Štítek: Jakub Čermák

Cena Marka Ravenhilla již po čtrnácté!

Nejlepší inscenace současné hry

Cena Marka Ravenhilla, jejíž vznik již před patnácti lety iniciovalo Divadlo LETÍ, se pravidelně udílí za nejlepší inscenaci současné hry. Nezávislá porota složená z osmi odborníků tentokrát vybírala z více než sta inscenací, přičemž do užší nominace se dostalo 7 z nich.

Slavnostní vyhlášení vítěze se uskuteční  27. května 2025 ve 20:00 v plenéru Divadla VILA Štvanice. Cena bude mít již tradičně podobu kožichu, jenž pro letošního výherce navrhne česká scénografka a kostýmní výtvarnice Jana Smetanová, jež spolupracuje s významnými pražskými i mimopražskými divadelními scénami a od roku 2005 pravidelně tvoří s režisérkou Natálií Deákovou.

Posledním laureátem Ceny Marka Ravenhilla (za rok 2023) se stala inscenace Autorka uváděná v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích v režii Adama Svozila.  Mezi další oceněné z minulých ročníků patří režiséři a režisérky Dušan D. Pařízek, Daniela Špinar, Jiří Havelka, Ivan Krejčí, Martina Schlegelová, Martina Kinská, Mikoláš Tyc, David Šiktanc, Martin Františák, Jakub Vašíček a Petr Hašek.

Slavnostní předávání se uskuteční v rámci speciální edice scénického čtení Divadla LETÍ Trampská večeře s novou hrou, která je koncipovaná jako společné posezení u ohně v plenéru před Divadlem VILA Štvanice. Diváci si vychutnají nejen táborákové menu, ale i krátké hry předních českých dramatiků, Anny Saavedry, Marie Novákové, Davida Košťáka a Vítka Peřiny, které vznikly přímo pro tuto příležitost. Petr Uhlík se představí jako poslední žijící bílý heterosexuální muž, uvidíte černé historky z letního tábora, Sněhurku bez Disneyho cenzury a hledání odpovědi na otázku, zda je Bůh mrtev.

Inscenace nominované na Cenu Marka Ravenhilla za rok 2024:

Divadlo pod Palmovkou
Máma // Bol Esther
režie: Tomáš Soldán

Má-li být Cena Marka Ravenhilla udělena skvělé inscenaci skvělého textu, pak je Máma Esther Bol, kterou ve studiu PalmOFF režíroval Tomáš Soldán, dobrou volbou. Aktuální drama ruské autorky, jež na protest proti invazi na Ukrajinu svou vlast opustila, nese neokázalý feministický apel i zkrátka silný lidský příběh, který dokáže zapůsobit bez urputného ždímání emocí nebo didaktického přesvědčování. A hlavně: v Divadle pod Palmovkou našel výtečnou představitelku hlavní role Terezu Dočkalovou, jejíž uvolněný a přitom precizní výkon přispívá k hladké scénické artikulaci nadčasových témat výchozího textu.  (Vojtěch Voska)

Národní divadlo Praha
Ještě chvilku // Maria Wojtyszko
režie: Anna Klimešová

Divadlo je místo zázraků. To zjistí i dvě postarší sestry, které se ve Stavovském divadle chystají zhlédnout Rusalku. Zdánlivě obyčejný operní večer se však promění v cestu plnou kouzel a vzpomínek, při níž se Věra a Květa setkají i se svým dávno ztraceným tatínkem. Text polské dramatičky Marie Wojtyszko propojuje témata neuzavřeného rodinného traumatu a potřeby porozumět vlastní minulosti s pohádkovým dobrodružstvím plným humoru. Režisérka Anna Klimešová vytváří hravou a vizuálně působivou inscenaci, jež citlivě zhmotňuje autorčinu imaginaci. Ještě chvilku je fantaskní a současně hluboce lidská hra, která divákům různých generací připomíná, že odpuštění není samozřejmost ani povinnost. (Lenka Veverková)

Slovácké divadlo Uherské Hradiště
Monument pro Hradiště // Pavel Molek
režie: Lukáš Kopecký

Pro Slovácké divadlo, které se současné dramatice a autorské tvorbě věnuje soustavně, napsal rozhlasový dramatik Pavel Molek hru, která na principech alternativní historie ohledává ve třech variantách možného vývoje situaci Edvarda Beneše a Československa v předvečer druhé světové války. Text je to inteligentní, schopný pracovat s mnoha historickými paradoxy nápaditým, ale přitom přístupným způsobem – a v režii uměleckého šéfa divadla Lukáše Kopeckého vznikla divadelně účinná, sytá komedie se skvělými hereckými výkony v čele s Pavlem Hromádkou v roli Beneše. (Michal Zahálka)

Divadlo Husa na provázku
Reality // Petr Erbes, Boris Jedinák a kol.
režie: Petr Erbes a Boris Jedinák

Autorská inscenace Reality v sobě pojí důležité téma a pozoruhodnou formu. Zkoumá aktuální problematiku nedostupnosti bydlení, a to navíc na zcela konkrétním případu pilotního projektu sociálního bydlení Rapid Re-Housing v Brně. Autorská dvojice Erbes-Jedinák, pro které je práce s dokumentárním materiálem typická, tentokrát vytvořili důmyslnou koláž z rozhovorů s účastníky projektu a zápisů ze zasedání Zastupitelstva města Brna, rozhodujícího o budoucnosti projektu. To vše navíc nápaditě aplikované na nejmenší, ale základní sociální jednotku – rodinu. Silná paralela mezi politickou, občanskou a osobní odpovědností. (Marie Špalová)

Divadlo LETÍ
Láska/Argumentační cvičení // Sivan Ben Yishai
režie: Kasha Jandáčková

Divadlo LETÍ objevilo českému publiku v současnosti snad nejvýraznější autorku z německojazyčné oblasti Sivan Ben Yishai a postavilo se čelem k dosud tabuizovanému tématu ženské sexuality i s jejími nejintimnějšími tělesnými projevy. A přestože text i inscenace rozhodně čerpají z feministických východisek, tvůrčí tým v čele s režisérkou Kashou Jandáčkovou se jimi neohání nikterak prvoplánově a přináší empatickou, byť mnohdy také štiplavou a ironickou výpověď, která bere do hry i mužskou perspektivu. Vznikl počin přístupný publiku různého genderu i věku, který nerozděluje, ale motivuje k celospolečenské diskusi. Pro někoho může být osvětou, někomu promluví z duše, jiného možná i rozčílí či zahanbí, ale je těžké si představit, že by někdo vůči inscenaci zůstal netečný. (Petra Janák Zachatá)

Divadlo Petra Bezruče
Marie Stuartovna // Robert Icke, Friedrich Schiller
režie: Jan Holec

Adaptace klasického dramatického námětu je původním textem, který na základě historicky zasazeného děje rozehrává aktuálně rezonující téma konfliktu politických ambicí s etickými a morálními hodnotami. Nápaditostí prostorového řešení, přesným režijním výkladem  situací i jednajících postav a v neposlední řadě koncentrovaností herecké interpretace všech aktérů této politické hry intrik a lží, doprovázející dramatický střet hlavních ženských hrdinek v podání Alexandry Palatínusové (Alžběta I.) a Magdalény Holcové (Marie Stuartovna), představuje inscenace strhující jevištní výpověď o obludnosti mocenského boje a jeho důsledcích. (Tatjana Lazorčáková)

Švandovo divadlo na Smíchově
Návrat krále // Jakub Čermák
režie: Jakub Čermák

Hra Jakuba Čermáka Návrat Krále je volně inspirovaná osobností Karla Gotta a zejména příběhem jeho dočasné emigrace. Inscenace, kterou Čermák vytvořil ve Švandově divadle, však jde mnohem dále, než aby se vztahovala pouze ke Gottovi samotnému, protože vytváří podstatně univerzálnější obraz o zoufalé české malosti. Ve spolupráci s hudebníkem Petrem Markem vznikl filosofický retromuzikál vycházející z normalizačních estrád, kterému se skvěle daří vystihovat ideovou vyprázdněnost tehdejší zábavy. Je to jak díky skvělým Markovým písním, které kombinují chytlavé melodie s přiznaně banálními písňovými texty, tak díky Čermákovu sžíravě ironickému nadhledu. Fiktivní zpěvák socialistické pop music Gabriel Král – zde ve vynikajícím hereckém, pěveckém i tanečním podání Jana Mansfelda – je ve své podstatě malý člověk, který touží žít svůj sen o zářivých vystoupeních v barevných světlech reflektorů. Chce být obdivován, ale to souvisí výhradně s jeho „uměním“, rozhodně netouží stát se morální ikonou nebo symbolem odboje proti současné společenské situaci. Je na místě mu vyčítat přízemnost jeho snů a motivací? Král je plnokrevným charakterem ve světe plném groteskních figurek – skvěle vystižených všemi obsazenými herci a herečkami –, jehož omezenost provokuje, a přesto až dojímá. (Sylvie Vůjtková)

Centrum současné dramatiky

Od ledna 2010 Divadlo LETÍ realizuje pod záštitou Václava Havla projekt s názvem Centrum současné dramatiky. Cílem projektu je podpora vzniku nové dramatiky, podpora nových inscenací současné dramatiky, cirkulace textů, autorů, tvůrců a inscenací v rámci EU, teoretická reflexe současné dramatiky a propagace současné dramatiky mezi veřejností. Divadlo LETÍ se v rámci projektu mj. zapojilo do mezinárodní sítě divadel, věnujících se současné dramatice, Fabulamundi.

Projekt Cena Marka Ravenhilla je realizován za podpory Magistrátu hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury.

Rada Ceny Marka Ravenhilla v roce 2024 zasedala ve složení:

Tatjana Lazorčáková, teatroložka
Marie Špalová, dramaturgyně a umělecká šéfka Divadla LETÍ
Lenka Veverková, dramaturgyně Českého rozhlas
Sylvie Vůjtková, koordinátorka pro kulturu města Ostravy a dramaturgyně festivalu Dream Factory Ostrava
Petra Janák Zachatá, divadelní kritička
Michal Zahálka, dramaturg a překladatel
David Drozd, teatrolog
Vojtěch Voska, divadelní publicista a kritik

Denisa Chuchlová

pro Taneční magazín

Zkouška Sirén

Na herce křičí, pak je mu to líto a rozbije značné množství rekvizit

Právě proběhla Zkouška Sirén. Aktuální, únorový díl podcastu Jihočeského divadla je na světě.

„Divácky splavné“ představení od něj nečekejte. Na herce křičí, pak je mu to líto a tak se snaží hněv pokořit láskou (přičemž rozbije značné množství rekvizit). Hostem aktuálního dílu podcastu Jihočeského divadla Zkouška Sirén je nový umělecký šéf souboru činohry a držitel mnoha divadelních ocenění Jakub Čermák (a jeho pes).

K poslechu zde:

Spotify

ApplePodcast

Youtube

 

 

 

Ondřej Hellebrant

Taneční magazín

Návrat krále

Písničkový retro muzikál o božském zpěvákovi

Životní epizoda božského zpěváka, který se ze své socialistické vlasti vydal v 70. letech naplnit své sny do kapitalistické ciziny, inspirovala dramatika a režiséra Jakuba Čermáka k vytvoření nové inscenace napsané přímo pro Švandovo divadlo. Návrat krále nabízí výlet do minulosti, příběh nepravděpodobné lásky i tragikomickou bitvu o smysl umění. Premiéra písničkového retro muzikálu s momenty sarkasmu i dojetí bude 25. května ve Velkém sále Švandova divadla. Chytlavou hudbu včetně písní odkazujících k dobovým melodiím napsal Petr Marek, frontman kapely Midi Lidi. V titulní roli popového idolu Gabriela Krále se publiku představí Jan Mansfeld, jeho manažera Ládínka ztělesní Jakub Tvrdík, Generálního tajemníka hraje Luboš Veselý. Publikum se může těšit i na mnoho dalších plnokrevných postav ztvárněných jak členy smíchovského souboru, tak jeho neméně výraznými hosty.

Gabriel Král (Jan Mansfeld) je největší popovou hvězdou socialistického Československa. Hudba je mu vším a je právem přesvědčen, že svými písněmi vnáší do společnosti soulad a harmonii. Chce, aby jeho vystoupení byla dokonalá, proto od sebe a od okolí požaduje maximum. K tomu mu však v jeho chudé domovině leccos schází: kostýmy pošité flitry, barevné filtry do reflektorů nebo čistě zpívající Vokalistka (Nataša Bednářová). Královu odhodlání předvádět perfektní show brání vlažný postoj Ředitele státní agentury (Jan Grundman), nevůle Generálního tajemníka (Luboš Veselý) a také jeho vlastní zbabělost… Byť on sám to vidí jinak: „Nejsem zbabělec / Jsem utěšitel / Jsem konformita / Jsem apoštol konsenzu / Ovšem ve věci hudby / již odmítám přistupovat na kompromisy.“ Jednoho dne Gabriel Král zmizí. Konečně se ocitá v zemi, kde jsou vysněné věci dostupné! Žádají tu ale od něj vždy jen jednu píseň. A tou je píseň o hmyzu…

Příběh obskurní i zábavný

„Emigrantskou epizodu v kariéře popové hvězdy s andělským hlasem považuji za jeden z nejobskurnějších i nejzábavnějších příběhů, jaké si lze jen představit,“ říká autor hry a režisér Návratu krále Jakub Čermák. „Opustit své publikum a vlast kvůli blyštivému kostýmu, jenž ovšem našemu Gabrielu Královi, oddanému služebníkovi své hudby, přijde pro jeho práci zcela nepostradatelný, je myslím fascinující. Heroický, tragikomický i okouzlující zároveň,“ míní Čermák. Tvůrce považovaný za jednu z nejvýraznějších autorsko-režijních osobností současného českého divadla se tak v Návratu krále zamýšlí nad hledáním českého hrdiny, vztahu k celebritám a ve fiktivním příběhu si zlehka pohrává s odkazy na skutečné osoby, reálie a události.

V úloze Gabriela Krále vystoupí charismatický, múzicky nadaný Jan Mansfeld. V epickém díle však mnozí z hereček a herců ztvární hned několik rolí. Králova věrného přítele Ládínka, manažera v ČSSR hraje Jakub Tvrdík, který nedávno rozšířil soubor Švandova divadla. V roli funkcionářů se představí Luboš Veselý (Generální tajemník ad.) a Jan Grundman (Ředitel státní agentury, Zahraniční manažer).

V úloze ředitelovy manželky, jedné z Králových fanynek, uvidíme Annu Grundmanovou, ztělesňující i jiné pozoruhodné figury. Předsedkyni komise a další ženy ztvární Bohdana Pavlíková. Marie Štípková se převtělí v socialistickou Kadeřnici se zvláštním posláním i Německou ženu s buldočkem, Královu nekompromisní obdivovatelku. Podobně Andrea Buršová bude Zakázanou zpěvačkou nadanou vizionářskými schopnostmi i Německou ženou s pudlem. Gabrielovým konkurentem, který touží po turné po Polsku a Pobaltí, se stane Matěj Anděl. V roli protekčně dosazené Vokalistky uvidíme Natašu Bednářovou, která se dále promění v Socialistickou ženu a Zpěvačku v emigraci.

Mezi emigranty zaujme Marek Frňka, už téměř stálý host Švandova divadla, coby zpěvák protestsongů, spolupracovník zahraniční rozhlasové stanice. V plejádě českých „odpadlíků“ žijících na Západě je výraznou postavou rovněž dojemný, životem unavený Dirigent v podání Miroslava Hrušky, jehož uvidíme též jako Zvukaře. V inscenaci se dále objeví dvě studentky Pražské konzervatoře Štěpánka Pečenková a Natálie Hejlová a členky Hereckého studia Tvůrčího domu Elišky Peškové.

Fikce inspirovaná realitou

„Od začátku jsme chtěli, aby Jakub Čermák napsal text přímo pro náš soubor; zprvu jsme zvažovali jeho autorskou – a tím pádem velmi výraznou – adaptaci nějakého klasického titulu, ale nakonec jsme se rozhodli požádat jej přímo o původní text,“ říká o vzniku inscenace dramaturgyně Martina Kinská. „Po ohledávání různých témat přišel impulz od Martina Františáka, uměleckého šéfa Švandova divadla. Navrhl zabývat se socialistickým popem a toto panoptikum rozšířit o obecnější téma. Jakub Čermák v textu o Gabrielu Královi zvolil důvtipnou formu kombinace písní s promluvami ve stylu rakouského dramatika Thomase Bernharda. Postavy tak hovoří vytříbenou, expresivní a rytmizovanou řečí, často zacyklenou ve vlastních myšlenkách a floskulích. Kombinace „vysokého“ a „nízkého“ tak dává hře další naléhavost a napětí,“ uvádí Kinská. „Text je ponejvíce fikcí a je vzdáleně inspirován kombinací reálných motivů. Vyvolává úsměv, na jehož konci nám ale možná dosti zatrne,“ dodává dramaturgyně.

Lesk a bída pop music

„Význam pop music linoucí se z rádia a televize v 60. až 80. letech nechceme v inscenaci zlehčovat, byť nám dnes tyto písně připadají mnohdy legrační: jsou však hluboko uložené v paměti několika generací a ať chceme nebo ne, zůstávají součástí naší identity. Bachovu symfonii si těžko můžeme jen tak zabroukat,“ vysvětluje Jakub Čermák. V Návratu krále tak publiku nabízí guilty pleasure (provinilé potěšení) z poslechu právě tohoto druhu muziky.

V tom Čermákovi vyšel vstříc osobitý hudebník a performer Petr Marek, frontman elektropopové kapely Midi lidi. Autor původně složené hudby (a v případě písní rovněž autor textů) protkal inscenaci jímavými songy i skladbami schopnými rozproudit publiku krev v žilách. Nechybí ani stěžejní píseň o hmyzu a vzorový západoněmecký hit.

Uniformita a individualismus

Scénu a kostýmy v socialistickém Československu a na vysněném Západě společně vytvořily Pavlína Chroňáková a Martina Zwyrtek, obě patří mezi stálé Čermákovy spolupracovnice. „Jejich koncepce pro socialistický stát pracuje s uniformitou, ale také s obrazem toho, jak by to mohlo – v ideální, leč utopistické vizi – v takové zemi vypadat. Volí k tomu paletu několika pastelových barev, které však neoklamou stísněný prostor, “ popisuje dramaturgyně Martina Kinská. Prostor Západu plného lákavých možností připomíná tak trochu jinou planetu. Využívá efektu nekonečného světelného horizontu a mnoha barev. „Vypjatý individualismus se projevuje mimo jiné v oblečení, včetně oněch Gabrielových vytoužených flitrů. Bohatá kapitalistická země nabízí také dostatek toaletního papíru,“ naznačuje Kinská.

Důležitou součástí Gabrielových show a vystoupení jeho kolegů v Československu a Německé spolkové republice jsou choreografie. V inscenaci se jich ujal Marek Svobodník.

Završení sezóny 2023/2024

Návrat krále završující letošní sezónu ve Švandově divadle tak navazuje na dramaturgickou linii uvádění autorských inscenací talentovaných českých tvůrců. Titul s hudebními vystoupeními současně doplňuje žánrovou skladbu současného repertoáru. „Retro muzikál s popovými melodiemi nabízí publiku podívanou a zábavu, v Návratu krále jde však zároveň o generační výpověď. Vyjadřuje se mimo jiné k tématu českého hrdinství a vznáší otázku, co vlastně drží naši společnost pohromadě. Může tím tmelem být ještě pop music nebo něco jiného? Skrze lehkost a nadhled se tak i nadále dotýkáme vážných věcí,“ uzavírá Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla.

Premiéra Návratu krále se uskuteční 25. května 2024 ve Velkém sále, nejbližší volné reprízy jsou naplánovány na 27. a 31. května, 17. a 21. června 2024

Magdalena Bičíková, Richard Moučka

pro Taneční magazín

Odvážná sezóna ve Švandově divadle

Anna Karenina, Klec bláznů, sólo pro Marii Štípkovou i nevšední spolubydlení Toyen

Anna Karenina, Klec bláznů, retro muzikál o božském pop-idolu, sólo pro Marií Štípkovou i nová česká hra o nevšedním spolubydlení malířky Toyen. Švandovo divadlo chystá odvážnou sezónu 2023/2024

V sezóně 2023/2024 chystá pražské Švandovo divadlo na Smíchově celkem pět premiér, z toho tři ve Velkém sále a dvě ve Studiu. „Myslím, že sezóna 23/24 by mohla být sezónou odvahy,“ shrnuje chystané novinky Martin Františák, umělecký šéf smíchovské scény.  U zvolených titulů zdůrazňuje nutnost vyjádřit se k realitě a zaujmout k ní postoj. „Odvážný, konfliktní nebo i smířlivý postoj – před realitou se už ale v davu příliš neukryjeme. Tímto je před námi sezóna nových horizontů, ke kterým se nedobereme bez pokusu přesáhnout sami sebe,“ říká Martin Františák.


Podzimní událostí bude u Švandů adaptace klasického románu Anna Karenina. Premiéra ve Velkém sále se uskuteční 4. listopadu právě ve Františákově režii. V sále pro 300 diváků uvidí publikum také Klec bláznů režiséra Daniela Hrbka, ředitele Švandova divadla. Kultovní francouzská komedie s prvky drag show nabídne publiku příběh, jenž je oslavou svobody sebevyjádření. Premiéra bude 24. února 2024. Od 25. května příštího roku Velký sál poprvé rozezní nový písničkový retro muzikál Návrat Krále. Jeho autor a režisér Jakub Čermák v něm vylíčí emigraci fiktivního popového idolu na vysněný Západ…

Přitažlivé novinky nabídne publiku i Studio Švandova divadla. V režii Lucie Ferenzové se zde 7. října uskuteční premiéra titulu Na první pohled. Monodrama Suzie Miller ověnčené Cenou Laurence Oliviera za nejlepší hru roku 2022 bude mimořádnou hereckou příležitostí pro Marii Štípkovou, stálici smíchovského souboru. Těšit se můžeme také na novou českou hru autorky a režisérky Martiny Kinské vyprávějící o nesnadném soužití tří osobností předválečné avantgardy – malířky Marie Čermínové čili Toyen, výtvarníka Jindřicha Štýrského a mladého židovského básníka Jindřicha Heislera. Premiéra komorní inscenace věnovaná nepatřičnosti v prostoru, čase i těle bude 27. března 2024.

Ke stálým členů hereckého souboru Švandova divadla přibude Jakub Tvrdík přicházející z královéhradeckého Klicperova divadla.

Klíč k novému dramaturgickému plánu? Celý svazek!

A podle jakého klíče k vytvoření dramaturgickému plánu sezóny 2023/2024 u Švandů přistoupili? „Klíč k dramaturgickému plánu není jeden, je jich celý svazek. Začíná to režiséry a tématy. Ale to nejdůležitější je pozorovat svět. Byť to zní banálně,“ vysvětluje umělecký šéf divadla Martin Františák. Důležité je podle něj „mluvit s lidmi, mezi sebou, sledovat novinky dramatických textů, ale i novinky v bulváru, anebo na malém dvorečku ve squatu. Každý přinášíme něco směrem k tématu. A hledáme dramata, která na otázky, věřím, nabízejí řešení.“

„Člověk ve společnosti hledá právo, člověk v krajině hledá božský smysl,“ pokračuje Františák. „Zatímco jedna žena skočí pod vlak, „idiot české hudby“ chce být milován, ale neví, kde a kým více, jiná žena hledá ženu a muže a nejvíce výtvarné umění,“ přibližuje ve zkratce některé z plánovaných novinek.

Divadlo jako duševní chemie podobná destilaci meruněk

Za nejpodstatnější považuje Martin Františák soubor, který se vyjadřuje sebevědomým a kreativním dialogem výrazných osobností „Na divadelních prknech mají stát takoví umělci, v takových textech, pod takovým vedením, které a kteří mají dar témata řemeslně a s charismatem uhrančivě předat divákům. A také lidé, kteří mají vlastní témata. Za tím je dřina, ambice, dialog, ale také úspěchy či neúspěchy,“ uvádí Františák, pod jehož uměleckým vedením prožívá Švandovo divadlo šťastnou éru kladných kritických ohlasů, dobré tvůrčí atmosféry i vyprodaných představení.

„Upřímně bych pozval diváky do Švandova divadla na vše! Je z čeho vybírat a bude tomu tak i v příští sezóně,“ je přesvědčen Martin Františák. „A co se týká navazování na dřívější etapy – věřím v kontinuitu. Je dobré vzít to dobré z toho, co bylo, a poté pracovat dál na nových cílech a snech. Divadlo tak vnímám spíše jako duševní chemii. Podobnou možná destilaci trnkových, anebo meruňkových plodů. Méně divadlo vnímám jako dřevorubectví. Ale i to k práci v krajině příběhu patří,“ připouští umělecký šéf divadla.

„Rád bych, abychom ve Švandově divadle v budoucnu uvedli ve světové premiéře text světové dramatičky, anebo dramatika. Jednali jsme zcela konkrétně s irskou dramatičkou Marinou Carr. Bohužel covid vše termínově rozladil, ale nevzdáváme to,“ uzavírá Martin Františák.

www.svandovodivadlo.cz

 

Premiéry Švandova divadla v sezóně 2023/2024

Na první pohled

Suzie Miller

režie: Lucie Ferenzová / Studio

premiéra 7. října 2023

 

Strhující zpověď ženy o hledání spravedlnosti v soudním systému.

 

Monodrama ověnčené Cenou Laurence Oliviera za nejlepší hru roku 2022 přináší mimořádnou hereckou příležitost pro Marii Štípkovou. Strhující zpověď obhájkyně Tessy Ensler se zaměřuje na to, jak moc se může lišit subjektivní zkušenost s tím, co považuje za skutečnost justice. Hlavní postava nechává nahlédnout do taktiky a techniky kladení otázek, jež vedou k ospravedlnění mužů nařčených ze znásilnění. První polovina dramatu je dynamickým soudním dramatem, které připomíná dokonale odsýpající sportovní zápas, druhá polovina je naléhavou osobní zpovědí ženy, jíž ke změně perspektivy přispěla skutečnost, že se sama stala obětí znásilnění. Na první pohled diváky zavede do srdce ženy, v němž se střetávají emoce a zkušenosti s pravidly hry.

Švandovo divadlo uvede kontroverzní, avšak v zahraničí divácky velice úspěšný titul, v české premiéře rok od premiéry v londýnském Divadle Harolda Pintera. Na repertoáru studiové scény se jedná o další titul, jenž se nezdráhá vyjadřovat k nejednoznačným a palčivým tématům současného společenského diskursu.

 

Anna Karenina

Lev Nikolajevič Tolstoj, Martin Františák, Marie Nováková

režie: Martin Františák / Velký sál

premiéra 4. listopadu 2023

Adaptace klasického románu vypráví příběh vdané ženy, která se kvůli nově nalezené vášni rozhodla opustit svůj konformní život. Anna Karenina při setkání s důstojníkem Vronským objevuje své mládí, jež byla nucena předčasně opustit, když na sebe vzala roli manželky a matky. Je odhodlaná utéct od manžela a syna, ztratit své pohodlné ale svazující společenské postavení a čelit opovržení ze strany bývalých přátel. Její rozhodnutí jí ale spíš než nový začátek přináší deziluzi z opakujících se partnerských vzorců a z mělkosti štěstí, které poskytuje zaslepená honba za romantickými ideály.

Kontrast tragického osudu hlavní hrdinky tvoří příběh Konstantina Levina, pochybujícího a rozkolísaného venkovského šlechtice, který složitě hledá a nalézá své místo ve světě a smíření se životem takovým, jaký je a jeho snoubenky, zprvu naivní Kitty, jejichž láska vzniká namísto povrchního vzplanutí na postupném budování společných hodnot. Dramatizace poukazuje na pokrytectví individualistické společnosti, která se zaklíná morálkou, zatímco postrádá základní duchovní hodnoty a nedokáže přímočaře a srozumitelně komunikovat.

 

Klec bláznů

Jean Poiret

režie: Daniel Hrbek / Velký sál

premiéra 24. února 2024

Kultovní komedie s prvky drag show jako oslava svobody sebevyjádření.

Klec bláznů je název nočního podniku, v němž se schází všichni, kteří oslavují vnitřní bohyni v mužském těle. Ředitelem kabaretu a choreografem v jedné osobě je Georges a hlavní hvězdou programu je jeho životní partner Albin, který vystupuje pod uměleckým jménem Zaza. Dvojice mužů spolu žije již dvacet let a ve svobodomyslné společnosti jsou respektovaným párem. Nikdy nemuseli svoji identitu skrývat. Alespoň do chvíle než jim Georgesův syn oznámil své zásnuby. Dospívající Laurent se chystá oženit s dcerou poslance, jenž svou kariéru postavil na hlásání řádu, morálky a na ochraně tradiční rodiny. A budoucí tchán trvá na tom, že chce poznat rodinu svého nastávajícího zetě…

Dokáže pár skrývat svou identitu v zájmu milovaného syna vstříc společenským postojům populistického politika? Kultovní francouzská komedie zkoumá hranice nepodmíněné lásky, poodkrývá pokrytectví společnosti, jež vytrvale odmítá vše, s čím nemá osobní zkušenost, ale především je jevištní oslavou těch, kteří se nenechají svazovat společenskými konvencemi a odvažují se být sami sebou.

Štýrský-Toyen-Heisler

Martina Kinská

režie: Martina Kinská / Studio

premiéra 27. března 2024

 

Za propastmi v nás samých.

Komorní hra o nepatřičnosti v prostoru, čase i těle. Tři výrazné osobnosti předválečné avantgardy, tři nezaměnitelné osudy, a přece tolik společného, že to nemůže být náhoda.

Jediná noc na zlomu zimy a jara 1942, jediná noc v koupelně garsonky v Krásově ulici na Žižkově. Malířka Toyen zde skrývá mladého básníka židovského původu Jindřicha Heislera. Je jediným básníkem současné generace, kterého uznává dlouholetý blízký přítel Toyen – výtvarník Jindřich Štýrský. Ten je však už delší dobu vážně nemocný a tuší, že o čas v tzv. budoucnosti bojuje i on. Tam venku je tma, oni sevřeni v malém prostoru a v sobě příliš mnoho imaginace… Mezi prsty se přesýpá minulost, ve vodní hladině objevují se střepiny budoucnosti a z tmavých škvír vystupují horečnaté halucinace. Co ještě je realita a lze se s ní skutečně potýkat? Není lepší sen? A co se stane, když dojdete na jeho samou hranici?

Návrat Krále

Jakub Čermák

režie: Jakub Čermák / Velký sál

premiéra 25. května 2024

Když už nemůžeš, tak zpívej víc!

Původní písničkový retromuzikál zasazen do nedávné československé historie o emigraci fiktivního popového idolu na vysněný západ. Populární zpěvák Gabriel Král bydlí na ubytovně Pragokoncertu, jako mimořádně oblíbená osobnost – na rozdíl od jiných zpěváků a populárních umělců – smí požívat luxus malé dvougarsonky. Odsud obdivuje oslnivá vystoupení západních umělců a touží po tom zářit stejně jako oni – s barevnými dekoracemi, flitrovými kostýmy a půvabnými sboristkami na pozadí. Tento sen se zdá ale v československé realitě nedosažitelný. Umělec má odpovědnost vůči svému publiku a bezvýchodnost si žádá odvážný čin. Co byste byli ochotni obětovat pro umění vy?

Popový král Král mizí v zemích barevných televizorů, normalizační řád se propadá do chaosu. Šedivými ulicemi velkoměst bloudí dezorientované české ženy v úzkosti, že se jejich hudební bůh navždy odmlčel, na umělecké ubytovně propukne nelítostný boj o jeho osiřelý dvoupokojový byt a sám nebohý utečenec čelí v Mnichově útoku československých emigrantů, kteří jej chtějí využít pro své politické cíle.

Dilemata, napětí, filozofické otázky a spousta písniček.

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín