režisér – Taneční magazín

DEKKADANCERS jedou do stanice Touha

Dekkadancers vstoupí do nové divadelní sezóny s významným zahraničním choreografem Arthurem Pitou

Taneční soubor DEKKADANCERS v těchto dnech spustil předprodej na první část nové divadelní sezóny. Vlajkovým projektem pro sezónu 2023/24 se stane adaptace hry Tennesseeho Williamse Tramvaj do stanice Touha. Námět pro soubor vybral choreograf Arthur Pita, kterého DEKKADANCERS oslovili ke spolupráci. Souboru se zalíbila autentická forma, jakou chce světově proslulý autor uchopit tento známý titul. Pro druhou polovinu sezóny pak DEKKADANCERS chystají další dvě premiéry a návrat několika repertoárových titulů s novým obsazením.

Choreograf a režisér Arthur Pita do Prahy přiveze také svůj hvězdný tým – hudebního skladatele Franka Moona a výtvarníka Yanna Seabru. Všechny tři zahraniční osobnosti žijí a tvoří v Londýně a společně vytvořily inscenace pro nejprestižnější světové scény, jako jsou The Royal Ballet a Sadler’s Wells v Londýně, San Francisco Ballet či Joyce Theatre v New Yorku.

Stejně komplexně tým pojme také Tramvaj do stanice Touha. Pro hru vznikne autorská hudba s jazzovými podtóny přesně ušitá na míru choreografie Arthura Pity a rovněž výpravná scéna a kostýmy, které budou sázet na udržitelnost. Jejich základem se totiž stane oblečení a nábytek z druhé ruky, kterým výtvarník vdechne nový život. Ten ostatně chtějí vtělit všichni tvůrci také legendární hře z roku 1947. Slibují v ní předvést “roztančenou žízeň po životě“.

Nová spolupráce a neotřelý pohled na notoricky známé téma

V lednu tohoto roku proběhl na Jatkách78 intenzivní workshop s Arthurem Pitou a Frankem Moonem. Cílem bylo vyzkoušet několik přístupů k tvorbě, nápadů a námětů a také vybrat obsazení. „Podobné spolupráce jsou vždy o přínosu umělců a o vzájemném napojení mezi tanečníky a choreografem. S Arthurem a Frankem jsme cítili dobrou synergii hned od prvního okamžiku. Myslím, že jsme oba okamžitě strhli svou bezprostředností. Arthur nám dal volnost v uchopení, aby viděl, jak tvoříme. Vznikla spousta skvělých situací. Do toho Frank improvizoval a zároveň rovnou komponoval. Bylo úžasné vidět, v jaké úžasné symbióze pracují,“ doplňuje umělecký ředitel DEKKADANCERS Ondřej Vinklát.

A o čem legendární příběh pojednává? Bývalá jižanská kráska Blanche DuBois nečekaně navštíví sestru Stellu a jejího hrubiánského manžela Stanleyho. Blanchein křehký svět se bortí ve chvíli, kdy se švagr začíná až příliš nebezpečně přibližovat pravdě o její minulosti. „Prostřednictvím choreografie, Frankovy hudby složené přímo pro tuto inscenaci a v neposlední řadě díky vynikajícímu obsazení, které jsme s DEKKADANCERS společně vybrali na workshopu, se přeneseme do místa, v němž se střetává realita a iluze, křehkost a maskulinita, vřelost i netečnost,“ láká na novinku světově uznávaný choreograf Arthur Pita.

DEKKADANCERS již v minulosti spolupracovali např. s Jiřím Pokorným, Divadlem bratří Formanů, Českou Filharmonií, populární rockovou kapelou Tata Bojs, Lenkou Dusilovou a s mnoha dalšími. Kmenoví tvůrci DEKKADANCERS připravili také několik choreografií pro domácí i zahraniční scény (např. Bayerische Staatsballett II v Mnichově, Divadlo K. S. Stanislavského a V. I. Němiroviče-Dančenka v Moskvě, Teater Vanemuine v Estonsku či švédský Norrdans). Spolupráce se zahraničním choreografem a režisérem v rámci celého souboru je však pro DEKKADANCERS novinkou.

„Poprvé jsem se seznámil s tvorbou Arthura Pity, když jsem viděl jeho zpracování Proměny podle povídky Franze Kafky pro Royal Ballet v Londýně. Jeho vynalézavý pohled na tajemnou alegorii, upoutal moji pozornost od samého začátku a již tenkrát jsem byl přesvědčen o tom, že bych byl velmi rád, kdybychom mohli někdy spolupracovat. Provokativní tvorba Arthura Pity často vyniká režijní, vizuální a choreografickou ojedinělostí. Každá složka funguje v synergii a podtrhuje děj nebo atmosféru. Výsledek je plnohodnotný a silný divácký zážitek, který ve vás rezonuje ještě dlouho po skončení představení,“ vysvětluje umělecký šéf Štěpán Pechar, proč ke spolupráci DEKKADANCERS vyzvali právě Arthura Pitu.

V titulních rolích Tramvaje do stanice Touha se představí Klára Jelínková a Štěpán Pechar. V dalších rolích a alternacích vystoupí Ondřej Vinklát, Viktor Konvalinka, Eliška Jirsová, Natalia Metodijeva, Patrik Čermák, Albert Kaše a Tereza Kučerová. Premiéra se uskuteční 7. listopadu na Jatkách78 a navážou na ni reprízy ve dnech 8.–12. listopadu 2023. Více informací na https://dekkadancers.net/cs/repertoire/tramvaj-touha/.

Další plány DEKKADANCERS pro sezónu 2023/24

Kromě uvedení Tramvaje do stanice Touha v příští divadelní sezóně soubor plánuje připravit další dvě premiéry na jaře roku 2024. Choreografie a režie první z nich se ujme Štěpán Pechar. Druhá jarní premiéra je založena na pokračování úspěšné spolupráce s Českou filharmonií, která byla započata v projektu Kniha džunglí. Choreografii připraví Ondřej Vinklát.

Na repertoáru pak zůstanou stálice jako jsou Poslední večeře či A.I (Jatka78). Po delší odmlce se na scénu vrátí Muž z Malty (Jatka78) a v pozměněném obsazení také HornyBach 18+ (Malostranská Beseda). V plánu je také odehrání série Stabat Mater v Divadle X10, České Lípě a Trutnově.

Tvůrci Tramvaje do stanice Touha

ARTHUR PITA – choreograf, režisér

Arthur Pita je původem portugalský tanečník a choreograf. Začínal s disco dance v rodném Johannesburgu, aby nakonec zakotvil v Anglii, kde vystudoval London Contemporary Dance School. Na poli současné choreografie se dostal do popředí zájmu v roce 2011, kdy vytvořil taneční drama The Metamorphosis, na motivy románu Franze Kafky, s nezapomenutelným hmyzím výkonem sólisty The Royal Ballet Edwarda Watsona. Arthur je renomovaný, současný choreograf, který rád provokuje a rozšiřuje obzory svému publiku. 16 let vede vlastní soubor Ballo Arthur Pita, se kterým pravidelně jezdí na celosvětová turné. Mezi jeho další významná díla patří např. Bjork Ballet pro San Francisco Ballet, The Wind pro Royal Opera House nebo The Little Match Girl, vytvořené pro jeho taneční soubor a uvedené v Sadler’s Wells.

www.arthurpita.com

FRANK MOON – hudební skladatel

Frank vyrostl v Cornwallu a vystudoval na Birminghamské konzervatoři, kterou absolvoval se ziskem několika významných ocenění za skladatelskou činnost. Již jako student začal spolupracovat s divadelníky a v několika následujících letech vytvořil partitury pro mnoho her. Současně začal na Coventry University vyučovat kompozici, performanci, analýzu hudby a hudbu 20. století. Frankovy schopnosti kytaristy a hráče na oud (arabskou loutnu) a jeho vášeň pro hudbu všech kultur ho nakonec přivedly k multižánrovým spolupracím. Sebevědomě se pohybuje jak v hudebních vodách folku, tak jazzu, klasiky, gypsy swingu, balkánského a afrického punku, kubánské salsy, hip-hopu, volné improvizace, popu nebo dokonce středověkých chorálů. Jeho hudba zní nejznámějšími světovými scénami, jako jsou např. Royal Opera House, San Francisco Ballet, nebo Joyce Theatre v New Yorku.

www.frankmoonmusic.com

YANN SEABRA – výtvarník

Yann je scénický a kostýmní výtvarník se sídlem v Londýně, který ve velké míře navrhoval pro přední režiséry v oblasti tance, opery a filmů pro společnosti po celém světě. Yann začal svou kariéru jako tanečník, studoval v Artes Center of Amazonas v Brazílii. Více než 15 let pracoval jako tanečník v souborech jako jsou Ballet Stagium, Companhia Portuguesa de Bailado Contemporaneo a Phoenix Dance Theatre. Yann následně pokračoval ve vzdělávání se v oboru scénografie a designu v renomovaném Motley Theatre Design v Londýně. Pracoval např. na inscenacích The Wind (The Royal Ballet), Salome (San Francisco Ballet), Death Defying Dancers (Bodytraffic, Los Angeles) či Fagin’s Twist Tonyho Adiguna (Avant Garde Dance Company).

www.yannseabra.com

DEKKADANCERS

Skupinu v roce 2009 založili tanečníci a choreografové Viktor Konvalinka a Tom Rychetský, společně s fotografem Pavlem Hejným. V roce 2015 se vedení ujímá tzv. druhá generace DEKKADANCERS – Štěpán Pechar, Ondřej Vinklát, Marek Svobodník. Dnes skupinu vede dvojice Pechar – Vinklát. DEKKADANCERS mají na svém kontě řadu produkcí a představení napříč žánry – od celovečerních tanečních inscenací, až po rozmanité projekty, jako jsou módní přehlídky, hudební videa a koncerty. V tvorbě často sází na humor a nadsázku, které jsou spojovacím bodem jejich inscenací a choreografií. Mimo vlastní produkce, tvořili pro řadu českých souborů a divadel (např. DJKT, Jihočeské divadlo, Divadlo F. X. Šaldy ad.), ale také zahraničních např. pro mnichovský Bayerische Staatsballett (Š. Pechar, O. Vinklát, M. Svobodník), nebo Divadlo K. S. Stanislavského a V. I. Němiroviče-Dančenka v Moskvě (O. Vinklát).

Zuzana Hošková

pro Taneční magazín

Objal mě Bůh a nic

Nenechte si ujít premiéru Daniely Špinar ve Vzletu

Fascinující tvůrce, režisér, scénograf a jeden z nejvýraznějších autorů českého divadla 90. let.
Režisérka Daniela Špinar se svým týmem připravuje pro velký sál Vzletu novou inscenaci vycházející z nezveřejněných deníků Petra Lébla.

Pohybově-obrazová inscenace vycházející z nezveřejněných deníků výjimečného režiséra Petra Lébla v režii Daniely Špinar míří do velkého sálu Vzletu s premiérou 12. a 13. dubna.

VZLET – nové kulturní centrum Prahy otevřely v roce 2021 tři pražské kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a vršovické Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak po desítkách let opět pulzuje životem. Do Vzletu můžete vyrazit za divadlem, hudbou, výstavou, vzdělávacími programy nebo si zatančit na plese.

Petr Lébl (1965-1999), který byl jednou z nejvýznamnějších uměleckých osobností českého divadla devadesátých let. A to nejen profesionálního (sedm let vedl Divadlo Na zábradlí), ale i amatérského, kde v osmdesátých letech začínal. Kromě toho, že do českého divadla přivedl – a jako jeden z mála během své krátké kariéry důsledně zkoumal – postmoderní přístup k umění, byl také komplexní, složitou personou, která nás dodnes fascinuje svou vášní pro divadlo i totální oddaností tvorbě.

“O Léblovi vzniklo několik knih (jedna už dokonce za jeho života) a jeho pracovní život je bohatě zdokumentován, pro nás je však východiskem jeho soukromý deník z posledního roku života, který předčasně ukončil sebevraždou. Máme tak před sebou nejen fascinujícího tvůrce, ale i nešťastně zamilovaného člověka, často ztraceného, leckdy na pokraji šílenství, zmítaného milostným citem a doslova oslepeného láskou”, přibližuje dramaturgyně Marta Ljubková.

Diváci se můžou těšit na jevištní zpracování naplněné vášně pro umění a nenaplněné vášně pro jiného člověka. Nepopisné, ne-realistické obsazení hlavní role – Lébla v jedné z jeho mnoha podob ztvárňuje tanečnice Tereza Ondrová – vylučuje životopisný přístup: nabízíme vnitřní pocity převedené v jazyk těla, ale i hudební čísla, scény smutné i veselé, scénicky obrazivé i dialogické. Jak už to, tak v postmoderním divadle bývá…

„Dostaly se mi do rukou konkrétní, hmatatelné stopy jeho myšlení v podobě jeho zápisků z posledního roku života. A uvědomila jsem si, že je to sice velmi křehká půda, ale je to zároveň strašně silný a univerzální příběh o nepřijetí sebe sama, svojí sexuality/identity. A hlavně je to celé o tom, že když nejsme sami sebou, stáváme se toxickými nejenom vůči ostatním, ale především vůči sobě…“ říká k inspiraci režisérka Daniela Špinar.

Lébl začínal režírovat ve zdánlivě nevyhovujících podmínkách kulturních sálů, kde se v osmdesátých letech tak dařilo amatérskému divadlu: i proto míříme s projektem inspirovaným jeho životem a tvorbou právě do Vzletu, který někdejší Dopravní podniky svým interiérem také připomíná. Uvědomujeme si všechny „nevýhody“ Vzletu pro klasické divadlo a bereme je do hry; vycházíme z přirozené architektury prostoru a ohledáváme jeho možnosti. Jméno Petra Lébla je známé generaci dnešních čtyřicátníků (a starší), ti ještě zažili jeho premiéry. My však necílíme jenom na ně, naše inscenace je projektem o vášni a lásce jako o univerzálních tématech, nikoliv nějakým „slovníkovým heslem“. Informace bylo to posledních, co chtěl Lébl svými inscenacemi předávat…

Děkujeme Darině Korandové, Evě Stanislavové, Kateřině Štefkové, Magdaléně Sidonové, Pavlu Rajchlovi, Radce Denemarkové a mnoha dalším za pomoc při hledání inspirace.

S podporou Jakuba Weberschinkeho.

Tvůrčí tým
Režie: Daniela Špinar
Choreografie: Tereza Ondrová
Dramaturgie: Marta Ljubková
Scéna: Lucia Škandíková
Kostýmy: Linda Boráros
Hudba: Matěj Kroupa
Video: Dominik Žižka
Světla: Jan Hugo Hejzlar
Produkce: Denisa Sedláčková, Tomáš Sosna

Hrají: Tereza Ondrová, Anna Kameníková, Jáchym Sůra

Premiéra: 12. dubna 2023, Vzlet

Vstupenky na Objal mě bůh a nic koupíte na www.vzlet.cz nebo vždy 60 minut před začátkem akce na pokladně Vzletu, kterou najdete ve velkém foyer v prvním patře na adrese Holandská 669/1 – Vršovice. Platit můžete v hotovosti nebo kartou.

Lucie Kecová

pro Taneční magazín

Vizváry, Tučková i Střihavka

Návraty do Švandova divadla

Návraty do Švandova divadla – do konce roku se zde objeví Radim Vizváry, Kateřina Tučková, Kamil Střihavka i Vánoční jarmark

Konec roku ve Švandově divadle je letos ve znamení hostů, z nichž se mnozí na smíchovskou scénu rádi vrací. Patří k nim především Radim Vizváry, mezinárodně uznávaná osobnost současného mimického divadla v Evropě, který se stane opět stálým hostem. A už 26. listopadu ve Velkém sále uvede své Sólo, inscenaci nabízející výběr toho nejlepšího z jeho tvorby. Titul je pak na programu i 31. ledna 2023. Rezidenturou ve Švandově divadle tak Vizváry splní dávné přání svého kolegy, legendárního mima Borise Hybnera, který si právě v tomto divadle přál získat stálý prostor pro špičkovou současnou pantomimu.

„Je to už víc než 10 let, kdy jsme s Borisem Hybnerem usilovali o divadlo, ve kterém bychom mohli mít domovskou scénu,“ vzpomíná Radim Vizváry, vynikající český mim, performer, režisér, pedagog a choreograf. „Boris si nejvíc přál, abychom dostali pantomimu do Švanďáku a zakotvili ji v etablovaném divadle, podobně jako žila dlouhá léta např. Fialkova pantomima vedle činohry v Divadle Na zábradlí. Abych ctil jeho odkaz, rozhodl jsem se vytvořit nové představení na téma, které už Boris nestihl zpracovat. Rád bych premiéru uvedl v březnu 2023, a to právě ve Švandově divadle,“ plánuje Vizváry. A dodává, že jeho rezidenci podpořilo současné vedení smíchovské scény a městská část Prahy 5. Kromě chystané novinky a mistrovského Sóla uvede u Švandů v příštím roce i oblíbené představení Pejprbój, pantomimu pro nejmenší, v níž spolu s dětmi vykouzlí neuvěřitelný pohádkový příběh pomocí role papíru.

Rozhovory se spisovatelkami, Noc divadel

Ke Švandům se ještě letos, byť na jediný večer, vrátí i herečka Bára Poláková (16. 11.) a spisovatelka Kateřina Tučková (15. 12.), čerstvá držitelka Státní ceny za literaturu, která je současně i spoluscenáristkou nejnovější smíchovské inscenace Kabaret Winton. Obě tvůrkyně budou – první v doprovodu Jana P. Muchowa a druhá ve společnosti spisovatelky Biancy Bellové – znovu hosty Scénických rozhovorů moderovaných Davidem Hrbkem. Jeho talk-show slaví tento rok už 20 let své existence.

Dodejme, že programovou novinku Kabaret Winton lze v tomto roce navštívit ještě čtyřikrát. Z toho jednou, 19. 11. v rámci Noci divadel, za zvýhodněné vstupné 190 korun. Pro diváky bude v den připraven i Automat na filmy v podání souboru Buchty a loutky. Automat se rozběhne hned dvakrát, od 19.30 a 20.30. Vstupné bude i v tomto případě přátelské: 90 korun.

Vánoce a závěr roku 2022

Začátek prosince (4. 12.) bude patřit Vánočnímu jarmarku, příjemné tradiční akci nabízející vánoční atmosféru i prodej drobných vkusných dárků v prostorách divadla.

Bonbónkem prosincového programu bude akustický koncert Kamila Střihavky (22. 12.), který se do Velkého sálu Švandova divadla vrací po osmi letech. Rocková legenda zde vystoupí s kapelou The Leaders.

Švandovo divadlo bude hrát i mezi vánočními svátky: 27. 12. uvede komedii CRY BABY CRY, vtipný příběh o ženách hledajících návod na štěstí. O den později, 28. 12., diváky ve Velkém sále pobaví komedie Smrt mu sluší s Michalem Dlouhým a Kamilem Halbichem. V tentýž den uvede studiová scéna Švandova divadla inscenaci Pankrác ´45, napínavé komorní drama vyprávějící o fiktivním setkání pěti různých žen v pankrácké věznici. Ve čtvrtek 29. 12. je na programu komedie Smrt mu sluší, zatímco studiová scéna bude patřit poetickému dramatu Srpnové světlo. Předposlední den v roce 2022, 30. 12., ovládne jeviště Velkého sálu improvizovaná show Just! Impro Silvestrovský speciál.

www.svandovodivadlo.cz

Foto: Richard Moučka, David Konečný, Richard Bouda

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Muzikál Doktor Faust jde do finále

Kostýmy odtajněny a těšte se!

Muzikál Doktor Faust je nový, původní, český, muzikál autorů Vojtěcha Adamčíka a Jana Batysty, o kterém se mluví již několik měsíců. V repertoáru jej bude mít Divadlo Na Maninách, kde 22. září 2022 bude mít světovou premiéru. Ještě předtím jej mohou první diváci vidět ve dnech 13. 9. – 15. 9. na třech veřejných zkouškách, a nebo 19. 9. – 21. 9. na třech generálních zkouškách.

Příběh vychází z Goetheho románu o středověkém německém učenci Doktoru Faustovi, který vyměnil svou duši za slávu, bohatství a mládí. Ten si na začátku příběhu žalostně uvědomuje, že zestárl, aniž by dosáhl skutečného poznání, proslulosti nebo nashromáždil majetek. Mefistofeles mu nabízí, že za upsání jeho duše ho omladí a splní mu jeho přání. Uvědomuje si ale Doktor Faust skutečnou cenu obchodu?

Charakter Mefistofela bude netradičně ztvárněn dvěmi postavami – mužem a ženou. Ti se v průběhu představení doplňují. Herecko-pěvecké obsazení nabídne nejen známé tváře, ale také vycházející hvězdy české muzikálové scény. Rockově laděný autorský muzikál doprovodí devítičlenný živý orchestr.

„Faustovské téma je v divadelní a filmové tvorbě natolik probrané, že už se jedná svým způsobem o klišé. Jak toto věčné téma zpracovat neotřele je tedy netriviální otázka. Bylo nutné vzít si inspiraci v dílech Goetheho a Marlowa, i v analogickém příběhu o Jobovi. Snažil jsem se faustovské téma myšlenkově přiblížit spíše novodobému humanismu,“ vysvětluje autor textů písní a scénáře Jan Batysta a doplňuje: „Naše dílo není snahou o filozofii, naopak je psané pro divácký zážitek. Jde o přezkoumání myšlenek hříchu, spásy a odpuštění způsobem, který nejsnáze proniká do diváckých srdcí – písněmi.“

„Muzikály jsme začali psát ještě při studiích na gymnáziu a po těch osmi letech, co spolu píšeme, je Doktor Faust naším třetím dokončeným dílem,“ říká autor hudby Vojtěch Adamčík. „Základy faustovského muzikálu jsme položili již v roce 2014, kdy vznikly první dvě písně. Ty jsme pak nějakou dobu nechali ležet, abychom se k nim v roce 2020 vrátili a pokračovali v práci tam, kde jsme skončili. Máme obrovskou radost, že se tohoto díla ujala právě produkce Divadla Na Maninách. Je velmi osvěžující potkat se s producenty, kteří se nebojí dát šanci mladým autorům. Až dosud jsme všechny muzikály uváděli v našich rodných Českých Budějovicích a inscenace Doktora Fausta pro nás tedy je pražským debutem,“ dodává.

Mezi prvními oslovenými byl ostřílený muzikálový herec Tomáš Trapl: „Oslovil mně před dvěma roky Vojta Adamčík. Abych mu nazpíval jednu árii Fausta z muzikálu, který má v šuplíku na jeho profilové CD. Což jsem udělal. A do roka a do dne se ozval znova, že se dohodl s Divadlem Na Maninách, že se tam Faust bude dělat, s tím, jestli bych si nezahrál hlavní roli. Že prý, když to psal, tak vlastně myslel celou dobu na mně a tak. Tak jsem si nechal poslat celou hudbu, abych si to poslechl. Ta mně opravdu hodně oslovila a moc se mi líbila. A protože jsem zrovna nic nového nezkoušel, tak jsem tady“, sdělil pro aplausin.cz.

V této chvíli je potřeba producentům muzikálu, Kateřině a Jiřímu Duškovým, vyseknout poklonu za obsazení méně známých herců a zpěváků. Těch se v muzikálu objevuje většina.

Viktor Aron je právě jedním z nich. Pro diváky bude jistě příjemným překvapením. Sám ke své roli Mefistofela říká: „Na základě předchozí spolupráce s Vojtěchem Adamčíkem na muzikálu Cyrano jsem přišel jako každý jiný na konkurz. Původně ale na pěvecko-taneční company. O pár dnů později jsem byl pozván i na roli Mefistofela. Nutno říct, že tato muzikálová inscenace je v mnoha ohledech specifická a jiná, než je možné shlédnout v jiných divadlech. Právě ta odlišnost mě na tom baví nejvíce. Rockově laděný muzikál s fantastickou hudbou, skvěle působícími choreografiemi a perfektní režií zaručuje jak nám hercům na jevišti, tak divákovi nezapomenutelný zážitek.“

Zeptali jsme se……

Taneční magazín: Faust není nové téma. V čem je tento muzikál tedy pro diváka přitažlivý?

David Cody, režisér

„Právě to nás inspirovalo. Faust, Marlowe, Goethe, to je takové klišé, že už to nejde dál. Proto jsme téma Faust a Markétka uchopili a dotáhli „kamsi“ jinak. Ten příběh jsme opravdu hodně polidštili oproti filozofii, která tam původně byla. Máme také dva Mefisty, on je to tedy vlastně jeden, ale muž bude na Fausta působit těmi mužskými prostředky a žena zase ženskými prostředky, v tom je naše ztvárnění také jiné. A jiné je i to, že Faust se neomladí, ale Mefistofeles mu propůjčí jedno ze svých těl, která sbíral, a duši z tohoto těla čarodějnickým sabatem přenese do Faustova těla. Čili shrnuto, předložíme divákovi krásné filozofické dílo, trošku nové. Pokud si Fausta poprvé přečtete, nedokážete si představit, že by to takto šlo. Ale já věřím, že to bude fungovat, i díky autorům muzikálu. A právě v tom se mi to líbí, to je ta „inovace“, a přestože Goetheho dílo samozřejmě zůstane zachováno, celé je to trošičku jiné.“

Pro návštěvníky muzikálu se také připravuje CD s písněmi z muzikálu, podpisové karty, ale určitě si z představení odnesou velký zážitek.

Vstupenky na muzikál můžete kupovat přes stránky Divadla Na Maninách, nebo přes síť Ticketportal.

OBSAZENÍ A TVŮRCI

Doktor Faust – Tomáš Trapl / Zbyněk Fric

Mefistofeles – muž – Ladislav Korbel / Vojta Wosák / Viktor Aaron

Mefistofeles – žena – Nikola Ciprová / Elis Ochmanová / Markéta Pešková

Markétka – Natálie Grossová / Marianna Polyáková / Lenka Stejskalová / Natálie Němcová

Jindřich – Lukáš Randák / Filip Antonio / Jakub Mauer

Matka – Dita Hořínková / Marie Šlehoferová

Čarodějka Iklil – Kateřina Herčíková / Monika Sommerová / Kateřina Michejdová

Ansámbl – Viktor Aaron, Nikola Blažejová, Ondřej Bláha, Magdalena Froňková, Dagmar Hladíková, Amélie Lavaud, Natálie Němcová, Vojtěch Placek, Patrik Plešinger, Vojtěch Řehák, Leila Selysccheva, Adam Škandera, Jana Štěpánková, Jiří Šup, Viktorie Tandlerová, Natálie Vyhlídalová

AUTOŘI

Hudba a hudební aranžmá: Vojtěch Adamčík

Scénář a texty písní: Jan Batysta

Dramaturgie: David Cody

REALIZAČNÍ TÝM

Produkce: KVArt Production s.r.o.

PR pro média: Petr Mráček

Režie: David Cody

Hudební nastudování a dirigent: Vojtěch Adamčík

Druhý dirigent: Martin Peschík

Choreografie: Petra Parvoničová

Scéna a kostýmy: Patrik Holík

Světelný design: Jindřich Hudeček

Zvukový design: Jakub Lejsek

Asistent režie: Jitka Jirsová

Asistent choreografie: Karolína Havelková

Korepetice: Vojtěch Adamčík, Kristina Brachtlová

Kouzelnické efekty: Štěpán Šmíd

Foto, video: Eva Smolíková

Petr Mráček

pro Taneční magazín