Patrik Sedlák – Taneční magazín

Odkaz, předpremiéra v rámci festivalu Venušiny dny. Představení se koná v sobotu 29. dubna ve 20:00 ve Venuši ve Švehlovce.

Babička je ročník 1930. Kdybych inscenovala její pohřeb, rodina by mě pravděpodobně zabila. O smrti se nemluví do té doby, než přijde. A nejlíp ani potom ne. Inscenuji proto raději svůj vlastní pohřeb. Role jsou rozdané. Rakev je moje. Vy jste hosté.

Subjektivní konfrontace příslušnic dvou vzdálených generací jedné rodiny. Dokumentární divadelní projekt věnující se tomu, jaký odkaz zanecháváme pro příští generace. Stěžejní inspirací je dvaadevadesátiletá babička Lindy Straub, její názory a vzpomínky. Žena v domácnosti, dcera komunisty, sousedka Karla Gotta, šéfová, pamětnice války, přistěhovalkyně nebo srdce rodiny? Co si zapamatovat? Mezigenerační dialog Lindy Straub s její babičkou.

Babička nemůže být naživo součástí představení. Spielraum Kollektiv proto experimentuje s možnostmi práce s audiovizuálními nahrávkami, skrze které se babička přes svou nepřítomnost na scéně takřka jedná.

Tématem je čekání na smrt a toho, co po člověku zůstane. Ještě nikdy se za celou známou historii lidstva nestalo, aby takto rozdílné generace s různými zájmy a pohledem na život žily ve stejném období. Rychlý pokrok doby a neustálé změny, kterým jsou všechny generace každodenně vystavovány způsobuje vzájemné nepochopení. Důležitost obyčejného člověka jako odpověď na současné hledání smyslu existence, přínosu jedince. Na hranici mezi přáním a absurdní snahou o pochopení toho, co už není a toho, co bude.

Koncept, performuje: Linda Straub
Režijní spolupráce: Husam Abed
Dramaturgická spolupráce: Tinka Avramová
Pohybová spolupráce: Veronika Knytlová
Scénografie a video: Mathias Straub
Sound design: Myko
Light design: Patrik Sedlák
Animace: Daniela Paseková

Foto: Kamil Košun

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín

V pražském Studiu Hrdinů momentálně vrcholí přípravy nové inscenace Romanticky rozprašuji vlastní popel režisérky Lindy Duškové a jejího týmu. Jevištní esej o fotografii inspirovaný texty francouzského filosofa a sémiologa Rolanda Barthesa bude mít premiéru 17. března 2022.

Druhá premiéra režisérky Lindy Duškové ve Studiu Hrdinů se soustředí na téma fotografie. Projekt je založen na sledování paralel mezi teorií fotografie a divadelní tvorbou. Autorský tým se zaměřil jak na svůj vlastní přístup k fotografii (a s ním životní potřebu fotografie vytvářet), tak na fotografické principy, které ve svých textech popisuje Roland Barthes. Inscenace Romanticky rozprašuji vlastní popel zachycuje vztah mezi pohybem a zastavením, prožitkem a vzpomínkou, životem a smrtí.

Fotografie neříká nutně to, co už není, ale pouze a najisto to, co bylo. Jednou jsem od jistého fotografa dostal svůj snímek, a ať jsem se snažil, jak jsem chtěl, nemohl jsem si vzpomenout, kde jsem byl fotografován; zkoumal jsem kravatu, svetr, abych zjistil, v jaké situaci jsem je měl na sobě; marně. Protože to však byl fotografický snímek, nemohl jsem popírat, že jsem tam byl (i když jsem nevěděl kde). Toto zakřivení jistoty a zapomenutí mi způsobilo závrať a „detektivní“ úzkost, šel jsem na výstavu fotografa, jako bych odcházel na vyšetřování, abych se konečně o sobě dozvěděl něco, co už jsem nevěděl.

Roland Barthes (1915–1980) vystudoval klasickou literaturu a filologii. Barthesovo dílo nikdy netvořilo koherentní celek, který by sledoval jednotnou teoretickou linii. Od kritiky dějin se postupně přesouval k obecné i aplikované sémiologii a od počátku sedmdesátých let si postupně vybudoval zcela svébytný způsob uvažování o literárních textech charakteristický rezignací na zobecňující systémy a postupnou fragmentací a zdůrazňováním jednotlivostí a nahodilostí. Posledním Barthesovým textem je esej o fotografii, nazvaný Světlá komora. Krátce po jeho vydání roku 1980 Barthes náhle zemřel při automobilové nehodě.

Romanticky rozprašuji vlastní popel

režie: Linda Dušková

dramaturgická spolupráce: Sodja Lotker a Jan Horák

scéna: Zuzana Sceranková

kostýmy: Klára Fleková

hudba: Matyáš Řezníček

pohybová spolupráce: Tereza Ondrová

světelný design: Patrik Sedlák

asistentka scénografie: Anna Vohralíková

hrají: Karin Bílíková, Johana Schmidtmajerová, Ondřej Jiráček, Pavel Neškudla

premiéra: 17. března 2022

Magistrát hlavního města podpořil činnost Studia Hrdinů v roce 2022 částkou 6.500.000 Kč.

Projekt je realizován za finanční podpory Ministrstva kultury a městské části Praha 7.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín