Divadlo Paměti národa

Paměť národa připomene v den výročí osvobození Osvětimi
romský holocaust

 Holocaust si vyžádal více než pět tisíc romských obětí z Čech a Moravy. Na výročí osvobození Osvětimi je připomene Divadlo Paměti národa. Spolu se studentkami Pražské taneční konzervatoře uvede 27. ledna od 19 hodin v Domě U Kamenného zvonu představení s názvem Paměť jsme my: Silnice č. 19, které vzniklo na základě vyprávění pamětníků.

Vystoupení v Den památky obětí holocaustu připomíná, že během druhé světové války zmizelo z Čech a Moravy na 90 procent Romů. Asi 5 000 z nich přitom trpělo v Osvětimi. Tanečnice a autorky představení vycházely z osobního setkání s Rudolfem Murkou a Antonínem Lagrynem, které holocaust připravil o většinu příbuzných, a jejichž rodiče patří mezi přibližně 700 až 800 Romů z protektorátu, kteří se dočkali května 1945. Naslouchaly i Františku Němcovi, který jako chlapec sledoval dění v táboře v Hodoníně u Kunštátu.

Choreografie představení se ujala Nela Štarková, jedna ze čtrnácti studentek pražské taneční konzervatoře, které představení uvedou. Jejich vystoupení můžete kromě 27. ledna od 19 hodin vidět ve stejný čas i 31. ledna, zpěvem je doprovodí Ridina Ahmedová. Představení Paměť jsme my se v Praze připravuje ve spolupráci s nizozemským Theater Na de Dam již popáté a letos se koná celkem v pěti evropských zemích. Každý ročník má své téma a jedinečné prostředí. V minulosti se hrálo například za denního provozu na Masarykově nádraží, v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje nebo v Národní knihovně. Ukázky či celé záznamy z předchozích ročníků jsou ke zhlédnutí na Youtube kanále Paměti národa.

Palčivé téma romského holocaustu uvedeme v galerii. Chceme diváky přimět k zamyšlení, jak oni sami vnímají rasismus, tematizujeme, zda a nakolik je ve společnosti ještě stále přítomný. Abstraktní zvuk a prostředí neruší divákovu pozornost, a tak může vnímat, do jaké míry si i on sám rozděluje společnost na „my” a „oni”, přibližuje umělecký koncept Tamara Pomoriški, režisérka představení a umělecké vedoucí Divadla Paměti národa.

  1. ledna si celý svět připomíná osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a při té příležitosti Den památky obětí holocaustu. Kromě šesti milionů židovských obětí si holocaust vyžádal 200 až 500 tisíc romských životů. Do Osvětimi odjelo z protektorátu Čechy a Morava celkem 4 870 lidí. Většina z nich byla vězněna ve zvláštním cikánském táboře, který byl v noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidován, oné noci tak došlo k druhé největší vraždě protektorátních občanů. Celkem zemřelo během hromadných vražd, v důsledku podmínek ve sběrných a pracovních táborech nebo na pochodech smrti na 90 procent z původně 6 500 českých a moravských Romů. Přežilo odhadem 700 až 800 lidí.

Představení Paměť jsme my 2023 vzniklo za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Nadačního fondu obětem holokaustu, Velvyslanectví nizozemského království a Theater NadeDam.

Partnery projektu jsou Muzeum romské kultury, Památník Hodonín u Kunštátu, Galerie hlavního města Prahy, Pražská taneční konzervatoř a Crocodille.

Spolupracujeme s HAMU, TEP39, AraArt, Dox a Centrem Romů a Sintů v Praze.

Za ochotu sdílet své příběhy děkujeme pamětníkům Rudolfu Murkovi, Antonínu Lagrinovi a Františku Němcovi.

Foto: Barbora Žentelová

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

Paměť jsme my

Paměť národa připomene v den výročí osvobození Osvětimi romský holocaust

Holocaust si vyžádal více než pět tisíc romských obětí z Čech a Moravy. Na výročí osvobození Osvětimi je připomene Divadlo Paměti národa. Spolu se studentkami Pražské taneční konzervatoře uvede 27. ledna od 19 hodin v Domě U Kamenného zvonu představení s názvem Paměť jsme my: Silnice č. 19, které vzniklo na základě vyprávění pamětníků.

Vystoupení v Den památky obětí holocaustu připomíná, že během druhé světové války zmizelo z Čech a Moravy na 90 procent Romů. Asi 5 000 z nich přitom trpělo v Osvětimi. Tanečnice a autorky představení vycházely z osobního setkání s Rudolfem Murkou a Antonínem Lagrynem, které holocaust připravil o většinu příbuzných, a jejichž rodiče patří mezi přibližně 700 až 800 Romů z protektorátu, kteří se dočkali května 1945. Naslouchaly i Františku Němcovi, který jako chlapec sledoval dění v táboře v Hodoníně u Kunštátu.


Choreografie představení se ujala Nela Štarková, jedna ze čtrnácti studentek pražské taneční konzervatoře, které představení uvedou. Jejich vystoupení můžete kromě 27. ledna od 19 hodin vidět ve stejný čas i 31. ledna, zpěvem je doprovodí Ridina Ahmedová. Představení Paměť jsme my se v Praze připravuje ve spolupráci s nizozemským Theater Na de Dam již popáté a letos se koná celkem v pěti evropských zemích. Každý ročník má své téma a jedinečné prostředí. V minulosti se hrálo například za denního provozu na Masarykově nádraží, v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje nebo v Národní knihovně. Ukázky či celé záznamy z předchozích ročníků jsou ke zhlédnutí na Youtube kanále Paměti národa.

Palčivé téma romského holocaustu uvedeme v galerii. Chceme diváky přimět k zamyšlení, jak oni sami vnímají rasismus, tematizujeme, zda a nakolik je ve společnosti ještě stále přítomný. Abstraktní zvuk a prostředí neruší divákovu pozornost, a tak může vnímat, do jaké míry si i on sám rozděluje společnost na „my” a „oni”, přibližuje umělecký koncept Tamara Pomoriški, režisérka představení a umělecké vedoucí Divadla Paměti národa.

  1. ledna si celý svět připomíná osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a při té příležitosti Den památky obětí holocaustu. Kromě šesti milionů židovských obětí si holocaust vyžádal 200 až 500 tisíc romských životů. Do Osvětimi odjelo z protektorátu Čechy a Morava celkem 4 870 lidí. Většina z nich byla vězněna ve zvláštním cikánském táboře, který byl v noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidován, oné noci tak došlo k druhé největší vraždě protektorátních občanů. Celkem zemřelo během hromadných vražd, v důsledku podmínek ve sběrných a pracovních táborech nebo na pochodech smrti na 90 procent z původně 6 500 českých a moravských Romů. Přežilo odhadem 700 až 800 lidí.

Představení Paměť jsme my 2023 vzniklo za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Nadačního fondu obětem holokaustu, Velvyslanectví nizozemského království a Theater NadeDam.

Partnery projektu jsou Muzeum romské kultury, Památník Hodonín u Kunštátu, Galerie hlavního města Prahy, Pražská taneční konzervatoř a Crocodille.

Spolupracujeme s HAMU, TEP39, AraArt, Dox a Centrem Romů a Sintů v Praze.

Za ochotu sdílet své příběhy děkujeme pamětníkům Rudolfu Murkovi, Antonínu Lagrinovi a Františku Němcovi.

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

MIMOŘÁDNÍ

tanečně – divadelní imerze

Taneční inscenace ožívá prostory galerie CLUB 3. Břeh. Nabízí divákovi možnost sledovat těla performerů z bezprostřední blízkosti a ponořit se plně do dění. Divák prochází prostorem obklopený příběhem a je motivován k aktivnímu sledování.

Imerzivní projekt Mimořádní kolektiv SPOLK představí poprvé 1. 11. 2022 ve vinohradské galerii CLUB 3. Břeh v 19.30. Následně ve dnech 2. a 3. 11. vždy ve dvou časech od 17:00 a 19:30.
Malá skupina diváků vždy dostane možnost sledovat pětici performerů z intimní vzdálenosti, každý divák tak může vidět představení z jedinečného úhlu pohledu.
Představení má omezenou kapacitu, proto doporučujeme zakoupit vstupenky s předstihem na portálu GoOut.


Dostali jsme šanci žít úplně normální život. Přijímáme realitu světa tak, jak nám byla představena.
Co je realita?
Kdo ji vytvořil?
Proč nikdo nepochybuje?
Jsem v tom sám?
Čí oči vídí realitu, když mé ne? Pořád dokola. Jsi mimo řád. Neřád.

David Králík, jeden z tvůrců, o projektu říká: „Zabýváme se tématem působení společnosti na jedince. V představení pracujeme s různými úhly vnímání reality, duševním zdravím a mocí systému. Experimentujeme s mírou výpovědi abstraktního tance v příběhu, který je roztroušen v prostoru a odehrává se na více místech zároveň. Je to výzva.”

Úzce spolupracujeme se skladatelem a hudebníkem Václavem Chalupským, který pro představení tvoří autorskou hudbu.
Light design a technickou podporuje zajišťuje Tomáš Morávek.
Scénografie a výtvarná stránka vzniká pod Klárou Pavlíčkovou.

Považujeme za důležité věnovat se podobným projektům, které mísí různé oblasti umění a přispívají tak svým dílem k diverzitě současného umění u nás,” dodává tvůrce Žaneta Musilová.

SPOLK, z. s.

SPOLK je umělecké uskupení mladých tanečníků, jeho členy jsou studenti a absolventi pražské taneční konzervatoře Duncan centre a Akademie múzických umění a jeho vznik byl  reakcí na dlouhodobý zájem jednotlivých členů o společnou tvorbu.

SPOLK tvoří:
Kateřina Jabůrková
Adam Kmenta
David Králík
Žaneta Musilová
Ester Trčková

Taneční skupina SPOLK  během uplynulých dvou let vytvořila několik inscenací, které byly oceněné jak v České republice, tak i v zahraničí (nejlepší taneční film podle ORK_KOTA_platform 2021, Divoká karta Tanečních Aktualit 2020) a následně koprodukční projekt S dovolením! a spolupráce s festivalem Tanec Praha – Žižkov v pohybu. V 2022 uvedla inscenaci The Miners a Absolutně nepřijatelné! part II. ve spolupráci se spolkem Pulsar. V tvorbě se věnuje různým společenským tématům, která zpracovává skrze odlišné taneční přístupy jednotlivých členů SPOLKu.
SPOLK dále pořádá i taneční tréninky ve studiu TEP39 a jeho členi jsou lektory na některých pravidelných lekcích současného tance v divadle PONEC.

plakát  – Anna Borovičková Ročková

Foto:  Anna Benháková. 

Ester Trčková

pro Taneční magazín

 

Temporaliter

Dočasná Company uvádí Jak zachytit tanec ve fotografii

Dočasná Company uvádí premiéru představení Temporaliter aneb Jak zachytit tanec ve fotografii. Celovečerní představení propojí výstavu fotografa Vojtěcha Brtnického s tanečně – divadelním představením v režii a choreografii Anny Benhákové. Premiéra se uskuteční 12. 12. 2021 od 19:00 v Indance centru Hostivař. Představení předchází dva workshopy, které se konají také v Indance centru na Gercenově v sobotu 11. 12. 2021. V 11:00 začíná workshop taneční fotografie s Vojtěchem Brtnickým. Na fotografický workshop pak navazuje od 13:00 taneční workshop pod vedením členky Dočasné Company, Jany Marouškové. Informace o vstupném jsou k nalezení na facebookových stránkách události.

Temporaliter je ojedinělý projekt spojující umělce dvou různých oborů, tance a fotografie. Tím projekt nabízí možnost rozvoje v oblasti, která stále nemá v České republice ekvivalent. Temporaliter, v překladu včas či dočasně, přibližuje divákovi problematiku taneční fotografie a skrze ni se dotýká tématu pomíjivosti. Projekt aktivně sbližuje tanec a fotografii a to i skrze mírnou interakci s divákem. Představení vychází ze situace vernisáže, kde je určitá interakce s diváky běžná. Nastavená blízkost tanečníků a diváků je tedy od začátku přirozená. Sedm performerů provádí diváky skrze retrospektivní příběh vzniku tanečních fotografií, který je obohacen o osobitý vklad nejznámějšího fotografa současného tance v České republice. Prvotním médiem, kdy je tanec divákům představován, jsou právě fotografie. Tanec se na scéně objevuje zprvu jako fotografova vzpomínka, do které divák může doslova nahlédnout. Zajímavostí Temporaliteru je, že jej lze sledovat ze všech stran. Pro projekt je vytvořena originální hudba skladatele Davida Kováře a Barryho Wana.j

Součástí projektu je fotografický workshop s Vojtěchem Brtnickým a taneční workshop pod vedením členky Dočasné Company Jany Marouškové. Účastníci fotografického semináře budou uvedeni přímo do praxe focení v pohybu už na tanečním workshopu a dokonce budou mít příležitost stát se fotografy samotného představení Temporaliter následující den. Stanou se tak součástí představení. Zvýší akcent na roli fotografa v příběhu a zároveň se sami dostanou do hledáčku diváků.

Fotografování současného tance je disciplína, která se trochu liší od ostatních druhů divadelní fotografie. Je temnější, divočejší, svobodnější, více nepředvídatelná. Vyžaduje více schopnosti adaptace než kreativity. Workshop taneční fotografie je vhodný jak pro začínající amatéry s vlastní zrcadlovkou, tak pro pokročilé uživatele, kteří mají zájem se naučit něco více o řemesle, nebo si chtějí vyzkoušet skutečnou práci v terénu.

Taneční workshop současného tance se bude zaměřovat na různé kvality pohybu, využití poloh upside-down, práci ve dvojici a ve skupině. Skrze tanec se v rámci semináře bude pracovat na naslouchání a inspiraci. Tanečníci budou mít možnost zaměřit se na to, jak lze vnímat hudbu a prostor. Je určený pro mírně pokročilé a pokročilé tanečníky.

Sama autorka Anna Benháková k projektu uvádí:

,,Divadelní fotografie se nevyučuje na žádné střední ani vysoké fotografické škole. O divadelní fotografii vznikla v Čechách jediná odborná kniha s názvem “Česká divadelní fotografie” vydaná v roce 2018. Převážné množství fotografií, které tato kniha obsahuje, je však z činoherních představení. Taneční se objevují velmi zřídka. Jedním z důvodů může být zřejmě vyšší technická náročnost zachycení tance, zpravidla kvůli dynamičtějšímu pohybu performerů, nežli tomu bývá u činoherních inscenací.

Zachytit tanec jako takový je téměř nemožné, síla prchavého okamžiku se nedá jen tak vrátit. Temporaliter poukazuje na pomíjivost všeho, co nás obklopuje, nutí k prožívání přítomného okamžiku a uvědomění si dočasnosti. Temporaliter aneb Jak zachytit tanec ve fotografii měl v tomto roce úspěšnou předpremiéru v holešovickém Gauči na výstavišti. Nyní poprvé bude uveden jako komplexní projekt zahrnující jak samotné představení tak zmiňované workshopy, které zde hrají podstatnou roli.

Dočasná Company jako umělecké uskupení oficiálně působí od května roku 2019, od té doby se mu dostává čím dál tím větší pozornosti odborné i široké veřejnosti. Dočasná Company sdružuje mladé umělce z oboru tance, divadla, hudby, fotografie, filmu a výtvarného umění. Momentálně vyvíjí aktivitu na několika uměleckých projektech, od začátku letošní divadelní sezóny také vede taneční workshopy pro studenty i profesionály v prostorách Tep39. Dočasná Company hledá rovnováhu mezi tvorbou pro širokou veřejnost a intelektuálním uměním pro odborné publikum.

Vanda Hejnová

pro Taneční magazín