Letní slavnosti staré hudby rozezní i roztančí prázdninovou Prahu

Musae – ušlechtilé, krásné a vševědoucí bohyně múzických umění, to je podtitul 24. ročníku festivalu

 Letošní ročník mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby je zasvěcen Múzám, které bude oslavovat nejen hudbou, ale i tancem. Od 18. července do 8. srpna pozve do historických sálů pražských paláců a klášterů i kostelů za hudebními skvosty evropských skladatelů 16. až 18. století v podání předních ansámblů i sólistů mezinárodní i domácí scény. Program 24. ročníku festivalu v souladu se svým podtitulem Musae představí rozmanitost inspirací Múzami – ušlechtilými, krásnými a vševědoucími bohyněmi múzických umění, i řeckou mytologií. Během sedmi festivalových večerů se návštěvníci mohou nechat unést například podobami lásky v italské raně barokní hudbě, žertovnými příběhy ve španělských písních, nesmrtelným příběhem lásky Orfea a Eurydiky, ale i třeba zažít renesanční maškarní ples.

Festival 18. července zahájí německý vokální soubor Ensemble Polyharmonique, který se v Praze představí vůbec poprvé. Vokálně-instrumentální program s atraktivní dramaturgií bude prostřednictvím duchovních koncertů, motet a madrigalů konfrontovat italské vzory a jejich ohlasy v duchovní hudbě protestantského Německa zejména v průběhu 17. století. Vlámský soubor Hathor Consort s uměleckou vedoucí Rominou Lischkou doprovodí vynikající nizozemskou sopranistku Hannah Morrison v pozdně renesančních a raně barokních skladbách jihoevropské, především italské provenience. Trojice renomovaných německých interpretů Christine Schornsheim – Hille Perl – Michael Freimuth provedou virtuózní skladby pro cembalo, violu da gamba a teorbu z per německých a francouzských mistrů 18. století.

 

Letní slavnosti staré hudby v letošním roce poprvé zavítají do Vzletu, vršovické kulturní křižovatky, v níž se odehraje baletní a pantomimické představení pro všechny generace – renesanční maškarní ples na polském dvoře královny Bony Sforzy. Toto rozverné představení, které je vhodné pro děti od 7 let, spojí polský taneční soubor Cracovia Danza Ballet, jehož uměleckou vedoucí je Romana Agnel, a český instrumentální ansámbl Capella Ornamentata pod vedením Richarda Šedy. Mladý španělský soubor Cantoría provede výběr z proslulých ensalád Matea Flechy st., které vyšly roku 1581 v Praze. Koncert tohoto souboru připomene, jak významným kulturním centrem byla Praha na konci 16. století. Proslulí italští interpreti Alessandro Tampieri (barokní housle) a Valeria Montanari (cembalo) pak zavedou posluchače na Apeninský poloostrov za virtuózními skladbami, do nichž jejich autoři zakomponovali mytologická témata.

Festival slavnostně uzavře 8. srpna rezidenční ansámbl Collegium Marianum, který přizval ke spolupráci francouzskou altistku Delphine Galou. V programu sestaveném z árií a ouvertur z barokních oper Antonia Vivaldiho, Christopha Willibalda Glucka, Johanna Josepha Fuxe a Carla Heinricha Grauna ožije nesmrtelný příběh lásky Orfea k Eurydice. „Závěrečný koncert festivalu bude poctou bájnému pěvci Orfeovi, jehož umění se klaněli bohové, lidé, zvířata, přírodní živly i bytosti z podsvětí… Tento syn Múzy epického básnictví Kalliopé dostal do vínku okouzlující hlas a svým hudebním uměním dokázal uchvátit bytosti lidské i mytické. I proto jsme pro tuto příležitost pozvali francouzskou altistku Delphine Galou,“ uvádí umělecká vedoucí souboru a hlavní dramaturgyně festivalu Jana Semerádová.

 

Součástí festivalu jsou také mezinárodní mistrovské interpretační kurzy Akademie Versailles (plánované na říjen 2023) a masterclass s předními německými interprety – Christine Schornsheim (cembalo), Hille Perl (viola da gamba) a Michaelem Freimuthem (teorba, loutna, barokní kytara), které se budou konat 28. července.

 

Koncerty se budou konat v sakrálních a světských historických prostorách hlavního města Prahy (Emauzský a Strahovský klášter, zámek Troja, kostel sv. Šimona a Judy, vršovická kulturní křižovatka Vzlet).

Více informací a vstupenky na www.letnislavnosti.cz.

 

Polyhymnia

Německý Ensemble Polyharmonique, který se při zahajovacím festivalovém koncertě 18. července v Praze představí vůbec poprvé, se pod klenbami kostela Panny Marie a slovanských patronů nechá „políbit“ Múzou hymnických zpěvů a sborové lyriky Polyhymnií. Další múzou večera bezesporu bude italská hudba, která v několika vlnách inspirovala hudební kulturu 17. století ve zbytku Evropy. Spirituální atmosféra Emauzského kláštera vtáhne posluchače do programu s atraktivní dramaturgií a přímou konfrontací italských vzorů a jejich ohlasů v protestantském Německu. Heinrich Schütz, nejvýznamnější předbachovský německý skladatel, studoval v Benátkách u Giovanniho Gabrieliho a Claudia Monteverdiho, kteří jej významně ovlivnili. Jeho zaalpští kolegové a následovníci sice do Itálie nikdy nezavítali, ale zcela si osvojili tamější hudební styly. Podmanivá krása jejich duchovních koncertů, motet a madrigalů ozdobí slavnostní zahájení 24. ročníku Letních slavností staré hudby.

Erató & Caritas

Přelom 16. a 17. století patří k nejpozoruhodnějším a také nejvýznamnějším obdobím dějin hudby. Dodnes své posluchače fascinuje napodobováním lidské řeči ve všech jejích odstínech, podmanivými tanečními rytmy, rafinovanými ozdobami či neobvyklými harmonickými spoji. Koncert 24. července v Zámku Troja nazvaný Erató & Caritas dá posluchačům okusit z pozdně renesančních a raně barokních skladeb jihoevropské provenience, v nichž nalezneme působivá vyjádření hlubokých citů, vášní, bolesti i touhy v pozemském i nebeském slova smyslu.

Pomyslnou záštitu nad koncertem převzala nejkrásnější z Múz – Erató, pečující o milostné básně a písně a personifikovaná křesťanská láska – Caritas, jedna z nejdůležitějších hodnot křesťanského učení. Příběh o rozmanitosti lásky bude vyprávět vlámský soubor Hathor Consort pod uměleckým vedením Rominy Lischky společně s vynikající sopranistkou Hannah Morrison.

Hudební Parnas

Cembalistka Christine Schornsheim, gambistka Hille Perl a teorbista Michael Freimuth – trojice renomovaných německých umělců zamíří 27. července ve Strahovském klášteře se svým interpretačním mistrovstvím až do mytického sídla bohů – na Parnas. Právě zde pobývalo i devět Diových dcer – krásných Múz, jež vdechovaly umělcům nápady a tvůrčí elán. Jistě podrží ochrannou ruku i nad koncertem v inspirativním prostředí Letního refektáře Strahovského kláštera!

Dramaturgie večera představí například Múzu Melpomené („Zpívající“), která je ochránkyní veškerého druhu zpěvu, či Úranii („Nebeská“), jež je Múzou hvězdářství a počtářství. Jejich přízeň si snad chtěl naklonit i Johann Caspar Ferdinand Fischer: Múzám zasvěcené suity pocházejí z jeho cyklu Musikalischer Parnassus, jenž je dokladem francouzského vlivu přejatého do tradice německé klávesové literatury. Múzický zážitek umocní virtuózní skladby pro violu da gamba a teorbu, které dají vyniknout bohatosti zvukových témbrů obou nástrojů a potěší každého posluchače.

Terpsichoré

Polskou královnu Bonu Sforzu, jednu z nevlivnějších a nejpozoruhodnějších panovnic evropské renesance, by nepochybně bylo možné pojmenovat též „Terpsichoré“ (tedy „těšící se z tance“). Byla to právě tato ambiciózní a mimořádně schopná italská aristokratka, která v Polsku iniciovala módu maškarních tanečních zábav, jimž vládla rozverná Múza tance.

Baletní a pantomimické představení polského tanečního souboru Cracovia Danza Ballet za hudebního doprovodu českého ansámblu Capella Ornamentata nechá diváky 29. července ve Vzletu nahlédnout do prostředí šlechtických zábav, které tvořily neodmyslitelnou součást politické reprezentace polského královského dvora v první polovině 16. století. Italské, francouzské, německé i polské tance, bohaté renesanční kostýmy a stylizované masky, fantazie, láska a dvorské intriky, proslulý šašek Stańczyk i sama královna Bona… Přijměte pozvání na živoucí, rafinovaný a pestrobarevný karneval jedné z nejzajímavějších aristokratek renesanční epochy!

Euterpé

Múza hudby a lyrického básnictví Euterpé bude patronkou koncertu vokálního ansámblu Cantoría, který se za doprovodu tří instrumentalistů představí 31. července v Císařském sále Trojského zámku. Jméno této Múzy bychom přeložili jako „potěšující“ či „obveselující“ – a právě taková bude i interpretace temperamentního španělského kvarteta.

Okouzlující, vtipný, avšak zároveň dramatický program je založen na ryze španělských hudebních útvarech – proslulých ensaládách (tj. salátech) a villancicos. Tyto skladby mají tendenci k programnosti a jejich námětem je většinou boj, v němž ovšem vždy dobro zvítězí nad zlem. Zatímco villancicos známe především ze tří rozsáhlých zpěvníků označovaných jako cancioneros, pocházejících ze 16. století, v ensaládách nacházíme českou stopu. Nejznámější ensalády Matea Flechy st. totiž vyšly tiskem v roce 1581 v Praze. Koncert souboru Cantoría tak připomene, jak významným kulturním centrem byla Praha na konci 16. století.

Concerto d’Apollo

Apollón – bůh slunce, umění či tance. Je vůdcem a ochráncem Múz, původcem řádu a harmonie. A také patronem koncertu, který zazní 3. srpna pod malovanou klenbou Letního refektáře Strahovského kláštera. Jeho program zavede posluchače především na Apeninský poloostrov za instrumentální hudbou, do níž její autoři zakomponovali mytologická témata. A tak se prostřednictvím partitur houslových i cembalových sonát publikum setká například s Psýché, Dídó, Múzou hudby Euterpé a samozřejmě i se samotným Apollónem. Přestože večeru bude vládnout expresivní italská virtuozita, stranou nezůstane ani rafinovaná francouzská grácie. Mimořádně náročných partů se s lehkostí ujmou houslista Alessandro Tampieri a cembalistka Valeria Montanari. Jejich cit pro hudební jazyk 17. a 18. století, improvizační schopnosti a mimořádný hudební talent jsou proslulé po celé Evropě!

Canto d’ Orfeo

Slavnostnímu zakončení múzického 24. ročníku Letních slavností staré hudby bude 8. srpna přihlížet sám bájný pěvec Orfeus. Syn Múzy epického básnictví Kalliopé dostal do vínku okouzlující hlas a svým hudebním uměním dokázal uchvátit bytosti lidské i mytické. Mimořádným uměleckým zážitkem se stane i koncert Canto d’Orfeo v kostele sv. Šimona a Judy, jemuž bude vládnout lahodný témbr francouzské altistky Delphine Galou, půvabná flétna v rukou Jany Semerádové a interpretační mistrovství rezidenčního souboru Collegium Marianum.

Nesmrtelný příběh lásky Orfea k Eurydice a jejich dramatický osud ožijí v programu sestaveném z árií a ouvertur z barokních oper Antonia Vivaldiho, Christopha Willibalda Glucka, Johanna Josepha Fuxe a Carla Heinricha Grauna. V jejich mistrných kompozicích najdeme jiskřivé emoce upřímné radosti, výbušného vzrušení i hlubokého smutku, stejně jako vyjádření mírumilovného spočinutí a nebeského klidu. Závěrečný koncert festivalu bude poctou bájnému pěvci Orfeovi, jehož umění se klaněli bohové, lidé, zvířata, přírodní živly i bytosti z podsvětí.

 

Vstupenky je možné rezervovat i zakoupit online na www.letnislavnosti.cz. Rezervované vstupenky je možné vyzvednout a zaplatit ve Festivalovém centru, nebo zaplatit kartou online. Seznam dalších prodejních míst na www.colosseumticket.cz.

Festivalové centrum na adrese GALERIE 1 ve Štěpánské 47, Praha 1 je otevřeno každou středu (do 2. 8. 2023) od 10.00 do 18.00 hodin. 21. 6. a 5. 7. 2023 je zavřeno.

Senioři mají vstupné levnější o 10 %, studenti do 26 let a děti do 15 let o 20 %.

Držitelé průkazu ZTP (1 osoba) a ZTP-P (1 osoba s doprovodem) mají slevu 50 %.

Na představení Terpsichoré mají děti ve věku 7–15 let slevu 50 % (představní není vhodné pro děti do 7 let).

Již tradičně pořadatel nabízí množstevní slevu 4+: při zakoupení stejného počtu vstupenek na 4 a více akcí bude poskytnuta 20% sleva.

U vybraných koncertů festival nabízí speciální studentský program: 100 Kč / 1 vstupenka bez určení konkrétního místa (držitelé těchto vstupenek budou uvedeni na volná místa v sále těsně před začátkem koncertu). Více informací na www.letnislavnosti.cz.

Systém slev a bonusů výrazně rozšiřuje program pro členy klubu Collegium! (podrobnosti na www.letnislavnosti.cz).

PROGRAM:

KONCERTY

Úterý 18. července 2023

Emauzský klášter, kostel Panny Marie a slovanských patronů

Polyhymnia

Duchovní madrigaly a koncerty v Benátkách a za Alpami

  1. Monteverdi, H. Schütz, G. Legrenzi, W. C. Briegel etc.

 

ENSEMBLE POLYHARMONIQUE (Německo)

Alexander Schneider – alt, umělecký vedoucí

Magdalene Harer, Joowon Chung – soprán

Johannes Gaubitz, Christopher Renz – tenor

Matthias Lutze – bas

Juliane Laake – violon

Klaus Eichhorn – varhanní pozitiv

Pondělí 24. července 2023

Zámek Troja, Císařský sál

Erató & Caritas

Podoby lásky v italské raně barokní hudbě

  1. Caccini, C. Monteverdi, A. Grandi, B. Strozzi etc.

 

Hannah Morrison (Nizozemí) – soprán

HATHOR CONSORT (Belgie)

Romina Lischka – sopránová a basová viola da gamba, umělecká vedoucí

Margit Übellacker – salterio

Giovanna Pessi – trojřadá harfa

Francis Jacob – cembalo, varhanní pozitiv

Čtvrtek 27. července 2023

Strahovský klášter, Letní refektář

Hudební Parnas

Múzické inspirace ve virtuózních suitách à la française

  1. Schenk, J. C. F. Fischer, M. Marais, S. L. Weissetc.

 

Christine Schornsheim – cembalo

Hille Perl – viola da gamba

Michael Freimuth – teorba

Sobota 29. července 2023

Vzlet

Terpsichoré

Renesanční maškarní ples na polském královském dvoře,

baletní a pantomimické představení pro všechny generace

 

CRACOVIA DANZA BALLET

Romana AGNEL – choreografie, umělecká vedoucí

Marta Yildiz, Nikoleta Giankaki, Małgorzata Nabrzeska, Ewelina Keller – královské dvorní dámy

Georgij Andrejczenko, Maxim Berko, Michał Kępka – královští dvořané

Filip Świeczkowski – Stańczyk, dvorní šašek

 

Monika Polak-Luścińska, Maciej Luścińsky – kostýmy, masky

Dariusz Brojek – světelný design

CAPELLA ORNAMENTATA

Richard ŠEDA – cink, zobcová flétna, umělecký vedoucí

Barbora Mišoňová – cink, zobcová flétna

Vojtěch Jakl – barokní housle

Ondřej Sokol – renesanční trombon

Mélusine de Pas – viola da gamba

Marek Kubát – teorba, barokní kytara

Radek Tomášek – bicí

Pondělí 31. července 2023

Zámek Troja, Císařský sál

Euterpé

Žertovné i dramatické příběhy ve španělských písních a ensaládách

  1. del Encina, M. Flecha El Viejo, B. Cárceres, A. Cabezón

CANTORÍA (Španělsko)

Inés Alonso – soprán

Oriol Guimerà – kontratenor

Jorge Losana – tenor, umělecký vedoucí

Víctor Cruz – bas

Pablo FitzGerald – vihuela de mano

Marc de la Linde – viola da gamba

Joan Seguí – varhanní pozitiv

Čtvrtek 3. srpna 2023

Strahovský klášter, Letní refektář

Concerto d’Apollo

Mytologické postavy v italských houslových sonátách

  1. Corelli, M. Mascitti, F. Geminiani, G. Tartini

 

Alessandro Tampieri – barokní housle

Valeria Montanari – cembalo

Úterý 8. srpna 2023

Kostel sv. Šimona a Judy

Canto d’Orfeo

Bájný pěvec v barokních operách

  1. J. Fux, A. Vivaldi, C. H. Graun, Ch. W. Gluck

Delphine Galou (Francie) – alt

COLLEGIUM MARIANUM – barokní orchestr

Jana Semerádová – flauto traverso, umělecká vedoucí

Lenka Torgersen – koncertní mistr

DOPROVODNÉ AKCE

Pátek 28. července 2023

Melantrichova 19

Masterclass

Interpretační kurzy zaměřené na německou barokní hudbu ve francouzském stylu

Lektoři (Německo):

Christine Schornsheim – cembalo

Hille Perl – viola da gamba

Michael Freimuth – teorba, loutna, barokní kytara

26.–29. října 2023

Pražská konzervatoř

Akademie Versailles

MEZINÁRODNÍ MISTROVSKÉ INTERPRETAČNÍ KURZY

Le Concert Champêtre: Joseph Bodin de Boismortier: Daphnis et Chloé, Jean-Féry Rebel: Les Plaisirs champêtres, Les Caractères de la danse (výběr)

Pěvecké interpretační kurzy barokní hudby (vokální repertoár 17. a 18. století)

Lektoři:

François Lazarevitch – orchestr, dirigent

Chantal Santon Jeffery – sólový zpěv, interpretace, ornamentika

Pořadatel: Collegium Marianum – Týnská škola

Festival je členem European Early Music Network (REMA) a je hrdým držitelem prestižního EFFE Label 2017–2023 a označení „výjimečný festival”.

Festival se koná pod záštitou:

ministra kultury Mgr. Martina Baxy,

primátora hlavního města Prahy doc. MUDr. Bohuslava Svobody, CSc.

a České komise pro UNESCO

S laskavou finanční podporou:

Ministerstva kultury České republiky, Hlavního města Prahy (Hlavní město Praha v roce 2023 podporuje festival částkou 1,5 milionu Kč), Státního fondu kultury ČR, Městské části Praha 7,

Česko-německého fondu budoucnosti, Francouzského institutu v Praze, Acción Cultural Española, Italského kulturního institutu v Praze, Polského institutu v Praze, Velvyslanectví Belgie – Zastoupení vlámské vlády v České republice, Velvyslanectví Španělského království v ČR

Ve spolupráci s:

Městskou částí Praha 1, Galerií 1, Nadací Collegium Marianum a Centre de musique baroque de Versailles

Hlavní mediální partner:

Český rozhlas Vltava

Partneři:

Unnits, Galerie hlavního města Prahy, Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Pražská konzervatoř, Hotel Constans, Tiskárna Flora, WDLux

Silvie Marková

pro Taneční magazín

Divadlo Paměti národa

Paměť národa připomene v den výročí osvobození Osvětimi
romský holocaust

 Holocaust si vyžádal více než pět tisíc romských obětí z Čech a Moravy. Na výročí osvobození Osvětimi je připomene Divadlo Paměti národa. Spolu se studentkami Pražské taneční konzervatoře uvede 27. ledna od 19 hodin v Domě U Kamenného zvonu představení s názvem Paměť jsme my: Silnice č. 19, které vzniklo na základě vyprávění pamětníků.

Vystoupení v Den památky obětí holocaustu připomíná, že během druhé světové války zmizelo z Čech a Moravy na 90 procent Romů. Asi 5 000 z nich přitom trpělo v Osvětimi. Tanečnice a autorky představení vycházely z osobního setkání s Rudolfem Murkou a Antonínem Lagrynem, které holocaust připravil o většinu příbuzných, a jejichž rodiče patří mezi přibližně 700 až 800 Romů z protektorátu, kteří se dočkali května 1945. Naslouchaly i Františku Němcovi, který jako chlapec sledoval dění v táboře v Hodoníně u Kunštátu.

Choreografie představení se ujala Nela Štarková, jedna ze čtrnácti studentek pražské taneční konzervatoře, které představení uvedou. Jejich vystoupení můžete kromě 27. ledna od 19 hodin vidět ve stejný čas i 31. ledna, zpěvem je doprovodí Ridina Ahmedová. Představení Paměť jsme my se v Praze připravuje ve spolupráci s nizozemským Theater Na de Dam již popáté a letos se koná celkem v pěti evropských zemích. Každý ročník má své téma a jedinečné prostředí. V minulosti se hrálo například za denního provozu na Masarykově nádraží, v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje nebo v Národní knihovně. Ukázky či celé záznamy z předchozích ročníků jsou ke zhlédnutí na Youtube kanále Paměti národa.

Palčivé téma romského holocaustu uvedeme v galerii. Chceme diváky přimět k zamyšlení, jak oni sami vnímají rasismus, tematizujeme, zda a nakolik je ve společnosti ještě stále přítomný. Abstraktní zvuk a prostředí neruší divákovu pozornost, a tak může vnímat, do jaké míry si i on sám rozděluje společnost na „my” a „oni”, přibližuje umělecký koncept Tamara Pomoriški, režisérka představení a umělecké vedoucí Divadla Paměti národa.

  1. ledna si celý svět připomíná osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a při té příležitosti Den památky obětí holocaustu. Kromě šesti milionů židovských obětí si holocaust vyžádal 200 až 500 tisíc romských životů. Do Osvětimi odjelo z protektorátu Čechy a Morava celkem 4 870 lidí. Většina z nich byla vězněna ve zvláštním cikánském táboře, který byl v noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidován, oné noci tak došlo k druhé největší vraždě protektorátních občanů. Celkem zemřelo během hromadných vražd, v důsledku podmínek ve sběrných a pracovních táborech nebo na pochodech smrti na 90 procent z původně 6 500 českých a moravských Romů. Přežilo odhadem 700 až 800 lidí.

Představení Paměť jsme my 2023 vzniklo za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Nadačního fondu obětem holokaustu, Velvyslanectví nizozemského království a Theater NadeDam.

Partnery projektu jsou Muzeum romské kultury, Památník Hodonín u Kunštátu, Galerie hlavního města Prahy, Pražská taneční konzervatoř a Crocodille.

Spolupracujeme s HAMU, TEP39, AraArt, Dox a Centrem Romů a Sintů v Praze.

Za ochotu sdílet své příběhy děkujeme pamětníkům Rudolfu Murkovi, Antonínu Lagrinovi a Františku Němcovi.

Foto: Barbora Žentelová

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

Paměť jsme my

Paměť národa připomene v den výročí osvobození Osvětimi romský holocaust

Holocaust si vyžádal více než pět tisíc romských obětí z Čech a Moravy. Na výročí osvobození Osvětimi je připomene Divadlo Paměti národa. Spolu se studentkami Pražské taneční konzervatoře uvede 27. ledna od 19 hodin v Domě U Kamenného zvonu představení s názvem Paměť jsme my: Silnice č. 19, které vzniklo na základě vyprávění pamětníků.

Vystoupení v Den památky obětí holocaustu připomíná, že během druhé světové války zmizelo z Čech a Moravy na 90 procent Romů. Asi 5 000 z nich přitom trpělo v Osvětimi. Tanečnice a autorky představení vycházely z osobního setkání s Rudolfem Murkou a Antonínem Lagrynem, které holocaust připravil o většinu příbuzných, a jejichž rodiče patří mezi přibližně 700 až 800 Romů z protektorátu, kteří se dočkali května 1945. Naslouchaly i Františku Němcovi, který jako chlapec sledoval dění v táboře v Hodoníně u Kunštátu.

Choreografie představení se ujala Nela Štarková, jedna ze čtrnácti studentek pražské taneční konzervatoře, které představení uvedou. Jejich vystoupení můžete kromě 27. ledna od 19 hodin vidět ve stejný čas i 31. ledna, zpěvem je doprovodí Ridina Ahmedová. Představení Paměť jsme my se v Praze připravuje ve spolupráci s nizozemským Theater Na de Dam již popáté a letos se koná celkem v pěti evropských zemích. Každý ročník má své téma a jedinečné prostředí. V minulosti se hrálo například za denního provozu na Masarykově nádraží, v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje nebo v Národní knihovně. Ukázky či celé záznamy z předchozích ročníků jsou ke zhlédnutí na Youtube kanále Paměti národa.

Palčivé téma romského holocaustu uvedeme v galerii. Chceme diváky přimět k zamyšlení, jak oni sami vnímají rasismus, tematizujeme, zda a nakolik je ve společnosti ještě stále přítomný. Abstraktní zvuk a prostředí neruší divákovu pozornost, a tak může vnímat, do jaké míry si i on sám rozděluje společnost na „my” a „oni”, přibližuje umělecký koncept Tamara Pomoriški, režisérka představení a umělecké vedoucí Divadla Paměti národa.

  1. ledna si celý svět připomíná osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a při té příležitosti Den památky obětí holocaustu. Kromě šesti milionů židovských obětí si holocaust vyžádal 200 až 500 tisíc romských životů. Do Osvětimi odjelo z protektorátu Čechy a Morava celkem 4 870 lidí. Většina z nich byla vězněna ve zvláštním cikánském táboře, který byl v noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidován, oné noci tak došlo k druhé největší vraždě protektorátních občanů. Celkem zemřelo během hromadných vražd, v důsledku podmínek ve sběrných a pracovních táborech nebo na pochodech smrti na 90 procent z původně 6 500 českých a moravských Romů. Přežilo odhadem 700 až 800 lidí.

Představení Paměť jsme my 2023 vzniklo za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Nadačního fondu obětem holokaustu, Velvyslanectví nizozemského království a Theater NadeDam.

Partnery projektu jsou Muzeum romské kultury, Památník Hodonín u Kunštátu, Galerie hlavního města Prahy, Pražská taneční konzervatoř a Crocodille.

Spolupracujeme s HAMU, TEP39, AraArt, Dox a Centrem Romů a Sintů v Praze.

Za ochotu sdílet své příběhy děkujeme pamětníkům Rudolfu Murkovi, Antonínu Lagrinovi a Františku Němcovi.

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

Pražské kulturní fórum

Otevřelo diskusi o budoucnosti kultury a pokračuje v přípravě nové kulturní politiky 

What’s The Future? / Jaká je budoucnost kultury?“ byl název prvního ročníku akce Pražské kulturní fórum (PKF) na téma budoucnosti kultury. To mělo za cíl otevřít diskusi k nové kulturní politice hl. m. Prahy a odehrálo se od 27. do 29. dubna 2021 formou online konference z Centra architektury a městského plánování (CAMP). Záštitu nad PKF převzala MgA. Hana Třeštíková, radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovní ruch. Příprava nové kulturní politiky města pokračuje dotazníkovým šetřením, do kterého se je možné zapojit do 24. května na tomto odkazu: www.surveymonkey.com/r/CQ3KLJL.

Mezi domácími panelisty se představili zástupci tuzemských kulturních subjektů jako ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková, ředitel Městských divadel pražských Daniel Přibyl, ředitel akce Zažít město jinak Martin Šotola, předseda Asociace herních vývojářů ČR Pavel Barák či ředitel Signal festivalu Martin Pošta. Ty doplnili zahraniční experti na kulturní politiku jako italský profesor ekonomie Pier Luigi Sacco, zakladatel španělského Nartex Barcelona Jordi Pardo, ředitel estonského Creativity Lab Ragnar Siil či ředitel Creative Industry Košice Michal Hladký. Mezi náměty na diskuzi se objevila téma komunit, pražské kulturní politiky, kreativních oborů a politické podpory ze strany pražského magistrátu.

Mimořádná důležitost fóra pro budoucí kulturní rozvoj Prahy se prokázala i velkým zájmem ze strany pražských kulturních aktérů, kteří sledovali debaty online. Pořadatelé také zajistili posluchačům možnost klást panelistům dotazy.

Pro další proces přípravy kulturní strategie nastavilo Pražské kulturní fórum laťku hodně vysoko, máme velice dobré ohlasy od online diváků. Každopádně se ,Kreativní Praha´ moc dobře uvedla i mimo Prahu, z reakcí se ukazuje, že zvolená témata rezonují i mezi těmi, kteří řeší agendu v evropských městech,“ hodnotí PKF MgA. Hana Třeštíková, radní hl. M. Prahy pro kulturu, cestovní ruch a výstavnictví.

Získané informace bude v následujícím čase zpracovávat „Kreativní Praha“, a budou sloužit jako vstupní materiál pro nově vznikající kulturní politiku Prahy. Vizí je změnit přístup k tvorbě kulturní politiky a více ji provázat s ostatními obory jako jsou vzdělávání, ekonomický rozvoj města či životní prostředí.

Podařilo se nám zahájit diskuzi nad směřováním kulturní politiky hlavního města v dalších letech. Tak ostatně znělo i původní zadání. Z jednotlivých příspěvků vychází najevo, že Praha je na změny v uvažování o své kultuře, komunitách a kreativních odvětvích připravena. Na druhou stranu konference odkryla také řadu míst, na kterých je nutné v následujícím čase pracovat,“ shrnuje vyznění Fóra Petr Peřinka, ředitel pořádající instituce Kreativní Praha.

Do přípravy nové kulturní politiky Prahy je možné se zapojit prostřednictvím dotazníku, který Kreativní Praha spustila v pátek 7. 5. 2021. Dotazník vychází z knihy Hledání rovnováhy – 21 strategických dilemat v kulturní politice, Ch. Landry a F. Matarasso. Cílovou skupinou dotazníku jsou pražští aktéři z oblasti umění, kultury a kulturních a kreativních odvětví. Dotazník je možné vyplnit do pondělí 24. 5. 2021 na tomto odkazu: www.surveymonkey.com/r/CQ3KLJL

S výsledky se bude pražská kulturní obec moci seznámit na webu „Kreativní Prahy“ během června nebo v rámci jedné z konzultací obsahu návrhu nové kulturní politiky, které budou probíhat během léta. O průběhu přípravy nové kulturní politiky bude „Kreativní Praha“ informovat na svém webu a sociálních sítích.

Foto: Jan Malý

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN