“  říká k inspiraci režisérka Daniela Špinar.

Lébl začínal režírovat ve zdánlivě nevyhovujících podmínkách kulturních sálů, kde se v osmdesátých letech tak dařilo amatérskému divadlu: i proto míříme s projektem inspirovaným jeho životem a tvorbou právě do Vzletu, který někdejší Dopravní podniky svým interiérem také připomíná. Uvědomujeme si všechny „nevýhody“ Vzletu pro klasické divadlo a bereme je do hry; vycházíme z přirozené architektury prostoru a ohledáváme jeho možnosti.  Jméno Petra Lébla je známé generaci dnešních čtyřicátníků (a starší), ti ještě zažili jeho premiéry. My však necílíme jenom na ně, naše inscenace je projektem o vášni a lásce jako o univerzálních tématech, nikoliv nějakým „slovníkovým heslem“. Informace bylo to posledních, co chtěl Lébl svými inscenacemi předávat…

Děkujeme Darině Korandové, Evě Stanislavové, Kateřině Štefkové, Magdaléně Sidonové, Pavlu Rajchlovi, Radce Denemarkové a mnoha dalším za pomoc při hledání inspirace.

S podporou Jakuba Weberschinkeho.

Tvůrčí tým
Režie: Daniela Špinar
Choreografie: Tereza Ondrová
Dramaturgie: Marta Ljubková
Scéna: Lucia Škandíková
Kostýmy: Linda Boráros
Hudba: Matěj Kroupa
Video: Dominik Žižka
Světla: Jan Hugo Hejzlar
Produkce: Denisa Sedláčková, Tomáš Sosna

 

Hrají: Tereza Ondrová, Anna Kameníková, Jáchym Sůra

Premiéra: 12. dubna 2023, Vzlet  

Vstupenky na Objal mě bůh a nic koupíte na www.vzlet.cz nebo vždy 60 minut před začátkem akce na pokladně Vzletu, kterou najdete ve velkém foyer v prvním patře na adrese Holandská 669/1 – Vršovice. Platit můžete v hotovosti nebo kartou.

Lucie Kecová 

pro Taneční magazín