Uplynul měsíc od věčného odchodu Hanky Zagorové

Vzpomínka věnovaná Hance

Je to už měsíc, co nás opustila zpěvačka Hanka Zagorová (zemřela 26. srpna 2022). Převážnou část Čechů ovládl smutek, protože Hanka zpříjemňovala svými písničkami mnoho a mnoho let každodenní život většiny našeho národa. Jak mnozí říkají „vyrostli jsme na jejích písničkách“.

 

Nejvíce její smrt beze sporu zasáhla Štefana Margitu, který zpočátku ani nemohl komunikovat, jeho první zpráva se objevila na sociální síti až po několika  těžkých hodinách po úmrtí.  Napsal:  „Hani, lásko moje jediná. Děkuju Ti za třicet krásných zamilovaných let! Na dnešní 11.hodinu už však nikdy nezapomenu. Strach, úplná beznaděj, že jsem Tě navždy ztratil, že už nejsi a nebudeš. Návrat  do prázdného bytu mě drásá. Koukám na Tvé věci a každý krok mi Tě tu připomíná. Miluju Tě a navždy budu! Tvůj Štefan.“

(Foto: Eva Smolíková)

Redakce Tanečního magazínu chce tímto vyjádřit tichou vzpomínku a úctu.

Šéfredaktorka Eva Smolíková říká: „Měly jsme spolu dohodnutý delší rozhovor a ohlédnutí za celým tvořivým životem Hanky. Přišel ale covid a já jsem čekala, až bude lepší situace. Poté nebylo dobře Hance a já jsem čekala, až bude lépe jí. Ale už jsem se nedočkala.  Tuto bolestnou zprávu jsem se dozvěděla během pohřbu mého dobrého přítele hudebního skladatele Eduarda Parmy.  Hluboce mě to zasáhlo, zůstala jsem jako ochromená.“

Šéfredaktorka se dozvěděla o úmrtí Hanky na pohřbu hudebního skladatele Eduarda Parmy, to už bylo trochu moc.

(Foto: David Smolík)

 

Eva pokračuje: „Když jsme se spolu domlouvaly, jak bude rozhovor vypadat, Hanka jediné, co nechtěla, bylo  mluvit o své nemoci. Proč? Protože prý nechce přidělávat starosti lidem, kteří ji mají rádi. Svoje bolesti si nesla sama. Budu si ji navždy pamatovat jako nesmírně statečnou ženu. Ne každý dokáže zakrýt svoje starosti a rozdávat druhým radost.“

 

Hanka Zagorová byla nejen nejznámější česká zpěvačka, ale také textařka,  herečka  i moderátorka.  Získala ocenění Zlatý slavík devětkrát po sobě v letech 1977 až 1985.  Nazpívala přes 900 písní, obdržela platinové i zlaté desky. Za 10 120 000 prodaných alb obdržela v roce 2014 diamantovou desku Supraphonu.  Byla také uvedena do síně slávy hudebních cen Anděl v roce 2014.

 

Hanko, v srdcích lidí žiješ stále

 

Foto: Supraphon

Taneční magazín

Žal se neodkládá

Loučení s hudebním skladatelem Eduardem Parmou – soucitná slova píše Jiří Korn i Jitka Molavcová

26. srpna proběhlo v kině BioOko rozloučení s hudebním skladatelem Eduardem Parmou. Na jeho oblíbeném místě se sešla rodina, blízcí přátelé a spolupracovníci. Eduard Parma zemřel naprosto nečekaně 27. července 2022 ve věku 72 let. (Jeho smrt zůstává stále trochu zahalena tajemstvím).

Bývalá manželka Eduarda Parmy – Radmila Parmová, která spolu s dcerami Adélou a Annou a bratrem Jindřichem Parmou organizovali setkání v BioOku, říká: „Nechtěli jsme to pojmout jako tryznu, ale spíše vzpomínku na všechno hezké, co jsme zažili. Bolesti v tomto čase  bylo dost a dost.“  Ačkoliv vše mělo býti spíše veselé a na plátně zazněl i Edův nenapodobitelný smích, někteří se přesto neubránili slzám. Během loučení s Eduardem Parmou probleskla zpráva, že zemřela Hana Zagorová. To už bylo pro některé přítomné trochu moc.

Eda

Slova se statečně ujal Richard Sacher, moderátor, novinář a zpěvák, který s Eduardem Parmou spolupracoval. Richar Sacher dodává: „Složil pro mě dvě písně, natáčel jsem u něj také skladby jiných autorů. Když jsem byl požádán paní Radmilou, abych se dnes ujal slova, neváhal jsem ani chvilku. Ale připravit jsem se musel pečlivě.“ (Richard Sacher si před lety zazpíval i s Radmilou Parmovou.)

Spisovatel Richard Sacher a hudebník Petr Hannig 

Hudební skladatel a také politik, který  se stal v roce 2018 kandidátem  na prezidenta republiky  Petr Hannig (mimo jiné také objevitel Lucie Bílé) zavzpomínal na roky s přítelem Edou. Krátce pohovořil i další Edův přítel, hudební skladatel Pavel Skalický.

Pavel Skalický se loučí 

Některé osobnosti nemohly přijít osobně, ale poslali alespoň své vzkazy: Jitka Molavcová je jedna z nich: „Dovolte, abych vyjádřila soustrast celé rodině, všem přátelům Edy Parmy, všem lidem dobré vůle… Váš smutek je i mým smutkem… Upřímně s vámi soucítím… S úctou“ Jitka Molavcová

Snad nejznámější hit Eduarda Parmy je Žal se odkládá, který zazněl také během jednoho z velkých megakoncertů Jiřího Korna v naprosto vyprodané 02 Aréně. Ale i skladba Ulice Váci, kterou skladatel složil pro svého přítele Jiřího Korna  je velmi oblíbená. Zpěvák se ale nedostavil osobně, v posledních letech se veřejným akcím spíše vyhýbá. Edovi napsal toto:  „Je mi to nesmírně líto, že nás Eddie opustil. Je to kruté a neměnné. Všichni nakonec skončíme a ani se nestihneme s tímto světem rozloučit. Beru to jako skutečnost, která se nedá změnit. Proto se moc omlouvám, ale rozhodl jsem se neobjevovat se na pohřbech. Eddie byl báječný člověk, stále usměvavý a plný života. Tak zůstane v mém srdci a nechci tuto vzpomínku rušit faktem, že už tomu tak není. Buďme rádi, že jsme dostali šanci těšit se z jeho přítomnosti a jeho lásky. Opatrujte se.“  Jirka Korn

Bratr a hudební skladatel, producent a muzikant Jindřich Parma, který je autorem mnoha hitů – připomeňme hity pro Petra Kotvalda – „Milujem se čím dál víc, Gejzír, Satelit, Mumuland, Kdekdo je dál“, pro Hanu Zagorovou „Co ti brání v pousmání“, pro Karla Gotta Chyť své dny“ aj.,  se přišel rozloučit se svým bratrem. Bylo znatelné, že je rozechvělý, i když se ke všemu postavil statečně. Z úst Petra Hanniga zazněla poklona, Jindřich Parma je podle něj  nejlepší žijící hudební skladatel v ČR.

Jindřich Parma je statečný  a usměvavý  (ale platí jak praví klasik: „Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal)

Na pódiu nestála rakev, ale byla tu video-projekce, střídaly se zde obrazy z Eduardova ať už soukromého, tak pracovního života.

Při rozloučení nechyběl ani textař a novinář, dlouhodobý přítel Eduarda a reportér známý čtenářům z našeho  Tanečního magazínu Michal Stein.

Eduard Parma a Michal Stein oslavují v baru v Poděbradech úspěch své Platinové desky

Výtvarnice a současně kamarádka Eduarda Lenka Scheithauerová připravovala obal na CD, na kterém skladatel právě pracoval. Nebylo ale dokončeno, rodina ho však přislíbila vydat. Na pódiu tedy stál alespoň její obraz – „Eddie jako černoch“.

Eddie jako černoch

Šéfredaktorka našeho Tanečního magazínu Eva Smolíková, která měla s Eduardem  právě rozpracované CD a společně  před nějakým časem vydali a pokřtili CD Bouří, tmou,   se nakonec neubránila slzám. Eva říká: „Odešel mi nejen hudební guru, ale především dobrý přítel. Byli jsme si určitými povahovými rysy  velice podobní, jako bychom vůbec nepatřili do tohoto světa. Každý třetí den čekám telefon, jako vždycky. Tak proč Eda nevolá ani nebere mobil?  Bude pro mě těžké se s tím vyrovnat.“

Šéfredaktorka Tanečního magazínu se loučí „po pirátsku“ (Společně s Edou napsali song Bouří, tmou)

Poslední smeknutí klobouku a … zahřmělo. Přichází bouřka a liják. Že by vzkaz z druhé strany?

Úplně první kytice na hrobě, ihned po obřadu

Hlavními osobnostmi, na které se upíraly všechny zraky,  ovšem byly bývalá manželka Radmila a dcery Anna a Adéla. Všechny ustály veškerou tíhu okamžiku se ctí. Obě dcery  se věnují uměleckým činnostem. Anna fotografuje, tetuje a vyrábí šperky, Adéla maluje a věnuje se modelingu. Minulý rok Adéla přivedla na svět  malou Taliu, Eduard Parma se stal dědečkem a naštěstí se z toho ještě stihnul těšit.

Radmila Parmová s dcerami Annou a Adélou 

Vše je zalité sluncem, ale je to tak?? Adéla Parmová, Pavel  Skalický a Radmila Parmová 

Eduard Parma se narodil v roce 1950, absolvoval Státní konzervatoř v Praze a působil ve skupině Petra Spáleného. Vedl vlastní Orchestr Eduarda Parmy, doprovázel Jiřího Korna a Hanu Buštíkovou.  Jeho skladba „You ´re My Voodoo“ získala čtyři ceny na festivalu Cavan International Song Contest v Irsku v roce 1979.  V roce 1981 se přestěhoval do Velké Británie, kde prožíval  řadu úspěchů.

Založil nahrávací studio SOKIT, v němž nahrával Edwin Starr, Jimmy Ross, Adamski a další. V roce 1991 přestěhoval své studio do Prahy. Zde spolupracoval se svým bratrem Jindřichem Parmou.

Byl mužem mnoha talentů, je nazýván průkopníkem nových hudebních stylů u nás, syntezátorové hudby, house music, new wave music. Jeho orchestrální skladby jsou úspěšné v zahraničí, mimo jiné i v Číně a Japonsku.

Tvořil filmovou hudbu i spoty pro reklamy.

Věnoval se také pedagogické činnosti.

„Edo, byli jsme tak veselí, když hráli Žal se odkládá ve vyprodané 02 Aréně. Napsali jsme spolu  Bouří, tmou, kde piráti čelili nástrahám osudu. Všechny jsme přece překonali, těšili jsme se ze života… Proč tu prohrami ostřílený pirát dnes stojí, mlčí a sám? Tichý je i Tvůj mikrofon, kytara. Utichlo i celé studio a klávesy. Proč?? Edo, čekám každý třetí den, že zavoláš. Jako vždycky. Tak proč nevoláš, ani nezvedáš telefon?“, šéfredaktorka Eva Smolíková

Na scéně české hudby je zase další  prázdné místo.  Edo, budeš nám všem  chybět!

Foto: Eva Smolíková, David Smolík, archiv rodiny Parmových, Petr Brodský 

 

Taneční magazín

 

Tanec jako záliba

Křest publikace

V prostorách Art & Event Gallery Černá Labuť se 9. června  2022  uskutečnil křest monografie TANEC JAKO ZÁLIBA. Sešel se zde kolektiv  autorů: Dorota Gremlicová, Jiří Lössl a Elvíra Němečková.

Kmotrou knihy byla paní Eva Blažíčková, choreografka, pedagožka a zakladatelka Duncane Institut.

Očekávání a  kmotra Eva  Blažíčková 

manželé Skarkovi, kterým patří velké poděkování 

Před samotným křtem  proběhla  pohybová performance pod vedením Mirky Eliášové. Po křtu pak došlo na performance v podání uskupení NoTa z Plzně pod vedením Lenky Jíšové.

Pohybová performance pod vedením Mirky Eliášové  a uskupení NoTa pod vedením Lenky Jíšové 

Monografie TANEC JAKO ZÁLIBA je jedním z výstupů dlouhodobého výzkumného projektu Živá minulost scénického tance (2015–2023). Zabývá se amatérským hnutím scénického tance v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v období druhé poloviny 20. století. Jde o první ucelené zpracování fenoménu amatérského scénického tance u nás. Publikace vznikla na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury.

Křest publikace Tanec jako záliba

Scénický tanec jako specifická součást amatérského uměleckého dění  v éře socialismu by měl tímto dílem získat plastický obraz, který umožní pochopit jeho osobité místo  v dobové kultuře,  roli, jakou hrál v životě  lidí, kteří se na něm podíleli, a její proměny. Spolu s historickým poznáním by měl projekt také přinést poznatky objasňující společenskou funkci fenoménu  hnutí scénického tance v jeho současné podobě. Vedle důrazu na scénický tanec jako společnou zálibu zúčastněných lidí,  je pozornost věnována také umělecké produkci  souborů jako součásti českého kulturního dědictví.

Eva Blažíčková 

Křest  publikace –   Jiří Lössl  a Eva Blažíčková

Jiří Lössl  a Eva Blažíčková

 

 

Foto, video: Eva Smolíková

Text: Tomáš Čivrný, Eva Smolíková, čerpáno z publikace Tanec jako záliba 

Taneční magazín

Krátce s ředitelkou festivalu Tanec Praha Yvonou Kreuzmannovou

„Nejsou to lehké časy“

Jak jste připravovali festival v této nelehké době, na pozadí všeho je válečný konflikt, peníze pro kulturu určitě nepřibývají. Jak vidíte situaci nyní?

„Není to vůbec jednoduché, řekli jsme si, že už nebudeme dělat dvě fáze festivalu jako v předchozích letech,  ale zkusíme být nějakým způsobem flexibilní  tak, jako jsme celé dva roky v pandemii byli.   Zkusíme zrealizovat co nejvíce projektů,  a to nejen  v Praze, ale i v regionech, což je velký úkol a já chci říct, že moc a moc děkuji  manažerskému týmu, který odvádí vskutku neuvěřitelnou  práci.

Když do všeho toho našeho  snažení vstoupila válka, mnozí z nás, já jsem toho příkladem, okamžitě ubytovali ukrajinské umělce u sebe doma,  Začali jsme jim pomáhat a hledat pro ně  uplatnění. Jsem moc ráda,  že Duncan centrum konzervatoř nám vyšla vstříc a mohou tam docházet studentky ve věku 13- 18 let,  podařilo se nám propojit se s  různými studii, které své prostory nabídly zadarmo  pro zkoušení těchto umělců. Je pravdou, že nic není  jednoduché, teď otevřeme,  chvála Bohu, studio Krenovka a zase i tam vytváříme prostor pro jejich práci, kde by mohli nastudovat svoje díla natolik, aby je mohli uvést na Fokus Ukraine tak, jak si přejeme a v co nejlepší kvalitě.

Situace je těžká  a po rozhovoru s ministrem kultury p. Martinem Baxou si všichni uvědomujeme, že příští rok může být o hodně horší a může dojít k zásadním škrtům a budeme muset asi utlumovat  program.

Utlumovat program je možné, ale s tím,  že se to opravdu dozvíte v předstihu jednoho roku a ne, že se takovou informaci dozvíte měsíc předem, to je  prostě nefér vůči umělcům.

Takže já bych nechtěla porovnávat  letošní situaci, která byla velmi šokující,  s tím, co možná bude příští rok, protože  se na to zřejmě  můžeme připravit a můžeme jít do toho krácení, které pravděpodobně asi nastane.“

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí

Foto: Eva Smolíková

Eva Smolíková

Taneční magazín