Návrat krále

Písničkový retro muzikál o božském zpěvákovi

Životní epizoda božského zpěváka, který se ze své socialistické vlasti vydal v 70. letech naplnit své sny do kapitalistické ciziny, inspirovala dramatika a režiséra Jakuba Čermáka k vytvoření nové inscenace napsané přímo pro Švandovo divadlo. Návrat krále nabízí výlet do minulosti, příběh nepravděpodobné lásky i tragikomickou bitvu o smysl umění. Premiéra písničkového retro muzikálu s momenty sarkasmu i dojetí bude 25. května ve Velkém sále Švandova divadla. Chytlavou hudbu včetně písní odkazujících k dobovým melodiím napsal Petr Marek, frontman kapely Midi Lidi. V titulní roli popového idolu Gabriela Krále se publiku představí Jan Mansfeld, jeho manažera Ládínka ztělesní Jakub Tvrdík, Generálního tajemníka hraje Luboš Veselý. Publikum se může těšit i na mnoho dalších plnokrevných postav ztvárněných jak členy smíchovského souboru, tak jeho neméně výraznými hosty.

Gabriel Král (Jan Mansfeld) je největší popovou hvězdou socialistického Československa. Hudba je mu vším a je právem přesvědčen, že svými písněmi vnáší do společnosti soulad a harmonii. Chce, aby jeho vystoupení byla dokonalá, proto od sebe a od okolí požaduje maximum. K tomu mu však v jeho chudé domovině leccos schází: kostýmy pošité flitry, barevné filtry do reflektorů nebo čistě zpívající Vokalistka (Nataša Bednářová). Královu odhodlání předvádět perfektní show brání vlažný postoj Ředitele státní agentury (Jan Grundman), nevůle Generálního tajemníka (Luboš Veselý) a také jeho vlastní zbabělost… Byť on sám to vidí jinak: „Nejsem zbabělec / Jsem utěšitel / Jsem konformita / Jsem apoštol konsenzu / Ovšem ve věci hudby / již odmítám přistupovat na kompromisy.“ Jednoho dne Gabriel Král zmizí. Konečně se ocitá v zemi, kde jsou vysněné věci dostupné! Žádají tu ale od něj vždy jen jednu píseň. A tou je píseň o hmyzu…

Příběh obskurní i zábavný

„Emigrantskou epizodu v kariéře popové hvězdy s andělským hlasem považuji za jeden z nejobskurnějších i nejzábavnějších příběhů, jaké si lze jen představit,“ říká autor hry a režisér Návratu krále Jakub Čermák. „Opustit své publikum a vlast kvůli blyštivému kostýmu, jenž ovšem našemu Gabrielu Královi, oddanému služebníkovi své hudby, přijde pro jeho práci zcela nepostradatelný, je myslím fascinující. Heroický, tragikomický i okouzlující zároveň,“ míní Čermák. Tvůrce považovaný za jednu z nejvýraznějších autorsko-režijních osobností současného českého divadla se tak v Návratu krále zamýšlí nad hledáním českého hrdiny, vztahu k celebritám a ve fiktivním příběhu si zlehka pohrává s odkazy na skutečné osoby, reálie a události.

V úloze Gabriela Krále vystoupí charismatický, múzicky nadaný Jan Mansfeld. V epickém díle však mnozí z hereček a herců ztvární hned několik rolí. Králova věrného přítele Ládínka, manažera v ČSSR hraje Jakub Tvrdík, který nedávno rozšířil soubor Švandova divadla. V roli funkcionářů se představí Luboš Veselý (Generální tajemník ad.) a Jan Grundman (Ředitel státní agentury, Zahraniční manažer).

V úloze ředitelovy manželky, jedné z Králových fanynek, uvidíme Annu Grundmanovou, ztělesňující i jiné pozoruhodné figury. Předsedkyni komise a další ženy ztvární Bohdana PavlíkováMarie Štípková se převtělí v socialistickou Kadeřnici se zvláštním posláním i Německou ženu s buldočkem, Královu nekompromisní obdivovatelku. Podobně Andrea Buršová bude Zakázanou zpěvačkou nadanou vizionářskými schopnostmi i Německou ženou s pudlem. Gabrielovým konkurentem, který touží po turné po Polsku a Pobaltí, se stane Matěj Anděl. V roli protekčně dosazené Vokalistky uvidíme Natašu Bednářovou, která se dále promění v Socialistickou ženu a Zpěvačku v emigraci.

Mezi emigranty zaujme Marek Frňka, už téměř stálý host Švandova divadla, coby zpěvák protestsongů, spolupracovník zahraniční rozhlasové stanice. V plejádě českých „odpadlíků“ žijících na Západě je výraznou postavou rovněž dojemný, životem unavený Dirigent v podání Miroslava Hrušky, jehož uvidíme též jako Zvukaře. V inscenaci se dále objeví dvě studentky Pražské konzervatoře Štěpánka Pečenková a Natálie Hejlová a členky Hereckého studia Tvůrčího domu Elišky Peškové.

Fikce inspirovaná realitou

„Od začátku jsme chtěli, aby Jakub Čermák napsal text přímo pro náš soubor; zprvu jsme zvažovali jeho autorskou – a tím pádem velmi výraznou – adaptaci nějakého klasického titulu, ale nakonec jsme se rozhodli požádat jej přímo o původní text,“ říká o vzniku inscenace dramaturgyně Martina Kinská. „Po ohledávání různých témat přišel impulz od Martina Františáka, uměleckého šéfa Švandova divadla. Navrhl zabývat se socialistickým popem a toto panoptikum rozšířit o obecnější téma. Jakub Čermák v textu o Gabrielu Královi zvolil důvtipnou formu kombinace písní s promluvami ve stylu rakouského dramatika Thomase Bernharda. Postavy tak hovoří vytříbenou, expresivní a rytmizovanou řečí, často zacyklenou ve vlastních myšlenkách a floskulích. Kombinace „vysokého“ a „nízkého“ tak dává hře další naléhavost a napětí,“ uvádí Kinská. „Text je ponejvíce fikcí a je vzdáleně inspirován kombinací reálných motivů. Vyvolává úsměv, na jehož konci nám ale možná dosti zatrne,“ dodává dramaturgyně.

Lesk a bída pop music

„Význam pop music linoucí se z rádia a televize v 60. až 80. letech nechceme v inscenaci zlehčovat, byť nám dnes tyto písně připadají mnohdy legrační: jsou však hluboko uložené v paměti několika generací a ať chceme nebo ne, zůstávají součástí naší identity. Bachovu symfonii si těžko můžeme jen tak zabroukat,“ vysvětluje Jakub Čermák. V Návratu krále tak publiku nabízí guilty pleasure (provinilé potěšení) z poslechu právě tohoto druhu muziky.

V tom Čermákovi vyšel vstříc osobitý hudebník a performer Petr Marek, frontman elektropopové kapely Midi lidi. Autor původně složené hudby (a v případě písní rovněž autor textů) protkal inscenaci jímavými songy i skladbami schopnými rozproudit publiku krev v žilách. Nechybí ani stěžejní píseň o hmyzu a vzorový západoněmecký hit.

Uniformita a individualismus

Scénu a kostýmy v socialistickém Československu a na vysněném Západě společně vytvořily Pavlína Chroňáková a Martina Zwyrtek, obě patří mezi stálé Čermákovy spolupracovnice. „Jejich koncepce pro socialistický stát pracuje s uniformitou, ale také s obrazem toho, jak by to mohlo – v ideální, leč utopistické vizi – v takové zemi vypadat. Volí k tomu paletu několika pastelových barev, které však neoklamou stísněný prostor, “ popisuje dramaturgyně Martina Kinská. Prostor Západu plného lákavých možností připomíná tak trochu jinou planetu. Využívá efektu nekonečného světelného horizontu a mnoha barev. „Vypjatý individualismus se projevuje mimo jiné v oblečení, včetně oněch Gabrielových vytoužených flitrů. Bohatá kapitalistická země nabízí také dostatek toaletního papíru,“ naznačuje Kinská.

Důležitou součástí Gabrielových show a vystoupení jeho kolegů v Československu a Německé spolkové republice jsou choreografie. V inscenaci se jich ujal Marek Svobodník.

Završení sezóny 2023/2024

Návrat krále završující letošní sezónu ve Švandově divadle tak navazuje na dramaturgickou linii uvádění autorských inscenací talentovaných českých tvůrců. Titul s hudebními vystoupeními současně doplňuje žánrovou skladbu současného repertoáru. „Retro muzikál s popovými melodiemi nabízí publiku podívanou a zábavu, v Návratu krále jde však zároveň o generační výpověď. Vyjadřuje se mimo jiné k tématu českého hrdinství a vznáší otázku, co vlastně drží naši společnost pohromadě. Může tím tmelem být ještě pop music nebo něco jiného? Skrze lehkost a nadhled se tak i nadále dotýkáme vážných věcí,“ uzavírá Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla.

Premiéra Návratu krále se uskuteční 25. května 2024 ve Velkém sále, nejbližší volné reprízy jsou naplánovány na 27. a 31. května, 17. a 21. června 2024

Magdalena Bičíková, Richard Moučka

pro Taneční magazín

Odvážná sezóna ve Švandově divadle

Anna Karenina, Klec bláznů, sólo pro Marii Štípkovou i nevšední spolubydlení Toyen

Anna Karenina, Klec bláznů, retro muzikál o božském pop-idolu, sólo pro Marií Štípkovou i nová česká hra o nevšedním spolubydlení malířky Toyen. Švandovo divadlo chystá odvážnou sezónu 2023/2024

V sezóně 2023/2024 chystá pražské Švandovo divadlo na Smíchově celkem pět premiér, z toho tři ve Velkém sále a dvě ve Studiu. „Myslím, že sezóna 23/24 by mohla být sezónou odvahy,“ shrnuje chystané novinky Martin Františák, umělecký šéf smíchovské scény.  U zvolených titulů zdůrazňuje nutnost vyjádřit se k realitě a zaujmout k ní postoj. „Odvážný, konfliktní nebo i smířlivý postoj – před realitou se už ale v davu příliš neukryjeme. Tímto je před námi sezóna nových horizontů, ke kterým se nedobereme bez pokusu přesáhnout sami sebe,“ říká Martin Františák.

Podzimní událostí bude u Švandů adaptace klasického románu Anna Karenina. Premiéra ve Velkém sále se uskuteční 4. listopadu právě ve Františákově režii. V sále pro 300 diváků uvidí publikum také Klec bláznů režiséra Daniela Hrbka, ředitele Švandova divadla. Kultovní francouzská komedie s prvky drag show nabídne publiku příběh, jenž je oslavou svobody sebevyjádření. Premiéra bude 24. února 2024. Od 25. května příštího roku Velký sál poprvé rozezní nový písničkový retro muzikál Návrat Krále. Jeho autor a režisér Jakub Čermák v něm vylíčí emigraci fiktivního popového idolu na vysněný Západ…

Přitažlivé novinky nabídne publiku i Studio Švandova divadla. V režii Lucie Ferenzové se zde 7. října uskuteční premiéra titulu Na první pohled. Monodrama Suzie Miller ověnčené Cenou Laurence Oliviera za nejlepší hru roku 2022 bude mimořádnou hereckou příležitostí pro Marii Štípkovou, stálici smíchovského souboru. Těšit se můžeme také na novou českou hru autorky a režisérky Martiny Kinské vyprávějící o nesnadném soužití tří osobností předválečné avantgardy – malířky Marie Čermínové čili Toyen, výtvarníka Jindřicha Štýrského a mladého židovského básníka Jindřicha Heislera. Premiéra komorní inscenace věnovaná nepatřičnosti v prostoru, čase i těle bude 27. března 2024.

Ke stálým členů hereckého souboru Švandova divadla přibude Jakub Tvrdík přicházející z královéhradeckého Klicperova divadla.

Klíč k novému dramaturgickému plánu? Celý svazek!

A podle jakého klíče k vytvoření dramaturgickému plánu sezóny 2023/2024 u Švandů přistoupili? „Klíč k dramaturgickému plánu není jeden, je jich celý svazek. Začíná to režiséry a tématy. Ale to nejdůležitější je pozorovat svět. Byť to zní banálně,“ vysvětluje umělecký šéf divadla Martin Františák. Důležité je podle něj „mluvit s lidmi, mezi sebou, sledovat novinky dramatických textů, ale i novinky v bulváru, anebo na malém dvorečku ve squatu. Každý přinášíme něco směrem k tématu. A hledáme dramata, která na otázky, věřím, nabízejí řešení.“

„Člověk ve společnosti hledá právo, člověk v krajině hledá božský smysl,“ pokračuje Františák. „Zatímco jedna žena skočí pod vlak, „idiot české hudby“ chce být milován, ale neví, kde a kým více, jiná žena hledá ženu a muže a nejvíce výtvarné umění,“ přibližuje ve zkratce některé z plánovaných novinek.

Divadlo jako duševní chemie podobná destilaci meruněk

Za nejpodstatnější považuje Martin Františák soubor, který se vyjadřuje sebevědomým a kreativním dialogem výrazných osobností „Na divadelních prknech mají stát takoví umělci, v takových textech, pod takovým vedením, které a kteří mají dar témata řemeslně a s charismatem uhrančivě předat divákům. A také lidé, kteří mají vlastní témata. Za tím je dřina, ambice, dialog, ale také úspěchy či neúspěchy,“ uvádí Františák, pod jehož uměleckým vedením prožívá Švandovo divadlo šťastnou éru kladných kritických ohlasů, dobré tvůrčí atmosféry i vyprodaných představení.

„Upřímně bych pozval diváky do Švandova divadla na vše! Je z čeho vybírat a bude tomu tak i v příští sezóně,“ je přesvědčen Martin Františák. „A co se týká navazování na dřívější etapy – věřím v kontinuitu. Je dobré vzít to dobré z toho, co bylo, a poté pracovat dál na nových cílech a snech. Divadlo tak vnímám spíše jako duševní chemii. Podobnou možná destilaci trnkových, anebo meruňkových plodů. Méně divadlo vnímám jako dřevorubectví. Ale i to k práci v krajině příběhu patří,“ připouští umělecký šéf divadla.

„Rád bych, abychom ve Švandově divadle v budoucnu uvedli ve světové premiéře text světové dramatičky, anebo dramatika. Jednali jsme zcela konkrétně s irskou dramatičkou Marinou Carr. Bohužel covid vše termínově rozladil, ale nevzdáváme to,“ uzavírá Martin Františák.

www.svandovodivadlo.cz

 

Premiéry Švandova divadla v sezóně 2023/2024

Na první pohled

Suzie Miller

režie: Lucie Ferenzová / Studio

premiéra 7. října 2023

 

Strhující zpověď ženy o hledání spravedlnosti v soudním systému.

 

Monodrama ověnčené Cenou Laurence Oliviera za nejlepší hru roku 2022 přináší mimořádnou hereckou příležitost pro Marii Štípkovou. Strhující zpověď obhájkyně Tessy Ensler se zaměřuje na to, jak moc se může lišit subjektivní zkušenost s tím, co považuje za skutečnost justice. Hlavní postava nechává nahlédnout do taktiky a techniky kladení otázek, jež vedou k ospravedlnění mužů nařčených ze znásilnění. První polovina dramatu je dynamickým soudním dramatem, které připomíná dokonale odsýpající sportovní zápas, druhá polovina je naléhavou osobní zpovědí ženy, jíž ke změně perspektivy přispěla skutečnost, že se sama stala obětí znásilnění. Na první pohled diváky zavede do srdce ženy, v němž se střetávají emoce a zkušenosti s pravidly hry.

Švandovo divadlo uvede kontroverzní, avšak v zahraničí divácky velice úspěšný titul, v české premiéře rok od premiéry v londýnském Divadle Harolda Pintera. Na repertoáru studiové scény se jedná o další titul, jenž se nezdráhá vyjadřovat k nejednoznačným a palčivým tématům současného společenského diskursu.

 

Anna Karenina

Lev Nikolajevič Tolstoj, Martin Františák, Marie Nováková

režie: Martin Františák / Velký sál

premiéra 4. listopadu 2023

Adaptace klasického románu vypráví příběh vdané ženy, která se kvůli nově nalezené vášni rozhodla opustit svůj konformní život. Anna Karenina při setkání s důstojníkem Vronským objevuje své mládí, jež byla nucena předčasně opustit, když na sebe vzala roli manželky a matky. Je odhodlaná utéct od manžela a syna, ztratit své pohodlné ale svazující společenské postavení a čelit opovržení ze strany bývalých přátel. Její rozhodnutí jí ale spíš než nový začátek přináší deziluzi z opakujících se partnerských vzorců a z mělkosti štěstí, které poskytuje zaslepená honba za romantickými ideály.

Kontrast tragického osudu hlavní hrdinky tvoří příběh Konstantina Levina, pochybujícího a rozkolísaného venkovského šlechtice, který složitě hledá a nalézá své místo ve světě a smíření se životem takovým, jaký je a jeho snoubenky, zprvu naivní Kitty, jejichž láska vzniká namísto povrchního vzplanutí na postupném budování společných hodnot. Dramatizace poukazuje na pokrytectví individualistické společnosti, která se zaklíná morálkou, zatímco postrádá základní duchovní hodnoty a nedokáže přímočaře a srozumitelně komunikovat.

 

Klec bláznů

Jean Poiret

režie: Daniel Hrbek / Velký sál

premiéra 24. února 2024

Kultovní komedie s prvky drag show jako oslava svobody sebevyjádření.

Klec bláznů je název nočního podniku, v němž se schází všichni, kteří oslavují vnitřní bohyni v mužském těle. Ředitelem kabaretu a choreografem v jedné osobě je Georges a hlavní hvězdou programu je jeho životní partner Albin, který vystupuje pod uměleckým jménem Zaza. Dvojice mužů spolu žije již dvacet let a ve svobodomyslné společnosti jsou respektovaným párem. Nikdy nemuseli svoji identitu skrývat. Alespoň do chvíle než jim Georgesův syn oznámil své zásnuby. Dospívající Laurent se chystá oženit s dcerou poslance, jenž svou kariéru postavil na hlásání řádu, morálky a na ochraně tradiční rodiny. A budoucí tchán trvá na tom, že chce poznat rodinu svého nastávajícího zetě…

Dokáže pár skrývat svou identitu v zájmu milovaného syna vstříc společenským postojům populistického politika? Kultovní francouzská komedie zkoumá hranice nepodmíněné lásky, poodkrývá pokrytectví společnosti, jež vytrvale odmítá vše, s čím nemá osobní zkušenost, ale především je jevištní oslavou těch, kteří se nenechají svazovat společenskými konvencemi a odvažují se být sami sebou.

Štýrský-Toyen-Heisler

Martina Kinská

režie: Martina Kinská / Studio

premiéra 27. března 2024

 

Za propastmi v nás samých.

Komorní hra o nepatřičnosti v prostoru, čase i těle. Tři výrazné osobnosti předválečné avantgardy, tři nezaměnitelné osudy, a přece tolik společného, že to nemůže být náhoda.

Jediná noc na zlomu zimy a jara 1942, jediná noc v koupelně garsonky v Krásově ulici na Žižkově. Malířka Toyen zde skrývá mladého básníka židovského původu Jindřicha Heislera. Je jediným básníkem současné generace, kterého uznává dlouholetý blízký přítel Toyen – výtvarník Jindřich Štýrský. Ten je však už delší dobu vážně nemocný a tuší, že o čas v tzv. budoucnosti bojuje i on. Tam venku je tma, oni sevřeni v malém prostoru a v sobě příliš mnoho imaginace… Mezi prsty se přesýpá minulost, ve vodní hladině objevují se střepiny budoucnosti a z tmavých škvír vystupují horečnaté halucinace. Co ještě je realita a lze se s ní skutečně potýkat? Není lepší sen? A co se stane, když dojdete na jeho samou hranici?

Návrat Krále

Jakub Čermák

režie: Jakub Čermák / Velký sál

premiéra 25. května 2024

Když už nemůžeš, tak zpívej víc!

Původní písničkový retromuzikál zasazen do nedávné československé historie o emigraci fiktivního popového idolu na vysněný západ. Populární zpěvák Gabriel Král bydlí na ubytovně Pragokoncertu, jako mimořádně oblíbená osobnost – na rozdíl od jiných zpěváků a populárních umělců – smí požívat luxus malé dvougarsonky. Odsud obdivuje oslnivá vystoupení západních umělců a touží po tom zářit stejně jako oni – s barevnými dekoracemi, flitrovými kostýmy a půvabnými sboristkami na pozadí. Tento sen se zdá ale v československé realitě nedosažitelný. Umělec má odpovědnost vůči svému publiku a bezvýchodnost si žádá odvážný čin. Co byste byli ochotni obětovat pro umění vy?

Popový král Král mizí v zemích barevných televizorů, normalizační řád se propadá do chaosu. Šedivými ulicemi velkoměst bloudí dezorientované české ženy v úzkosti, že se jejich hudební bůh navždy odmlčel, na umělecké ubytovně propukne nelítostný boj o jeho osiřelý dvoupokojový byt a sám nebohý utečenec čelí v Mnichově útoku československých emigrantů, kteří jej chtějí využít pro své politické cíle.

Dilemata, napětí, filozofické otázky a spousta písniček.

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Ostravská divadelní Továrna na sny rozjíždí druhou vlnu prodeje vstupenek

15. ročník festivalu Dream Factory

Patnáctý ročník divadelního festivalu Dream Factory Ostrava odstartuje ve čtvrtek 25. května a během deseti dní představí to nejzajímavější z tuzemských divadelních počinů, doplněné také o zahraniční hosty. Hlavní program bezpochyby uspokojí fanoušky klasické činohry založené především na vynikajících hereckých výkonech, ale nezapomíná ani na odvážnější divadelní fajnšmekry, kterým nabídne alternativnější zážitky z československé nezávislé scény.

O festival je každoročně velký zájem, z čehož máme nesmírnou radost, ale to, co se stalo při spuštění prodeje letos, jsme nečekali ani v našich nejdivočejších snech. Vstupenky na představení Dejvického divadla Fifty byly kompletně pryč do dvou minut od zahájení předprodeje,” uvádí ředitel festivalu Tomáš Suchánek a dodává: „Věrní festivaloví snílci vzali útokem i mnohá další představení. Taková lavina zájmu překvapila i nás samotné. O to víc nás těší, že záštitu nad jubilejním 15. ročníkem převzal právě Ivan Trojan.” Zájemci, kteří snad v lovu vstupenek nebyli úspěšní na první pokus, nemusí truchlit, protože ve středu 3. května v 15 hodin uvolní pořadatelé zpět do prodeje nevyzvednuté rezervace a akreditační vstupenky. Kompletní program 15. ročníku najdou diváci na www.dfov.cz.

Festivalová dramaturgie se mimo ústřední téma, které letos zní Blízko od sebe, také každoročně zaměřuje na vybranou osobnost českého divadla, s níž chce ostravské publikum komplexněji seznámit. Tímto výrazným umělcem se letos stal režisér Jakub Čermák a během zahajovacího víkendu mohou diváci poznat tvorbu režisérova uměleckého gangu Depresivní děti touží po penězích na tři způsoby. O páteční předehru se postará projekce záznamu online inscenace (memento) MOR v kinosále DK Poklad, která vznikla ještě v pro divadlo nepříznivých pandemických dobách. Po Moru bude v sobotu 27. května následovat nekompromisně krutá, a přesto místy až dojemná groteska Očistec si zaslouží každý, ve které exceluje Zuzana Bydžovská v roli stárnoucího prezidenta. „Jakkoli by se mohlo zdát, že účinek politické satiry o dnes již bývalém prezidentovi může být už dávno passé, hra samotná se dotýká mnohem hlubších věcí, než jen konkrétních skandálů jistých osobností, což dokazuje i 3. místo v mezinárodní dramatické soutěži Nová drama 2022. Výsostnou předností této velmi trefně nekorektní inscenace jsou navíc skvostné herecké výkony,” doplňuje dramaturgyně Sylvie Vůjtková. Krom fantastické Zuzany Bydžovské v hlavní roli se můžete těšit na Vandu Hybnerovou coby zoufale nešťastnou, a přesto stále milující prezidentovu manželku, nebo na Daniela Krejčíka představujícího až dojemně oddaného mluvčího. Na problematické (nejen rodinné) vztahy v nejvyšších patrech politiky naváže inscenace Kdo zabil mého otce. Jevištní adaptace slavné francouzské literární zpovědi Édouarda Louise odkrývá vztah, do kterého patří stejným dílem vzájemné zraňování, neporozumění, vztek i láska. Jak ve světě plném chlapské pýchy, tvrdosti a strachu projevit cit, vám ukáže Daniel Krejčík v hlavní roli v neděli 28. května.

Témata jako nepochopení a netolerance se prolínají i dalšími inscenacemi hlavního programu. Vykouření Divadla Husa na provázku reaguje na události kolem skandálního uvedení hry režiséra Olivera Frljiće, kdy příznivci politického hnutí Slušní lidé vtrhli na jeviště a přerušili dle jejich názoru nevhodné představení. Režisér Jiří Havelka však nehraje o této ojedinělé události, ale bere si ji jako východisko, které mu slouží k vytvoření nesmírně hravého a místy dost bizarního, a přesto neskutečně výmluvného obrazu lidské omezenosti. Režisérka Daniela Špinar si ke své výpovědi zas propůjčila archetypální příběh Rusalky, který přetvořila ve zneklidňující drama lidské identity. O tom, jak je někdy těžké přiznat si, kdo jsem, a někdy zas respektovat to, čím chtějí být druzí, bude vyprávět inscenace Divadla Letí hladní vodina: Rusalka. Současnou adaptaci staršího příběhu představí také další pražské nezávislé divadlo Lachende Bestien. Novela Heinricha von Kleista vypráví příběh muže, kterému se stane křivda, a když mu v jeho boji za spravedlnost legální prostředky nestačí, uchýlí se k násilí. Michal Hába a Šimon Spišák v Kohlhaasovi nenabízí pouze novou interpretaci, ale autorský komentář, který si s předlohou hravě a poučeně pohrává. Obdobně svobodný autorský přístup ke klasické látce zvolil i Lukáš Brutovský ve své Iokasté. Tato současná adaptace je totiž pokusem o feministickou odplatu na tomto mýtu. Zatímco v antice stála královna Iokasté vždy na okraji zájmu mužů (jak divadelních postav, tak autorů) a mlčky trpěla, tentokrát se konečně dostává ke slovu a má toho hodně co říct. Jak daleko je od mýtu k #metoo? To se dozvíte v československé koprodukční inscenaci Městských divadel pražských a Slovenského komorního divadla Martin.

Ještě než dojde k samotnému zahájení 15. ročníku Dream Factory Ostrava, mohou se nedočkaví snílci na festival naladit návštěvou výstavy ve foyeru Nové radnice v Ostravě. Fotografická výstava DF / Dospívající festival Dream Factory k příležitosti festivalového jubilea je dílem fotografa Lukáše Horkého, který Továrnu na sny dokumentuje prakticky od samých začátků, a přístupná bude od 2. do 31. května během otvírací doby radniční věže.

Fotografická výstava není jediným nedivadelním bonusem letošního ročníku, bohatý doprovodný program čítá i promítání, koncerty nebo besedy. Např. od čtvrtka 25. do soboty 27. května se v rámci Dream Factory můžete vydat do herny virtuální reality, kde na vlastní oči (i prostřednictvím dalších smyslů) můžete okusit svět člověka s depresí díky animovanému VR filmu Tmání — jedná se o skutečně unikátní zážitek přístupný všem od 13 let. Další filmovou podívanou, tentokrát již s živými herci a netradičně divadelním přístupem, nabídne Idiot z produkce Činohry Národního divadla a obdobné spojení divadelně-filmového přístupu nabídnou i Depresivní děti a jejich (memento) MOR. Něžnými i divokými tóny oblaží posluchače talentovaná violoncellistka Terezie Kovalová na koncertě ve Staré aréně a muzikantský um předvedou herci Divadla Na zábradlí jako přídavek k představení Medvěd s motorovou pilou. Herci Dejvického divadla zas spojí síly s šéfredaktorem týdeníku Respekt Erikem Taberym a budou mluvit spolu, ale především s vámi o stavu naší společnosti, její nedávné historii a také o výhledech do budoucna v rámci besedy Mluvme spolu, která se uskuteční v Centru PANT. A v kavárně Staré arény se ke slovu dostanou režisérka Daniela Špinar, hudebnice Terezie Kovalová, sociolog Karel Pavlica a doktorandka genderových studií Michaela Dudová. Beseda nazvaná Blízko od sebe je inspirována stejnojmenným tématem letošního ročníku a budeme se v ní snažit dobrat toho, jak jsme na tom jako společnost, ale i jako jedinci se (sebe)přijetím a (ne)porozuměním.

Vstupenky na festivalová představení zakoupíte online na webu www.dfov.cz nebo v pokladně Divadla Petra Bezruče.

Lucie Sembolová

pro Taneční magazín

Dream Factory Ostrava se letos zaměří na sbližování

Divadelní festival již popatnácté

Největší činoherní festival na severní Moravě, kterému se daří okouzlovat Ostravu a blízké okolí těmi nejzářivějšími, ale i nejdivočejšími divadelními sny, se vrací již popatnácté. Během deseti dní od 25. května do 3. června nabídne přes třicet divadelních představení nejen v divadelních sálech, ale i v prostorách galerie, ateliéru a dalších místech, kde by člověk běžně na divadlo nenarazil. 

Blízko od sebe. Protimluv, nebo žitá realita? V zásadě obojí, ale především se toto spojení stalo hlavním dramaturgickým východiskem letošního programu. „Fyzická vzdálenost se v posledních letech stala naprosto zásadní, protože člověku mohla zachránit i život. Je to však vzdálenost metaforická a spolu s ní pomyslné příkopy a barikády, které určují, jak zvládneme přežít jako společnost. A právě jejích podobami a překonáváním se budeme během festivalu zabývat. Proč nás i v roce 2023 rozdělují pohlaví, generace, politická přesvědčení, sociální zázemí a spousta dalších věcí? Copak nemůžeme souznít jen proto, že nemáme mnoho společného? Inscenace, které během 15. ročníku představíme, jsou také naprosto rozdílné, ať už jde o žánr, herecký a režijní styl, poezii, krutost nebo nadhled… a přece je všechny spojuje snaha o nalezení cesty k sobě samému, k těm nejbližším, ale i ke světu kolem nás,” přibližuje téma 15. ročníku dramaturgyně festivalu Sylvie Vůjtková.

Festival odstartuje v Porubě, kde od čtvrtka 25. do soboty 27. května svým programem obsadí nejen nově zrekonstruovaný Dům kultury Poklad, ale i přilehlé okolí. O slavnostní zahájení se letos postará Divadlo F. X. Šaldy Liberec s oceňovanou životopisnou groteskou BurianInscenace Tomáše Dianišky na našem festivalu už prakticky zdomácněly. V minulém ročníku diváky zasáhlo jeho 294 statečných, letos se mohou těšit na krále komiků ve ztvárnění držitelky Ceny Thálie Veroniky Korytářové, která právě v Ostravě započala svou hereckou dráhu studiem na Janáčkově konzervatoři,“ uvádí ředitel festivalu Tomáš Suchánek.

Tentokrát se ostravské publikum bude moct důkladněji sblížit zejména s nezávislým uměleckým gangem Depresivní děti touží po penězích a s tvorbou jejich režiséra Jakuba Čermáka. Nekompromisně krutá a zároveň místy až dojemná groteska Očistec si zaslouží každý, ve které exceluje Zuzana Bydžovská v roli stárnoucího prezidenta, bude uvedena v porubském Pokladu a intimní zpověď o komplikovaném vztahu otce a syna Kdo zabil mého otce v hlavní roli s Danielem Krejčíkem se odehraje v Komorní scéně Aréna. Představí se také brněnská Husa na provázku se svým zběsile očistným scénickým obřadem Vykouření, anatomicky nekorektní rocková show Hedwig a její Angry Inch a improvizační skupina My kluci, co spolu chodíme, od nichž je možné čekat naprosto cokoli, protože jejich zálibě v absurdních situacích a obrazech se jen tak někdo nevyrovná.

Od neděle 28. května až do soboty 3. června se program přesune do centra Ostravy a zavede diváky nejen na velká jeviště a do klubových divadelních scén, ale nabídne jim i návštěvu Fotografické galerie Antikvariátu Fiducia a foyer Nové radnice.

Jedním z diváckých lákadel bude jistě nejnovější inscenace Dejvického divadla Fifty. V roli padesátiletého cynika, který nepřestává snít, se představí Ivan Trojan, který za svůj herecký výkon nedávno obdržel Cenu divadelní kritiky a nad letošním festivalem převzal uměleckou záštitu. Je pro nás velkou ctí a radostí, že se tváří jubilejního ročníku stal právě Ivan Trojan. Krásně do sebe zapadá i to, že je členem souboru Dejvického divadla, které ostravskou továrnu na sny navštěvuje pravidelně, a to už od historicky prvního ročníku,” dodává ředitel festivalu Tomáš Suchánek.

Divadlo Na zábradlí, které se také řadí mezi festivalové stálice, přiveze bizarní severskou grotesku Medvěd s motorovou pilou do Divadla Petra Bezruče a Komorní scénu Aréna naopak obsadí nezávislé soubory: po Depresivních dětech převezmou štafetu Lachende Bestien s radikálně hravým Kohlhaasem a nezávislý trojboj završí Divadlo Letí s razantní adaptací klasického příběhu hladní vodina: Rusalka v režii Daniely Špinar. Do Divadla loutek zavítá americká klasika Kočka na rozpálené plechové střeše v provedení Činoherního klubu a následovat ji bude moderní verze klasického mýtu o toxické maskulinitě. Za feministickou odplatou královny Iokasté stojí Slovenské komorné divadlo Martin společně s Městskými divadly pražskými a těšit se můžete na střet antiky se současností, mýtu s #metoo a slovenštiny s češtinou. Obdobné československé spojení nabídne také intimní site-specific stolní hra Dobšinský*ako som sa stal*, která je určená pro pouhých 16 diváků. Slavnostního zakončení 15. ročníku se pak v sobotu 3. června ujmou Městská divadla pražská se strhující současnou adaptací hry F. G. Lorcy Yerma.

Hlavní program doplní soutěžní přehlídka Student Factory, která představí práce studentů vysokých uměleckých škol nejen od nás, ale i ze Slovenska, Polska a Maďarska. Chybět nebude ani místní produkce v podobě Ostravské sekce a bohatý doprovodný program, jehož součástí budou projekce, besedy, diskuse po představení a koncerty, a dokonce i unikátní výlet do virtuální reality! Kompletní program 15. ročníku festivalu najdete na www.dfov.cz.

Předprodej vstupenek na festivalová představení zahajujeme ve středu 5. dubna. Vstupenky na všechna festivalová představení můžete zakoupit online nebo na pokladně Divadla Petra Bezruče. Vstupenky na představení v Porubě lze zakoupit také na pokladně DK Poklad a vstupenky na představení Dejvického divadla Fifty rovněž zakoupíte v předprodeji Národního divadla moravskoslezského.

15. ročník divadelního festivalu Dream Factory Ostrava se uskutečňuje pod záštitou ministra kultury Martina Baxy, primátora Statutárního města Ostravy Tomáše Macury a hejtman Moravskoslezského kraje Iva Vondráka a je realizován za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Statutárního města Ostravy a Moravskoslezského kraje. Hlavním mediálním partnerem 15. ročníku je Česká televize. Děkujeme. Pořadatelem festivalu je Dream Factory Ostrava, z.s. 

Lucie Sembolová
pro Taneční magazín|