Kde domov můj?

Jevištní podcast 5:59 na scéně uvádí svůj druhý díl

Kde domov můj? Premiéra druhého dílu jevištního podcastu 5:59 na scéně proběhne 20. a 22. března a ožijí v něm příběhy, které opouští domov, aby se zase vrátily zpět.

 

Vršovická kulturní křižovatka ve spolupráci se serverem Seznam Zprávy uvádí další díl experimentu 5:59 na scéně, který kombinuje žurnalistiku a živé umění. Jevištní formát stejnojmenného podcastu vzniká pod moderátorskou supervizí hvězdy českého podcastového nebe Lenky Kabrhelové a jejího dvorního sound designéra Martina Hůly. V této jedinečné události ožívají příběhy za doprovodu videa a hudby. Druhý díl 5:59 na scéně bude mít premiéru 20. a 22. března ve Vzletu a zastřeší ho otázka, kterou všichni dobře známe: Kde domov můj? 

 

V čem bude druhý díl jiný okomentovala dramaturgyně Marta Ljubková: „Čekají nás nové příběhy, nová témata a druhého vydání se chopil nový režisér, takže celé je to úplně nové. Naopak nás čeká ‚stará‘ Lenka Kabrhelová, ‚starý‘ Martin Hůla a ‚stará‘ chuť vyprávět příběhy. Nehledáme závratná divadelní kouzla, ale prohlubujeme svoje zkušenosti s formátem jevištního podcastu. Improvizujeme a necháváme se víc vést slovem, ne nutně obrazem, jak jsme na to v divadle zvyklí.”  

Kromě Martina Hůly si novinářka Lenka Kabrhelová pozvala nové hosty, kteří budou vyprávět své příběhy. Režie koprodukčního projektu Petra Prokopa z Divadla Vosto5 a Vzletu se tentokrát zhostí režisér Štěpán Gajdoš. Ten ve své autorské tvorbě zkoumá nová média například formou interaktivního audiowalku nebo zapojením umělé inteligence v site specific inscenacích. Co přivedlo tvůrčí tým k leitmotivu druhého dílu jevištního podcastu, doplňuje Marta Ljubková: „Kde domov můj? Na téhle písničce je skvělé všechno – její původ, slova anebo současné společenské využití. V prvním díle jsme zkoumali veřejný prostor, tentokrát se díváme na to, co je doma, ale taky, co pro koho tohle ‚doma‘ znamená. Něco jiného pro námezdního dělníka v Indii, něco jiného pro světoběžníka Friče v minulém století a něco úplně jiného pro kořistníka v Lánské oboře.”  

A právě investigativní novinář z redakce Seznam Zpráv Lukáš Valášek divákům představí svá zjištění v kauze Lánské obory a jejich hlavních protagonistů. Valášek za odhalení podezřelých zakázek v Lánech získal v roce 2021 Novinářskou cenu, podílí se na rozkrývání čínského vlivu v Česku nebo odhalování prokremelských obchodníků se strachem. Indolog a politolog z Filozofického ústavu Akademie věd Jiří Krejčík vezme návštěvníky na jízdu po nádražích napříč Indií. Spisovatelka Yvonna Fričová nám ve fotografiích představí osud českého etnografa, cestovatele a novináře Alberto Vojtěcha Friče, který svou první cestu do Brazílie podnikl již v roce 1901. Spanilou jízdu zlaté busty prvního československého prezidenta vlakem odvypráví režisér a dramaturg Divadla Na zábradlí Petr Erbes.

„Mám rád, když se díky projektům, na kterých spolupracuji, setkám s novými zajímavými lidmi. V tomhle případě je to ještě umocněno tím, že hosté pochází jak z divadelního, tak novinářského, literárního nebo vědeckého prostředí. Baví mě, když se divadlo prolíná do jiných médií. Nemluvím jen o kombinaci s podcastem, ale také filmem, protože pracujeme mimo jiné s principem živého snímání. A myslím, že se to prolínání netýká jenom formátu samotného, ale prosakuje až do hlediště, kde se v jeden večer může setkat jak skupina divadelních nadšenců, tak vášnivých fanoušků podcastů,” uzavírá režisér Štěpán Gajdoš.

5:59 na scéně  je zážitek s přesahem, který u nás nemá obdoby. Nenechte si ujít druhý díl ‚oživlého časopisu‘, v němž jednotlivé články dostávají scénickou podobu. Dokonalou žánrovou a mediální fúzi si můžete vychutnat 20. a 22. března ve vršovickém Vzletu.

 

Vstupenky na 5:59 na scéně II koupíte na www.vzlet.cz nebo vždy 60 minut před začátkem akce na pokladně Vzletu, kterou najdete ve velkém foyer v prvním patře na adrese Holandská 669/1 – Vršovice. Platit můžete v hotovosti nebo kartou.

Lucie Kecová 

 

Festival Letní Letná vydává podcast o novém cirkusu

Představí se akrobaté, producenti i členové týmu festivalu

Již 19 let je hlavním cílem festivalu Letní Letná rozvíjet nový cirkus a předávat divákům kouzlo tohoto žánru. A proto organizátoři festivalu přicházejí s Letní Letná podcastem, který ve svých epizodách představí akrobaty, producenty a různé členy týmu festivalu i jiných českých projektů, které spojuje láska k novému cirkusu. K poslechu je všem zdarma na Spotify nebo Apple podcasts.

Hosty prvních dvou dílů jsou Jiří Turek (Letní Letná) a Petr Forman (Aréna), dva ředitelé novocirkusových festivalů, a Petr Král, divadelní kritik a publicista.

V první epizodě si Jiří Turek a Petr Forman povídají s moderátorkou podcastu Veronikou Štefanovou o tom, co hraje nejdůležitější roli při výběru představení pro jejich festivaly. S jakými obtížemi se musí potýkat, když chtějí každý rok vybudovat vlastní cirkusový svět, a co je na novém cirkusu fascinuje, proč mají neutuchající motivaci připravovat pro českého diváky kvalitní program.

Druhá epizoda zase skrze rozhovor se zakladatelem a šéfredaktorem časopisu Svět a divadlo Petrem Králem kouká na cestu nového cirkusu v České republice za posledních třicet let i to, jak obohatil a obohacuje českou divadelní scénu.

V dalších dílech podcastu lidé uslyší bratry Rosťu a Vítka Nováka z Cirk La Putyka, Petra Horníčka z Losers Cirque Company či dvorního fotografa Letní Letné Františka Ortmanna  a další české osobnosti, pro které je nový cirkus vášeň, práce a mnohdy i smysl života. Nové díly bude moderovat Alena Rokosová.

Letní Letná podcast je k poslechu na Spotify – spoti.fi/3beWCQc a Apple podcasts – https://apple.co/3zL7xeF.

Nikola Lörinczová

pro Taneční magazín

Smrtholka a deníky Jana Zábrany

A studio Rubín slavnostně zahájilo 54. sezonu Závislostí

A studio Rubín představuje premiérové inscenace a program 54. sezony. Během nadcházejících deseti měsíců uvede čtyři novinky zastřešené tématem závislosti. Jejich různé podoby budou tematizovány v inscenacích: Smrtholka – dark popová inscenace podle stejnojmenného románu Lucie Faulerové, Sweet Home Malá Strana – dokudrama o (ne)dostupnosti bydlení v Praze, Náhradní existence – autorská inscenace inspirovaná deníkovými záznamy Jana Zábrany, Muž dneška – dokumentární inscenace vycházející z desítek autentických rozhovorů s pozoruhodnými muži. Tvůrci v nich budou ze svébytných a osobních pozic prozkoumávat společenskou roli a existenci člověka v širších, až celosvětových souvislostech

„Mezi fenomény, které pandemická událost pomyslně vyslala do ringu, jsou individualismus a nezávislost. Velmi jasně a až fyzicky jsme mohli zakusit, že i když svůj vlastní vesmír prožíváme nezávisle a osobitě, nevylučuje nás to ze společnosti a existence v širších, až celosvětových, souvislostech. Pravděpodobně mnozí z nás v posledních měsících snad poprvé v životě pocítili, že ne vše je v jejich rukách a že jsou součástí většího celku. A tedy, že jsme závislejší, než jsme tušili, nebo si chtěli připustit,“ popisuje tematickou sezonu Dagmar Fričová umělecká šéfka A studia Rubín.

První premiérou naváže Rubín na úspěšné divadelní zpracování Jezera Biancy Bellové. V koprodukci se spolkem Kolonie pod vedením režisérky Lucie Ferenzové ožijí postavy knižního románu Smrtholka Lucie Faulerové – letošní laureátky Ceny Evropské unie za literaturu. Anita Krausová, Martina Jindrová a Petr Reif se ve svých nových rolích představí už 30. září.

Jak se dnes bydlí na Malé Straně? Můžou mít ještě čtvrti v centru velkých měst duši? Nebo už ji vytlačili turisté, obchody a krátkodobé pronájmy? Tyto otázky při tvorbě dokudrama o bydlení v Praze kladly obyvatelům Prahy 1 absolventka JAMU Olívia Fantúrová a novinářka Magdaléna Rejžková. Malá Strana není zdaleka jediná čtvrť s mizející dostupností bydlení. A studio Rubín v ní existuje a tvoří přes padesát let. Na otázky o (ne)dostupnosti bydlení, o (ne)existenci sousedských vztahů a lokální komunitě zodpoví během letošního prosince.

Závislost na náhradní existenci volí ti, kdo se nechtějí podvolit společenským okolnostem a převládajícím politickým i morálním trendům. Jedním z nich byl v minulosti geniální překladatel a literát Jan Zábrana. Jeho deníky, které si vedl od gymnaziálních let až do smrti, jsou skvělým svědectvím, nejen o době a režimu, ve kterém strávil celý život, ale také o existenciální situaci člověka, který se snaží vybudovat na značně okleštěném prostoru alespoň malý ostrov nezávislosti. Premiéra Náhradní existence se uskuteční v březnu 2022. Autorkou textu je spolu s režisérem a čerstvým absolventem Adamem Steinbauerem dramatička a dramaturgyně Simona Petrů

Na dokumentární inscenaci nominovanou na Ceny Thálie i Cenu Divadelních novin Jenom matky vědí, o čem ten život je naváže režisérka Barbara Herz další dokumentární inscenací tentokrát vycházející z desítek autentických rozhovorů s pozoruhodnými muži. V Muži dneška (pracovní název) prozkoumá společenskou roli muže dvacátého prvního století. Vychází z premisy, že na úsečce nemilosrdný, agresivní a výkonný versus pečující a empatický bude muset najít alespoň trochu autentickou roli. A k tomu ještě v pracovním nasazení třinácti měsíců v roce zvládnout řídit jednání s miminem v šátku. Premiéra se odehraje v červnu 2022.

Během celé sezony bude divadlo zároveň dávat větší prostor novinkám z 53. sezony Velkého úklidu, které se kvůli pandemickým opatřením nemohly vůbec reprízovat. Jedná se především o inscenace Jiřího Ondry Perníková chaloupka (čekání na lopatu), která představuje Alzheimerovou chorobu jako symbolický obraz naší společnosti, a Osobní Fudži, requiem křehkých duší, které na fenomén sebevraždy nahlíží pohledem „těch druhých“ – těch, kteří žijí dál a minulost jim neustále vstupuje do života. Dále o Na konci století ryb – temně pulzující bohapustou lovestory režiskérky Lucie Ferenzové, která je inspirovaná Rozhovory s přáteli Sally Rooneyové, rozhovory s druhými i se sebou samými a nabízí reflexi mnoha ismů dnešní doby. Klasické premiéry se dočká Ruka je osamělý lovec režiséra Ondřeje Štefaňáka, rubínovské reflexe kvantity i kvality sexuálního násilí na ženách v české kulturní obci i mimo ní. Tento zábavný a poučný quasi-autobiografický kabaret s množstvím odvážných čísel z pera jedné z nejvýraznějších evropských autorek nové generace Katji Brunner pro Rubín přeložila dramaturgyně Viktorie Knotková.

Kromě divadelních představení se diváci mohou těšit na bohatý doprovodný program nových textů z platformy Autor v domě 2021, koncerty, tématické diskuze i pokračování úspěšného podcastu Fade in Rubín. Aktuální informace je možné najít na webových stránkách divadla a profilech na sociálních médií.

Pavla Umlaufová 

 pro Taneční magazín

Místo plného sálu rozhlasové skici

Finální texty z projektu „Autor v domě“ pražského divadla A studio Rubín jsou dostupné ve zvukové podobě v režii Jana Friče.

A studio Rubín rozšířilo dramaturgický záměr svého podcastu „Fade in Rubín“. Pražské divadlo nově uvádí rozhlasové skici absolventů dílny „Autor v domě“. Pod taktovkou režiséra Jana Friče vznikly už tři rozhlasové črty: „Ze života důchodce v neokapitalismu“, „přeSmyčka“ a „20/21“. Posluchači se mohou těšit jak na hlasy známých rubínovských osobností jako Aleny Štréblové, Richarda Fialy, Miloslava Königa, Jakuba Gottwalda či Miroslava Mejzlíka, tak i speciálních hostů například Pavly Tomicové nebo Magdalény Sidonové. „Fade in Rubín“ je dostupný na všech podcastových platformách.

Za vznikem podcastu ,Fade in Rubín´ stojí tři podstatné věci. Tou první je zážitek z jarního uzavření divadel, kdy jsme náhle na několik dlouhých týdnů nemohli hrát. I být v bližším tvůrčím kontaktu s našimi diváky. Druhou byla touha naši práci a především inscenace představit divákům a fanouškům trochu jinak než jen na stránkách programu. Nebo v diskuzích s tvůrci,“ říká umělecká šéfka Rubínu Dagmar Fričová. Hned dodává: „A třetí podstatnou věcí byla svoboda, kterou nám podcastová forma nabízí. Její dramaturgickou linku můžeme rozšiřovat, podle stávajících potřeb divadla.“

Cílem ojedinělého projektu „Autor v domě“ je vytvářet ideální prostředí a podmínky pro kreativní autorské psaní a podporovat tím vznik nových divadelních textů. Závěrečná díla talentovaných autorů se obvykle uvádějí ve formách scénického čtení. To ovšem znemožňují současná pandemická koronavirová opatření. A studio Rubín proto oslovilo režiséra Jana Friče, který texty účastníků druhé edice projektu přetváří do rozhlasových skic. V jeho počinu mu pomáhají známé rubínovské herecké osobnosti jako Alena Štréblová, Richard Fiala, Miloslav König, Jakub Gottwald a Miroslav Mejzlík. Posluchači se také můžou tešit na speciální hosty, za všechny jmenujme Pavlu Tomicovou anebo Magdalénu Sidonovou.

Projekt ,Autor v domě´ považuji pro české divadlo za velmi záslužný. Mezi českou divadelní veřejností již léta koluje fáma, že čeští dramatici neexistují a že se u nás nepíše. Proto se neustále uvádějí buď díla klasická, a to především z provozní opatrnosti, anebo přeložené texty zahraničních autorů. Ti mají totiž schopné agentury, co je dokáží na náš trh prosadit. A když autoři neexistují, bude nejlepší si je prostě vyrobit. Tento projekt ukazuje, že psát pro divadlo lze,“ přibližuje svůj postoj režisér Jan Frič.

V současné době jsou uveřejněny tři podcastové črty. Text Jany Micenkové „Ze života důchodce v neokapitalismu“. Ta portrétuje lehce ironicky čtyři současné seniory a jejich mikrokosmos. „přeSmyčka“ Martina Toula přivádí posluchače do bizarního rodinného dramatu o návratu ztraceného syna. A text Tomáše Ráliše „20/21“ je záznamem pěti příběhů, které se stanou o poslední noci v roce. Další díla budou uveřejněna v nadcházejících měsících.

A studio Rubín si k divákovi nalezne cestu i při prázdném divadle (o baru nemluvě)

Rozhlasové skici vznikaly originální cestou, kterou režisér Frič popisuje následovně: „Zvuk mě baví. Mluvené slovo bez obrazu podněcuje fantazii, vyžaduje spoluúčast diváka, aby si ,vytvořil‘ svůj vlastní vizuální vjem. Tím možná obratněji napodobuje divákovu aktivitu při sledování divadelních představení než videozáznam. Když jsme přemýšleli, čím nahradit rychlé inscenované čtení, padla volba právě na toto médium. Cílem črt i oněch čtení je ověřit text, zjistit, co funguje a co nefunguje, když se z písmen na papíru (či v počítači) promění na herecký projev. Jsme limitováni rozpočtem, technikou i časem. Je to tedy velmi dobrodružné, a tak jsem si jako takový podúkol stanovil natočit každou črtu jiným způsobem. ,přeSmyčka´ je naživo ,zahraná‘ a až dokumentárně nasnímaná u Aleny Štréblové v kuchyni. Monology z ,Důchodce´ jsme natáčeli pokoutně v improvizovaném studiu v promrzlé herecké šatně A studia Rubín. ,20/21´ pak vznikalo převážně po bytech herců, kteří museli, aniž by se viděli, dodržovat stejný rytmus, aby na sebe navazovali.“

Samotný podcast „Fade in Rubín“ zatím nabízí tři dramaturgické linie. První v navazujících dílech představuje vznik a zákulisí autorských inscenací. Posluchači tak mohou slyšet rozhovory s tvůrci, herci, ale i odborníky na dané téma. Druhá se zaměřuje na rozhovory s důležitými tvůrčími a inspirativními osobnostmi, které jsou spojeny se samotným divadlem. Třetí tvoří rozhlasové skici, které jsou výstupem textů autorské dílny Autor v domě.

Podcast A studia Rubín vychází nepravidelně ve čtvrtek a k poslechu je na oficiálních webových stránkách divadla i na všech podcastových platformách, například Spotify, Apple music nebo Google Podcast.

Foto: archiv A studia Rubín

Pavla Umlaufová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN