EIGASAI 2022

Festival japonského filmu vypukne 21. 2. 2022 v Kině Lucerna

Už 15. ročník japonského filmového festivalu Eigasai s podtitulem Ztráty a nálezy bude ve dnech 21. – 27. 2. hostit pražské Kino Lucerna. Letos představí zcela unikátní filmy a návštěvníkům znovu přinese také oblíbené workshopy, kde si budou moci sami vyzkoušet nejrůznější ryze japonské dovednosti.

„Japonsko je pro návštěvníky již dva roky zavřené. Snažíme se tak jeho kulturu co nejblíže představit všem zájemcům v České republice. Filmy jsme vybírali tak, aby divákům daly především naději, inspiraci, a snad i sílu současnou situaci překonat. Když něco ztrácíme, zároveň s tím k nám přichází naděje to ztracené znovu nalézt. A znovunalezeného si mnohem víc vážíme. Odtud se zrodil motiv letošního festivalu Ztráty a nálezy,“ přibližuje Ondřej Hýbl, předseda Česko-japonské společnosti, která je organizátorem festivalu.

Letos na festivalu japonského filmu uvedou jeho organizátoři 8 filmů:

S hlavní hrdinkou úvodního snímku Kapka lásky (21. 2.) se diváci budou moci do hloubky seznámit s tajemstvím výroby sake, ale třeba si i uvědomit fakt, že tradice nemají na růžích ustláno ani v Japonsku, byť se jedná o tradiční výrobu populárního alkoholu.

Snímky Jahodová píseň (22. 2.) a Doma u Moriho (23. 2.) naopak ukazují, jak podobné emoce musíme my všichni lidé umět překonat, ať již jde o odchod přítele či o developerský projekt vznikající v našem těsném sousedství.

„Já osobně bych divákům doporučil projekci nazvanou Zrozeni ke slávě (24. 2.)Jedná se o naprosto unikátní filmový počin. Jde o komentovaný časosběrný dokument z nitra tradiční kjótské rodiny, připravující čtyřleté syny kjótské rodiny Šigejama na první veřejné vystoupení. Hloubka tohoto vhledu zůstává skryta i samotným Japoncům. Nic autentičtějšího a hlubšího z oblasti japonských tradic si už asi ani nelze představit,“ dodává Ondřej Hýbl.

Snímek Hotel u jezera (25. 2.) představuje koncept proslulé japonské pohostinnosti „omotenaši“. A jakožto výsledek japonsko-taiwanské koprodukce poodhaluje těsnou spolupráci těchto dvou zemí, které se opravdu nezaslouženě nedostává oficiální pozornosti.

Krotitelka duchů (26. 2.) je pak ukázkou té nejlepší japonské „komediální duchařiny“, kterou současná japonská produkce nabízí, a snímek Sbohem ústa (27. 2.) představí japonskou nezávislou hudební scénu.

Tečkou za festivalem pak bude již kultovní anime snímek Můj soused Totoro (26. 2.), který si zájemci budou moci vychutnat na velkém plátně v původním znění. Všechny filmy budou s českými titulky a vyjma Totora půjde o jejich první a ve většině případů jediné uvedení v ČR.

Workshopy: origami, kaligrafie i výroba talismanů pro štěstí

Součástí letošního programu bude loni zrušený Japonský den v sobotu 26. 2. od 10 do 17 hodin. Půjde o workshopy v Galerii Lucerna, kde se zájemci budou moci naučit skládat origami, vyzkoušet si psaní kaligrafie štětcem nebo výrobu talismanů pro štěstí. Většina těchto workshopů bude zdarma. Kvůli omezené kapacitě je nutné si místo rezervovat. Dojde i na japonské jídlo, ale to si vzhledem k situaci budou muset zájemci odnést s sebou.

„Covid nás sice hodně omezil, ale rozhodně nezlomil. Při dodržení platných protiepidemických opatření jsme rozhodnuti zájemcům přinést tak intenzivní zkušenost, jak to jen bude možné. Japonština má krásné přísloví: Když sedmkrát upadneš, osmkrát vstaň. Toho se držíme a doufáme, že po dvou letech ztrát jak diváci, tak i my, organizátoři, dokážeme během festivalu najít nejen naše ztracené vazby k Japonsku, ale především sami sebe,“ uzavírá Ondřej Hýbl.

Informace k účasti a systém rezervací na workshopy najdete na www.eigasai.cz

Aktuální informace můžete sledovat na https://www.facebook.com/eigasaicz

Zuzana Rybářová

pro Taneční magazín

Jihočeské divadlo pořád hraje

Úpravy v programu v rámci covidových opatření

Jihočeské divadlo čelí zhoršující se covidové situaci tím, že stále hraje. Ředitel Lukáš Průdek po dohodě s uměleckými šéfy všech souborů přijal rozhodnutí divadlo neuzavřít, ale přizpůsobit hrací plán tak, aby reflektoval změny související s pandemií. Tento fakt bere v potaz, že divácký zájem přetrvává. Lednová návštěvnost se stále pohybuje nad šedesáti procenty.

Únorového programu se dotkne několik změn, a to hlavně z důvodu přesunu operní premiéry komedie Slečna vdova a příprav činoherního titulu Marie a Magdalény, který jsme měli původně uvést už v prosinci loňského roku.

Diváci budou o změnách informováni prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí Jihočeského divadla. Předplatitelé e-mailem nebo telefonicky. Pokud tyto změny budou pro diváky z jakéhokoliv důvodu neakceptovatelné, budou moci požádat o vrácení vstupného nebo o výměnu vstupenek.

Jihočeské divadlo věří, že i přes tuto nekomfortní situaci přízeň svých diváků neztratí

Soupis únorových změn:

7.2. Šípková Růženka / zrušeno

12.2. Slečna vdova / zrušeno

21.2. Mechanický pomeranč přesouváme na 22.2.

22.2. Evžen Oněgin / zrušeno – nahrazujeme představením Mechanický pomeranč

23.2. Marie a Magdalény / zrušeno

24.2. Café Groll / zrušeno

25.2. Pod sněhem / zrušeno – v teto termín uvedeme v premiéře představení Slečna vdova (předplatitelé sk. A)

26.2. uvedeme 2. premiéru Slečny vdovy (předplatitelé sk. O5)

Eva Marečková

pro Taneční magazín

Překvapení ve StarDance

9.večer ve StarDance 2021

Soutěžní večery s tancem se pomalu chýlí ke konci přesně jako  přichází také konec roku 2021. Semifinále! Tentokrát přineslo nečekané překvapení, za které byl zřejmě trošku zodpovědný covid. Nevyřazovalo se! (Covid totiž některé páry předčasně vyřadil sám).

Tančily se opět dva tance, a to ty, které tyto páry zatím nepředvedly. Ale znovu platilo, že každý pár tančil jeden standard a jednu latinu. Viděli jsme rumbu,  sambu, slowfox, paso doble,  waltz a quickstep.

Porotci byli barevně sladěni v červeno černé, což napovídalo, že půjde o nějaký společný tanec a také šlo. Na úvod večera zatančila porota, a to v pěkně ostrém tempu. A kromě toho se také stali mentory jednoho z párů.

Porota sehrála tento večer významnou roli

A jak to vypadalo?

 

 

Martina Viktorie Kopecká a Marek Dědík

Velmi hezké, romantický příběh, dokonce s houpačkou, kterou potom Richar Genzer využil, aby vyzkoušel její pevnost. Martina se zlepšuje, Richard Genzer to komentoval slovy, že pokud by bylo ještě dalších dvacet kol, tak by vyhrála. (Ale kdo ví, protože finále je za dveřmi). Tatiana Drexler ocenila kvalitu chodidel, pro Jana Tománka byl tanec velmi elegantní, líbilo se mu i postavení. Zdeněk Chlopčík hovořil o kostrbatém víření, průběh pohybu  byl ale prý excelentní.  (body 8,8,8,8)

Tomáš Verner a Kristýna Coufalová

Jako vždy krásné, hluboký umělecký zážitek. Tomáš překypoval energií a emocemi. Tatiana vnímala emoce i krásu, ale vytkla pokrčené nohy. Jan Tománek dokonce řekl, že v Tomášově tanci je vždy něco navíc, ale málo předsunutá pánev. Zdeněk Chlopčík byl mentorem páru, takže poděkoval Richard Genzer se hlouběji nevyjádřil, byl spokojený. (body 10,9,10,10)

Jan Cina a Adriana Mašková

Tatiana Drexler si vzala během tréninků Jana Cinu pěkně do parády, ten řekl, že mu některé pohyby donesly i bolest, ale na jeho tanci to bylo znát. Krásné.  Richard Genzer řekl totéž, krásné, Tatiana porovnala výkon páru s tréninkem, Jan Tománek řekl, že všechny nedostatky byly přebity.  A Zdeněk Chlopčík viděl nádhernou rumbu, emoce ale i malé technické nedostatky.  Přesto bylo hodnocení vysoké. (body 10,10,10,10)

Martina Viktorie Kopecká a Marek Dědík

Samba Martiny byla pro všechny překvapením. Od odvážných šatů počínaje až po skvělý výkon. Zvedačka na konci divákům až vyrazila dech. Richard Genzer pochválil super zvedačku a zdůraznil pokrok Martiny, pro Tatianu Drexler to byl překvapivě dobrý výkon. Jan Tománek řekl, že Martina překonala sama sebe (body 9,8,9,8)

Tomáš Verner a Kristýna Coufalová

Romantika, elegance, ladnost, plynulost, to všechno nejlépe vystihuje Tomášův waltz. Richard Genzer řekl, že tento waltz se mu uloží hluboko do paměti. Tatiana Drexler nevytkla nic, prý nebylo co, Jan Tománek ocenil opravdovost tance a tento waltz označil za nejlepší tanec letošní StarDance. Zdeněk Chlopčík řekl – nádherné, skvělá rovnováha. (body 10,10,10,10)

Jan Cina a Adriana Mašková

Nevím, co na to na slovo vzatí odborníci, ale pro mě byl nejkrásnější tanec letošní StarDance právě Honzův quickstep. Běžená řada se skokem připomínala spíše jakési hrací figurky pro děti, než živé bytosti z masa a kostí. Člověk se zasní a jaksi ztratí pojem o reálném světě.  Ale porota si bystré oko udržela. Richard Genzer litoval, že se tanec rytmicky rozsypal. Tatiana Drexler ocenila vysokou uměleckou hodnotu, ale trpěla prý rytmika. Janu Tománkovi se líbila první třetina tance, pak to byl prý návrat do starých kolejí a poslední třetina už obsahovala nepřehlédnutelné chyby, Zdeněk Chlopčík sice pochválil krásu a lehkost, ale neodpustil rytmus, rytmus a zase rytmus. (body 9,9,9,8)

Vyhlašovaly se postupující páry jako vždycky. Martina byla nesmírně překvapená. Zkušený Marek Dědík možná tušil, co poslední večer znamená, ale radoval se také. Napětí, které naši moderátoři vždy umí vystupňovat, tentokrát doneslo pro páry velké překvapení – postoupili totiž všichni. Radost rozhodně nebyla hraná, protože toto nikdo netušil, dokonce přišla i hosteska s dary pro loučící se pár.

A před námi je již jen poslední večer – páry zatančí čtyři tance a nakonec společný valčík na rozloučenou.

Text, foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

 

 

 

Reimagine International Touring!

Nová šance – to je Perform Europe

Nová šance, jak vrátit umělcům možnost cestovat, s důrazem na ekologii, inkluzi, udržitelnost a inovativní využívání technologií, to je program Perform Europe s výraznou podporou EU, programu Kreativní Evropa. Mezinárodní festival TANEC PRAHA uspěl hned ve dvou projektech, které získaly podporu.

 Minulý týden ohlásila mezinárodní jury konečné výsledky, z 1327 přihlášených projektů jich získalo podporu 19! V první fázi byl výběr širší, jednalo se o více než 500 projektů, kterým byla nabídnuta komunikační platforma k propojení, sdílení námětů a postupů a vytváření koalic s dalšími partnery. Ve druhé fázi se tak sešlo 150 partnerských projektů, které již propracovávají příležitosti pro umělce i veřejnost s využitím různých modelů praxe. Teprve z nich jury vybrala 19 nejzajímavějších, splňujících náročná kritéria.

Dlouhodobě je oceňována pečlivá práce Tance Praha s partnery v regionech po celé ČR. Doveze-li např. umělce z Brazílie, jako je tomu v případě site-specific projektu Woods autorek Clarice Lima (BR), Catarina Saraiva (PT) a Nina Fajdiga (SI), realizuje sérii performancí na několika lokacích, zapojí místní zájemce a dokáže překvapit veřejnost na neobvyklých místech nejen ve městech, ale i venkovských oblastech.

Tam směřuje i druhý projek Springback RingsideNa mnoha místech ČR nejsou technicky vybavené sály vhodné k uvedení představení současného tance. Existují však technologie, které dokáží divákům přiblížit umělecké zážitky v 3D virtuální realitě. Díky speciální kameře, kterou jsou představení natočena (mnohá z nich v době Covidu přímo v divadle PONEC) a vybavení head-sety, budou mít diváci šanci neobvyklého zážitku, jako by seděli v 1. řadě divadla a měli umělce na dotek. Tyto projekce budou provázeny interaktivními diskusemi s umělci online.

„Jakkoli víme, že živé umění žádná technologie nenahradí, daří se touto formou zpřístupnit současné umění i v místech, kde by diváci neměli jinak šanci nebo museli dojíždět do metropole, říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka Tance Praha z.ú.

Zúročuje se tím letitá a velmi bohatá mezinárodní spolupráce, díky níž se stal Tanec Praha koordinátorem jarního turné Woods, k němuž se přidaly země jako Litva, Švédsko a Velká Británie. Zároveň coby jeden ze zakladatelů a partnerů evropské platformy mladých choreografů Aerowaves se zapojí do „turné“ Springback Ringside vedle kolegů ze Slovinska, Chorvatska, Srbska, Maďarska a Itálie.

Kateřina Marková R. Pereira

pro Taneční magazín