Romanticky rozprašuji vlastní popel

Studio Hrdinů uvede autorskou inscenaci o fenoménu fotografie

V pražském Studiu Hrdinů momentálně vrcholí přípravy nové inscenace Romanticky rozprašuji vlastní popel režisérky Lindy Duškové a jejího týmu. Jevištní esej o fotografii inspirovaný texty francouzského filosofa a sémiologa Rolanda Barthesa bude mít premiéru 17. března 2022.

Druhá premiéra režisérky Lindy Duškové ve Studiu Hrdinů se soustředí na téma fotografie. Projekt je založen na sledování paralel mezi teorií fotografie a divadelní tvorbou. Autorský tým se zaměřil jak na svůj vlastní přístup k fotografii (a s ním životní potřebu fotografie vytvářet), tak na fotografické principy, které ve svých textech popisuje Roland Barthes. Inscenace Romanticky rozprašuji vlastní popel zachycuje vztah mezi pohybem a zastavením, prožitkem a vzpomínkou, životem a smrtí.

Fotografie neříká nutně to, co už není, ale pouze a najisto to, co bylo. Jednou jsem od jistého fotografa dostal svůj snímek, a ať jsem se snažil, jak jsem chtěl, nemohl jsem si vzpomenout, kde jsem byl fotografován; zkoumal jsem kravatu, svetr, abych zjistil, v jaké situaci jsem je měl na sobě; marně. Protože to však byl fotografický snímek, nemohl jsem popírat, že jsem tam byl (i když jsem nevěděl kde). Toto zakřivení jistoty a zapomenutí mi způsobilo závrať a „detektivní“ úzkost, šel jsem na výstavu fotografa, jako bych odcházel na vyšetřování, abych se konečně o sobě dozvěděl něco, co už jsem nevěděl.

Roland Barthes (1915–1980) vystudoval klasickou literaturu a filologii. Barthesovo dílo nikdy netvořilo koherentní celek, který by sledoval jednotnou teoretickou linii. Od kritiky dějin se postupně přesouval k obecné i aplikované sémiologii a od počátku sedmdesátých let si postupně vybudoval zcela svébytný způsob uvažování o literárních textech charakteristický rezignací na zobecňující systémy a postupnou fragmentací a zdůrazňováním jednotlivostí a nahodilostí. Posledním Barthesovým textem je esej o fotografii, nazvaný Světlá komora. Krátce po jeho vydání roku 1980 Barthes náhle zemřel při automobilové nehodě.

 

Romanticky rozprašuji vlastní popel 

režie: Linda Dušková

dramaturgická spolupráce: Sodja Lotker a Jan Horák

scéna: Zuzana Sceranková

kostýmy: Klára Fleková

hudba: Matyáš Řezníček

pohybová spolupráce: Tereza Ondrová

světelný design: Patrik Sedlák

asistentka scénografie: Anna Vohralíková

 

hrají: Karin BílíkováJohana SchmidtmajerováOndřej JiráčekPavel Neškudla

 

premiéra: 17. března 2022

 

Magistrát hlavního města podpořil činnost Studia Hrdinů v roce 2022 částkou 6.500.000 Kč.

Projekt je realizován za finanční podpory Ministrstva kultury a městské části Praha 7.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín 

 

Česká díla souboru POCKETART a Terezy Ondrové uspěla!

Téměř 600 konkurenčních přihlášek na platformě Aerowaves!

Evropská platforma mladých choreografů Aerowaves vybrala letos mezi 20 nejzajímavějších děl hned dvě z České republiky: Treatment of Remembering souboru POCKETART tvůrkyň Sabiny Bočkové, Johany Pockové a Ingy Zotov-Mikshiny a Call Alice Terezy Ondrové z Temporary Collectivu. Česká scéna tak opět potvrzuje, že umí uspět v silné mezinárodní konkurenci.

„Poslední roky jsou pro české tvůrce mimořádně úspěšné, POCKETART uspěli již loni s Jámou lvovou, ale lockdown neumožnil plánovaná uvedení ani ostatním vybraným dílům. O to větší radost mám z úspěchu jejich nové inscenace i faktu, že ČR má dva úspěšné zástupce,“ říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka Tance Praha, která stála před 25 lety u zrodu platformy Aerowaves.

Twenty22, tedy výběr 20 nejzajímavějších děl pro rok 2022, zahrnuje dvě česká díla:

Treatment of Remembering z dílny POCKETART má tři spoluautorky – Sabinu Bočkovou, Johanu Pockovou a Ingu Zotov-MikshinuEkologické téma vyniká souhrou kompozice, tanečních výkonů, světelného designu, hudby a scénografie. Již sbírá ocenění i doma, na České taneční platformě bylo nejvýše hodnoceno Mezinárodní jury i Cenou diváků.

Call Alice Temporary Collectivu v choreografii a interpretaci Terezy Ondrové se dotýká řady témat, jako je ženská psychika a její proměny, osamělost či zranitelnost a reflektuje dobu Covidovou, která znemožnila její úzkou spolupráci s italskou kolegyní Francescou Foscarini. Je to výpověď dnešní doby.

Celkově bylo na Aerowaves posuzováno 574 děl z 35 zemí Evropy. Za Českou republiku bylo přihlášeno 12 děl. Platforma Aerowaves byla založena před 25 lety v londýnském divadle The Place. Každým rokem se na ní koncem října, vždy v jiném městě, schází experti z různých zemí Evropy. Zhlédnou desítky videonahrávek kratších děl (15-40 min.) z dílny tzv. „emerging artists“, tedy tvůrců stojících na začátku své mezinárodní kariéry.

Posláním platformy Aerowaves je objevování talentů v mezinárodním kontextu. Představuje pro ně šanci vstoupit na mezinárodní scénu, čemuž již 10 let napomáhá festival Spring Forward pořádaný pokaždé v jiném evropském městě (2016 Tancem Praha v Plzni). Ze stovek přihlášených videonahrávek experti Aerowaves každoročně vybírají dvacítku děl, která mají potenciál zaujmout mezinárodně. Těm je věnována mimořádná pozornost na webových stránkách aerowaves.org, jsou uváděna partnery Aerowaves s podporou programu Kreativní Evropa a mohou být uvedena živě na festivalu Spring Forward, kam se sjíždí přes 200 prezenterů a novinářů z celého světa. To však nebylo v letech 2020 a 2021 možné, proto držíme palce k uvedení na Spring Forward v Elefsině na přelomu dubna a května 2022!

Foto: Vojtěch Brtnický

Kateřina Marková R. Pereira, Ivana Poláčková 

pro Taneční magazín

Audiowalk z dílny TANCE PRAHA, TEREZY ONDROVÉ, GHMP a DANCING MUSEA

Zažijte Prahu jinak, než jste zvyklí! Vše, co potřebujete, jsou pouze telefon a sluchátka.

Jak cestovat po světě, který se v rámci pandemie koronaviru uzamkl do malých neprostupných celků? Můžeme zažít kus Prahy i jinde na planetě, aniž bychom opustili hranice svého vlastního města? Co to znamená být spolu, jak se setkat?

Pokusili jsme se našim zahraničním partnerům z projektu Dancing museums nabídnout procházku Prahou. Když sem za námi nemohli přijet. Šlo nám o zprostředkování našeho hlavního města tak, aby ho lidé mohli zažít kdekoli na světě. Je to paralelní průvodce městem.

Jak na to: Audiowalk můžete zahájit kdekoli, kde se právě nacházíte, ať už v libovolné části Prahy, v parku, v lese či jinde. Stačí následovat pokyny a instrukce vašeho průvodce. Potřebujete jen telefon a sluchátka. Průvodce v anglickém jazyce se obrací na mezinárodní komunitu Dancing museums, pro níž byl původně určen. Věříme, že si ho dokážete užít i tak, a třeba uvidíte Prahu zase trochu jinak, než jste zvyklí.

Dílo, které vám nabízíme k poslechu, je jedním z výstupů, který vznikl v červnu 2020. Tanečnice Tereza Ondrová připravila netradiční zážitkovou procházku po Královské cestě. Ta prochází historickým centrem Prahy a kopíruje objekty Galerie hlavního města Prahy. Audiowalk propojuje zmíněné budovy galerie a zároveň umožňuje prohlédnout si nejdůležitější pamětihodnosti Prahy, avšak trochu nevšedním způsobem.

Tereza Ondrová v Praze, na Královské cestě

Evropský výzkumný projekt Dancing museums – The Democracy of Beings (2018–2021) propojuje galerijní a taneční instituce a zkoumá hranice muzea a tance, hranice mezi divákem a návštěvníkem. Projekt se zaměřuje, mimo jiné, na to, čím si mohou být tyto dvě odlišné disciplíny prospěšné a jak se mohou vzájemně obohatit. Po dobu tří let se tohoto mimořádného výzkumu účastní umělci, taneční organizace, galerie, muzea a zástupci akademické půdy ze sedmi evropských zemí. V českém kontextu se jedná o Galerii hlavního města Prahy, organizaci Tanec Praha z.ú. a tanečnici Terezu Ondrovou.

AUDIOWALK

Průvodce: Tereza Ondrová

Koncept, scénář a střih: Tereza Ondrová, Nina Jacques a Dominik Žižka

Produkce: Katarína Ďuricová

Producent: Tanec Praha z.ú.

Partner projektu: GHMP

S finanční podporou programu Evropské Unie Kreativní Evropa a Magistrátu hl. města Prahy

Délka: 30 minut

Foto: Vojtěch Brtnický a Dominik Žižka

Tanec Praha

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

STUDIO HRDINŮ uvádí odloženou premiéru inscenace „Ferrante club“

Poslední premiéra sezóny 2019/20

Poslední premiérou sezóny 2019/20 v pražském Studiu Hrdinů bude scénická koláž Ferrante club, kterou připravily režisérky Iga Gańczarczyk a Magda Jiřička Stojowska. sto původního termínu v půli března, se premiéra autorského projektu polsko-české režisérské dvojice uskuteční čtvrt roku později. Režisérky se inspirovaly tetralogií Geniální přítelkyně italské spisovatelky Eleny Ferrante, jejíž totožnost je obestřena tajemstvím. Inscenace není adaptací jejího díla, spíš je rámcovaná specifickým fenoménem, který kolem tohoto díla vzniká.

Režisérka Iga Gańczarcyk spolupracovala v pozici dramaturgyně s předními polskými režiséry jako je Krystian Lupa, Agnieszka Holland nebo Anna Smolar. Pracovala na mnoha polských scénách například v Teatru Nowy ve Varšavě nebo v Teatru Łaźnia Nowa v Krakově, kde i žije. Nad autorským projektem Ferrante club se setkala s režisérkou a dramaturgyní Magdou Jiřičkou Stojowskou žijící více než deset let v České republice. Režisérky projektu navázaly přátelství během studií divadelní režie v Krakově. Jejich dospívání je poznamenáno výchovou v katolickém a provincionálním Polsku z doby transformace, dospělost prožívají v odlišných sociálně-kulturních kontextech. “Náš původní záměr divadelně zpracovat komplikovaný osud výjimečné polské umělkyně Katarzyny Kobro se v průběhu práce nad tématem doširoka otevřel tématu specifičnosti ženského světa, svérázného ženského přátelství, a to prizmatem české a polské novodobé historie,” říká k probíhajícímu zkoušení umělecký šéf Studia Hrdinů Jan Horák. “Přesto věřím, že inscenace nebude srozumitelná jen polovině populace,” dodává. Téma emancipace žen režisérský tandem Gańczarczyk-Stojowska zajímá v průsečíku tří perspektiv: osobních příběhů, sociokulturních podmínek a literárních modelů.

Životní rozhodnutí přítelkyň z neapolského cyklu s názvem Geniální přítelkyně, Eleny Greco a Lili Cerullo, se přímo dotýkají osobních zkušeností čtenářů, čtenářek a současně i celé situace žen. Autorka, jejíž totožnost je zahalena tajemstvím, popisuje ambivalenci sociálního povýšení, paradoxy mateřství, násilí na ženách, sexuální iniciaci a výchovu dívek. Přátelství a aspirace Eleny a Lily, jsou poháněny jejich rivalitou, bojem o naplnění jejich snů nebo snahou vyrovnat se s rodinným původem.

Scénář inscenace tvoří fragmenty z prózy, na které v anketách vytvořených inscenačním týmem poukázali čtenáři a čtenářky Ferrante jako na nejvíce zapamatovatelné a nejbolestnější okamžiky textu. Na základě tohoto průzkumu byl vytvořen společný archiv obrazů z knih Ferrante s cílem ztvárnit jej scénicky a zkoumat jeho relevanci v kontextu současných možností seberealizace žen v České republice a Polsku.

Ferrante club

scénář a režie: Iga Gańczarczyk a Magda Jiřička Stojowska

výprava: Zuzana Krejzková

hudba: Petr Zábrodský

choreografie: Tereza Ondrová

dramaturgická spolupráce: Linda Dušková

asistentka režie: Anna Mášová

hrají: Julie GoetzováJohana SchmidtmajerováHalka TřešňákováMilada Vyhnálková J

premiéra: 12. června 2020 od 20 hodin

reprízy: 14. a 15. června, 27. října 2020 od 20 hodin

 

Studio Hrdinů ve Veletržním paláci NG Praha
Vstup E, uprostřed budovy Dukelských hrdinů 47, Praha 7

 

první premiéra sezóny 2020/21:

Gwendoline Soublin: Pig Boy 1986-2358, režie: Linda Dušková

A JEŠTĚ POZVÁNKA:

Madla Zelenková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN