POZOR, ZMĚNA!

Festival současného umění „4+4 dny v pohybu“ proběhne pouze v třídenní variantě! Festivalové heslo: „Všechno je jinak“ se naplnilo!! Můžete se těšit i na Losers Cirque Company!!!

V pátek 9. října se otevírá návštěvníkům dlouho uzavřená zahrada a secesní budova Nové strašnické školy v Praze 10. Festival „4+4 dny v pohybu“ zve na výstavu, divadlo, on-line konferenci o vzdělávání, zážitkové hodiny s nejlepšími učiteli, dílny, scénické čtení, workshopy nebo vycházky po architektuře. Vzhledem k ohlášeným bezpečnostním opatřením však organizátoři oznamují zkrácenou, pouze třídenní, variantu festivalu.

Festivalové motto ,Všechno je jinak´ se zcela naplnilo. Museli jsme se rychle rozhodnout a akci zavřít o šest dní dříve. Prodloužili jsme však otevírací dobu, zájemci mohou festival ,4+4 dny v pohybu´ navštívit tento víkend mezi 10.00 – 22.00 hodinou, program je zdarma. Přijďte do Strašnic! Pravděpodobně se jedná o vůbec poslední festival umění v tomto roce,“ vyzývá organizátorka Markéta Černá.

Festival zahájí v pátek v 18.00 vernisáž výstavy „Všechno je jinak“, která představí tvorbu současných českých umělců jako Jakub Adamec, David Fesl, Mira Gáberová, Martin Skalický, Zbyněk Baladrán, František Skála, Eva Koťátková, Milena Dopitová, Vladimír Kokolia nebo Jiří Kovanda. V 19.30 započne zahajovací vizuální set „Zvláštní škola“, inspirovaný školním rozvrhem.

O víkendu proběhne speciální program, věnující se vzdělávání. Během něho se můžete účastnit zážitkových školních hodin s nejlepšími českými učitelkami a učiteli. Anebo si pustit on-line přenos konference „Kdo je tady učitel?“, zabývající se budoucností školství.

Budova Nové strašnické školy – epicentrum zkráceného festivalu

Pro rodiny s dětmi je celý víkend připraven bohatý divadelní program. Vystoupí Robert Smolík, TEArTR RAJDO, Ústav úžasu, Loutky bez hranic, Studio DAMÚZA, Wariot Ideal a Bratři v tricku. Malí i velcí si mohou vyzkoušet dílny s projektem „Máš umělecké střevo?“, interaktivní workshop Národní galerie „Do latě“, párovou akrobacii s Losers Cirque Company… Anebo vyrazit na cyklojízdu po architektuře s umělcem, kurátorem a publicistou Milanem Mikuláštíkem.

Nedělní večer zakončí scénické čtení současné běloruské hry Andreje Kurejčika „Uražení.Bělorusko“, coby  vyjádření podpory s Běloruskem a Bělorusy. Po představení se uskuteční diskuse s novinářkou a redaktorkou Deníku N Petrou Procházkovou a analytikem bezpečnostního centra Evropské hodnoty Davidem Stulíkem.

Více informací a kompletní program naleznete na ctyridny.czfacebook.com/festival4dny .

Foto: archiv „4 + 4 dny v pohybu“

Anna Mašátová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Lásky bratří ČAPKŮ na výstavě

Výstava „Loupežníkova Lásky hra osudná“ v Památníku Karla Čapka ve Strži u Dobříše přiblíží vztah bratří Čapků k ženám a lásce

Loupežníkova Lásky hra osudná“ – to je název nové výstavy v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše. Ta zde začne v úterý 2. června. Potrvá až do 12. září. Výstava vypovídající mimo jiné o soukromí bratří Čapků a jejich vztahu k ženám a lásce tak připomene návštěvníkům hned dvě důležitá čapkovská výročí. Právě v tomto roce uplyne už 110 let od premiéry jednoaktovky „Lásky hra osudná“, první spolupráce Karla a Josefa Čapka na poli dramatu. A své kulatiny slaví i hra „Loupežník“, první samostatné dramatické dílo Karla Čapka. Jím před 100 lety dobyl pražské Národní divadlo.

Josef a Karel Čapkové

Na výstavě, jejíž autorkou je Tereza Petřek Todorová, nebudou chybět scénické návrhy, plakáty, autentické kostýmy a předměty ze slavných nastudování „Loupežníka“, ale také citáty a úryvky z milostné korespondence obou bratrů. Výstava je putovní, takže si ji budou následně moci zapůjčit i další muzea, divadla, galerie, veřejné knihovny, školy a další instituce.

Láska Karla Čapka Věra Hrůzová při tenisu ve slovenské Sliači

Rok 2020 je bohatý hned na několik kulatých čapkovských výročí,“ uvádí ředitel Památníku Zdeněk Vacek. „Výstavou vzdáváme hold dvěma pozoruhodným dílům, věnujícím se z různých pohledů lásce a mládí. A dotýkáme se, samozřejmě, také tvůrčích počátků jejich autorů,“ vysvětluje. „Proč se vlastně bratři Čapkové rozhodli psát pro divadlo? Jaký byl vztah Karla a Josefa Čapka k ženám a lásce v době, kdy díla psali? A co hry prozrazují o nich samotných? Na tyto a další otázky zkusíme výstavou odpovědět,“ říká spisovatel a publicista, který vede Památník od ledna tohoto roku.

Spisovatel a publicista Zdeněk Vacek, ředitel Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše

Výstava představí například archivní fotografie, ohlasy na nejzajímavější inscenace obou děl před domácím i zahraničním publikem. A připomene také jejich zpracování ve světě hudby a filmu. Atraktivní součástí výstavy jsou originální scénické návrhy Josefa Čapka či citáty a úryvky z dopisů obou bratrů – včetně Karlovy autorské básně. Ta vznikla pod dojmem tehdy začínající herečky a později i spisovatelky a dramatičky Olgy Scheinplugové. Právě v ní našel ideální představitelku Mimi ze hry „Loupežník“. A později i svou životní družku. Více o této výrazné osobnosti se návštěvníci dozvědí ve stálé expozici Památníku Karla Čapka. Tam jsou k vidění také Olžiny originální osobní předměty jako šminky nebo divadelní kostýmy. Výstavu dále doplní promítání klíčových scén z filmu „Loupežník“ z roku 1931 od režiséra a „pátečníka“ Josefa Kodíčka.

Návrh scény dramatu Loupežník” od Josefa Čapka

Výsměch měšťákům, nostalgie první lásky

Ve hře „Lásky hra osudná“, napsané roku 1910, se promítá osobní situace obou bratrů. Konkrétně poté, co se coby svobodní, láskou ještě nespoutaní dandyové rozhodli společně dobýt Prahu. Tu chtěli zaujmout, ohromit a šokovat svou světáckostí. „Jejich duchaplná hříčka, vycházející z commedie dell´arte, zdůrazňuje šviháctví, originalitu, hravost a sarkasmus, s nímž oba autoři ironizovali měšťácký svět i sami sebe. Textu si ale zprvu příliš nevážili, vydali ho pouze v literárním časopise Lumír. A dokonce zvažovali, že ho spálí. Teprve později ho vzali na milost, takže se dostal až na divadelní jeviště,“ líčí Zdeněk Vacek. „V Loupežníkovi, na němž bratři původně pracovali společně, a nakonec jej o osm let později dokončil Karel Čapek, se oproti tomu promítají hořkosladké pocity nostalgie. Jsou spojené s prvním milostným okouzlením a neuchopitelností mládí. A také autorova sympatie k ,Loupežníkovi´, mladíkovi, který ukradne srdce profesorské dcerce Mimi. Ale rovněž tak pozdější Čapkovo pochopení pro jejího stárnoucího otce, který musí zpět dobýt svůj dům i náklonnost vlastní ženy,“ uvádí Vacek. „Pokud jde o lásku a ženy, chceme nechat promluvit hlavně samotné bratry, prostřednictvím citátů. Vždyť oba se ženili až po dlouholetých známostech. Josef se ke svatbě odhodlal po devíti a – matkou ještě bedlivěji střežený – Karel dokonce až po patnácti letech vztahu,“ poznamenává ředitel Památníku.

Automobilisté Karel a Olga a Cesta do hlubin robotovy duše

Podle ředitele Památníku je výstava první ze série plánovaných akcí. Přiblíží osobnost Karla Čapka a Olgy Scheinplugové z trochu jiného úhlu, než jak byla veřejnost dosud zvyklá. „V areálu Památníku využijeme návštěvníkům dosud nepřístupné autentické garáže a od 4. července tohoto roku zde otevřeme novou expozici ,Automobilisté Karel a Olga´, věnovanou 85. letům od jejich první společné dovolené a předsvatební cesty uskutečněné do Alp vozem Škodou Popular. A od 26. září chystáme v Památníku ještě výstavu Cesta do hlubin robotovy duše připomínající 100 let od vzniku hry R.U.R., Čapkova vizionářského ztvárnění tématu umělého života,“ uzavírá Zdeněk Vacek.

Opět bratři Čapkové, tentokrát v hotelu v Paříži

Víte, že…

doživotní užívání domu u rybníka Strž, v němž od roku 1963 sídlí Památník Karla Čapka, věnoval coby svatební dar Karlu Čapkovi a Olze Scheinpflugové Václav Palivec, bratr Čapkova švagra? Novomanželé jej proměnili na letní sídlo a zvali sem svoje přátele i známé. Velkorysost rodiny Palivcovy pomáhá budově dodnes. Současný spolumajitel Emil Palivec pronajímá dům i se zahradou za symbolické 2 koruny ročně Středočeskému kraji, zřizovateli Památníku.

Olga Scheinpflugová nebyla první láskou Karla Čapka? Ten se poprvé zamiloval jako čtrnáctiletý. Mařenka se však ukázala „jako docela, ba až příliš všední, mělké, ale až příliš v jistých věcech ,flákané´ děvče. Jsem rád, velice rád tomu, že jsem měl tolik síly, abych udělal konec,“ zapsal si zklamaný mladík. Ani vzplanutí patnáctiletého Karla k Anně Nepeřené, idolu hradeckých gymnazistů, nevedlo k cíli. „Holubička Anjelka“ na jeho pečlivě formulované dopisy neodpovídala.

Šminky Olgy Scheinpflugové s dopisem od Karla

známost Karla s temperamentní, o dvanáct let mladší Olgou začala v roce 1920? A Čapkova rodina z ní nebyla vůbec nadšena. Karel proto své styky s mladou herečkou tajil a hovory o ní odmítal. Před Olgou zas nemluvil o ničem, co se týkalo jeho rodiny. Do vily Karla a Josefa tak vkročila Olga Scheinpflugová až v den svatby. Po 26. srpnu 1935 se také navždy uzavřely dveře do té doby propojující obě části bratrského dvojdomu.

k zásadním ženám v životě Karla Čapka patřila i přecitlivělá matka Božena? „Věděla, jak si udržet lásku svého syna, ostatně si byla jista, že bude mít pro tento boj silnější pomocníky, které jsem tenkrát ještě podceňovala, Karlovu nemoc a naivní představu celé rodiny, že ,Iček´, jak mu říkali doma, musí zůstat jen a jen jejich“, napsala Olga Scheinpflugová v roce 1947 o svém souboji s Karlovou matkou.

Jarmila Pospíšilová, později Čapková

Karlův starší bratr Josef Čapek poznal Jarmilu Pospíšilovou, dívku z právnické rodiny, s ambicemi umělkyně, v roce 1910 jako devatenáctiletou? V době svatby jí bylo osmadvacet a jemu dvaatřicet. Soudě podle Jarmiliných deníkových zápisů, trpělo jejich manželství Josefovým nedostatkem vřelosti a citu. Když však Jarmila Čapková po válce zjistila, že se jméno jejího muže nevyskytuje na seznamu přeživších ani zemřelých v koncentračním táboře Bergen-Belsen, zahájila vlastní zoufalé pátrání. Celá léta odmítala uvěřit, že Josef opravdu zemřel.

www.capek-karel-pamatnik.cz

»Loupežníkova lásky hra osudná«

Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše,

Stará Huť 120.

Otevřeno: úterý – neděle 9 -12, 12.30 -17 hod.

Vstupné plné: 40 Kč, zlevněné 20,- Kč (žáci, studenti, senioři nad 65 let), rodinné 100 Kč, děti do 6 let zdarma.

Foto: Ondřej Kroutil a archiv Památníku Karla Čapka

Magdaléna Bičíková a Jana Bryndová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Zemřel Vladimír Vašut

Česká taneční scéna ztratila počátkem března svou velkou osobnost. V mělnické nemocnici zemřel spoluzakladatel Pražského komorního baletu, publicista, scenárista, libretista a dramaturg, profesor Vladimír Vašut. Velmi krátce si připomeňme jeho odkaz a dílo.

Ve čtvrtek 2. března v Mělníku zemřela, krátce před svými šestaosmdesátinami výrazná osobnost naší taneční scény – pedagog, spisovatel, scenárista, libretista, publicista a dramaturg Vladimír Vašut.

Jméno rodáka z Dolních Marklovic u Karviné je především spjato s Pražským komorním baletem, který s Pavlem Šmokem a Lubošem Ogounem zakládal. Nejprve pod jménem Balet Praha. Vašut byl však v šedesátých letech minulého století rovněž dramaturgem Státního divadla v Brně, téměř dvacet let pracoval v Divadelním ústavu Akademie věd. A počátkem devadesátých let vedl Katedru tance HAMU, kde roku 1993 získal profesuru. Vyučoval rovněž na Filosofické fakultě UK.

Otec herce Marka Vašuta má na svém kontě přes tři desítky tanečních libret. Nejznámější veřejnosti je asi jeho společné dílo s Pavlem Šmokem „Záskok“.

Jméno Vladimíra Vašuta je však nejvíce spjato s odbornou taneční kritikou. V tomto směru mu byl vzorem jeho učitel – zakladatel Katedry taneční vědy Jan Reimoser. Po Vladimíru Vašutovi se dochovalo množství monografií, odborných studií i populárněji psaných knih o tanci. Mezi tu druhou skupinu se řadí jeho „Pavel Šmok na přeskáčku“ anebo „Svět tance a baletu“, který napsal společně s Boženou Brodskou.

Vladimír Vašut tak přežil pouze o necelý rok svého přítele, kolegu a souputníka Pavla Šmoka. Čest jeho památce.

 

Taneční magazín

Foto: archiv ND