Audiowalk z dílny TANCE PRAHA, TEREZY ONDROVÉ, GHMP a DANCING MUSEA

Zažijte Prahu jinak, než jste zvyklí! Vše, co potřebujete, jsou pouze telefon a sluchátka.

Jak cestovat po světě, který se v rámci pandemie koronaviru uzamkl do malých neprostupných celků? Můžeme zažít kus Prahy i jinde na planetě, aniž bychom opustili hranice svého vlastního města? Co to znamená být spolu, jak se setkat?

Pokusili jsme se našim zahraničním partnerům z projektu Dancing museums nabídnout procházku Prahou. Když sem za námi nemohli přijet. Šlo nám o zprostředkování našeho hlavního města tak, aby ho lidé mohli zažít kdekoli na světě. Je to paralelní průvodce městem.

Jak na to: Audiowalk můžete zahájit kdekoli, kde se právě nacházíte, ať už v libovolné části Prahy, v parku, v lese či jinde. Stačí následovat pokyny a instrukce vašeho průvodce. Potřebujete jen telefon a sluchátka. Průvodce v anglickém jazyce se obrací na mezinárodní komunitu Dancing museums, pro níž byl původně určen. Věříme, že si ho dokážete užít i tak, a třeba uvidíte Prahu zase trochu jinak, než jste zvyklí.

Dílo, které vám nabízíme k poslechu, je jedním z výstupů, který vznikl v červnu 2020. Tanečnice Tereza Ondrová připravila netradiční zážitkovou procházku po Královské cestě. Ta prochází historickým centrem Prahy a kopíruje objekty Galerie hlavního města Prahy. Audiowalk propojuje zmíněné budovy galerie a zároveň umožňuje prohlédnout si nejdůležitější pamětihodnosti Prahy, avšak trochu nevšedním způsobem.

Tereza Ondrová v Praze, na Královské cestě

Evropský výzkumný projekt Dancing museums – The Democracy of Beings (2018–2021) propojuje galerijní a taneční instituce a zkoumá hranice muzea a tance, hranice mezi divákem a návštěvníkem. Projekt se zaměřuje, mimo jiné, na to, čím si mohou být tyto dvě odlišné disciplíny prospěšné a jak se mohou vzájemně obohatit. Po dobu tří let se tohoto mimořádného výzkumu účastní umělci, taneční organizace, galerie, muzea a zástupci akademické půdy ze sedmi evropských zemí. V českém kontextu se jedná o Galerii hlavního města Prahy, organizaci Tanec Praha z.ú. a tanečnici Terezu Ondrovou.

AUDIOWALK

Průvodce: Tereza Ondrová

Koncept, scénář a střih: Tereza Ondrová, Nina Jacques a Dominik Žižka

Produkce: Katarína Ďuricová

Producent: Tanec Praha z.ú.

Partner projektu: GHMP

S finanční podporou programu Evropské Unie Kreativní Evropa a Magistrátu hl. města Prahy

Délka: 30 minut

Foto: Vojtěch Brtnický a Dominik Žižka

Tanec Praha

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

STUDIO HRDINŮ uvádí odloženou premiéru inscenace „Ferrante club“

Poslední premiéra sezóny 2019/20

Poslední premiérou sezóny 2019/20 v pražském Studiu Hrdinů bude scénická koláž Ferrante club, kterou připravily režisérky Iga Gańczarczyk a Magda Jiřička Stojowska. sto původního termínu v půli března, se premiéra autorského projektu polsko-české režisérské dvojice uskuteční čtvrt roku později. Režisérky se inspirovaly tetralogií Geniální přítelkyně italské spisovatelky Eleny Ferrante, jejíž totožnost je obestřena tajemstvím. Inscenace není adaptací jejího díla, spíš je rámcovaná specifickým fenoménem, který kolem tohoto díla vzniká.

Režisérka Iga Gańczarcyk spolupracovala v pozici dramaturgyně s předními polskými režiséry jako je Krystian Lupa, Agnieszka Holland nebo Anna Smolar. Pracovala na mnoha polských scénách například v Teatru Nowy ve Varšavě nebo v Teatru Łaźnia Nowa v Krakově, kde i žije. Nad autorským projektem Ferrante club se setkala s režisérkou a dramaturgyní Magdou Jiřičkou Stojowskou žijící více než deset let v České republice. Režisérky projektu navázaly přátelství během studií divadelní režie v Krakově. Jejich dospívání je poznamenáno výchovou v katolickém a provincionálním Polsku z doby transformace, dospělost prožívají v odlišných sociálně-kulturních kontextech. “Náš původní záměr divadelně zpracovat komplikovaný osud výjimečné polské umělkyně Katarzyny Kobro se v průběhu práce nad tématem doširoka otevřel tématu specifičnosti ženského světa, svérázného ženského přátelství, a to prizmatem české a polské novodobé historie,” říká k probíhajícímu zkoušení umělecký šéf Studia Hrdinů Jan Horák. “Přesto věřím, že inscenace nebude srozumitelná jen polovině populace,” dodává. Téma emancipace žen režisérský tandem Gańczarczyk-Stojowska zajímá v průsečíku tří perspektiv: osobních příběhů, sociokulturních podmínek a literárních modelů.

Životní rozhodnutí přítelkyň z neapolského cyklu s názvem Geniální přítelkyně, Eleny Greco a Lili Cerullo, se přímo dotýkají osobních zkušeností čtenářů, čtenářek a současně i celé situace žen. Autorka, jejíž totožnost je zahalena tajemstvím, popisuje ambivalenci sociálního povýšení, paradoxy mateřství, násilí na ženách, sexuální iniciaci a výchovu dívek. Přátelství a aspirace Eleny a Lily, jsou poháněny jejich rivalitou, bojem o naplnění jejich snů nebo snahou vyrovnat se s rodinným původem.

Scénář inscenace tvoří fragmenty z prózy, na které v anketách vytvořených inscenačním týmem poukázali čtenáři a čtenářky Ferrante jako na nejvíce zapamatovatelné a nejbolestnější okamžiky textu. Na základě tohoto průzkumu byl vytvořen společný archiv obrazů z knih Ferrante s cílem ztvárnit jej scénicky a zkoumat jeho relevanci v kontextu současných možností seberealizace žen v České republice a Polsku.

Ferrante club

scénář a režie: Iga Gańczarczyk a Magda Jiřička Stojowska

výprava: Zuzana Krejzková

hudba: Petr Zábrodský

choreografie: Tereza Ondrová

dramaturgická spolupráce: Linda Dušková

asistentka režie: Anna Mášová

hrají: Julie GoetzováJohana SchmidtmajerováHalka TřešňákováMilada Vyhnálková J

premiéra: 12. června 2020 od 20 hodin

reprízy: 14. a 15. června, 27. října 2020 od 20 hodin

 

Studio Hrdinů ve Veletržním paláci NG Praha
Vstup E, uprostřed budovy Dukelských hrdinů 47, Praha 7

 

první premiéra sezóny 2020/21:

Gwendoline Soublin: Pig Boy 1986-2358, režie: Linda Dušková

A JEŠTĚ POZVÁNKA:

Madla Zelenková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pozor, Studio ALTA zahajuje v karlínské Invalidovně!

Multikulturní centrum Studio ALTA opustilo po jedenácti letech své působiště v industriálním areálu v Holešovicích. Od května 2020 již své aktivity rozvíjí v karlínské Invalidovně, kde získalo – od NPÚ – do výpůjčky celé západní křídlo.

Studio ALTA vzniklo v roce 2008 jako prostor pro tvorbu a uvádění zejména tanečního umění a fyzického divadla. Postupem času se proměnilo a rozrostlo na multikulturní centrum a tvůrčí zázemí, propojující umělce, veřejnost a různorodé komunity.

Na konci února 2020 Studio ALTA opustilo své industriální haly v ulici Bubenská. A od května 2020 své hodnoty a poslání rozvíjí v karlínské Invalidovně. Tam získalo od Národního památkového ústavu do výpůjčky celé západní křídlo. Z důvodu opatření proti pandemii koronaviru zde ALTA otevřela pro veřejnost venkovní prostory 11. května, a celý areál včetně vnitřních prostor až 25. května.

ALTA v Invalidovně ještě více otevřela své aktivity různorodým uměleckým oborům a občanským a vzdělávacím iniciativám, které vnímá jako nedílnou součást kultury. Díky množství místností v rozlehlém západním křídle Invalidovny zde na základě otevřené výzvy poskytlo ateliéry a pracovní prostor umělcům i neziskovým organizacím, které souhrnně nazývá spolubydlící organizace.

Mimo akce pro veřejnost zde budou tyto iniciativy denně pracovat na svých vlastních projektech. Je nám ctí naplnit historickou budovu Invalidovny kvalitním uměním, kulturními a vzdělávacími aktivitami, které zde realizujeme společně s dalšími spolubydlícími organizacemi,“ vysvětluje záměr ředitelka Studia ALTA Lucia Kašiarová.

ALTA i nadále svými aktivitami rozvíjí primárně obor současného tance a pokračuje v organizování workshopů a rezidencí pro profesionální tanečníky, ale i v pronajímání zkušeben. Navíc navázala užší spolupráci se třemi uměleckými skupinami z oboru pohybového divadla: tYhle, Ufftenživot a s dvojicí Tereza Ondrová a Peter Šavel. Takzvaní „ALTA ambasadoři“ získali v ALTĚ trvalou rezidenci, prostor pro zkoušení i uvádění nových projektů. V neposlední řadě se také podílí na dramaturgii.

Program v Invalidovně realizuje Studio ALTA ve spolupráci s NPÚ, neziskovou organizací Iniciativa pro Invalidovnu a takzvanými spolubydlícími organizacemi. „Dočasný kulturní provoz v takto významné památce není jednoduchým úkolem. Ve Studiu ALTA ale vidíme partnera s dlouholetou tradicí, jež nám významně pomáhá otevřít Invalidovnu široké veřejnosti a vytvořit jedinečné prostředí pro netradiční zážitky z návštěvy historického objektu,” dodává zástupkyně kastelána Petra Widžová.

Kromě kulturního programu zde mohou lidé navštívit kavárnu či komunitní zahrádku. Popřípadě se zapojit do dění vlastní aktivitou či projektem.

Studio ALTA – Západní křídlo Invalidovny
Sokolovská 136/24
186 00 Praha 8 – Karlín

Otevřeno od 11. 5. 2020 denně:
Pondělí – pátek 15.00 – 22.00
Sobota – neděle 10:00 – 22:00

Program ALTY: https://www.altart.cz/#program

Spolubydlící organizace: https://www.altart.cz/spolubydlici-organizace/

Foto: Darja Lukjanenko a Simona Rybová

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

PONEC zakončil podzimní sezonu Duety

Rozlučka s podzimní sezonou 2019

V pátek 20. prosince zakončil Tanec Praha v divadle Ponec svou podzimní sezonu. A byla to opět bezva zábava. Posledním představením byly Duety, které vznikly díky Petře Tejnorové, Tereze Ondrové a Viktorovi Černickému.

Vánoční pohoda v divadle Ponec

Po představení propukla bujará vánoční nálada

Jak už samotný název napovídá, jde o setkávání se. Jak asi  v době digitalizace, kdy už téměř zapomínáme jak vlastně spolu komunikovat, vypadají setkání dvou lidí?  Znají se, neznají se, vidí se po dlouhé době, vidí se chvilku, vidí se dlouhou chvíli… Setkání příjemná, nepříjemná, trapná…

Sešli jsme se proto, abychom se setkali… Setkání může být krátké, dlouhé, žádné, stane se, že se nic  nestane… Jeden z diváků je vyzván přijít na jeviště, dlouze si hledí s performerkou do tváře, přibližují se, vzdalují, objímají se, drží se za ruce a poté odchází.

Zřejmě bych hned na počátku vytkla inscenaci několik zásadních věcí, které se ale netýkají jen Duetů. Bohužel se v poslední době z tanečních a pohybových představení tanec i pohyb jaksi vytrácí. Dokonce i herectví. A proč? Vyčerpali se snad tvůrci?  Je to sice hezké, sledovat jednoho z diváků, jak stojí naproti performerovi a hledí si do očí, to je jistě báječná zábava pro oba dva, hodící se spíše pro silvestrovské hrátky po půlnoci, ale upřímně – co si odnáší divák?  Nutno podotknout, že téma hledění si do očí se v inscenaci několikrát opakuje, nemůžeme tu mluvit o tanci ani o herectví, ani o kostýmech, ani o zajímavých kulisách… co tedy divák vlastně má? Další poměrně neradostný nešvar, který se hojně rozmohl, jsou komentáře v angličtině. Chápu, že cizinci  rádi přijdou do pražských divadel, nicméně, stále ještě žijeme v Čechách. Za náš rodný jazyk, květnatý a krásný, bychom se opravdu stydět neměli. Vždyť mohou klidně na  plátně běžet anglické titulky!

Poměrně unylé  a divákovi celkem  nic neříkající představení prozářilo jak blesk z čistého nebe setkání dvou lidí, kteří „spontánně“ začali tančit. Komediální prvky, dokonalá souhra a maximum užívání si přítomného okamžiku udělalo z tohoto legračního setkání naprosto unikání zážitek pro diváka. Bravo!

A dalším zlomovým okamžikem a dechberoucím překvapením  bylo vystoupení Jitky Hroudové, která možná neměří ani dobrého půl metru  a Duety byly pro ni vlastně první seznámení se s jevištěm. Předvedla různé kreace s poměrně urostlým performerem, takže jejich duet bychom mohli označit jako hru „Velkého s Malým.“ Ale bylo na co se dívat! Člověk žasnul, co všechno je možné. Bravo! Skoro si říkám, že tanec a vystoupení Jitky by bohatě stačily na báječné představení, možná ani žádná jiná setkání nebyla potřebná… Ale kdo ví.

Maličká postavou, ale velká duchem, Jitka Hroudová prozářila Duety

Markéta Perroud, spoluředitelka festivalu Tanec Praha

Yvona Kreuzmannová, ředitelka festivalu a Markéta Perroud  se těší z večírku

Dále už  propukl bujarý večírek, účastníci pátečního večera si užili výborné jídlo a čas Vánoc může začít.

 

Text a foto: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN