Škvíry existence

‚Škvíry‘ ve Studiu Hrdinů odhalují tajemství „každodennosti“

Poslední premiérou letošní divadelní sezóny pražského Studia Hrdinů bude adaptace knihy Škvíry existence polské autorky a filosofky Jolanty Brach-Czainy. Knihu, která se v 90. letech v Polsku stala literární senzací, do divadelní podoby upravila Eva Prchalová a režie se ujala Anna Davidová. Do hlavní role byla obsazena Lucie Juřičková. Dále pak v chystané inscenaci hrají Antonie Formanová, Mark Kristián Hochman a Marek Pospíchal. 

Původní literárně-filosofický text Škvíry existence, který napsala polská autorka Jolanta Brach-Czaina, se zabývá filosofií každodennosti a pátrá po tajemstvích běžných úkonů, předmětů a jevů. Nezamýšlíme se nad tím, co je pod povrchem věcí a našeho konání, nevěnujeme se tomu, čemu co slouží, ať už to je nákupní vozík, nebo žehlící prkno. Slovy režisérky, naše každodenní bezmyšlenkovité činnosti z nás odčerpávají sílu a nebýt naší únavy na konci dne, zdálo by se, že jsou neviditelné. „Leckdy si myslíme, že setrváváme na povrchu, ale zbystříme-li naši pozornost, můžeme nahlédnout svůj život v novém světle. K tomu nás ponouká Czaina a její myšlenkový svět. Způsobuje nám závrať svou důsledností,“ přibližuje režisérka úhel pohledu na svět skrze Škvíry existence.

Inscenace nese podtitul „Stojí za to si uvědomit, že každá brambora se loupe zvlášť. Autorka původního textu Jolanta Brach-Czaina vystudovala fyziku a filozofii, a následně filmovou režii. Věnovala se především teorii a filosofii kultury, gender studies a filosofické antropologii. Divadelní adaptace Evy Prchalové a dramaturgie Terezy Marečkové akcentuje hlavní téma Škvír existence a nabádá nás jako diváky k zamyšlení a pozastavení se. „Každou vteřinu se kolem nás něco děje, ale my si toho nevšímáme. Každodennost totiž existuje tak, jako by zároveň nebyla. Zametá za sebou stopy. Úvahy nad každodenností mají tu moc člověka probudit. Vzpamatuj se, říká, zastav se a vnímej! Pokud to neuděláš, rozplyneš se v nevědomosti. Hledání každodennosti je kriminální hádanka – je nutné provádět detektivní pátrání!“

Režisérka Anna Davidová získala v roce 2014 Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku. Od toho nás dnes dělí deset let a pro Annu Davidovou jsou Škvíry existence jejím „entrée” ve Studiu Hrdinů. Stejně tak ve Studiu Hrdinů poprvé vystoupí herečky Lucie Juřičková a Antonie Formanová. Hudbu pro inscenaci složil hudební skladatel Ian Mikyska. Po krátké odmlce do týmu zavítají opět herci Marek Pospíchal a Mark Kristián Hochman a scénografka Zuzana Sceranková.

„Jsme na povrchu, ale už je to škvíra…“ Jolanta Brach-Czaina

Jolanta Brach-Czaina (✝︎ 16. 3. 2021)

Jolanta, dcera Ireny, vnučka Bronislawy, pravnučka Ludwiky.

Polská filosofka, pedagožka a esejistka. Působila na pedagogické fakultě v Bělostoku a univerzitě humanitních a společenských věd SWPS ve Varšavě. Polská odborná veřejnost nejčastěji Brach-Czainu přiřazuje k feministické filosofii, filosofii existence, estetice a gender studies, avšak díla, kterými je filosofka nejznámější, Škvíry existence a Membrány mysli, z akademických škatulek vybočují. Poetickým způsobem a bez univerzálií a pojmů se Brach-Czaina snaží dotknout podstaty věcí v jejich bezprostřednosti. Soustředí se na každodennost a její detailní konkréta, se kterými se lidská bytost setkává; právě proto do své filosofie přidává odbornou filosofií často opomíjenou taktilitu přítomného světa. Balancování mezi vědeckostí a poetickou kontrétností u Brach-Czainy možná umocnilo mimo jiné také její studium fyziky a filmové režie.

překlad: Michael Alexa

divadelní adaptace: Eva Prchalová

režie: Anna Davidová

dramaturgie: Tereza Marečková

scéna a kostýmy: Zuzana Sceranková

hudba: Ian Mikyska

světelný design: Pavel Havrda

video: Dragiša Pelemiš

asistent režie: Sebastian Vopěnka

asistentka scénografie: Irina Vorobeva

hrají: Lucie Juřičková, Antonie Formanová, Marek Pospíchal, Mark Kristián Hochman

premiéra: 9. června 2024 od 20,00

reprízy: 10. června 2024 od 20,00

Vstupenky jsou v předprodejní síti GoOut

Příští premiérou a současně první premiérou nové sezóny 24/25 Studia Hrdinů bude: 

Isaak Babel / Michal Hvorecký: Zabít člověka – 30. října 2024

režie: Jan Horák

hrají: Jan Jankovský, Natálie Řehořová, Jiří Svoboda, Karin Bilíková, Táňa Malíková

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Státního fondu kultury a Městské části Prahy 7. Vznik díla byl podpořen Nadací ČLF. Činnost Studia Hrdinů je realizována za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky. Magistrát hlavního města Prahy podpořil činnost Studia Hrdinů v roce 2024 částkou 6.700.000,-.

Anna Ribanská  

pro Taneční magazín

Romanticky rozprašuji vlastní popel

Studio Hrdinů uvede autorskou inscenaci o fenoménu fotografie

V pražském Studiu Hrdinů momentálně vrcholí přípravy nové inscenace Romanticky rozprašuji vlastní popel režisérky Lindy Duškové a jejího týmu. Jevištní esej o fotografii inspirovaný texty francouzského filosofa a sémiologa Rolanda Barthesa bude mít premiéru 17. března 2022.

Druhá premiéra režisérky Lindy Duškové ve Studiu Hrdinů se soustředí na téma fotografie. Projekt je založen na sledování paralel mezi teorií fotografie a divadelní tvorbou. Autorský tým se zaměřil jak na svůj vlastní přístup k fotografii (a s ním životní potřebu fotografie vytvářet), tak na fotografické principy, které ve svých textech popisuje Roland Barthes. Inscenace Romanticky rozprašuji vlastní popel zachycuje vztah mezi pohybem a zastavením, prožitkem a vzpomínkou, životem a smrtí.

Fotografie neříká nutně to, co už není, ale pouze a najisto to, co bylo. Jednou jsem od jistého fotografa dostal svůj snímek, a ať jsem se snažil, jak jsem chtěl, nemohl jsem si vzpomenout, kde jsem byl fotografován; zkoumal jsem kravatu, svetr, abych zjistil, v jaké situaci jsem je měl na sobě; marně. Protože to však byl fotografický snímek, nemohl jsem popírat, že jsem tam byl (i když jsem nevěděl kde). Toto zakřivení jistoty a zapomenutí mi způsobilo závrať a „detektivní“ úzkost, šel jsem na výstavu fotografa, jako bych odcházel na vyšetřování, abych se konečně o sobě dozvěděl něco, co už jsem nevěděl.

Roland Barthes (1915–1980) vystudoval klasickou literaturu a filologii. Barthesovo dílo nikdy netvořilo koherentní celek, který by sledoval jednotnou teoretickou linii. Od kritiky dějin se postupně přesouval k obecné i aplikované sémiologii a od počátku sedmdesátých let si postupně vybudoval zcela svébytný způsob uvažování o literárních textech charakteristický rezignací na zobecňující systémy a postupnou fragmentací a zdůrazňováním jednotlivostí a nahodilostí. Posledním Barthesovým textem je esej o fotografii, nazvaný Světlá komora. Krátce po jeho vydání roku 1980 Barthes náhle zemřel při automobilové nehodě.

 

Romanticky rozprašuji vlastní popel 

režie: Linda Dušková

dramaturgická spolupráce: Sodja Lotker a Jan Horák

scéna: Zuzana Sceranková

kostýmy: Klára Fleková

hudba: Matyáš Řezníček

pohybová spolupráce: Tereza Ondrová

světelný design: Patrik Sedlák

asistentka scénografie: Anna Vohralíková

 

hrají: Karin BílíkováJohana SchmidtmajerováOndřej JiráčekPavel Neškudla

 

premiéra: 17. března 2022

 

Magistrát hlavního města podpořil činnost Studia Hrdinů v roce 2022 částkou 6.500.000 Kč.

Projekt je realizován za finanční podpory Ministrstva kultury a městské části Praha 7.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín 

 

Studio Hrdinů startuje taneční linku

As Long as We Dance

Představení As Long as We Dance je první z nové dramaturgické řady, v rámci které vznikne ve Studiu Hrdinů každý rok jedna taneční premiéra. As Long as We Dance je autorským počinem mezinárodně etablované polské konceptuální choreografky Renaty Piotrowské-Auffret, která na něm pracovala se zkušeným týmem českých spolupracovníků. Premiéra proběhne 24. ledna 2022.

Výchozím bodem představení je pandemická situace, ve které se nacházíme a ve které má smrt více než jeden fatální význam. Pandemie nás uvrhla do „společenské smrti“, mění naše návyky a uzurpuje si téměř všechnu naší pozornost. Představení As Long as We Dance je svého druhu vzpourou, a to především těch, co jsou, nebo byly v nejsložitější situaci, tedy žen – matek. Je ale také, a to především,  oslavou tance jako takového.

„Renatu jsem pozval, aby nastartovala naší taneční řadu, protože již delší dobu pozoruji její práci a baví mě její schopnost precizní promyšlené choreografie, nekompromisní kritičnosti a výjimečný smysl pro humor,” říká dramaturg inscenace a umělecký ředitel Studia Hrdinů Jan Horák. Pro své uvažování o současném světě čerpá Piotrowska-Auffret inspiraci z intimních zážitků (reálných či fiktivních), které jsou zakořeněné v určitém společenském kontextu. Předmětem jejího zájmu je zvrácenost, kterou nachází ve vztahu mezi historickou a současnou politikou těla, mezi veřejným a soukromým, mezi textem a pohybem.

As Long as We Dance

koncept a režie: Renata Piotrowska-Auffret

choreografie: Renata Piotrowska-Auffret a tanečnice

dramaturgická spolupráce: Jan Horák a Joanna Leśnierowska

scéna a kostýmy: Tereza Beranová

hudba: Simon Auffret

asistent režie: Jan Bárta

light design: Joanna Leśnierowska

video: Eliška Kociánová

překlad: Barbora Hrušková a Anna Šašková Plasová

hrají: Cécile Da CostaMartina Hajdyla LacováZuzana ScerankováJohana SchmidtmajerováVeronika ŠvábováDiana Toniková   

 

premiéra: 24. ledna 2022

reprízy: 28. ledna, 12. a 20. února 2022

Madla Horáková Zelenková 

pro Taneční magazín

As Long as We Dance

Studio Hrdinů startuje taneční linku

Představení As Long as We Dance je první z nové dramaturgické řady, v rámci které vznikne ve Studiu Hrdinů každý rok jedna taneční premiéra. As Long as We Dance je autorským počinem mezinárodně etablované polské konceptuální choreografky Renaty Piotrowské-Auffret, která na něm pracovala se zkušeným týmem českých spolupracovníků. Premiéra proběhne 10. prosince 2021

Výchozím bodem představení je pandemická situace, ve které se nacházíme a ve které má smrt více než jeden fatální význam. Pandemie nás uvrhla do „společenské smrti“, mění naše návyky a uzurpuje si téměř všechnu naší pozornost. Představení As Long as We Dance je svého druhu vzpourou, a to především těch, co jsou, nebo byly v nejsložitější situaci, tedy žen – matek. Je ale také, a to především oslavou tance jako takového.

„Renatu jsem pozval aby nastartovala naší taneční řadu, protože již delší dobu pozoruji její práci a baví mě její schopnost precizní promyšlené choreografie, nekompromisní kritičnosti a výjimečný smysl pro humor,” říká dramaturg inscenace a umělecký ředitel Studia Hrdinů Jan Horák. Pro své uvažování o současném světě čerpá Piotrowska-Auffret inspiraci z intimních zážitků (reálných či fiktivních), které jsou zakořeněné v určitém společenském kontextu. Předmětem jejího zájmu je zvrácenost, kterou nachází ve vztahu mezi historickou a současnou politikou těla, mezi veřejným a soukromým, mezi textem a pohybem.

As Long as We Dance

koncept a režie: Renata Piotrowska-Auffret

choreografie: Renata Piotrowska-Auffret a tanečnice

dramaturgická spolupráce: Jan Horák a Joanna Leśnierowska

scéna a kostýmy: Tereza Beranová

hudba: Simon Auffret

asistent režie: Jan Bárta

light design a video: Eliška Kociánová

překlad: Barbora Hrušková

hrají: Cécile Da CostaMartina Hajdyla LacováZuzana ScerankováJohana SchmidtmajerováVeronika ŠvábováDiana Toniková   

 

premiéra: 10. prosince 2021

reprízy: 12. a 13. prosince 2021

 

Premiérové uvedení bude opatřeno anglickými titulky

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín