Polský režisér po roce opět Pod Palmovkou s choreografem PRUSAKEM!

2. března bude mít v pražském Divadle pod Palmovkou premiéru FAUST v režii Poláka Jana Klaty. Ten si vybral opět – jako loni zde – za spolupracovníka jmenovce dlouholetého šéfa Baletu Československé televize Mikuláše Prusáka – Macieje Prusaka!

Divadlo pod Palmovkou muselo tomuto polskému režisérovi bezmezně věřit. Jak jeho roční tištěné divadelní programy napovídají, nasmlouvovalo s ním  předem spolupráci, aniž zatím vědělo, o jaké představení v jeho režii půjde! Teprve později z toho vznikl – FAUST!

Jan Klata na čtené zkoušce na snímku Miloše Skácela

Oceňovaný polský režisér Jan Klata tu tedy začal v lednu 2019 zkoušet Fausta. V pozici hostujícího režiséra  v Divadle pod Palmovkou inscenoval vlastní adaptaci tohoto kanonického díla, která zpracovává obě dvě části dramatické básně Johana Wolfganga Goetha. Do Libně se Klata vrací přesně po roce; v lednu loňského roku zde měla premiéru jeho inscenace Shakespearova Něco za něco, která vzbudila i mezinárodní ohlas. Premiéra Fausta proběhne  v sobotu 2. března 2019.

Režisér Jan Klata byl ředitelem Národního divadla Stary Teatr v Krakově. Režíroval s velkým úspěchem mj. ve Štýrském Hradci, Düsseldorfu, Berlíně, Bochumi, Drážďanech, moskevském MCHATu. Jeho inscenace jsou zvány na významné evropské i světové festivaly Biennale v Benátkách, festival Pařížský podzim, Světový divadelní festival v Shizuoka pod horou Fuji, WuZhen festival, festivaly v Madridu, Dublinu, Soulu, Buenos Aires, Minsku, Berlíně, Pekingu a další. Českým divákům se představil například v roce 2016 na Palm Off Festu s inscenací Nepřítel lidu, která byla vysoce ceněna jak diváky, tak odbornou kritikou.

Jan Klata – civilní portrét

Jan Klata je znám svým osobitým přístupem ke klasickým textům. Jeho výklady reflektují aktuální problémy společnosti a světa. Faust je jedním z nejdráždivějších a nejzásadnějších děl evropské kultury. Klatova inscenace se pokusí zkoumat otázku dobra a zla v současném světě. „Inscenace Divadla pod Palmovkou vzniká podle překladu Otokara Fischera. Ten je zatím posledním úplným českým překladem obou dílů této Goethovy dramatické básně. Osobitá, a radikálním scénickým jazykem se vyjadřující inscenace Jana Klaty, tak bude vyrůstat z překladu stále hodnoceného ve vztahu ke Goethově básni, jako jeden ze světově nejpřesnějších ,“ dodává podrobnosti ke zvolenému překladu dramaturg inscenace Ladislav Stýblo.

Jan Klata vedení i diváky Divadla pod Palmovkou přesvědčil již v loňském roce

Režisér Klata ještě na tiskové konferenci ocenil souznění s hereckým souborem i ostatními  spolupracujícími profesemi libeňského divadla.

K choreografické práci se vyjádřil i dvorní spolupracovník Jana Klaty, choreograf Maciej Prusak: „Práce na Faustovi tak trochu připomíná shakespearovského Hamleta. Snažím se jít netradiční cestou. Takovým klipovým stylem. Herci tady Pod Palmovkou jsou nesmírně šikovní.”

A popáté Jan Klata v Divadle pod Palmovkou

Vůbec, Divadlo pod Palmovkou v posledních letech iniciuje zajímavé mezinárodní spolupráce – ať jsou to uplynulé tři ročníky festivalu Palm Off Fest. Respektive vlastní inscenace s přizvanými zahraničními tvůrci. Fenomén hostujících režisérů ze zahraničí se neobjevuje na české činoherní scéně příliš často. „Je mi velkou ctí, že mohu v Divadle pod Palmovkou v sezóně, kterou jsme nazvali Visegrádskou, přivítat tři zahraniční režiséry. Po Eduardu Kudláčovi ze Slovenska je to nyní Jan Klata a jako poslední v této sezóně se českému publiku představí host z Maďarska, Vilmos Vajdai,“ doplňuje seznam zahraničních návštěv ředitel Divadla pod Palmovkou, Michal Lang.

FAUST

Režie a divadelní adaptace: Jan Klata

Překlad: Otokar Fischer

Výprava: Mirek Kacmarek

Choreografie: Maciej Prusak

Dramaturgie: Iva Klestilová a Ladislav Stýblo

Hrají: Jakub Albrecht, Tomáš Dianiška, Tereze Dočkalová, Vendula Fialová, Martin Hruška, Jan Hušek, Milan Mikulčík, Jan Teplý, Ondřej Veselý, Kamila Trnková, Ivana Wojtylová, Adam Vacula, Jan Vlasák

Foto: archiv Divadla pod Palmovkou a Miloš Skácel

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Tanečky i TV v NoDu kolem 17. 11.

Má „Pravda o 17. 11.“ v něčem pravdu? Anebo ji nastoluje? Či hledá?

Přesně 17. 10. jsem měl tu čest vidět představení o 17. 11., které se samo definuje jako „závěr brakové trilogie“. Bez znalosti představení předešlých bych tento trilogický i logický závěr i záměr hodnotil veskrze kladně.

Sexteto herců, jmenovitě Michal Bednář, Martin Dědoch, Jan Hofman, Bořek Joura, Daniela Šišková a Tereza Volánková, hraje s chutí a nenásilně se na pódiu i před „televizními“ kamerami otáčí tak, jako politici v parlamentu.

Ke kladům představení patří i filmové předtáčené scény. Hra na televizi dodává představení náboj i potřebnou razanci. A to zejména v době, kdy jsou veřejnoprávní média podrobována ze všech stran neustálému tlaku.

Na vlastním scénáři je znát, že pracuje s různými zdroji. Vedle autorů scénáře Jana Tošovského a Petry Tejnorové je zde jako autor některých textů uváděn Adam Skála i anonymní „pisatel“ z DAMU. Inu, když může existovat „neznámý vojín“, proč by nemohla být alespoň část scénáře od neznámého autora?

Na průběhu divadelního večera samotného je místy znatelné, že jeden z dua scenáristů Jan Tošovský byl zároveň i dramaturgem. Místy tam totiž chyběl jiný pohled při eventuálních škrtech v textu. A jindy jsem postrádal dramaturgovy “odosobněné oči zvenčí” při dramaturgii režisérky Petry Tejnorové i představení jako celku.

Mezi stěžejní pasáže představení patřily besedy. S laskavým nadhledem parodovaly pseudointelektuální večery na veřejnoprávní ČT, ale i současné eskapády nejmenovaného ředitele nejmenované televize…

Je hra „Pravda o 17. 11.“ hrou na pravdu? Nikoli. Je generační výpovědí těch, kteří nechtějí mlčet. Někdy výpovědí klopotnou, ale o to spontánnější a pravdivější. A všem tvůrcům za ni patří velké poděkování. A poklona! S potleskem, samozřejmě.

Foto: NoD

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Tanečnice, baletky a krasobruslaři na plátnech PETRY SKLUZÁČKOVÉ

Na výstavě tři současných malířek v jihočeské Želči zaujala TANEČNÍ MAGAZÍN nejvíce Petra Skluzáčková. O hudebních interpretkách na vernisáži , čilém Mistru televizní zábavy a Tatrmanech od Bechyně nemluvě.

V již renomované galerii OBRAZÁRNA ŠPEJCHAR ŽELEČ (poblíž Plané nad Lužnicí) se o posledním prázdninovém víkendu představily na vernisáži tři současné malířky – KATEŘINA EKRTOVÁ, LENKA KUROVSKÁ a PETRA SKLUZÁČKOVÁ.

Náš TANEČNÍ MAGAZÍN nejvíce zaujala ona posledně jmenovaná autorka. A to nejen svým cyklem obrazů „Krasobruslaři“. Byl to dobrý odhad i pocit. Později jsme totiž zjistili, že se mladá malířka věnuje programově nejen krajinám a sportovní tematice, ale také výtvarnému vystižení tance jako takového. S celou jeho mnohotvárností a mnohobarevností.

Petra Skluzáčková – Krasobruslaři 3

OBRAZÁRNA ŠPEJCHAR ŽELEČ si vydobyla své místo mezi předními (nejen jihočeskými) stánky výtvarného umění svou pestrou dramaturgií výstav. Za více než šest let své existence představila nejen místním, ale i návštěvníkům z celých Čech, Moravy i zahraničí desítky Mistrů palety dvacátého i jedenadvacátého století. Zároveň zde dostávají příležitost zajímaví soudobí autoři a autorky. A tak tomu je i na právě probíhající výstavě „Něžné trojspřeží“.

Katalog výstavy “Něžné trojspřeží”

Obálka výpravného katalogu výstavy z výtvarné dílny Lenky Kurovské vzdáleně připomíná vrcholnou tvorbu legendární Toyen. To však pouze mimoděk. Veškerá díla trojice autorek jsou originální, osobitá a nesou i výrazný punc postimpresionismu. Obzvláště v případě Petry Skluzáčkové. Rovněž u Lenky Kurovské, která nezapře slavné rodinné tradice. Ani Kateřina Ekrtová nezůstává svými díly na výstavě nikterak stranou. I když její plátna zdobí převážně postranní stěny. A ještě malá chvála ke katalogu. Trio vystavujících zde velice odvážně, nekonvenčně, ale zároveň něžně zvěčnil fotograf Miloš Burkhard.

Co na výstavě není: Petra Skluzáčková – Baletky, olej na lepence, 60 x 50 cm

Vernisáž jako takovou oživily – další tři umělkyně. Tentokrát múzy hudební. Mezzosopranistka Eva Garajová, Dominika Ťuková, která si přivezla nejobjemnější nástroj – harfu a violistka Kateřina Fialová. Jejich téměř hodinový recitál byl – jak ostatně titul napovídá – postavený převážně na „Nelaskavých písních“ Petra Ebena. Ale z celého jejich repertoáru měla asi největší aplaus hudba soudobého autora Michala Müllera.

Petra Skluzáčková – Krasobruslaři 5

Petra Skluzáčková se věnuje nejen krasobruslařským motivům, které jsou zastoupeny na této výstavě, ale zároveň taneční tematice. Je patrné, že ji fascinuje pohyb dvou těl, jejich proplétání se do roztodivných pozic i emoce s tím spojené. Dá se říci, že její obrazy patřily k vrcholům výstavy.

Petra Skluzáčková – Tanec, olej na plátně, 50 x 40 cm

Výstavu v poněkud odlehčeném duchu doplnily trojrozměrné artefakty řezbářského charakteru z dílny volného výtvarného a divadelního sdružení TATRMANI ze Sudoměřic u Bechyně, pocházející převážně z jejich výtvarných workshopů. A  TATRMANI zde nezapřeli ani své divadelní kořeny – vyřezávanými loutkami. Ty se líbily i vzácnému hostu výstavy, doyenu televizních kabaretů a estrád, scenáristovi a dramaturgu Gustavu Oplustilovi. Mimochodem, tomuto muži plnému elánu a energie byste ani omylem nehádali dvaadevadesát let!

Petra Skluzáčková – Tanec II – olej na plátně 50 x 40 cm

I když vám možná dosud obec Želeč nic tak moc neříká, tak přímo kolem OBRAZÁRNY ŠPEJCHAR ŽELEČ vede několik jihočeských cyklotras. Ať již k Táboru, Bechyni anebo vzdálenějšímu Týnu nad Vltavou. Navíc, v přízemí této obrazárny je velikánské Zemědělské muzeum. Je chvályhodné, že se obec Želeč, sdružení Osvětáři Jihu a zejména neúnavný kurátor Pavel Šmidrkal zasloužili, že tu vzkvétá nejen výtvarné umění. A největší zásluhu na tom všem má pan farmář Martin Novák, který celý špejchar dokázal zrestaurovat a zprovoznit. Pan Martin Novák je i majitelem pivovaru Obora, jehož pivo Žitohola doslova okouzlilo táborské centrální náměstí v podniku se skromným názvem – Výčep. A to si na pivo pěstuje pan  Novák i vlastní chmel!

PETRA SKLUZÁČKOVÁ vystavovala i v prostorách paláců PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY a výstavu ji tam zahajoval JAN ČENSKÝ. Petra mu za to věnovala jeho portrét!

A pouze zpravodajská povinnost velí oznámit, že výstava „Něžné trojspřeží” potvá do 25. října 2018. Je otevřena denně kromě pondělí od deseti do sedmnácti hodin. A přesná adresa galerie je: 391 74 Želeč

GPS: 49°19’16.183″N 14°39’0.601″E

http://spejcharzelec.cz/

Foto: Lucie Váchová a archiv Petry Skluzáčkové

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

2. ročník mezinárodního divadelního festivalu Palm Off začíná 20. října

Skandální představení, o kterém se mluví v celé Evropě i workshop bollywoodského tance pro rodiny s dětmi, vybere si každý, neváhejte přijít

 

Palm Off Fest  –  20. do 31. října 2017

V pátek 20. října zahájí domácí inscenace Nora druhý ročník mezinárodního  festivalu divadel střední Evropy Palm Off Fest. Ten letos proběhne opět v Divadle pod Palmovkou a to od 20. do 31. října 2017. Doprovodný program se uskuteční v prostorách Synagogy na Palmovce, ve které organizátoři spolu s projektem KineDok uspořádali promítání čtyř dokumentů a workshop bollywoodského tance. Stejně jako v minulém ročníku se mohou diváci těšit na široký výběr inscenací ze zemí střední Evropy. Festival letos přiváží inscenace z Maďarska, Polska a Slovenska a během 11 dní se tak na Palmovce představí osm představen&iac ute;, která se nebojí témat, jako je stav demokracie v zemích Visegrádu, xenofobie, či uprchlictví. Hlavním lákadlem festivalu je nejskandálnější divadelní událost 21. století – inscenace Prokletí slavného chorvatského režiséra Olivera Frljiće z varšavského Teatru Powszechného.

Zeptali jsme se…..

Michal Lang,   ředitel festivalu  

 

Čekáte od diváků  po inscenaci Prokletí podobnou odezvu, jako tomu bylo v Polsku?

„Nemyslím si, že bude naše publikum reagovat tak, jako polské publikum. Jak je  známo, polské  publikum je velmi katolicky založené, v Polsku je asi 98 procent věřících a téma Prokletí se dotýká mimo jiné zneužívání dětí kněžími. Navíc v době, kdy byl papežem Jan Pavel II. a tenkrát tuto aféru „smetli pod koberec“. V  Polsku  je  to velmi  citlivé téma. Současná vládnoucí  strana je katolicky a pravicově zaměřená, takže Prokletí  je opravdu  výbušný artikl. Když můžeme v ČR shlédnout toto představení, znamená to, že si skutečně  musíme vážit toho, že v Čechách je klid. Ani  v Maďarsku, ani v Polsku, dokonce už  ani na Slovensku  klidu moc není.“

Byl to záměr – vybrat právě politické věci pro festival Palm off?

„Ne, nebyl. Nehledali jsme politicky zaměřená představení. Letošní 2. ročník se vyvinul v závislosti na tom, co se ve středoevropském  prostoru děje. Vybraná  představení, o kterých se v jednotlivých  zemích mluví, jsou oceňována, takže na sebe samozřejmě upozorňují. Proto nemohla  ujít naší pozornosti. Připadáme si, jako bychom otevřeli  dveře do zemí kolem nás a hned vidíme,  co tam je.  Vybraná představení jsou vysoce hodnocena i po divadelní stránce a divadlo má odrážet dění kolem sebe. Pro nás to tedy byla jednoznačná volba. Prokletí je dnes sice známé jako skandální představení, ale je to především skvělé divadlo, o kterém se mluví po celé Evropě. “

 

Děkujeme, Taneční magazín

 

 

 

Palm Off fest zahájí 20. října inscenace Nora, který pro Divadlo pod Palmovkou nastudoval Jan Nebeský.

Nejkontroverznější inscenace festivalu, Prokletí z varšavského Teatru Powszechného, odtartuje 22. října zahraniční linii programu. Jedná se vedle hostování v berlínském divadle Maxim Gorki Theater o druhé zahraniční uvedení této skandální inscenace, která zkoumá nejen vztah polské společnosti ke katolické církvi, ale také se ptá po smyslu a účelnosti kritického a politického divadla v dnešním světě.

Diváci dále budou moci zhlédnout dramatizaci slavného deníku Anna Franková Nového divadla z Nitry v režii Šimona Spišáka, inscenaci Nejsme barbaři! z budapešťského Katona József Színház, či představení Tenkrát v Bratislavě Slovenského komorního divadla z Martina zpracované na základě bestselleru Žo Langerové. Polský program doplní také Divadelník z lodžského Teatru Stefana Jaracza v režii oceňované Agnieszky Olsten. Za českou stranu program doplní domácí inscenace F. X. Kalby Jak sbalit ženu 2.0 a z brněnského Divadla Husa na provázku přijede Dynastie v režii Michala Dočekala.

Jan Jiřík, dramaturg festivalu říká: „Samozřejmě, že inscenace ve středoevropském prostoru výrazně reflektují politická témata. Kromě tolik diskutovaného  polského představení zveme nově také kolegy z Budapeště.   Umělci přijíždí s inscenací „Nejsme barbaři“, což je  trpká komedie  o uprchlické krizi. “

Po všech zahraničních inscenacích a Dynastii z brněnské Husy na provázku navíc proběhnou moderované diskuse, kterých se kromě tvůrců představení zúčastní i významné osobnosti české společenské scény.

Po největším festivalovém lákadle, polském představení Prokletí, tak budou vedle dlouholetého dramaturga Olivera Frljiće Gorana Incjace debatovat významné osobnosti české politologie, jakými jsou Jiří Pehe a Milan Znoj. Hostem diskuse po slovenském představení Anna Franková bude vrchní zemský rabín a spisovatel Karol Sidon. Pozvání na panel po dalším slovenském představení Tenkrát v Bratislavě přijaly také dcery autorky knižní předlohy Tania Langerová a Susanna Klanger. Na téma uprchlictví po maďarské inscenaci Nejsme barbaři! promluví Tomáš Jungwirth z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR.

„Debaty tvůrců s publikem byly součástí již prvního ročníku našeho festivalu – překvapilo nás, s jakým ohlasem se tehdy u diváků i divadelníků setkaly a jak často v nich zaznívala obecná společenská i politická témata té které země. Vzhledem k tomu, že vlastně všechny inscenace, které na letošní ročník zveme, se zabývají aktuálními politickými problémy naší části Evropy, rozhodli jsme se na festivalové diskuse pozvat dříve zmíněné osobnosti. Domníváme se totiž, že současné středoevropské divadlo představuje významný hlas komentující svět, v němž žijeme,“ dodává dramaturg festivalu Jan Jiřík.

 Doprovodný program vznikl letos ve spolupráci s Institutem dokumentárního filmu a jeho projektem KineDok.

„Během festivalu Palm Off Fest jsme pro diváky připravili čtyři filmy vždy s doprovodným programem. V sobotu to bude dvojice krátkých filmů z Maďarska Rozkaz je rozkaz a Oni, které nabízí stejné téma (počátek uprchlické vlny do Evropy ještě předtím, než se stala středobodem všech médií), ale zpracované zcela odlišnou formou. Na sobotní večer je připraven jeden z nejlepších českých dokumentů roku 2016, tragikomedie FC Roma o romském fotbalovém týmu, se kterým nikdo nechce hrát, díky čemuž málem kontumačně vyhrají ligu. Po projekci zveme všechny  na diskusi s režisérem snímku Tomášem Bojarem.

Nedělní den je věnován tanci a dětem. Připravili jsme taneční dvojblok pro rodiny s dětmi, začneme filmem „Královna ticha“, který vypráví o hluchoněmé holčičce Denise, která se svým okolím dokáže komunikovat jenom  prostřednictvím tance. Dokument je neobvyklý, dokumentární styl je prokládán téměř politickými tanečními scénami. Na film navazuje workshop bollywodských tanců,  doplňuje koordinátorka projektu KineDok Kristýna Genttnerová. A dodává také, že je velmi potěšena z možnosti podílet se na Festivalu Palm Off.

Jan Wolf, radní Magistrátu Praha, který  převzal nad festivalem záštitu, říká:  „Divadlo pod Palmovkou,  divadlo na periferii, ale jedno z nejkvalitnějších, tvoří nyní nový festival, který se zabývá kvalitním divadlem v prostoru Visegrádské čtyřky. Jsem rád, že festival přináší  umění z těchto zemí. Čekají nás  představení, která jsou v Polsku  téměř zakázaná. Může se stát i to, pokud v Polsku přijde nesvoboda, že Česká republika bude  místem, kde kvalitním umělcům budeme schopni nabídnout práci.  Věřím, že program letošního festivalu Prahu obohatí.“

Program festivalu:

  1. 10. 19.00   Nora, rež. Jan Nebeský, Divadlo pod Palmovkou
  2. 10. pásmo dokumentárních filmů ze střední Evropy, Synagoga na Palmovce
    17.00   Rozkaz je rozkaz + Oni, rež. Viktor Oszkár Nagy, András Petrik, Krisztina
    Meggyes, Maďarsko, 2015, po projekci diskuze s Bohdanem Bláhovcem a Kristýnou
    Genttnerovou
    19.00   FC Roma, rež. Rozálie Kohoutová, Tomáš Bojar, Česká republika,
    2016, po projekci diskuse s Tomášem Bojarem
  3. 10. pásmo dokumentárních filmů ze střední Evropy, Synagoga na Palmovce
    14.00   Královna ticha, rež. Agnieszka Zwiefka, Polsko, 2014
    15.30   workshop bollywoodského tance pro rodiny s dětmi
  4. 10. 19.00   Prokletí, rež. Oliver Frljić, Teatr Powszechny, Varšava
  5. 10. 19.00   Dynastie, rež. Michal Dočekal, Divadlo Husa na provázku, Brno
  6. 10. 19.30   Jak sbalit ženu 2.0, rež. F. X. Kalba, Divadlo pod Palmovkou
  7. 10. 19.00   Anna Franková, rež. Šimon Spišák, Nové divadlo, Nitra
  8. 10. 19.00   Nejsme barbaři!, rež. Vilmos Vajdai, Katona József Színház, Budapešť
  9. 10. 19.00   Tenkrát v Bratislavě, rež. Patrik Lančarič, Slovenské komorní divadlo, Martin
  10. 10. 19.00   Divadelník, rež. Agnieszka Olsten, Teatr Stefana Jaracza, Lodž

 

Předprodej festivalových inscenací přes goout.cz a na pokladně Divadla pod Palmovkou. Sledujte web festivalu http://www.divadlopodpalmovkou.cz/palm-off-fest#program a náš Facebook.

 

 

Foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

 

Zemřel Vladimír Vašut

Česká taneční scéna ztratila počátkem března svou velkou osobnost. V mělnické nemocnici zemřel spoluzakladatel Pražského komorního baletu, publicista, scenárista, libretista a dramaturg, profesor Vladimír Vašut. Velmi krátce si připomeňme jeho odkaz a dílo.

Ve čtvrtek 2. března v Mělníku zemřela, krátce před svými šestaosmdesátinami výrazná osobnost naší taneční scény – pedagog, spisovatel, scenárista, libretista, publicista a dramaturg Vladimír Vašut.

Jméno rodáka z Dolních Marklovic u Karviné je především spjato s Pražským komorním baletem, který s Pavlem Šmokem a Lubošem Ogounem zakládal. Nejprve pod jménem Balet Praha. Vašut byl však v šedesátých letech minulého století rovněž dramaturgem Státního divadla v Brně, téměř dvacet let pracoval v Divadelním ústavu Akademie věd. A počátkem devadesátých let vedl Katedru tance HAMU, kde roku 1993 získal profesuru. Vyučoval rovněž na Filosofické fakultě UK.

Otec herce Marka Vašuta má na svém kontě přes tři desítky tanečních libret. Nejznámější veřejnosti je asi jeho společné dílo s Pavlem Šmokem „Záskok“.

Jméno Vladimíra Vašuta je však nejvíce spjato s odbornou taneční kritikou. V tomto směru mu byl vzorem jeho učitel – zakladatel Katedry taneční vědy Jan Reimoser. Po Vladimíru Vašutovi se dochovalo množství monografií, odborných studií i populárněji psaných knih o tanci. Mezi tu druhou skupinu se řadí jeho „Pavel Šmok na přeskáčku“ anebo „Svět tance a baletu“, který napsal společně s Boženou Brodskou.

Vladimír Vašut tak přežil pouze o necelý rok svého přítele, kolegu a souputníka Pavla Šmoka. Čest jeho památce.

 

Taneční magazín

Foto: archiv ND