Štítek: kultura

Skutečné vyjádření ČT k placení poplatků

Reakce České televize na projednávání vládního návrhu zákona o poplatcích

Generální ředitel České televize Hynek Chudárek a vrcholný management České televize jsou znepokojeni překotným způsobem, jakým chce Poslanecká sněmovna PČR projednat návrh zákona měnící způsob financování České televize. Podle jejího vedení je nezbytné, aby součástí projednávání změny zákona byla plnohodnotná diskuse. Zároveň upozorňují, že předkládaný návrh zákona je pro ni do velké míry likvidační, jelikož plánovaná suma ze státního rozpočtu by znamenala drastický zásah do výroby a vysílání pořadů včetně rozsáhlého propouštění.

„Náhlé výrazné snížení příjmů České televize by naší institucí otřáslo,“ zdůrazňuje generální ředitel Hynek Chudárek. „Stále považuji za nejvhodnější způsob financování veřejnoprávních médií v naší zemi fungující systém poplatků. V této souvislosti připomínám, že diskuse o financování České televize vedla překvapivě k výraznému nárůstu plátců poplatku. Vnímáme to jako podporu současného systému.“

V těch zemích západní Evropy, kde došlo ke změně financování, trval proces změny od dvou do čtyř let. Diskuse o systému placení veřejnoprávních médií zde byla obsáhlá a kultivovaná. Vedení České televize v čele s Hynkem Chudárkem proto hodlá zdůrazňovat hranice, které nejdou překročit, aby Česká televize mohla i nadále poskytovat plnohodnotně svoji veřejnou službu. Pokud ke změně systému financování skutečně dojde, musí být v nové legislativě zakotveny všechny pojistky, které nezávislost televize zaručí. Česká televize a její management o toto budou bojovat všemi zákonnými silami.

„Finanční nezávislost na státu je dobrou oporou pro nezávislost celé instituce“, říká Hynek Chudárek. „Jestliže ale tento pohled v Parlamentu nemá většinovou podporu, jsme připraveni předkládat návrhy a úpravy zákona, jejichž cílem bude stabilní, adekvátní a předvídatelné financování. Tedy taková forma financování, která nebude podléhat politickým změnám a tlakům a bude nadále garantovat nezávislost České televize coby média veřejné služby.“

Foto: Eva Smolíková

Michal Pleskot, Česká televize

pro Taneční magazín

Možné politické ovlivňování kultury

Dotace nesmí být odměnou za poslušnost

Stojíme za kulturou! a Média nedáme!: Veřejné peníze nesmí být nástrojem politického tlaku. Nechceme se vydat slovenskou cestou.

Iniciativa Stojíme za kulturou! a Média nedáme! vyjadřují vážné obavy z aktuálního vývoje v oblasti veřejnoprávních médií i kultury. Zatímco Poslanecká sněmovna dnes začala přednostně a náhle projednávat návrh vládní koalice ANO, SPD a Motoristů na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, Ministerstvo kultury již mění pravidla financování kulturního sektoru způsobem, který vyvolává otázky ohledně nezávislosti odborného rozhodování a možného politického ovlivňování.

Převedení financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet může zvýšit závislost veřejnoprávních médií na politickém rozhodování. Pokud by politici mohli prostřednictvím rozpočtu ovlivňovat výši prostředků, které tato média čerpají, vzniká riziko, že se financování stane nástrojem tlaku a ohrožování kritické žurnalistiky a nezávislého zpravodajství. Takový systém může vytvářet prostor pro nepřímou cenzuru a oslabovat jednu ze základních pojistek demokratické společnosti.

Podobné obavy se objevují také v kultuře. Ministerstvo kultury mění dotační pravidla, zatímco odborné komise upozorňují na nedostatečnou komunikaci, nepředvídatelnost změn a ohrožení nezávislosti odborného hodnocení. Část členů odborných komisí v souvislosti se změnami rezignovala. Další otázky vyvolaly ministrem kultury nařízené mimořádné kontroly v kulturních organizacích, které veřejně kritizují postup ministerstva. Samotná kontrola způsobů nakládání s veřejnými prostředky je legitimní, její okolnosti a načasování však musí být transparentní, aby nevznikaly pochybnosti o případném politickém motivu a o odvetné povaze těchto kontrol.

Ministerstvo kultury obhajuje změny dotačních pravidel argumentem, že každý má sice právo na svobodu slova, ale nikdo nemá automatický nárok na dotaci. S tím, že veřejná podpora není nároková a stát má povinnost kontrolovat způsoby využívání veřejných prostředků, lze souhlasit. Zásadní však je, aby o podpoře rozhodovala předem známá, transparentní a odborná kritéria, nikoli politické postoje, umělecký obsah nebo to, zda kulturní instituce kritizují kroky ministerstva.

Jako iniciativa Stojíme za kulturou! a Média nedáme! jsme přesvědčeni, že dotace nesmí být odměnou za poslušnost. Veřejná podpora by měla být založena na transparentních a odborných kritériích, nikoli na tom, zda kulturní instituce souhlasí s kroky ministerstva, nebo je veřejně kritizují.

Zvláštní obavy v nás vyvolává zkušenost ze Slovenska, kde zásahy do fungování veřejnoprávních médií a kulturních institucí ukazují, jak rychle může být jejich nezávislost ohrožena a vystavena politickému tlaku. Nechceme, aby se podobný vývoj opakoval v České republice. Svobodná média a nezávislá kultura nejsou protivníky státu ani politické reprezentace. Jsou nezbytnou součástí otevřené demokratické společnosti, která umožňuje kritiku, pluralitu názorů a svobodnou veřejnou debatu.

Iniciativy Stojíme za kulturou! a Média nedáme! proto vyzývají vládu i Ministerstvo kultury, a zejména ministra kultury Oto Klempíře, aby zajistili transparentní a předvídatelná pravidla financování, respektovali nezávislé odborné rozhodování a nepřipustili, aby veřejné prostředky sloužily jako nástroj politického ovlivňování médií a kulturních institucí. Svoboda a nezávislost veřejnoprávních médií a kulturních institucí jsou v zájmu celé občanské společnosti.

Stojíme za nezávislou kulturou a svobodnými médii. Nechceme se vydat slovenskou cestou.

Stojíme za kulturou! a Média nedáme!

Foto: Eva Smolíková

Eliška Drbohlavová

pro Taneční magazín

 

 

Křesťanský svátek, příchod jara, tradice

České Velikonoce v novém televizním dokumentu

Jak se vyvíjely oslavy nejvýznamnějšího křesťanského svátku v českých zemích a jaké tradice a obřady se stále udržují?  Nový dokument České televize v režii Michaely Fišer Rozbrojové uvede ČT2 v úterý 31. března 2026 ve 20:55.

Dokument zachycuje proměny oslav Velikonoc na našem území za posledních zhruba sto padesát let. „Je celkem zajímavé, že už koncem 19. století se někteří národopisci pozastavovali nad tím, jak je možné, že se tolik zvyků přestává dodržovat a postupně se vytrácí. Přitom z našeho pohledu je tato doba nejen na velikonoční tradice bohatá,“ zamýšlí se režisérka snímku Michaela Fišer Rozbrojová. 

Nejrůznější obřady spojené s koncem zimy a příchodem jara byly mezi lidmi silně zakořeněné už v pohanských dobách a křesťané si toho byli vědomi. I proto je církev nerušila, ale postupně je začlenila do velikonočního příběhu. Ve 20. století se velikonoční svátky v Česku postupně zúžily v podstatě jen na pondělní pomlázku, protože Velikonoční pondělí bylo, na rozdíl od ostatních dnů, státním svátkem. Lidé zdobili vajíčka, pekli mazance a beránky. Duchovní charakter Velikonoc se vytrácel. Dnes je situace jiná a lidé mnoho náboženských tradic obnovují.

 Štáb natáčel v místech, kde je folklór stále živý, kde jsou lidé, kteří mají k historii i tradicím vztah a nechtějí se jich vzdát. Diváci uvidí třeba velikonoční jízdu na koních v bývalých Sudetech na Šluknovsku. Tu se podařilo obnovit teprve před několika lety, je rok od roku oblíbenější a jezdí na ni lidé z Česka i Německa. „Ověřili jsme si, že zvyků se stále dodržuje hodně, i když některé už jsou jen lokální. I proto nám přišlo důležité je zdokumentovat pro budoucí generace a také je zasadit do historického kontextu. Diváci si tak spolu s námi mohou projít zvyklostmi velikonočního týdne, upéct jidášky, seznámit se s tradičními technikami zdobení kraslic nebo nahlédnout do prapůvodu velikonoční pomlázky, který už většina lidí dnes vůbec nezná,“ láká ke sledování snímku režisérka Michaela Fišer Rozbrojová.

„Točili jsme třeba na Zlínsku, kde stále chodí kluci s hrkačkami po vesnici a nahrazují tím zvuk zvonů, které podle tradice odlétají na Zelený čtvrtek do Říma. Opravdu intenzivní byl zvuk kostelního hrkače v Pozořicích na Brněnsku, při kterém byste bez kvalitních sluchátek přišli o sluch,“ vzpomíná na natáčení dramaturgyně Martina Burešová a připomíná národopisné programy, které se před Velikonocemi konají v mnoha českých i moravských skanzenech a muzeích v přírodě. Seznamují návštěvníky s tím, jak prožívali předvelikonoční čas naši předci. „Ostatně, to uvidí diváci dokumentu i prostřednictvím archivních záběrů Filmového týdeníku, které přinášejí svědectví o velikonočních tradicích v poválečných letech,“ doplňuje dramaturgyně.

Nový dokument naleznete také v iVysílání ČT.

Režie: Michaela Fišer Rozbrojová // scénář: Josef Fišer // hlavní kamera: Jonáš Nepustil // dramaturgie: Martina Burešová // vedoucí produkce: Hana Kopecká // kreativní producent: Patrick Diviš // výkonný producent: Diana Tuyet-Lan Kosinová

Foto: Ivo Dvořák

 Michal Pleskot, Česká televize

pro Taneční magazín