Rozhovor s režisérem Štěpánem Gajdošem

Krátce o inscenaci Po škole

Režisér Štěpán Gajdoš hovoří o inscenaci ‚Po škole‘ 

Proč se Vaše inscenace jmenuje právě ‚Po škole‘?

„Inscenace se zabývá tématem vztahu učitel a žák, předávání informací a dosahování mistrovství – ať už během školy nebo po škole. V inscenaci navíc často pracujeme s vícevýznamovostí a stejně tak funguje i její název.“

Některé obrazy v inscenaci působí až magicky nebo pohádkově. Jak tato zvolená estetika souvisí s tématem a příběhem Po škole?

„Při volbě estetiky inscenace jsme vycházeli také ze středověkých rytin, ke kterým nás mimo jiné přivedl i prostor divadla A studio Rubín, který by svým vzhledem, situováním i stářím mohl připomínat třeba alchymistickou dílnu. Způsob, jakým k inscenování příběhu přistupujeme, může navíc připomínat některé středověké divadelní žánry, s postavami v příběhu pracujeme jako s jistými archetypy: ten který informace a znalosti předává a ten který je přijímá. Tuhle dvojici najdeme v jakékoli době, to nám umožňuje se neustále propadat v čase i místě inscenace.“

V inscenaci hrají tři herci. Ústřední dvojici tvoří Učitel (Hynek Chmelař) a Žák (Vojtěch Hrabák) a do interakce s nimi vstupuje i Antonie Formanová, která střídá několik rolí. Jakými proměnami jejich postavy procházejí a koho a co všechno tato trojice hraje?

„Hynek Chmelař a Vojtěch Hrabák  v inscenaci procházejí transformací převážně na úrovni svých postav. Jen v jednom momentu se ponoří do minulosti a Vojtěch hraje Učitele ještě coby žáka a Hynek svého tehdejšího Mistra. Naproti tomu hraje Antonie Formanová postavu Houby, která na sebe bere několik zcela různých podob. Stejně tak jako může slovo houba v češtině znamenat několik věcí (houba v lese, houba na tabuli, houba, která nasává…, nebo oblíbený studentský drink “červené s colou”), proměňuje se neustále i její postava v průběhu inscenace. Je jakousi neurčitou bytostí, která se může po cestě za poznáním zjevit každému a pokaždé jinak. A to už jsme zase u té pohádkovosti…“

Všichni tři zmínění herci jsou bezpochyby výrazné osobnosti, co na nich máte rád Vy osobně?

„Baví mě. A to je pro mě asi nejdůležitější. Já často zkouším autorské inscenace, které vyžadují specifický herecký přístup a určitou dávku kreativního nasazení a mám pocit, že i ve chvíli, kdy pracuji na už předem napsaném textu – jako to bylo právě v tomto případě – se ten přístup ke zkoušení příliš nemění. Mám rád, když herci nad inscenací přemýšlí  a přináší do zkoušení své nápady. Navíc je s nimi opravdu sranda.“

V inscenaci se setkává Žák, který potřebuje svého učitele a Učitel, který potřebuje žáka. Setkal jste i Vy se svým učitelem?

„Myslím, že během mých studií na DAMU někdy vznikala srovnatelná situace, kde pedagog není jen učitelem, ale je také jakýmsi lídrem či osobním koučem (kdoví jak často vědomě). Také – pokud narazíte na dobrého pedagoga – může být obohacení vzájemné, nejde jenom o jednostranné předávání informací a zkušeností. Myslím, že je to důvod, proč se spousta lidí na DAMU vrací jako učitelé.“

Dokončil jste  studia na DAMU, s jakou představou jste školu opouštěl a jaká je realita?

„Závěrem mého studia se prohnal covid, a tak se konec tak nějak plynule prolnul s divadelní praxí. Před režií na DAMU jsem studoval herectví na konzervatoři v Brně a myslím, že po dvou divadelních školách už ta moje představa byla docela střízlivá, přesto mě zaráží s jakou finanční situací se spousta divadel v Česku musí potýkat.“

Jaké bylo Vaše setkání s  A studiem Rubín?

„Jednalo se o moji první spolupráci s Rubínem. Je to velmi specifický divadelní prostor, umožňuje hodně intimní až skoro filmovou práci s hercem. Ohledávat tyhle možnosti herecké práce mi přijde často vzrušující. Snad i díky té předchozí herecké zkušenosti. Stejně specificky se zde musí zacházet se scénografií. (Moje oblíbené „omezení“ pro scénografii je fakt, že žádná z dekorací nesmí být větší než vstupní dveře, protože ji do sklepní scény není jak jinak dostat.) Zkoušení v Rubínu pro mě bylo také setkáním s hromadou skvělých a inspirativních lidí.“

Děkujeme za rozhovor

Inscenaci můžete znovu vidět v A studiu Rubín 13. února 2023

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

 

Divadelní festival Kutná Hora aktualizuje svůj program

7. ročník festivalu

Sedmý ročník mezinárodního Divadelního festivalu Kutná Hora proběhne od 9. do 11. září 2021. Jako každý rok nabídne přehlídku vybraných nezávislých divadelních souborů a performerů z České republiky a v letošním roce představí zahraniční umělce z Polska, Běloruska či Ukrajiny. Většina festivalového programu proběhne v prostoru Pivovaru Sedlec, ale program pro děti bude už tradičně umístěn do centra Kutné Hory, na Palackého náměstí.

Z domácích souborů a performerů se letos představí například Ufftenživot, 8lidí, performerka Michaela Dašková a samozřejmě Divadlo X10 s nejnovější inscenací režisérky Barbary Herz Mezní stav. Festival zahájí 9. 9. v 19:30 premiéra inscenace Bakchanti, která je připravovaná přímo pro festival režisérem nastupující generace Štěpánem Gajdošem ve spolupráci s dramaturgem Divadla X10 Ondřejem Novotným. Inscenace se dotýká otázek národní identity a zabývá se tím, jak moc je tato identita spojená či dokonce ovlivněná pivem a vysedáváním v české hospodě. Inscenace vzniká přímo pro prostory areálu bývalého Pivovaru Sedlec a tvůrci se zamýšlejí nad tím, zda je pivo doopravdy středobodem (českého) vesmíru.

Ze zahraničních souborů přijede například polské divadlo Teatr Kana s inscenací Hustota zalidnění, která je adaptací románu Světlany Alexijevičové Modlitba za Černobyl. Svoji světovou premiéru bude mít na festivalu autorská performance běloruského umělce a aktivisty Igora Shugaleeva s názvem 37509082334 / The body you are calling is currently not available. Název projektu odkazuje k telefonnímu číslu a automatické odpovědi „volané číslo je dočasně nedostupné“, která získala po událostech v srpnu 2020 děsivý rozměr.

Za zmínku určitě stojí i nejnovější projekt ukrajinské režisérky Rozy Sarkisyan s názvem H-Effects, který bude na festivalu promítán opakovaně. Jde o post-dokumentární performance vycházející ze zážitků účinkujících herců a inspirovanou motivy ze Shakespearova Hamleta a HamletMachine Heinera Müllera. Představení kombinuje profesionální herce s neherci a účinkující jsou zároveň spoluautory scénáře, který se z velké části zakládá na jejich vlastních příbězích. Jednu z rolí obsadila velice známá ukrajinská divadelní a filmová herečka Oksana Cherkashyna.

Dramaturgie festivalu je postavena na inscenacích a autorských projektech věnujících se aktuálním sociálním, politickým a ekologickým otázkám. Na jedné straně jsou to ta samotná témata a na straně druhé je to působení těchto témat na individuální lidskou bytost,“ říká Ewa Zembok, kurátorka festivalu. A dodává: „Skrze vybrané projekty a inscenace festival odráží to, jak člověk čelí politickým a ekologickým katastrofám, kde jsou hranice lidského přežívání a zda je vůbec možné lidskou existenci zachránit nebo obnovit svět.

Letošní ročník také nabídne prostor k prezentaci začínajícím divadelníkům – studentům a čerstvým absolventům Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU. Představí se Běloruska žijící v Praze Maria Komarová se skupinou PYL a představením ČBRŠK, Matěj Šumbera s Luminoforem a Musaši Entertainment Company s Entomologious.

Festival kromě nezávislých českých a zahraničních divadelních projektů nabídne návštěvníkům i divadelní program pro děti, workshopy a debaty či večerní koncert hudebního projektu Načeva a Zdivočelí koně.

Návštěvníci si mohou zakoupit vstupné na jednotlivé akce, které se pohybuje v rozmezí od 60 do 100 korun, nebo mohou zvolit permanentku. Ta na celý festival stojí 750 korun, zlevněná pro studenty a seniory 500 korun, na jednotlivé dny se pohybuje v rozmezí od 200 do 400 korun, zlevněná pak od 150 do 250 korun. Program pro děti na Palackého náměstí je zdarma.

  

DFKH 2021 – PROGRAM

Čtvrtek 9. 9. 2021

16:00 Divadlo b: Pohádka lesní / Palackého náměstí

19:30 Gajdoš, Novotný a kol.: Bakchanti (festivalová premiéra)

21:00 Načeva a Zdivočelí koně – koncert

Pátek 10. 9. 2021

12:00 – 14:00 Diskuse: Nezávislé festivaly v ČR a Střední a Východní Evropě a jejich význam pro kulturu v městech a regionech (moderuje Veronika Štefanová, ČRo) / Dačického dům

16:00 Toy machine: Eliška a jiné královny / Palackého náměstí

17:00 Michaela Dašková: This is not about me!

18:00 Matěj Šumbera: Luminofor

18:45 Matěj Šumbera: Luminofor

18:45 Musaši Entertainment Company: Entomologious

19:30 Teatr Kana: Hustota zalidnění (PL)

21:15 375 0908 2334 / The body you are calling is currently not available (BY)

 Sobota 11. 9. 2021

12:00 – 13:30 Diskuse: Nezávislé divadlo v kontextu politických změn v Bělorusku a na Ukrajině (moderuje Veronika Štefanová, ČRo)
13:45 – 14:45 Y: parents – komentovaná prohlídka prostoru vytvořeného během workshopů s rodiči a jejich dětmi před festivalem

15:00 – 15:45 Thomas Eder Fabian: Prezentace výsledků výzkumu věnovanému evropskému nezávislému divadlu

15:00 Musaši Entertainment Company: Entomologious

16:00 Loutky bez hranic: Bojím se v lese / Palackého náměstí

16:00 PYL: ČBRŠK (BY/CZ)

17:30 8lidí: La Moneda

19:15 Divadlo X10: Mezní stav

21:30 Ufftenživot: What’s happening

 

 DOPROVODNÝ PROGRAM:

Y: Parents zóna

Multifunkční prostor – odpočinková zóna, která vznikne na základě workshopů vedených Marikou Smrekovou a které hledají prototyp funkčního modelu společného komunitního prostoru, prototyp „parentsfriendly“ zóny.

H-effect (UA)

Ukrajinský projekt prezentovaný z důvodu pandemie ve formě videa, je výjimečnou inscenací, která propojuje profesionální herce s válečnými veterány.

Tribuna X10

Prezentace online projektu Divadla X10 formou videoinstalace. Tribuna X10 je unikátním projektem založeným na projevech význačných osobností české politiky a kultury, které ovlivnily svými veřejnými proslovy chápání skutečnosti v krizových okamžicích české novodobé historie.

Program probíhá v Pivovaru Sedlec (Zámecká 136), pokud není uvedeno jinak. Změna programu vyhrazena.

Pozvaní zahraniční experti:

Tania Arcimovich (Bělorusko), kurátorka, akademička, doktorandka v Mezinárodním centru kulturních studií (obor Aplikovaná teatrologie, Univerzita Justa Liebiga v Německu).

Palina Dabravolskaya (Bělorusko), režisérka, performerka, hudebnice.

Davide D’Antonio (Itálie) předseda ETRE, umělecký ředitel IDRA, projektový manažer řady festivalů a soukromých subjektů na poli současného umění, zakladatel a člen rady organizace CRESCO a člen rady organizací IETM a EAIPA.

 

Thomas Fabian Eder (Německo), umělecký manažer a výzkumník.

Zoltán Imely (Maďarsko), jeden z prezidentů Asociace nezávislých scénických umění.

Dariusz Mikuła (Polsko), herec, ředitel divadla a výzkumného střediska Teatr Kana, šéf festivalu Spoiwa kultury.

Stefan Prohorov (Bulharsko), předseda Asociace nezávislých divadel ACT, spoluzakladatel Force Majeure studio.

Marika Smreková (Slovensko) režisérka, performerka, aktivistka, zakladatelka a kurátorka komunitního festivalu UM UM ve Staré Lubovni.

Eva Yakubovska (Ukrajina), divadelní režisérka, producentka, manažerka.

Barbora Koláčková, Divadlo X10

pro Taneční magazín