Štítek: martin baxa

Poslanci v prvním čtení schválili malou novelu zákona o audiovizi

Audiovizuální díla a podpora kinematografie

Na jednání Poslanecké sněmovny dne 14. listopadu 2023 prošla prvním čtením novela zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů tzv. zákon o audiovizi.

Návrh společně předkládali poslanci Martin Baxa, Jan Lacina, Klára Kocmanová, Pavel Svoboda, Jaroslava Pokorná Jermanová a Šimon Heller.

Malá novela řeší současný rozporuplný stav v oblasti filmových pobídek. Vyrovnává vysokou poptávku po výrobě audiovizuálních děl v České republice a zablokovaný systém filmových pobídek kvůli problémům některých zahraničních produkcí. V systému filmových pobídek, které poskytuje Státní fond kinematografie, byla pro obří zájem již koncem roku 2021 výrazně překročena výše řádné dotace na filmové pobídky, a to i pro rok 2022. V současné době proto Státní fond kinematografie nemůže přijímat další žádosti o registraci pobídkových projektů. Nelze tedy realizovat domácí projekty, ale odrazuje to i další zahraniční produkce.

Navrhovaný zákon umožní Státnímu fondu kinematografie přijímat průběžně žádosti o registraci pobídkových projektů, a v případě nedostatku finančních prostředků na filmové pobídky přerušit následné řízení o evidenci projektu. Po skončení stávky hollywoodských scénáristů a herců lze očekávat velmi rychlé obnovení prací na natáčení filmových a televizních projektů a navrhovaná právní úprava umožní Státnímu fondu kinematografie na uvedenou situaci ihned zareagovat pobídkový systém opět otevřít.

„Jsem nesmírně rád, že jsme s kolegyněmi a kolegy v tomto zajedno a vnímám to jako velmi důležitý krok v rámci českého kulturního prostředí, který zajistí výrobcům v oblasti audiovize větší stabilitu, flexibilitu a jistoty, samozřejmě s mezinárodním dopadem,“ říká Martin Baxa, ministr kultury a jeden z předkladatelů návrhu na změnu zákona.

Takzvaná malá novela zákona o audiovizi úzce souvisí s legislativním počinem Ministerstva kultury – velkou novelou zákona o audiovizi, na které Ministerstvo kultury intenzivně pracovalo spolu s aktéry audiovizuálního průmyslu, a to v reakci na rychle a dynamicky měnící se trh. Výsledkem bude podpora širokého spektra projektů, narovnání plateb aktérů v oblasti audiovize a nový systém pobídek, ale především dlouhodobá udržitelnost a stabilita celého systému.

Mimo to bude také audiovize začleněna do Národního plánu obnovy. V roce 2024 a 2025 půjde na podporu kreativců v audiovizi částka 200 milionů Kč.

Eva Sochorová

pro Taneční magazín

Otevřený dopis ministru kultury Martinu Baxovi

Zástupci orchestrů a pěveckých sborů vyzvali ministra k zachování rozpočtu pro kulturu

Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů na své pravidelné Valné hromadě zvolila staronové vedení. V čele asociace zůstává dosavadní předsedkyně Lenka Kavalová, která je ředitelkou Plzeňské filharmonie, ve funkcích zůstávají také členové výboru ASOPS. Na svém setkání členové rovněž vyzvali ministra kultury Martina Baxu, aby se zasadil o dostatečný rozpočet pro dotčené oblasti kultury.

„Děkuji všem členům za znovuzvolení předsedkyní ASOPS, velmi si toho vážím. V současné době máme všichni stejné obavy i cíle. Doba pro kulturu a pro hudbu není zrovna příznivá, proto musíme vyvinout maximální úsilí, aby naše instituce mohly dál fungovat, rozvíjet se a poskytovat své služby divákům v co nejlepší kvalitě,“ říká ředitelka Plzeňské filharmonie Lenka Kavalová, kterou zástupci ASOPS potvrdili ve funkci předsedkyně Asociace.

Pravidelné jednání se uskutečnilo tentokrát v Pardubickém kraji. Na Dolní Moravu dorazili zástupci většiny členských souborů a těles z celé republiky a krom volby vedení diskutovali také rozpočtovou situaci v kultuře.

„Chápeme, že doba je složitá a šetření dopadá na celou společnost. Kultura je nicméně podfinancovaná dlouhodobě a každý další škrt znamená extrémní dopady na její provoz. Proto jsme na našem setkání přijali usnesení, které vyzývá ministra kultury Martina Baxu, aby udělal vše, co bude v jeho silách, pro zachování rozpočtu v Programu státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů,“ říká Pavel Svoboda, ředitel Komorní filharmonie Pardubice, který byl potvrzen jako člen výboru ASOPS.

Spolu s ním v užším vedení Asociace bude dál působit také ředitel Moravské filharmonie Olomouc Jonáš Harman, ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová a ředitel Severočeské filharmonie Teplice Roman Dietz.

Zástupci Asociace, která sdružuje 16 významných hudebních těles z celé republiky, přijali na svém jednání usnesení (viz přiložený dokument), s nímž se formou otevřeného dopisu obrací na ministra kultury Martina Baxu. Jejich cílem je, aby rozpočet Programu státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů zůstal alespoň na úrovni letošního roku a nesnižoval se.

 

MgA. Michal Karban

pro Taneční magazín

Návrh zákona o veřejných kulturních institucích je v legislativním procesu

Nové možnosti a větší flexibilita pro kulturní instituce

 Ministerstvo kultury v čele s Martinem Baxou předložilo návrh zákona do meziresortního připomínkového řízení. Jeho cílem je větší stabilita kulturních institucí, především víceleté plánování a vícezdrojové financování a možnost spoluzakládání obcemi a kraji nebo spolufinancování ze strany státu, případně územních samosprávných celků.

Ministerstvo kultury s využitím vyhodnocení a podkladů Asociace profesionálních divadel připravilo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, v němž sjednocuje postoje všech zainteresovaných subjektů. Spolupracovalo na něm s Ministerstvem financí i se zástupci odborné veřejnosti. V polovině roku 2023 by podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2023 měl být návrh zákona předložen vládě.

V České republice se ze strany odborné veřejnosti dlouhodobě objevují snahy o zefektivnění řízení, modernizaci správy a financování kulturních institucí – příspěvkových organizací. Ministerstvo kultury nyní definovalo nový typ právnické osoby, který odpovídá současným nárokům.

„Zákon o veřejné instituci v kultuře se u nás řeší už mnoho let a přesto, že už jej několik vlád v minulosti slibovalo, nebyl doposud přijat. Přitom jde o důležitou právní normu, která by kulturním institucím mnohé zjednodušila a pomohla jim v dalším rozvoji. Zvýší jejich autonomii v oblasti dlouhodobého plánování. Vícezdrojové financování prospěje zejména kulturním institucím v regionech, například městské divadlo by mohl významně podporovat i kraj. Žádná z kulturních institucí ale nebude nucena k nové právní subjektivitě, vše bude na bázi dobrovolnosti. Potřeba zákona je ukotvena i v Programovém prohlášení vlády. Jsem nesmírně rád, že díky intenzivní práci se to nyní podařilo a po 17 letech máme plnohodnotnou verzi návrhu zákona,“ říká ministr kultury Martin Baxa.

 V právním řádu České republiky existují různé druhy právních forem/právnických osob, které jsou více či méně využitelné pro poskytování veřejných kulturních služeb. S ohledem na potřebu zajištění kontinuálního financování kulturních služeb a také adekvátního vlivu zakladatele na činnost veřejné kulturní instituce však není ani jedna z těchto možností zcela optimální. Právě proto je vhodné, aby byl zaveden nový druh právnické osoby pro oblast poskytování veřejných kulturních služeb, který bere v úvahu jejich specifika. Zákon o VKI zakotví veřejnou kulturní instituci jako zvláštní typ ústavu představující alternativu ke stávajícím příspěvkovým organizacím.

 „Asociace profesionálních divadel a Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů řeší alternativy vedení a financování kulturních organizací jako klíčové téma desítky let. Pro celou kulturní obec je obrovským přínosem, že se díky intenzivní práci a pozitivnímu přístupu Ministerstva kultury podařilo návrh zákona o VKI předložit k připomínkám. Nově vzniklá právní forma má zejména eliminovat problémy, se kterými se organizace potýkají, jako je právě zastaralý model financování a nakládání s peněžními prostředky, včetně odměňování výkonných umělců,“ komentuje Stanislav Moša, předseda Asociace profesionálních divadel.

JUDr. Petra Smolíková, vrchní ředitelka sekce legislativy a mezinárodních vztahů Ministerstva kultury doplňuje: „Organizacím s novou právní formou zákon zároveň umožní zapojení odborné veřejnosti přímo do činnosti a řízení VKI, spolufinancování a dlouhodobé plánování, respektive: předvídatelnost a efektivitu v hospodaření. Tyto organizace budou také méně choulostivé na případné politické vlivy.“

VKI může být založena státem, územním samosprávním celkem, tedy krajem nebo obcí. Transformace stávajících příspěvkových organizací na VKI bude ze strany zřizovatelů dobrovolná, přičemž o případné změně právní formy příspěvkových organizací bude rozhodovat právě zřizovatel. Nadále se ovšem počítá i se zachováním právní formy příspěvkových organizací.

Nejvyšším orgánem VKI bude správní rada, kterou jmenuje zakladatel, statutárním orgánem VKI bude ředitel volený správní radou, kontrolním orgánem pak dozorčí rada rovněž jmenovaná zakladatelem. Zakladatel bude financovat VKI podle víceletého finančního plánu, na který bude navazovat každoroční rozpočet VKI. Stát se bude moci finančně podílet na činnosti VKI založené územním samosprávným celkem formou dotace na smluvní bázi, a naopak územní samosprávní celek se bude moci podílet na činnosti státem založené VKI, rovněž na smluvní bázi.

Navrhovaná právní úprava je částečně inspirována funkčními zahraničními modely, primárně však reaguje na realitu českého prostředí. Zákon by měl nabýt účinnosti k 1. červenci 2024.

 

Jana Malíková, Eva Sochorová

pro Taneční magazín

Skončil 3. ročník Culture Get-Together 2022

Konference o spolupráci v kultuře se osobně zúčastnilo či ji sledovalo online kolem sedmi set zájemců z Prahy i regionů

 Hlavním tématem třetího ročníku konference Culture Get-Together 2022 byla ekonomická a sociální situace lidí, kteří pracují v oblasti živého umění. O hodnotě práce v kultuře se  diskutovalo v pondělí a úterý  z mnoha úhlů pohledu. Ve vršovickém kulturním centru Vzlet se sešlo na sto třicet účastníků, další stovky zájemců konferenci sledovaly online. Tristní situace s ohodnocováním kulturních profesí se probrala zevrubně – od tabulkových platů přes sociologický pohled z hlediska sebeorganizace až po kredit a význam práce v kultuře pro společnost jako takovou. Velký prostor byl věnován i regionům ČR, které ukázaly neuvěřitelnou životnost a smysluplnost živé kultury pro život v obcích i krajích. Na pódiu konferenčního sálu vystoupilo mnoho řečníků z řad zástupců a zástupkyň  scénických umění a jejich asociací a platforem. Velké zastoupení měli i političtí představitelé zejména z regionů a jednoho z panelů se zúčastnil i poslanec Marek Výborný, který působí ve sněmovním výboru pro kulturu. Hlubší dialog kulturní obce se státem ale stále chybí. Účastníci tak diskutovali i o možnosti vzniku tzv. Kulturní komory se zastoupením jednotlivých uměleckých oborů.

Ministr kultury Martin Baxa, který se z účasti na panelu první den omluvil, druhý den konference pomyslně na dálku zahájil tiskovým brífinkem, na němž představil vládou schválený rozpočet, se kterým bude Ministerstvo kultury hospodařit v příštím roce. Výraznou sumou do rozpočtu MK na příští rok přispěly Národní plán obnovy a evropské fondy, rozpočet na živé umění přislíbil ministr navýšit o 167 milionů korun.

„Nálada v kultuře je – bez ohledu na Covid-19, energetickou krizi nebo válku na Ukrajině – dlouhodobě tíživá. Ministr kultury tedy přišel s navýšením rozpočtu na poslední chvíli,“ říká Petr Pola, programový ředitel organizace Nová síť z.s., která konferenci uspořádala. „Živé umění a kultura se systematicky nerozvíjí a ministr Baxa tím možná načas zastavil širší nepokoje a otevřel prostor pro další diskuzi.“

„Diskuze s poslancem Výborným ukázala, jak nezbytné je takováto setkání realizovat. Otevírá se při nich společenské a kolektivní nevědomí a na povrch se vynořují pověry, mýty a desetiletí zakotvené stereotypy, kterých se potřebujeme jako společnost zbavit. Kulturní obec opravdu nečeká ‚s nataženou rukou‘ na podporu státu. Naopak – kulturní aktéři otevírají náruč všem potřebným, jak nedávno ukázala například covidová krize nebo válka na Ukrajině,“ doplňuje Adriana Světlíková, ředitelka organizace Nová síť z.s. „Třetí ročník Culture Get-Together potvrdil, že představitelé nezávislé scény i zřizovaných organizací nacházejí společnou řeč a mají chuť, vůli a potřebu jednat za oblast živého umění a otevřené kultury společně. Všichni zúčastnění berou vládu za slovo v jejím závazku realizovat všechny legislativní výzvy spojené s Národním plánem obnovy nejpozději do roku 2026. Zásadní je i přijetí Statusu umělkyně a umělce do legislativy.“

Celý záznam konference najdete na youtube Culture Get-Together

Konference Culture Get-Together každoročně rekapituluje témata, která nejvíce rezonují. Umožňuje prezentovat výsledky za daný rok a reagovat na vývoj, který každoročně ovlivňuje uměleckou obec v ČR. Oborové organizace mají příležitost podat zprávu o své činnosti, identifikovat nejaktuálnější problémy a rizika. Konference dává možnost sdílet zkušenosti i nabyté znalosti. Odbornice a odborníci dostávají zpětnou vazbu a prostor referovat o aktuální situaci na úrovni kulturní politiky. Cílem je také podpořit networking, tedy posílit stávající i nové síťování.

Konferenci pořádala servisní organizace pro živou kulturu Nová síť z. s. pod záštitou ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka v rámci předsednictví České republiky v Radě EU 2022.

 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín