Štítek: HAMU

Dílna všímavosti

Ruka mine bok, slovo probudí oči, chodidlem zazní hlas…

Projekt Veroniky Knytlové na hranici workshopu, performance a meditace bude mít premiéru v Meditační zahradě HAMU

„Může mě pozornost zaměřená k okolnímu světu přivést k sobě?” Režisérka a choreografka Veronika Knytlová se svým novým projektem zve na zážitek na pomezí performance, workshopu a meditace. Účastníci si za pomoci unikátní webové stránky mohou namíchat hudbu podle své chuti, nechat se vést hlasem autorky a pozorovat, co se začne dít. Dílna všímavosti: Ruka mine bok, slovo probudí oči, chodidlem zazní hlas bude mít premiéru v Meditační zahradě HAMU ve čtvrtek 25. dubna 2024 v 17:30.

Dílna všímavosti navazuje na předchozí inscenaci Veroniky Knytlové, Kaleidoscope, kterou rozvíjí a koncept posouvá dál. Projekt pracuje s webovou stránku, na níž si divák může volit a libovolně přepínat mezi několika zvukovými stopami, namíchat si hudbu podle svého přání a stát se pozorovatelem svého měnícího se prožitku.

„Záměrem je zapojit co nejširší spektrum lidí (věkově, národnostně, mírou předchozí zkušeností s tancem) a dát jim možnost tady a teď vznikající improvizovaný tanec provozovat, nebo ho “jen” pozorovat. Pozorovat to, jak s měnící se hudbou se radikálně mění celá žitá skutečnost včetně prožitku ze vnímání tance. Vycházíme z předpokladu, že jakýkoliv všimnutý pohyb, i sebecivilnější a sebenepatrnější, je tancem. Že choreografií může být pohyb mraků po obloze, let hmyzu, pohyb ruky, která háže kelímek do koše. Chceme, aby se účastník plně zaměřil na své tělo a okolní prostor. Dílna všímavosti může tak být pro někoho kromě performance i workshopem nebo meditací,” říká autorka.

„Účastníci v průběhu „seance“ mohou být s námi ve společném prostoru, nebo se mohou vydat kamkoli svým směrem. Mohou akci pojmout jako procházku a kontinuálně se pohybovat z místa ať už městem, nebo přírodou. Mohou se k akci připojit z jakéhokoli koutů planety s internetovým signálem,” dodává Knytlová.

Inscenace svou formou tematizuje možnost svobodné volby, její hranice, výhody i úskalí. Mezi řádky pojmenovává také téma manipulace. Snímá z tohoto pojmu jeho ryze negativní konotace. Ve světě tance a pohybu je fyzická manipulace často možností, jak se dostat do míst a poloh, které bychom sami bez druhých lidí nejspíš nikdy neobjevili.

Dílna všímavosti nabízí možnost stát se svědkem vznikání okamžité choreografie, jejíž pohybový slovník se rodí z jednoduchých asociačních představ dostupných nám všem. Tyto představy se postupně vtělují do pohybu, rodí se z běžných, mnohdy automatických pohybů a gest, zahušťují se, vrství a cyklí, aby se nakonec opět, i když ne snad navždy, rozplynuly v našich každodenních životech. Jednu ze zvukových stop naplňuje hlas Veroniky Knytlové, která živě účastníkům nabízí jednoduché, ale promyšlené sledy pokynů, na co zaměřit svou pozornost. Divák má tedy možnost zůstat “jen” divákem – převážně pozorovatelem, nebo naopak pojmout zážitek jako workshop. Může ale zároveň libovolně proplouvat mezi oběma rolemi tak, jak sám uzná v daném okamžiku za vhodné.

„Hlavní síla Dílny všímavosti spočívá především v její něžné citlivosti a osobní i vzájemné propojenosti v dnešním často bezohledném, uspěchaném, zrychleném světě. Akcentuje hru se všemi jejími aspekty včetně vítání omylu a chyby jako důležité a podnětné součásti života. Umožňuje intenzivní zaměřování pozornosti na moment teď. Dává prostor také pomalosti a vnímání druhých lidí, věcí, rostlin v malém výseku na našich protínajících se cestách životem bez posuzování, porovnávání a požadování. Dílna všímavosti chce být živoucím příkladem toho, že nejen vybroušená taneční technika je podmínkou vytvoření vysoce sugestivní choreografie,” doplňuje Knytlová.

Součástí performance je mezinárodní skupina studentek a studentů z Katedry nonverbálního divadla HAMU a Katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU, kteří se na inscenaci autorsky spolupodílejí jak pohybově, tak textově. Zvukovou složku po stránce hudební, technické i dramaturgicky zaštiťuje hudebník a sound designer Martin Tvrdý. Některé zvuky a hudbu posbíral a vytvořil Vratislav Hubička. Dramaturgicky se na projektu spolupodílela Michaela Raisová, alias Mish Rais. Tvorbu webu se zcela jedinečnými možnostmi má na starost Tomáš Javůrek

Dílna všímavosti bude mít premiéru v Meditační zahradě HAMU ve čtvrtek 25. dubna v 17:30. Je vhodná pro česky i anglicky mluvící publikum a také pro děti od šesti let. Podmínkou účasti v Dílně všímavosti je mít vlastní chytrý telefon a sluchátka.

Dílna všímavosti: Ruka mine bok, slovo probudí oči, chodidlem zazní hlas

  1. dubna 2024, 17:30, Meditační zahrada HAMU

FB událost: https://fb.me/e/2526TEx5b

Vstupenky: https://goout.net/cs/dilna-vsimavosti/szwrfcx/

Vydechnout. Nadechnout. Zaměřit pozornost: detail akce těla člověka v prostoru. Zamlžit pohled. Rozostřit sluch. Naladit sebe. Naladit frekvenci. Slyšet. Zažít souznění s okolním prostředím, ale i rytmem svého srdce. Nechat se vést. Věnovat se pozorování obyčejných věcí: obyčejných a samozřejmých tak, že jsme se dávno odnaučili je vnímat.

Může mě pozornost zaměřená k okolnímu světu přivést k sobě?

Přijměte pozvání do Dílny všímavosti, v níž hlavní roli spolu s účinkujícími hrají keře, lavičky, ptáci, pukliny ve zdi, večerní setmění, cizí hlasy, brouci a třeba i vlastní tkaničky od bot. Pokud si to dovolíte, i vy sami. Do uší si u nás namícháte podle své chuti takovou hudbu, která naladí vaši pozornost vůči obyčejnému a přesto nečekanému, překvapivému. Zvuk povede vaše oči i celé tělo. Všechno kolem se stává choreografií, tancem, hrou. Přesným zaměřením pozornosti získáváte prostor pro rozehrání vlastní i společné imaginace.

Pro účast je nutné si přinést vlastní mobil a sluchátka.

Koncept: Veronika Knytlová
Dramaturgie: Mish Rais
Choreografie: Veronika Knytlová, Mish Rais a kol.

Sound design, dramaturgie zvuku, technické řešení: Martin Tvrdý
Tvorba webu: Tomáš Javůrek
Spolupráce na zvukových stopách: Vratislav Hubička

Performují: Neviditelné děti – uskupení studentů HAMU: Eliška Švecová, Jana Štofaniková, Kateřina Vernerová, Kristýna Koudelová, Olesya Sydorenko; studenti DAMU: Filip Novák, Magdalena Kovářová, Kateřina Urbánková, Mariale Carranza, Peter Chiang Cheng Te, Neda Taslimian

Producent: Mind Move, z. s.

Produkce a propagace: Pavla Haluzová
Podpořili: AMU, Státní fond kultury ČR, Nadace Život umělce

Zvláštní poděkování: Marie Reslová, Daniela Kolková, Jiří Beneš, Tomáš Jungwirth, Zdeněk Krajíček, Jiří Vlček

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín

Divadlo Paměti národa

Paměť národa připomene v den výročí osvobození Osvětimi
romský holocaust

 Holocaust si vyžádal více než pět tisíc romských obětí z Čech a Moravy. Na výročí osvobození Osvětimi je připomene Divadlo Paměti národa. Spolu se studentkami Pražské taneční konzervatoře uvede 27. ledna od 19 hodin v Domě U Kamenného zvonu představení s názvem Paměť jsme my: Silnice č. 19, které vzniklo na základě vyprávění pamětníků.

Vystoupení v Den památky obětí holocaustu připomíná, že během druhé světové války zmizelo z Čech a Moravy na 90 procent Romů. Asi 5 000 z nich přitom trpělo v Osvětimi. Tanečnice a autorky představení vycházely z osobního setkání s Rudolfem Murkou a Antonínem Lagrynem, které holocaust připravil o většinu příbuzných, a jejichž rodiče patří mezi přibližně 700 až 800 Romů z protektorátu, kteří se dočkali května 1945. Naslouchaly i Františku Němcovi, který jako chlapec sledoval dění v táboře v Hodoníně u Kunštátu.

Choreografie představení se ujala Nela Štarková, jedna ze čtrnácti studentek pražské taneční konzervatoře, které představení uvedou. Jejich vystoupení můžete kromě 27. ledna od 19 hodin vidět ve stejný čas i 31. ledna, zpěvem je doprovodí Ridina Ahmedová. Představení Paměť jsme my se v Praze připravuje ve spolupráci s nizozemským Theater Na de Dam již popáté a letos se koná celkem v pěti evropských zemích. Každý ročník má své téma a jedinečné prostředí. V minulosti se hrálo například za denního provozu na Masarykově nádraží, v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje nebo v Národní knihovně. Ukázky či celé záznamy z předchozích ročníků jsou ke zhlédnutí na Youtube kanále Paměti národa.

„Palčivé téma romského holocaustu uvedeme v galerii. Chceme diváky přimět k zamyšlení, jak oni sami vnímají rasismus, tematizujeme, zda a nakolik je ve společnosti ještě stále přítomný. Abstraktní zvuk a prostředí neruší divákovu pozornost, a tak může vnímat, do jaké míry si i on sám rozděluje společnost na „my” a „oni”, přibližuje umělecký koncept Tamara Pomoriški, režisérka představení a umělecké vedoucí Divadla Paměti národa.

  1. ledna si celý svět připomíná osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a při té příležitosti Den památky obětí holocaustu. Kromě šesti milionů židovských obětí si holocaust vyžádal 200 až 500 tisíc romských životů. Do Osvětimi odjelo z protektorátu Čechy a Morava celkem 4 870 lidí. Většina z nich byla vězněna ve zvláštním cikánském táboře, který byl v noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidován, oné noci tak došlo k druhé největší vraždě protektorátních občanů. Celkem zemřelo během hromadných vražd, v důsledku podmínek ve sběrných a pracovních táborech nebo na pochodech smrti na 90 procent z původně 6 500 českých a moravských Romů. Přežilo odhadem 700 až 800 lidí.

Představení Paměť jsme my 2023 vzniklo za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Nadačního fondu obětem holokaustu, Velvyslanectví nizozemského království a Theater NadeDam.

Partnery projektu jsou Muzeum romské kultury, Památník Hodonín u Kunštátu, Galerie hlavního města Prahy, Pražská taneční konzervatoř a Crocodille.

Spolupracujeme s HAMU, TEP39, AraArt, Dox a Centrem Romů a Sintů v Praze.

Za ochotu sdílet své příběhy děkujeme pamětníkům Rudolfu Murkovi, Antonínu Lagrinovi a Františku Němcovi.

Foto: Barbora Žentelová

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

Paměť jsme my

Paměť národa připomene v den výročí osvobození Osvětimi romský holocaust

Holocaust si vyžádal více než pět tisíc romských obětí z Čech a Moravy. Na výročí osvobození Osvětimi je připomene Divadlo Paměti národa. Spolu se studentkami Pražské taneční konzervatoře uvede 27. ledna od 19 hodin v Domě U Kamenného zvonu představení s názvem Paměť jsme my: Silnice č. 19, které vzniklo na základě vyprávění pamětníků.

Vystoupení v Den památky obětí holocaustu připomíná, že během druhé světové války zmizelo z Čech a Moravy na 90 procent Romů. Asi 5 000 z nich přitom trpělo v Osvětimi. Tanečnice a autorky představení vycházely z osobního setkání s Rudolfem Murkou a Antonínem Lagrynem, které holocaust připravil o většinu příbuzných, a jejichž rodiče patří mezi přibližně 700 až 800 Romů z protektorátu, kteří se dočkali května 1945. Naslouchaly i Františku Němcovi, který jako chlapec sledoval dění v táboře v Hodoníně u Kunštátu.

Choreografie představení se ujala Nela Štarková, jedna ze čtrnácti studentek pražské taneční konzervatoře, které představení uvedou. Jejich vystoupení můžete kromě 27. ledna od 19 hodin vidět ve stejný čas i 31. ledna, zpěvem je doprovodí Ridina Ahmedová. Představení Paměť jsme my se v Praze připravuje ve spolupráci s nizozemským Theater Na de Dam již popáté a letos se koná celkem v pěti evropských zemích. Každý ročník má své téma a jedinečné prostředí. V minulosti se hrálo například za denního provozu na Masarykově nádraží, v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje nebo v Národní knihovně. Ukázky či celé záznamy z předchozích ročníků jsou ke zhlédnutí na Youtube kanále Paměti národa.

„Palčivé téma romského holocaustu uvedeme v galerii. Chceme diváky přimět k zamyšlení, jak oni sami vnímají rasismus, tematizujeme, zda a nakolik je ve společnosti ještě stále přítomný. Abstraktní zvuk a prostředí neruší divákovu pozornost, a tak může vnímat, do jaké míry si i on sám rozděluje společnost na „my” a „oni”, přibližuje umělecký koncept Tamara Pomoriški, režisérka představení a umělecké vedoucí Divadla Paměti národa.

  1. ledna si celý svět připomíná osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a při té příležitosti Den památky obětí holocaustu. Kromě šesti milionů židovských obětí si holocaust vyžádal 200 až 500 tisíc romských životů. Do Osvětimi odjelo z protektorátu Čechy a Morava celkem 4 870 lidí. Většina z nich byla vězněna ve zvláštním cikánském táboře, který byl v noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidován, oné noci tak došlo k druhé největší vraždě protektorátních občanů. Celkem zemřelo během hromadných vražd, v důsledku podmínek ve sběrných a pracovních táborech nebo na pochodech smrti na 90 procent z původně 6 500 českých a moravských Romů. Přežilo odhadem 700 až 800 lidí.

Představení Paměť jsme my 2023 vzniklo za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Nadačního fondu obětem holokaustu, Velvyslanectví nizozemského království a Theater NadeDam.

Partnery projektu jsou Muzeum romské kultury, Památník Hodonín u Kunštátu, Galerie hlavního města Prahy, Pražská taneční konzervatoř a Crocodille.

Spolupracujeme s HAMU, TEP39, AraArt, Dox a Centrem Romů a Sintů v Praze.

Za ochotu sdílet své příběhy děkujeme pamětníkům Rudolfu Murkovi, Antonínu Lagrinovi a Františku Němcovi.

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

Jak se dělá tanečník/ Stvoření tance

Výchovné a vzdělávací představení

Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium  uvede v úterý 24. května 2022 ve Velkém sále Městské knihovny Praha od 9 a od 11 hodin tanečně vzdělávací představení pro školy s názvem JAK SE DĚLÁ TANEČNÍK / STVOŘENÍ TANCE.

Jedná se o profilové výchovné a vzdělávací představení tanečního divadla, jehož dramaturgie je zaměřena speciálně na 1. a 2. stupeň základních škol. Prostřednictvím vybraných ukázek světového a domácího repertoáru motivuje mladou generaci k aktivnímu přístupu k pohybu, tanci, divadlu a kultuře.

Choreografie mapují nejvýznamnější období a umělecké osobnosti taneční historie od dob klasických romantických baletů až po tvorbu současných choreografů. Představí se jednotlivé taneční žánry – ať už klasický nebo moderní tanec, jazz, lidový tanec či taneční sporty. Každá žánrová oblast je současně prezentována choreografickými ukázkami z kmenového repertoáru jednoho ze dvou uměleckých souborů konzervatoře: Baby Balet Praha a Balet Praha Junior. V rámci představení vystoupí také Pražský komorní balet s choreografií Pavla Šmoka Musica Slovaca a fragmenty z choreografií Petra Zusky Růže a Ej lásko.

„Tímto způsobem se snažíme kultivovat mladé diváky, aby se v přemíře technických a čistě komerčních impulsů naučili vnímat hodnotná umělecká díla, respektive umělecký a výchovný potenciál současného tance a tanečního divadla,“ uvádí Jan Schneider, ředitel konzervatoře Taneční centrum Praha. „Významný výchovný efekt spočívá také v tom, že diváci neuvidí dospělé taneční hvězdy zdánlivě nedosažitelných kvalit, ale své vrstevníky, kteří již rozvinuli svůj talent a další profesní předpoklady do výjimečných profesionálních výkonů.“

Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium má za sebou již stovky těchto představení ve dvaašedesáti domácích a čtrnácti zahraničních městech (záštitu projektu poskytlo UNESCO, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo kultury České republiky, Národní divadlo a Akademie múzických umění).

Vstupenky na představení jsou k dispozici pod těmito odkazy:

https://www.mlp.cz/cz/akce/e21299-jak-se-dela-tanecnik-stvoreni-tance/

https://www.mlp.cz/cz/akce/e21301-jak-se-dela-tanecnik-stvoreni-tance*/

Taneční centrum Praha, konzervatoř a gymnázium je první vzdělávací a umělecká instituce, která přinesla do české kultury moderní a jazzové taneční techniky a důsledně je propojuje s výukou klasického tance a dalšími oblastmi současného tanečního divadla. Tradice sahá až do roku 1961 – tehdy v undergroundu a později, pod záštitou Univerzity Karlovy a řady zahraničních odborníků, postupně vzniká centrum, které nyní zahrnuje osmiletou konzervatoř a osmileté gymnázium propojené do jedné vzdělávací koncepce doplněné studiem taneční pedagogiky s příslušnou aprobací. Studentská umělecká agentura, Mezinárodní centrum tance, produkuje umělecké soubory Balet Praha Junior a  Baby Balet Praha, import a export tvůrců, pedagogů a souborů, pořádá festivaly i workshopy. Významným cílem centra je podpora všeobecné a odborné vzdělanosti tanečníků, jejich sebevědomé a kvalitní zapojení do interpretační praxe a následně schopnost řízení, produkce uměleckých i společenských organizací a projektů. Centrem prošlo několik stovek tanečníků, kteří pracují v českých souborech (Pražský komorní balet, Balet ND v Praze, Laterna magika a jiné), v zahraničí (Berlín, Frankfurt, Hamburk, Haag, Barcelona, Lisabon, Pécs a další) nebo absolvovali vysoké školy (Univerzita Karlova, HAMU a další). „Lidé z centra“ zastávají významné funkce v českých uměleckých, vzdělávacích a společenských organizacích.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín