Divadlo Paměti národa

Paměť národa připomene v den výročí osvobození Osvětimi
romský holocaust

 Holocaust si vyžádal více než pět tisíc romských obětí z Čech a Moravy. Na výročí osvobození Osvětimi je připomene Divadlo Paměti národa. Spolu se studentkami Pražské taneční konzervatoře uvede 27. ledna od 19 hodin v Domě U Kamenného zvonu představení s názvem Paměť jsme my: Silnice č. 19, které vzniklo na základě vyprávění pamětníků.

Vystoupení v Den památky obětí holocaustu připomíná, že během druhé světové války zmizelo z Čech a Moravy na 90 procent Romů. Asi 5 000 z nich přitom trpělo v Osvětimi. Tanečnice a autorky představení vycházely z osobního setkání s Rudolfem Murkou a Antonínem Lagrynem, které holocaust připravil o většinu příbuzných, a jejichž rodiče patří mezi přibližně 700 až 800 Romů z protektorátu, kteří se dočkali května 1945. Naslouchaly i Františku Němcovi, který jako chlapec sledoval dění v táboře v Hodoníně u Kunštátu.

Choreografie představení se ujala Nela Štarková, jedna ze čtrnácti studentek pražské taneční konzervatoře, které představení uvedou. Jejich vystoupení můžete kromě 27. ledna od 19 hodin vidět ve stejný čas i 31. ledna, zpěvem je doprovodí Ridina Ahmedová. Představení Paměť jsme my se v Praze připravuje ve spolupráci s nizozemským Theater Na de Dam již popáté a letos se koná celkem v pěti evropských zemích. Každý ročník má své téma a jedinečné prostředí. V minulosti se hrálo například za denního provozu na Masarykově nádraží, v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje nebo v Národní knihovně. Ukázky či celé záznamy z předchozích ročníků jsou ke zhlédnutí na Youtube kanále Paměti národa.

Palčivé téma romského holocaustu uvedeme v galerii. Chceme diváky přimět k zamyšlení, jak oni sami vnímají rasismus, tematizujeme, zda a nakolik je ve společnosti ještě stále přítomný. Abstraktní zvuk a prostředí neruší divákovu pozornost, a tak může vnímat, do jaké míry si i on sám rozděluje společnost na „my” a „oni”, přibližuje umělecký koncept Tamara Pomoriški, režisérka představení a umělecké vedoucí Divadla Paměti národa.

  1. ledna si celý svět připomíná osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a při té příležitosti Den památky obětí holocaustu. Kromě šesti milionů židovských obětí si holocaust vyžádal 200 až 500 tisíc romských životů. Do Osvětimi odjelo z protektorátu Čechy a Morava celkem 4 870 lidí. Většina z nich byla vězněna ve zvláštním cikánském táboře, který byl v noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidován, oné noci tak došlo k druhé největší vraždě protektorátních občanů. Celkem zemřelo během hromadných vražd, v důsledku podmínek ve sběrných a pracovních táborech nebo na pochodech smrti na 90 procent z původně 6 500 českých a moravských Romů. Přežilo odhadem 700 až 800 lidí.

Představení Paměť jsme my 2023 vzniklo za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Nadačního fondu obětem holokaustu, Velvyslanectví nizozemského království a Theater NadeDam.

Partnery projektu jsou Muzeum romské kultury, Památník Hodonín u Kunštátu, Galerie hlavního města Prahy, Pražská taneční konzervatoř a Crocodille.

Spolupracujeme s HAMU, TEP39, AraArt, Dox a Centrem Romů a Sintů v Praze.

Za ochotu sdílet své příběhy děkujeme pamětníkům Rudolfu Murkovi, Antonínu Lagrinovi a Františku Němcovi.

Foto: Barbora Žentelová

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

Paměť jsme my

Paměť národa připomene v den výročí osvobození Osvětimi romský holocaust

Holocaust si vyžádal více než pět tisíc romských obětí z Čech a Moravy. Na výročí osvobození Osvětimi je připomene Divadlo Paměti národa. Spolu se studentkami Pražské taneční konzervatoře uvede 27. ledna od 19 hodin v Domě U Kamenného zvonu představení s názvem Paměť jsme my: Silnice č. 19, které vzniklo na základě vyprávění pamětníků.

Vystoupení v Den památky obětí holocaustu připomíná, že během druhé světové války zmizelo z Čech a Moravy na 90 procent Romů. Asi 5 000 z nich přitom trpělo v Osvětimi. Tanečnice a autorky představení vycházely z osobního setkání s Rudolfem Murkou a Antonínem Lagrynem, které holocaust připravil o většinu příbuzných, a jejichž rodiče patří mezi přibližně 700 až 800 Romů z protektorátu, kteří se dočkali května 1945. Naslouchaly i Františku Němcovi, který jako chlapec sledoval dění v táboře v Hodoníně u Kunštátu.

Choreografie představení se ujala Nela Štarková, jedna ze čtrnácti studentek pražské taneční konzervatoře, které představení uvedou. Jejich vystoupení můžete kromě 27. ledna od 19 hodin vidět ve stejný čas i 31. ledna, zpěvem je doprovodí Ridina Ahmedová. Představení Paměť jsme my se v Praze připravuje ve spolupráci s nizozemským Theater Na de Dam již popáté a letos se koná celkem v pěti evropských zemích. Každý ročník má své téma a jedinečné prostředí. V minulosti se hrálo například za denního provozu na Masarykově nádraží, v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje nebo v Národní knihovně. Ukázky či celé záznamy z předchozích ročníků jsou ke zhlédnutí na Youtube kanále Paměti národa.

Palčivé téma romského holocaustu uvedeme v galerii. Chceme diváky přimět k zamyšlení, jak oni sami vnímají rasismus, tematizujeme, zda a nakolik je ve společnosti ještě stále přítomný. Abstraktní zvuk a prostředí neruší divákovu pozornost, a tak může vnímat, do jaké míry si i on sám rozděluje společnost na „my” a „oni”, přibližuje umělecký koncept Tamara Pomoriški, režisérka představení a umělecké vedoucí Divadla Paměti národa.

  1. ledna si celý svět připomíná osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a při té příležitosti Den památky obětí holocaustu. Kromě šesti milionů židovských obětí si holocaust vyžádal 200 až 500 tisíc romských životů. Do Osvětimi odjelo z protektorátu Čechy a Morava celkem 4 870 lidí. Většina z nich byla vězněna ve zvláštním cikánském táboře, který byl v noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidován, oné noci tak došlo k druhé největší vraždě protektorátních občanů. Celkem zemřelo během hromadných vražd, v důsledku podmínek ve sběrných a pracovních táborech nebo na pochodech smrti na 90 procent z původně 6 500 českých a moravských Romů. Přežilo odhadem 700 až 800 lidí.

Představení Paměť jsme my 2023 vzniklo za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Nadačního fondu obětem holokaustu, Velvyslanectví nizozemského království a Theater NadeDam.

Partnery projektu jsou Muzeum romské kultury, Památník Hodonín u Kunštátu, Galerie hlavního města Prahy, Pražská taneční konzervatoř a Crocodille.

Spolupracujeme s HAMU, TEP39, AraArt, Dox a Centrem Romů a Sintů v Praze.

Za ochotu sdílet své příběhy děkujeme pamětníkům Rudolfu Murkovi, Antonínu Lagrinovi a Františku Němcovi.

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

Pražské kulturní fórum

Otevřelo diskusi o budoucnosti kultury a pokračuje v přípravě nové kulturní politiky 

What’s The Future? / Jaká je budoucnost kultury?“ byl název prvního ročníku akce Pražské kulturní fórum (PKF) na téma budoucnosti kultury. To mělo za cíl otevřít diskusi k nové kulturní politice hl. m. Prahy a odehrálo se od 27. do 29. dubna 2021 formou online konference z Centra architektury a městského plánování (CAMP). Záštitu nad PKF převzala MgA. Hana Třeštíková, radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovní ruch. Příprava nové kulturní politiky města pokračuje dotazníkovým šetřením, do kterého se je možné zapojit do 24. května na tomto odkazu: www.surveymonkey.com/r/CQ3KLJL.

Mezi domácími panelisty se představili zástupci tuzemských kulturních subjektů jako ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková, ředitel Městských divadel pražských Daniel Přibyl, ředitel akce Zažít město jinak Martin Šotola, předseda Asociace herních vývojářů ČR Pavel Barák či ředitel Signal festivalu Martin Pošta. Ty doplnili zahraniční experti na kulturní politiku jako italský profesor ekonomie Pier Luigi Sacco, zakladatel španělského Nartex Barcelona Jordi Pardo, ředitel estonského Creativity Lab Ragnar Siil či ředitel Creative Industry Košice Michal Hladký. Mezi náměty na diskuzi se objevila téma komunit, pražské kulturní politiky, kreativních oborů a politické podpory ze strany pražského magistrátu.

Mimořádná důležitost fóra pro budoucí kulturní rozvoj Prahy se prokázala i velkým zájmem ze strany pražských kulturních aktérů, kteří sledovali debaty online. Pořadatelé také zajistili posluchačům možnost klást panelistům dotazy.

Pro další proces přípravy kulturní strategie nastavilo Pražské kulturní fórum laťku hodně vysoko, máme velice dobré ohlasy od online diváků. Každopádně se ,Kreativní Praha´ moc dobře uvedla i mimo Prahu, z reakcí se ukazuje, že zvolená témata rezonují i mezi těmi, kteří řeší agendu v evropských městech,“ hodnotí PKF MgA. Hana Třeštíková, radní hl. M. Prahy pro kulturu, cestovní ruch a výstavnictví.

Získané informace bude v následujícím čase zpracovávat „Kreativní Praha“, a budou sloužit jako vstupní materiál pro nově vznikající kulturní politiku Prahy. Vizí je změnit přístup k tvorbě kulturní politiky a více ji provázat s ostatními obory jako jsou vzdělávání, ekonomický rozvoj města či životní prostředí.

Podařilo se nám zahájit diskuzi nad směřováním kulturní politiky hlavního města v dalších letech. Tak ostatně znělo i původní zadání. Z jednotlivých příspěvků vychází najevo, že Praha je na změny v uvažování o své kultuře, komunitách a kreativních odvětvích připravena. Na druhou stranu konference odkryla také řadu míst, na kterých je nutné v následujícím čase pracovat,“ shrnuje vyznění Fóra Petr Peřinka, ředitel pořádající instituce Kreativní Praha.

Do přípravy nové kulturní politiky Prahy je možné se zapojit prostřednictvím dotazníku, který Kreativní Praha spustila v pátek 7. 5. 2021. Dotazník vychází z knihy Hledání rovnováhy – 21 strategických dilemat v kulturní politice, Ch. Landry a F. Matarasso. Cílovou skupinou dotazníku jsou pražští aktéři z oblasti umění, kultury a kulturních a kreativních odvětví. Dotazník je možné vyplnit do pondělí 24. 5. 2021 na tomto odkazu: www.surveymonkey.com/r/CQ3KLJL

S výsledky se bude pražská kulturní obec moci seznámit na webu „Kreativní Prahy“ během června nebo v rámci jedné z konzultací obsahu návrhu nové kulturní politiky, které budou probíhat během léta. O průběhu přípravy nové kulturní politiky bude „Kreativní Praha“ informovat na svém webu a sociálních sítích.

Foto: Jan Malý

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Audiowalk z dílny TANCE PRAHA, TEREZY ONDROVÉ, GHMP a DANCING MUSEA

Zažijte Prahu jinak, než jste zvyklí! Vše, co potřebujete, jsou pouze telefon a sluchátka.

Jak cestovat po světě, který se v rámci pandemie koronaviru uzamkl do malých neprostupných celků? Můžeme zažít kus Prahy i jinde na planetě, aniž bychom opustili hranice svého vlastního města? Co to znamená být spolu, jak se setkat?

Pokusili jsme se našim zahraničním partnerům z projektu Dancing museums nabídnout procházku Prahou. Když sem za námi nemohli přijet. Šlo nám o zprostředkování našeho hlavního města tak, aby ho lidé mohli zažít kdekoli na světě. Je to paralelní průvodce městem.

Jak na to: Audiowalk můžete zahájit kdekoli, kde se právě nacházíte, ať už v libovolné části Prahy, v parku, v lese či jinde. Stačí následovat pokyny a instrukce vašeho průvodce. Potřebujete jen telefon a sluchátka. Průvodce v anglickém jazyce se obrací na mezinárodní komunitu Dancing museums, pro níž byl původně určen. Věříme, že si ho dokážete užít i tak, a třeba uvidíte Prahu zase trochu jinak, než jste zvyklí.

Dílo, které vám nabízíme k poslechu, je jedním z výstupů, který vznikl v červnu 2020. Tanečnice Tereza Ondrová připravila netradiční zážitkovou procházku po Královské cestě. Ta prochází historickým centrem Prahy a kopíruje objekty Galerie hlavního města Prahy. Audiowalk propojuje zmíněné budovy galerie a zároveň umožňuje prohlédnout si nejdůležitější pamětihodnosti Prahy, avšak trochu nevšedním způsobem.

Tereza Ondrová v Praze, na Královské cestě

Evropský výzkumný projekt Dancing museums – The Democracy of Beings (2018–2021) propojuje galerijní a taneční instituce a zkoumá hranice muzea a tance, hranice mezi divákem a návštěvníkem. Projekt se zaměřuje, mimo jiné, na to, čím si mohou být tyto dvě odlišné disciplíny prospěšné a jak se mohou vzájemně obohatit. Po dobu tří let se tohoto mimořádného výzkumu účastní umělci, taneční organizace, galerie, muzea a zástupci akademické půdy ze sedmi evropských zemí. V českém kontextu se jedná o Galerii hlavního města Prahy, organizaci Tanec Praha z.ú. a tanečnici Terezu Ondrovou.

AUDIOWALK

Průvodce: Tereza Ondrová

Koncept, scénář a střih: Tereza Ondrová, Nina Jacques a Dominik Žižka

Produkce: Katarína Ďuricová

Producent: Tanec Praha z.ú.

Partner projektu: GHMP

S finanční podporou programu Evropské Unie Kreativní Evropa a Magistrátu hl. města Prahy

Délka: 30 minut

Foto: Vojtěch Brtnický a Dominik Žižka

Tanec Praha

pro TANEČNÍ MAGAZÍN