Srpnové světlo

Dramaturgický plán pro sezónu 2022/23 ve Švandově divadle

Švandovo divadlo představuje dramaturgický plán pro sezónu 2022/2023. V premiéře uvede Kabaret Winton, 1984 podle Orwella i aktuální inscenaci tvůrce z Ukrajiny

Premiéru původní české hry Srpnové světlo Martina Františáka, uvedení dlouho očekávaného titulu Kabaret Winton, na jehož scénáři spolupracovala spisovatelka Kateřina Tučková, drama 1984 podle slavného románu George Orwella v režii Doda Gombára, autorskou inscenaci Happy End Daniela Hrbka, divadelní adaptaci filmu Chlast a také nový titul na aktuální společenské téma v režii tvůrce z Ukrajiny. To vše chystá v sezóně 2022/2023 pražské Švandovo divadlo. Plánuje uvést celkem šest premiér, z toho tři ve Velkém sále a tři ve Studiu.

„Chceme dělat a děláme moderní, aktuální divadlo. Nenosíme opelichané kostýmy z apartních a zamřelých skladů zábavy,“ říká Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla. „Jde o snahu o bytí člověka, který nezakrývá oči před krutou realitou přítomnosti. Snaží se poslouchat, vidět a odpovídat na otázky doby. A věřte, že u takového přístupu je spousta prostoru pro osvobozující smích. Na jevišti i v hledišti,“ uvádí Františák. Ten smíchovskému divadlu umělecky šéfuje již třetí sezónu.

Právě pod Františákovým uměleckým vedením Švandovo divadlo zabodovalo v anketě Cen divadelní kritiky 2021, vyhlášené a udělené začátkem letošního roku měsíčníkem Svět a divadlo: v kategorii Divadlo roku obsadila smíchovská scéna 4.-6. místo. V kategorii Mužský herecký výkon se na 5. místě umístil Luboš Veselý za roli Cyrana – titul Cyrano z Bergeracu (v moderním přebásnění Martina Crimpa režíroval u Švandů právě Martin Františák). Kritici si všimli i nové posily hereckého souboru Oskara Hese (Talent roku – 7.- 18. místo, Mužský herecký výkon – 14.-26. místo). Divadlem roku 2021 se stal divadelní soubor JEDL, který od ledna roku 2022 našel ve Studiu Švandova divadla nové působiště coby stálý host.

„I v sezóně 2022/2023 se chceme otevírat nezávislým tvůrcům i scénám,“ potvrzuje Martin Františák. „Nadále bude pokračovat rezidence oceňovaného divadelního souboru JEDL. Neustane ani dlouholetá spolupráce se souborem Buchty a loutky a svůj pravidelný prostor ve Studiu bude mít i skupina Ductus Deferens, složená ze studenů DAMU představujících nejmladší divadelní generaci,“ doplňuje.

Z režisérů se v nové sezóně vrátí Dodo Gombár, Františákův dlouholetý předchůdce na postu uměleckého šéfa Švandova divadla. Nastuduje zde drama 1984 podle románu George Orwella. Jako režisér bude u Švandů hostovat také Thomas Zielinski. Ten se po úspěšném ztvárnění dramatu Příliš drahý jed (2021) ujme divadelní adaptace dánského filmu Chlast.

Zcela speciálním projektem je nabídka na hostování režisérky či režiséra z Ukrajiny. „Byť si přejeme co nejbližší konec války na Ukrajině, předpokládáme, že současná situace paralyzuje ukrajinskou kulturu i tamější výkonné umělce na dlouhou dobu i po odeznění válečných konfliktů. Rádi bychom proto ukrajinské divadelníky podpořili, aby se mohli i v této složité době nadále věnovat své profesi,“ vysvětluje Františák. Pozvaný tvůrce bude spolupracovat převážně s dámskou částí souboru Švandova divadla. „O konkrétním titulu jednáme, mělo by ale jít o inscenaci, která se vyjádří k aktuálnímu společenskému dění. Premiéru plánujeme v květnu 2023,“ upřesňuje umělecký šéf.

Premiéry Švandova divadla v sezóně 2022/2023

Martin Františák

Srpnové světlo

režie: Martin Františák

Studio

premiéra 24. září 2022

Někteří lidé žijí jen proto, aby přežili jeden druhého. Nová hra Martina Františáka, ve které je život víc než detaily umírání.

Původní české drama situované do skalistých hor ledového severu, kterým neúprosně proniká srpnové světlo. Staré časy končí a v poslední, opravdu poslední chvíli přichází vytoužená naděje. Karel s Ondřejem žijí zbytky svého mládí v opuštěném statku po svých rodičích. Nepotřebují k životu vesnici, nepotřebují nic, nevěří ničemu – zbyli si. Ukryjí však uprchlou dívku naplněnou jasem. Jeden ji miluje, druhý ji potřebuje. Vše přichází rozetnout paní Eklmanová, dávná známá. Eklmanová jako dáma své samoty potřebná ve chvíli, kterou musí člověk překonat.

Jaké to je, když musíme najít cestu dál, ale jsme na okraji ledopádu? Můžeš skočit, letět, anebo obětovat sebe, i jiné.

Hra o tom, zda pro vlastní naději a štěstí můžeme ve dne udělat věci, na které se bojíme v noci jen pomyslet. Inscenace textu, jenž vznikal mezi pobytem našince u hlubokých fjordů a groteskní realitou všedního dne, nabízí setkání s koncentrovanou hereckou prací souboru Švandova divadla v komorním prostoru studiové scény pod taktovkou uměleckého šéfa. Řadí se po bok původních českých her, které vznikly v rezidenci Švandova divadla, a byly zde uvedeny ve světové premiéře.

Martin Františák napsal pro soubor Švandova divadla text, který stylově navazuje na jeho předchozí oceňované hry Nevěsta nebo Karla. Opět se věnuje hrdinům mimo ohnisko společnosti a uvádí do kontrastu svůj poetický jazyk připomínající tu nejlepší tradici české dramatiky s až groteskní prostotou a krutostí každodenního života.

Kateřina Tučková a kolektiv

Kabaret Winton

režie: Martin Františák

Velký sál

premiéra 22. října 2022

Silný příběh dvou sester o hledání domova i vlastní krve navzdory dějinám.

669 dětí zachránil během prvních osmi měsíců roku 1939 Nicholas Winton a jeho spolupracovníci z pomnichovského Československa. V hotelu Šroubek na Václavském náměstí bydlel necelý měsíc, než se opět vrátil do Velké Británie. I odtud však v organizaci transportů do Anglie pokračoval. Vše definitivně zastavilo až vypuknutí druhé světové války. Ačkoli to tenkrát nebylo tak zjevné, zachránil oněm dětem prokazatelně život. Jejich rodiny zpravidla skončily v koncentračních táborech. Děti díky Wintonovi přežily. V jiných rodinách, v jiných zemích. A na vše se na další desítky let zapomnělo. Až v 80. letech se příběhu Nicholase Wintona začala věnovat média. Odhalovala postupně příběhy i některých z tzv. Wintonových dětí. Většina z nich se po válce natrvalo do své rodné země už nevrátila. Nebylo ke komu.

Ester její rodiče také poslali pryč. Sami zde s mladší dcerou Hanou zůstali a později byli zařazeni do transportu. Ester je už nikdy neviděla, vyrostla u pěstounů v Anglii; zde žila, zde vychovala dnes už dospělou dceru Hannah. A přece se jednoho dne v roce 1988 umanutě rozhodne do Československa vypravit. Ke svému překvapení zde potkává osoby, které považovala za mrtvé. Nebo ji jenom klame paměť a vidí, co vidět chce? Co se to vůbec děje v hotelu, který přejmenovali na hotel Evropa a kde, zdá se, vůbec neplatí zákonitosti času ani prostoru.

Renomovaná spisovatelka Kateřina Tučková spolupracuje se Švandovým divadlem již podruhé; tentokrát však nešlo o adaptaci knihy, ale o vytvoření původního divadelního textu. Ten je a bude poté dále rozvíjen inscenačním týmem i herci samotnými do tvaru, který kombinuje silné komorní drama rodiny, která se ocitla v soukolí velkých dějin, a prvky kabaretu, který umí nabídnout jak melancholické tóny, tak velmi ostrou grotesku či parodické skeče.

George Orwell, Dodo Gombár

1984

režie: Dodo Gombár

Velký sál

premiéra 28. ledna 2023

Kultovní román z roku 1948 (poprvé vyšel 1949) a jedna z nejzásadnějších knih světové literatury vůbec se zdál být paralelou na režimy, které jsou dávno za námi, či zůstávají jen na „ostrůvcích“ typu Severní Koreje. Postupem času se však ukazuje, že mnohá témata jsou aktuálnější více, než by nám bylo milé; že tlak a deformace jazyka či vlastního myšlení (včetně nastolení autocenzury), vyhoření, neschopnost obětovat se pro druhého člověka a milovat bez nároku na sobecké zájmy, záměna lásky za pudy, manipulace a nemožnost dobrat se odpovědi proč, organizované vzývání pseudohodnot i cílená nenávist vůči imaginárnímu nepříteli, moc médií a odvádění pozornosti od skutečného dění – to vše setrvává byť třebas v důmyslnějších formách nejen v politických systémech, ale též ve světě korporací. Ekonomický tlak a past komfortu si také žádá svoji daň.

Adaptaci přímo na tělo souboru Švandova divadla píše Dodo Gombár, bývalý umělecký šéf smíchovské scény.

Daniel Hrbek a kolektiv

Happy End

režie: Daniel Hrbek

Studio

premiéra: 25. března 2023

Téma labyrintu dlouholetého partnerského soužití, se všemi jeho radostmi i strastmi, otázkami existenciálními i komickými ve svém každodenním stereotypu, tichými rituály i obrannými výkřiky zpracovává autorská inscenace. To podstatné se odehrává beze slov.

Na vzniku inscenace se autorsky budou podílet též obsazení herci (Luboš Veselý a Bohdana Pavlíková).

 

Thomas Vinterberg a Tobias Lindholm

Chlast

Divadelní adaptace Thomas Vinterberg a Claus Flygare

režie: Thomas Zielinski

Velký sál

premiéra 29. dubna 2023

Člověk by se měl rodit s půl promile alkoholu v krvi a hned by život stál za to.

Čtyři přátelé, středoškolští učitelé (dějepisu, hudební výchovy, tělocviku a psychologie), se na oslavě 40. narozenin jednoho z nich dovídají o teorii norského filosofa, který tvrdí, že člověk by se měl rodit s půl promile alkoholu v krvi a vše by hned bylo jiné, lepší, radostnější, skýtalo více smyslu.

Brzy nato se jeden z mužů napije, aby vyrovnal kocovinu i tlak od nespokojených studentů a jejich rodičů. A vida, funguje to. Se svojí zkušeností se svěří ostatním. Shodnou se, že je na čase teorii norského filosofa ověřit praxí. Patřičně vědecky, o to důsledněji. A zjistit, zdali zvýšené dávky alkoholu přinášejí i větší bonusy. Je to přeci všechno jeden obrovský mejdan.

Thomas Vinterberg spolu s Clausem Flygarem adaptoval pro divadlo scénář svého oscarového filmu. Vytvořil komorní komedii, nad níž ale postupně stále více úsměv zamrzá. A náhle je tu boj o vlastní integritu a o přežití vůbec.

Autor neznámý

Tematický, společensky aktuální titul v režii ukrajinské režisérky/režiséra

Studio

Premiéra: květen 2023

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Rodina Homolkových se vrací!

Švandovo divadlo uvede současnou adaptaci kultovní filmové komedie

Babi Homolková, děda Homolka, Heduš, Ludva i nezbedná dvojčata se vrací! Osmapadesát let od natočení slavného filmu Ecce homo Homolka Jaroslava Papouška se hašteřivá rodinka poprvé objeví na divadelní scéně. Inscenace Ecce homo Homolka v režii mladé tvůrčí dvojice Kristýny Jankovcové a Adama Svozila bude mít premiéru 28. května ve Velkém sále Švandova divadla.  

Rodina Homolkových společně vyráží na výlet do lesa. Bodrý suverén děda, přísně starostlivá babi, životem zklamaná Heduš, podpantoflák Ludva i zlobivá dvojčata si přírodu užívají. Ze sváteční idylky jsou však nepříjemně vyrušeni. Odehraje se zbytek dne ve znamení urputných hádek? Spraví jim náladu řízky k obědu? Vezme Ludva Heduš a děcka na dostihy? Rodina je přece základ státu. A v neděli má zůstat pohromadě!

„Papouškova skvělá komedie patří ke klenotům české nové vlny. Její nové divadelní ztvárnění talentovanou režijní dvojicí – Kristýnou Jankovcovou a Adamem Svozilem – nabízí nejen výbornou zábavu a vděčné herecké příležitosti, ale zároveň i znovuobjevení tohoto již kultovního filmu prostřednictvím pohledu mladé generace divadelníků,“ říká dramaturg Švandova divadla David Košťák.

Barvy, zkratky, nadsázka

Zatímco černobílý film zobrazoval často až dokumentárním způsobem skutečnost 60. let, režijní tandem Jankovcová-Svozil na rodinu Homolkových pohlíží z dnešního hlediska. A satirický tón komedie podtrhuje výraznou stylizací typickou právě pro divadlo. Inscenace se tak nebojí barev, znaků, nadsázky i vtipných zkratek.

I proto babi Homolkovou hraje nejmladší členka souboru Nataša Bednářová, v níž Švandovo divadlo získalo vynikající komediální herečku. Neméně humorné postavy dědy Homolky se ujal zkušený člen smíchovského ansámblu Tomáš Petřík. O generaci mladší semetriku Heduš s uťápnutým manželem Ludvou s gustem ztvárňují Natálie Řehořová a Jan Grundman. Dvojčata ztělesňuje jediný herec, hostující Marek Frňka. V roli mileneckého páru mileniálů, které hlučná rodinka neustále vyrušuje, uvidíme Annu Stropnickou s Petrem Kultem. A zahraje si i Spálený řízek…

Výpravu, včetně „obézních“ kostýmů ústřední čtveřice, navrhla scénografka Adriana Černá. Její výtvarné pojetí vychází ze tří základních barev – červené, modré a žluté. Byt Homolkových tak ne náhodou připomíná tři kóje „domácího vězení“, do nichž se umíněná rodina postupně uzamyká. Autorem hudby je oceňovaný skladatel Jakub Kudláč. Jeho hudba cituje dobový styl, zůstává však moderní a hravá.

Je rodina základ státu?

„Návrat k příběhu Homolkových nám mimo jiné umožňuje zjistit, co se tu od 60. let minulého století změnilo a co zas tak moc ne. Vidíme například, že každou další generaci zásadně ovlivňuje chování i hodnoty té předchozí. A že bytová krize znovu žene rodiny k vícegeneračnímu bydlení, které je nutně problematické,“ říká Kristýna Jankovcová. „Je zde i představa o rodině jako o základu státu. Tenhle mýtus v české společnosti stále přetrvává. Jako hodnota, kterou se rádi oháníme, když se cítíme v ohrožení, ale moc o ni nepečujeme, “ uvažuje Adam Svozil. „V každé době se najdou lidé jako Homolkovi, kteří žijí svůj rodinný život tak, aby se jich okolní svět raději netýkal. Ten je ale vždycky dožene,“ uzavírá dramaturg David Košťák.

Premiéra je 28. května ve Velkém sále, reprízy jsou 30. května a 10. a 25. června.

Víte, že…

Kristýna Jankovcová (1992) a Adam Svozil (1991) navázali spolupráci během studia režie a dramaturgie na katedře činoherního divadla DAMU? Pro Švandovo divadlo už vytvořili inscenaci Zabíjejte popírače klimatických změn, spolupracují i s dalšími scénami a také s Českým rozhlasem.

Režisér, scenárista, ale i prozaik, malíř, karikaturista a sochař Jaroslav Papoušek natočil filmy o Homolkových jako trilogii? První snímek Ecce homo Homolka (parafrázující citát z bible – Ecce homo neboli Ejhle člověk) z roku 1969 je hodnocen jako nejlepší.

V povědomí film stále žije i díky nesmrtelným hláškám? Například „Příroda je chrám“, „Jestli si ten fotbal nevybojuješ, tak si u mě mrtvej Homolka“ či „Čoveče, ty tu s tím křížem poletuješ, jako kdybys byla ňáká abatyše nebo co.” Slavné jsou scény, kdy tlustá Heduš baletí na palouku nebo babiččina trpitelská rozmluva s obrázkem Panny Marie. Památný je úprk rodiny z lesa, kde zazní volání o pomoc, či Ludvův zoufalecký pokus hodit zamčenému otci oknem cigarety. V roce 1970 získal snímek na MFF v San Sebastiánu Zlatou mušli za nejlepší film.

Postavu Heduš hrála ve filmu Helena Růžičková. Ludvu ztělesnil František Husák, babi Homolkovou Marie Motlová. Dědu Homolku ztvárnil neherec Josef Šebánek, který se díky této postavě stal hvězdou. Jako dvojčata ve filmu vystoupili Petr a Matěj Formanovi, synové režiséra Miloše Formana. Ten s Papouškem coby scenáristou spolupracoval na filmech Černý Petr (1963), Lásky jedné plavovlásky (1965) či Hoří, má panenko (1967).

Nejmladší generace zná filmy o Homolkových už spíše jen matně. „Na rozdíl od řachand typu Slunce seno, s nimiž bývá Homolkovská trilogie někdy nespravedlivě srovnávána, oplývá zejména Ecce homo Homolka mnohem větším kouzlem, sarkasmem i poezií. Vyznačuje se i výrazně prokreslenějšími, ze života přesně odpozorovanými postavami a skvělým situačním humorem,“ domnívá se dramaturg Švandova divadla David Košťák.

 

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Jihočeská šťastná trojka

Třetí Jižní spojka představuje svůj program na březen 2022

Letošní 3. ročník Jižní spojky můžeme označit za pokračování tradice. Ačkoliv je léto ještě daleko, příznivci Otáčivého hlediště v Českém Krumlově budou mít možnost seznámit se se všemi soubory Jihočeského divadla už nyní. Od 1.3. 2022 do 19.3. 2022 se představí v žánrově pestré paletě činohra, balet, opera i Malé divadlo na 5 pražských scénách. Tyto soubory už od roku 1958 pravidelně hrají také před otáčivým hledištěm.

V českokrumlovském zámeckém parku letos kromě tradičních představení Pes baskervillský, Divotvorný hrnec, loňských premiér Da Vinci a Muž Dvojhvězdy diváci uvidí dvě nové velké inscenace.

Originální projekt kmenového režiséra Malého divadla Janka Lesáka a dramaturgyně Natálie Preslové přinese Úplně celou českou historii během jedné hodiny. Půjde o představení pro rodiny s dětmi, které se chtějí o historii dovědět zábavnou formou o mnoho víc než ve škole.

Nespornou kulturní událostí letní sezóny na otáčivém hledišti se stane Händelovo oratorium Mesiáš. Jeho scénické provedení je dílem režiséra a současného uměleckého šéfa opery JD Tomáše Ondřeje Pilaře a dirigenta Davida Švece. Půjde o velkolepou barokní slavnost, která rozproudí prakticky celou zahradu a pokusí se navrátit jí její původní ráz a smysl. Scénografické řešení odpovídá dávné tradici barokních slavností, jež sahá až do Händelovy doby. Proto posílí operní ansámbl i specializovaný sbor a sólisté školení v interpretaci barokní hudby.

Třetí Jižní spojka představí 7 inscenací napříč všemi soubory. Každá z nich je svým způsobem unikátní. Celou přehlídku zahájí na Jatkách 78 sugestivní taneční divadlo Mechanický pomeranč na námět A. Burgesse. Dle dostupných pramenů se jedná o vůbec první taneční přepis světoznámého románu. Další inscenaci baletního souboru divákům představíme v Divadle na Vinohradech. Předlohu Rudolfa Těsnohlídka překvapivě bez Janáčkovy hudby s mluveným slovem Karla Högera představí Petr Zuska ve své úchvatné taneční inscenaci Rádio Svobodná Bystrouška.

Jedinečné monodrama Holky a kluci uvedlo Jihočeské divadlo v české premiéře, v režii tvůrčí dvojice Svozil/Kosová. Režisér Adam Svozil si s autorem Dennisem Kellym rozumí, už jeho absolventská inscenace Kellyho Rituální vraždy Gorge Mastomase získala prestižní Cenu Marka Ravenhilla. Café Groll v režii umělecké šéfky činohry JD Martiny Schlegelové patří k divácky nejatraktivnějším inscenacím činohry. Vychází ze skutečných budějovických reálií, řada postav má skutečné předobrazy v osobách žijících v Českých Budějovicích v meziválečném a poválečném období.

Mimi opera je projekt, který překvapivě přivádí do operního hlediště i kojence. Přímo pro operní soubor ji složil Lukáš Sommer a v režii Jiřího Ondry ji uvádíme jako imerzivní divadlo na Studiové scéně Na Půdě historické budovy JD.

Velkolepý opus italského skladatele Arriga Boita Mefistofeles je na českých operních scénách hrán jen velmi zřídka. V režii uměleckého šéfa opery JD Tomáše Ondřeje Pilaře a pod taktovkou Maria De Rose se stane nepochybně ozdobou 15. ročníku Festivalu hudebního divadla Opera 2022. Soubor opery JD tak poprvé ve své historii stane na prknech Státní opery Praha.

Divadlo NoD se na jeden večer promění v „kino“. Inscenace režiséra Malého divadla Janka Lesáka Invisible Man je pojata jako live-cinema. Divák souběžně s příběhem hry sleduje i jeho záznam na filmovém plátně.

1/3 Mechanický pomeranč / Jatka 78

11/3 Holky a kluci / Studio Švandova divadla

13/3 Rádio Svobodná Bystrouška / Vinohradské divadlo

14/3 Invisible Man / NoD

16/3 Mimi opera / Studio Švandova divadla

17/3 Café Groll / Švandovo divadlo

19/3 Mefistofeles / Státní opera Praha

Eva Marečková

pro Taneční magazín

Dějiny násilí od poloviny února 2022

Příběh o znásilnění s O. Hesem v hl roli

Dějiny násilí, adaptaci známého autobiografického románu Édouarda Louise, hvězdy francouzské literatury, uvede 12. února v české premiéře Švandovo divadlo

Příběh mladíka, který se stal jedné vánoční noci obětí z-ná-si-lnění, režíruje Tomáš Loužný patřící k nejnadějnějším tvůrcům nastupující divadelní generace. Hlavní postavu, mladého homo-s-exuála Eddieho procházejícího trnitou cestou vzpomínek i policejního vyšetřování, hraje Oskar Hes. Muže jménem Reda, náhodného milence a násilníka, ztvárňuje Jan Grundman. Silný příběh vyprávěný z hlediska oběti je líčený jako napínavá detektivka naruby. Premiéra je 12. února ve Studiu Švandova divadla.

Víte, že o znásilnění gayů a lesbických žen se téměř nemluví?  Orientace ale není důvodem, proč by měl být tento zločin legitimní. Také předpoklad, že muž, který znásilní jiného muže, bude nejspíš gay, je mylný. U pachatelů těchto činů totiž nejde o projev touhy nebo vášně. Jde o moc, převahu a beztrestnost, které vůči svým obětem pociťují.

 

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín