Štítek: Tomáš Loužný

Na cucky zahajují na náměstí už 7. sezónu

Divadlo v Olomouci působí rovných dvacet let!

Nezávislé olomoucké Divadlo na cucky otevírá ve středu 20. září opět svou scénu. Na Dolním náměstí tak zahájí už 7. sezónu, celkově pak v Olomouci působí rovných dvacet let. Program nejbližších dnů a týdnu zahrnuje stávající repertoár i premiéru novinky – autorské inscenace MASARYK(OVÁ), která diváctvu přiblíží životní příběh první dámy Československa.

„Divadlo na cucky je profesionální nezávislé divadlo se současnou dramaturgií, věnující se občanské angažovanosti a aktuálním společenským tématům. A i když to takto zní poměrně seriózně, našim představením rozhodně nechybí humor – zasmějete se, a zároveň se můžete zamyslet nad problémy světa, který nás obklopuje,“ uvedl mluvčí divadla Zdeněk Vévoda a upozornil, že Divadlo na cucky má aktuálně v repertoáru asi historicky nejvyšší počet inscenací. „Jde celkem o jedenáct titulů, jež připravily profesionální inscenační týmy, čítající mimo jiné 17 profesionálních hereček a herců, známých z renomovaných scén, jako například pražské či brněnské Národní divadlo, Husa na provázku, HaDivadlo, Městské divadlo Zlín nebo Městská divadla pražská. Ve dvou případech pracovali profesionální režiséři s amatérskými herci – absolventy našeho dramatického kurzu SENior,“ napočítal Vévoda.

Za poslední rok divadlo představilo tři novinky zvučných režisérských jmen: VSTUP ZAKÁZÁN (režie Tomáš Loužný), Tanec dervišů (režie Barbara Herz) a Vichřice v domě č. 11 (režie Petr Erbes a Boris Jedinák). „V uplynulé sezóně jsme se věnovali nejen lokálním problémům. Otevřeli jsme tabuizované téma armády skrz zkoumaní nedalekého vojenského újezdu Libavá, věnovali jsme se celospolečenské otázce svobody, nesvobody i současnému stavu justice a vězeňství v Česku, a to skrze skutečný příběh olomouckého adiktologa Dušana Dvořáka. Autentické příběhy českých seniorek pak zpracovalo již zmíněné Studio SEN, složené z absolventů dramatického kurzu SENior, pod režijní taktovkou tandemu z Divadla Na zábradlí,“ popisuje umělecká šéfka Divadla na cucky Silvia Vollmann. Právě ona se ujme první letošní premiéry – s herečkou Miladou Vyhnálkovou připravuje one woman show s příběhem Charlotte Garrigue Masaryk, pod názvem MASARYK(OVÁ). „O první dámě Československa a jejím odkazu se toho obecně moc neví, což byl jeden z důvodů, proč jsme se tomuto zajímavému životnímu příběhu rozhodli věnovat. Součástí příprav inscenace byl i náš tvůrčí pobyt v New Yorku, kde se nám podařilo setkat se s jedinou pravnučkou tehdejšího prezidentského páru,“ vysvětlila Vollmann výběr tématu. MASARYK(OVÁ) se dočká premiéry v den výročí vzniku samostatného Československa, 28. října. První reprízy jsou plánovány na 30. a 31. října.

Do konce sezóny pak divadlo pozve ještě na dvě premiéry, z nichž jedna potěší příznivce současného tance a bude zpestřením jinak činoherního repertoáru divadla. „Zatím prozradíme jen jména režisérů, kterými budou Alexey Shcherbakov, ruský choreograf působící momentálně v uměleckém exilu v Německu, a slovenský režisér Šimon Spišák, jehož pohádku Tři oříšky, kterou pro Divadlo na cucky vytvořil, ještě stále s velkým úspěchem uvádíme,“ řekla Vollmann. „V srpnu jsme za ni získali prestižní cenu Zlatý Gunár na mezinárodním festivalu Kremnické Gagy,“ dodala umělecká šéfka divadla. Divadlo o sobě dalo vědět i během vyhlášení nominací na Ceny Thálie 2023, to když se v širší nominaci v kategorii alternativní divadlo objevilo jméno Marka Kristiána Hochmana. „Jedná se o obrovský úspěch nejen pro Marka, ale i pro celou naši scénu. Jsme rádi, že si odborná veřejnost všimla jeho strhujícího výkonu v inscenaci Budoucí lokální hvězda Hochman hraje bývalou globální hvězdu Thunberg. Ukazuje to mimo jiné, že Divadlo na cucky si už získalo pevné místo na mapě českých profesionálních divadel, poutá pozornost na celostátní úrovni a dělá dobrou reklamu městu i kraji,“ uzavřel Vévoda.

Kompletní program Divadla na cucky najdete na webu www.divadlonacucky.cz. Organizátoři zároveň upozorňují na změnu začátků představení, které se s novou sezónou přesouvají z tradiční 19. hodiny na 18.30.

28., 30. a 31. října / 18.30
MASARYK(OVÁ)
One woman show Milady Vyhnálkové o zkoumání životního příběhu Charlotte Garrigue Masaryk(ové) doprovázené hereččiným pseudodokumentem z New Yorku.

Kdo byla Charlotte Garrigue Masaryk(ová)? Manželka prvního prezidenta Československé republiky. A dál? Ani v učebnici dějepisu se nic nepíše, tak odkud to má Milada vědět? Naštěstí se jí podařilo vycestovat do New Yorku a potkat se s její pravnučkou Charlotte Kotík.

Divadelní pseudodokument (ne)známé herečky o (ne)známé hrdince.

hraje: Milada Vyhnálková
režie: Silvia Vollmann

Foto: Zdeněk Vévoda

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

Divadelní operace „Vstoupili byste do armády?“

VSTUP ZAKÁZÁN – herci zavedou publikum také do krytů civilní obrany

Divadlo na cucky uvede  29. října premiéru repertoárové novinky VSTUP ZAKÁZÁN. V autorském projektu režiséra Tomáše Loužného diváci uvidí Pavlu Dostálovou a Viktora Kuzníka, součástí akce bude i živý hudební doprovod Martina Dytka. Z divadelní scény na Dolním náměstí zavedou herci publikum také do prostoru krytu civilní obrany v Bezručových sadech, kde se společně zamyslí nad obranou státu.

„Původně jsme se chtěli věnovat nedalekému vojenskému újezdu Libavá a dokumentovat, jak se v tomto místě žije poté, co se újezd zmenšil. Postupně jsme se však uchýlili k obecnějšímu pojetí a otevřeli jsme téma armády a jejího smyslu, vztahu lidí k armádě a jak se tento vztah proměnil například v kontextu války na Ukrajině, která během příprav vypukla,“ uvedl režisér Tomáš Loužný. Podle jeho slov byl pro herce základem autorský text i přepis autentických rozhovorů vztahujících se nejen k Libavé, ale i k jiným vojenským újezdům. Čerpalo se i z dostupných armádních textů nebo z pamětí finského vojevůdce Gustafa E. Mannerheima, který bojoval proti ruské armádě před II. světovou válkou. „V jeho vzpomínkách lze najít spoustu paralel s dneškem,“ upozornil Loužný, jehož záměrem je podrobit diváky úvaze o obraně vlastního státu. Skrze nadhled a humor divadlo nahlíží dilemata současné společenské diskuze související s armádou. „Jen tak je totiž možné se nad nimi beze strachu zamyslet. Vstoupili byste do armády nebo ne? A je vůbec člověk schopný zvážit všechny souvislosti a adekvátně se rozhodnout? Může být vstoupit do armády natolik výhodné, že to případně vyváží i riziko vlastního života?“ ptá se režisér.

Divadelní operace, jak výsledné dílo inscenátoři označují, se pohybuje na pomezí audiovizuální intervence, site-specific projektu i klasického divadelního tvaru. Spojena je také s přechodem mezi Divadlem na cucky a krytem civilní obrany v Bezručových sadech. „Prostor krytu jsme využili ve spolupráci s Institutem Paměti národa, jemuž slouží ke stálé expozici. Scénograf Ján Tereba měl společně s režisérem od počátku záměr odehrát část představení ve specifickém prostoru, souvisejícím nějakým způsobem s armádou. Stavba z 50. let uprostřed olomouckého parku měla tehdy ochránit obyvatele v případě jaderného útoku. Její útroby se ukázaly jako dokonalá kulisa pro dané téma,“ popsal mluvčí Divadla na cucky Zdeněk Vévoda. Organizátoři upozorňují, že by se diváci měli přiobléct a vzít si sportovní či vycházkovou obuv. Představení začíná v Divadle na cucky a přesun z divadla do krytu zabere zhruba deset minut.

Premiéra se uskuteční v sobotu ve 20 hodin, první reprízy jsou pak plánované ve stejný čas v neděli 30. a v pondělí 31. října.

Vstupenky jsou k mání na webu www.divadlonacucky.cz.

29., 30., 31. října / 20.00
24. listopadu a 7. prosince / 19.00

VSTUP ZAKÁZÁN

Nabídka vysněného bydlení s výhledem na Olomouc… a jedním malým háčkem.

 

Kritická doba si žádá mimořádná opatření. Žádá si více lesů, ideálně lužních, více praturů, ideálně roztomilých a také více vojenských újezdů, jako je Libavá – ideálně bez hranic.

Divadelní mozaika o vztahu k vlasti, cesta od pazourku ke stíhačce F-35 i oslava návratu ohrožených druhů, doprovázená mohutnými salvami.

Část představení se bude odehrávat v krytu civilní obrany v Bezručových sadech. Na cca desetiminutový přechod z divadla doporučujeme sportovní obuv.

Hrají: Pavla Dostálová, Viktor Kuzník, Martin Dytko

Režie: Tomáš Loužný

 

 

Zdeněk Vévoda

pro Taneční magazín

 

 

Dějiny násilí od poloviny února 2022

Příběh o znásilnění s O. Hesem v hl roli

Dějiny násilí, adaptaci známého autobiografického románu Édouarda Louise, hvězdy francouzské literatury, uvede 12. února v české premiéře Švandovo divadlo

Příběh mladíka, který se stal jedné vánoční noci obětí z-ná-si-lnění, režíruje Tomáš Loužný patřící k nejnadějnějším tvůrcům nastupující divadelní generace. Hlavní postavu, mladého homo-s-exuála Eddieho procházejícího trnitou cestou vzpomínek i policejního vyšetřování, hraje Oskar Hes. Muže jménem Reda, náhodného milence a násilníka, ztvárňuje Jan Grundman. Silný příběh vyprávěný z hlediska oběti je líčený jako napínavá detektivka naruby. Premiéra je 12. února ve Studiu Švandova divadla.

Víte, že o znásilnění gayů a lesbických žen se téměř nemluví?  Orientace ale není důvodem, proč by měl být tento zločin legitimní. Také předpoklad, že muž, který znásilní jiného muže, bude nejspíš gay, je mylný. U pachatelů těchto činů totiž nejde o projev touhy nebo vášně. Jde o moc, převahu a beztrestnost, které vůči svým obětem pociťují.

 

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

 

Dějiny násilí

Román o znásilnění na prknech Švandova divadla (S Oskarem Hesem v hlavní roli)

Švandovo divadlo uvede Dějiny násilí, příběh o zločinu a předsudcích s Oskarem Hesem v hlavní roli

Dějiny násilí, adaptaci známého autobiografického románu Édouarda Louise, hvězdy francouzské literatury, uvede v české premiéře Švandovo divadlo. Příběh mladíka, který se stal jedné vánoční noci obětí zločinu, režíruje Tomáš Loužný patřící k nejnadějnějším tvůrcům nastupující divadelní generace. Hlavní postavu, mladého homosexuála Eddieho procházejícího trnitou cestou vzpomínek i policejního vyšetřování, hraje Oskar Hes. Muže jménem Reda, náhodného milence a násilníka, ztvárňuje Jan Grundman. Silný příběh vyprávěný z hlediska oběti je líčený jako napínavá detektivka naruby.

Premiéra –  12.  února ve Studiu Švandova divadla

„Téměř přesně před deseti lety, v prosinci roku 2012, byl tehdy dvaadvacetiletý francouzský spisovatel Édouard Louis ve svém bytě okraden, znásilněn a málem uškrcen. Zločiny spáchal muž, jehož Louis potkal na ulici poté, co se vracel z vánoční večeře,“ líčí dramaturg inscenace David Košťák výchozí impuls ke vzniku románu známého u nás nejen v queer komunitě.

Napadený se tehdy obrátil na policii. A rozhodl se o svém traumatickém zážitku mluvit. Chtěl vylíčit událost oné noci tak, jak se podle něj stala. Jenže jak to vlastně bylo? Kdo je tu vinen a čím přesně? A nakolik vyprávění oběti zkreslují a zanášejí názory, předsudky, nevyžádané rady a zraňující komentáře těch, kteří příběh znásilnění vyslechnou?

Terapie, diagnóza a především střet

Podle Tomáše Loužného, režiséra a současně i autora divadelní adaptace, lze Dějiny násilí vnímat jako osobní terapii i společenskou diagnózu. „V románu i v naší inscenaci jde mimo jiné o zásadní střety: střet dvou mužů, dobra a zla, práva a spravedlnosti, ale i o srážku různých kultur a konfrontaci odlišného nazírání na svět, na rasu, homosexualitu a menšiny vůbec,“ říká režisér loni nominovaný divadelními kritiky na talent roku.

Hlavního hrdinu hraje Oskar Hes, nejmladší člen hereckého souboru Švandova divadla. Po přesvědčivém výkonu šikanovaného hrdiny v upírské lovestory Ať vejde ten pravý tak dostává u Švandů další výraznou příležitost. „Oskarovo charisma, věk odpovídající hrdinovi i typ spojený s jistou bezelstností a čistotou z něj dělají pro roli Eddieho ideálního představitele,“ říká Tomáš Loužný. Redu, Eddieho temný protipól, hraje Jan Grundman. Ten je známý mimo jiné ze seriálu #martyisdead oceněného v roce 2020 mezinárodní cenou Emmy. Claru, Louisovu sestru žijící v zajetí úzkoprsých názorů malého města, ztvárňuje Nataša Bednářová. Jako zástupce institucí – od policistů po lékaře – uvidíme Marii Štípkovou a Davida Punčocháře.

Nemožnost žít jako dřív

Tématem násilí ve společnosti a hledáním jeho podstaty se Tomáš Loužný zabýval už ve svých předchozích inscenacích. Na jevišti je přitom dokázal zobrazit uvěřitelně a pro diváka zároveň bezpečně. „Věřím ve svého diváka a jeho vnitřní svět. Největší násilí je násilí tušené,“ je přesvědčen Tomáš Loužný. A nakolik je podle něj pro román i vyznění inscenace určující, že hlavní hrdina je stejně jako autor románu gay? „Orientace hlavní postavy je samozřejmě určující pro tento konkrétní případ. Nakonec jde ale hlavně o to, že je někomu násilím vnucena cizí vůle, že se ocitne v nebezpečí života a poté musí žít dál, jako by se nic nestalo. To ale není tak úplně možné. S tím je snadné se ztotožnit a nemusíte být gay, ani mít za sebou zrovna zážitek znásilnění,“ uvádí režisér.

K názvu titulu dramaturg David Košták dodává: „Z jedné konkrétní a ryze intimní zpovědi člověka, který prožije nejprve silnou blízkost a vzápětí čelí útoku, při němž přichází o základní pocit bezpečí a málem i o život, se postupně stávají odosobněné dějiny násilí. V nich jedinec svůj jedinečný příběh ztrácí. Ten se stává veřejným statkem. A on sám jen další položkou v policejních statistikách.“ 

Prostor pro fantazii a nalézání dalších významů nabízí i výtvarná složka inscenace. Scéně Petra Vítka vévodí lesklý bílý pokoj. Z něj se napadený mladík snaží vymazat všechny vzpomínky na útočníka, podobně jako se je snažil vytěsnit ze své paměti. Postupem času však v prostoru přibývá čím dál více lidí, kteří se k jeho případu vyjadřují, a s nimi i černých stop… Téma pošpinění a prolomení křehkých hranic osobního prostoru připomíná také použití červeno-bílé policejní pásky určené pro označení místa činu.

Kostýmy Martina Chocholouška se inspirují francouzskou chic módou. Od haute couture, citující například svůdné chlapecké modely Jeana Paula Gaultiera, se kostýmy dostávají až k ryze surrealistickým kreacím. Groteskní oblečení v podobě chodících nákupních tašek tak výmluvně ilustruje, jak zraněný Eddie vnímá okolní svět.

Naléhavost divadelní výpovědi a střet dvou kultur posílí i živě zahraná hudba skladatele Ivo Sedláčka, který pracuje i s citací kabylských motivů.

Po premiéře 12. února 2022 následuje repríza 14.2.. Na programu jsou pak Dějiny násilí 5. a 29. března.

www.svandovodivadlo.cz

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín