Porota tleskala ve stoje u výkonu Tomáše Vernera a Kristýny Coufalové

Osmý večer ve StarDance 2021

I přestože Mirai Navrátil a Lenka Nora Návorková kvůli covidu ukončili svou účast v soutěži, vyřazovalo se jako obvykle. No, situace je velmi napínavá. Pokud by ještě některý pár nenastoupil, nevím, nevím, kdo bude ve finále nakonec soutěžit?

Marek Eben s Terezou Kostkovou vtipně ohodnotili situaci takto:

 „Do finále vlez ten, s negativním testem“.

Každý pár zatančil dva tance, standard  či latinu a ve druhé části scénický tanec s company.  (Slyšeli jsme paso-doble, valčík a jive).

Jak to všechno dopadlo?

Tomáš Verner a Kristýna Coufalová

Dívat se na Tomáše je vždy radost, i tentokrát byl tanec velmi dobrý po technické stránce, zbytek Tomáš dožene svou osobností.  Ovšem chvílemi šel mimo hudbu a porota toto neodpouští.  Richardovi Genzerovi se líbil tanec bez rekvizit, Tatiana Drexler chválila pohyb, ale chyběly jí emoce, nic ji prý neštípalo, žádný mráz po zádech.  Podle Jana Tománka, Tomáš někdy vystřihne ohňostroj tance, ale tentokrát  nesršel tak vysoko. Zdeněk Chlopčík už je zase zpět a v plné síle, prý to mohlo víc klouzat, bylo to udrncané. (body 9,9,8,8)

 

Jan Cina a Adriana Mašková

Zaujali tím, že přiběhli na parket coby letuška a stevard. Show skvělá, ale Tatianě Drexler chyběl jive a také rytmus, Honza zkrátka dělal chyby. Jan Tománek se s ní shodoval, trošku si posteskl, že často se cítí být v hodnocení sám,  Zdeněk Chlopčík konstatoval, že to bylo hezké, lehounké, odhopsané,  ale jive to nebyl.  A Marek Eben na to okamžitě reagoval – „to není hodnocení, to je postcovidový syndrom!“  (body 8,7,7,7)

Martina Viktorie Kopecká a Marek Dědík

Martina se zlepšuje, i když dělá prostě občas chyby. Jan Tománek ocenil, že Martina se snažila tanec pochopit, ale viděl chyby. Tatiana Drexler  řekla, že všechno bylo tak, jak vlastně chtěla, ale byla tam nejistota. Zdeněk Chlopčík pochválil snahu o napětí v těle, ale cítil jednotvárnost, málo emocí a chyby v rytmu. Richard Genzer poradil po svém způsobu, že také existují kolena a je dobré je používat. body (7,8,8,7)

Tereza Černochová a Dominik  Vodička

Dojemné bylo, že Tereza tančila valčík na píseň svého otce – Ona se brání. Jak později řekla, lítosti a pláč už má za sebou, ale sama se bála, co to s ní na parketu udělá. Ale zvládla to na výbornou. Tereza má přirozeně ladný pohyb, ale ke konci jaksi ztěžkla. To nemohlo ujít Tatianě Drexler, která ale výkon označila za krásný. Zdeněk Chlopčík viděl moc krásný valčík, rytmický a plynulý, ale chtěl více pocitů. Což ale právě bylo zřejmě pro Terezu těžké. Richard Genzer nebyl spokojen s rovnováhou. Prý tady tancuje „futro!“   Podle Jana Tománka bylo Terezino postavení v páru na úrovni soutěžní tanečnice. (body 9,9,10,9)

Tanec s company

Jediná legrace spočívá v tom, že tento tanec nemá pevná pravidla, ani techniku. Co teď?  Možná jde o emoce, subjektivní dojem.  A co na to naši soutěžící?

Tomáš Verner a Kristýna Coufalová

V Křížíkově pavilónu v Praze se uskutečnil přímý přenos soutěže České televize Stardance XI.

Tomáš a Kristýna přinutili svým vystoupením porotu tleskat ve stoje. Co dodat?  Nelze.

A všechno řekl Jan Tománek: Takhle bych to nezatančil! No a kat Zdeněk Chlopčík? Tomáš byl lepší než Kristýna. Kristýna? Ano, tentokrát  jsem byla studentka já!

A světe div se, porota stojí a tleská!! Málokdy to tak máme  (body 10,10,10,10)

Jan Cina a Adriana Mašková

Výborné! Jan Cina se cítil zřejmě blahodárně, zaskočil si.  Hezká podívaná.  Richard  Genzer zavzpomínal, proč vlastně šel na konzervatoř.  A teď si řekl, vždyť to „umí každý Cina“… ale nemyslel to ve zlém. Prý by to lépe nezatančil.  Tatiana byla nadšená a dojatá.  Jan Tománek  podotknul, že se sečetlo všechno.  Zdeněk Chlopčík: procítěné.  (body  10,10,10, 10)

Martina Viktorie Kopecká a Marek Dědík

Tak to byla bomba! Vystoupení na skladbu z filmu Schindlerův seznam – a procítěné. Martina asi chápala úplně všechno,  Vše, co asi duchovní cítí, vyšlo najevo.  Tak ani pro Richarda Genzera toto nikde nedrncalo, opravdu!  Tatina Drexler – neuvěřitelně dobré!  Krásné! Viděla jsem Vaši sílu!“ Jan Tománek – „Lehkost, paže – protrápila jste se našimi pravidly, ale teď – to je jiný rozměr!“  Zdeněk Chlopčík – „Maximální bonus“! (body 10,9, 10, 10)

Tereza Černochová a Dominik  Vodička

Po silných třech vystoupeních, kdy  dokonce porota stála a tleskala ve stoje, toto čtvrté už nedalo patřičný náboj.  Bohužel. Únava, špatné pořadí, zkrátka cokoliv.  Tanec bez pravidel a Richard Genzer? Krásné, ale nemá,  co hodnotit. Tatiana Drexler:  „Vše se doposud  dařilo, ale toto úplně ne.“ Jan Tománek: „Bylo to těžké, ale krásné číslo. Málo pracovaly ruce.“  Zdeněk Chlopčík: „Je opravdu velmi těžké po 3 úžasných vystoupeních nastoupit jako poslední. Chtělo to více přesvědčivosti.“  (Body 9, 8,8, 9)

Soutěž opouští:

Tereza Černochová a Dominik Vodička

Tereza: „Tak páteční jídlo už nebude…“ V této situaci berou páry všechno už s úsměvem….

Foto: Archiv České televize ( S laskavým povolením)

Eva Smolíková

Taneční magazín

AMORální

Intimní představení o lásce a manipulaci

Dočasná Company uvádí zcela nový projekt s názvem AMORální pod vedením Anny Benhákové. Premiéra se uskuteční dne 15.11. od 20:00 v Divadle X10

 

Repríza proběhne 14.12.
 

Tématem choreografie vás provede šest těl tanečníků, kteří jazykem současného tance a fyzického divadla vyobrazují sbližování a vkládání důvěry v partnera v touze po sexuální intimitě. Taneční inscenace se zabývá především tenkou hranicí mezi láskou a manipulací – situacemi s jemnými nuancemi, kdy si možná ani neuvědomujeme, že postupně ztrácíme kontrolu nad tím, kam naše vztahy směřují. Situacemi, kdy si až pozdě všímáme, že jsme se dostali někam, kde jsme nikdy být nechtěli. Nejvýraznější esencí choreografie je křehkost a zranitelnost. Obrazy, které choreografie nabízí, mluví o sexualitě jako o lidské přirozenosti. Lidské tělo, neoddělitelné od jeho mysli, duše, ducha, je zde předmětem touhy a v zajetí vášně se toto propojení snadno přehlédne.

Téma projektu AMORální se formuje již druhým rokem, choreografka podobné téma zpracovala v tanečním filmu s názvem Morálně závadné, který je momentálně v postprodukčním procesu. Vernisáž a výstava fotografií z natáčení, jejichž autorkou je také Anna Benháková, proběhla v srpnu 2020 v Periferie Cafe. Pod stejným názvem se již uskutečnil work in progress v září 2020 v Divadle DISK. Dočasná Company uvede reprízu AMORální 14. 12. 2021 opět v divadle X10.

Tanečnice a jedna ze zakladatelek Dočasné Company Natálie Vacková o zkoušení říká: “Když Anička s tématem přišla, tak mě to jako osobu velmi lákalo, ale jako interpretka jsem věděla, že to nebude lehká výzva. Navazovat opravdový něžný dotek s osobami, se kterými nejsem v partnerském vztahu,  vyžaduje odvahu. O manipulaci by jistě každá žena a spousta mužů zvládla mluvit po svém a i já mám svůj příběh, který mě bude dokonce života ovlivňovat.”

Dočasná Company je skupina umělců, která vytváří platformu pro různorodé současné pojetí umění se zaměřením především na tanec a fyzické divadlo. Spojuje umělce z oblasti hudby, fotografie, filmu a výtvarného umění. Cílem Dočasné Company je rozmělnit hranice mezi tvorbou pro širokou veřejnost a intelektuálním uměním pro odborné publikum, stejně jako nacházet přesahy divadelních a nedivadelních forem. Momentálně vyvíjí aktivitu na několika uměleckých projektech převážně v Praze, ale působí také v regionech. Od začátku letošní sezóny také vede taneční workshopy pro studenty i profesionály ve spolupráci s prostorem Tep39. Company působí od roku 2019, spolek byl založen v listopadu roku 2020.


Natálie Vacková

pro Taneční magazín

 

Effugio volume 2

Sebepoškozování. Effugio volume 2 se zaměřuje na pocity a emoční i fyzické proměny těsně před, během a po samotném ublížení si

Ve Studiu ALTA vždy od 19:30, od 24. do 26. 8. 2021

Práce vznikla na základě sesbíraných autentických příběhů lidí, kteří si prošli vědomým sebepoškozováním nebo jím stále v nějaké formě procházejí. Mapuje příčiny, možné spouštěče a stresory vyvolávající pocity intenzivního sklíčení, ztráty vlastní hodnoty, nedostatečnosti a potřebu potrestat sebe sama.

Někteří mají jednorázovou zkušenost, pro některé se sebepoškozování stalo rituálem, ke kterému se uchylují při každém náročnější konfrontaci s okolním světem, aby se pak mohli cítit lépe. Jaký zážitek člověku přináší samotné poškození jeho vlastní tělesné stránky? Jak velkou cítí při tom bolest, pokud vůbec? A co se děje potom?

Původní inscenace Effugio se věnovala hlavně příčinám a okolnostem, které v člověku vyvolávají určité emoce, mají vliv na utváření sebeúcty a vedou jej k záměrnému sebepoškozování. Effugio volume 2 se zaměřuje hlouběji na pocity a emoční i fyzické proměny těsně před, během a po samotném ublížení si.

Uniknout, utéct, uprchnout – effugio. Podařilo se vám někdy utéct před vlastní myslí? Vyhrát boj s nutkavě obsedantními myšlenkami? Nebo utéct od velmi intenzivního psychického nátlaku?

Dočasná Company se skládá ze skupiny umělců, jejichž role se v uskupení může s jednotlivými projekty proměňovat – každý může být tvůrce, interpret, lektor, dramaturg, produkční… Vytváří platformu různorodému současnému pojetí umění se zaměřením především na tanec a fyzické divadlo. Jeho cílem je rozmělnit hranice mezi tvorbou pro širokou veřejnost a intelektuálním uměním pro odborné publikum. Mimo tradiční tvorbu v divadelním prostředí vynášíme tvorbu do netypického prostředí ve smyslu pouličního umění a site-specific projektů.

Ve čtvrtek 26. 8. bude představení předcházet debata na téma záměrného poškozování

Natálie Matysková
pro Taneční magazín

Zbrusu nová premiéra souboru Lenka Vagnerová & Company

Čtyři zastavení v jednom večeru. „Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas…“ Premiéra ve středu 23. září 2020 v 19.30 v pražském divadle Komedie.

Krajinou slz“ je novým představením souboru Lenka Vagnerová & Company. V něm převzali roli choreografů hned čtyři tanečníci souboru: Fanny Barrouquére, Monika Částková, Barbora Nechanická a Michal Heriban. Umělecká vedoucí Lenka Vagnerová se tentokráte objeví v roli mentora a dramaturga. Pojítkem představení je strhující hudba oceňovaného hudebního skladatele Ivana Achera.

Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas. Je čas rození i čas umírání. Čas sázet i čas trhat. Je čas zabíjet i čas léčit. Čas bořit i čas budovat. Je čas plakat i čas smát se, čas truchlit. I čas poskakovat. Je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat. Čas objímat i čas objímání zanechat. Je čas hledat i čas ztrácet. Čas opatrovat. I čas odhazovat. Je čas roztrhávat i čas sešívat. Čas mlčet i čas mluvit. Je čas milovat i čas nenávidět. Čas boje i čas pokoje.” Kazatel 3

Toto jsou čtyři zastavení šesti z nás:

ZASTAVENÍ PRVNÍ: Tvarem ke štěstí

Dokonalé křivky, ani o kilo navíc. Ideál ženské krásy si každá doba diktuje po svém. Vymodelovaná prsa, upravený nos. I botoxové injekce se zdají být fenoménem dnešních dní. Experimentujeme, skrze trendy hledáme svou identitu. Jako mladí se pokoušíme stárnout. A jako staří se snažíme mládnout – dohnat to, na co už příroda nestačí. Jsme ochotni podstoupit ledacos a mlčky svádíme neúprosný, každodenní boj s časem.

Choreografie a interpretace: Barbora Nechanická

ZASTAVENÍ DRUHÉ: Láska na první posed

Existují čtyři strany příběhu: tvůj příběh, jejich příběh, pravda a co se opravdu stalo.” Jean-Jacques Rousseau.

Choreografie: Fanny Barrouquére ve spolupráci s Patrikem Čermákem.

Interpretace: Fanny Barroquére, Patrik Čermák

ZASTAVENÍ TŘETÍ: Krajinou slz

Vždycky řekne: „Já to dám.” I kdyby měla oči plné slz. „Krajinou slz“ je výjev emocí a zkušeností, které si s sebou neseme životem. Každým krokem se tahle hromada zvětšuje, občas ji rozbalíme. Zavzpomínáme, přidáme další slzu, zase zabalíme a tlačíme dál.

Choreografie a interpretace: Monika Částková

ZASTAVENÍ ČTVRTÉ: Kauza oni

Kauza oni“ je duet o touze po moci, o ovlivňování, lži a pravdě. Vypráví o dvou parťácích, kteří neváhají jeden druhého zradit, ale jeden bez druhého by nepřežili.

Choreografie: Michal Heriban

Interpretace: Michal Heriban, Andrea Opavská

KRAJINOU SLZ“

Choreografie a interpretace: Fanny Barrouquére, Patrik Čermák, Andrea Opavská, Michal Heriban, Monika Částková, Barbora Nechanická

Dramaturgie a mentoring: Lenka Vagnerová

Hudba: Ivan Acher

Scénografie a kostýmy: Michal Heriban

Light design: Michal Kříž

Grafický design: Michal Heriban

Foto: Petr Kiška

Zvuk: Andrej Jurkovič

Produkce: Petr Kiška

Producent: Lenka Vagnerová & Company

Koprodukce: Městská divadla pražská

Za podpory: Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury České republiky

Foto: Petr Kiška

TANEČNÍ MAGAZÍN