Štítek: Theater Na de Dam

„Štěstí“ – nejnovější foto z premiéry

Nová edice cyklu „Paměť jsme my“ Divadla Paměti národa

Divadlo Paměti národa připravilo šestou edici pravidelného cyklu „Paměť jsme my“. Spolupráce s nizozemským divadlem Theater Na de Dam probíhá od roku 2019 a pražská inscenace se tak již tradičně stala součástí mezinárodního projektu „Theatre of Remembrance“. Cílem je uvést autorskou inscenaci mladé generace umělců, která tematicky vychází ze skutečných příběhů pamětníků, jejichž vzpomínky zaznamenali dokumentaristé Post Bellum, a propojit studenty uměleckých oborů s profesionálními umělci. Premiéra inscenace – letos s názvem „Štěstí“ – proběhla 27. ledna, kdy si připomínáme památku obětí holocaustu. V tento den bylo uvedeno pět divadelních inscenací v pěti evropských zemích; kromě České republiky také v Itálií, Nizozemsku, Polsku a na Slovensku.

Letošní pražská inscenace vznikla ve spolupráci s Národní galerií Praha a katedrou výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UK a studenti-autoři umělecky zpracovali konkrétní osobní příběhy pamětníků, kteří přežili nacistickou perzekuci židovského obyvatelstva.

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

 

 

„Štěstí“

Nová edice cyklu „Paměť jsme my“ Divadla Paměti národa

Divadlo Paměti národa připravilo šestou edici pravidelného cyklu „Paměť jsme my“. Spolupráce s nizozemským divadlem Theater Na de Dam probíhá od roku 2019 a pražská inscenace se tak již tradičně stane součástí mezinárodního projektu „Theatre of Remembrance“. Cílem je uvést autorskou inscenaci mladé generace umělců, která tematicky vychází ze skutečných příběhů pamětníků, jejichž vzpomínky zaznamenali dokumentaristé Post Bellum, a propojit studenty uměleckých oborů s profesionálními umělci. Premiéra inscenace – letos s názvem „Štěstí“ – je naplánována na 27. ledna, kdy si připomínáme památku obětí holocaustu. V tento den bude uvedeno pět divadelních inscenací v pěti evropských zemích; kromě České republiky také v Itálií, Nizozemsku, Polsku a na Slovensku.

Letošní pražská inscenace vznikla ve spolupráci s Národní galerií Praha a katedrou výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Studenti pod vedením multimediálního umělce a pedagoga Jana Pfeiffera umělecky zpracovali konkrétní osobní příběhy pamětníků, kteří přežili nacistickou perzekuci židovského obyvatelstva v Praze. Samotný objekt Národní galerie, kde bude inscenace uvedena 27. a 28. ledna 2024 vždy od 19 hodin, s těmito událostmi přímo souvisí. Nacisté totiž využívali bezprostřední okolí Veletržního paláce jako shromaždiště svých pražských obětí těsně před deportacemi do koncentračních táborů.

Klíčovým okamžikem při vzniku inscenace je osobní setkání studentů-autorů s pamětníky. To je smyslem celého projektu a také rozhodující pro tvůrčí proces. Mladá generace studentů poprvé zažívá, že osobní forma vyprávění příběhů (v tomto případě o dopadech nacistického režimu na konkrétní lidské osudy) má nejen silný emoční dopad, ale zároveň otevírá možnost pochopit sled historických událostí. Je to začátek cesty, jak představit divácké veřejnosti příběh z tohoto traumatického úseku dějin a zároveň ukázat generační postoj k této etapě.

„Když se ohlédneme za předchozími ročníky cyklu ,Paměť jsme my‘, tak můžeme konstatovat, že se nám daří udržovat uměleckou a žánrovou rozmanitost divadelních inscenací. Každá z nich je jedinečná nejen svým tematickým obsahem, ale také žánrovým pojetím. Po činoherním a tanečním pojetí je to letos vůbec poprvé, kdy bude divadelní představení doplněno o výtvarné instalace a kompozice. Ve spolupráci s herečkou Viktórií Pejkovou a choreografkou Nelou Štarkovou propojením výtvarného a scénického umění divadelně oživíme silné vzpomínky pamětníků, kteří si tragickým shromaždištěm prošli,“ uvedla režisérka inscenace Tamara Pomoriški.

Studenti se setkali se silnými příběhy lidí, jejichž životní zkušenosti nabízejí pohled na temné kapitoly historie. Někteří z nich se ve svém profesním životě sami zabývali právě výtvarným uměním. Příkladem je akademická malířka Helga Hošková-Weissová (1929), která je mimo jiné také autorkou známého cyklu obrazů „Maluj, co vidíš“, který vytvořila během života v dívčím domově L 410 v terezínském ghettu. Dnes je tento cyklus považován za významné umělecké dílo s mimořádným historickým svědectvím. Dále umělecká grafička Jana Dubová (1926), která po válce působila v Krátkém filmu Praha a je autorkou cyklu obrazů „Sny o mrtvých“, v němž ztvárnila osobní vzpomínky na Terezín a Osvětim. Další pamětnicí je Michaela Vidláková (1936), doktorka přírodních věd, které nacistický režim uloupil dětství a nebývalé utrpení jí v 50. letech připravil i režim komunistický. Trojici dam doplňuje významný český historik, signatář Charty 77 Toman Brod (1929) a známý taneční choreograf a někdejší umělecký šéf Laterny Magiky Zdeněk Prokeš (1956), jehož rodiče dokázali vzdorovat nacistickému režimu a v destruktivních poměrech terezínského ghetta připravovali kabaretní vystoupení s protinacistickým podtextem.

Tento výjimečný projekt mohl vzniknout pouze díky podpoře našich partnerů: Nadační fond obětem holocaustu, Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy, Theater Na de Dam, Národní galerie Praha, Univerzita Karlova – Pedagogická fakulta – katedra výtvarné výchovy.

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Evropské unie.

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

Divadlo Paměti národa

Paměť národa připomene v den výročí osvobození Osvětimi
romský holocaust

 Holocaust si vyžádal více než pět tisíc romských obětí z Čech a Moravy. Na výročí osvobození Osvětimi je připomene Divadlo Paměti národa. Spolu se studentkami Pražské taneční konzervatoře uvede 27. ledna od 19 hodin v Domě U Kamenného zvonu představení s názvem Paměť jsme my: Silnice č. 19, které vzniklo na základě vyprávění pamětníků.

Vystoupení v Den památky obětí holocaustu připomíná, že během druhé světové války zmizelo z Čech a Moravy na 90 procent Romů. Asi 5 000 z nich přitom trpělo v Osvětimi. Tanečnice a autorky představení vycházely z osobního setkání s Rudolfem Murkou a Antonínem Lagrynem, které holocaust připravil o většinu příbuzných, a jejichž rodiče patří mezi přibližně 700 až 800 Romů z protektorátu, kteří se dočkali května 1945. Naslouchaly i Františku Němcovi, který jako chlapec sledoval dění v táboře v Hodoníně u Kunštátu.

Choreografie představení se ujala Nela Štarková, jedna ze čtrnácti studentek pražské taneční konzervatoře, které představení uvedou. Jejich vystoupení můžete kromě 27. ledna od 19 hodin vidět ve stejný čas i 31. ledna, zpěvem je doprovodí Ridina Ahmedová. Představení Paměť jsme my se v Praze připravuje ve spolupráci s nizozemským Theater Na de Dam již popáté a letos se koná celkem v pěti evropských zemích. Každý ročník má své téma a jedinečné prostředí. V minulosti se hrálo například za denního provozu na Masarykově nádraží, v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje nebo v Národní knihovně. Ukázky či celé záznamy z předchozích ročníků jsou ke zhlédnutí na Youtube kanále Paměti národa.

„Palčivé téma romského holocaustu uvedeme v galerii. Chceme diváky přimět k zamyšlení, jak oni sami vnímají rasismus, tematizujeme, zda a nakolik je ve společnosti ještě stále přítomný. Abstraktní zvuk a prostředí neruší divákovu pozornost, a tak může vnímat, do jaké míry si i on sám rozděluje společnost na „my” a „oni”, přibližuje umělecký koncept Tamara Pomoriški, režisérka představení a umělecké vedoucí Divadla Paměti národa.

  1. ledna si celý svět připomíná osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a při té příležitosti Den památky obětí holocaustu. Kromě šesti milionů židovských obětí si holocaust vyžádal 200 až 500 tisíc romských životů. Do Osvětimi odjelo z protektorátu Čechy a Morava celkem 4 870 lidí. Většina z nich byla vězněna ve zvláštním cikánském táboře, který byl v noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidován, oné noci tak došlo k druhé největší vraždě protektorátních občanů. Celkem zemřelo během hromadných vražd, v důsledku podmínek ve sběrných a pracovních táborech nebo na pochodech smrti na 90 procent z původně 6 500 českých a moravských Romů. Přežilo odhadem 700 až 800 lidí.

Představení Paměť jsme my 2023 vzniklo za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Nadačního fondu obětem holokaustu, Velvyslanectví nizozemského království a Theater NadeDam.

Partnery projektu jsou Muzeum romské kultury, Památník Hodonín u Kunštátu, Galerie hlavního města Prahy, Pražská taneční konzervatoř a Crocodille.

Spolupracujeme s HAMU, TEP39, AraArt, Dox a Centrem Romů a Sintů v Praze.

Za ochotu sdílet své příběhy děkujeme pamětníkům Rudolfu Murkovi, Antonínu Lagrinovi a Františku Němcovi.

Foto: Barbora Žentelová

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

Paměť jsme my

Paměť národa připomene v den výročí osvobození Osvětimi romský holocaust

Holocaust si vyžádal více než pět tisíc romských obětí z Čech a Moravy. Na výročí osvobození Osvětimi je připomene Divadlo Paměti národa. Spolu se studentkami Pražské taneční konzervatoře uvede 27. ledna od 19 hodin v Domě U Kamenného zvonu představení s názvem Paměť jsme my: Silnice č. 19, které vzniklo na základě vyprávění pamětníků.

Vystoupení v Den památky obětí holocaustu připomíná, že během druhé světové války zmizelo z Čech a Moravy na 90 procent Romů. Asi 5 000 z nich přitom trpělo v Osvětimi. Tanečnice a autorky představení vycházely z osobního setkání s Rudolfem Murkou a Antonínem Lagrynem, které holocaust připravil o většinu příbuzných, a jejichž rodiče patří mezi přibližně 700 až 800 Romů z protektorátu, kteří se dočkali května 1945. Naslouchaly i Františku Němcovi, který jako chlapec sledoval dění v táboře v Hodoníně u Kunštátu.

Choreografie představení se ujala Nela Štarková, jedna ze čtrnácti studentek pražské taneční konzervatoře, které představení uvedou. Jejich vystoupení můžete kromě 27. ledna od 19 hodin vidět ve stejný čas i 31. ledna, zpěvem je doprovodí Ridina Ahmedová. Představení Paměť jsme my se v Praze připravuje ve spolupráci s nizozemským Theater Na de Dam již popáté a letos se koná celkem v pěti evropských zemích. Každý ročník má své téma a jedinečné prostředí. V minulosti se hrálo například za denního provozu na Masarykově nádraží, v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje nebo v Národní knihovně. Ukázky či celé záznamy z předchozích ročníků jsou ke zhlédnutí na Youtube kanále Paměti národa.

„Palčivé téma romského holocaustu uvedeme v galerii. Chceme diváky přimět k zamyšlení, jak oni sami vnímají rasismus, tematizujeme, zda a nakolik je ve společnosti ještě stále přítomný. Abstraktní zvuk a prostředí neruší divákovu pozornost, a tak může vnímat, do jaké míry si i on sám rozděluje společnost na „my” a „oni”, přibližuje umělecký koncept Tamara Pomoriški, režisérka představení a umělecké vedoucí Divadla Paměti národa.

  1. ledna si celý svět připomíná osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a při té příležitosti Den památky obětí holocaustu. Kromě šesti milionů židovských obětí si holocaust vyžádal 200 až 500 tisíc romských životů. Do Osvětimi odjelo z protektorátu Čechy a Morava celkem 4 870 lidí. Většina z nich byla vězněna ve zvláštním cikánském táboře, který byl v noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidován, oné noci tak došlo k druhé největší vraždě protektorátních občanů. Celkem zemřelo během hromadných vražd, v důsledku podmínek ve sběrných a pracovních táborech nebo na pochodech smrti na 90 procent z původně 6 500 českých a moravských Romů. Přežilo odhadem 700 až 800 lidí.

Představení Paměť jsme my 2023 vzniklo za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Nadačního fondu obětem holokaustu, Velvyslanectví nizozemského království a Theater NadeDam.

Partnery projektu jsou Muzeum romské kultury, Památník Hodonín u Kunštátu, Galerie hlavního města Prahy, Pražská taneční konzervatoř a Crocodille.

Spolupracujeme s HAMU, TEP39, AraArt, Dox a Centrem Romů a Sintů v Praze.

Za ochotu sdílet své příběhy děkujeme pamětníkům Rudolfu Murkovi, Antonínu Lagrinovi a Františku Němcovi.

Michaela Szkála

pro Taneční magazín