NOC DIVADEL – již za půl roku!

Sedmý ročník Noci divadel se zaměří na 30. výročí sametové revoluce. A bude doslova v jeho předvečer!

Třetí listopadová víkendová noc bude opět patřit Noci divadel, která právě otevírá registraci pro soubory a divadla. Sedmý ročník s tématem „Divadlo a svoboda“ proběhne 16. listopadu 2019, v předvečer 30. výročí sametové revoluce. Divadla opět nabídnou netradiční programy, jako jsou noční prohlídky a bojovky, divadelní dílny, tematické diskuse a přednášky, výstavy i performance, a to zdarma nebo za symbolické vstupné. Koordinátorem akce je Institut umění – Divadelní ústav. Více informací budeme postupně uveřejňovat na www.nocdivadel.cz.

Prohlídka pražského Stavovského divadla v rámci minulé Noci divadel

Největší divadelní svátek v Evropě opět nabídne nevšední zážitky, každoročně připravované speciálně pro tuto příležitost. Tematicky se letošní Noc divadel bude věnovat 30. výročí sametové revoluce. Připomenutí politických změn ve střední a východní Evropě, jejichž hybatelem bylo v České republice mimo jiné právě divadlo, vybízí k ohlédnutí se za ideály a nadějemi 90. let.

A opět Noc divadel v Praze, tentokrát v divadle DISK

„Prostřednictvím letošního tématu Noci divadel bychom rádi divadla vyzvali k zamyšlení nad hodnotou svobody pro uměleckou tvorbu i pro celou společnost a jejím chápáním těsně po roce 1989 a dnes. Již nyní se těšíme na to, jak divadla tuto problematiku promítnou do svých programů ,“ vysvětluje za organizátory Viktorie Schmoranzová z Institutu umění – Divadelního ústavu. Sedmý ročník této divadelní události tak počítá i s diskusními formáty s pamětníky a aktéry společenských a politických změn po roce 1989 a přednáškami, výstavami, instalacemi, představeními a dalšími akcemi na téma „Divadlo a svoboda“.

Noc divadel se od začátku tohoto roku díky finanční podpoře z programu Kreativní Evropa zapojila do mezinárodního výzkumu divadelního publika. Hlavním koordinátorem projektu ASSET (Audience Segmentation System in European Theatres) je Akademie múzických umění v Praze, která ho realizuje ve spolupráci s Institutem umění – Divadelním ústavem a partnery z pěti dalších evropských zemí. Ve čtyřech pražských divadlech stejně jako v divadlech v dalších evropských metropolích právě nyní probíhá rozsáhlé výzkumné šetření, jehož cílem je lépe poznat diváky a jejich potřeby. Data o divácích v Praze sbírají Jatka78, Národní divadlo, Švandovo divadlo a Studio DVA, která se účastní nebo v minulosti účastnila Noci divadel v ČR.

Noc divadel se neodehrává výhradně v divadelních budovách. Dokladem toho je snímek z olomouckého Muzea hudby.

Součástí projektu bylo také sympozium, které se konalo v únoru letošního roku v kolébce Evropské noci divadel, jíž je chorvatské Narodno sveučilište Dubrava. „Bylo až dojemné podílet se na historicky prvním setkání koordinátorů Noci divadel a podobných projektů zaměřených na rozvoj publika z 12 zemí celé Evropy, kteří spolu po více než desetiletou existenci tohoto projektu komunikovali pouze na dálku. Prezentace toho, jak vypadá Noc divadel u našich vzdálenějších nebo bližších kolegů, navíc předvedla tuto akci v její obrovské různorodosti, od vysoce sofistikovaných obchodních a komunikačních modelů v Maďarsku a Bulharsku, přes komunitní a sociální aspekty ve Finsku a Polsku, až po podporu národnostního a společenského smíru na Balkáně či vzdělávací aktivity v Rakousku,“ shrnuje Martina Pecková Černá z Institutu umění – Divadelního ústavu za projektový management projektu ASSET.

Loňská Noc divadel v Klicperově divadle v Hradci Králové

Noc divadel je součástí mezinárodního projektu „European Theatre Night“, který v roce 2008 odstartovala chorvatská „Noc Kazališta“. Myšlenka společného divadelního svátku se postupně rozšířila do více jak desítky evropských zemí. V loňskem roce se Noci divadel u nás zúčastnilo na 40 tisíc návštěvníků a zapojilo 109 kulturních institucí ze třiceti měst. V Praze program připravilo celkem 52 divadel a souborů. Česká Noc divadel, která existuje od roku 2013, je tak největším projektem v rámci „European Theatre Night“.

Webové stránky: www.nocdivadel.cz

Facebook: www.fb.com/nocdivadel

Foto: Adéla Volšičková a archiv

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Facebook

Dramata lásky, zločiny z vášně i napětí v soužití

Sezóna 2019/2020 ve Švandově divadle pod novým uměleckým vedením Martina Františáka!

Sezóna 2019/2020 bude první etapou pod vedením nového uměleckého šéfa Martina Františáka. Ten zde po osmi letech vystřídá Dodo Gombára. Švandovo divadlo chystá celkem šest nových inscenací, z toho tři ve Velkém sále a tři ve Studiu. Režie dvou titulů – hry Hadry, kosti, kůže a Na Větrné hůrce – se ujme sám Martin Františák, respektovaný divadelní tvůrce. Ten Švandovo divadlo otevře dalším výrazným režisérům jako je David Jařab, Jiří Pokorný, Jan Holec či Adam Svozil s Kristýnou Kosovou. Herecký soubor rozšíří Anna Stropnická, Jan Grundman a Matěj Anděl, jako hosté na Smíchově vystoupí Miroslav Hanuš a Matěj Nechvátal.

Jak uvádí dramaturg David Košťák, který je další posilou smíchovské scény, novinky ve Velkém sále spojuje téma velkých emocí: vášní, potýkání se s tím, co je a není hřích, i provinění – proti ustanoveným konvencím, ale také proti svému srdci. „Díky tomu všechny tři tituly v sobě nesou velmi silný příběh se zcela fundamentálním konfliktem rozumu a citu,“ říká David Košťák.

Společným jmenovatelem dvou nových studiových inscenací je pak téma soužití, tolerance a empatie – a to v různých variacích. „Dvě silné osobnosti v jediném domě a společnou zahradou; dvě rozdílné kultury, a tím i přístupy k životu v podobě uzavřené komunity maloměsta, do níž vpadne cizinec s patřičně horkým, jižanským temperamentem,“ naznačuje dramaturg a dodává: „Výběr třetího a posledního komorního titulu necháváme zatím otevřený, neboť jím chceme bezprostředně reagovat na aktuální dění.“

Werich kontra Holan

Sezónu otevře 21. září 2019 premiéra studiové inscenace Hadry, kosti, kůže v režii Martina Františáka. Všedně poetická, nevšedně groteskní i temně vtipná hra autora Pavla Jurdy zachycuje nelehké soužití herce Jana Wericha s básníkem Vladimírem Holanem. Dva protikladní sousedé letech 1948-1968 obývali stejný dům na pražském ostrově Kampa, který je dnes známý jako Werichova vila. „Těžko si lze představit paradoxnější a pro tu dobu zároveň příznačnější situaci, než bylo sousedství ´národního klauna´ Jana Wericha, hlučného nájemníka v prvním patře vily, s tichou domácností básníka Vladimíra Holana, který v bytě pod ním sepisoval svoje geniální verše a ´rozmlouval s mrtvými´ – vzdálenost z jednoho pólu české kultury na druhý byla zhruba tři metry na výšku,” říká Martin Františák. Zjitřené sousedství obou mužů provázely každodenní střety, geniální malichernosti, ale i opatrně vyjadřovaná úcta, která trvala až do jejich smrti v roce 1980. V inscenaci přibližující – podobně jako např. Pankrác´45 – významné okamžiky se objeví i nový stálý host Miroslav Hanuš.

Ve vichru vášně

V pořadí druhou novinkou sezóny bude hra Na Větrné hůrce, adaptace slavného románu Emily Brönte, příběhu o letitých poryvech milostného citu, svazovaném společenskými pravidly i složitou povahou obou protějšků. Autorkou nové, pro herce Švandova divadla na míru ušité dramatizace, je Marie Nováková. Od režiséra Martina Františáka lze opět očekávat důraz na silné osobní příběhy, výrazné režijní gesto i precizní práci s herci. Kromě obou stěžejních figur – tajuplného Heathcliffa a temperamentní Kateřiny – nabízí nové pojetí i výrazné herecké příležitosti pro členy celého smíchovského souboru. Premiéra bude 23. listopadu 2019 ve Velkém sále.

Kočkožrout a zákon smečky

První premiérou roku 2020 bude Kočkožrout, dramatizace brilantního textu filmového režiséra a dramatika Rainera Wernera Fassbindera. Hru zasazenou do prostředí maloměstské periférie uvede Švandovo divadlo v české premiéře 21. ledna 2020 ve Studiu. Kumpáni z mokré čtvrti zabíjejí čas posedáváním, popíjením, příležitostným sexem, hovory o ničem a sněním o nových začátcích jinde a jinak. Stojaté vody rozčeří příchod cizince s jižní krví… Kočkožrout navazuje na vydařené angažované inscenace (např. Srdce patří za mříže či Ztracenou čest Kateřiny Blumové), ve Švandově divadle pravidelně uváděné na studiové scéně. Zároveň jde o další z řady spoluprací s mladým, k dnešku se vyjadřujícím tvůrcem. Tím je režisér Jan Holec, jenž u Švandů dosud působil pod značkou hostujícího Divadla Spektákl.

Lady Macbeth z pražského Újezdu

Pohnutý příběh, osudová láska i tragická hrdinka, která se z nešťastného manželství pokusí uniknout vraždou. To vše nabídne hra Lady Macbeth z Újezda autora a režiséra Davida Jařaba, jehož originální text inspirovala novela Lady Macbeth Mcenského újezdu ruského autora Nikolaje Semjonoviče Leskova. Jařab přesadil děj do Prahy druhé poloviny 19. století a dodal mu až nečekaně současný náboj: v dobovém rámu se tak objevuje obraz dnešní společnosti, která se stále dělí na tak jiné světy mužů a žen… „Lady Macbeth z Újezda je dramatem nešťastné lásky a vášně, jež člověka ženou až k nejkrajnějším činům. V Jařabově podání jde i o důmyslnou studii toho, jak si společnost umí vychovat své vlastní oběti a zločince,“ říká dramaturg David Košťák.

Nové posily hereckého souboru Anna Stropnická a Jan Grundman

Adamova jablka: komedie, jakou jste neviděli

Na konec dubna příštího roku se chystá premiéra černočerné komedie Adamova jablka v pojetí jednoho z nejbouřlivějších režisérů střední generace Jiřího Pokorného. Divadelní adaptace stejnojmenného filmu, který v roce 2005 podle vlastního scénáře natočil Anderse Thomase Jensen, navazuje ve Švandově divadle na velmi úspěšnou linii severských inscenací Kdo je tady ředitel?, Kurz negativního myšlení, Řemeslníci ad. Podle autorky divadelní adaptace a zároveň dramaturgyně Švandova divadla Martiny Kinské půjde zřejmě o nejostřejší komedii, jakou kdy diváci na Smíchově viděli. Hrdinou je farář Ivan, který ve všem hledá jen to dobré. Na své venkovské faře tak rád přijímá i alkoholika a teroristu, aby si zde odpykali alternativní tresty. Jenže se objeví nový host, Adam. A ten se coby zavilý neonacista rozhodne, že faráři ukáže tu pravou realitu: „skutečný svět“ zla, kde Bůh lidi určitě nemiluje. Jestli farář převychová neonacistu nebo neonacista na svoji „víru“ obrátí faráře, uvidí publikum poprvé 25. dubna 2020 ve Velkém sále Švandova divadla.

Reflexe aktuálního dění ve výrazné režii

V polovině června 2020 se jako poslední titul sezóny 2019/2020 ve Studiu představí inscenace Adama Svozila a Kristýny Kosové; dvojice, která patří k nejzajímavějším tvůrcům nejmladší divadelní generace a poutá pozornost osobitým inscenačním přístupem. „Komorní titul bude bezprostředně reagovat na aktuální dění a bude reflektovat některou z politických kauz či palčivých společenských témat,“ uvádí dramaturgyně Martina Kinská.

Výhledy na sezónu 2020/2021

V listopadu 2020 bude mít ve Velkém sále premiéru hra na motivy života a odkazu činů Sira Nicholase Wintona, kterou pro Švandovo divadlo napíše Kateřina Tučková – autorka divadelní adaptace románu Bratr spánku, uvedené ve Švandově divadle v prosinci 2018. „Prokazatelný talent autorky Žítkovských bohyní či Vyhnání Gerty Schnirch vyprávět velké příběhy dopomůže ke vzniku hry, která se zaměřuje nejen na historické události, ale zároveň v nich nalézá paralely ke stavu současné ; Evropy,“ věří David Košták.

Ve studiové scéně poté spojí soubor Švandova divadla své síly s Petrem Boháčem a Miřenkou Čechovou, vůdčími osobnostmi Spitfire Company, jednoho z nejvýraznějších uskupení fyzického a experimentálního divadla u nás. Inscenace kombinující postupy činoherního a pohybového divadla se zaměří na život a dílo dnes již pozapomenutého filosofa přelomu minulého století Otty Weiningera. „Jeho misogynské názory jsou z pohledu dnešní západní společnosti doslova zavrženíhodné, zvláště s ohledem na kauzu #MeToo. Ale co když na nich přeci jen něco je?!,“ uzavírá Martina Kinská.

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Facebook

Smrt mu sluší

„U Švandů” vzniká nová komedie. Světová premiéra bude 25. května!

Po deseti letech od premiéry diváckého hitu Kdo je tady ředitel? chystá Švandovo divadlo v Praze novou komedii s Michalem Dlouhým a Kamilem Halbichem: ten první se vrátí v roli ješitného, po uznání toužícího herce, druhý v úloze jeho upjatého agenta. Hořkosladká komedie Smrt mu sluší vypráví o lidech kolem divadla, kteří spolu sehrají mrazivě legrační partii o slávu, pocty i život. Autorem a režisérem hry je Daniel Hrbek, ředitel Švandova divadla, který tentokrát napsal všem hercům jejich postavy přímo na tělo. Premiéra původní české komedie s podtitulem „největší divadelní událost od přeletu rakve nad Národním divadlem“ bude „u Švandů” v sobotu 25. května ve Velkém sále.

Bob Barel (Michal Dlouhý) je hercem na volné noze a populární hvězdou televizního seriálu. On i jeho agent, věrný přítel Kamil Křovina (Kamil Halbich) cítí, že se blíží zásadní chvíle jejich životů. Za svůj strhující herecký výkon v titulní roli inscenace Čas psychopatů je Barel konečně nominován na cenu v divadelním světě nejváženější – Cenu Thálie. Její získání už může zhatit pouze poslední, zatím stále neodevzdaný hlas kritika Hartmanna (David Punčochář). Jenže o něm je známo, že Barelovo herectví nemá rád… Barel s Křovinou proto zosnují lstivý plán, jehož následky jsou pro budoucnost všech účastníků osudné. Ještě štěstí, že se v Národním divadle chystá další státní pohřeb! A že tam kromě dramaturgyně Jolany Humhalové (Natálie Řehořová) a vrátného Mirečka (Miroslav Hruška) pracuje také zkušený ředitel (Robert Jašków)! A ten si ve své Zlaté kapličce vždy ví rady, i když mají všichni kolem v očích smrt…

„Hraji sám sebe a to se mi na tom – jako herci – líbí,“ pochvaluje si svou roli Michal Dlouhý, který byl hrou Smrt mu sluší okamžitě nadšený. „Po přečtení textu jsem zjistil, že jsem posmrkal celý balíček papírových kapesníků – smíchy! Divák se tedy může těšit na to, že ho návštěva divadla bude tentokrát stát ještě o zhruba čtyři až deset korun víc: záleží na tom, jakou kvalitu kapesníků preferuje,“ varuje herec.

Daniel Hrbek, autor hry SMRT MU SLUŠÍ a současně ředitel Švandova divadla

„Na začátku byl nápad na dialog, jak dva herci unesou kritika, aby mu přečetli jeho recenze a dokázali, že nemá pravdu,“ říká autor, režisér a dlouholetý ředitel smíchovské scény Daniel Hrbek. Ten ve hře Smrt mu sluší vykreslil divadelní svět jako místo krásné i kruté, laskavé i bezohledné. „Divadlo současně miluji a nenávidím. Na prostředí, ve kterém se celý život pohybuji, proto nahlížím s láskou, avšak také s nadhledem, ironií a jistou dávkou hořkosti,“ přiznává Daniel Hrbek. A netají se tím, že se při psaní jednotlivých postav inspiroval skutečnými osobami současné divadelní scény, sebe nevyjímaje. Michalovi Dlouhému, Kamilu Halbichovi, Robertu Jaškówovi a dalším hercům tak napsal jejich postavy přímo na míru, přičemž jim někdy rovnou ponechal i jejich pravá křestní jména.

David Košťák, který je spolu s Martinou Kinskou dramaturgem inscenace, k tomu uvádí: „Ve hře nahlížející do divadelního zákulisí se odráží bohaté zkušenosti Daniela Hrbka s chytrými konverzačními a situačními komediemi, které už ve Švandově divadle vytvořil. Pod zábavnou slupkou se však jeho text dotýká věcí mnohem hlubších, jako přirozená lidská touha po uznání, přijetí, blízkém vztahu a nesmrtelnosti. Smrt mu sluší je tak kromě náramné, do vlastních řad pálící komedie také hořkosladkým příběhem člověka, který se sna í vzepřít svému osudu.“

Scénografem inscenace je Petr Masopust, který s Danielem Hrbkem coby režisérem spolupracoval na severských komediích Kdo je tady ředitel? a Kurz negativního myšlení. Kostýmy vytvořila Paulína Bočková, jejíž práci mohou diváci znát například z posledního filmu Jiřího Mádla Na střeše. Výrazný hudební doprovod vybral sám režisér.

Světová premiéra komedie Smrt mu sluší bude 25. května 2019 ve Velkém sále, nejbližší reprízy jsou naplánovány na 27. května a 3. a 10. června. Další uvedení hry plánuje Švandovo divadlo opět od září tohoto roku po divadelních prázdninách.

www.svandovodivadlo.cz

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Facebook

ANNA MAREŠOVÁ přes vibrátory k tramvaji!

TANEČNÍ MAGAZÍN měl exkluzivní možnost se – s dalšími zástupci médií – projet právě mezinárodně oceněnou tramvají T3 Coupé. A to dokonce ke Švandovu divadlu! V tomto modrém voze se dá i tančit!!!! Tramvaj pochází ze studia designérky Anny Marešové, která se se svými neotřele designovými Venušinými kuličkami i vibrátory zapsala do povědomí mnoha žen.

Porota prestižní mezinárodní soutěže Red Dot Design Award, která se každoročně koná v německém Essenu, letos opět ocenila český výrobek. Z více než 5 500 přihlášených produktů z celého světa získala jednu z cen Red Dot 2019 vyhlídková tramvaj pro Prahu T3 Coupé, ze studia designérky Anny Marešové, která je také autorkou intimních produktů pro ženy – Whoop.de.doo.

Víte, že v této tramvaji se dá tančit? Asi nikoli za jízdy, ale… Boční sedadla v otevřené zádi vozu se dají složit. A taneční prostor je tu! Více než hodinu trvající jízda po Praze v částečně otevřené „limuzinové” tramvaji byla neskonalým zážitkem! Navíc, naším řidičem nebyl nikdo jiný, než technický ředitel Dopravního podniku Praha Jan Šurovský. Ten drobné zastávky okořenil poutavým výkladem. Spolu s ochotnou průvodčí i servírkou v jedné osobě měli zajímavé módní stejnokroje. Aby ne, když je vymýšlel slavný módní „guru” Česlav Jaroš. Starostlivá průvodčí nám nabízela občerstvení z místního baru. A tam, kam jsme přijeli, tam jsme působili pozdvižení. Zejména na Václavském náměstí. Samotná trasa z nástupní Vozovny Střešovice vedla přes Hradčanskou, Letnou Strossmayerovo náměstí, náměstí Republiky, Václavské náměstí, Myslíkovu, Palackého most, Anděl, Smíchovské nádraží až na otočku v Hlubočepech. Zpět potom přes Smíchovské nádraží, Anděl, Švandovo divadlo, Újezd, Malostranské náměstí, Malostranskou, Chotkovu ulici, letohrádek Belveder, Hradčany až zpět do domovské vozovny ve Střešovicích.

Tramvaje T3 a Praha patří neodmyslitelně k sobě. I proto Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s., ve spolupráci se studiem Anna Marešová designers,vytvořil nový koncept výletní tramvaje, která navazuje na tradici legendárních vozů typu Tatra T3. Respektuje základní charakteristiky původního designu, ale citlivými a promyšlenými zásahy jej posouvá do kontextu současné doby. Otevřením zadní části vozu a využitím původních prvků v kombinaci s moderními technologiemi vznikl „old-timer“, který ukazuje, že i tradiční prostředky městské hromadné dopravy mohou nabídnout zcela nečekaný luxus.

Zasklený střešní prostor tramvaje i volný boční umožňuje nebývalý rozhled

Tramvaj T3 Coupé nabízí požitek nejen ze samotné jízdy po Praze v polootevřeném voze. Navíc také ze stylového řešení interiéru. Designéři se pochopitelně nejvíce inspirovali původní Tatrou T3. Chvílemi si ale pro nápady „odskočili“ i do starších typů tramvají. Součástí interiéru je tak mimo jiné i bar vycházející z tramvaje typu T1, kde podobný pultík sloužil pro prodej jízdenek. Další výraznou reminiscencí jsou střešní okna, která upomínají na legendární autobus Škoda 706 RTO. Návrháři neopomněli ani takové detaily, jako je mechanický znehodnocovač jízdenek. Mimochodem, jsou speciálně navrženy pouze pro jízdy v T3 Coupé! K tramvaji vznikl také logotyp a merchandising. O tom, že je tramvaj dotažená do posledního detailu, svědčí například i to, že řidiči a obsluha vozu jsou oblečeni v unikátních T3 Coupé uniformách od návrháře Česlava Jaroše. Tramvaj si zachovává poetiku šedesátých let, navzdory veškerým inovativním prvkům, a vyjadřuje tak poctu designérovi Františku Kardausovi (1908-1986), který je nejen autorem původní tramvaje Tatry T3 nebo automobilu Tatra 603.

Tramvaj T3 Coupé byla vyrobena v Opravně tramvají DPP v Praze Hostivaři. Celý projekt včetně návrhu až po kompletní výrobu vozu trval dva roky.

Duchovní matka tramvaje Anna Marešová byla ve stálém obležení zástupců médií. Právě, během jízdy po Letné, absolvuje rozhovor pro Českou televizi.

„Jsou to dva splněné sny. První, že jsem mohla navrhnout novou tramvaj, která se skutečně vyrobila a jezdí a druhý, že se lidem ta tramvaj líbí a funguje. To je pro designéra ta nejlepší zpětná vazba. A takto vnímám i cenu Red Dot. Mám z ní opravdu velkou radost a vážím si toho, že mne Dopravní podnik na tuto spolupráci oslovil. Skvělá byla součinnost hlavně s inženýry a techniky. Díky tomu jsme tramvaj mohli společně doladit do posledního detailu,“ reaguje na ocenění česká designérka Anna Marešová.

„Navazujeme na to nejlepší z našich tradic. T3 Coupé má ambici navázat nejen na historický otevřený vůz 500 z roku 1913, ale i na salónní vůz 200 z roku 1900, který byl prezentován na Světové výstavě v Paříži. Naše produkty se po právu vrací na světový trh,“ připomíná Jan Šurovský, technický ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy.

Řidičem tramvaje byl speciálně pro naši jízdu technický ředitel Dopravního podniku Praha Jan Šurovský, ve speciálním stejnokroji od oděvního návrháře Česlava Jaroše.

„Důležitý byl také název. T3 Coupé vnímám jako takový ,old timer´. Má jedny dveře, takže s pojmenováním jsem se inspirovala u automobilů,“ dodává Marešová.

Na co se Anna Marešová se svým studiem chystá v letošním roce, odpovídá: „Po tramvaji se vracím zase zpět ke své značce Whoop.de.doo. Chystáme další produkt do našeho portfolia. Je to intimní pomůcka pro ženy, ale tentokrát není erotická. Během několika měsíců chceme přivést na svět nový menstruační kalíšek. Mnoho lidí o tomto produktu ještě neslyšelo, ale mnoho žen kalíšky již používá. Zjistila jsem, že toto ženské téma je velmi aktuální. A k tomu se jedná o produkt, který je velmi šetrný k životnímu prostředí. Což je pro mne osobně také velké téma,“ uzavírá Anna Marešová, která zabodovala v mezinárodní soutěži Red Dot již před třemi lety v kategorii Produktový design 2016, se svým Whoop.de.doo Vibrátorem.

Pronájem vyhlídkové jízdy v tramvaji T3 Coupé:

Vyhlídková tramvaj pro Prahu T3 Coupé slouží pro zážitkové a komerční jízdy, které vypravuje vozovna Střešovice. Obsaditelnost vozidla T3 Coupé je 31 osob. Cena za pronájem hodiny jízdy T3 Coupé činí 7 700 Kč včetně DPH. Cena komerční jízdy T3 Coupé se účtuje za každou započatou hodinu výkonu vozidla, tj. od vyjetí tramvaje z vozovny Střešovice, do jejího zatažení zpět do vozovny. Ačkoliv začátek jízdy je možné zvolit kdekoli v rámci tramvajové sítě MHD v Praze, DPP doporučuje začít jízdu ve vozovně Střešovice, neboť by mohlo dojít k výraznému zkrácení projížďky, popřípadě zvýšení ceny. Pronajmout si jízdu touto tramvají lze od 16. listopadu 2018. Informace o pronájmu najdete na webové stránce www.dpp.cz/pronajem-historickych-tramvaji-a-muzea-mhd.

Studio Anna Marešová designers:

Studio Anna Marešová designers založila designérka Anna Marešová v roce 2012. Studio se zabývá užitným průmyslovým designem, a to od prvních návrhů až po realizaci a prezentaci produktu. Anna spolupracuje s dalšími designéry a výtvarníky. Mezi ně patří Sergej Kuckir, Jiří Toman, Tomáš Chludil, Michal Pražský, Lukáš Blažek, Martin Bražina, Klára Jakubová. Studio spolupracuje s různými typy firem a často i s jednotlivci, kteří chtějí realizovat svůj business plan. Hlavním klientem se v roce 2013 stala značka Whoop.de.doo.

Již legendární vibrátor ze studia Anny Marešové, který byl také oceněn ve stejné soutěži Red Dot Design

Red Dot Design Award:

Tramvaj T3 Coupé konkurovala účastníkům z 55 zemí světa. Více než 5.500 produktů posuzovalo 40 nezávislých odborníků z řad profesionálních designérů, profesorů z univerzit z celého světa a odborných novinářů. Každá položka v soutěži byla hodnocena podle velmi přísných kritérií. Porota udělila tramvaji T3 Coupé ocenění Red Dot Honourable Mention 2019 za mimořádný počin v designu a konstrukci produktu. „Jedná se o promyšlené řešení a velmi detailní a kvalitní zpracování,“říká profesor Peter Zec zakladatel a prezident Red Dot Award.

Ceny Red Dot Design každoročně pořádá německé Design centrum, které vzniklo v roce 1954 v Essenu. Porota poprvé hodnotila a ukázala nejlepší soudobé návrhy a produkty již v roce 1955 na výstavě „Ständige Schau formschöner Industrieerzeugnisse”. Název Red Dot vymyslel až v roce 1990 profesor Dr. Peter Zec, současný CEO. Od té doby se stal Red Dot Award nejvyhledávanější mezinárodní soutěží, která potvrzuje kvalitu designu vyrobených produktů. S více než 17.000 účastníky ročně, se jedná o největší soutěž tohoto typu na světě.

Ceny jsou již od roku 1955 udělovány výjimečným produktům z oblasti průmyslového a produktového designu a jedná se o nejprestižnější designérské ocenění na světě. Slavnostní předávání cen Red Dot Award se uskuteční 8. července 2019 v Design Muzeu ve městě Essen.

Foto: Lucie Maxová a archiv Anny Marešové

Michal Stein

Facebook

DAVID GRÁNSKÝ se zamiloval do VLADIMÍRA POLÍVKY!

Souboj divadel Praha vyhrál jednoznačně český humor

V pátek 15. března 2019 proběhl závěrečný galavečer Roztančeného jeviště – Souboj divadel Praha, tedy autorského projektu Terezy Řípové a Martina Šimka. Diváci zhlédli opravdu skvělou show, vtipné taneční scénky, radost a dobrá nálada tryskala z každičkého pohybu, kostýmy byly vtipné i slušivé a nálada ve Švandově divadle fantastická.

Večer zahájili svým vystoupením Miroslav Hrabě a Zuzana Šťastná, která říká: „Jsem šťastná, že zahajuji večer, je to jedinečná příležitost být první!“

Adéla Gondíková po svém výkonu řekla: „Tančilo se mi perfektně. Co Vy na to?“

Večerem provázeli Tereza Kostková, která k tanečním soutěžím neodmyslitelně patří, s moderátorem Petrem Hříbalem.

V porotě zasedli např. vítěz loňského ročníku, David Gránský, který symbolicky předal cenu letošnímu vítězi, Veronika Arichteva, soutěžící na podzim 2018 ve StarDance (taneční partner Michal Necpál), zpěvák Pavel Callta, hokejista Ondřej Pavelec a další osobnosti.

Na konci večera byl vydražen Kalendář nazvaný ‚Síla ženské křehkosti‘, ve kterém tanečnice a herečky zapózovaly a výtěžek z prodeje půjde na pomoc obětem domácího násilí. Cena kalendáře se nakonec vyšplhala až na nečekaných 24 000,- Kč.

Diváci rovněž hlasovali (skutečný košík s hlasovacími lístky, žádná elektronika) a rozhodovali tak o vítězi večera. Protože největším bavičem byl Vladimír Polívka a jeho komediální talent ocenil i David Gránský, měl své vítězství v soutěži jasné, český divák opravdu miluje humor.

Však David Gránský pronesl: „Zamiloval jsem se do Vladimíra Polívky! Je skvělý komediant a navíc skvěle odtančil!“

Ale i u jiných párů, například Ivany Chýlkové s Františkem Kopeckým, jsem zaznamenala hurónský smích, který otřásal sálem.

Nezbývá než dodat, že letos všichni sršeli optimismem, energií, dobrou náladou, sál tu a tam doslova burácel smíchy. Domnívám se, že Tereza s Martinem připravili divákům krásný umělecký zážitek.

Gratulujeme!

Páry nakonec nastoupily v tomto složení:

Adéla Gondíková + Martin Šimek

Berenika Kohoutová + Jakub Necpál – třetí místo Souboje divadel Praha

Ivana Chýlková + František Kopecký

Sara Sandeva + Adam Havel – druhé místo Souboje divadel Praha

Karel Heřmánek ml. + Tereza Řípová

Petr Pecha + Petra Stehnová

Miroslav Hrabě + Zuzana Šťastná

Vladimír Polívka + Dita Tuháčková – vítěz letošního Souboje divadel Praha

Tedy ještě jednou:

Letošní vítězové:

Vladimír Polívka + Dita Tuháčková

Sara Sandeva + Adam Havel

Berenika Kohoutová + Jakub Necpál

Gratulujeme!

Zeptali jsme se ….

Martin Šimek a Tereza Řípová, organizátoři Roztančeného jeviště – Souboj divadel Praha 2019

Jaké změny provázely letošní ročník Souboje divadel Praha?

Tereza: „Tak nejdříve mého tanečního partnera Honzu Hájka vystřídal Karel Heřmánek ml., ale nakonec jsem za tu změnu byla ráda, protože jsme si užili ‚strašně moc srandy‘, tréninky byly skvělé, myslím si, že je to navíc skvělý tanečník. Proběhla i změna v moderátorovi večera, místo Libora Boučka nastoupil Petr Hříbal a jsme mu vděčni.“

Martin: „Což o to, Honza Hájek dostal nabídku na natáčení, to se stane, co je ale vtipnější – s Petrou Stehnovou měl původně tančit Pepa Polášek za Divadlo na Fidlovačce, ale on si asi tak den po tiskovce zlomil ruku a léčení bylo zdlouhavé … Takže proběhla výměna a nastoupil Petr Pecha. To je velká muzikálová star, takže i tady jsme byli potěšeni. Hovoříme-li ale o novinkách, vzhledem k tomu, že minulý rok jsme celé divadlo vyprodali, nabídli jsme divákům, kteří se nedostali na letošní galavečer, tzv. generálku, tedy taneční předvečer. A divadlo bylo plné také. Potěšilo nás, že jsme naplnili prostory Švandova divadla po dva večery po sobě! Během galavečera se jen navíc vyhlásili vítězové soutěže.“

Jak probíhaly letošní tréninky ?

Tereza: „Tentokrát se sešla opravdu talentovaná skupina účastníků. Úroveň soutěže se tím zase posune výš. Pro diváka bude určitě letošní taneční výkon zajímavější. I minulé ročníky byly silné, ale měli jsme celkově více tréninků než letos.“

Čím to je? Náhoda? Nebo se všeobecně více tančí?

Martin: „Spíše náhoda, prostě se to tak sešlo.“

Tereza: „Jsou šikovní,no“.

V čem byli herci nejvíce nespokojeni sami se sebou?

Martin: „Na každém tréninku slyšíte to samé: ‚Ale prosím Vás já se doprava nemůžu točit, nemám rozsahy, nechci dělat to a to‘, taková omezení si herci dávají, nakonec je ale vůbec nemají. Jde spíše o to, co každému člověku vyhovuje a nevyhovuje a dále je to už na tanečníkovi , jak se s hercem dohodne, aby show vypadala co nejlépe a ukázala určité kvality. Také se setkáváme s velikou sebekritikou. Nejhorší je u dam. Všechny si přijdou velmi tlusté, staré, i když je jim dvacet let, žádná nechce latinskoamerické šaty, protože odhaluje moc. „Ale jim tak velice sluší!“, dodává Tereza. Myslím, že i podle fotek diváci zjistí, že žádná dáma se nemusí stydět za svoji krásnou postavu, zakončuje Martin.“

Vy vlastně coby pořadatelé ale také soutěžíte a jdete tedy proti sobě. Chcete vyhrát?

Tereza: „My jsme především pořadatelé projektu, takže tu samotnou soutěž tak neprožíváme, ale samozřejmě, že také chceme vyhrát, nechceme vyloženě prohrát. Cílem projektu je soutěž, kromě toho, že je to divadelní akce, která ukazuje tanec v příběhové, tedy vyprávěcí podobě. A to je na tom to pěkné. Tanečníci jsou na to zvyklí, ale herci až postupně získají ‚soutěžního ducha‘ a všichni chtějí ukázat nejlepší show, zkrátka vydat to nejlepší ze sebe“.

A co vy dva? Škádlíte se mezi sebou, kdo vyhraje?

Tereza: „Samozřejmě, srandu si děláme. Ale skutečná rivalita to není, o tom není ani řeč. Od počátku projektu si vzájemně přejeme a doplňujeme se. Každý z nás přináší něco a kriticky sledujeme všechna čísla. Tady není rivalita a touha po vítězství vůbec na místě.“

A jak byste letošní show celkově zhodnotili?

Martin: „Všechna show jsou tento rok osobitá, každé má jistý příběh, vyjadřuje něco, co je buď vtipné nebo smutné“.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně zdaru v dalším roce!

Text, foto, video: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Facebook

MICHAL a MICHAELA coby manželé podle BERGMANA

Jeden z nejupřímnějších milostných příběhů 20. století ve Švandově divadle

Scény z manželského života, divadelní hru podle slavného filmu režiséra Ingmara Bergmana, uvádí s Michalem Dlouhým a Michaelou Badinkovou v pražské premiéře Švandovo divadlo. „Jeden z nejupřímnějších milostných příběhů 20. století“, jak zní podtitul inscenace, se zde v režii Vladimíra Strniska poprvé představí 12. března, nejbližší reprízy jsou na programu 30. března a 30. dubna.

Univerzitní vědec Johan (Michal Dlouhý) se svou ženou, právničkou Marianne (Michaela Badinková), tvoří dokonalý pár s nadějnou budoucností. Prvotní okouzlení však pomalu semílá každodennost a tenká skořápka po letech soužití puká. Zprvu drobné neshody a sílící vzájemná nevraživost směřují k divokému střetu…

„Hra je skvěle napsaná a představa, že se režie tohoto skvostného textu chopí Vladimír Strnisko, mou partnerku bude hrát Míša Badinková a doprovodí nás jedineční kolegové – Bára Lukešová, Kamil Halbich a Vasil Fridrich – byla natolik lákavá, že by účast odmítl jen blázen,“ říká Michal Dlouhý, který ve strhujícím dramatu o proměnách jednoho manželství vystoupí v roli něžného i krutého Johana. A dodává, že díky domluvě s Danielem Hrbkem, ředitelem Švandova divadla, se budou Scény z manželského života v Praze pravidelně uvádět právě u Švandů, kde je coby stálý host „doma“.

Právě na výkony známých hereckých osobností sází i zkušená režie Vladimíra Strniska: v úloze Johanovy ženy Marianne uvidíme Michaelu Badinkovou, jako Peter se představí Kamil Halbich (alternovaný Vasilem Fridrichem), Katarinu a Paní Jacobsovou hraje Barbara Lukešová. Podmanivý hlas novinářky Palmové, jenž v inscenaci promlouvá ze záznamu, patří Simoně Stašové: právě ona Mic hala Dlouhého na výtečný text vhodný pro divadelní ztvárnění upozornila. Autorem hudby k představení je Ota Balage.

O své roli Michal Dlouhý říká: „Hraji manžela, který má milenku a zjistí – jako to ve většině podobných případů bývá – že jeho první žena, je ta, kterou opravdu miluje a od které se nedokáže ve svém životě odpojit. Já měl zatím to štěstí, že takhle vypjaté scény ve svém životě opravdu neprožívám. V této hře je ale spousta situací, které zažíváme dnes a denně všichni, a to je myslím i největší devíza tohoto představení.“

A jestli on sám vezme na představení i svou ženu? „Má žena samozřejmě přijde hned na premiéru! Je vždy přítomna u všech mých premiér. Nebýt jí, tak ani žádné premiéry nejsou! ONA je pilířem všech mých rolí,“ zdůrazňuje Michal Dlouhý.

Víte, že…?

Scény z manželského života známé především jako celovečerní film napsal Ingmar Bergman původně jako šestidílný televizní seriál. Ten měl obrovský divácký úspěch, jeho následkem však ve švédské populaci citelně stoupla rozvodovost. I ti, kdo dlouho čekali a váhali, se po jeho shlédnutí konečně „rozhoupali“ a rozhodli se svou situaci řešit. Režiséra, který je k tomu inspiroval, si ovšem mnozí diváci pletli s manželskou poradnou: volali mu a chtěli se s ním o svých soukromých problémech radit, takže mu nakonec nezbylo, než si nechat změnit telefonní číslo.

Mnohé filmy Ingmara Bergmana lákaly k jevištnímu zpracování a do svého repertoáru je zařadila divadla na celém světě. Kromě Scén z manželského života (v české premiéře uvedených v roce 1998 v Divadle na Vinohradech) se tak i u nás hrály či se stále hrají například Šepoty a výkřiky, Po zkoušce, Nevěra, Soukromé rozhovory, Fanny a Alexandr či Sarabanda. V posledně jmenovaném titulu se Bergman k postavám Johana a Mariany vrátil, aby se znovu setkali a ohlédli se za vším, čím spolu i bez sebe prošli. Hru inspirovanou Bergmanovými filmy uvedlo nedávno například i Divadlo Na zábradlí pod názvem Persony.

Ingmar Bergman: Scény z manželského života

Osoby a obsazení:

Marianna Michaela Badinková
Johan Michal Dlouhý
Peter Kamil Halbich / Vasil Fridrich
Katarina a paní Jacobsová Barbara Lukešová
Paní Palmová, novinářka (hlas ze záznamu) Simona Stašová

Režie Vladimír Strnisko

Překlad Zbyněk Černík
Úprava Vladimír Strnisko
Kostýmy Michaela Červenková
Scéna Adam Pitra
Hudba Ota Balage

www.svandovodivadlo.cz

Délka představení s přestávkou cca 2 hodiny 10 minut

Premiéra: 12. března 2019 ve Švandově divadle,

další reprízy: 30. března a 30. dubna 2019

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Facebook

Hladová země poblíž Hladové zdi

Záhadná, temná i vtipná hra v Praze na Smíchově. Ve Švandově divadle, jenom kousek od Petřína, který dělí Hladová zeď.

„Mysteriózní hra mladého českého autora o generaci, která si vykopala vlastní budoucnost.“ Právě s tímto podtitulem připravují v pražském Švandově divadle novou inscenaci Hladová země, jejíž premiéra bude 2. března ve Velkém sále. Původní hra dramatika Davida Košťáka (*1991) vznikla přímo pro smíchovskou scénu a její herce. Režisérem je Štěpán Pácl, tvůrce známý výraznou obrazivostí a smyslem pro detail.

Hladová země má být mysteriózním dramatem s prvky thrilleru i tragikomedie. Vypráví o lidech z důlního města, kteří si v touze po nekonečné hojnosti a bezpracném životě nechali podrýt základy svých domů. A své obavy, sny a někdy i své zločiny raději zasunuli kamsi dospod. Jenže nic netrvá věčně, ani oblíbené slavení v místní hospodě. Do města přichází podivný cizinec a z hlubin vyrabované země je slyšet hřmění…

S láskou a beze strachu

„V Košťákově hře je cosi mýtického a živelného. Je v ní cosi záhadného ze skotských detektivek Petera Maye, cosi temného ze skandinávských legend a cosi česky vtipného,“říká o chystané novince režisér Štěpán Pácl, v současnosti kmenový režisér Národního divadla Brno. „Vzniká nový příběh, kde v dunění země volá lidský hlas po lásce. Vyslyší ho ti na povrchu? Nebo se odváží sestoupit dolů, do nitra země zjistit, co zemi schází?,“ naznačuje režisér.

Podle něj jsou hlavními tématem inscenace necitlivost a touha po lásce. „Protože kde není láska, tam je místo pro strach. Inscenaci proto tvoříme tak, aby byla citlivá, plná lásky a beze strachu,“ vysvětluje Štěpán Pácl, který v Hladové zemi pracoval s téměř celým souborem Švandova divadla.

Rovnocenné herecké příležitosti tu tak dostali Andrea Buršová (Markéta), David Punčochář (Starosta), Tomáš Petřík (Richard), Denisa Barešová (v alternaci s Martinou Krátkou v roli Štěpánky), Luboš Veselý (Pavel), Marie Štípková (Lída), Bohdana Pavlíková (Barbora), Petr Buchta (Láďa) a jako host vystoupí Samuel Toman.

V inscenaci se objeví i budoucí posila hereckého ansámblu Filip Březina v úloze Jakuba. Mladý herec známý například z filmu Zlatý podraz nebo televizní trilogie Zahradnictví, o své postavě říká: „Jakub je odstrkovaný jedinec, kterého společnost nebere v potaz. Důvod je prostý a povrchní: v řeči tak trochu zadrhává. Ale jak to tak bývá, je to jedna z nejlaskavějších postav hry, na úkor handicapu to ale nikdo nevidí.“

Člověk bez kořenů, v poryvech větru

“Jako dítě jsem měl strach z neznáma, které se skrývalo pod postelí,“ uvádí autor hry David Košťák. „Tenhle strach ve mně v různých formách přetrvává a přetavuje se i do hry – strach z věcí, jež se noří z minulosti, strach z prázdných míst, které zůstávají tam, odkud bereme,“ uvádí Košťák, pro něhož byl prvním impulsem k napsání hry příběh švédského důlního města Kiruna: město prosperovalo až do chvíle, kdy tamější průmysl narušil statiku budov a všichni obyvatelé museli být evakuováni.

„Jinak jde ale o čirou fikci s výraznými prvky nadpřirozena a vedle obrazu města mě nejvíc inspirovala naše současnost: třeba výrazné osobnosti ve vedení státu, které si nejsou schopny přiznat, že cesta, po níž nás ženou, je slepá, nebo zánik věcí, jemuž všichni jen nečinně přihlížejí,“ vysvětluje David Košťák.

Podle něj je Hladová země především o tom, čím se člověk liší od stromu. „To, co je pod povrchem a nad ním, máme tendenci oddělovat, takže ztrácíme svoje kořeny a hroutíme se při prvním poryvu větru,” míní autor, který do Švandova divadla od této sezóny nastoupil i jako kmenový dramaturg. Už v roce 2017 tu ale měla ve Studiu premiéru jeho hra Srdce patří za mříže; v příběhu o tom, jak snadné je v dnešní době ztratit lidské srdce, David Košťák důmyslně zachytil téma transplantační turistiky v Číně a také nebezpečí z příklonu k této velmoci.

Drahá pohoda, nesmlouvavé cembalo

Podle dramaturgyně hry Martiny Kinské je Hladová země mimo jiné působivým obrazem společnosti, která si zvykla žít na dluh a na úkor budoucích generací. „V téhle souvislosti se vynořuje i téma zamlčování nepříjemného, nevidění možných rizik, stejně jako vytěsnění a falešný výklad nepohodlné minulosti. Vše se děje pro blahobyt a pro bytí v iluzi ideálu a pohody za každou cenu,“ shrnuje Martina Kinská.

Tvůrčí tým doplňuje Jana Kahounová jako autorka jednoduché, ale důmyslně navržené scény, v níž se z předmětů stávají znaky umožňující pracovat s fantazií diváků. Návrhářka kostýmů Alena Dziarnovich se inspirovala komunitou jako jednotným organismem městečka a také případem charismatického pastora Jima Jonese, který v roce 1978 více než devíti stům členům své sekty nařídil hromadnou sebevraždu.

Sugestivnost scén podtrhuje zvukový plán a hudba Jakuba Kudláče, živě zahraná cembalisty Jiřinou Dvořákovou a Filipem Dvořákem. „Cembalo, zvláště ve svých molových polohách, má v sobě jakousi emotivní nesmlouvavost, která jako by vyjadřovala, že některé věci platí a vždy platit budou, jakkoli je někdo popírá,“ je přesvědčen režisér Štěpán Pácl.

Košťákova Hladová země je tak dalším z dramatických textů, které vznikly přímo na popud Švandova divadla – scény, jež v posledních letech usiluje o vytváření původních autorských divadelních her. K nim patří například Lámání chleba Josefa Holcmana, Pohřeb až zítra Natálie Kocábové či Trollové mezi námi Barbory Hančilové.

Toto představení si zaslouží diváckou pozornost.

Světová premiéra novinky od jednoho z nejvýraznějších současných mladých českých dramatiků je naplánována na sobotu 2. března ve Velkém sále, nejbližší reprízy jsou na programu 4. a 22. března.

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Facebook

DARIA KLIMENTOVÁ na pódiu ŠVANDOVA DIVADLA!

Neváhejte a zajistěte si včas vstupenky na hvězdu českého baletního nebe!

Únorovým hostem pravidelné talkshow Scénické rozhovory ve Švandově divadle v Praze 5, na Smíchově, bude primabalerína, taneční pedagožka a fotografka Daria Klimentová. Těšit se na ni můžete v úterý 19. února od sedmé hodiny večerní!

Daria Klimentová na archivním snímku Evy Smolíkové s Jiřím Vejvodou (bývalým manželem operní pěvkyně Dagmar Peckové)

Od roku 1991 do roku 2014 působila ve všech angažmá jako primabalerína, ať už to bylo v městském baletním souboru Kapského města, ve Skotském baletu nebo v angažmá Anglického národního baletu. V současné době Daria Klimentová vyučuje klasický balet na Royal Ballet School při Royal Opera House v Londýně.

Hlavním tématem večera bude samozřejmě balet, ale otázky se také stočí k fotografování a dalším zajímavým tématům. Ptát se spolu s diváky bude jako vždy David Hrbek.

Kde: Švandovo divadlo na Smíchově, Štefánikova 57, Praha 5

Kdy: 19. 2. 2019 v 19.00

Foto: Eva Smolíková a archiv

TANEČNÍ MAGAZÍN

Facebook