Nový výzkumný projekt Vize tance

Cílem nového projektu je porovnat status umělce v evropských zemích a navrhnout ideální model fungování pro Českou republiku

Profesní organizace Vize tance pracuje na novém výzkumném projektu Komparace přístupů k řešení statusu umělce v oblasti živého umění v zahraničí a na návrhu ideálního modelu fungování statusu umělce v ČR. Projekt je podpořen dotací Národního plánu obnovy a odbornými garanty projektu jsou Blanka Marková a Helena Mustakallio.

V roce 2020 Evropská unie vyčlenila pro členské státy finance na tzv. Národní plány obnovy, v rámci kterých má být zkoumáno postavení umělců. V rámci této iniciativy se Česká republika a Ministerstvo kultury ČR zavázaly k legislativnímu zakotvení statusu umělce a umělkyně. Vize tance se tomuto tématu dlouhodobě věnuje a nyní vypracovává studii, aby přispěla relevantním podklady pro připravovaný zákon.

Kromě Oborové strategie nezávislého tanečního a pohybového umění Vize tance v současné chvíli vypracovává dokument Komparace přístupů k řešení statusu umělce v oblasti živého umění v zahraničí a návrh ideálního modelu fungování statusu umělce v ČR. Na základě komparace přístupů 11 evropských států k sociálnímu zabezpečení je vypracován modelový návrh řešení statusu umělce pro ČR z hlediska sociálního, zdravotního a důchodového pojištění, daňových úlev a ukončení profesionální kariéry a vyhledání nových příležitostí v rámci dalšího pracovního uplatnění. Pro získání relevantních informací Vize tance oslovila zahraniční partnery. Jedním z podkladů pro studii je i dokument ,,Rámcová studie ohodnocení nezávislých profesionálů v tanečním oboru a navazujících profesích”, který byl vypracován v rámci pracovních skupiny Vize tance.

Profesní organizace Vize tance je oborovou platformou pro rozvoj pohybového umění. Sdružuje a mezinárodně síťuje nezávislé profesionály, ať už jsou to fyzické osoby nebo organizace, které působí na scéně současného tance a pohybového umění v České republice. Mezi členy patří i celé soubory a příspěvkové organizace. Oborová platforma se věnuje i výzkumu a advokacii současného pohybového umění

Více informací o činnosti Vize tance naleznete na webových stránkách www.vizetance.org

 a facebookovém profilu – https://www.facebook.com/vizetance

Vize tance realizuje svoji činnost s podporou Fondů EHP a Norska, Ministerstva kultury a Magistrátu hlavního města Prahy

Mgr. Olga Fraitová

pro Taneční magazín

Petr Kotvald vzpomíná na Hanku Zagorovou

„Cítil jsem velký obdiv a úctu“

Zpráva o věčném odchodu Hanky Vás určitě zasáhla,  co Vám projelo hlavou, jak na ni  vzpomínáte?

„Každý odchod blízkého člověka je vždycky bolestivým překvapením. Lidé nás opouští, to je zkrátka světaběh.  A kdyby nám to bylo jedno, nebylo by s námi něco v pořádku. Já  jsem s  Hankou prožil jen to hezké. Spolupracovali jsme spolu přes pět let, pro mě to byl splněný sen. Hanka byla skutečně velice laskavá a příjemná,  my jsme se nesmírně bavili. Vnímal jsem ty roky, kdy  jsme spolu  strávili opravdu hodně času, to bylo v letech 1981 – 1985, jako jednu  velkou šarádu, velkou jízdu. Bylo to  vážně   bezvadné. Později  jsme se potkali už jen občas. Jedno z posledních setkání proběhlo  asi před rokem, přetočili jsme znovu ‚Sanitku‘ a úplně  naposledy  jsem byl  hostem jejího rande na jejím  Instagramu.“

Nastoupili jste se Standou Hložkem  k ní do kapely coby mladí kluci, jaké jste měli pocity?  Jaká byla k Vám?

„Tak všichni, kteří s Hankou spolupracovali, do ní byli „zamilovaní“. Bylo úplně jedno, jestli to byli její ‚souputníci‘, nebo byli o něco mladší. To vám potvrdí, všichni, kteří ji znali. Mezi námi byl rozdíl přes 12 let  a cítil jsem totéž, co ostatní.  A navíc velký obdiv a úctu.

Když  jsem do kapely  nastoupil já, Hanka byla v tu dobu velikou hvězdou a najít si své místo v už ‚rychle jedoucím vlaku‘  vyžadovalo notnou dávku učení. Tohle není také ten správný výraz, zkrátka  musel jsem se ‚najít‘. Ona sama nás  brala automaticky,  byli jsme nejen členové její  kapely, byli jsme také součástí její komunity, lidmi v jejím  tvůrčím týmu, který jí byl vždy poblíž.

My jsme spolu opravdu strávili hodně času a navíc jsem s ní tvořil i společnou posádku auta.  Takže jsem všechny cesty na koncerty a z koncertů absolvoval s ní. Cestou tam řídil Karel Vágner a já jsem seděl vzadu.  Na cesty zpět  jsem si s Karlem vyměnil místo. Oba spali a já jsem se snažil dovézt je bezpečně domů. A v autě je řečeno a řešeno hodně věcí! To je  přesně ten okamžik,  kdy je  vztah mezi lidmi sice pracovní, ale nesmírně blízký, strávíte  s tím člověkem hodiny a dny společně, takže to znamená   také  obrovskou  důvěru.  Tehdy jsme probírali  věci, které bych si nikdy nedovolil vynést nikam ven,  bylo to jen mezi námi. Tohle člověk nesmí nikdy pustit za hranice. Byla to doslova  moje  rodina, rodina jinak.

Těch pár let s ní byl pro mě  nádherný čas, zažili jsme  spolu krásné momenty,  pláže, cesty, velké  show, párty, bylo to všechno bezvadné. A tohle mi po ní zůstává, ten společně strávený čas.

 

Děkujeme

 

Foto: Archiv Petra Kotvalda

Eva Smolíková

Taneční magazín

Vlastimil Harapes vzpomíná na Hanku Zagorovou

„Hanka měla k lidem krásný vztah“

Co Vám zůstává nejhlouběji vryto v srdci, když si vzpomenete na Hanku?

„Hanka byla neobyčejná v tom, že měla vždy k lidem krásný a pozitivní vztah. Já jsem ji za celá léta neslyšel o žádném člověku  říct  špatné slovo.  Nikdy neřekla o nikom  dobře známou větu: „Ježíši, podívej se,  jak vypadá!“  Tak tohle u ní vůbec neexistovalo.  Ona byla skutečně tak velkorysá a  nesnižovala se k tomu, aby kritizovala nebo nějakým jiným způsobem  shazovala druhé lidi.“

Vzpomínáte na nějakou konkrétní příhodu z doby, kdy jste žili spolu?

„Nemám na mysli vyloženě nějaké konkrétní příhody, ale spíše je to celá ta  doba, co jsme byli spolu. Byly  to hezké roky a Hanka je nazvala tak, že náš vztah „prošuměl v bublinkách (v šampaňském).“

Děkujeme a přejeme hodně sil

Foto: Eva Smolíková

Taneční magazín