Divadlo Paměť národa je tu pro všechny

Znalosti dějin jsou nedostatečné u našich žáků

Česká školní inspekce vydala zprávu o stavu výuky a znalostí moderních dějin v základních a středních školách v České republice. Více než polovina žáků a studentů dosáhla pouze minimální nebo nedostačující úrovně. Jedním z doporučení ČŠI školám je využívat ve větší míře materiály a aktivity externích organizací; Post Bellum/Paměť národa jsou zde uvedeny na předním místě. Jednou z možností, kterou nabízí vzdělávání Paměti národa jak školám, tak rodičům a široké veřejnosti, je právě Divadlo Paměti národa, v jehož aktivitách se snoubí umělecké aktivity a novodobá historie.

„Naším specifikem je zpracování historických témat divadelními prostředky, propojování amatérů s profesionály, mezigenerační dialog, mezinárodní spolupráce, ale také genius loci – pracujeme na místech, která odpovídají zpracovávanému tématu,“ říká Tamara Pomoriški, divadelní režisérka a umělecká vedoucí Divadla Paměti národa.

Pro děti a mládež ve věku od 12 do 18 let jsou smysluplnou mimoškolní aktivitou Divadelní ateliéry Paměti národa. Jedná se o pravidelná setkání, která rozvíjí talent, kritické myšlení a chápání dějin 20. století v kontextu současnosti. Účastníci zpracovávají příběh konkrétního pamětníka z určitého období formou divadelního představení. Setkání probíhají jednou týdně v rozsahu 1,5 hodiny, a kromě Prahy jsou již ateliéry dostupné také pro zájemce v Brně, Hradci Králové, Liberci, Pardubicích a Ostravě.

Divadelní dílny Paměti národa jsou doslova pro všechny věkové kategorie. Interaktivní dílny pro mladé lidi umožňují vyzkoušet si práci s příběhy pamětníků a inscenačně je zpracovat. Kreativní dílny pro seniory využívají jejich vlastní vzpomínky jako zdroj pro tvorbu divadelních etud. A mezigenerační divadelní dílny propojují všechny generace bez rozdílu věku. Účastníci se vzájemně poznávají a tvoří.

Pro širokou veřejnost jsou určeny také inscenace Divadla Paměti národa, které vznikají v koprodukci s profesionálními divadly a institucemi a jsou tak plnohodnotnou součástí českého profesionálního divadelního umění. Jsou vždy tematicky vyhraněné a uváděné v unikátním prostoru. Cílem je propojit mladé umělce a studenty s etablovanými profesionálními umělci. V minulém roce tak například vzniklo výjimečné taneční představení Silnice č.19, které připomnělo osudy romských obětí během holocaustu.

Další premiéra se připravuje již tradičně na Mezinárodní den památky obětem holokaustu 27. ledna 2024, tentokrát ve spolupráci s partnerem Národní galerií v Praze.

Divadlo Paměti národa rozšiřuje svou působnost také na poli mezinárodní spolupráce.  Spolupracuje s divadly a organizacemi podobné poetiky či zaměření z Evropy, jako jsou Theater Na de Dam z Nizozemí, Fanfakids z Belgie nebo Das Letzte Kleinod z Německa Se zahraničními partnery realizuje workshopy pro děti a mladé lidi. Od roku 2022 pořádá dílny i pro ukrajinské děti.

„Máme radost, že můžeme nabídnout zajímavé aktivity jak školám, tak široké veřejnosti, mladým i starým lidem, milovníkům divadla a těm, kteří chtějí lépe poznat moderní historii. Zkrátka vítáme všechny, kteří by se chtěli připojit k naší divadelní partě,“ dodává Walter Nagy, koordinátor Divadla Paměti národa.

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

Divadlo Paměti národa

Paměť národa připomene v den výročí osvobození Osvětimi
romský holocaust

 Holocaust si vyžádal více než pět tisíc romských obětí z Čech a Moravy. Na výročí osvobození Osvětimi je připomene Divadlo Paměti národa. Spolu se studentkami Pražské taneční konzervatoře uvede 27. ledna od 19 hodin v Domě U Kamenného zvonu představení s názvem Paměť jsme my: Silnice č. 19, které vzniklo na základě vyprávění pamětníků.

Vystoupení v Den památky obětí holocaustu připomíná, že během druhé světové války zmizelo z Čech a Moravy na 90 procent Romů. Asi 5 000 z nich přitom trpělo v Osvětimi. Tanečnice a autorky představení vycházely z osobního setkání s Rudolfem Murkou a Antonínem Lagrynem, které holocaust připravil o většinu příbuzných, a jejichž rodiče patří mezi přibližně 700 až 800 Romů z protektorátu, kteří se dočkali května 1945. Naslouchaly i Františku Němcovi, který jako chlapec sledoval dění v táboře v Hodoníně u Kunštátu.

Choreografie představení se ujala Nela Štarková, jedna ze čtrnácti studentek pražské taneční konzervatoře, které představení uvedou. Jejich vystoupení můžete kromě 27. ledna od 19 hodin vidět ve stejný čas i 31. ledna, zpěvem je doprovodí Ridina Ahmedová. Představení Paměť jsme my se v Praze připravuje ve spolupráci s nizozemským Theater Na de Dam již popáté a letos se koná celkem v pěti evropských zemích. Každý ročník má své téma a jedinečné prostředí. V minulosti se hrálo například za denního provozu na Masarykově nádraží, v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje nebo v Národní knihovně. Ukázky či celé záznamy z předchozích ročníků jsou ke zhlédnutí na Youtube kanále Paměti národa.

Palčivé téma romského holocaustu uvedeme v galerii. Chceme diváky přimět k zamyšlení, jak oni sami vnímají rasismus, tematizujeme, zda a nakolik je ve společnosti ještě stále přítomný. Abstraktní zvuk a prostředí neruší divákovu pozornost, a tak může vnímat, do jaké míry si i on sám rozděluje společnost na „my” a „oni”, přibližuje umělecký koncept Tamara Pomoriški, režisérka představení a umělecké vedoucí Divadla Paměti národa.

  1. ledna si celý svět připomíná osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a při té příležitosti Den památky obětí holocaustu. Kromě šesti milionů židovských obětí si holocaust vyžádal 200 až 500 tisíc romských životů. Do Osvětimi odjelo z protektorátu Čechy a Morava celkem 4 870 lidí. Většina z nich byla vězněna ve zvláštním cikánském táboře, který byl v noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidován, oné noci tak došlo k druhé největší vraždě protektorátních občanů. Celkem zemřelo během hromadných vražd, v důsledku podmínek ve sběrných a pracovních táborech nebo na pochodech smrti na 90 procent z původně 6 500 českých a moravských Romů. Přežilo odhadem 700 až 800 lidí.

Představení Paměť jsme my 2023 vzniklo za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Nadačního fondu obětem holokaustu, Velvyslanectví nizozemského království a Theater NadeDam.

Partnery projektu jsou Muzeum romské kultury, Památník Hodonín u Kunštátu, Galerie hlavního města Prahy, Pražská taneční konzervatoř a Crocodille.

Spolupracujeme s HAMU, TEP39, AraArt, Dox a Centrem Romů a Sintů v Praze.

Za ochotu sdílet své příběhy děkujeme pamětníkům Rudolfu Murkovi, Antonínu Lagrinovi a Františku Němcovi.

Foto: Barbora Žentelová

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

Paměť jsme my

Paměť národa připomene v den výročí osvobození Osvětimi romský holocaust

Holocaust si vyžádal více než pět tisíc romských obětí z Čech a Moravy. Na výročí osvobození Osvětimi je připomene Divadlo Paměti národa. Spolu se studentkami Pražské taneční konzervatoře uvede 27. ledna od 19 hodin v Domě U Kamenného zvonu představení s názvem Paměť jsme my: Silnice č. 19, které vzniklo na základě vyprávění pamětníků.

Vystoupení v Den památky obětí holocaustu připomíná, že během druhé světové války zmizelo z Čech a Moravy na 90 procent Romů. Asi 5 000 z nich přitom trpělo v Osvětimi. Tanečnice a autorky představení vycházely z osobního setkání s Rudolfem Murkou a Antonínem Lagrynem, které holocaust připravil o většinu příbuzných, a jejichž rodiče patří mezi přibližně 700 až 800 Romů z protektorátu, kteří se dočkali května 1945. Naslouchaly i Františku Němcovi, který jako chlapec sledoval dění v táboře v Hodoníně u Kunštátu.

Choreografie představení se ujala Nela Štarková, jedna ze čtrnácti studentek pražské taneční konzervatoře, které představení uvedou. Jejich vystoupení můžete kromě 27. ledna od 19 hodin vidět ve stejný čas i 31. ledna, zpěvem je doprovodí Ridina Ahmedová. Představení Paměť jsme my se v Praze připravuje ve spolupráci s nizozemským Theater Na de Dam již popáté a letos se koná celkem v pěti evropských zemích. Každý ročník má své téma a jedinečné prostředí. V minulosti se hrálo například za denního provozu na Masarykově nádraží, v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje nebo v Národní knihovně. Ukázky či celé záznamy z předchozích ročníků jsou ke zhlédnutí na Youtube kanále Paměti národa.

Palčivé téma romského holocaustu uvedeme v galerii. Chceme diváky přimět k zamyšlení, jak oni sami vnímají rasismus, tematizujeme, zda a nakolik je ve společnosti ještě stále přítomný. Abstraktní zvuk a prostředí neruší divákovu pozornost, a tak může vnímat, do jaké míry si i on sám rozděluje společnost na „my” a „oni”, přibližuje umělecký koncept Tamara Pomoriški, režisérka představení a umělecké vedoucí Divadla Paměti národa.

  1. ledna si celý svět připomíná osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a při té příležitosti Den památky obětí holocaustu. Kromě šesti milionů židovských obětí si holocaust vyžádal 200 až 500 tisíc romských životů. Do Osvětimi odjelo z protektorátu Čechy a Morava celkem 4 870 lidí. Většina z nich byla vězněna ve zvláštním cikánském táboře, který byl v noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidován, oné noci tak došlo k druhé největší vraždě protektorátních občanů. Celkem zemřelo během hromadných vražd, v důsledku podmínek ve sběrných a pracovních táborech nebo na pochodech smrti na 90 procent z původně 6 500 českých a moravských Romů. Přežilo odhadem 700 až 800 lidí.

Představení Paměť jsme my 2023 vzniklo za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Nadačního fondu obětem holokaustu, Velvyslanectví nizozemského království a Theater NadeDam.

Partnery projektu jsou Muzeum romské kultury, Památník Hodonín u Kunštátu, Galerie hlavního města Prahy, Pražská taneční konzervatoř a Crocodille.

Spolupracujeme s HAMU, TEP39, AraArt, Dox a Centrem Romů a Sintů v Praze.

Za ochotu sdílet své příběhy děkujeme pamětníkům Rudolfu Murkovi, Antonínu Lagrinovi a Františku Němcovi.

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

Unikátní on-line divadlo

Přímo z pražské Winternitzovy vily. Již v druhé březnové pondělí!

Divadelní představení „Jiní hrají za nás“ vypráví o Welsových, na které se mělo zapomenout. Část rodiny zemřela v noci z 8. na 9. prosince 1944 v Osvětimi. V noci, kdy před 77 lety nacisté zavraždili 3792 českých Židů, včetně Idy, Rudolfa a Martina Welsových. Druhou světovou válku přežil jen Tomáš Wels, který utekl do Anglie, kde bojoval v řadách RAF.

Dokumenty, fotografie a rodinné paměti uchovával Tomáš v krabici ve skříni a nikdy o svých příbuzných a jejich smrti nemluvil. Po jejich stopách se vydal až jeho syn Colin Wels.

Divadelní představení mělo původně zakončit výstavu „Není noci tak tmavé”, která v prostorách pražské Winternitzovy vily na podzim 2020 přibližovala osudy této rodiny. Představení se vzhledem ke koronavirové situaci nemohlo hrát před diváky, proto se dočkalo zpracování ve formě krátkého filmu, která diváci budou moct sledovat nyní, v pondělí 8. března od 20.00 hodin.

»Jiní hrají za nás«

Hrají: Lea Švejdová, Jiří Weinberger, Jan Burda, Timotej Ciprys, Sebastián Hájek

Režie: Tamara Pomoriški

Kamera: Vojtěch Votýpka

Zvuk: Lukáš Kosek

Střih: Vojtěch Votýpka, Matěj Pospíšil

Stopáž filmu: 30 min

Děkujeme rodině Welsových za přístup k rodinnému archivu. Za zprostředkování materiálů děkujeme Davidu Vaughanovi, autorovi výstavy „Není noci tak tmavé“.

Za poskytnutí prostor ke zkoušení a natáčení ve Winternitzově vile patří díky Kristině a Davidovi Cysařovým.

Velký dík patří nedávno zesnulému spisovateli Zbyňku Hejdovi, který výchozí materiál zredigoval a zajistil jeho první vydání.

Událost pořádá Paměť národa a Paměť národa Vzdělávání.

On-line: youtube.com

Termín: pondělí 8. března 2021 v 20.00 UTC+01.

Cena: zdarma.

Přístupnost: veřejná – kdokoli na Facebooku i mimo něj.

Konkrétní možnosti přístupu:

https://www.youtu.be/XK4QwAz3sYY

nebo

https://www.facebook.com/events/429645904805874

TIMING

pro TANEČNÍ MAGAZÍN