Trojstranná dohoda mezi MK ČR, NPÚ a Policií České republiky

Zrychlení navracení odcizených kulturních předmětů k jejich zákonným vlastníkům

Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav a Policie České republiky společně pro další zlepšení spolupráce při navracení nezákonně vyvezených kulturních statků

Ministerstvo kultury České republiky, Národní památkový ústav a Policie České republiky uzavřely dohodu, která má za cíl výrazně zrychlit a zjednodušit proces navracení nezákonně vyvezených kulturních statků. Tento dokument stanovuje pravidla pro výměnu informací, společné postupy a úkoly jednotlivých složek Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví České republiky, což usnadní boj proti nelegálnímu obchodování s kulturním dědictvím.

Dohoda formalizuje dlouhodobě využívaný úspěšný model ochrany národního kulturního dědictví, díky kterému má Česká republika v oblasti navracení nezákonně vyvezených kulturních statků dlouhodobě nejlepší výsledky v rámci Evropské unie.  Podepsaný dokument poslouží jako inspirace a vzor pro zahraniční subjekty, partnerské organizace Ministerstva kultury v boji proti nezákonnému nakládání s kulturním dědictvím.

Jana Malíková, tisková mluvčí, Martin Baxa, ministr kultury, Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ a Martin Vondrášek, policejní prezident 

 radostné úsměvy po podepsání vzájemné spolupráce 

V roce 2022 došlo na území České republiky celkem k 166 případům krádeží starožitných a uměleckých předmětů, přičemž navráceno bylo 12. Nejčastěji byly postiženy soukromé objekty – byty, rodinné domy a rekreační objekty. Umělecké předměty mizely také v církevních objektech, kdy byly předmětem zájmu pachatelů šperky, obrazy, hodiny, sochy a sbírkové mince.

Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví nedávno oslavil již třicet let své existence. Původně vznikl v reakci na rostoucí počet krádeží kulturního dědictví v 90. letech 20. století a postupem času se proměnil na celosvětově unikátní komplexní program spojující
v sobě navzájem se doplňující legislativní, finanční a systémové složky.

Dohoda uzavřená 7. prosince 2023, jako součást systémové složky Integrovaného systému ochrany, stanoví pravidla pro spolupráci a koordinaci mezi třemi klíčovými institucemi, což výrazně zlepší účinnost vymáhání práva a ochrany kulturního dědictví v České republice, ale zejména zrychlí navracení odcizených předmětů zpět jejich zákonným vlastníkům.

Každá z institucí má jednotlivé specifické úkoly, přičemž se vhodným způsobem, s ohledem na svou působnost a odbornou způsobilost, doplňují. Ministerstvo kultury je například odpovědné za podání žádosti o vyhledání kulturního statku, zahájení řízení k jeho navrácení a spolupráci s členskými státy.

„Spolupráce s NPÚ a PČR je pro nás všechny zásadníTyto postupy prakticky fungují na bázi nepsaných pravidel. Je skvělé, že dnešním podpisem dohody vše formalizujeme,“ říká Martin Baxa, ministr kultury. „Uvedu jeden konkrétní příklad. V roce 2002 byly dvě dřevořezby soch andílků odcizené z oltáře sv. Anny v kostele Nejsvětější Trojice v obci Pernink. Po několik let trvajícím soudním sporu byl rakouským soudem uznán nárok České republiky na navrácení těchto kulturních statků a oba andílci tak mohli být slavnostně předáni na půdě Ministerstva kultury 19. 7. 2021 zástupci poškozeného vlastníka Římskokatolické farnosti Ostrov. Při strhávání plastik z oltáře sv. Anny pachatelé vylomili každé ze soch křídlo, a tato křídla zůstala upevněná na oltářním nástavci po dobu následujících téměř dvaceti let jako smutné memento řádění band vykrádajících církevní stavby v pohraničí.“

Národní památkový ústav provádí vyhledávání nezákonně vyvezených kulturních statků v příslušných databázích a poskytuje odborná stanoviska, která jsou pochopitelně klíčovými podklady pro každý jednotlivý případ. NPÚ také zajišťuje školení pracovníků v oboru, což zvyšuje kapacity pro ochranu kulturního dědictví.

„Dohoda je završením dlouhodobě probíhající praktické spolupráce mezi MK, PČR a NPÚ při ochraně movitých památek naší země. Již nyní tato spolupráce funguje na nadstandardní úrovni a jsme rádi, že v ní můžeme i nadále pokračovat. Dokladem toho, že to má smysl, je řada nalezených nezákonně vyvezených uměleckých děl a jejich navrácení původním vlastníkům,“ uvedla Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Policie České republiky spravuje informační systém PSEUD (portál systému evidence uměleckých děl) a spolupracuje s mezinárodními policejními orgány. Důležitým aspektem její činnosti je také koordinace interních databází a systémů s moderními mezinárodními nástroji k uchovávání informací a vyhledávání odcizených uměleckých děl a dalších kulturních statků, například PSYCHE INTERPOLu, kde v roce 2022 bylo celkem 1091 českých záznamů.

„Odcizené kulturní statky na rozdíl od věcí běžné denní potřeby v čase neztrácí hodnotu, spíše naopak.  Jsou proto cenným artiklem na černém trhu, přičemž je potřeba počítat nejen škody finanční, ale také společenské, historické a kulturní. I tímto pohledem se na problematiku díváme a jsem si jistý, že ačkoliv naše spolupráce funguje, její formalizací v podobě podpisu trojstranné dohody přispějeme k návratu cenného dědictví i v budoucnu,“ uvedl policejní prezident Martin Vondrášek.

Zeptali jsme se….

TM: Jak snadné  či obtížné je dopadnout pachatele v současné době, kdy je na letištích či hranicích mnoho různých kontrol?

Policejní prezident Martin Vondrášek  připustil, že pokud se jedná o vyvezení zboží přes hranice v Evropě, je to pro pachatele velmi jednoduché, protože je povolen volný pohyb zboží. O něco snadněji se dají vypátrat odcizené předměty při cestách do zemí třetího světa, či tam, kde byly znovu zavedeny kontroly na hraničních přechodech.  Ministr Kultury Martin Baxa i Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu, pochválili práci České policie, která patří v hledání a navracení odcizených předmětů k těm nejúspěšnějším v Evropě.

Martin Baxa také poznamenal, že všichni tři, tedy on sám, Naděžda Goryczková i Martin Vondrášek  pochází z pohraničních oblastí a mnoho takových případů si osobně pamatují. O to větší radost prožívají, když se odcizené předměty  třeba i po mnoha letech vrátí původním vlastníkům.

Jako reprezentativní příklad úspěšných repatriací v posledních letech lze uvést několik kulturních statků, včetně rozměrného obrazu sv. Kateřiny Alexandrijské od významného malíře Josefa Führicha, dřevěné sochy klečícího anděla, dvou dřevořezeb soch andílků, dřevěné busty sv. Václava či dřevěné socha sv. Jana Nepomuckého. V neposlední řadě pak Venuše s tělem Adonise od autora Alessandra Turchiho. Ten byl odcizen z Zwingeru v roce 1945. Po letech bylo zjištěno, že obraz se nachází v prostorách pražské pobočky jedné z aukčních síní. Právě díky skvělé spolupráci všech zainteresovaných složek byl obraz zajištěn a čeká v současné době v ideálních bezpečnostních i environmentálních podmínkách v depozitáři Národní galerie Praha na definitivní rozhodnutí úřadů o jeho navrácení do Německa.

 spokojený Martin Baxa, ministr kultury ČR 

Text: Eva Sochorová, Ministerstvo kultury

Foto, rozhovor: Eva Smolíková

Taneční magazín

Ředitelem Památníku národního písemnictví bude Michal Stehlík

Ministr kultury Martin Baxa rozhodl o novém řediteli Památníku národního písemnictví/ Muzea literatury

Ministr kultury Martin Baxa rozhodl o novém řediteli Památníku národního písemnictví / Muzea literatury. Od ledna 2024 ho povede současný náměstek generálního ředitele pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost Národního muzea profesor Michal Stehlík. Vystřídá dlouholetého ředitele Zdeňka Freislebena.

Michal Stehlík po dvě funkční období zastával post děkana a vedl Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, v současné době již desátým rokem působí ve funkci náměstka generálního ředitele Národního muzea. V rámci svých profesních pozic vedl nebo se přímo podílel na vedení velkých institucí. Byl také aktivní součástí týmů mnoha mezinárodních projektů a v zahraničí pravidelně přednáší. V posledních letech se intenzivně věnuje popularizaci dějin. Výběrovou komisi zaujal primárně svým Návrhem koncepce činnosti na rok 2024-2029 a dalšího rozvoje památníku, ve které mimo jiné hovoří o otevřené instituci, spolupráci s badateli a dalšími institucemi, aktivním přístupu, digitalizačním pracovišti či podpoře čtenářství.

 „Velmi rád bych poděkoval panu řediteli Zdeňku Freislebenovi za jeho vysoce profesionální dlouhodobou práci. Jeho působení v čele Památníku národního písemnictví je bezesporu výraznou etapou v historii památníku a přispělo k rozvoji české kultury. Jsem přesvědčen, že profesor Michal Stehlík na tuto práci úspěšně naváže. Věřím, že díky svým manažerským i intelektuálním dovednostem, ať už z akademického, muzejního či kulturního světa, bude vynikajícím ředitelem této vážené instituce,“ říká ministr kultury Martin Baxa.

Ministerstvo kultury v letošním roce obdrželo rezignaci ředitele Památníku národního písemnictví Zdeňka Freislebena. Díky jeho profesionalitě se dařilo chránit a úspěšně rozvíjet tradici této významné instituce. Pod jeho vedením se Památník národního písemnictví dočkal důstojného vlastního sídla, nových stálých expozic i depozitáře a úspěšného spuštění provozu Česko-francouzského kulturního centra v Petrkově. Sbírky se rozrostly o unikátní cenné předměty a dokumenty. Soutěž Nejkrásnější české knihy roku se stala prestižním oceněním, jejíž jméno každým rokem nabývá na významu a věhlasu.

 „Muzeum se mi podařilo přivést v plném slova smyslu mezi instituce 21. století, a to po několika desítkách let, kdy nemělo vlastní budovy, expozice ani depozitáře, bylo pouze v nájmech, a dokonce byla ohrožena i jeho samotná existence. Domnívám se, že je nyní správná doba, aby Památník národního písemnictví / Muzeum literatury vstoupil do dalšího období, s novou generací ve funkci ředitele,“ říká Zdeněk Freisleben a dodává, že je připraven s institucí v nějaké formě spolupracovat i nadále, aby mohly být využity jeho zkušenosti.

Výběrové řízení bylo vyhlášeno dne 1. 9. 2023 a proběhlo dle interního předpisu Ministerstva kultury. Konala se dvě kola, přičemž v prvním kole museli uchazeči splnit všechny povinné formální náležitosti přihlášky, druhé kolo pak bylo vedeno formou ústních pohovorů před komisí. Komise, jmenovaná ministrem kultury, sestávala ze třinácti členů. Členové komise jednohlasně doporučili ministrovi kultury jmenovat na pozici nového ředitele Památníku národního písemnictví / Muzea literatury pana profesora Michala Stehlíka

 „Ke své nové roli přistupuji opravdu s nejvyšší pokorou. Památník národního písemnictví prošel v posledních letech několika důležitými změnami. Mým cílem je na ně navázat, a především přispět k využití nesmírně cenného potenciálu, který v této instituci vidím. Těším se na spolupráci s kolegyněmi a kolegy, kteří v památníku působí a věřím, že využiji své zkušenosti z oblasti managementu, literatury, dějin, kultury a veřejného prostoru, které se prolínají celým mým profesním i osobním životem,“ komentuje jmenování Michal Stehlík.

Eva Sochorová 

Tiskové oddělení kabinetu ministra

Ministerstvo kultury České republiky

pro Taneční magazín

Zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport

Ministr kultury Martin Baxa se zúčastnil zasedání Rady ministrů kultury

Dne 24. listopadu 2023 se ministr kultury Martin Baxa zúčastnil řádného zasedání Rady ministrů kultury a audiovize v Bruselu. Jednání předsedal španělský ministr kultury Ernest Urtasun, Evropská komise byla zastoupena místopředsedkyní komise Věrou Jourovou a komisařkou pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Ilianou Ivanovou.

Ministři na svém jednání schválili závěry Rady o posílení kulturního a tvůrčího rozměru odvětví videoher v Evropě, a dále vedli politickou debatu na téma „Zlepšení pracovních podmínek umělců a kulturních profesionálů“.

„Jedním z hlavních témat bylo zlepšení pracovních podmínek umělců a kulturních profesionálů. Jsem velmi rád, neboť jde o důležité a nanejvýš aktuální téma, které ještě zdůraznila pandemie Covid. Moderní a rozvinutá společnost je připravena oblasti kultury, umění a kreativity systematicky podporovat, hodnota umění a kreativity totiž dalece překračuje ekonomické benefity,“ říká ministr Martin Baxa.

Ministr kultury ČR ve svém vystoupení hovořil o opatřeních, která se v České republice na podporu kulturního a kreativního sektoru podařila nastolit. Informoval o iniciativě s názvem „Status umělce a umělkyně“ v Národním plánu obnovy, zahrnující sérii dotačních výzev, jejichž společným cílem je podpora rozvoje kompetencí a zvyšování konkurenceschopnosti pracovníků Kulturního a kreativního sektoru na mezinárodní scéně.

Na závěr svého vystoupení připomněl loňské české předsednictví, kdy se úspěšné podařilo dokončit Pracovní plán EU pro kulturu na léta 2023–2026, jehož významná část se tématu statusu umělce věnuje a definuje konkrétní návrhy promyšlených opatření na evropské úrovni.

V rámci dalších bodů informovalo španělské předsednictví o hodnocení provádění závěrů Rady z roku 2021 o obnově, odolnosti a udržitelnosti kulturního a tvůrčího odvětví a dále se vyjádřilo k postupu v přípravě Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků. Slovinská delegace shrnula význam iniciativy s názvem „Lublaňský manifest o čtení“, který má za cíl podporovat literární gramotnost a čtení obecně v aktuálním digitálním světě.

Ministr kultury Martin Baxa také představil českého vítěze soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2028, kterým jsou České Budějovice. Delegace Rakouska a Estonska představily program vítězných měst pro Evropská města kultury 2024, kterými jsou Bad Ischl Salzkammergut a Tartu. Francie a Německo informovaly o iniciativě na podporu zvýšení zájmu mladých lidí o kulturu s názvem „Kulturní pas“, italská delegace informovala o platformě na podporu obnovy kulturního dědictví Ukrajiny a na úplný závěr vystoupila delegace Belgie a seznámila přítomné ministry s plánovanými prioritami v oblasti kultury a audiovize svého nadcházejícího předsednictví.

Eva Sochorová

pro Taneční magazín

Archa pro Ukrajinu

Ukrajina získá dvě mobilní pracoviště pro zachování tištěného kulturního dědictví

Zástupci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM, Národní knihovny ČR, nadace Karel Komárek Family Foundation, společnosti MND a.s., pan Libor Winkler a pan Dalibor Dědek ze Zapojme Ukrajinu dne 21.11. 2023  představili mimořádný projekt Archa – výsledek unikátní spolupráce veřejného a soukromého sektoru v rámci programu Podpora ukrajinské kultury.

Od počátku Putinovy války proti Ukrajině je jednoznačně patrné, že Rusové cíleně likvidují ukrajinské kulturní dědictví, tvořící národní identitu a historickou paměť Ukrajiny. Dokladem tohoto barbarského počínání jsou seznamy zničených historických budov, knihoven, galerií, divadel či jiných kulturních zařízení a obrovského množství předmětů kulturního dědictví.

„Dnes představujeme Archu – první projekt programu. Je dokonalým naplněním faktu, že kultura spojuje. Archa je symbolem záchrany. Ukrajinské kulturní dědictví je v ohrožení. K tomu nesmíme být lhostejní. A také nejsme. Jsem velmi rád, že se nám všem podařilo spojit síly pro dobrou věc. Děkuji všem dárcům, jejich pomoci si velmi vážím. Bez nich by totiž nebylo možné Archu vybudovat. Archa 1 je již finančně pokrytá, Archa 2 na své dárce teprve čeká. Dnes proto odstartuje kampaň, která pro ni má získat finanční prostředky a do které se může připojit každý z nás,” říká ministr kultury Martin Baxa a dodává: „Česká republika je jedním z nejpevnějších ukrajinských spojenců v oblasti zbrojního materiálu, diplomatické i humanitární podpory, podpora kultury je dalším logickým krokem. Program tvoří jednotlivé projekty, které jsou vždy připravovány s ukrajinskou stranou tak, aby pomáhaly řešit konkrétní problémy. Jde o unikátní propojení veřejné a soukromé sféry. Stát prostřednictvím Ministerstva kultury ČR a Českého výboru ICOM komunikuje s ukrajinskou stranou potřeby tamní kulturní obce. Tak vznikl zásobník projektů, které mohou být postupně realizovány díky finančním prostředkům soukromých dárců.“

Ministerstvo kultury ČR a jeho příspěvkové organizace jsou v oblasti pomoci Ukrajině velmi aktivní už od začátku války. Ministerstvo kultury ČR je již od prvních dnů, kdy vypukla agrese Putinova Ruska vůči Ukrajině, v kontaktu s Ministerstvem kultury a informační politiky Ukrajiny. Děje se tak napřímo i prostřednictvím expertů z Českého výboru ICOM. V květnu loňského roku Ministerstvo kultury ČR poslalo na Ukrajinu materiální pomoc pro ochranu kulturního dědictví, po celou dobu konfliktu podporuje Ukrajinu na diplomatickém poli v rámci vyjednávání v Evropské unii, a pokračuje v hledání dalších cest, jak podpořit Ukrajinu materiálně. ICOM pak sehrál klíčovou roli při vytváření tzv. Red listu, stěžejního dokumentu bránícího vývozu významných uměleckých děl a artefaktů za hranice Ukrajiny. Program Podpora ukrajinské kultury je vyústěním všech předchozích aktivit.

Co je projekt Archa?

Archa 1 – mobilní konzervační pracoviště pro zachování tištěného kulturního dědictví Ukrajiny. Zařízení zajistí Národní knihovna ČR díky příspěvkům MND a.s., nadace Karel Komárek Family Foundation a pana Libora Winklera a jeho přátel. Předpokládaná hodnota zařízení  je dvanáct milionů korun a na Ukrajinu bude předáno do poloviny příštího roku.

Archa 2 – mobilní digitalizační pracoviště pro zachování tištěného kulturního dědictví Ukrajiny bude financováno prostřednictvím kampaně, kterou organizuje Nadační fond pro Ukrajinu. Všechny informace najdete na webové stránce www.zapojmeukrajinu.cz, číslo sbírkového účtu je 319902145/0300. Předpokládaná hodnota je 12 milionů korun.

Gina Renotière, předsedkyně Českého výboru ICOM: „Role kultury je mnohdy ve společnosti podceňována, ale ruské útoky na řadu památek a kulturních institucí ukazují, že je to právě naopak kultura, která definuje identitu samostatné a nezávislé Ukrajiny. Během více než rok a půl trvající války zničili Rusové řadu kulturních památek – muzeí, galerií, knihoven, ale i slavných památníků. Mnoho kulturních pracovníků padlo, ať již v řadách obránců země, nebo mezi civilisty, kteří se stávají tak často obětí ruských útoků. Mnohé instituce jsou zničené, lidé přišli o svá zaměstnání a zdroje obživy. Ale věří ve svůj národ a věří v poslání kultury, a cítíme povinnost je v tomto podpořit a pomáhat jim.”

Generální ředitel Národní knihovny ČR Tomáš Foltýn k výše uvedenému doplňuje: „Národní knihovna ČR je celosvětově renomovanou institucí zejména pro své aktivity v oblasti trvalého uchování a zpřístupnění kulturního dědictví. Tuto zásadní roli se chystá naplnit i prostřednictvím vybudování mobilního konzervačního pracoviště, do něhož vkládá své znalosti získané jak ve špičkových výzkumných laboratořích, tak při aktivní pomoci dalším organizacím, které byly vystaveny poškození svých fondů. Toto mobilní pracoviště, které bude v polovině příštího roku poskytnuto ukrajinským knihovnám, pomůže zajistit prvotní záchranu tamějšího tištěného kulturního dědictví – rychle, efektivně, na místě samém. Odborní pracovníci Národní knihovny ČR zároveň zaštítí i potřebné zaškolení obsluhy pracoviště. Obdobným způsobem zajistí Národní knihovna také mobilní digitalizační pracoviště. “

Luboš Veselý, Ředitel nadace Karel Komárek Family Foundation„Iniciativu Archa, u jejíhož zrodu jsme stáli, považujeme za velmi smysluplnou i proto, že témata kultury a umění naplňují jeden z programových pilířů naší nadace. Při podpoře jednotlivců i kulturních projektů se často vztahujeme k citátu Jana Viktora Mládka, že ‚Přežije-li kultura, přežije národ‘. Když dennodenně sledujeme cílenou destrukci ukrajinského kulturního dědictví, rezonuje s námi tato myšlenka o to silněji. Zapojení naší nadace do projektu Archa je navíc vyústěním našeho téměř dva roky trvajícího programu Pomoc Ukrajině, díky němuž ihned po vypuknutí války získaly domov ukrajinské rodiny a později odstartoval systém podpory volnočasových aktivit pro ukrajinské i české děti,“ uvedl ředitel Nadace KKFF Luboš Veselý s tím, že nadace podpořila vznik první archy částkou 2 000 000 Kč.

Jana Hamršmídová, Ředitelka divize Energy společnosti MND a.s.: “Situace na Ukrajině se nás dotýká – lidsky i z hlediska podnikání. Na západě země těžíme plyn a stavíme větrnou elektrárnu. Zaměstnáváme zde více než čtyři desítky lidí. Díky nim známe místní potřeby. V prvních dnech ruské invaze jsme pomáhali s akutní humanitární pomocí, později jsme například pro město Irpiň pořizovali dieselové generátory pro situace, kdy kvůli ostřelování nešel proud. V létě jsme s naším ukrajinským partnerem podporovali sérii táborů s psychologickou pomocí pro děti, které přišly ve válce o rodiče. Vnímáme, že v ohrožení nejsou jen životy lidí, ale také kulturní dědictví ukrajinského národa a je třeba jej chránit. Proto jsme se rozhodli podpořit projekt Archa.”

Libor Winkler: „V kulturních a společensky prospěšných projektech se angažuji již řadu let a stejně tak je znám můj velmi kladný vztah k Ukrajině, který vznikl roky před ruskou invazí. Mám tu zemi ze srdce rád, a tak mě vpád ruských vojsk hluboce zasáhl. Možnost podpořit projekt Archy a přesvědčit k tomu samému mé přátelé, kterým není kulturní bohatství Ukrajiny lhostejné, jsem přijal s velkým odhodláním. Myslím si, že kulturní dědictví je to, za co stateční Ukrajinci pokládají své životy, a proto je jeho záchrana velice důležitá. Jsem rád, že Archa 1 brzy „vypluje“ na svou záchrannou misi a věřím, že Archa 2 ji bude i díky veřejné sbírce následovat. Upřímně bych byl ale nejraději, kdyby žádné další archy už nebyly v budoucnu potřeba.“

Financování Archy 2 – mobilního digitalizačního pracoviště bude probíhat prostřednictvím sbírky Zapojme Ukrajinu

Dalibor Dědek, Nadační fond pro Ukrajinu: „Nadační fond pro Ukrajinu se sice primárně věnuje pomoci Ukrajinské armádě, máme za sebou ale už pár projektů, které jsou vyloženě humanitárního charakteru. Na Ukrajině jsou naše sanitky, generátory, čerpadla nebo vysoušeče. Věříme, že projekt Archa 2 bude další úspěšně realizovanou sbírkou.”

„Po měsících práce dnes představujeme první velký počin. Budeme i nadále pokračovat v koordinaci aktivit, které přinesou ukrajinské kultuře konkrétní podporu a budeme je také postupně představovat veřejnosti spolu s našimi partnery, kterým patří velký dík,“ doplňuje ministr kultury Baxa.

Ministerstvo kultury ČR v současné době jedná i o dalších projektech. Mezi ně patří například příprava filmového festivalu či získání finančních prostředků pro arteterapii, kterou ukrajinská strana považuje za velmi důležitou podporu při zvládání traumatických následků války, jimiž Ukrajinci trpí.

Vitalij Usatyj, Chargé d’affaires Velvyslanectví Ukrajiny v České republice: „Celkový počet památek kulturního dědictví poškozených Ruskem od 24. února 2022 do 25. října 2023 je 853. Rusko se snaží zničit ukrajinskou kulturu. Útočí na kostely, muzea, knihovny, archivy, architektonické památky, divadla, tyto objekty nepředstavují žádnou hrozbu. Každý takový útok je projevem genocidy ukrajinského lidu. Ukrajina brání svou podstatu, a je těžké nacházet v naší obtížné situaci sílu věnovat se jiným aktivitám, než je obrana státu a pouhé přežití. Naše kultura je ale tím, co nás formuje a odlišuje od těch, kteří o nás chtějí rozhodovat. Jsem proto velice rád, že i díky programu Podpora ukrajinské kultury můžeme rozvíjet i tyto oblasti našeho života.“

Foto: Pavel Hejný

Jana Malíková, Ministerstvo kultury ČR

Eva Sochorová

pro Taneční magazín