Tak trochu noční můra, tak trochu báseň

Pig Boy 1986-2358

Odložené premiéry se ve Studiu Hrdinů dočká inscenace hry francouzské dramatičky Gwendoline Soublin Pig Boy 1986-2358Dystopickou hru z blízké budoucnosti o lidech a prasatech režírovala Linda Dušková, která si ke spolupráci přizvala hudebního skladatele Dominika Gajarského a výtvarnici Petru Vlachynskou. Premiéra se uskuteční 22. října 2021.

Dystopická hra z blízké budoucnosti o lidech a prasatech. Tři části, tři různé dramatické formy, tři perspektivy a tři příběhy o hledání lidskosti na nečekaných místech jsou aktuální jak tématicky, tak i svou specifickou formou. Tři části které uvádí monologická cesta do pekla mladého farmáře, jehož snem je být kovbojem, realitou mu ale je starost o farmu vepřů, o kterou díky ekonomické krizi a tlaku nadnárodních společností přijde. Druhá část je stylizovaným virtuálním soudem nad prasetem, které je obviněno z toho, že chce mít stejná práva jako člověk. Závěrečná část je pak cestou symbolického prasete na svobodu. Všechny tři části propojuje téma svobodné volby a její iluzorní samozřejmosti.

„Text jsem koncipovala jako noční můru, báseň, která si bere něco ze současnosti (zemědělská krize, transhumanismus, sociální sítě…), ale i něco z minulosti (soudní procesy se zvířaty, westerny…), a tím tedy nastiňuje možnou cestu do budoucna, která vlastně nemůže být úplně nepřesná, protože se opírá o konkrétní skutečnosti, které existují nebo existovaly,” říká o svém textu Gwendoline Soublin v exkluzivním rozhovoru pro program k představení.

Hru Pig Boy 1986-2358 od Gwendoline Soublin, vydanou festivalem Sněz tu žábu a Institutem uměním – Divadelním ústavem, si můžete zakoupit na pokladně divadla.

Gwendoline Soublin se narodila v roce 1987, své univerzitní vzdělávání zahájila studiem scénáristiky na Ciné-Sup v Nantes. Na svou druhou hru Swany Song získala v roce 2014 stipendium CnT (Národního divadelního centra). Během Belle Saison (Les Monstres) byla stipendistkou v La Chartreuse a v létě 2016 se účastnila programu Obrador d’Estiu v Sala Beckett v Barceloně, kde napsala text Pig Boy 1986–2358, který byl přeložen do angličtiny a katalánštiny. Jeden z jejích posledních textů Vert Territoire Bleu/Zelené modré území byl oceněn porotou v soutěži Le Plongeoir (Odrazový můstek) v kategorii Mladých osvobozených2 textů (Jeunes Textes en Liberté). Spolupracuje rovněž s loutkáři z vysoké umělecké školy ESNAM3 (Coca Life Martin 22cl) a ze souboru La Collective. Její texty vyšly v nakladatelství Dramedition a Koïné. Jaro 2017 strávila na rezidenčním pobytu v ženevském divadle Am Stram Gram, pro který napsala text pro mladé publikum Qu’on va où?/Kam se de?. Od roku 2015 studuje dramatické psaní na vysoké umělecké škole E.N.S.A.T.T. v Lyonu.

Pig Boy 1986-2358

autorka: Gwendoline Soublin

překlad: Petr Christov

režie: Linda Dušková

dramaturgie: Jan Horák

scéna a kostýmy: Petra Vlachynská

hudba: Dominik Gajarský

video: Antoan Pepelanov

light design: Pavel Havrda

asistentka režie: Anna Mášová

hrají: Johana SchmidtmajerováDiana TonikováMichal Kern

premiéra 22. října 2021

reprízy 27. října a 4. listopadu 2021

Inscenaci finančně podpořil Státní fond kultury.

Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, z.s., Krátkého 1, Praha 9.

příští premiéry:

Johanna Kaptein: Historka o sv. Magdě; režie Jan Horák – 19. listopadu 2021

Renata Piotrowska-Auffret: As Long as We Dance; režie: Renata Piotrowska-Auffret – 10. prosince 2021

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

„Divadlo rozmanitostí“ – konkurz herec a herečka

Současná pandemická situace z důvodu koronaviru pomalu vyhání kulturu pomyslně pod most. Divadlo z města Most však dává nové šance. Zájemci, prosím, hlaste se do 11. března.

Divadlo rozmanitostí“, loutková a alternativní scéna Městského divadla v Mostě, vypisuje konkurz na pozici herce a herečky.

Nabízíme kreativní práci v mladém tvůrčím kolektivu, garantujeme prostor pro osobní i umělecký rozvoj. Možnost práce na celý i částečný úvazek.

POŽADAVKY:

Herečka ve věku 18–30 let


Herec ve věku od 18–55 let


Muzikálnost a hra na hudební nástroj je velkou výhodou.
Vzdělání v oboru či praxe v divadle je výhodou, nikoliv podmínkou účasti konkurzu.

PODMÍNKY ÚČASTI KONKURZU:

Do 11. 3. 2021 potvrdit účast na konkurzu, e-mail: rozmano@divadlo-most.cz a zároveň zaslat následující materiály:

  • strukturovaný životopis/portfolio

  • krátký motivační dopis, proč mám zájem o práci v dětském (loutkovém/alternativním) divadle

NA KONKURZ SI PŘIPRAVITE:

  • 1 monolog (více monologů rozdílného charakteru výhodou)

  • 1 báseň nebo 1 prozaický text

  • 1 píseň (uchazeč se může doprovodit sám, nebo si donést vytištěné noty případně hudební

  • podklad na flash disku)

  • 1 etuda s předmětem či loutkou (min. délka trvání 2 minuty)

Konkurz se uskuteční v úterý 16. 3. 2021 v Divadle rozmanitostí (Topolová 1278, Most). V případě, že se zájemce nebude moci dostavit na konkurz, je možné domluvit si náhradní termín.

Přesný harmonogram průběhu konkurzu bude uchazečům zaslán nejpozději tři dny před datem konání.

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Lásky bratří ČAPKŮ na výstavě

Výstava „Loupežníkova Lásky hra osudná“ v Památníku Karla Čapka ve Strži u Dobříše přiblíží vztah bratří Čapků k ženám a lásce

Loupežníkova Lásky hra osudná“ – to je název nové výstavy v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše. Ta zde začne v úterý 2. června. Potrvá až do 12. září. Výstava vypovídající mimo jiné o soukromí bratří Čapků a jejich vztahu k ženám a lásce tak připomene návštěvníkům hned dvě důležitá čapkovská výročí. Právě v tomto roce uplyne už 110 let od premiéry jednoaktovky „Lásky hra osudná“, první spolupráce Karla a Josefa Čapka na poli dramatu. A své kulatiny slaví i hra „Loupežník“, první samostatné dramatické dílo Karla Čapka. Jím před 100 lety dobyl pražské Národní divadlo.

Josef a Karel Čapkové

Na výstavě, jejíž autorkou je Tereza Petřek Todorová, nebudou chybět scénické návrhy, plakáty, autentické kostýmy a předměty ze slavných nastudování „Loupežníka“, ale také citáty a úryvky z milostné korespondence obou bratrů. Výstava je putovní, takže si ji budou následně moci zapůjčit i další muzea, divadla, galerie, veřejné knihovny, školy a další instituce.

Láska Karla Čapka Věra Hrůzová při tenisu ve slovenské Sliači

Rok 2020 je bohatý hned na několik kulatých čapkovských výročí,“ uvádí ředitel Památníku Zdeněk Vacek. „Výstavou vzdáváme hold dvěma pozoruhodným dílům, věnujícím se z různých pohledů lásce a mládí. A dotýkáme se, samozřejmě, také tvůrčích počátků jejich autorů,“ vysvětluje. „Proč se vlastně bratři Čapkové rozhodli psát pro divadlo? Jaký byl vztah Karla a Josefa Čapka k ženám a lásce v době, kdy díla psali? A co hry prozrazují o nich samotných? Na tyto a další otázky zkusíme výstavou odpovědět,“ říká spisovatel a publicista, který vede Památník od ledna tohoto roku.

Spisovatel a publicista Zdeněk Vacek, ředitel Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše

Výstava představí například archivní fotografie, ohlasy na nejzajímavější inscenace obou děl před domácím i zahraničním publikem. A připomene také jejich zpracování ve světě hudby a filmu. Atraktivní součástí výstavy jsou originální scénické návrhy Josefa Čapka či citáty a úryvky z dopisů obou bratrů – včetně Karlovy autorské básně. Ta vznikla pod dojmem tehdy začínající herečky a později i spisovatelky a dramatičky Olgy Scheinplugové. Právě v ní našel ideální představitelku Mimi ze hry „Loupežník“. A později i svou životní družku. Více o této výrazné osobnosti se návštěvníci dozvědí ve stálé expozici Památníku Karla Čapka. Tam jsou k vidění také Olžiny originální osobní předměty jako šminky nebo divadelní kostýmy. Výstavu dále doplní promítání klíčových scén z filmu „Loupežník“ z roku 1931 od režiséra a „pátečníka“ Josefa Kodíčka.

Návrh scény dramatu Loupežník“ od Josefa Čapka

Výsměch měšťákům, nostalgie první lásky

Ve hře „Lásky hra osudná“, napsané roku 1910, se promítá osobní situace obou bratrů. Konkrétně poté, co se coby svobodní, láskou ještě nespoutaní dandyové rozhodli společně dobýt Prahu. Tu chtěli zaujmout, ohromit a šokovat svou světáckostí. „Jejich duchaplná hříčka, vycházející z commedie dell´arte, zdůrazňuje šviháctví, originalitu, hravost a sarkasmus, s nímž oba autoři ironizovali měšťácký svět i sami sebe. Textu si ale zprvu příliš nevážili, vydali ho pouze v literárním časopise Lumír. A dokonce zvažovali, že ho spálí. Teprve později ho vzali na milost, takže se dostal až na divadelní jeviště,“ líčí Zdeněk Vacek. „V Loupežníkovi, na němž bratři původně pracovali společně, a nakonec jej o osm let později dokončil Karel Čapek, se oproti tomu promítají hořkosladké pocity nostalgie. Jsou spojené s prvním milostným okouzlením a neuchopitelností mládí. A také autorova sympatie k ,Loupežníkovi´, mladíkovi, který ukradne srdce profesorské dcerce Mimi. Ale rovněž tak pozdější Čapkovo pochopení pro jejího stárnoucího otce, který musí zpět dobýt svůj dům i náklonnost vlastní ženy,“ uvádí Vacek. „Pokud jde o lásku a ženy, chceme nechat promluvit hlavně samotné bratry, prostřednictvím citátů. Vždyť oba se ženili až po dlouholetých známostech. Josef se ke svatbě odhodlal po devíti a – matkou ještě bedlivěji střežený – Karel dokonce až po patnácti letech vztahu,“ poznamenává ředitel Památníku.

Automobilisté Karel a Olga a Cesta do hlubin robotovy duše

Podle ředitele Památníku je výstava první ze série plánovaných akcí. Přiblíží osobnost Karla Čapka a Olgy Scheinplugové z trochu jiného úhlu, než jak byla veřejnost dosud zvyklá. „V areálu Památníku využijeme návštěvníkům dosud nepřístupné autentické garáže a od 4. července tohoto roku zde otevřeme novou expozici ,Automobilisté Karel a Olga´, věnovanou 85. letům od jejich první společné dovolené a předsvatební cesty uskutečněné do Alp vozem Škodou Popular. A od 26. září chystáme v Památníku ještě výstavu Cesta do hlubin robotovy duše připomínající 100 let od vzniku hry R.U.R., Čapkova vizionářského ztvárnění tématu umělého života,“ uzavírá Zdeněk Vacek.

Opět bratři Čapkové, tentokrát v hotelu v Paříži

Víte, že…

doživotní užívání domu u rybníka Strž, v němž od roku 1963 sídlí Památník Karla Čapka, věnoval coby svatební dar Karlu Čapkovi a Olze Scheinpflugové Václav Palivec, bratr Čapkova švagra? Novomanželé jej proměnili na letní sídlo a zvali sem svoje přátele i známé. Velkorysost rodiny Palivcovy pomáhá budově dodnes. Současný spolumajitel Emil Palivec pronajímá dům i se zahradou za symbolické 2 koruny ročně Středočeskému kraji, zřizovateli Památníku.

Olga Scheinpflugová nebyla první láskou Karla Čapka? Ten se poprvé zamiloval jako čtrnáctiletý. Mařenka se však ukázala „jako docela, ba až příliš všední, mělké, ale až příliš v jistých věcech ,flákané´ děvče. Jsem rád, velice rád tomu, že jsem měl tolik síly, abych udělal konec,“ zapsal si zklamaný mladík. Ani vzplanutí patnáctiletého Karla k Anně Nepeřené, idolu hradeckých gymnazistů, nevedlo k cíli. „Holubička Anjelka“ na jeho pečlivě formulované dopisy neodpovídala.

Šminky Olgy Scheinpflugové s dopisem od Karla

známost Karla s temperamentní, o dvanáct let mladší Olgou začala v roce 1920? A Čapkova rodina z ní nebyla vůbec nadšena. Karel proto své styky s mladou herečkou tajil a hovory o ní odmítal. Před Olgou zas nemluvil o ničem, co se týkalo jeho rodiny. Do vily Karla a Josefa tak vkročila Olga Scheinpflugová až v den svatby. Po 26. srpnu 1935 se také navždy uzavřely dveře do té doby propojující obě části bratrského dvojdomu.

k zásadním ženám v životě Karla Čapka patřila i přecitlivělá matka Božena? „Věděla, jak si udržet lásku svého syna, ostatně si byla jista, že bude mít pro tento boj silnější pomocníky, které jsem tenkrát ještě podceňovala, Karlovu nemoc a naivní představu celé rodiny, že ,Iček´, jak mu říkali doma, musí zůstat jen a jen jejich“, napsala Olga Scheinpflugová v roce 1947 o svém souboji s Karlovou matkou.

Jarmila Pospíšilová, později Čapková

Karlův starší bratr Josef Čapek poznal Jarmilu Pospíšilovou, dívku z právnické rodiny, s ambicemi umělkyně, v roce 1910 jako devatenáctiletou? V době svatby jí bylo osmadvacet a jemu dvaatřicet. Soudě podle Jarmiliných deníkových zápisů, trpělo jejich manželství Josefovým nedostatkem vřelosti a citu. Když však Jarmila Čapková po válce zjistila, že se jméno jejího muže nevyskytuje na seznamu přeživších ani zemřelých v koncentračním táboře Bergen-Belsen, zahájila vlastní zoufalé pátrání. Celá léta odmítala uvěřit, že Josef opravdu zemřel.

www.capek-karel-pamatnik.cz

»Loupežníkova lásky hra osudná«

Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše,

Stará Huť 120.

Otevřeno: úterý – neděle 9 -12, 12.30 -17 hod.

Vstupné plné: 40 Kč, zlevněné 20,- Kč (žáci, studenti, senioři nad 65 let), rodinné 100 Kč, děti do 6 let zdarma.

Foto: Ondřej Kroutil a archiv Památníku Karla Čapka

Magdaléna Bičíková a Jana Bryndová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN