Musica Teatrale

Hudební skladatel Jan Šikl vydává kompilaci scénické hudby Musica Teatrale z představení Laterny Magiky, 420People, Losers Cirque Company a dalších

Skladatel, aranžér a multiinstrumentalista Jan Šikl vydává dvě alba, na kterých zkompiloval výběr ze své dosavadní scénické hudby. Musica Teatrale I a Musica Teatrale II obsahují pečlivě reeditované a remasterované tracky z divadelních představení, na kterých Šikl spolupracoval se soubory Laterny Magiky, 420People, Losers Cirque Company. Ty doplnil o několik skladeb volných, scénicky nepoužitých.

Šikl je hudebně rozkročen nad několika aktivitami. Jako bubeník hraje v progresivně jazzových Zabelov Group a ve world music projektu Korjen. V minulosti jeho kompozice hrál Orchestr Berg, jako aranžér stojí za koncertními řadami Glorchestra a mnohými dalšími studiovými pracemi. Kromě aranžování je dirigentem projektu Floex Ensemble. Přes deset se věnuje kompozici a produkci scénické hudby, kterou za tu dobu psal pro soubory jako Laterna Magika, Jedl, Spitfire Company, 420People, Losers Cirque Company, Squadra Sua, Jihočeské divadlo, Klicperovo divadlo a další. Kromě hudby scénické se jeho hudba objevila v mnohých rozhlasových hrách, audioknihách a několika filmových dokumentech.

Rád při scénické práci sloužím společnému, vyššímu dramatickému celku. O to těžší bylo pro mě nyní poodstoupit od zkušenosti situace, ve které se ta či ona hudba na jevišti vyskytovala. Zároveň jsem měl silnou potřebu tak učinit a jsem rád, že jsem tu cestu, o které jsem netušil, jak bude náročná, absolvoval a že jsem tak zarámoval nějakou fázi své tvorby. Myslím, že mi to nějakým způsobem pomáhá chápat, co vlastně chci v hudbě dělat, přibližuje Jan Šikl k procesu vzniku kompilace.

Ve skladbách Musica Teatrale se projevuje Šiklova vášeň obklopovat se nástroji. Hraje zde na klávesové nástroje a syntezátory, kytary, basy, trumpety, bicí nástroje, housle, či zpívá. Do textury zvuku nechá rád promlouvat samply a zvukové nálezy. Kromě toho jsou na albech slyšet někteří hosté, kteří byli k jednotlivým projektům přizváni – sopranistky Lucie Silkenová a Varine Mkrtchian, houslista David Pokorný, cellista Šimon Marek.

Jsem rád, že jsem se takto vrátil k hudbě, která už byla v určitém kontextu jednou uzavřená, abych ji otevřel kontextu novému. Ne jako recyklát, ale se snahou zkoumat potenciál těch původních idejí a dotvářet je v nové formě, bez apelu na scénický záměr. Je to vlastně zajímavé mentální cvičení a pro mě nemalá práce a rád bych si to udržel jako nějakou profesní hygienu a tu kompilační řadu dál rozvíjel,“ doplňuje Šikl, který aktuálně uvádí tři nové scénické projekty – La Dolce Vita od Dekkadancers,  Sbírka národních zlozvyků od Losers Cirque Company a jako spoluautor v inscenaci Máma v Divadle Pod Palmovkou.

 

Musica Teatrale I

https://lnk.to/jsmti

1 – Red Light District (Panthera, 420People)

2 – Stavba Zahrady (Zahrada, Laterna Magika), soprán Varine Mkrtchyan, housle David Pokorný

3 – Vyčerpání (Nespoutaní, Losers Cirque Comp.)

4 – Středobod (v premiéře), cello: Šimon Marek

5 – Overtura (Cube, Laterna Magika), soprán: Lucie Silkenová, housle David Pokorný

6 – The Bull is Sleeping (Panthera, 420People)

7 – Zapomenutý kvartet (v premiéře)

8 – My Favorite Sound (orig. track Vztahy, Nespoutaní, Losers Cirque Comp.)

9 – Every Now is Good Now (v premiéře)

(durata: 45min)

Musica Teatrale II

https://lnk.to/jsmtii

1 – Horizont (Nespoutaní, Losers Cirque Comp.)

2 – Birds (Panthera, 420People)

3 – Walking Sticks (Panthera, 420People)

4 – Arioso (Cube, Laterna Magika), soprán: Lucie Silkenová, housle: David Pokorný

5 – Kojot (v premiéře)

6 – Velryba (Zahrada, Laterna Magika)

7 – Zen (Nespoutaní, Losers Cirque Comp.)

8 – Poklad (Zahrada, Laterna Magika)

9 – Cesta (Zahrada, Laterna Magika)

10 – After The Storm Has Gone (Panthera, 420People)

(durata: 50 min)

Středobod https://youtu.be/B1u8yodXd_U?si=BxJRA3Li7SutP9N9

Red-light District https://youtu.be/bu0FTNNghyQ?si=wMikfVNwtNophzSX

Anna Mašátová

pro Taneční magazín

 

 

 

Česká taneční platforma vstoupí do čtvrté dekády

Letošní festival současného tance nabídne díla mladých choreografů
i titánů tuzemského tance

Každoroční přehlídka nejzajímavějších děl současného tance Česká taneční platforma letos oslaví třicáté narozeniny. 

Česká taneční  platforma není jen přehlídkou skvělých tanečních inscenací, ale i příležitostí, kdy se na český tanec přijedou podívat zahraniční profesionálové z celého světa. Letošní ročník je pro ni významným a maximálně symbolickým mezníkem. „Třicet let, tři dekády, ale také démonizovaná třicítka se ve smyslu lidského života i dějin zdaleka přeceňuje, ale pro budování robustní taneční scény představuje zásadní časový záběr, výsledek obětavé práce stovek lidí. Má-li ČTP 2024 reflektovat, kam se jejich nepřetržitá snaha vyvinula, a to nejen od první poloviny devadesátých let, musí respektovat jednoduché pravidlo: houževnatost tvůrců prolamuje územní, jazykové, žánrové a generační limity,” říká Martin Macháček, člen Dramaturgické rady ČTP pro rok 2024.

Díla na Českou taneční platformu vybírali členové Dramaturgické rady. Letos měli na výběr ze 43 přihlášených děl. Vedle Martina Macháčka pracovali v Dramaturgické radě třicátého ročníku festivalu zahraniční experti: Anna Cremonini, Elia Liloff a Anton Ovchinnikov. Dynamika vzájemných diskusí umožnila podle Macháčka vzniknout vysoce kvalitnímu programu, který odráží něžné doteky jinak řízných pólů české scény. Monumentální se setkává se subtilním, excentrické s intimním a etablované s novým.

Diváky nadchnou silná sóla i opulentní rituály. Performerka Tereza Ondrová posílá v pozoruhodném scénickém eseji GEO milostný dopis řece Vltavě, městu Praha, divadlu PONEC i zemi jako svorníku mezi hmotou a časem. Také letos bude součástí platformy ukázka spolupráce principála Spitfire Company Petra Boháče s výraznými sólovými performerkami. Markéta Jandová v uhrančivé kreaci F*cking Beautiful Spring dovádí vlastní tělo na hranici fyzických možností. Andrej Lyga v Pohádce pro odvážné vystupuje jako tichý vypravěč, ale epika v jeho podání srší obrazivostí. Choreografka Tereza Lenerová a fenomenální komponista Floex v dalším z vybraných děl – Rukavičkářských závodech – revidují cenu za krásu. Jitka Čechová a Andrea Miltnerová se dobírají  zodpovědnosti ke vztahu k materiálům a konstatují, že estetika, jíž se všichni obklopujeme a občas i vyžadujeme po jiných, se také nebere sama od sebe. Závažná celospolečenská i niterní témata přináší Yana Reutova reflektující náhodná setkání pramenící z pobytu v Praze. V inscenaci Together Alone II a III vrací do centra pozornosti choreografickou práci s důvěrou v řeč těla jako základ jazyka. V křehkém duetu Tremula oslavují Eliška Brtnická a Martina Hajdyla pomíjivost života i jedinečnost okamžiku při každém nádechu. Dramaturgickou radu zaujal politický traktát Why things go wrong, v němž propojila choreografka Sylva Šafková (420People) bohatý interpretační materiál tanečníků Michala Heribana a Viktora Konvalinky s kritikou arogance moci. V případě pozadí inscenace Fatamorgana zúročil umělecký ředitel Studia Hrdinů Jan Horák práci na festivalu NORMA, kam přiváží umělce mimo jiné polské provenience. Do Prahy pozval renomovaného choreografa Pawła Sakowicze, který s místními performery zahalil hlediště i jeviště do mysteriózní mlhy.

Podle organizátorů České taneční platformy je program moderovaným výsekem pestrého mixu a daleko většího objemu práce, než představuje osm vybraných inscenací. „Výběrem se snažíme vyčíst určitou tendenci a uváděním děl pohromadě objevit ještě další, nový obsah ke stávající kvalitě i vysokému standardu. Cítili jsme to tak uplynulých 30 let a budeme následujících 3 000. Minimálně,” říká Martin Macháček. Za organizátory ČTP zároveň upozorňuje, že si Česká taneční platforma nikdy nekladla nároky na monopolizaci kontinuity českého tance, a naopak chce být její organickou součástí.

Kromě hlavního programu bude také letos součástí ČTP formát Meet The Artist, kde se umělci, soubory a tvůrčí kolektivy setkávají s českými i zahraničními promotéry. V programu nebudou chybět také speciální zážitkové akce jako umělecké procházky. V rámci Artist Trips se na ČTP představí i další tvůrci, kteří se se svými inscenacemi nedostali do hlavního programu, ale Dramaturgickou radu velmi zaujali: Helena Arenbergerová a Václav Kuneš za 420PEOPLE, Mirka Eliášová za Eli. a kol., Jan Jirák a Eliška Vavříková za Feel the Universe, Eva Stará za Holektiv, Nela Kornetová, Jaro Viňarský a Matthew Rogers za T.I.T.S. a Tomáš Janypka za ZDRUHESTRANY.

Přehled děl vybraných Dramaturgickou radou do hlavního programu:


Temporary Collective / Tereza Ondrová, Petra Tejnorová a kol.: GEO

Spitfire Company: F*cking Beautiful Spring

420PEOPLE / Sylva Šafková: Why things go wrong

Yana Reutova: Together Alone II a III

Andrej Lyga: Pohádka pro odvážné

Studio Hrdinů / Paweł Sakowicz: Fatamorgana

Tereza Lenerová a kol.: Rukavičkářské závody

ME-SA / Martina Hajdyla, Eliška Brtnická, Jana Stárková: Tremula

Osm vybraných inscenací doplní dvě díla oceněná na ČTP 2023:

Jazmína Piktorová, Sabina Bočková: Mikrosvěty

Eliška Brtnická a kol.: Thin Skin

Umělci doporučení Dramaturgickou radou pro Artist Trips:


420PEOPLE / Václav Kuneš (Where)

Eli a kol./ Mirka Eliášová a Orchestr BERG (Stále stejný příběh)

Feel the Universe / Jan Jirák a Eliška Vavříková (4th Dimension)

Holektiv / Eva Stará (Wellmass)

T.I.T.S. / Nela H. Kornetova, Jaro Viňarský a Matthew Rogers (THERE IS SOMETHING IN THE AIR)

ZDRUHESTRANY / Tomáš Janypka (Lonesome COWBOY)

Složení Dramaturgické rady v roce 2024:

Anna Cremonini – umělecká ředitelka Torinodanza Festival, IT
Anton Ovchinnikov – ředitel UA Contemporary Dance Platform a Zelyonka fest, UA                Elia Liloff – ředitelka festivalu One Dance Week, Plovdiv, BG
Martin Macháček – dramatik, režisér, herec, divadelní kritik, VJ, redaktor a rozhlasový publicista, ČR

Foto: Adéla Vosičková, Marek Bartoš, Vojtěch Brtnický

Markéta Faustová

pro Taneční magazín

O křičícím šepotu, zemi pod námi a tělem nad ní

Únorové tipy z divadla PONEC

Jestli divadlo PONEC něco umí, tak hovořit o těle v nových kontextech. Znovu nás o tom přesvědčí v únoru, kdy do programu nasazuje velmi silné taneční výpovědi.

Příběh o zrození a křičícím šepotu odvypráví tanečnice a choreografka Markéta Jandová v díle F*cking Beautiful Spring. Nové pohledy na propojení lidského těla s přírodou předkládá inscenace Existuje dojem bytí Terezy Lenerové. Téma o těle a krajině, kterou obýváme, si volí i inscenace GEO Terezy Ondrové a Petry Tejnorové. Nebo byste si snad rádi vychutnali tělo v jeho plné radosti na festivalu Cirkopolis, který bude v únoru hostem divadla PONEC?

Pro ty, kdo milují tělo a mysl v pohybu, je PONEC v únoru jasná volba. Stačí si vybrat…

Divadlo PONEC bude od 13. do 16. února hostit mezinárodní festival Cirkopolis, který uvede inovativní představení z oblasti nového cirkusu. Festivalový program 13. 2. hned na úvod ozdobí premiéra inscenace Girevik z dílny slovenského cirkusového umělce žijícího v Berlíně Romana Škadry.  Cirkopolis mimo jiné nabídne také Man Strikes Back – „bubenicko-žonglérský koncert lidí a robotů pro lidi a roboty od šesti let“. Belgičtí performeři pobaví malé i velké diváky 15. a 16. 2.

Nedělní večer 18. 2. bude patřit souboru Spitfire Company a jeho F*cking Beautiful Spring. Tanečnice a choreografka Markéta Jandová na jevišti “odvypráví“ příběh o zrození, o těle v těle, o křičícím šepotu, o zvucích, které tvoří prostor. Příběh o mlaďoučké Marii a o jejím dítěti. Příběh o kruzích, které je nutné překročit, abychom se našli nově. Představení je realizováno pomocí binaurálního efektu, který vtahuje diváka do samotného středu prostorového vnímání zvuků a hudby, a pomocí dvou pohybových světel Robe Esprite, jež “tančí” společně s Markétou Jandovou.

Poslední příležitost naplno si vychutnat inscenaci Terezy Lenerové a kol. Existuje dojem bytí se naskytne 19. 2. Extenze dřevěných větví na končetinách tanečnic Edity Antalové, Jitky Čechové a Evy Rezové jsou výchozím bodem možného příběhu lidské existence. Lze ji chápat jako propojení člověka s panenskou přírodou, jako něco životodárného a zároveň omezujícího a až děsivého. Derniérou inscenace Existuje dojem bytí se Tereza Lenerová s divadlem PONEC rozhodně neloučí. Na repertoáru zůstávají její další vydařené počiny Rukavičkářské závody (poslední premiéra roku 2023) a dis pla y

Ve druhé polovině února v divadle PONEC dostane prostor tradiční festival nového divadla Malá inventura. Inscenace Bodies Together na téma fenoménu korporací a jejich vlivu na život jednotlivců a globálního společenství je na programu 23. 2. Autoři, soubor POCKETART / Jaro Viňarský & kolektiv, vytvořili imerzivní představení, jehož součástí jsou diváci od začátku do konce, což umocňuje celkový prožitek. „Při tvorbě této imerze jsme v korporátní problematice objevili i jistou poetiku. Spíše než se zabývat konkrétní případovou studii, jsme se zaměřili na otázku: Jak vnímáme vliv a dopad korporací na naše každodenní životy?“ podotýkají tvůrci.

Divadelně-taneční platforma Temporary Collective, jejíž jádro tvoří tanečnice a choreografka Tereza Ondrová a režisérka Petra Tejnorová, se do Malé inventury zapojí 27. 2. s novinkou GEO. První repríza po loňské úspěšné premiéře přivede na jeviště Terezu Ondrovou, která na něj vstupuje už 25 let.  Svoje první sólo v divadle PONEC tančila na symfonickou báseň Vltava. V aktuální choreografii nás prostřednictvím tance a pomocí geofonu země pod námi a tělo nad ní provedou krajinou, kterou všichni obýváme.

Poslední únorový večer bude v divadle PONEC „Family Friendly“. Právě pod tímto názvem se odvíjí programová linie otevírající mladému publiku a nově příchozím dveře do světa současného tance. Do série podvečerních představení jsou cíleně vybírány inscenace, ke kterým se snáze hledá cesta. Na závěr je vždy zařazena moderovaná debata či interaktivní aktivita. Vítány jsou všechny divácké reakce. Konkrétně 29. 2. je na programu Jáma lvová – podmanivý a zábavný duet tanečnic a choreografek Sabiny Bočkové a Johany Pockové / uskupení POCKETART, které naživo doprovází hudebník Lukáš Palán. Tématem jsou média, manipulace a sociální sítě. Tedy výzvy dnešní doby a pro nastupující generaci naprosto neoddělitelná součást života. Na konci představení budou diváci pozváni na diskuzi a závěrečnou malou taneční párty.

Více informací a online prodej vstupenek na www.divadloponec.cz

Markéta Faustová

pro Taneční magazín

F*cking Beautiful Spring

Přichází jaro

Orální vyprávění je nepostradatelnou formou projevu vdechující život skutečným příběhům o lidech, věcech, událostech, pocitech. Díky němu přežil i tenhle příběh o šestnáctileté Marii a jejím dítěti. O zrození, těle v těle, křičícím šepotu a zvucích, které tvoří prostor. O ztrátě sebe sama a kruzích, které je nutné překročit, abychom se znovu našli.

PREMIÉRA
Spitfire Company: F*cking Beautiful Spring
18.3. | 20:00 // 20.3. | 20:00

Přivítejte se Spitfire Company jaro a nechte se vtáhnout do vizuálně, zvukově a tanečně podmanivého příběhu. Inspirací jeho vzniku se stalo nekonečné poslouchání oratoria El Niňo amerického skladatele Johna Adamse, jedinečných rapových veršů Kae Tempest a petrohradského undergroundu v podání ruské skupiny Shortparis.

Divadlo Ponec, 

Taneční magazín